Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima

Podobné dokumenty
Příčiny a dopady globálního ohřívání Země. projevy jím vyvolané klimatické změny. Jan Hollan Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Současný stav poznání klimatické změny (+ 5. zpráva IPCC)

Klimatická změna základy i nejnovější poznatky

Klimatická změna ve světle vědeckých poznatků

Změna klimatu, její příčiny, dopady a projekce

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Změna klimatu dnes a zítra

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

Změna klimatu, její příčiny, dopady a projekce

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Kategorie EF pondělí

Globální klimatický rozvrat

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc

Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12

Nabídka vybraných pořadů

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Astronomie, sluneční soustava

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Pojmy vnější a vnitřní planety

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Klimatická změna, resilience a udržitelné zemědělství

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Změna klimatu: příčiny, dopady, zpětné vazby, projekce a cesty k nápravě. Jan Hollan, Hvězdárna v Brně a Ekologický institut Veronica

Nabídka vybraných pořadů

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

OBSERVATOŘ KOŠETICE RNDr. Milan Váňa, Ph.D

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Jihlavská astronomická společnost

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

J i h l a v a Základy ekologie

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

DPZ - IIa Radiometrické základy

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Dopady změny klimatu na zemědělství

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Nabídka vybraných pořadů

Slunce zdroj energie pro Zemi

Základní jednotky v astronomii

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Sedm proroctví starých Mayů

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

Historické poznámky. itý se objevil

Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

DUM č. 19 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Stručný úvod do spektroskopie

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Chemické složení vesmíru

Fyzikální podstata DPZ

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Změna klimatu a české zemědělství

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická

Laudato si' : O péči o společný domov:

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

Obnovitelné zdroje energie

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Opakování učiva 8. ročníku. Elektrodynamika. Působení magnetického pole na vodič, vzájemné působení vodičů. Magnetické pole cívky

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Vzhled termálních obrazových záznamů. Princip termálního snímání. Dálkový průzkum země v termální části spektra. Charakteristika. Fyzikální podstata

Faktory počasí v ekologii - úvod

Solární soustavy pro bytové domy

J i h l a v a Základy ekologie

Vlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský

Transkript:

Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima 1,2 1 Jan Hollan a Tomáš Miléř 1 Pedagogická fakulta MU 2 CzechGlobe Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

A: Příčiny střídání ročních období, teplotní vyzařování, insolace vysokých severních šířek, sluneční "aktivita" a proměny "sluneční konstanty", proměny albeda, podstata skleníkového jevu, jeho antropogenní zesílení, geologicky bezprecedentní proměny planety ve Sluneční soustavě - té naší. Proč elita, kterou jistě představují hvězdáři, Zemi pomíjí? Jak to napravit? Pracovní text může být oporou: http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/ (K: geometrické proměny insolace; zář Slunce; albedo; růst skleníkového jevu; astronomie Země)

Příčiny střídání ročních období Modernisticky : obrázky Země na její orbitě zbytečně abstraktní, nevedou k pochopení Topocentricky, jako po téměř celou dobu přítomnosti lidstva v mírném pásu: Slunce putuje po obloze různými rovnoběžnými cestami dlouhými či krátkými, bývá i vysoko a pálí či jen nízko a je zubaté. (nezapadá vždy na západě... slunovraty jsou azimuty, lze je pozorovat)

Teplotní vyzařování nikoliv tepelné protože každé záření je tepelný tok běžně užíváme světlo neteplotního původu většina tepelných toků je ale záření vzniklé tím, že látka, která ho vyslala, měla nějakou teplotu česky jednoslovně: sálání ne všechny látky sálají (mezihvězdný vodík, vzduch zbavený skleníkových plynů) emitance (=absorptance) + transmitance +reflektance = 1

Planckův vyzařovací zákon

Insolace vysokých sev. šířek v létě se mění hodně, ale pomalu... a nyní jen malinko, ježto je excentricita velmi malá

Divné změny sluneční konstanty

příklad albeda (CERES 2003-4)

Samořejmé jsou sezónní změny, ale jsou i sekulární (tmavnutí Grónska, léto 2011 oproti 2000-2006)

Skleníkový jev (Venuše, Země, Mars) Fyzikální proces, kdy na povrch planety sálá kromě Slunce též její ovzduší. Podstatou skleníkového jevu je vyšší propustnost ovzduší pro sluneční sálání (záření vlnových délek převážně pod 3 μm) než pro sálání zemského povrchu a ovzduší samého (převážně nad 3 μm). V případě skleníku apod. pak místo ovzduší sálá na zem sklo či jiný materiál propustný pro sluneční záření, kterým je zakryt. Nebo jinak: kdy do vesmíru sálá až chladné ovzduší místo teplého povrchu, pevného či kapalného.

Vesměs molekuly ze 3 a více atomů... jen u nich je možná změna stavu o zlomečky elektronvoltu Ale jaké jsou vlastně ony toky ovzduším? Většina vysvětlení je matoucích, autoři zjevně tápou

Jiné verze chybného znázornění

Ten minulý obrázek byl ale jen českou zmršeninou obrázku správného... jak je uveden ve Čtvrté hodnotící zprávě IPCC ve Frequently Asked Question 1.3: What is the Greenhouse Effect?

důkladnější popis ve výstavě Prima Klima:

.. a jeho rostoucí antropogenní zesílení

Zdroj: J. Hollan, obrázky ke klimatu

2000-2005 (CERES Period); K. E. Trenberth a J. T. Fasullo 2011

-6,5 km Zdroj: J. Hollan, obrázky ke klimatu

Zdroj: překlad SPM Fyzikální základy

Trenberth, K. E., 2009: An imperative for climate change planning: tracking Earth's global energy. Current Opinion in Environmental Sustainability, 1, 19-27. Dostupné v seznamu autorových publikací

Tak rychlý nárůst obsahu skleníkových plynů přírodní procesy nemohly nikdy a nikde ve Sluneční soustavě způsobit... Bezprecedentní změna vlastností ovzduší a ph oceánů, o řád(y) rychlejší než v geologické minulosti, je zásadní rys antropocénu. Země se stala nejzajímavějším astronomickým objektem.

Změny spektra vlivem nárůstu obsahu stopových plynů od r. 1970 do r. 1996. Změna Brightness temperature čili jasové teploty je v příslušných vlnových délkách záporná, tj. ovzduší tam vyzařuje do vesmíru méně (Harries 2001)

zdroj: J. Hollan, obrázky ke klimatu

Ale Země není stálice, aby stačilo několik čísel. Emise i propady významných komponent ovzduší jsou nehomogenní. Je potřeba je studovat ve 3D. Návrh sestavy družic A-train. Na oběžnou dráhu se podařilo dostat 5 satelitů, OCO (pro měření aerosolů) a Glory (pro měření skleníkových plynů) byly zničeny při neúspěšném startu. A tak nám to, co je pro vývoj Země osud života na ní a budoucnost lidstva - rozhodující, uniká... a náprava není v dohledu.

Figure 22: Vývoj emisí, který by dával naději 67 %, že globální oteplení nepřesáhne 2 ºC (zdroj: Kodaňská diagnóza)

Odkazy www.veronica.cz/klima www.zmenaklimatu.cz http://amper.ped.muni.cz/gw www.ipcc.ch

Zdroje obrázků a textů Kevin Trenberth, National Center for Atmospheric Research The Copenhagen Diagnosis, 2009, a jiné (viz údaje u obrázků)