Téma je zpracováno pro studenty 3. ročníku studijního oboru agropodnikání ( 41-41 - M/001 ) Réva vinná Podmínky pěstování a popis vybraných odrůd 1) Klimatické podmínky Plné vyzrání hroznů závisí z velké části na příznivých klimatických podmínkách. Jako teplomilná rostlina vyžaduje réva vinná nejméně 2500 C úhrnné tepelné sumy, což je součet všech denních teplot během jednoho vegetačního období. Příznivé klimatické podmínky - hlavně dlouhý slunečný a teplý podzim bez větších déle trvajících srážek - jsou nejdůležitější v poslední fázi zrání hroznů. Příznivě v tomto smyslu působí i vhodná poloha vinice, je-li vystavena intenzivnímu slunečnímu záření, blízkost vodní plochy odrážející sluneční paprsky a udržující vyšší noční teploty pomalým uvolňováním tepla kumulovaného během dne. Podobným způsobem působí i kamenitý povrch vinice, protože ve dne zahřáté kameny pomalu vydávají v noci své teplo. Důležitý je i dostatek vody. Pokud nedosáhnou roční srážky optima, které je 675 mm, je velmi důležitá voda spodní, která pozvolna vzlíná ke kořenům révy, anebo umělé zavlažování. 2) Půdní podmínky Půdní podmínky ovlivňují kvalitu vín z hlediska jejich vhodnosti pro výživu a zdárný vývoj révy vinné i z hlediska přímého ovlivňování biochemických pochodů při zrání hroznů. Réva vinná prospívá hlavně v půdách s dostatečnou schopností poutat vodu i živiny. Pro rozvoj kořenů je důležité, aby nenarazili na nepropustnou půdu nebo na hladinu spodní vody. Pro posuzování jakosti půd jsou důležité i fyzikální vlastnosti - pórovitost půd, zajišťující jejich provzdušnění, a rovněž barva půdy, mající vliv na její lepší prohřívání. Z půdních typů se pro vypěstování kvalitních hroznů hodí kamenité nebo štěrkové půdy, které jsou dobře provzdušněné, rychle se zahřívají a kumulují teplo. V těchto půdách hrozny dobře vyzrávají. Vína z nich jsou vysoce kvalitní, neboť réva zde poskytuje menší sklizně, než je tomu na půdách hlinitých. Réva v hlinitých půdách bohatě rodí, neboť má k dispozici dostatek živin, ale obsah cukru v hroznech i buketních látek je ve víně nižší. Vhodné pro výsadbu vinic jsou i půdy hlinito-písčité nebo písčito-hlinité, tvořící přechod mezi oběma shora uvedenými typy půd. Pro kvalitu vín je velmi důležité podloží, jehož zvětráváním půda vzniká. Půdy z různých hornin se odlišují i různým obsahem základních i stopových chemických prvků. Ty ovlivňují biochemické pochody při zrání hroznů natolik, že se charakter vín, vyrobených ze stejných odrůd, může v různých vinařských oblastech zřetelně lišit. Vzhledem k tomu, že každá odrůda reaguje na chemické složení podloží jinak, je nutno vybírat pro daný typ půd odrůdy, kterým nejlépe vyhovuje. Kontrolní otázky:co je to teplotní vegetační konstanta? Jak ovlivňuje poloha vinice vyzrávání hroznů? Jaké úhrnné množství srážek potřebuje réva ke svému růstu? Jak ovlivňují půdní podmínky kvalitu vín? Který půdní druh je pro pěstování vinné révy nejvhodnější?
3) Popis vybraných odrůd a) Rulandské bílé - Původ a rozšíření Je to odrůda francouzského původu. Pěstuje se prakticky ve všech vinařských oblastech ČR. Poloha a půda: Vysazujeme ji do nejteplejších poloh, na mírné svahy s jižní expozicí, do záhřevných, dostatečně vododržných půd, s vyšším obsahem CaCO 3, který podporuje tvorbu aromatických látek. Sucho dobře snáší. Podnož: V hlubokých výživných půdách se používá SO 4 a Teleki 5 C. V chudších půdách je nejvhodnější Kober 5 BB a Craciunel 2. Řez a vedení: Vyhovuje střední a vysoké vedení, počet oček na m 2 je 8-10. List: Většinou středně velký, okrouhlý či čtvercový, mělce troj až pěti laločný. Řapík je kratší. Květ: Samosprašný, pětičetný. Hrozen: Malý až středně velký. Bobule: Malá až středně velká, žlutozelená. Začátek rašení: Středně ranný ( druhá polovina dubna ). Růst: Střední až bujný. Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Dobré vyzrávání dřeva, raně raší a bývá poškozována jarními mrazíky. Odolnost proti chorobám: Poměrně dosti odolná proti peronospoře, padlí révovému - oidiu i černé skvrnitosti. Jemná slupka bobulí bývá často napadána Botrytis cinerea. Z viróz je rozvinuta hlavně svinutka. Odolnost proti škůdcům: V běžných mezích. Kvetení a opylení: Kvete v první dekádě června. Zrání: Hrozny začínají zrát ve druhé polovině srpna a dozrávají až koncem září a začátkem října. Výnos a kvalita hroznů: Patří mezi středně až vysoce rodící odrůdy. Výnosy od 7,5 tun/ha. Obsah cukru je 16-23 NM, Kyselin v moštu 9-14 %. Ponechání hroznů co nejdéle na keřích zlepšuje kvalitu. Vína: Plná, extraktivní, neutrální chuti. Kontrolní otázky:do jakých poloh tuto odrůdu vysazujeme? Jaké zatížení oček na 1m2 je pro ni nejvhodnější? Proč se o této odrůdě říká,že je cukrotvorná? Kdy by se tato odrůda měla začít sklízet?
B) Müller - Thurgau - Původ a rozšíření Odrůda byla vypěstována profesorem dr. H. Müllerem ze semene v Geisenheimu v r. 1882. Je semenáčem Ryzlinku rýnského. Pěstuje se ve všech vinařských oblastech v ČR a na Znojemsku dosahuje vysoké kvality. Poloha a půda: Je nenáročná na stanoviště, kromě mrazových poloh. Půdy žádá těžší, úrodné. Nesnáší půdy propustné, písčité a kamenité. Podnož: Nejlepší je Kober 5 BB, pro střední vedení Teleki 5 C. Řez a vedení: Střední i vysoké vedení se zatížením 6-8 oček na 1m 2 List: Je velký, hluboce pětilaločný. Řapík je středně dlouhý. Květ: Samosprašný, pětičetný Hrozen: Je středně velký až velký, středně hustý, tvaru válcovitého až kuželovitého. Bobule: Je středně velká. Začátek rašení: Je středně pozdní, v poslední dekádě dubna. Růst: V mládí roste bujně, později jen středně až slabě. Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Odolnost dřeva a pupenů proti zimním mrazům je střední až slabá, podle zatížení keře násadou. Vyzrálost dřeva závisí na příjmu draslíku z půdy. Odolnost proti chorobám: Je citlivá na peronosporu a oidium. Při deštivém počasí v době dozrávání jsou hrozny napadány botrytis cinerea. Trpí taky černou skvrnitostí. Méně je náchylná na virózy. Odolnost proti škůdcům: Je citlivá na obaleče, hlavně první generace. Kvetení a opylení: Kvete ve 2. dekádě června. Zrání: Začíná zrát v první polovině srpna a dozrává středně raně, po polovině září. Výnos a kvalita hroznů: Sklizně jsou vyšší (od 10 do 15 tun/ha) a pravidelné. Obsah cukru je 15 20, kyselin v moštu 5,6 7%. Vína: Jsou středně plná, harmonická, spíše měkká, příjemně muškátově aromatická, u konzumentů velmi oblíbená. Kontrolní otázky:kdo a kde tuto odrůdu vyselektoval? Které půdy tato odrůda nesnáší? Proč je náchylná na houbové choroby? Jaká vína jsou pro tuto odrůdu charakteristická? C) Ryzlink rýnský
- Původ a rozšíření Pravděpodobně vznikla v Porýní jako semenáč plané révy vinné Vitis vinifera. Je pěstována ve všech vinařských oblastech České republiky a patří mezi naše nejkvalitnější odrůdy Poloha a půda: Je velmi náročná na polohu. Žádá výslunné, teplé svahy do 220 m n.m. Na půdu nemá velké nároky, ale nesnáší vyšší obsah vápníku. Sucho snáší dobře. Podnož: Kober 5 BB, do chudých půd, do úrodných půd SO 4, Teleki 5 C a Kober 125 AA. Řez a vedení: Střední i vysoké vedení, při zatížení 10 12 oček na m 2 List: Je středně velký. Čepel je výrazně pětilaločná. Řapík je středně dlouhý. Květ: Samosprašný pětičetný. Hrozen: Malý až střední. Bobule: Je malá až střední, průměrné délky 13 mm, kulatá, žlutozelená. Začátek rašení: Je středně pozdní (ve 3. dekádě dubna). Růst: Je silný. Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Velmi dobře odolává zimním mrazům a vlivem pozdního rašení i jarním mrazům. Odolnost proti chorobám: Odolnost proti peronospoře, podium a černé skvrnitosti je velmi dobrá.botrytis cinerea napadá více třapinu než bobule. Vyskytují se virózy svinutka, roncet, lemování žilek a mělnická mozaika. Odolnost proti škůdcům: Je vyhledávána obaleči. Kvetení a opylení: Kvete ve druhé dekádě června. Zrání: Začíná ve 3. dekádě srpna. Dozrává pozdě, v 1.- 2. dekádě října. Výnos a kvalita hroznů: Sklizně jsou pravidelné, výnos i nad 10 t/ ha. Kyselin v moštu 10 14%. Vína: Jsou vynikající jakosti vlivem harmonického obsahu cukru i kyselin v moštu. Mají specifický buket. Kontrolní otázky:kde v ČR tato odrůda dosahuje nejlepší jakosti? Do jakých půd a jaké podnože jsou pro ni nejvhodnější? Proč tato odrůda je odolná proti zimním a pozdně jarním mrazům? Z jakého důvodu tuto odrůdu sklízíme jako jednu z posledních?
D) Frankovka modrá - Původ a rozšíření Je to velmi stará odrůda, která podle některých pramenů má německý původ. Odtud se odvozuje i její jméno. Jiné prameny kladou její pravlast do Dolního Rakouska, odtud se v 18. století rozšířila. Poloha a půda: Vyžaduje teplé polohy, s jižní expozicí. Daří se i na rovinatých terénech, v lehčích, ale humózní půdě. Vhodné půdy jsou sprašové, nevhodné jsou příliš těžké a vlhké půdy. Dobře snáší delší období sucha. Podnož: Vzhledem k tomu, že bujně roste vyžaduje slaběji rostoucí podnož. Na hlubokých půdách je vhodná SO 4, na lehčích půdách zase Schwarzmann, Nevhodná je Kober 5 BB. Řez a vedení: Vhodné je střední i vysoké vedení s řezem na tažně. Zatížení keře má činit 6-8 oček na 1m 2. List: Je středně velký až velký. Čepel je pětiúhelníková až okrouhlá. Řapík je krátký nebo středně dlouhý. Květ: Samosprašný pětičetný. Hrozen: Je střední až velký. Bobule: Je středně velká. Začátek rašení: Je středně raný, ve 2.-3. dekádě dubna. Růst: Je silný až bujný. Odolnost zimním a jarním mrazům: Je středně odolná proti zimním mrazům. Citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Odolnost proti chorobám: Napadá ji peronospora i podium. Podstatně méně citlivá je na Botrytis cinerea. Často trpí odumíráním třapin. Odolnost proti škůdcům: Není výrazně snížena proti jiným odrůdám. Kvetení a opylení: Kvete ve 2.-3. dekádě června. Zrání: Začíná v srpnu, dozrává pozdě, v polovině října. Sklízí se mezi posledními odrůdami. Výnos a kvalita hroznů: Dosahuje 10-13 tun/ ha, obsah cukru je 16 až17,5 a obsah kyselin v moštu až nad 10% Vína: Mají intenzivní barvu. Jsou harmonická s výraznými tříslovinami. Při vysokých výnosech vystupují výrazně ostré kyseliny. Kontrolní otázky: Jaké půdy jsou pro tuto odrůdu nejvhodnější? Jak poznáme dobře vyzrálé dřevo? Proč je pro tuto odrůdu nejvhodnější podnož Kober 5 BB? Jaké zatížení bychom měli zvolit pokud chceme mít vína s nižším obsahem kyselin? E) Svatovavřinecké
- Původ a rozšíření Její pravlast je Alsasko. Poloha a půda: Není náročná na polohu, protože poměrně brzo dozrává. Velmi dobré jsou půdy záhřevné, lehké, štěrkovité se zvýšeným obsahem vápníku. Podnož: V dobrých hlubších půdách vyhovují SO 4 a Teleki 5 C. Na písčitohlinitých půdách se osvědčila Schwarzmann a na chudších půdách Craciunel 2 popřípadě Kobel 5 BB. Řez a vedení: Nejlépe plodí na středním vedení. Zatížení keřů má být 7-8 oček na 1 m 2. List: Je středně velký, tmavě zelený, mělce až hluboce pětilaločný, někdy jen třílaločný drsnější. Řapík je středně dlouhý zelenofialový. Květ: Samosprašný pětičetný. Hrozen: Je středně velký až velký. Bobule: Je středně velká. Začátek rašení: Je středně raný, nastává ve 2. dekádě dubna. Růst: Je středně silný. Má relativně kratší vegetační období než většina modrých odrůd. Odolnost zimním a jarním mrazům: Je středně odolná proti zimním mrazům a poněvadž raně raší, je citlivější na jarní mrazíky. Odolnost proti chorobám: Je odolnější proti peronospoře, protože má husté kožovité listy. Citlivější je na podium. V deštivých dnech v době dozrávání bobule v hustém hroznu praskají a šíří se infekce Botrytis cinerea. Trpí svinutkou a roncetem. Odolnost proti škůdcům: Má běžnou odolnost bez větších výkyvů. Kvetení a opylení: Kvete v červnu. Zrání: Začíná ve druhé polovině srpna, sklizeň je středně pozdní od konce září do poloviny října. Výnos a kvalita hroznů: Výnosy jsou méně vyrovnané vlivem sprchnutí květů za nepříznivého počasí. Pohybují se od 9-12 tun/ha. Obsah cukru je 17-19 NM, obsah kyselin v moštu je nad 10%. Vína: Mají výraznější kyseliny a třísloviny a intenzivní barvu. Stárnutím se jejich kvalita zvyšuje, jsou měkčí a zlepšuje se jejich harmoničnost. Kontrolní otázky: Odkud se k nám tato odrůda dostala? Jaké podnože budeme preferovat do chudších půd? Proč je tato odrůda častěji napadána plísní šedou? Co je to harmoničnost vín a jak jí nejlépe docílíme?