Střednědobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2008

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje Střednědobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2008 PhDr. Jana Spathová Zlín 2005 1

2

Obsah I. Základní cíle střednědobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji na léta 2006 2008 II. Současný stav památkového fondu, již provedená a plánovaná památková obnova A. Kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO B. Národní kulturní památky C. Územní památková ochrana sídel III. Uchování a prezentace památkového fondu IV. Informačně komunikační aspekty V. Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče VI. Památky a cestovní ruch VII. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond VIII. Finanční podpora vlastníků památek IX. Komentář a poznámky k tabulce plánovaných akcí památkové obnovy v letech 2006 2008 X. Tabulka plánovaných akcí památkové obnovy na léta 2006 2008 včetně finanční potřebnosti 3

I. Základní cíle střednědobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji na léta 2006 2008 Střednědobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji na léta 2006 2008 vychází ze zpracovaného a schváleného Dlouhodobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010 a z Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji, projednané v souladu s 28 a) písmena a) zákona č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn a doplňků s MK ČR 6. ledna 2003 č. j. 20098/2002 a zastupitelstvem Zlínského kraje dne 19. února 2003. Zastupitelstvo Zlínského kraje vzalo tuto koncepci na vědomí. Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji vychází pak z Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, který byl schválen Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 19. června 2002 jako nejširší a vrcholový strategický dokument vyjadřující rozvojové potřeby a stanovující cíle, které chce kraj dosáhnout. Ve funkčním okruhu 3 Lidské zdroje, v bodě 3.6 je stanoveno zachovat a posilovat kulturní hodnoty a dědictví. Také ve funkčním okruhu 6 Památky a cestovní ruch, v bodě 6.3 je zakotven záměr získávání zdrojů na obnovu nemovitých kulturních památek a jejich zapojení do aktivit nadregionálního významu. Uspokojování celkového kulturního rozvoje, k němuž péče o památkový fond patří, je v souladu se zákonem o krajích. Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji dále vychází z Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005, schválené usnesením vlády č. 278 ze dne 22. dubna 1998. Zpracovaný Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010, který je rovněž jedním z dalších výchozích podkladů pro Střednědobý plán, je zpracován v souladu s 28 a) písmene b) zákona č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn a doplňků (kraj v samostatné působnosti schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek 4

v kraji). Tento Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010 projednala a vzala na vědomí Rada Zlínského kraje dne 4. 11. 2004. Střednědobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji je tudíž detailním rozpracováním a konkretizací Dlouhodobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji. Přihlíží ke specifickým společenským, uměleckým a historickým hodnotám památkového fondu, vychází z poznatků a zkušeností dosavadní praxe v péči o kulturní dědictví a identifikuje typicky regionální problematiku památkové péče. Hlavní funkce Zlínského kraje spočívá v jeho aktivní roli v péči o hmotné kulturní dědictví obnova a zachování památkového fondu a jeho revitalizace. Tato role se projevuje nejen přímou finanční podporou obnovy kulturních památek, ale kraj působí i jako koordinátor spolupráce vlastníků památek, obcí a státu. Má nejlepší předpoklady být prostředníkem mezi obcemi na jedné straně a mezi státem a vlastníky památek na straně druhé. Zlínský kraj si uvědomuje význam kulturních památek nacházejících se na jeho území. Toto hmotné kulturní dědictví bere nejen jako významnou součást evropského kulturního dědictví, ale i jako nezbytný předpoklad rozvoje cestovního ruchu v kraji a jako prostředek, který přispívá k identifikaci obyvatel kraje s jeho územím. Kulturně-historické dědictví potřebuje management, který je schopen spojit vysokou odbornost, kterou disponují kvalifikovaní profesionálové s ekonomickými faktory a zapojit do tohoto procesu veřejnost. Management kulturně-historického dědictví vyžaduje totiž účinnou součinnost všech zainteresovaných subjektů: odborníků, veřejné správy, občanů i podnikatelských subjektů. Ta se projevuje v partnerství, to je ve vztahu, který vzniká mezi jednotlivými aktéry, ohleduplným vyvažováním jednotlivých zájmů. Instituce partnerství v místním společenství se stává i základním nástrojem správy veřejných věcí v některých zemích. Je vyžadována i v grantech Evropské unie. Pokud celé místní společenství neporozumí tomu, co a hlavně proč má chránit, bude poměrně lhostejné k záměrné i neúmyslné devastaci kultuního dědictví, ať již z vlastních řad či z řad ještě lhostejnějších příchozích. Stručně řečeno, ve svém důsledku je partnerství nejlevnější formou prevence před zbytečným poškozováním památek a zahrnuje v sobě vysokou míru možnosti, že místní společenství bude akceptovat i nepopulární opatření veřejné správy, která koneckonců má jen omezený rozpočet a určité priority ve financování udělat musí. Nestačí už, aby naše instituce věděly jakou mají naše památky kulturněhistorickou hodnotu. Je třeba, abychom vytvořili mechanismy, které zároveň velmi citlivě pomohou zvažovat jejich hodnotu ekonomickou i společenský kapitál, který představují. Pojetí kulturního plánování není u nás obvyklé a praxe přístupu k obnově památkových objektů a jejich konverze pro kulturní využití je mu obvykle značně vzdálená. Je to způsobeno především absencí znalostí a zkušeností z oblasti kulturního managementu a plánování na straně těch, kteří takové akce připravují tedy u památkářů na straně jedné, úředníků investičních odborů a zástupců stavebních firem na straně druhé a zřejmě i nezájmem o to, aby proces rekonstrukce vycházel z komplexně pojatého master plánu, jež by minimalizoval prostor pro různá subjektivně motivovaná rozhodnutí. Do způsobu jakým jsou připravovány a realizovány velké investiční akce z veřejných zdrojů v oblasti kultury se stále nezřídka promítají z minulosti zděděné přístupy a rozhodovací procesy i nejrůznější tlaky, mj., ze strany stavebních firem. Řada takových akcí bývá poznamenána nutností permanentní improvizace, vyplývající ze způsobu přidělování prostředků ze státního rozpočtu, kupř. ze situace, kdy je získána dotace z veřejných rozpočtů na rekonstrukci určité památky a vzniká tlak na co nejrychlejší utracení těchto prostředků, nebo problém s nepravidelným uvolňováním prostředků. Tyto okolnosti obecně brání 5

rozšíření takových základních nástrojů obnovy a konverze památek jako jsou master plány a studie proveditelnosti. Je však nepochybné, že zásadní zlepšení stavu našeho kulturního dědictví není jen otázkou zvýšení objemu dostupných finančních prostředků, ale je rovněž podmíněno nahrazením dosud převládajících způsobů rekonstrukce památek modelem, založeným na komplexním systematickém plánování. 6

II. Současný stav památkového fondu, již provedená a plánovaná památková obnova Jsme zemí, kde se zachovalo množství památek v autentické podobě. Nejvíce se zachovalo sakrálních památek. V každé, i malé vsi byla postavena alespoň kaplička. Venkovní plastiky nalezneme snad v každé obci. Početně za sakrálními stavbami následují panská sídla. Některá z nich sice připomínají již jen zbytky zdiva (hradní zříceniny), ale zachovalo se nám velké množství panských sídel, která vznikala od renesančního období až do téměř konce 19. století. Mnohá větší vesnice měla, či ještě má, zámek. Nelze zapomenout ani na městskou architekturu a dlouho opomíjenou venkovskou lidovou architekturu. Pozornosti stále uniká průmyslová architektura, která velmi rychle mizí. Zvláštním druhem jsou funerální památky. Památkové objekty jsou inspirací, poučením a dokladem hrdosti na umění předků. Nemáme právo nechat tyto doklady zaniknout. Není rozhodující velikost, architektonický styl, autor či význam památky pro stát. Každá památka je velmi důležitá pro kraj, město, obec. Pro lidi, kteří žijí v místě památky, kteří ji možná ani odborně nevnímají, ale mají k ní vztah. Její význam a dopad její existence na okolí se nejvíce projeví až s jejím zánikem. Jednoduše náhle chybí. Tomu je třeba zabránit. V dnešní době je památek zvláště potřeba, třeba jenom pro zamyšlení, uvědomění si sama sebe, dodání si hrdosti a možná i té trochy pokory. Na území Zlínského kraje se nachází množství kulturních památek, hradů, zámků, církevních staveb, domů, kapliček a soch světců, pokrývajících v podstatě celé jeho území. K 1. 1. 2005 se ve Zlínském kraji nachází devět národních kulturních památek a na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví je zapsána jedna památka UNESCO. Výjimečným kulturním bohatstvím kraje jsou také městské a vesnické památkové rezervace, městské a vesnické památkové zóny, ochranná pásma. A) Kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, zařazený v r. 1998 do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Report od the 22th Session of the Commitee, Kyoto, Japonsko, 2. 12. 1998), patří k nejvýznamnějším památkovým objektům na Moravě. Podzámecká zahrada je hodnocena jako jeden z nejlépe koncipovaných přírodně krajinářských parků v naší zemi a patří k nejznámějším úpravám tohoto slohového názoru v Evropě. Svojí plochou 64 ha patří k největším historickým zahradám v České 7

republice. Opravdovým skvostem je bezesporu Květná zahrada, první u nás dochovaný počin vybudování nové zahrady v duchu pronikajícího barokního pojetí. B) Národní kulturní památky Vládou České republiky je prohlášeno 9 národních kulturních památek: Okres Kroměříž Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (prohlášen nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) je v dobrém stavebně technickém stavu. Na objektu zámku probíhá víceletá památková obnova. V 70. letech byla provedena renovace Sněmovního sálu, provedeny restaurátorské práce v obrazové sbírce, v 80. letech byla otevřena nová instalace obrazárny. Od začátku 90. let byla provedena památková obnova fasády zámku s výměnou části oken, vybudováno nové osvětlení a instalace galerie, upraveno schodiště na věž, nová studovna, prodejna suvenýrů, občerstvení pro veřejnost, realizováno restaurování dekorativní malířské výzdoby stěn stropu předsálí Sněmovního sálu. Po roce 2000 se uskutečnilo restaurování hlavního portálu vstupu do zámku. V současné době probíhá další etapa rekonstrukce prostor zámku pro plánované územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu Zlínského kraje (od r. 2006). Část prostor je již zrekonstruována a byla v roce 2004 dána do užívání jako detašované pracoviště stávajícího NPÚ. Jinak probíhají práce mající charakter údržby a to doplňování střešní krytiny, opravy nátěrů vnějších fasád, výmalby místností a schodišť, nátěry výplní otvorů aj. Do dalších let je třeba provést ještě nezbytně opravu zámeckého krovu, rekonstrukci sala terreny a prostoru předzámčí a nádvoří zámku. V Podzámecké zahradě po roce 2000 nadále probíhala komplexní rekonstrukce parku s obnovou komunikací, architektur, vodních toků a rybníků. I v dalších letech by měla probíhat rozsáhlá biologická obnova parku. Dále byla provedena oprava původně barokního Amerického domku, oprava Pavího dvora, Rybářského pavilonu, Dřevěného a Stříbrného můstku. Do dalších let je počítáno s restaurováním kašen, altánků a další drobné architektury zahrady. V Květné zahradě byly po roce 2000 dokončeny opravy kopule Rotundy, zahájeny práce na rehabilitací Holandské zahrady a na restaurování kamínkových místností 8

Rotundy z roku 1671 architekta Tencally. Je počítáno rovněž s opravou tropického a studeného skleníku. Areál zámku se zahradami náleží k nejnavštěvovanějším objektům v ČR (v průměru 150 tis. návštěvníků ročně, 14. místo v ČR). Je majetkem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Národnímu památkovému ústavu. Památková obnova je financována ze státního rozpočtu prostřednictvím NPÚ územního odborného pracoviště v Brně a doplňkově z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (např. restaurování kamínkových místností Rotundy). Okres Uherské Hradiště Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman (expozice v přírodě) je opevněno trojím pásem valů s příkopy a vzniklo v polovině 9. století. Na nejvyšším místě byl v téže době postaven kostel. Po zániku Velké Moravy sloužilo hradiště jako útočiště okolního obyvatelstva až do 12. století. Ve 14. století zde vystavěli augustiniáni klášter a rozšířili kostel, takže původní velkomoravská stavba se stala kněžištěm nového chrámu. Zcela opuštěno bylo hradiště v 16. století. Na lokalitě (vyhlášené nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999) probíhá již několikaleté jednání o odstranění nevhodných dřevěných konstrukcí zde umístěných a o celkovém užívání a prezentaci tohoto významného místa. Pozemek je v podílovém vlastnictví singularistů - 37 obcí. Soubor památek velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město Uherské Hradiště Modrá (expozice v přírodě) zahrnuje jedno z největších center Velké Moravy na území Starého Města a okolí.bohatost nálezů nasvědčuje, že ve 2. polovině 9. století se velkomoravská sídlištní aglomerace vyrovnala, ba dokonce i předčila obdobná centra tvořících se feudálních států v západní Evropě. O vysoké řemeslné ale i duchovní úrovni tehdejších obyvatel svědčí nejen nálezy tavících pecí, nářadí, keramiky, zbraní a šperků, ale také pozůstatky zděné sakrální architektury, které byly odkryty ve Starém Městě Špitálky (nutná úprava okolí ze strany majitelů pozemku), Sadech u Uherského Hradiště (oprava základů velkomoravského kostela, výhledový plán města Uherské Hradiště na vybudování Muzea Velké Moravy poblíž lokality) a v Modré u Velehradu (oprava základů velkomoravského kostela, v současné době začleněno v rámci prezentace do areálu Archeoskanzenu Modrá). Lokality (vyhlášeny 9

nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999) jsou udržované a ve velmi dobrém stavu, probíhá průběžná údržba. V poloze na Valách u Památníku Velké Moravy ve Starém Městě je plánováno do dalších let s opravou stávajícího objektu a s přístavbou nového objektu v rámci zlepšení provozních podmínek a rozšíření nabídky pro veřejnost na základě schváleného investičního plánu I. a II. etapa vybudování archeologického centra Velké Moravy a středního Pomoraví (schváleno 6. RZK dne 21. 3. 2005). Pozemky jsou v majetku kraje a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Slováckému muzeu v Uh. Hradišti. Areál zámku Buchlovice se dochoval jako příkladná ukázka barokního celkového díla, na jehož podobě se souběžně a nedílně podílely všechny obory výtvarné kultury architektura, malířství, umělecké řemeslo, zahradní a vodní umění (vyhlášený nařízením vlády č. 132/2001Sb. ze dne 28. 3. 2001). Zámecký park o rozloze 18,8 ha je tvořen mimořádně významnou sbírkou dendrologicky cenných dřevin s výskytem více než 60 druhů jehličnanů a 150 druhů listnatých dřevin. Rozsáhlý areál tvořený zámkem a parkem je ve velmi dobrém stavu. Na objektu probíhá prakticky od roku 1986 (po převodu objektu z KSSPPOP Brno na ONV Uh. Hradiště a vytvoření příspěvkové organizace Památkové správy Buchlovice) permanentní památková obnova, v průběhu které bylo realizováno (až na malou část) odvlhčení hlavního objektu a traktu Flora, opravy střech, náročné opravy a restaurování interiéru, opravy fasád, výplní otvorů, objektu bývalých koníren, rekonstrukce a výstavba skleníků v celkovém objemu cca 20,000.000,- Kč. V dalších letech je počítáno s opravou a restaurováním kamenných prvků, schodišť, mostů, opěrných zídek, pergoly a balustrád v zámeckém parku, s rehabilitací fasády zámku, s opravou krovu kopule hlavní budovy, dokončením větracích a odvodňovacích kanálů u hlavního zámeckého 10

objektu, opravou a údržbou střešní krytiny, údržbou a opravou tesařských a stolářských prvků, inženýrských sítí, rekonstrukcí palmového skleníku a průběžno biologickou obnovou parku ošetření stromů, likvidace polomů, odstranění suchých, náletových a dřevin ohrožujících bezpečnost provozu, nová výsadba, opravy parkových cest. V rámci restaurování mobiliárního fondu je počítáno s restaurování sedacího nábytku ve slavnostní jídelně, dětském pokoji a v malé jídelně. Areál zámku je po prohlášení objektu za NKP majetkem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Národnímu památkovému ústavu. Památková obnova je hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím NPÚ územního odborného pracoviště v Brně. Areál náleží k nejnavštěvovanějším objektům v ČR (v průměru 90 tis. návštěvníků v rámci areálu, z toho cca 45 tis. interiéry zámku, 30. místo v ČR). Areál hradu Buchlova, vybudovaný za účelem ochrany obchodní cesty přes Chřiby, je skvělou ukázkou středověké opevňovací techniky a náleží k neznámějším a nejstarším středověkým hradům na Moravě (vyhlášený nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001). Rovněž na tomto objektu probíhala od roku 1986 (součást Památkové správy Buchlovice) rozsáhlá památková obnova, v průběhu které bylo realizováno statické zabezpečení objektu, oprava střech, oprava fasád, anastylóza raně gotické kaple, oprava předhradí v celkovém objemu cca 15,000.000,- Kč. V dalších letech je počítáno s rekonstrukcí tanečního sálu (obnova krovu, střechy a stropu v celkovém objemu 2,500.000,- Kč) a s opravou krovů na objektech předhradí, dále s opravou hradeb a restaurátorskými pracemi na kamenných prvcích architektury, opravou krovů a údržbou šindelové krytiny hradu, údržbou a opravou tesařských a stolářských prvků, stavebně historickým a archeologickým průzkumem. V rámci restaurování mobiliárního fondu je plánováno restaurování grafiky pamětního listu, výroba vitríny na uložení restaurovaného uherského praporu, provedení restaurátorského průzkumu a restaurování grafik a rodokmenů. Areál hradu, jehož součástí je i pohřební kaple sv. Barbory, je majetkem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Národnímu památkovému ústavu. Památková obnova je hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím NPÚ územního odborného pracoviště v Brně. Areál náleží k nejnavštěvovanějším objektům v ČR (v průměru 70 tis. návštěvníků, 43. místo v ČR). 11

Okres Vsetín Areál Pusteven, tvořený Starou hospodou, Pustevnou, Libušínem, Maměnkou a zvonicí, je cenným komplexem roubené architektury, postavené podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče z r. 1898 (vyhlášený nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995). Poté, co areál přešel do správy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, započala jeho postupná komplexní regenerace. Myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen se muzeum zabývalo již v osmdesátých letech 20. století. Tuto myšlenku se však podařilo realizovat až v roce 1995, kdy byla zahájena rekonstrukce Libušína (dokončena v roce 1999), který byl v té době v havarijním stavu.součástí souboru staveb je i bývalá lidová útulna pro turisty Maměnka s verandami, vížkou a zvoničkou, která se vinou předchozími majiteli dlouhodobě zanedbávané údržby dostala taktéž do kritického stavebně - technického stavu. S rekonstrukcí bylo započato v dubnu roku 1999 a řešila změnu ubytování na ubytování hotelového typu evropského standardu s respektováním architektonických hodnot díla tak, aby v co největší míře bylo zachováno původní řešení stavby (rekonstrukce dokončena v prosinci roku 2003). Areál je majetkem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Památková obnova je hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Valašského muzea. V minulých letech byla obnova také částečně hrazena z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (Maměnka). Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v r. 1925 a v současné době jsou zpřístupněny na téměř 80 hektarech tři rozsáhlé areály expozic: Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina, jejichž cílem je přiblížit návštěvníkům životní prostředí obyvatel Valašska 18. a 19. století. Expozice Valašského muzea zahrnuje jednak vzácné sbírkové předměty z oblasti lidového umění, odívání, keramiky, kovářství, barvířství, zemědělství, jednak na 80 (dnes asi už 120) architektonických objektů, instalovaných v přírodě (vyhlášeno nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995). Současné tři areály muzea jsou samy o sobě kronikou metod záchrany lidové architektury, kdy areál technických staveb Mlýnská dolina je příkladem dobře promyšlené rekonstrukce lokalizace staveb s respektováním jejich funkce, Dřevěné městečko reprezentuje klasické formy záchrany, charakteristické pro první polovinu 20. století, a na příkladě Valašské dědiny můžeme sledovat změnu názorů na transfer i prezentaci prostředí objektů a výsledků lidské práce. Ročně muzeum připraví na 60 programů čerpajících z duchovní kultury a folkloru, i když největší pozornosti se těší prezentace tradičních pracovních postupů a zpracování přírodních materiálů.valašské muzeum v přírodě je největším, nejstarším a nejnavštěvovanějším muzeem lidové architektury ve střední Evropě (300.000 12

návštěvníků ročně 3. místo v ČR ve své kategorii). V areálu probíhá permanentní stavební obnova a údržba, opravy a budování zázemí pro návštěvníky. Muzeum je majetkem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Památková obnova je hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Valašského muzea. Okres Zlín Památník protifašistického odboje v Ploštině (vyhlášený nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. 6. 1999) místo, kde až do roku 1945 stávala pasekářská osada, v níž žilo několik desítek lidí. Den 19. 4. 1945 byla osada za přechovávání a podporu partyzánů vypálena německými okupanty. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. Dominantou celého místa je památník 2. světové války a okupace zlínského okresu, který byl vybudován na návrší nad osadou v roce 1975 k 30. výročí osvobozen (památník s 5 pylony a tesaným kvádrem). Upomínkou na samotnou tragédii je kaple se jmény zavražděných pasekářů. Jeden z místních domků byl Muzeem Jihovýchodní Moravy zadaptován pro muzejní účely (historie protifašistického odboje ve zlínském okrese, zahraniční odboj, koncentrační tábory, oběti rasové perzekuce, informace o osvobozovacích hnutích v okrese). Vzhledem ke stále se zhoršujícímu stavu památníku se obec Drnovice, na jejímž katastru pomník leží, snaží celé místo zrekonstruovat a tím zachovat úctu padlým. Památník patří k nejvýznamnějším památníkům postaveným obětem II. světové války ve Zlínském okrese. Je chloubou obce a těší se značnému zájmu turistů. 13

Areál zámku Vizovice dle projektu brněnského architekta F. A. Grimma náleží k nejvýznamnějším projevům jeho francouzsky orientované tvorby. Vedle knihovny a souboru grafik reprezentuje zámek především obrazová galerie, která patří k předním zámeckým sbírkám u nás (prohlášen nařízením vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. 3. 2001). Na objektu probíhá víceletá památková obnova. Realizována oprava fasád zámku v letech 1994-995, rekonstrukce objektu předzámčí od sedmdesátých let 20. století do r. 2000, restaurátorské práce v rámci mobiliárního fondu i restaurování venkovních plastik v zámeckém parku v celkovém objemu cca 20,000.000,- Kč. V dalších letech je počítáno s odvlhčením zámku a následnou celkovou rehabilitací fasád, s restaurováním zámecké kaple, hlavního sálu zámku a jídelny, repasí výplní otvorů (oken) a s pokračováním v restaurátorských pracích (sochařská výzdoba parku) včetně dílčích úprav v interiéru a restaurování mobiliárního fondu. Areál je majetekem ČR a příslušnost hospodaření s tímto majetkem je dána Národnímu památkovému ústavu. Památková obnova je hrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Brně. C) Územní památková ochrana sídel Soudobá památková péče je charakteristická tím, že zdůrazňuje jak územní ochranu, tak ochranu jednotlivých objektů. Celkový důraz se klade více na celkové uchování historického prostředí, než na uchování jen dílčích hodnot v celkově destruovaném prostředí. S tím souvisí i celková tendence ke sbližování ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví zejména ve vztahu k ochraně kulturní krajiny. Památkově chráněná území našich vesnic a měst, zvláště pak městské památkové rezervace (MPR) a městské památkové zóny (MPZ), jsou nejcennějšími částmi naší sídelní struktury, jsou kulturním fenoménem světového významu. Dokládají nejen historický vývoj místa, regionu, národa a ozřejmují naši současnou existenci i směřování vývoje, ale jsou zdrojem i potřebné osobní, skupinové a národní hrdosti a lokálního patriotismu. Jedním ze základních principů památkového urbanismu je pak v maximální míře zachovat existující hodnoty a nové budovat vedle nich, a nikoli místo nich. Tak, aby se vzájemně umocňovaly, abychom se postupně přibližovali k cíli, jímž je dosažení harmonického prostředí našich měst, vesnic i celé krajiny. Což je samozřejmě nikdy nekončící proces. V České republice je celkem chráněno 573 sídel či jejich částí, což je značně vysoký počet, který je především dokladem toho, že urbanistické dědictví tvoří mimořádně významnou součást památkového fondu České republiky, důležitou i v evropském měřítku. Pro úplnost je třeba zmínit ještě ustanovení kategorie krajinné památkové zóny, jehož cílem je ochrana širšího výseku historické krajiny, a to včetně sídel. Česká republika patří v rámci Evropy ke státům s nejstarší tradicí územní památkové ochrany sídel (ochrana jednotlivých památek je ještě starší). Prvopočátky ochrany souvisely se situací po skončení druhé světové války. Legislativně pevnější zakotvení plošné památkové ochrany přineslo v roce 1950 nařízení úřadu předsednictva vlády čj. 103.262/50. Zde již byl zakotven pojem památková rezervace. Počítalo se také s vyhlášením památkových rezervací lidové architektury, ale později nebyly pak prohlášeny. Je třeba poznamenat, že památková rezervace nebyla ve zmíněném nařízení ještě chápána jako trvalá kategorie, ale pouze jako jakési jednorázové opatření, které mělo zajistit stavební obnovu. Pojem památkové rezervace v nynějším smyslu zavedl až zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Na jeho základě byly postupně vydávány výnosy jednotlivých 14

městských památkových rezervací. Ochrana vesnic byla v tehdejší době opět odsunuta na vedlejší kolej. Jedinou výjimkou byla památková rezervace lidové architektury Petrov-Plže, prohlášená v roce 1983. Původní počet měst určených k ochraně formou památkové rezervace se postupně zvyšoval. K poslednímu doplnění došlo v roce 1989. Počet MPR v České republice tak dosáhl k 1. 1. 2005 čtyřiceti a vesnických památkových rezervací (VPR) jednašedesáti. Naše historická města přežila bez vážnějších ztrát druhou světovou válku, vyhnuly se jim i neméně zničující důsledky překotného ekonomického rozvoje padesátých až sedmdesátých let dvacátého století, jimž v západní Evropě padlo za oběť více historických budov, než kolik zničila válka. Poválečné zkušenosti západních zemí jsou pro nás varujícím mementem. Potřeba chránit architektonické a urbanistické dědictví vyplývá z řady mezinárodních dokumentů. V prostředí České republiky, která 1. 5. 2004 vstoupila do Evropské unie, by měla být respektovaným dokumentem zejména Úmluva o uchování architektonického dědictví Evropy, která se od 1. 6. 2000 stala součástí našeho právního řádu. Systém územní památkové ochrany ve Zlínském kraji zahrnuje 4 památkové rezervace: Památkové rezervace jsou území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Vláda České republiky nařízením prohlašuje tato území jako celek za památkovou rezervaci a stanovuje podmínky pro zabezpečení ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Městská památková rezervace Kroměříž (město Kroměříž je velmi cennou lokalitou z hlediska kulturně historického významu, s velkým množstvím kulturních památek, vyhlášenou Výnosem ministerstva kultury č.j. 15.869/78-VI/1 ze dne 8. 9. 1978, o prohlášení historického jádra města Kroměříže s Podzámeckou a Květnou zahradou památkovou rezervací o rozloze 95 ha, 333 domů, z toho 128 nemovitých kulturních památek). 15

Stavebně historický vývoj města sahá až k velkomoravskému osídlení a po staletí souvisel s dějinami olomouckého biskupství, později arcibiskupství. Na místě dnešního arcibiskupského zámku stál původně raně středověký dvorec a později gotický hrad, který byl přestavěn v renesančním slohu. Současný vzhled zámek získal v 17. a 18. století, kdy byl velkoryse upraven jako sídlo olomouckých církevních knížat. Velké proslulosti se těší zámecké zahrady. Podzámecká zahrada, která se vyvíjela od 15. století až do poloviny 19. století, je jedním z nejhodnotnějších přírodně krajinářských parků na našem území. Květná zahrada náleží k nejkrásnějším raně barokním zahradám v Evropě. Vedle zámku a jeho zahrad jsou významnými kulturními památkami v Kroměříži chrám sv. Mořice, kostel sv. J. Křtitele, kostel Panny Marie, které spolu s radniční věží dotvářejí malebnou siluetu města. Prostor Velkého náměstí, lemovaného domy s podloubím, v převážné většině renesančního původu, a fasádami upravovanými v různých slohových etapách období romantismu a historismu v architektuře, je obohacen mariánským sloupem a kašnou. Z městského opevnění zůstaly zachovány jen malé fragmenty (v minulosti byly zbořeny všechny městské brány s výjimkou Mlýnské brány). Ve druhé polovině 19. století byla Kroměříž jedním z nejbohatších moravských měst a zároveň i městem s rozvinutým školstvím a kulturou. V té době vznikly mnohé veřejné budovy včetně dnešní justiční školy. Ve 20. století, až do 2. světové války, bylo město ušetřeno větších stavebních změn a stále představovalo velmi harmonický celek. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století však byly zbořeny některé předměstské čtvrti a na jejich místě byla postavena ošklivá panelová sídliště. V roce 1990 byly v městské památkové rezervaci (MPR) jak objekty ve velmi dobrém technickém stavu, tak objekty vysloveně havarijní. Z celkového počtu nemovitých kulturních památek byla ve špatném nebo havarijním stavu téměř jedna třetina. Z ostatních památkově chráněných staveb to byla jedna čtvrtina. K Programu regenerace MPR a MPZ se Kroměříž přihlásila velmi brzy. K hlavním cílům patřilo posílení centrální funkce MPR v rámci celého města, zvýšení její turistické přitažlivosti, dosažení vysoké estetické kvality a důraz na zachování historického rázu města. V roce 1997 se podařilo dokončit opravy fasád na všech objektech Velkého náměstí a v okolí zámku. Výčet akcí obnovy kulturních památek dále zahrnuje opravy fasád zámku, kolonády a tropického skleníku v Květné zahradě, sedmi měšťanských domů, tří kašen, rekonstrukci bývalého františkánského kláštera nebo restaurování početného souboru starých soch. Byly opraveny budovy justiční školy a Staré mincovny. V témže roce byla městu Kroměříž udělena Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Cena byla udělena především proto, že se podařilo MPR navrátit její starou krásu, tolik přitažlivou pro zdejší obyvatele i pro cizí návštěvníky. V roce 1993 a 1994 byl např. poskytnut finanční příspěvek z Programu regenerace MPR a MPZ na dům čp. 33 ve výši 1,690.000,- Kč, v roce 1994 2,000.000,- Kč na areál františkánského kláštera, v roce 1995 2,110.000,- Kč na domy čp. 114 a 115, v roce 1996 2,500.000,- Kč na domy čp. 41, 40, 39, 20, 258, 265, 95, 57, 8 na kapli sv. Floriána (Štěchovice), v roce 1997 5,110.000,- Kč na domy čp. 27-31, 25, 253 a 254, 26, 39, v roce 1998 4,690.000,- Kč na budovu čp. 8, podloubí domů čp. 41, 44, 45, 46, kostel P. Marie, Křížovou cestu a sloup P. Marie, v roce 1999 2,914.000,- Kč na domy čp. 25, 253, 254, 26, 39, 41 a 40, v roce 2000 1,628.412,- Kč na sochu sv. J. Nepomuckého p.p.č.3096/1. kamenný kříž p.p.č.116/1, dům čp. 33, 40, 112, radnice čp. 115, městské opevnění p.p.č.1044, kanovnické domy čp. 28-29, kostel sv. Mořice, v roce 2001 3,800.000,- Kč na domy č. 20, 39, 42, 50, 30, 31, hraniční pylon, kostel Nanebevzetí P. Marie a městské opevnění p.p.č.1035 a 1044, v roce 2002 2620 mil. Kč na dům č. 254, 39, 50, 63 a 12. V roce 2003 na městské 16

opevnění, dům č.1492, č. 64 a čp. 63 1,640.000,- Kč. V roce 2004 na chrám P. Marie, dům čp. 254 a 253 a městské opevnění 1,580.000,- Kč. V roce 2005 na dům čp. 106, 26, 113, 32 a městské opevnění 1,400.000,- Kč. V letech 1993 2005 bylo poskytnuto v rámci Programu regenerace MPR a MPZ 31,868.412,- Kč. 3 vesnické památkové rezervace vyhlášené nařízením vlády č.127/1995 Sb. ze dne 24. 5. 1995: Vesnická památková rezervace (VPR) Rymice - Hejnice o rozloze 2,5 ha (15 domů, z toho 6 nemovitých kulturních památek) byla založena na konci 18. století v místech bývalé panské hájovny hejnice. Její půdorysná stopa je zhruba stejná jako v letech 1773 1800, kdy vznikala. Obsahuje několik neporušených starších typů zemědělských usedlostí, které reprezentují stavební kulturu východní Hané konce 18. století. Jde vlastně o nejstarší datované domy v obci, založené na mělkém základě, u kterých se dochovala původní roubená konstrukce omazaná hliněnou omítkou. Areál, který je v péči Muzea Kroměřížska, prezentuje bývalá panská kovárna čp. 104, která dnes slouží muzejnímu provozu. Dále domkářská usedlost čp. 62, která slouží expozičním účelům, stejně jako domkářská usedlost čp. 64 s přeneseným větrným mlýnem z Bořenovic. Domkářská usedlost čp. 65 slouží v současné době potřebám muzea. Na těchto objektech probíhá permanentní památková obnova prakticky od 70. let 20. století. Areál je v relativně dobrém stavebně technickém stavu, ale převážně došková krytina stavení vyžaduje neustálou péči, údržbu a obnovu. Rovněž založení objektů způsobuje v některých případech statické poruchy více či méně závažného charakteru, které budou muset být v nejbližších letech rovněž řešeny. Rovněž je třeba provést opravy omítek a napuštění dřevěných konstrukcí. Objekty ve VPR jsou v majetku ZK a jsou spravovány Muzeem Kroměřížska. V příštích letech je počítáno v rámci památkové obnovy s financováním jednak z rozpočtu ZK, státních dotací a Norských fondů. Vesnická památková rezervace Veletiny Stará Hora o rozloze 1,4 ha (27 objektů, z toho 7 nemovité kulturní památky) součástí rezervace lidového stavitelství. V konstrukci některých búd se zachovaly prastaré stavební techniky. U nejstarších lisoven se uchovaly 17

stěny vystavěné z dusané hlíny, nabíjené mezi prkennou příhradou. Lisovny bez sklepů, pouze s komůrkami k uskladnění beček s vínem, byly rozšířeny zejména v těch polohách, kde klimatické poměry neumožňovaly tak vysokou produkci vína a podmínky ke kopání sklepa nebyly vhodné. Vinohradnictví má na jižní Moravě tradici, sahající až do období velkomoravského a snad i staršího. Je třeba si uvědomit, že tyto vinohradnické stavby tvoří dnes již jen nepatrný zlomek původního bohatství. Stavby jsou v držení fyzických osob. V areálu probíhá víceletá památková obnova a řada staveb již byla úspěšně obnovena. Znovuoživení areálu bylo zahájeno v 90. letech 20. století. V posledních letech památková obnova a znovuvyužití vinohradnických staveb pokračuje za přispění Programu MK ČR pro Vesnické památkové rezervace a zóny (přes 1 mil. Kč). Lze konstatovat, že revitalizace areálu se daří. Památková obnova (oprava dalších staveb a úprava areálu kolem staveb) by měla probíhat i v příštích letech za přispění státních dotací, ZK a Norských fondů. Vesnická památková rezervace Vlčnov Kojiny o rozloze 4,5 ha (49 objektů, z toho 8 nemovitých kulturních památek) jedinečný celek vinohradnických staveb vinařských búd, lisoven bez sklepa představují ucelený areál s významnými typologicky a historicky hodnotnými stavbami, jejichž stavební podstata sahá do 18. a 19. století a dokládá staré konstrukční techniky, které jsou ojedinělé. Soubor staveb a jejich prostředí je významným dokumentem jihomoravského vinařství a sadařství a tomuto účelu slouží areál dodnes. Dnešní vinohradnické stavby však reprezentují pouze torzo, které se dochovalo z minulosti. Tento odkaz stavebního umění předchozích generací, schopnost dokonalého ztvárnění stavební hmoty, smysl pro harmonii stavby a začlenění do přírodního prostředí si zasluhuje, aby se snaha o jejich udržení stala zájmem všech, kteří mají vztah ke kulturnímu dědictví a odkazu minulosti. Dlouholetou snahou majitelů památek, obecního úřadu i orgánu a organizace památkové péče je zachování vinohradnických staveb a celého areálu v co nejlepším stavebně technickém stavu. Z toho důvodu zde probíhá památková údržba a obnova prakticky permanentně. V posledních letech se podařilo díky zájmu vlastníků a obecního úřadu opravit převážnou většinu chráněných staveb a jsou postupně odstraňovány i všechny nedostatky z minulosti. V roce 2004 odkoupila Obec Vlčnov jednu vinohradnickou stavbu od soukromého vlastníka a v roce 2005 probíhá vzorová památková obnova stavby za finančního přispění z Programu MK ČR pro Vesnické památkové rezervace a zóny. Údržba a obnova areálu by měla probíhat i v následujících letech (oprava jednotlivých staveb, úprava okolí staveb, kabelizace 18

elektroinstalace, přístupová komunikace aj.). Počítá se opět se státními dotacemi, ZK a Norskými fondy. Prohlášením vesnických památkových rezervací se naplnila dlouhodobá snaha památkové péče o to, aby se také nejhodnotnější historické sídelní celky vesnického typu dočkaly zájmu a ochrany, které jim náleží. Kopírovala či doplňovala se tím vlastně snaha, která dosáhla tohoto výsledku již dříve u nejhodnotnějších sídel městského typu. Prohlášeno je 13 městských památkových zón: Již v průběhu sedmdesátých let dvacátého století bylo zřejmé, že kromě kategorie MPR je žádoucí zajistit památkovou ochranu také dalších historických města a vesnic, které sice nesplňují tak přísné parametry, ale přesto představují hodnotné památkové celky. Nový zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pak konečně zakotvil termín památková zóna. Prohlašování památkových zón však reálně začalo až po společenských změnách v roce 1989. První městské památkové zóny (MPZ) byly prohlášeny v roce 1990 ještě krajskými národními výbory krátce před jejich zrušením. Po zrušení krajských národních výborů převzalo tuto gesci ministerstvo kultury, které v roce 1992 vyhlásilo MPZ podle starší koncepce ve zbývajících krajích České republiky. Počet MPZ dosáhl čísla 187. Památková ochrana vesnic se kromě několika výjimek datuje až od roku1995, kdy ministerstvo kultury prohlásilo větší počet VPR a VPZ (vesnické památkové zóny) na území celé České republiky. K dosud poslednímu doplnění počtu památkových zón došlo v letech 2003 a 2005. Ke dni 1. 1. 2005 je v České republice 254 MPZ a 217 VPZ. Památkové zóny jsou území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, jenž může Ministerstvo kultury České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Všechny tyto městské památkové zóny ve ZK mají zpracovaný místní program regenerace v souladu s usnesením vlády č. 209 z roku 1992 a jsou zapojeny do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Města, na jejichž území je městská památková rezervace nebo zóna, ale která dosud nejsou zapojena do programu regenerace, představují dnes již opravdovou výjimku. Výchozí podmínky jednotlivých měst se v počátcích realizace programu regenerace velmi lišily. Dodnes hraje určitou roli i region, do něhož město patří, i tendence přetrvávající z minulosti. Ještě větší rozdíly mezi jednotlivými městskými památkovými rezervacemi a zónami způsobila aktivita měst po roce 1989, případně po schválení citovaného usnesení vlády v roce 1992, a jejich přístup k regeneraci. Tyto rozdíly spočívají především ve vážnosti zájmu o zlepšení kulturní úrovně hmotné struktury památkově chráněných území a v přístupu k regeneraci nejen starosty, ale celého městského zastupitelstva i městského úřadu. Program regenerace je jedním z nástrojů, které mohou v dnešní době pomoci zachovat kulturně historické hodnoty chráněných území. Výše přidělovaných finančních prostředků však v rámci Programu regenerace MPR a MPZ rok od roku rapidně klesá. Rovněž systém přidělování finančních prostředků se stal po zániku OkÚ víceméně chaotický a nesystémový. MK ČR na základě žádosti krajů poskytuje jejich prostřednictvím v rámci Programu regenerace finanční prostředky pro jednotlivá města, jejichž výši stanoví tzv. kvótami. Problémem zůstává skutečnost, že ne všechny kraje využily a využívají této možnosti, takže 19

část peněz jde přímo z MK ČR jednotlivým regeneračním městům. Důvodem nevyužití nabídky MK ČR řadou krajů je fakt, že kraj vlastně nemá možnost vstoupit nějakým významnějším a zásadnějším způsobem do tohoto procesu přidělení a rozdělení finančních prostředků, neboť kvóty pro jednotlivá města stanovuje MK ČR na základě tzv. anketních dotazníků, předkládaných MK jednotlivými městy v závěru každého roku. Od roku 2004 má kraj pouze možnost vyjádření se ke kvalitě zpracovaných dotazníků a k připravenosti jednotlivých akcí. Ministerstvo rovněž oslovuje po stanovení kvót vybraná města, která zasílají v termínu, určeném ministerstvem, kraji už jednotlivé konkrétní akce na souhrnných přehledech, vybrané dle svého uvážení. Tyto akce jsou v řadě případů zcela nepřipravené a neodpovídají zásadám Programu. Po vyslovení nespokojenosti s touto praxí ze strany krajů vůči MK ČR, oslovilo toto regenerační města v tom smyslu, že by bylo vhodné kooptovat do komisí regenerace, v rámci lepší připravenosti jednotlivých akcí, pracovníky odboru kultury a památkové péče KÚ. Této nabídky, která byla pouhým doporučením, však využila např. ve ZK necelá třetina měst. Rovněž tak řada měst nesplnila jednu z podmínek v rámci přípravy Programu, a to předložení anketních dotazníků, určených ministerstvu kultury, KÚ k vyjádření. Kraji pak v řadě případů zůstává velmi nelehká povinnost zesouladění jednotlivých akcí se zásadami Programu v době, kdy by se měly jednotlivé akce již fakticky realizovat. V několika případech musely být navrhované akce pro nepřipravenost vyřazeny a prostředky poskytnuty na akce, které odpovídaly zásadám. V řadě případů musely být prostředky převedeny i na jiné regenerační město, není výjimkou, že celý finanční příspěvek je vrácen zpět z důvodu, že město se rozhodlo akci nezahájit a tuto skutečnost oznámilo tak pozdě, že finanční prostředky už nemohl využít nikdo další. Do dalších let by měla být v této oblasti stanovena zcela jednoznačná pravidla a to buď v tom smyslu, že celá akce bude řízena, dohlížena a administrována pouze MK ČR, anebo povinnosti a s tím ovšem spojené i pravomoci budou dány krajům. Tato neutěšená situace pak přetrvává již od roku 2003. Cíle programu jsou stále tytéž, z pohledu památkové péče se však jedná zejména o to: Systematicky podněcovat a provádět opravy, rekonstrukce a pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu, jednotlivých objektů a jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Vyšší finanční náročnost obnovy kulturních památek pramení především z použití dražších přírodních stavebních materiálů a tradičních technologií a z vyšší pracností obnovy, spojené s vyšší náročností na kvalifikaci při provádění řemeslných, umělecko řemeslných a restaurátorských prací. Vyšší finanční náročnost obnovy ale nesmí být směšována s někdy zbytečně velkorysou obnovou a nákladnými přestavbami rekonstrukcemi kulturních památek, při nichž se uplatňují velké změny v interiéru, úpravy v podkroví, novodobé přístavby apod., jež ve svém výsledku zpravidla snižují souhrnnou hodnotu kulturní památky. Kvalitní obnova kulturní památky může být totiž zároveň úsporná, při důsledném využívání původních konstrukčních materiálů a prvků v souladu s požadavky na zachování autenticity. Aktualizace programu regenerace se musí přizpůsobit současné nepříznivé finanční situaci především volbou priorit v dalším postupu obnovy kulturních památek. V prvních letech realizace programu byly zachraňovány nejohroženější kulturní památky a důležitým hlediskem byla rychlost jejich obnovy. I v současné době zbývá ještě značný počet kulturních památek, které jsou v havarijním stavu. Odstranění havarijního stavu musí být i 20

nadále prvořadým úkolem. Zároveň však nelze zapomínat ani na údržbu kulturních památek, které již byly opraveny a na případnou rekonzervaci. Pro ilustraci, v letech 1993 2005 bylo v rámci Programu regenerace MPR a MPZ poskytnuto bývalým okresům ZK : - Kroměříž 33,763.000,- Kč - Uherské Hradiště 41,698.000,- Kč - Vsetín 12,026.000,- Kč - Zlín 20,353.000,- Kč V roce 2003 a 2004 bylo v rámci Programu regenerace MPR a MPZ ZK poskytnuto 13,630.000,- Kč a tyto prostředky byly přiděleny na 48 akcí památkové obnovy ve ZK. V roce 2005 pak částka 5,060.000,- Kč na 20 akcí památkové obnovy ve ZK. V letech 1993 2005 bylo v rámci Programu regenerace MPR a MPZ v rámci ZK poskytnuto 107,840.000,- Kč. Celkový objem finančních prostředků ve státním rozpočtu pro tento program v rámci ČR byl určen např. v jednotlivých letech od roku 1993 do roku 1999 takto: 1993 80 mil. Kč 136 kulturních památek 1994 275 mil. Kč 449 kulturních památek 1995 300 mil. Kč 570 kulturních památek 1996 350 mil. Kč 672 kulturních památek 1997 350 mil. Kč (po restrikcích státního rozpočtu, tzv. vládních balíčcích 292,5 mil. Kč) 686 kulturních památek 1998 320 mil. Kč 649 kulturních památek 1999 320 mil. Kč (po restrikcích státního rozpočtu 302,4 mil. Kč) 747 kulturních památek To je, v období let 1993 až 1999 celkem 1.919,9 mil. Kč určených pro Program regenerace MPR a MPZ z výdajů státního rozpočtu. 21

Okres Kroměříž Městská památková zóna Holešov (rozloha zóny 11,6 ha, 102 domů, z toho 20 nemovitých kulturních památek). Holešov se stal městem ve 14. století a od poloviny 16. století byl významným centrem Jednoty bratrské. V době panování Rottalů prožil období stavebního a kulturního rozmachu. V Holešově rovněž žila významná židovská komunita. K nejvýznamnějším památkám náleží raně barokní zámek se zahradou francouzského typu s vodními kanály ve tvaru Neptunova trojzubce, Šachova (Stará) synagoga jedna z nejstarších a nejcennějších památek svého druhu u nás, židovský hřbitov s asi 1500 náhrobky, barokní kostel Nanebevzetí P. Marie s ojedinělou Černou kaplí, kostel sv. Anny a morový sloup. Zóna byla vyhlášena dne 20. 11. 1990 vyhláškou JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. V roce 2000 byla např. na restaurování mariánského sloupu poskytnuta z Programu regenerace částka 250 tis. Kč, v roce 2001 na obnovu areálu bývalých masných krámu částka 260 tis. Kč, v roce 2002 na dva kříže u kostela Nanebevzetí P. Marie částka 180 tis. Kč a na hřbitovní náhrobek J. Tomaštíka částka 100 tis. Kč. V roce 2003 na obřadní síň Židovského hřbitova 100 tis. Kč a na restaurování sochy Immaculaty a sv. Floriána 100 tis. Kč. V roce 2004 na restaurování sochy sv. J. Nepomuckého, pomníku B. Smetany a obřadní síně Židovského hřbitova 200 tis. Kč. V roce 2005 na restaurování 3 ks tumb na Židovském hřbitově 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 1,390 000,- Kč. V příštích letech náleží k prioritním akcím zejména rozsáhlá a náročná památková obnova zámku a restaurátorské práce na náhrobcích na Židovském hřbitově. 22

Okres Uherské Hradiště Městská památková zóna Uherské Hradiště (rozloha 16,0 ha, 209 domů, z toho 28 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20. 11. 1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP vyhlášeno ochranné pásmo). Příkladem typického středověkého města je i Uherské Hradiště, jehož vznik spadá do 50. let 13. století. K nejvýznamnějším památkám patří bývalý městský špitál s kaplí sv. Alžběty, Stará radnice, areál františkánského kláštera, dům U Slunce, lékárna U Zlaté koruny, objekt fary, areál jezuitského kláštera s kostelem sv. Fr. Xaverského, objekt bývalé barokní zbrojnice, dům U černého Orla aj. V roce 1993 byla např. na stavební obnovu domu čp. 130 poskytnuta z Programu regenerace částka 500 tis. Kč, v r. 1994 na klášter čp. 21 2,5 mil. Kč, na budovu čp. 119 2,6 mil. Kč, v r. 1995 na domy čp. 148/9 a 130 3 mil. Kč, v roce 1996 na domy čp. 19-20, 35 a 155 3,010 mil. Kč, v roce 1997 na dům čp. 19-20 1,282 mil. Kč, kapli sv. Šebestiána 128 tis. Kč, městské hradby 290 tis. Kč, v r. 1998 na dům čp. 128 500 tis. Kč, radnici čp. 18-20 1,760 mil. Kč, v r. 1999 2.200 mil. Kč na dům čp. 35, kostel Zvěstování P. Marie a městské opevnění, v r. 2000 na městské opevnění 180 tis. Kč a na budovu čp. 21 850 tis. Kč, v r. 2001 budova čp. 714 670 tis. Kč, dům čp. 148-9 70 tis. Kč, kostel Zvěstování Panny Marie 250 tis. Kč, v r. 2002 budova čp. 714 330 tis. Kč, dům čp. 61 70 tis. Kč, fara čp. 36 400 tis. Kč, kostel Zvěstování Panny Marie 110 tis. Kč. V roce 2003 na faru čp. 36 470 tis. Kč. V roce 2004 na budovu bývalé synagogy čp. 714 1,360.000,- Kč. V roce 2005 na opravu městských hradeb 400 tis. Kč. Od r. 1993 2005 26,170.000, - Kč. V příštích letech je počítáno zejména s památkovou obnovou městského opevnění, s opravou střechy kostela sv. Františka Xaverského a s restaurováním jednotlivých venkovních plastik. 23

Městská památková zóna Uherský Brod (rozloha 42,0 ha, 478 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20. 11. 1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP). Uherský Brod je dalším typicky středověkým městem, založený v pol. 13. století a povýšený na královské město r. 1272. Královským hrazeným městem byl až do r. 1506. Rozměry jádra 800x600 m ukazují na jeho mimořádný význam. Poměrně pravidelný pětiboký obrys patří k čelným projevům urbanismu přemyslovské éry. K nejvýznamnějším památkám patří objekt radnice, tzv. Panský dům, kostel M. J. Husa, kostel Nanebevzetí P. Marie, areál dominikánského kláštera, tzv. nadační dům čp. 116 aj. V roce 1996 byla např. poskytnuta z Programu regenerace na klášterní kostel Nejsvětější P. Marie 150 tis. Kč, na farní kostel Nanebevzetí P. Marie 600 tis. Kč, na městské opevnění 170 tis. Kč, na kostel M. J. Husa 630 tis. Kč, na tzv. Panský dům 1,110 mil. Kč, v r. 1997 na kostel M. J. Husa 60 tis. Kč, městské hradby 150 tis. Kč, a domy čp. 68 a 135 1 mil. Kč., v r. 1998 na dům čp. 201 100 tis. Kč, na faru čp. 68 100 tis. Kč, na kostel M. J. Husa a kapli nejsvětější Trojice 400 tis. Kč, na kostel Neposkvrněného početí P. Marie 370 tis. Kč, v r. 1999 1,800 mil. Kč na dům čp. 116, kostel M. J. Husa a městské opevnění, v r. 2000 na zámek čp. 38 1,090 mil. Kč, v r. 2001 670 tis. Kč na městské opevnění, v r. 2002 na městské opevnění 540 tis. Kč. V roce 2003 na městské opevnění 400 tis. Kč.V roce 2004 na dům čp. 116 400 tis. Kč. V roce 2005 na dům čp. 116 460 tis. Kč. V letech 1993 2005 10,590.000,-Kč. V příštích letech je počítáno zejména s památkovou obnovou kostelů Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného početí 24

Panny Marie, M. J. Husa, objektu fary, měšťanských domů čp. 105, 116, 77, 201, 164, radnice, židovského hřbitova, venkovních plastik a městského opevnění. Městská památková zóna Uherský Ostroh (rozloha 11,0 ha, 102 domů, z toho 6 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20. 11. 1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP). Historické jádro města má nepravidelný konvexkonkávně zvlněný obrys s výrazně zaoblenými kratšími stranami. Obě hlavní městské části mají osobitou urbanistickou skladbu a kompozici a jsou navzájem propojeny přes řeku Moravu. Řeka sice tvoří jistý dělící prvek, zároveň je však kompozičním městotvorným článkem. K nejvýznamnějším památkovým objektům náleží zámek, monumentální čtverhran lehce lichoběžného půdorysu s vnitřním dvorem, u něhož stavebně historický průzkum prokázal, že jeho jádro tvoří mohutný královský hrad, postavený zřejmě Přemyslem Otakarem II. a řadící se v podstatě typologicky k sevřeným čtyřkřídlým dispozicím královských hradů Přemyslovy vlády. V 16. století se stal Ostroh rezidenčním sídlem mocného rodu pánů z Kunovic, kteří mezi lety 1580 1590 přetvořili někdejší královský hrad v monumentální zámek s arkádovým nádvořím a schodišťovou věží. Rovněž farní kostel, zasvěcený sv. Ondřeji, nevylučuje raně feudální původ. Nynější pozdně barokní stavba stojí s největší pravděpodobností na místě kostela středověkého. Jeho bližší urbanistickou situaci si ovšem dnes nedovedeme představit. Ovšem tvar ostrožského jádra i jeho strategický význam dokládá zcela bezpečně, že město bylo opevněno, z jeho hradeb se však nic nezachovalo. V roce 1994 a 1995 byla poskytnuta na památkovou obnovu zámku v z Programu regenerace částka 2 mil. 310 tis. Kč, v roce 1996, 1997 a 1998 na kostel sv. Ondřeje 25

4,020 mil. Kč, v r. 1999 640 tis. Kč na faru čp. 36, v r. 2000 na faru čp. 36 490 tis. Kč, v r. 2001 510 tis. Kč na zámek čp. 24 v Uherském Ostrohu, v r. 2002 budova čp. 196 510 tis. Kč. V roce 2003 na zámek 400 tis. Kč. V roce 2004 na zámek 250 tis. Kč. V roce 2005 na zámek 580 tis. Kč. V letech 1993 2005 9.710.000,-Kč. V příštích letech je počítáno zejména s pokračováním památkové obnovy zámku a přízámčí, hospodářských budov fary a venkovních plastik. Okres Vsetín Městská památková zóna Valašské Meziříčí, vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Samostatnou skupinu stavebních památek tvoří chráněné historické jádro. Kolem obdélníkového půdorysu náměstí stojí 47 měšťanských domů, názorně dokumentujících úroveň gotické, renesanční a barokní zástavby města. Ze souboru chráněných objektů zástavby historického jádra vyniká dům U Apoštolů, budova radnice, dům Jana Foncuma, kostel Nanebevzetí P. Marie, kostel Nejsvětější Trojice, areál žerotínského zámku. V roce 1993 byla např. na sýpku v areálu zámku poskytnuta z Programu regenerace finanční částka ve výši 200 tis. Kč, v r. 1994 na domy čp. 89, 169, 71, 72, 87, 98, 103 a 105 1,579 mil. Kč, na zámek č.1/183 1,5 mil. Kč, v r. 1995 na dům čp. 33, 97/6,9 300 tis. Kč, zámek sýpku čp. 169 1,070 mil. Kč, kostel Nanebevzetí P. Marie 250 tis. Kč, v roce 1996 na domy čp. 106, 15, 81, 102 605 tis. Kč, na kostel Nejsvětější P. Marie 1,892 mil. Kč, v roce 1997 na domy čp. 10, 113, 12, 13, 6, 7, 74 a 99 1.320 mil. Kč, v r. 1998 na domy čp. 90, 84 a 91 320 tis. Kč, v r. 1999 1,120 mil. Kč. na domy čp. 115, 117, 14, 6, 7, 92, 93 a 94, v r. 2000 na dům čp. 11 a 89 800 tis. Kč, v r. 2001 na zámek čp. 1 a čp. 183 350 tis. Kč, v r. 2002 dům čp. 107 125 tis. Kč, dům čp. 740 125 tis. Kč, kostel Nanebevzetí P. Marie 250 tis. Kč. V roce 2004 na dům čp. 7 250 tis. Kč. V roce 2005 na dům čp. 88 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 12,020.000,- Kč. V příštích létech je počítáno zejména s pokračováním památkové obnovy domu čp. 88 a venkovních plastik. 26

Městská památková zóna Kelč, vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny (OP). Půdorys Kelče tvoří nepravidelný ovál s náměstím ve tvaru písmene L. Dominujeme mu zámecký areál s filiálním kostelem sv. Kateřiny. Charakter zóny dotvářejí i domy na náměstí Osvoboditelů, převážně jednopatrové obytné domy z 19. století a přelomu 19. a 20. století. V roce 1996 byla např. na dům čp. 5 poskytnuta z Programu regenerace částka 250 tis. Kč, v r. 1998 na kostel sv. Kateřiny 410 tis. Kč, v r. 1999 420 tis. Kč na kostel sv. Kateřiny a dům čp. 25, v r. 2000 250 tis. Kč, v r. 2001 budova čp. 31 350 tis. Kč, za rok 2002 radnice čp. 5 350 tis. Kč. V roce 2003 na dům, čp. 5 200 tis. Kč. V roce 2004 na dům čp. 5 19.648 tis. Kč, na zdravotní středisko 30.374 tis. Kč a na dům čp. 12 200 tis. Kč. V roce 2005 na kostel sv. Kateřiny 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 2,680.000,- Kč. V příštích letech je počítáno zejména s pokračováním památkové obnovy kostela sv. Kateřiny. Okres Zlín Památková zóna Brumov - Bylnice (rozloha 32,2 ha, 228 domů, z toho 8 nemovitých kulturních památek), vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Nad městem dominuje zřícenina kdysi velkého a významného královského hradu, který byl postaven v pol. 13. století jako pozdně románský hrad na obranu proti vpádům Uhrů. Zóna zahrnuje dále farní kostel sv. Václava, radnici, pivovar, bývalý vodní mlýn Gattermayer. V roce 1997 byla např. z Programu regenerace poskytnuta na restaurování soch sv. Floriána, sv. Gottharda a sousoší nejsvětější Trojice částka 215 tis. Kč, v roce 1998 300 tis. Kč, v r. 1999 420 tis. Kč, v r. 2000 1590 mil. Kč na radnici čp. 942, v r. 2001 na radnici čp. 942 1650 tis. Kč, v r. 2002 zřícenina hradu 350 tis. Kč. V roce 2003 na zříceninu hradu 200 tis. Kč. V roce 2004 na zříceninu hradu 250 tis. Kč. V roce 2005 na kašnu na náměstí 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 5,175.000,- Kč. V příštích letech je počítáno zejména s pokračováním památkové obnovy zříceniny hradu Brumov. 27

Městská památková zóna Fryšták (rozloha 26,0 ha, 199 domů, z toho 7 nemovitých kulturních památek) vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Dominantu náměstí tvoří neorenesanční radnice, nejstarší budova na náměstí, tzv. Hrubá hospoda, byla postavena v pol. 17. století a farní kostel sv. Mikuláše stojí blízko pravého horního rohu náměstí na původně gotických základech ze 14. století. V roce 1996 byla např. z Programu regenerace poskytnuta částka 250 tis. Kč, v roce 1997 na restaurování kříže za obcí a sochy sv. Jana Nepomuckého částka 185 tis. Kč. V roce 2003 na farní budovu čp. 25 140 tis. Kč. V roce 2005 na Jadrníčkovu vilu 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 775.000,- Kč. Městská památková zóna Luhačovice (rozloha 75,0 ha, 148 domů, z toho 12 nemovitých kulturních památek), prohlášena vyhláškou JM KNV v Brně, ze dne 20. 11. 1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (návrh MK ČR na prohlášení za památku UNESCO). Lázeňské město Luhačovice s četnými památkami leží na západním okraji okresu Zlín. Do Luhačovic pronikly stavební formy velkých lázeňských vil na lázeňské stavby s dřevěnými štíty, připomínající lidové stavitelství. Velký rozmach lze zaznamenat zejména počátkem 20. století, kdy byl povolán arch. Dušan Jurkovič, který vtiskl lázním osobitý ráz hrázděné architektury. Vznikly dodnes dochované charakteristické stavby, jako je tzv. Jurkovičův dům, Janův dům, Solární lázně, vila Chaloupka, vila Valaška, vila Slávie, vila Dagmar, vila Emauzy, dům Jestřabí aj. Rozvoj vyvrcholil stavbou Smetanova domu od arch. E. Králíka. Současně vznikly lázeňské vily v Pražské čtvrti, Společenský dům na Kamenné, na Lázeňském náměstí Palace hotel, hotel Alexandria, Nová kolonáda od arch. M. Kopřivy, nový pavilon Vincentky. Jedná se o jedinečný soubor lázeňské architektury. V letech 1994 1995 proběhla rekonstrukce Smetanova domu (vystavěn v letech 1908 1910). V roce 1996 došlo ke generální opravě pustnoucího objektu Chaloupka, v r. 1999 konzervační oprava Slunečních lázní (1902 D. S. Jurkovič). V roce 2000 bylo pokračováno generální opravou lázeňského domu Jestřabí (1903 D. S. Jurkovič) čp. 238 1,570 mil. Kč, v r. 2001 byl rehabilitován pohledově významný 28

objekt Inhalatoria (1922-23 J. Skřiváněk) a v roce 2002 proběhla dosud nejrozsáhlejší akce památkové obnovy, generální obnova Jurkovičova domu (1901 1902 D. S. Jurkovič) čp. 109 2,400 mil. Kč. V roce 2005 na dům čp. 178 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 4,170.000,- Kč. Městská památková zóna Napajedla (rozloha 12,5 ha, 1 000 domů, z toho 17 nemovitých kulturních památek), vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Historické jádro Napajedel se rozkládá kolem náměstí ulicového charakteru s historickým areálem kostela a fary a s pseudorenesanční radnicí. Dominantou města je barokní zámek, který byl postaven podle návrhu brněnského arch. F. A. Grimma v letech 1764 1769 ve stylu francouzského baroka. V r. 1997 byla např. z Programu regenerace poskytnuta na opravu zámku čp. 265 částka 660 tis. Kč, na dům čp. 74 částka 20 tis. Kč, na kostel sv. Bartoloměje 470 tis. Kč na radnici čp. 89 150 tis. Kč, v roce 1998 na dům čp. 65 100 tis. Kč, na kamenné sochy 300 tis. Kč, na kostel sv. Bartoloměje 640 tis. Kč a na radnici čp. 89 322 tis. Kč, v r. 1999 730 tis. Kč na kostel sv. Bartoloměje a na radnici čp. 89, v r. 2000 na areál zámku 360 tis. Kč, v r. 2001 na kostel sv. Bartoloměje 210 tis. Kč a na sousoší Kalvárie 140 tis. Kč, v r. 2002 areál zámku 118 tis. Kč, dům čp. 89 139 tis. Kč, zámecký park 92 tis. Kč. V roce 2003 schodiště ke kostelu 142.550 tis. Kč. V roce 2004 na dům čp. 89 58.954 tis. Kč. V roce 2005 na sochu sv. Floriána 50 tis. Kč. V letech 1993 2005 4,710.504,- Kč. V příštích letech je počítáno zejména s pokračováním památkové obnovy zámku. 29

Městská památková zóna Valašské Klobouky (rozloha 26,50 ha,318 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Na hlavním náměstí Valašských Klobouk je soustředěna většina památkových objektů, a to barokní radnice z pol. 18. století s převažujícími prvky lidového stavitelství, historický pranýř, kostel Nalezení sv. Kříže, mariánský sloup. Ve městě se dochovaly také památky lidového stavitelství z počátku 19. století i typické městské domy, např. tzv. Červený dům a několik secesních staveb z konce 19. století. V roce 1993 byla např. na restaurování mariánského sloupu poskytnuta z Programu regenerace finanční částka ve výši 150 tis. Kč, v r. 1994 na dům čp. 189 420 tis. Kč, v r. 1995 na dům čp. 276 370 tis. Kč, v roce 1996 na dům, čp. 194, 276 2.350 mil. Kč, v r. 1997 na dům čp. 194 285 tis. Kč, sochu sv. J. Nepomuckého 450 tis. Kč, starou radnici čp. 276 778 tis.kč, v r. 1998 na dům čp. 105 1,410 mil. Kč, v roce 1999 680 tis. Kč. na dům čp. 105, v r. 2000 na kostel nalezení sv. Kříže 520 tis. Kč, v r. 2002 kostel Nalezení sv. Kříže 500 tis. Kč. V roce 2003 na kašnu 200 tis. Kč. V roce 2004 na dům čp. 177 240 tis. Kč. V letech 1993 2005 6,913.000,- Kč. Městská památková zóna Vizovice (rozloha 60,0 ha, 380 domů, z toho 13 nemovitých kulturních památek), vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. Kvalitu městské památkové zóny ovlivňuje existence barokního zámku s parkem a objektem nemocnice milosrdných bratří, protilehlého kostela s farou a několik městských domů se secesními fasádami. V roce 2000 na restaurování soch sv. J. Nepomuckého, sv. Floriána a sloupu Bolestné Panny Marie 400 tis. Kč, v roce 2001 na nemocnici milosrdných bratří čp. 467 350 tis. Kč. v r. 2002 kostel sv. Vavřince 84 tis. Kč, nemocnice milosrdných bratří čp. 467 266 tis. Kč. V roce 2003 na nemocnici, farní kostel a faru čp. 365 200 tis. Kč. V roce 2004 na nemocnici a faru čp. 365 240 tis. Kč. V roce 2005 na nemocnici a faru čp. 365 200 tis. Kč. V letech 1993 2005 1,838.000,- Kč. V příštích letech je počítáno zejména s památkovou obnovou fary. Městská památková zóna Zlín (rozloha 48,0 ha, 3 197 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), prohlášena vyhláškou JM KNV v Brně, ze dne 20. 11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Památková zóna Zlín je od ostatních odlišná tím, že jde o chráněné hodnoty města budovaného do současné 30

podoby ve 30. letech 20. století, kdy z původní historické obce zbylo minimum objektů, vlastně jen původně renesanční a v r. 1777 barokně přestavěný zámek s anglickým parkem a kostel sv. Filipa a Jakuba. Město bylo založeno Tomášem Baťou, pro kterého v letech 1916 1918 arch. J. Kotěra vypracoval první regulační plán pro kolonii obytných domků na Letné. V r. 1921 přebírá funkci městského urbanisty arch. F. L. Gahura, který svými projekty zakládá nové, velkorysé město. Konstruktivismus a funkcionalismus byl uplatňován i v další výstavbě, realizované podle projektu významných architektů, jako byli V. Karlík, A. Vítek, M. Drofa, V. Kubečka aj. Voženílek. V r. 1915 prof. J. Kotěra vypracoval regulační plán na stavbu první dělnické kolonie pro firmu Baťa ve Zlíně. Od roku 1932 se začíná projevovat snaha po větší diferencovanosti a potlačení jednotvárnosti typů domků. Původní podoba zlínské funkcionalistické architektury se v průběhu let měnila. Jednou z nejvýznamnějších a nejznámějších staveb období zlínského funkcionalismu je bývalá správní budova firmy Baťa, která má v řazení objektů v továrně číslo 21. Byla dostavěna v r. 1938 podle návrhu arch. Vl. Karfíka. Stala se nejen urbanistickou a architektonickou dominantou, ale přímo symbolem firmy a Zlína vůbec. Ve své době to bylo dílo po všech stránkách výjimečné nejen v rámci tehdejšího Československa, ale i Evropy. Je třeba si uvědomit, že Zlín svojí urbanistickou a architektonickou kvalitou nejenom přesahuje lokální význam, ale je ojedinělý jak v naší zemi, tak i v evropském kontextu. Jeho svébytná architektura a urbanistická skladba i jeho přírodní prostředí vytvářejí vzácnou harmonii lidského díla s krajinou. Vyjadřuje nové průmyslové metody hromadné výstavby továrních, veřejných i obytných budov způsobem a rozsahem, který neměl u nás ani ve světě obdoby. Jako celek je skutečně první velkorysou moderní urbanistickou realizací u nás, a je možné dodat, že nejenom u nás. V r. 1997 a 1998 byla např. z Programu regenerace poskytnuta na restaurování sochy sv. J. Nepomuckého částka 335 tis. Kč a zámek čp. 1 585 tis. Kč, v r. 1999 430 tis. Kč, v r. 2000 na dům čp. 3778 250 tis. Kč, v r. 2001 na dům čp. 4057 2.680 mil. Kč a vilu čp. 2894 30 tis. Kč, v r. 2002 dům čp. 2987 1.400 mil. Kč.V roce 2003 na vilu čp. 2894 a Společenský dům 1790.000 tis. Kč. V roce 2004 na vilu čp. 2987 a městské divadlo 1.990.000 tis. Kč. V letech 1993 2005 9,490.000,- Kč. Prohlášena je 1 vesnická památková zóna: Okres Vsetín Velké Karlovice Podťaté, vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 249, ze dne 22. 9. 1995, o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny. Jedná se o dvorcovou ves s rozptýleným půdorysem a tradiční roubenou architekturou valašského domu. Charakteristické je rozložení dvorců v krajině, respektování konfigurace terénu, půdorysné, objemové a materiálové řešení objektů, dochované historické siluety a panoramata sídla v krajině, dochované historické plochy a prvky zeleně. 31

Na plošně chráněných územích o rozloze bezmála 350 ha se nachází přes 7000 objektů, jen Zlín MPZ zahrnuje 3197 objektů na ploše 48 ha. Je vyhlášeno 34 ochranných pásem. Na základě provedené analýzy je možné památky a pamětihodnosti rozčlenit co do stavebně technického stavu v podstatě do pěti kategorií: 1. Objekt po razantní rekonstrukci, která zčásti nebo zcela potlačila památkovou hodnotu. Do tohoto hodnocení spadají nejen hrubé přestavby, naprosto nerespektující památkové hodnoty věci, ale i rekonstrukce zdánlivě lepší, alespoň v dálkovém pohledu zachovávající historickou hmotu, zblízka však zjistíme, že detaily byly hrubě zjednodušeny nebo byl objekt nově vystavěn z nového materiálu. 2. Objekt po památkově přiměřené, zpravidla odborně dozorované rekonstrukci, která přes možné výhrady k výměně některých prvků případně k dispozičním úpravám zabezpečila trvání památky při zachování jejích nejvýznamnějších hodnot. 3. Objekt stabilizovaný stálou údržbou, případně konzervací. Udržování památek v tomto stavu by mělo být optimálním výsledkem stálé péče, při rozpětí zvolených stupňů však zahrnuje toto hodnocení i některé objekty s počínajícími známkami dožívání omítek, jež bude třeba v blízké době poopravit 4. Nedostatečně udržovaný objekt s dožívajícími omítkovými povrchy, zčásti i otvorovými prvky a krytinou, jež může být zčásti i nahrazeno provizorním zabedněním nebo krytinou. Objekt je však zpravidla zabezpečen proti zatékání a vstupu nepovolaných osob, nedochází tedy k vandalství. 5. Devastovaný objekt, většinou volně přístupný a neudržovaný. Prováděným průzkumem byl mezi nechráněným stavebním fondem kraje zjištěn ještě značný památkový potenciál, což je jistě potěšující zjištění, které by však na druhé straně mohlo vyvolat pocit, že případný úbytek je stále z čeho nahrazovat. Z mnoha důvodů tomu tak není. V nejkvalitnějších sakrálních, hradních a zámeckých stavbách, ale i v měšťanské architektuře a profesionální veřejné plastice z doby před rokem 1850 je potenciál prakticky vyčerpán a úbytky již není čím nahrazovat. V lidové architektuře a kamenosochařství se situace sice co do množství jeví jako lepší, v lidové architektuře však došlo u fondu, prohlášeném v roce 1963, k největším úbytkům (naprosto dramatický je např. zánik drtivé většiny seníků, řady komor, stodol, ale i obytných stavení, přestože podle komentáře k soudobému seznamu byla cítěna jejich vysoká hodnota), a nově prohlašovaný fond je výtvarně nebo dispozičně čím dál méně výrazný a čím dál více v některých svých součástech narušený. Snad o něco málo více času je při výběru k ochraně v produkci i kvalitnější historizující, secesní a meziválečné architektury. Jedno je jisté. Památek už více nebude. Máme jich sice stále hodně, ale je to konečné množství. Je třeba mít přitom na mysli všechny stavby, které mají památkovou a obecně architektonickou hodnotu. Tedy nejen stavby, které se těší statutu chráněné kulturní památky. Je zbytečné a byla by velká škoda, kdyby další a další památkově hodnotné stavby zanikaly nebo byly nevhodně přestavěny, neboť by to dále ochuzovalo naše životní prostředí. To ale neznamená, že se má stav našich sídel zakonzervovat a má se zastavit vývoj. Právě naopak. Překvapivě i v památkově chráněných sídlech je mnoho míst, která přímo vyžadují citlivou dostavbu a urbanistickou či architektonickou rehabilitaci. 32

Na území Zlínského kraje se nachází 1458 nemovitých kulturních památek. Zevrubné posouzení vyhodnotilo cca 40% objektů v dobrém stavebně technickém stavu, dalších cca 25% po odborné rekonstrukci, cca 25 % vyžaduje obnovu v nejbližších letech a zhruba 10 % tvoří havarijní stavy, nedořešené vlastnické vztahy, neochota vlastníků k obnově a záchraně památky, nepřipravenost akcí, majetkové spekulace apod. Je obtížné říci, zda tento stav je dobrý nebo ne, neboť nevíme, kam jeho tendence směřuje srovnatelné hodnocení neexistuje. Objekty, poškozené příliš razantní rekonstrukcí by měly být varováním a zdrojem poučení a úvah, jak se takových rekonstrukcí vyvarovat. Řešení havarijního stavu vybraných objektů, vyžadujících urychlenou realizaci řady dokumentačních a stavebně zabezpečovacích a konzervačních prací, je jedním z nejaktuálnějších úkolů systému památkové péče. Přinejmenším stejně důležitým úkolem je těmto stavům předejít. Památkovou prohrou je totiž nezřídka nejen konečný a úplný zánik devastovaného objektu, ale i jeho neodborná obnova. Smysl památkové péče nemůže být viděn pouze ve vyřízení podání v souladu se zákonem o státní památkové péči. Smyslem je především faktická záchrana památkového fondu pro budoucí generace. Průběžným ztrátám se nelze stoprocentně vyhnout nikdy, jejich minimalizace pak musí být smyslem systému památkové péče. Jedině každodenním naplňováním zásad památkové péče u širokého spektra více či méně významných památek a pamětihodností, na všech památkově hodnotných územích, ve spolupráci státních a obecních úřadů, odborných orgánů a organizací památkové péče, veřejnosti i vlastníků je možné dosáhnout pozitivních výsledků. Za posledních čtrnáct let řada obyvatel pochopila, že mezi unikátní památky, které je třeba chránit, zdaleka nepatří jen gotické chrámy a barokní kapličky, ale třeba i vily z dvacátých let minulého století, vodní mlýny, seníky, mosty, stavby funkcionalismu či zapomenutá boží muka u staré obchodní stezky. 33

III. Uchování a prezentace památkového fondu Pro péči o památky má velký vliv, možno říci zásadní význam všeobecné kulturní povědomí, kladný vztah ke svému prostředí, k domovu, a to v první řadě u obyvatel, bydlících v nich a kolem nich. V tomto aspektu mají země, jež prošly desetiletími komunistické nadvlády, stále přetrvávající handicap. Památky musíme chránit nejen proto, že mají historickou a uměleckou cenu, ale také prostě proto, že jsou pěkné, že vytvářejí podnětné a zajímavé prostředí pro náš život. Mezi kulturně historické hodnoty patří hodnota historického dokumentu (schopnost vypovídat o době svého vzniku), která se váže na originál. Pouze z originálu můžeme čerpat informace o estetickém cítění, tvůrčích schopnostech a technické dovednosti minulosti. Výměnou za nový prvek tato hodnota zaniká. Významnou kulturně historickou hodnotou je dobový výtvarný projev. Každá doba měla své výtvarné ideály a ve své tvorbě se jich snažila dosáhnout. Vytvořená kvalita si zachovává schopnost oslovovat soudobou společnost, i když současný projev je odlišný. Historická architektura nabízí detaily, prvky, fasády a v neposlední řadě celkové prostředí, jejichž zachování má smysl i pro soudobou společnost. Hodnotou je estetická a emocionální kvalita spojená s patinou. Pro současného člověka má své kouzlo i rustikální výraz lidové architektury. V době automatizace, typizace, globalizace a sterilizace má prostě skutečnost, že je něco uděláno rukama, svoji kulturní hodnotu. Význam má také patina a další projevy stáří, které dodávají předmětnému prvku punc originality a historické autenticity. Vzhled, který svědčí o dlouhém užívání, vyvolává asociace bezpečí a zabydlené útulnosti. Kulturní a užitnou hodnotu má také tradiční stavitelství. Pouze použitím tradičních materiálů a postupů lze tradiční stavby obnovovat aniž by se měnil jejich architektonický výraz. Pro každý materiál jsou totiž vlastnosti jako vzhled a způsob stárnutí charakteristické. Užití jiného materiálu (jiného zpracování) se tak zákonitě projeví i ve vzhledu a způsobu stárnutí. Do kulturního dědictví patří i péče o zachování tradičních řemesel, znalost výroby a zpracování tradičních materiálů. Z těchto důvodů je u památkově chráněných staveb žádoucí upřednostňovat tradiční materiály. Soudobé materiálové alternativy mohou být srovnatelné funkčně, ale z hlediska památkové péče má užití tradičního materiálu hodnotu samo o sobě a je v principu nenahraditelné. 1) Uchování a prezentace památkového fondu ZK závisí nejenom na možnostech rozpočtu kraje, ale především na přístupu jednotlivých vlastníků památkových objektů k samotné památce. Je to otázka vzájemné spolupráce všech zúčastněných, schopnost sdružování finančních prostředků z nejrůznějších zdrojů (státní, krajské, obecní, vlastní, 34

sponzoring, EU aj.). Při uplatňování obecných zásad další podpory památkové péče v praxi příštích let, zejména pokud jde o možnosti a způsoby zajištění péče o jednotlivé památky, je nezbytné, uskutečňovaní diferencovaných přístupů, které budou z hlediska kraje zvažovat jak kulturní hodnoty památek a společenský přínos jejich zachování a dalšího využití, tak i ekonomické nároky na jejich údržbu a obnovu. Tato praxe je uplatňována již čtvrtým rokem při grantových programech kraje na obnovu památek a osvědčila se. Rovněž tak se osvědčilo kombinovaní finančních zdrojů při opravách památek. 2) Posilování hrdosti vlastníků na jejich památku (označení staveb, které jsou památkou, soutěž o citlivě obnovenou památku, poskytnutí finančního příspěvku, spoluúčast na prezentaci památky pro veřejnost). Opět se děje jak v případě poskytování příspěvků na obnovu památky, tak i poskytnutí příspěvku na prezentaci (např. barokní hřbitov ve Střílkách, zřícenina hradu Cimburk apod.). 3) Zabezpečení důsledného dohledu a pravidelné sledování památkové obnovy (náleží k prioritám kraje) a prezentace zejména těchto národních kulturních památek: Areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (památka UNESCO) Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman Souboru památek velkomoravské sídelní aglomerace St. Město Uh. Hradiště Modrá Areálu Pusteven Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Památníku protifašistického odboje v Ploštině Areálu zámku Buchlovice Areálu hradu Buchlova Areálu zámku Vizovice Na těchto objektech probíhají pravidelné KD, státní stavební dohledy v souladu se zákonem (v případě probíhající stavební obnovy) a průběžné obhlídky stavu památek, kde stavební obnova neprobíhá. Největší význam z hlediska prezentace a kulturně společenského významu pak mají bezpochyby veřejnosti přístupné památky s dobovými, nejčastěji zámeckými nebo hradními interiéry nebo expozicemi muzejního typu s nejrůznějším zaměřením, kde průvodce nebo alespoň průvodní text seznamuje s hodnotou památky. 4) Intenzivní podpora pro zapojení zejména nevyužívaných a chátrajících památek do společenského života jejich vhodným využitím a prezentací. Zpracovaný výběrový seznam nejohroženějších a nevyužívaných památek Zlínského kraje není, a při proměnlivosti situace ani nemůže být, úplný a konečný. Zahrnuje jak památky ohrožené nedostatečnou údržbou, tak objekty v různém technickém stavu, které jsou trvale nevyužívané a opuštěné. Tento seznam bude průběžně doplňován a aktualizován v rámci jednotlivých prováděcích plánů. 5) Sledování a koordinace péče o památkový fond ve Zlínském kraji (náleží k prioritám kraje). Probíhá jednak ve spolupráci s MK ČR, NPÚ ústředním pracovištěm v Praze a územním odborným pracovištěm v Brně, s obecními úřady obcí s rozšířenou působností a vlastníky jednotlivých památek. Je prováděna pravidelná kontrola nejvýznamnějších památek (kontrola stavebně technického stavu, provádění památkové obnovy apod.), ale i namátková kontrola památkového fondu ZK. Jsou prováděny konzultační a kontrolní dny zejména na památkách, na kterých probíhá památková obnova a na které je poskytován finanční příspěvek z rozpočtu ZK. 35

6) Dohlížení nad pravidelnou a preventivní péčí o fond (náleží k prioritám kraje), neboť pravidelná údržba památek je nejenom nejekonomičtější, ale také nejméně poškozující formou obnovy a zachování památek. Tato péče je zvláště zdařilá v MPR Kroměříž, MPZ UH. Hradiště, MPZ Uherský Brod aj. Jsou prováděny desítky kontrol, místních šetření, obhlídek a konzultací v terénu. V případě zjištěných nedostatků jsou dávány podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (např. Rymice, Veletiny, Mařatice, Bojkovice, Zlámanec aj.). 7) Všemi prostředky včetně ekonomických stimulovat a upřednostňovat údržbu před rasantními rekonstrukcemi. Tato myšlenka je uplatňována prvořadě na NKP, ale také u ostatních KP, zejména je pak prosazován systém rekonzervace u volných plastik v terénu a drobných sakrálních památek ve spolupráci zejména s obecními úřady. Jak uplynulá léta ukázala, tento systém se osvědčil a začíná velmi dobře fungovat (velmi dobře zejména na Kroměřížsku, ale i na Uherskohradišťsku a Vsetínsku). Měli bychom si uvědomit, že památka může zaniknout dvěma způsoby tím, že zchátrá, ale i tím, že se špatně přestaví, zrestauruje, takže její kulturní hodnota zanikne stejným způsobem. Ovšem u ruiny se lidé zastaví, ale u domu zářícího novotou společnost tuto ztrátu tak nechápe. I po roce 1989 v souvislosti se stavebním boomem zanikla řada památek, jež zvenku nejsou vidět. Jedná se například o vnitřní dveře, podlahy, omítky. Je to spousta stavebních konstrukcí, u nichž běžný divák ani nezaregistruje, že zmizely. Věrohodnost detailu je velmi významná pro autentické vnímání celé architektury. Také je třeba připomenout objekty, které byly dány do zástavy, objekty, které opustila armáda, objekty areálů památek, které přestaly sloužit a začaly se rozpadat. Pro ilustraci lze uvést zkušenost z Německa. Němci sami připouštějí, že ztráty na hmotné podstatě architektonického dědictví byly při hospodářském boomu po druhé světové válce podstatně větší než ztráty, které Německo utrpělo v průběhu obou světových válek. A to je konstatování hovořící samo za sebe. 8) Řešení způsobu a rozsahu prezentace památek, jejichž historická a architektonická důležitost je nesporná a nenáleží k výše uváděným prioritám (památky lidového stavitelství, drobná sakrální architektura, tvrze, hradní zříceniny, archeologické lokality, chráněné parky aj.). Tento způsob řešení se daří zejména u památek lidového stavitelství na Uherskohradišťsku (zpřístupněné komory v Komni, obytná stavení ve Strání, Vlčnově, Nivnici, Břestku, Tupesích, Topolné, vodní mlýn v Dolním Němčí aj.), u hradních zřícenin hradu Lukova a Brumova na Zlínsku, barokního hřbitova ve Střílkách a zříceniny hradu Cimburk na Kroměřížsku aj. 9) Napomáhat zmapování pamětihodností kraje (památky místního významu) a podporovat i vlastníky těchto objektů (v rámci již existujících grantových programů). Je prováděna vlastní vyhledávací činnost a v rámci existujících grantů jsou podporovány památky místního významu. Za poslední čtyři roky bylo z rozpočtu ZK podpořeno na 50 památek místního významu (kříže v Lidečku, Halenkovicích, Kudlovicích, Ludkovicích, Osvětimanech, Rudimově, Hostějově, zvonice v Hostějově aj.). 10) Podpora pro větší využívání programů Evropské unie v rámci památkové péče. Tato oblast v současné době ještě není plně využívána, a to z důvodu poměrně složitých zadání, problémů legislativních, administrativní náročnosti a také z důvodu finanční participace na projektu, který příspěvek požaduje. Jedním z pomocných řešení je i podpora pro zpracování stavebních projektů jako takových, restaurátorských záměrů nebo stavebně historických průzkumů u jednotlivých památek (v rámci již vytvořených grantových programů), které jsou nezbytné jako podklad v rámci žádostí na programy EU. 36

11) Vyvážená podpora v oblasti nemovitého i movitého dědictví, neboť často dochází ke zničení či poškození poměrně významných movitých kulturních památek, které by za nepříliš velké finanční prostředky bylo možné zachránit (opět lze podpořit v rámci existujících grantových programů). V posledních čtyřech letech byla podpořena z rozpočtu ZK řada významných movitých památek. Lze např. jmenovat restaurování gotického krucifixu v Zašové, skříňového oltáře v klášteře Františkánů v Uh. Hradišti, náhrobku L. Eghka v kostele sv. Mořice v Kroměříži, restaurování hlavního oltáře v kostele Nanebevzetí P. Marie v Uh. Brodě, restaurování barokních obrazů z Královské kaple baziliky na Velehradě aj.). 12) Aktivní účast a spolupráce na tvorbě a pravidelné aktualizaci plánů ochrany památek a evakuačních plánů v případě živelných pohrom (děje se pravidelně každoročně). 13) Podpora dříve opomíjených technických památek a to jak z hlediska dokumentace, tak jejich vlastní záchrany, neboť tyto technické památky byly v minulosti nejvíce zanedbávány (mlýny, mosty aj. podpora v rámci již existujících grantů). 14) Aktivní podpora v rámci platné legislativy při řešení problému zanesení památkové ochrany do katastru nemovitostí, neboť tento problém je v současnosti velmi palčivý a katastr nemovitostí v současné době ve velké většině případů neobsahuje uspokojivé informace o památkové ochraně prohlášených nemovitých kulturních památek. 15) Často podceňovaný význam mají budovy s příležitostně přístupnými hodnotnými interiéry, jimiž mohou být nejen kostely, ale i obřadní síně nebo zasedací síně historických radnic a soudů a klenuté nebo jinak dobově vypravené obchodní prostory většího rozsahu. Jako jeden z důležitých úkolů je zde vybavení takových prostor informačními tabulkami o slohovém a časovém původu, případně autorském určení zajímavých prostor. Do této skupiny lze zařadit i některé veřejné plastiky, mosty a další technické stavby, volně přístupné drobné objekty (kaple) nebo archeologické lokality, u nichž si lze z terénních stop utvořit alespoň rámcovou představu o uspořádání zaniklé stavby. Tato praxe se s úspěchem na řadě památek již praktikuje (MPR Kroměříž, MPZ Uh. Hradiště, MPZ Uh. Brod, MPZ Zlín, významné archeologické lokality ZK, hradní zříceniny na Zlínsku aj.). 16) Je třeba více prezentovat stavby a další drobné součásti, které kromě své vlastní architektonické nebo jiné hodnoty mají i důležitý význam jako součást souboru, vytvářejícího ucelené historické prostředí. 17) Věnovat pozornost důležitým solitérním památkám nebo pamětihodnostem v místech zvýšeného pohybu obyvatel nebo návštěvníků. Sem řadíme především stavby s dominantní funkcí (hrady, zámky, ale i menší objekty), oživující turistické nebo cyklistické trasy, které nesplňují požadavky zpřístupněných objektů. 18) Seznamovat veřejnost i s nepřístupnými památkami a pamětihodnostmi zpravidla v rozlehlejších hrazených areálech, kde veřejnost nemá možnost prohlížet památku ani zvenčí (prostřednictví článků v tisku, webových stránek, dnů otevřených dveří aj.). 19) Významným počinem v oblasti prezentace památek jsou i Dny evropského dědictví (European Heritage Days), které se konají každý rok v září. Jejich cílem je zpřístupnit nejširší veřejnosti nejzajímavější památky všeho druhu tj. architektonické, archeologické, sakrální, technické, dále muzea, galerie a knihovny a i další prostory, v nichž všech je uchováváno 37

neuvěřitelně rozsáhlé množství sbírkových fondů a movitého kulturního dědictví. Především je ale možné navštívit i památky (radnice, soudy, církevní instituce, školy, obytné domy atd.), které nebývají veřejnosti přístupné vůbec nebo pouze příležitostně. V souvislosti se Dny evropského dědictví jsou pořádány nejrůznější doprovodné akce přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale i soutěže a další kulturní programy. 38

IV. Informačně komunikační aspekty 1) Zlepšení informačně komunikační roviny a roviny osvětové související s podporou památkové péče na území Zlínského kraje koncepčně pojatá informovanost veřejnosti. V rámci ZK jsou vydávány materiály k památkové péči (Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji, Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji, metodiky pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, publikace Stavební a umělecké památky Zlínského kraje, metodiky k rekonstrukci hradních zřícenin, pravidelná spolupráce s médii). Navrhování a sestavování tras pro poznávání památek (veletrhy, internet). Náleží k prioritám ZK. 2) Realizování informačních programů, které zvýší senzibilitu veřejnosti a zvláště mládeže v oblasti památkové péče (vzdělávací systémy, publikace, články, besedy, soutěže, výstavy, filmy, CD k památkové péči). Jde o to, aby nikoliv přímo památková péče, ale výchova k chápání kulturního dědictví se dostala do škol nejen středních a základních, ale i na vysoké školy, protože samostatná výuka památkové péče na vysokých školách schází. A pokud chceme docílit kvalifikované ochrany kulturního dědictví, tak toto je jedním z nezbytných kroků. 3) Podporování meziregionálních vazeb památkové péče s cílem výměny expertíz a zkušeností. 4) Internetová prezentace českých památek je zatím velice nevyrovnaná. Zatímco informace různé úrovně o zpřístupněných památkách a městech můžeme nalézt na stránkách oficiálních a často v různých systémech neoficiálních, množství dalších zajímavých památek a pamětihodností je tu zastoupeno jen velmi kuse. Oficiální seznam, přístupný na webových stránkách ústředního pracoviště NPÚ, nepodává vůbec žádnou informaci o tom, jak památka vypadá, čím je zajímavá, kdy vznikla a v jakém je slohu (právě to jsou např. údaje, zajímavé pro běžného turistu), navíc je zatížen množstvím chyb v lokalizacích i dalších údajích. Optimálním zdrojem informací o památkách může být jen vysoce pružný systém, který bude vedle nejrůznějším způsobem zpřístupněných památek obsahovat údaje i o ostatních památkách, o zajímavých akcích v historických městech a vesnicích a hned v návaznosti i turistické informace s možností zužování výběru podle nejrůznějších hledisek. Měly by se tu prolínat v podstatě tři okruhy údajů: a) Textová charakteristika všech památek, doplněná fotografií, zadávaná a aktualizovaná webmasterem. 39

b) Informace o zpřístupněných památkách, jejich otevírací době a pořádaných akcích, zadávané přímo provozovateli, s možností okamžité aktualizace. Sem by patřily i akce se vztahem k historickému prostředí, zadávané místními městskými nebo obecními úřady. Z akcí a otevíracích dob by se automaticky generoval celostátní kalendář, opět s možností regionálně nebo jinak zúžených výběrů. Bylo by pamatováno i na prezentace v úrovni kraje a okresu. c) Informace o nejširší škále doprovodných služeb, opět zadávané přímo jejich provozovateli, s možností okamžité aktualizace. Systém je natolik složitý a naše republika z pohledu celosvětového turismu tak malá, že jeho zřízení, provoz a údržba v rámci kraje by byla jistě velmi problematická. Jistým řešením by byla podpora celostátního systému, provozovaného přinejmenším ve třech jazykových mutacích, a spolupráci. Webové podadresy jsou natolik přesné, že lze z jakýchkoli stránek kteréhokoli subjektu zadat generování výběru památek z kteréhokoli regionu nebo města nebo i konkrétní památky. 5) Spolupráce s odbory KÚ, obcemi a jinými institucemi programy péče o zeleň v urbanizovaném prostředí, územní plány, program obnovy venkova, cestovní ruch, programy ministerstva kultury pro obnovu památek, program podpory památek místního významu, program podpory zapojení veřejnosti v oblasti památkové péče. 6) Vedení pravidelného dialogu s koordinačními orgány zastřešujícími nevládní neziskové subjekty. 7) Podpora realizace celostátního terénního systému označení nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území, analogický podobným informačním systémům rozvinutým v členských zemích ES. Průběžně probíhá. 8) Zvýšit podíl informací o památkovém fondu v rámci územního plánování tak, aby byla zajištěna lepší předvídatelnost požadavků památkové péče ve stavebních územích. 40

V. Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče 1) Aktivní uplatňování nástrojů metodického řízení pověřených úřadů na úseku výkonu státní správy ve věcech památkové péče v souladu s platnou legislativou. Prováděna pravidelná konzultační a metodická činnost, tématické porady a vlastní kontrolní činnost. Tato kontrolní činnost je vyhodnocována, prováděny zobecňující závěry v rámci metodické činnosti na pravidelných setkáních s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Nejméně 1x měsíčně jsou tyto obecní úřady písemně informovány KÚ o dění v oblasti památkové péče možnosti grantů, informace k výkonu státní památkové péče, různá stanoviska, informace o poskytovaných dotacích v rámci ZK, metodické materiály apod. Na KÚ zaveden 1x měsíčně konzultační den pro pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, vykonávající přenesenou působnost v oblasti památkové péče. V rámci této činnosti je prováděna i kontrola prováděné památkové obnovy v terénu. Při zjištění nedostatků jsou podávány podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Metodická a kontrolní činnost je velmi důležitá, neboť úroveň provádění výkonu státní správy na úseku památkové péče na jednotlivých obecních úřadech obcí s rozšířenou působností je velmi různá. Odvíjí se od odbornosti a praxe jednotlivých pracovníků v této oblasti. Výsledky kontrol za rok 2004 a 2005 prokázaly, že systematická metodická a konzultační činnost a práce KÚ s těmito pracovníky přináší své ovoce. Úroveň výkonu státní správy se pomalu, ale jistě postupně zlepšuje. 2) Pořádání odborných seminářů pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností za spoluúčasti NPÚ, VŠ, muzeí a dalších odborných institucí. 3) Sledování provádění a postupu reidentifikace památkového fondu v kraji evidence nemovitých památek a její promítnutí do reálu. Ukázalo se zcela jednoznačně, že Ústřední seznam kulturních památek vedený Národním památkovým ústavem ústřední pracovištěm v Praze je v současné době velice nepřesný a neaktuální. Přesto je ze zákona o státní památkové péči jednoznačně zdrojem informací pro výkon státní správy na úseku památkové péče. 4) Iniciování jednání s MK ČR a Národním památkovým ústavem ústředním pracovištěm ve věci co nejrychlejší aktualizace Ústředního seznamu kulturních památek. 5) Sledování provádění a postupu zkvalitňování evidence, ochrany a péče o movitou část památkového fondu. 6) Sledování provádění a postupu uchování a ochrany archeologického památkového fondu. 41

7) Vedení seznamu kulturních památek svého územního obvodu a provádění zápisů do tohoto seznamu podle výpisu z Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. 42

VI. Památky a cestovní ruch V neposlední míře jsou památky i významnou složkou kulturního bohatství v jeho různorodosti a jedinečnosti na každém místě. Jako takové jsou i podstatnou nabídkou pro turistický ruch, dokonce nejpodstatnější nabídkou pro území České republiky. Bylo by jistě právem řečeno, že z hlediska turistického ruchu jsou památky naším mořem, nebo našimi velehorami. Jsou přitom celá území, která by mohla být z tohoto hlediska svrchovaně atraktivní, avšak dosud jsou spíše územími turistického tranzitu. Teprve cílově do těchto oblastí směrovaný turistický ruch může přinést jejich hodnotám skutečně přiměřený kulturní i ekonomický efekt. Památky jsou také jedním z hlavních důvodů, proč k nám turisté vůbec jezdí. Velký význam má rovněž vhodná revitalizace památek a jejich propagace pro ekonomické pozvednutí regionu. Prostřednictvím cestovního ruchu. Památky a pamětihodnosti jsou ve velké míře konzumovány v rámci turistického ruchu a podstatná část z nich se podílí na skladbě historických urbanistických celků, kde jsou vnímány i při návštěvách center měst za jiným účelem. Jsou tedy připravené na to, aby při vhodné propagaci a zajištění dalších doprovodných služeb, které z jejich existence zpětně profitují, turistický ruch kolem nich dále narostl. I památky a zvláště jejich výraznější soubory mají velkou šanci stát se magnety mototuristiky. Komerční faktor může být jednou z pohnutek pro obnovu památek i ve zdánlivě odtažitých sortimentech prodeje zboží nebo poskytování služeb. Umístění obchodu nebo provozovny v pěkném historickém objektu může být výhodou oproti konkurenčnímu podniku, umístěnému v objektu výrazově bezduchém. Zvláště významné je to u podniků, které mají svádět k delšímu příjemnému posezení a zakládají si na vlastní osobité atmosféře. Bohužel, někdy v těchto souvislostech není estetická kvalita památky a jejich prostorů vůbec brána v potaz a objekt je vnímán jako náhodný obal využitelného prostoru v blízkosti zvýšeného pohybu lidí. Památka může být i prvkem, spoluvytvářejícím image solidní firmy s dlouhou tradicí jako taková může být graficky ztvárněna i v jejím logu. 43

Zlínský kraj má celkově vynikající potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti památek. S ohledem na výše zmíněné je třeba se především zaměřit na: 1) Posílení přitažlivosti památkového fondu ve Zlínském kraji pro domácí i cizinecký cestovní ruch a umožnit zachování a společenské uplatnění zejména nevyužívaných a ohrožených památek, včetně využití jejich ekonomického potenciálu. 2) Podporování osvětové (vystoupení na odborných konferencích, odborné semináře) a odborné publikační činnosti v památkové péči (průběžně prováděno publikace Stavební a umělecké památky ZK, Hrad Lukov, příspěvky ve Zprávách památkové péče a v dalších odborných časopisech). ZK má jako svoji prioritu. 3) Prezentování památkového fondu zpřístupněného veřejnosti včetně návštěvnických atraktivit regionu (Valašské muzeum v přírodě, jedinečná funkcionalistická architektura Zlína, MPR Kroměříž s areálem zámku, poutní místa Velehrad a Hostýn, historický odkaz Velké Moravy ve Starém Městě, rodný kraj J. A. Komenského na Uherskobrodsku, zpřístupněné hrady a zámky aj.). 4) Prezentování historicky cenných a vzhledově atraktivních lokalit, které jsou opomíjeny z hlediska nedostatečné informovanosti, špatné dostupnosti nebo chybějícího zázemí pro cestovní ruch. Hledání cest k rovnoměrnějšímu rozdělení návštěvnosti (památky lidového stavitelství, drobná sakrální architektura, technické památky aj.). 5) Průběžné aktualizování zpracovaného Seznamu nejohroženějších a nevyužívaných kulturních památek ve Zlínském kraji jako strategického dokumentu pro stanovení priorit v poskytování přímé finanční podpory vlastníkům kulturních památek a pro znovu začlenění těchto památek do rozvoje cestovního ruchu. 6) Posílení operativnosti využívání finančních prostředků z existujících grantů na úseku památkové péče pro záchranu, přiměřené funkční využití a prezentaci nevyužitých a ohrožených památek. 7) Podporování práce těch, kteří se zúčastňují zachování a gesce kulturního dědictví, aby bylo více přístupné turistickým obcím a návštěvníkům. 8) Podporování dialogu mezi odpovědnými činiteli kulturního dědictví a průmyslového turismu, aby lépe pochopili význam kulturního dědictví při péči o jeho dlouhodobou záchranu, aby rozvíjeli přesné a věcné projekty a strategii týkající se prezentace a interpretace památkových souborů a kulturních aktivit v kontextu jejich ochrany a konzervace. 9) Sledování, aby programy ochrany, interpretace a turistického rozvoje byly založeny na srozumitelném přístupu zvláštních zájmů a na významu rozličného dědictví, na zachování autenticity památkových souborů, podporu, pochopení a zhodnocení tohoto kulturního dědictví. 10) Sledování vymezení přijatelných hranic změn, které jsou přínosné památkovým souborům, a které berou v úvahu zvláště dopad turistických návštěv, vytváření programů ochrany a turismu, které musí představovat informace vysoké kvality tak, aby návštěvník pochopil význam a charakteristiky kulturního dědictví a nezbytnost je chránit. 44

11) Sledování, aby při plánování turistických aktivit nabízeným návštěvníkům v rámci nejlepších podmínek komfortu, nedocházelo k poškozování významu a charakteristiky kulturního dědictví. 12) Aktivně se podílet na vytvoření nové strategie státu na úseku památek a cestovního ruchu. 13) Pro systémové řešení problematiky kulturních památek v souvislostech rozvoje domácího i cizineckého cestovního ruchu uplatňovat aktivní spolupráci odboru kultury a památkové péče s oddělením cestovního ruchu KÚ ZK. 14) Zhodnocení kulturně historického potenciálu území, vypracování sítě nabídkových regionálních okruhů, kdy těžištěm každého okruhu by byl známý památkový objekt, nebo historické město, doplněný nabídkou objektů v blízkém okolí. 15) Zkvalitňování kulturního a poznávacího cestovního ruchu s cílenými tématickými trasami a charakteristickým obsahem např. vystoupení folklórních souborů, komponované pořady, zvyky a obřady, historická řemesla, tradice a historie vinařství, obnova a zachování tradice řemesel aj. Schopnost vytvořit ucelený balík nabídky kombinace kulturně poznávací a venkovské turistiky (např. v rámci některých památek lidového stavitelství jejich využití pro agroturistiku a ekoturistiku s aktivitami v oblasti řemesel a rolnických technik, pozemky pro ukázkové pěstování a zpracování plodin, soužití s domácími zvířaty, prostory a zázemí pro řemeslnické dílny, kurzy a semináře s praktickou průpravou ve vybraných tradičních řemeslech). 45

VII. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond Významným partnerem při využívání kulturních památek, hledání možností jejich financování a napojování na další aktivity se stávají občanské iniciativy, které péči o památkový fond vnímají jako veřejnou službu. Tam, kde se široká veřejnost více podílí na aktivitách spojených se zachováním a obnovou kulturního dědictví, je vztah ke kulturním památkám intenzivnější a daří se rozvíjet mnohé aktivity, které přispívají k ochraně i péči o kulturní památky. Nikdy není dost slov a setkání, na nichž se hovoří o naší kulturní minulosti, krajině, historii obcí a měst. Nejdůležitějším úkolem občanských sdružení v oblasti památek je osvěta - využití všech prostředků, které nám moderní média nabízejí. Na druhé místo je možné zařadit boj o zachování památky s upozorněním na její ohrožení. Dále pak vlastní práce při opravách památek, zakládání fondů a nadací na jejich záchranu, vzdělávací činnost v to vlastivědné zájezdy, spolupráci s památkovými institucemi, místní samosprávou, ale i se státní správou, včetně Ministerstva kultury. V této oblasti je nezbytná zejména: 1) Spolupráce s občany a občanskými iniciativami v systému péče o památkový fond. Příkladem velmi dobré spolupráce může být např. zkušenost se spoluprací se Sdružením za záchranu hřbitova ve Střílkách, Spolkem přátel hradu Lukova či se sdružením POLYPEJE, které se již několik let aktivně zasazují spolu s vlastníky objektů o záchranu jedinečného barokního hřbitova a zříceniny hradu Cimburk. Tato sdružení vznikla z konkrétních potřeb a se zaměřením na záchranu jedné památky nebo komplexu. Zakládajícími členy jsou (např. ve Střílkách) zejména místní občané, což je zcela jistě velmi pozitivní trend. V obou případech se podařilo rozjet aktivity na těchto památkách v celém rozsahu a to jak v oblasti památkové obnovy, tak i následné prezentace pro nejširší veřejnost včetně nejrůznějších kulturních aktivit napojených na oblast cestovního ruchu. a. Např. na Cimburku dalo sdružení POLYPEJE (od roku 1994) pohybu návštěvníků po lokalitě určitý řád. S režimem a ochranou také souvisí i dohled v období větší návštěvnické frekvence. Došlo k vyčištění lokality od vegetace. Po vstupu POLYPEJÍ se progresivní rozpadání Cimburku pozastavilo. Práce na úpravách a památkové zajišťování provádějí často členové sdružení a jejich přátelé, kteří se rekrutují převážně z řad mladých lidí. Chvályhodnou snahu po záchraně tohoto význačného památkového objektu ovšem nelze nechat volné 46

iniciativě bez nutného korektivu daného řádem a systémem památkové péče. Objekt, kterého se týkají, má totiž příliš velkou hodnotu, než aby byl vystaven, byť dobře míněné, libovůli. Všechny úpravy a zásahy tudíž nesmí být výsledkem živelného rozhodování, nýbrž produktem racionálního a koncepčního programu. V současné době jsou POLYPEJE spolu s obcí Koryčany vlastníky objektu. b. Spolek přátel hradu Lukova je občanským sdružením, které se patnáct let snaží o konečnou záchranu Lukova, jeho popularizaci a smysluplné využití. Při této činnosti úzce spolupracuje s vlastníkem hradu obcí Lukovem. Péče o torzální architekturu představuje jeden z nejtěžších památkových problémů. Funkční stavební zabezpečení je zde totiž nutno podřídit primárnímu hledisku, spočívajícímu v uchování památkových hodnot objektu. Ty pak spočívají nejen v čitelnosti torza, jako nenahraditelného zdroje informací, ale i v neopakovatelném kouzlu rozpadající se zříceniny. Z kulturních aktivit je možné vzpomenout např. noční prohlídku hradu, Den otevřených dveří s ukázkou dobových řemesel, tradiční silvestrovské setkání na hradě, výstavky, vydání knihy o hradu Lukov, prezentace sdružení a jeho činnosti na webových stránkách c. Pro Zlínský kraj z toho výše uvedeného v předešlých letech vyplývala a do budoucna vyplývá především odborná koordinace těchto aktivit, konzultační a metodická činnost a v rámci možností i finanční podpora těchto akcí, což se každoročně realizuje. d. Tato několikaletá spolupráce již přináší své hmatatelné výsledky, které jsou vnímatelné především v postupné obnově a konzervaci těchto památek. V apelu sdružení na obnovu památky je zdůrazňován především kulturní význam stavebních památek minulosti i jejich estetická hodnota coby součást výrazu prostředí, v němž jsou ukotveny. Je třeba však vytvořit základnu pro péči o tyto objekty i v budoucnu. 2) Památkovou péči v žádném případě nelze omezit jen na výkon státní správy nebo na pouhopouhé rozhodování podle památkového zákona. Existence odborných organizací, orgánů památkové péče a zákona je jedním z nezbytných prostředků, ale památková péče jako taková musí být založena daleko šířeji. Týká se zejména osvěty a toho, že nelze rezignovat na úlohu vlastníků a že právě občanská sdružení, ale i profesní sdružení a aktivity jsou nesmírně potřebné. Toto pojetí památkové péče, respektive pojetí v tomto opravdovém významu, opravdové šíři, je třeba propagovat, prosazovat a podporovat.je třeba vysoce vyzvednout i práci řady mikroregionů zejména v oblasti péče o drobnou sakrální architekturu, ale i o některé památky lidového stavitelství. Příkladem může být například mikroregion Morkovsko, který zpracoval v roce 2003 registraci historických památek a v letech 1997 2003 provedl opravu památek v celkové hodnotě přes 800.000,-Kč (zejména kříže, pamětní desky, kaple, ale i zámecký park v Dřínově s obeliskem). Mikroregion Buchlov pak v závěru roku 2004 např. zrevitalizoval památkově chráněný areál památky lidového stavitelství obydlí hrnčíře čp. 118 a keramických dílen v Tupesích znovuobnovení keramické výroby a zřízení Muzea tupeské keramiky. V současnosti probíhá adaptace historických prostor v blízkosti zámku v Buchlovicích za účelem využití pro prezentaci historie a současnosti Buchlovic včetně informačního centra. 47

3) Při vzbuzování zájmu veřejnosti (zejména pak mládeže) je třeba umět využít nových, neotřelých forem. Umět dovedně spojit minulost se současností. Nalézt a umět sdělit poselství, které nám tvůrci a budovatelé památky z minulosti poslali. Na to občané slyší nevystačíme s tím formálním je třeba zachraňovat kaple, kostely, hrady atd. Každá památka, která stojí za to, je zajímavá především svým poselstvím. K tomu musíme znát jejich historii a umět nalézt onu skrytou výzvu. 4) Zajištění aktivace a co nejširšího uplatnění okresních konzervátorů a místních zpravodajů památkové péče a jejich propojení s občanskými iniciativami vyvíjejícími svoji činnost v oblasti ochrany a uchování hmotného kulturního dědictví. Právě tyto výše uvedené funkce, které jsou založeny na bázi dobrovolnosti a zápalu jednotlivců pro památkovou péči, plní nezastupitelnou funkci v terénu, kam by se profesionální památkář těžko díky velkému rozsahu svých povinností dostal. Zlínský kraj již několikrát inicioval oživení této problematiky v tomto smyslu, že požádal o spolupráci obce III. stupně aby spolu s nimi usiloval o znovuvytvoření sítě konzervátorů a jejich zpravodajů. V jednáních bude průběžně pokračováno. 5) V souladu se Závěrečným dokumentem Mezinárodní konference o kulturních politikách pro rozvoj. Stockholm, přijatý dne 2. 4. 1998, vést pravidelný dialog s tuzemskými nevládními neziskovými subjekty. Nové chápání významu památky v životě současné společnosti by mělo vést i k novému pojetí památkové péče. Památková péče 21. století musí být vnímána jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílí jak orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce, tak i obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků nebo správců památek. Jedině takto široce koncipovaná a založená aktivita památkové péče může být vskutku účinná nejenom z hlediska zachování památek, ale i z hlediska jejich pozitivního a efektivního působení v současném životě. 48

VIII. Finanční podpora vlastníků památek Problémy památkové péče nelze zúžit pouze na nedostatek finančních prostředků. Veřejný sektor, a to na všech úrovních, by měl i nadále hrát významnou roli jako veřejný investor, ale zároveň je nutná změna v celkovém chápání vztahu ekonomika a kulturní dědictví v tom smyslu, že výdaje na památkovou péči nejsou jen zatěžující položkou veřejných rozpočtů, ale že se jedná o investici podmiňující další rozvoj naší společnosti, včetně hospodářského růstu. Financování památkové péče je třeba chápat jako financování ekonomického potenciálu, který má všechny předpoklady být dále zhodnocován. Péči o kulturní památku nelze z právních důvodů zajišťovat jinak než prostřednictvím vlastníka památky, což je ostatně v Evropě standardní postup. Vlastník je ze zákona povinen ve společenském zájmu o památku pečovat a při jejím udržování dodržovat zvláštní režim, což se v praxi často projevuje jako náročný úkol spojený se zvýšenými finančními náklady. Uložené povinnosti resp. omezení vlastníka jsou pak částečně vyváženy některými ustanoveními památkového zákona, podle nichž je poskytována náhrada. Finanční podpora vlastníků je nejúčinnějším nástrojem pro zvýšení přijatelnosti nezbytného omezování individuálních zájmů. Tato náhrada spočívá zejména v tom, že odborné organizace státní památkové péče poskytují v případě obnovy kulturní památky bezplatnou odbornou pomoc, podklady a informace z průzkumů, výzkumů a dokumentace kulturní památky. Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek Ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost o příspěvek musí být odůvodněna a musí splňovat určité předpoklady. Neodůvodněným žádostem anebo neopodstatněným nárokům nemusí být vyhověno. Vlastník kulturní památky tedy nemůže žádat náhradu bez zajištění konkrétních potřeb předem a bez prokázání objemu nákladů, jimiž obnova kulturní památky překročila náklady spojené s obvyklou údržbou a obvyklými opravami věci. Může se však odvolat na čl. 11 odst. 4 49

Listiny základních práv a svobod a využít její generální úpravy, zjistí li v případě vzniku definovatelných a konkrétních zvýšených nákladů neochotu státu přispět na takovou obnovu, jež je v souladu s veřejným zájmem na uchování kulturní památky. Zlínský kraj přistoupil jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačních programů v oblasti obnovy památek. Tyto programy byly vytvořeny na základě několika analytických materiálů, které postihovaly způsob financování památek ve Zlínském kraji a dále na základě vyhodnocení praktických zkušeností s dotační politikou státu a obcí. Orgány Zlínského kraje na přelomu let 2001 2002 postupně projednaly a schválily základní dokumenty pro fungování dotačních programů, čímž byly vytvořeny potřebné nástroje pro nastartování dotační politiky. Z výše uvedeného vyplývá následující: 1) V rámci rozpočtu Zlínského kraje, dle možností, zajistit finanční podporu vlastníků kulturních památek (obcí, právnických a fyzických osob) formou fakultativní přímé pomoci (účelové finanční prostředky a dotace) z veřejných rozpočtů, a to zejména v míře zvýšených nákladů spojených se zachováním a obnovou kulturní památky, resp. ve výši náhrady za případné nucené omezení vlastnických práv z důvodu celospolečenského zájmu na zachování kulturní památky. Jedná se o nadstandardní kompenzaci veřejného zájmu dle vlastních preferencí kraje. Samozřejmou by měla být vzájemná kombinovatelnost všech příspěvků a určitá kompatibilita jejich pravidel (vlastní zdroje, příspěvek kraje, obce a státu). V odůvodněných případech by mohlo být přispěno i na památky místního významu, které nejsou prohlášeny a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. ZK již čtvrtým rokem přispívá ze svého rozpočtu na obnovu kulturních památek a památek místního významu, včetně případů předprojektové a projektové přípravy a zabezpečovacích zařízení vybraných objektů s cenným kulturním mobiliářem. Akce památkové obnovy Zlínského kraje realizované za podpory Zlínského kraje v letech 2002 2005 Rok 2002 rozděleno počet akcí Dotace z rozpočtu Zlínského kraje 2,100.000,- Kč 23 celkem 2,100.000,- Kč 23 Rok 2003 rozděleno počet akcí Fond kultury 1,080.000,- Kč 29 Podprogram MR 04-03 2,300.000,- Kč 16 Program regenerace MPZ a MPR 6,390.000,- Kč 23 celkem 9,770.000, - Kč 68 Rok 2004 rozděleno počet akcí Fond kultury 9,650.000,- Kč 95 Program regenerace MPZ a MPR 7,240.000,- Kč 25 celkem 16.890.000, - Kč 120 Rok 2005 rozděleno počet akcí Fond kultury 5,868.000,- Kč 63 Program regenerace MPZ a MPR 5,060.000,- Kč 20 celkem 10,928.000,- Kč 83 celkem v letech 2002 2005 39,688.000, -Kč 294 50

Z toho byly příspěvky poskytnuty v letech 2002 2005 na: Projektovou dokumentaci, průzkumy, SHP 11 Restaurátorské práce 75 Stavební obnova 143 Památky lidového stavitelství 13 Památky místního významu 50 S ohledem na výši přidělených finančních prostředků, nebyly pro rok 2005 zařazeny do grantu památky místního významu a zpracování předprojektové a projektové dokumentace. V řadě případů se jedná o víceletou památkovou obnovu. Od roku 2002 např. pokračuje: - památková obnova a restaurování barokního hřbitova ve Střílkách - oprava střechy kostela Nbvz. P. Marie ve Střílkách - památková obnova kostela sv. Petra a Pavla v Polešovicích - památková obnova kostela sv. Vavřince v Bojkovicích - památková obnova tvrze v Hluku - konzervace zřícenin hradu Cimburk z roku 2003 - stavební obnova objektu fary ve Vizovicích - památková obnova zámku v Uherském Ostrohu - konzervace městského opevnění v Kroměříži - stavební obnova objektu fary v Uherském Hradišti - konzervace zřícenin hradu Lukova a Brumova - stavební obnova kostela Nvš. P. Marie v Zašové - restaurování náhrobku L. Egkha v kostele sv. Mořice v Kroměříži - restaurování výmalby v kostele sv. Petra a Pavla v Ratajích - restaurování hlavního oltáře v kostele Nnbvz. P. Marie v Uherském Brodě - restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Bánově - stavební obnova objektu fary na Velehradě z roku 2004 - restaurování zámecké kaple v Dřínově - restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Pozlovicích - restaurování krucifixu v Zašové - stavební obnova kláštera ve Štípě - stavební obnova zámku v Litenčicích - stavební obnova kostela Nar. P. Marie v Sadech 51

Při výběru akcí je kladen důraz zejména na: - akce rozpracované - památky lidového stavitelství - akce nadregionálního významu - významné akce umělecko historického významu - akce tzv. rekonzervace v oblasti restaurování - havarijní a naléhavé stavy - kvalita a připravenost projektu, respektování zásad památkové péče - možnosti vícezdrojového financování a vlastní zapojení jednotlivých vlastníků Například v roce 2005 bylo celkem 74 žádostí o dotaci z Fondu kultury ZK pro rok 2005 na obnovu památek, celkové náklady činily 30,088.289,75,- Kč, požadované finanční příspěvky pak činily 17,459.346,50,- Kč, k rozdělení pak byla schválena finanční částka 5,868.000,- Kč. Na dokreslení financování v roce 2005 je možné vzpomenout některé státní programy, ze kterých byly ZK poskytnuty finanční prostředky. Jedná se např. o: Havarijní program MK ČR na 10 akcí byla poskytnuta částka 1,600.000,- Kč. Program záchrany architektonického dědictví na 3 akce byla poskytnuta částka 2,500.000,- Kč. Z rozpočtu ZK byla poskytnuta v roce 2002 částka 2,100.000,- Kč na 23 akcí, (např. roubenku čp. 7 ve Valašských Kloboukách, památku lid. stav. v Břestku. Zvonici v Podhradí, na stavebně historický průzkum statku Kunovice, na komplexní restaurátorský průzkum barokního hřbitova ve Střílkách, na zříceninu hradu Cimburk aj.). Z Fondu kultury v roce 2003 a 2004 částka 10,730.000,- Kč na 124 akcí. Z Podprogramu ZK MR 04-03 v roce 2003 bylo vyčleněno na 16 akcí 2,300.000,- Kč. V rámci rozpočtu ZK byla v letech 2002 2004 poskytnuta na obnovu památek (včetně památek místního významu) finanční částka 28,760.000,- Kč a to na 211 akcí obnovy. Samozřejmě potřeby jsou vyšší (v roce 2004 např. žádáno o cca 25 mil. Kč při objemu prací cca 52 mil. Kč, k dispozici však bylo necelých 10 mil. Kč).Tady pak nastupuje nutnost oné výše uvedené kombinovatelnosti např. s Havarijním programem MK ČR (kde např. ZK získal v průběhu dvou let částku cca 3,5 mil. Kč v r. 2003 např. na 14 akcí 1,6 mil. Kč), s Programem regenerace, (který již třetím rokem probíhá pod dohledem ZK a do rozpočtu byla přidělena částka necelých 14 mil. Kč, z toho v roce 2003 na 23 akcí 6,390.000,- Kč a pro rok 2004 7,240.000,- Kč), Programem záchrany architektonického dědictví, (kde v posledních dvou letech šla do ZK částka cca 12 mil. Kč (včetně objektů ve vlastnictví státu) a to v roce 2003 na 5 akcí zámek Bystřice, Kroměříž rotunda, Morkovice zámek, Pustevny Maměnka a barokní hřbitov ve Střílkách, jde o stejný počet akcí o stejné akce jako v roce 2002, navýšení je pak v roce 2003 o 600 tis. Kč, pro rok 2004 byl pak počet akcí snížen pouze na 3 Bystřice, Kroměříž a Morkovice, Programem movitých památek (zde se roční částky pohybují pro ZK v roce 2003 709 tis. Kč na 3 akce a 770 tis. Kč pro rok 2004 na 5 akcí), Programem VPR a VPZ (v roce 2003 52

částka 450 tis. Kč na 3 akce) nebo Programem podpory záchranných archeologických výzkumů (100 tis. Kč v roce 2003). Z rozpočtu ZK bylo poskytnuto v roce 2003 9,770.000,- Kč na 68 akcí památkové obnovy (je zde zahrnut i Program regenerace MPR a MPZ, který prochází rozpočtem ZK). Ze státních dotací bylo v roce 2003 poskytnuto 9,659.000,- Kč na 24 akcí. V roce 2003 bylo poskytnuto z rozpočtu ZK a státních dotací na obnovu památek 19,429.000,- Kč na 92 akcí. Opět pro srovnání, z rozpočtů OkÚ ve Zlínském kraji byla každoročně podle ustanovení 16 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči poskytována na památkovou obnovu částka cca 25 mil. Kč. Mezi okresními úřady existovaly velké rozdíly ve výši poskytovaných příspěvků, a to bez závislosti na počtu památek a jejich stavu. Na okrese Uh. Hradiště činily příspěvky v průměru 13-15 mil. Kč ročně, na okrese Kroměříž 3-4 mil. Kč, Vsetín 3-5 mil. Kč a Zlín 1-3 mil. Kč. Od roku 1996 pokračuje pokles nominálních výdajů z rozpočtů okresních úřadů určených na příspěvky vlastníkům kulturních památek. V letech 1993-1998 šlo na památkovou obnovu úhrnem např. jen na Uherskohradišťsku 30 mil. Kč ročně rozpočet OkÚ, státní dotace programy MK ČR (a to bez SH Buchlov, SZ Buchlovice a SM v Uh. Hradišti prostředky na památkovou obnovu měly tyto příspěvkové organizace zahrnuty ve svém rozpočtu, např. SH Buchlov a SZ Buchlovice ročně cca 2,5 mil. Kč). Tady vidíme, že došlo k dosti razantnímu propadu financí, nicméně a právě v těchto podmínkách je třeba velmi obezřetně, účelně a efektivně zvažovat poskytnutí finančních příspěvků na každou jednotlivou kulturní památku. Z toho vyplývá: 1. Památky v majetku krajů by byly financovány kraji za přispění státu, protože by se mělo jednat především o památky regionální, které v souvislostech dotváří historickou identitu kraje a v tomto kontextu i celé České republiky. 2. Provádění cílené osvětové práce ve věci informovanosti vlastníků v oblasti památkové péče v záležitosti možností získávání finančních příspěvků na obnovu památek. Kraj o možnostech poskytování příspěvků i o dalších aktuálních problémech v této oblasti pravidelně informuje obecní úřady obcí s rozšířenou působností, ale i celou řadu dalších obcí, církví a jednotlivých vlastníků kulturních památek. 3. Na úseku památkové péče i nadále důsledně uplatňovat princip vícezdrojového financování obnovy památek s cílem podpořit funkční zapojení kulturních památek do současného společenského života. Kromě vlastních zdrojů lze získat finanční prostředky na konzervaci, revitalizaci či prezentaci prostřednictvím programů, grantů, účelových projektů zřizovaných a organizovaných státními či mezinárodními institucemi a nevládními organizacemi nadacemi. Účast v programech vyžaduje dobrou předchozí přípravu, stanovenou koncepci a zpracování návrhu projektu, ve většině případů i finanční spoluúčast. Kraj v rámci svých finančních i odborných možností tuto pomoc průběžně poskytuje, zejména při přípravě předprojektové a projektové dokumentace u jednotlivých stavebních akcí. 4. Vytvoření grantových programů na úrovni kraje spojených s obnovou a zabezpečením kulturních památek. V roce 2004 bylo již zabezpečení památek v rámci grantového programu zahrnuto, v roce 2005, v důsledku nedostatku finančních prostředků na památkovou obnovu, nebylo zahrnuto. Do dalších let se počítá rovněž s možným 53

poskytnutím finančních příspěvků na zabezpečovací systémy vybraných památek s hodnotnými mobiliárními fondy. Financování akcí památkové obnovy Zlínského kraje v letech 2002 2005 z jednotlivých dotačních titulů rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 celkem průměr Program záchrany architektonického dědictví 6 000 000 6 800 000 2 200 000 2 500 000 17 500 000 4 375 000 Havarijní program 1 300 000 1 600 000 2 855 000 1 600 000 7 355 000 1 838 750 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny 200 000 450 000 370 000 600 000 1 620 000 405 000 Program restaurování movitých kulturních památek 637 000 709 000 770 000 320 000 2 436 000 609 000 Program podpory záchranných archeologických výzkumů 0 100 000 0 0 100 000 25 000 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 8 379 000 6 390 000 7 240 000 5 410 000 27 419 000 6 854 750 Fond kultury 2 100 000 1 080 000 9 650 000 5 868 000 18 698 000 4 674 500 Podprogram MR 04-03 0 2 300 000 0 0 2 300 000 575 000 Celkem 18 616 000 19 429 000 23 085 000 16 298 000 77 428 000 19 357 000 54

IX. Komentář a poznámky k tabulce plánovaných akcí památkové obnovy v letech 2006 2 008 Plán na obnovy na léta 2006 2008 Počet lokalit (obcí), počet akcí a potřebné celkové náklady památkové obnovy ve Zlínském kraji počet lokalit počet akcí potřebné celkové náklady okres Kroměříž 28 106 671 851 227 okres Uherské Hradiště 36 162 624 039 835 okres Vsetín 17 33 165 699 660 okres Zlín 22 56 110 995 996 Zlínský kraj 103 357 1 572 586 718 Počet akcí a celkové náklady památkové obnovy ve Zlínském kraji v letech 2006-2008 rok 2006 počet akcí celkové náklady okres Kroměříž 81 103 484 200 okres Uherské Hradiště 117 165 928 449 okres Vsetín 30 27 960 560 okres Zlín 43 23 486 751 Zlínský kraj 271 320 859 960 rok 2007 okres Kroměříž 68 110 238 340 okres Uherské Hradiště 87 193 906 914 okres Vsetín 15 24 680 000 okres Zlín 30 33 987 995 Zlínský kraj 200 362 813 249 rok 2008 okres Kroměříž 49 111 424 220 okres Uherské Hradiště 57 158 003 295 okres Vsetín 12 8 710 000 okres Zlín 20 11 954 250 Zlínský kraj 138 290 091 765 rok 2006-2008 okres Kroměříž 106 325 146 760 okres Uherské Hradiště 162 517 838 658 okres Vsetín 33 61 350 560 okres Zlín 56 69 428 996 Zlínský kraj 357 973 764 974 55

Financování akcí památkové obnovy v letech 2006-2008 rok 2006 okres Kroměříž okres Uherské Hradiště okres Vsetín okres Zlín Zlínský kraj vlastník 30 351 740 32 365 000 7 529 000 6 185 000 76 430 740 obec 6 258 000 11 208 000 2 655 000 2 355 000 22 476 000 kraj 15 614 460 19 294 000 17 196 560 4 496 751 56 601 771 stát 51 260 000 32 940 000 580 000 10 450 000 95 230 000 EU 0 70 121 449 0 0 70 121 449 celkem 103 484 200 165 928 449 27 960 560 23 486 751 320 859 960 rok 2007 vlastník 8 299 502 17 100 000 5 740 000 3 970 000 35 109 502 obec 7 236 000 13 984 000 430 000 1 462 995 23 112 995 kraj 21 508 838 24 852 000 17 910 000 3 605 000 67 875 838 stát 73 194 000 23 300 000 600 000 24 950 000 122 044 000 EU 0 114 670 914 0 0 114 670 914 celkem 110 238 340 193 906 914 24 680 000 33 987 995 362 813 249 rok 2008 vlastník 7 171 266 10 785 000 5 770 000 2 264 250 25 990 516 obec 8 655 000 15 245 000 480 000 1 215 000 25 595 000 kraj 19 400 000 8 430 000 1 910 000 2 525 000 32 265 000 stát 76 197 954 18 860 000 550 000 5 950 000 101 557 954 EU 0 104 683 295 0 0 104 683 295 celkem 111 424 220 158 003 295 8 710 000 11 954 250 290 091 765 léta 2006-2008 vlastník 45 822 508 60 250 000 19 039 000 12 419 250 137 530 758 obec 22 149 000 40 437 000 3 565 000 5 032 995 71 183 995 kraj 56 523 298 52 576 000 37 016 560 10 626 751 156 742 609 stát 200 651 954 75 100 000 1 730 000 41 350 000 318 831 954 EU 0 289 475 658 0 0 289 475 658 celkem 325 146 760 517 838 658 61 350 560 69 428 996 973 764 974 v Obnova památek nadregionálního významu - (profánních a sakrálních), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice 56

regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. v na základě projednání s vlastníky a po provedení terénních výzkumů byly vytipovány objekty na území ZK, jejichž obnova by měla probíhat v letech 2006 2008 (zahájení prací předprojektová a projektová příprava, zahájení vlastní realizace, pokračování, dokončení apod.) a definitivní výčet by byl pak průběžně doplňován, upřesňován a aktualizován v rámci prováděcích plánů obnovy pro jednotlivá léta. v Jedná se o cca 50 objektů, kde převažují zejména národní kulturní památky a z nich pak zejména památky zpřístupněné veřejnosti (AZZ Kroměříž, hrad Buchlov, zámek Buchlovice a Vizovice). Financování u těchto památek je prostřednictvím státního rozpočtu, ale ani zde není dostatek finančních prostředků úměrný vzniklé potřebě. Stavebně technický stav těchto objektů je dlouhodobě dobrý a stabilizovaný (byly zde vloženy desítky milionů korun do obnovy za správy jednotlivých OkÚ), ale potřebnost další obnovy a zejména následné permanentní údržby je i tak značná a nezbytná. Ovšem s ohledem na nastoupený trend financování obnovy u těchto památek v posledních letech (po jejich převedení z OkÚ na NPÚ) nelze předpokládat plnění plánovaných finančních objemů v jednotlivých letech v rámci obnovy. S největší pravděpodobností bude přistoupeno pouze k nejvíce naléhavým a nutným případům obnovy (opravy střech, krovů, stropů), odsunuty budou s velkou pravděpodobností zejména restaurátorské práce, nebo budou probíhat ve velmi omezeném rozsahu několik let. V každém případě pak bude zcela jistě dobudováno ze státního rozpočtu pracoviště NPÚ pro Zlínský kraj, které by měla začít fungovat od ledna r. 2006 na zámku v Kroměříži (již v loňském roce byla zpřístupněna část prostor pro detašované pracoviště NPÚ územního odborného pracoviště Brno). v Další okruh z těchto objektů tvoří zámky v Bystřici pod Hostýnem, Holešově, Bojkovicích, Uherském Ostrohu. v Na zámku v Bystřici pod Hostýnem probíhá velmi úspěšná památková obnova již od roku 1997. Za toto období se zpřístupnila část předzámčí pro úřadovny MÚ, objekt dále slouží pro kulturně společenské akce - výstavy, koncerty aj. (v roce 2003 došlo k znovuotevření muzea v Bystřici pod Hostýnem právě v prostorách zámku expozice historické keramiky). Do roku 2005 bylo na akci proinvestováno 25,565.000,- Kč z toho 15,165.000,- Kč vlastník město Bystřice pod Hostýnem, 9,900.000,- Kč stát (Program záchrany architektonického dědictví tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví), 2,500.000,- Kč kraj. V případě tohoto objektu se velmi osvědčila kombinace finančních zdrojů, ale s ohledem na dosti vysoké zbývající finanční náklady do budoucna a způsob využití zbývající části zámku, by mohlo být uvažováno i o fondech EU, Norských fondech apod. v Zámek v Holešově město Holešov se v březnu roku 2005 stalo vlastníkem objektu zámku a zahrady s oborou a plánuje celkové zprovoznění areálu, který byl již několik let nevyužíván. Finanční zajištění obnovy si vyžádá sdružení prostředků z více zdrojů. Projektovou dokumentaci hodlá hradit město Holešov a popř. využít možných příspěvků z rozpočtu ZK či jiných zdrojů. Obnovu zeleně zahrady a obory bude provádět město Holešov ze svého rozpočtu a využije i programy Ministerstva životního prostředí ČR. Stavební obnovu objektu bude hradit částečně město Holešov, ale předpokládá, že prostřednictvím Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR se na financování obnovy zámku bude spolupodílet i stát statické zajištění apod. V rámci programů dalšího plánovacího období EU předpokládá město financování obnovy i z této oblasti, především následné zprovoznění objektu. Město Holešov předpokládá i využití dalších 57

zdrojů při obnově a zprovoznění památky příspěvky z krajského rozpočtu, soukromých zdrojů sbírky, aktivity občanského sdružení Castellum Holešov, které vyvíjí činnost a jeho snahou je pomoci městu ve zprovoznění památky. v Zámek Nový Světlov v Bojkovicích v 80. letech 20. stol. upraven městem Bojkovice na hotel, restauraci s vinárnou, muzeum a obřadní síň. V roce 1992 se vrací v restituci a na objektu je přistoupeno ke GO za účelem vzniku hotelu vyšší kategorie. Na přelomu 20. a 21. století se ocitl zámek v konkurzu. Asi po 4 letech byl zámek odkoupen současným soukromým vlastníkem s tím, že bude provedena jeho obnova a znovuzprovoznění. Ještě před koupí současným vlastníkem do objektu několik let silně zatékalo (z důvodu problematické konstrukce střech a její neúdržby). V posledních cca třech letech se však stavebně technický stav v žádném ohledu nezlepšil, ba naopak ještě zhoršil. Na objektu zatím nebyly provedeny ani základní zabezpečovací a konzervační práce, provizorní zabezpečení, aby nedocházelo k ničení samotné podstaty památky. Objekt je ohrožen dřevokaznými houbami, plísněmi apod. Je třeba, aby neprodleně byly provedeny alespoň základní zabezpečovací práce (přinejmenším provizorní oprava střech, odstranění škod, způsobených dlouhodobým zatékáním - věž, stropy, chodby, schodiště, opravy poškozených svodů apod.). Do budoucna, vzhledem k charakteru objektu, jeho náplni a možnému využité lze rovněž uvažovat o prostředcích z EU. v Zámek v Uherském Ostrohu památková obnova probíhá od roku 1972, intenzivně pak od roku 1981 (proinvestováno cca 40 mil. Kč.). Objekt v současné době slouží pro úřadovny MÚ, dále ke kulturně společenským účelům koncerty, výstavy, knihovna. V posledních letech probíhá postupná obnova nádvoří, zázemí, části 3. NP, plánují se fasády atd. Objekt byl financován v minulosti jednak z prostředků OkÚ Uh. Hradiště, vlastníka města Uh. Ostrohu, jednak z Programu záchrany architektonického dědictví ČR a Programu regenerace MPR a MPZ. V současné době je obnova hrazena z prostředků vlastníka a z Programu regenerace MPR a MPZ (oprava a restaurování nádvoří). Do dalších let zbývá k dořešení z hlediska využití zejména ta patra zámku, kde bylo v minulosti počítáno s restauračním a hotelovým provozem a ve sklepení s vinárnou. I v tomto případě by se dalo uvažovat o finančních prostředcích z EU. v Neméně významné jsou i zříceniny hradu Cimburku a Lukova. Cimburk se řadí k nejvýznamnějším objektům lucemburské hradní architektury u nás. Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Cimburka u Koryčan je díky dispozici a mnohým in situ uchovaným architektonickým článkům uměleckohistoricky a památkově natolik cenná, že její hodnoty přesahují nadregionální úroveň a má proto celorepublikový význam. Z toho přirozeně vyplývá zodpovědnost, s níž je zapotřebí k její ochraně a údržbě přistupovat. Z hlediska současného využití nabízí Cimburk seznámení se s jeho architektonickým a historickým vývojem v podobě prohlídek po bezpečných částech hradu určených pro širokou veřejnost. Stejně tak je dějištěm různých kulturních akcí. Hrad je součástí rozsáhlého ekosystému chřibského přírodního parku, kde se uplatňuje jako zajímavá krajinná dominanta. I přes probíhající sanační práce jsou části hradních substrukcí v havarijním stavu. V letech 2006 2007 by mělo být provedeno zejména zabezpečení východní stěny paláce, hradního parkánu, statické zajištění hradní kaple, vnitřních stěn v paláci, dokončení hradní sklepní galerie, zpřístupnění polygonu pod Strážnou věží, dokončení opravy polygonální bašty, započetí a dokončení opravy hlavní hradní věže, injektáž severní strany paláce a konečné zajištění zdiva severovýchodní bašty, zajištění západní části opevnění, dozdění výlomu před polygonální baštou. Do dalších let je uvažováno o zapojení akce do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. V minulých letech byla záchrana zříceniny financována zejména z prostředků vlastníka a z rozpočtu ZK. Současní vlastníci objektu Obec Koryčany a Občanské sdružení POLYPEJE do budoucna plánují naplnění vize o funkci hradu jako regionálního centra 58

kultury, jež zapadne do celkového kontextu historického a přírodního prostředí. Pokud jde o vztah Cimburka jakožto turistického produktu vzhledem k cestovnímu ruchu a prosperitě regionu, již nyní je možno spatřovat první výsledky. Za zmínku stojí i dočasné expozice pořádané u příležitosti kulturních akcí (hudební produkce, divadelní a šermířská vystoupení, sochařské symposia aj.). Cimburku jsou věnovány také obsáhlé internetové stránky. Návštěvnost hradu každoročně narůstá, což si uvědomují i místní podnikatelé, zejména v oborech pohostinství a stravování. v Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov do budoucna je pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeol. výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V průběhu let 2006 2008 se počítá s obnovou zejména raněgotické brány, břitové věže, západního paláce a severní hradby. V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a ZK. v Samostatnou a velmi významnou kapitolu tvoří barokní hřbitov ve Střílkách. Intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba (z důvodu probíhajících stavebních prací dosud neosazeno), kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno 11,479.325,- Kč, z toho MK ČR Program záchrany a Havarijní program 7,775.000,- Kč, 1,312.060,- Kč Okresní úřad Kroměříž, 1,125.000,- Kč Zlínský kraj, 855.306,- Kč Obec Střílky (vlastník) a 173.000,- Kč Občanské sdružení za záchranu hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá 19,711.874,- Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnu pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. Ideální by bylo dokončení obnovy hřbitova v časovém horizontu cca do 4-5 let (při ročním objemu finančních prostředků cca 4 mil. Kč).Toto dokončení by bylo dobré zejména s ohledem na skutečnost, že např. kamenické a restaurátorské záležitosti již po cca 5 letech vyžadují opět rekonzervaci. Pokud by byl hřbitov financován v rozsahu finančních prostředků např. posledních dvou let, dokončení obnovy by bylo někdy v roce 2020 (mezitím to, co bylo obnoveno by vyžadovalo již v průběhu rekonstrukce opět následnou obnovu). Pro další léta je opětovně žádáno o zařazení do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (doporučeno jako priorita v rámci ZK). v Vesnické památkové rezervace lidového stavitelství v Rymicích Hejnici, Vlčnově a Veletinách tvoří velmi významnou část památkového fondu Zlínského kraje. Památková obnova v areálu ve Vlčnově a Veletinách je již několik let finančně podporována z Programu péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny. Program je zaměřen na podporu obnovy a zachování kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jako jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, které se nacházejí v uvedených památkově chráněných územích. V minulosti bylo průběžně přispíváno na obnovu z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště. 59

V rámci další obnovy a revitalizace areálu je počítáno i s možností získání finančních prostředků z Norských fondů. v Rezervace lidových staveb v Rymicích Hejnice je ojedinělým celkem in situ v rámci ZK. Objekty spravuje Muzeum Kroměřížska, jsou přístupné veřejnosti a vyžadují intenzivní údržbu obnova střešních krytin, odstranění statických poruch v základech a zdivu, obnova podlah, plotů a zídek. v V areálu tvrze v Rymicích a u památek lidové architektury v Rymicích a ve VPR (dům čp. 6 s expozicí sedlářské dílny, dům čp. 116 s kovárnou a obydlím kováře, dům čp. 62 s výměnkem a expozicí pracích technik, dům čp. 64 s černou kuchyní, dům čp. 65 s lektorskou světnicí v rekonstrukci, dům čp. 14 selský podsedek s expozicí zemědělského nářadí, větrný mlýn z Bořenovic, renesanční tvrz s depozitáři a expozicí dějin obce a regionu ve výstavbě, barokní sýpka v rekonstrukci a hospodářský dvůr se stájemi v rekonstrukci) počítá Muzeum Kroměřížska s vybudováním Centra historie venkovského života, zemědělství a lidových řemesel. Včetně instalace dějin obce ve vestibulu tvrze a vybavení depozitářů v tvrzi a sýpce v Rymicích a rekonstrukce dalších prostor (maštale) pro uložení a prezentaci zemědělské techniky. Stáje byly získány od zemědělského družstva v sedmdesátých letech. Byly z nich odstraněny dlažby a navážky a provedena injektáž stěn a kleneb. Další práce nebyly provedeny. Okenní a dveřní otvory nejsou uzavřeny a prostory slouží jako provizorní skladiště. V části objektu sýpky jsou depozitáře Muzea Kroměřížska zbytek vyžaduje celkovou obnovu. Část sýpky se nachází v rozpracovaném stavu bez podlah, stropů a schodů. Ve stájích jsou uloženy sbírky zemědělské techniky, objekty vyžadují celkovou obnovu. Památkově chráněné objekty sýpky a stájí jsou v havarijním stavu. V rámci obnovy je počítáno i s možností získání finančních prostředků z Norských fondů. v Areál kláštera na Velehradě s bazilikou přesahuje svým významem hranice našeho státu. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování aspektů historických, uměleckých a architektonických. Pro příklad lze uvést použití naprosto nevhodných ocelových nosníků namísto citlivé konzervace původní krovové konstrukce prakticky nad celým areálem kláštera (zachována jen část původního krovu nad dnešním objektem fary). Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhá od roku 2002 (po přestěhování části ústavu sociální péče do nových prostor mimo klášter) intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračují i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče. Rovněž římskokatolická fara, které je součástí areálu kláštera byla v letošním roce dokončena. Převážná většina oprav byla hrazena ze státního rozpočtu, část z rozpočtu ZK a vlastníka. Práce na památkové obnově kláštera budou probíhat i v roce 2006 zejména práce restaurátorské a venkovní práce na úpravě parku a prostranství areálu kláštera. Celý areál má nadregionální a nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. v Samostatnou kapitolou je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (dnes zcela dožilá a do objektu zatéká), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech 2003 2004 restaurování obrazů v Královské kapli. Přes všechny tyto dílčí zásahy je nezbytná komplexní památková obnova objektu, která by v sobě zahrnovala především opravu střechy a s tím spojenou opravu věží v havarijním stavu, statické zajištění lunet, restaurování zvonů, opravu fasády, opravu a restaurování interiéru (nástropních a 60

nástěnných maleb a fresek, kamenosochařské a štukové výzdoby, umělých mramorů, zlacení, restaurování mobiliáře), restaurování varhan, rekonstrukci elektroinstalace, rekonstrukce lapidária. Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla proběhnout oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava ohradní zdi kláštera a kaple sv. Vendelína. V letech 2006 2008 je plánováno zhruba 200 mil. Kč, celkové náklady pak necelých 300 mil. Kč. Vlastníkem je uplatňován požadavek o finanční příspěvek v rámci Finančního mechanismu EHP neboli Finančního mechanismu Norska. v Obnova sakrálních památek na základě projednání s vlastníky (s jednotlivými farnostmi, děkanáty, technickými administrátory, Arcibiskupstvím v Olomouci) ale i s jednotlivými obcemi a obecními úřady obcí s rozšířenou působností a po provedení vlastních terénních výzkumů a místních šetření bylo vytipováno cca 79 objektů, jejichž výčet bude upřesňován, průběžně doplňován a aktualizován v rámci prováděcích plánů pro jednotlivá léta. v V převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická. Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již čtvrtým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK a z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb). Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit (např. kostel v Jankovicích, Strání, Morkovicích, Velké Lhotě, Třeběticích), řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Březové, Bojkovicích, Buchlovicích, v Bystřici pod Hostýnem, na sv. Hostýnu, v Dolním Němčí, Fryštáku, Huštěnovicích, Chvalnově, Jasenné, Jestřabicích, Sadech, Rusavě, ve Štípě, Střílkách, Újezdu u Valaškých Klobouk, Rajnochovicích,Vsetíně, Zašové). U některých staveb je plánováno se zahájením obnovy (např. u kostela v Komni oprava střechy, Litenčicích oprava střechy, Stříbrnicích statické zajištění, Vidči odvlhčení aj.). v U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván Program regenerace MPR a MPZ MK ČR (kostely v Kroměříži oprava fasád, kamenických prvků, odvlhčení, Uh. Hradišti oprava střechy, vitráží, Uh. Brodě, - odvlhčení, podlahy Vizovicích, Kelči interiér a fasády). 61

v Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela v Březové, která probíhá prakticky od roku 1998, kdy byla provedena oprava střechy, stropů, odvlhčení, oprava fasády, výmalba, výměna výplní otvorů (k dokončení zbývá již jen sokl kostela), ale i kostelů v Bojkovicích, kde byla provedena oprava střechy, statické zajištění (od roku 1995), k dokončení zbývá pak elektroinstalace, výmalba a restaurátorské práce, Buchlovicích (1998), kde bylo provedeno odvlhčení, oprava fasády, výmalba, výměna výplní otvorů, oprava věže, k dokončení zbývá oprava šindelové střechy a restaurátorské práce, Horním Němčí, Huštěnovicích (2000) kde proběhla oprava střechy, výměna výplní otvorů a restaurování dochované výmalby interiéru z 19. století, k dokončení zbývá venkovní odvlhčení a fasáda, Jasenné, Kroměříži, Kunovicích (1997), kde proběhla oprava střechy, fasády, výmalba, Pitíně, Polešovicích (1996), kde proběhlo statické zajištění objektu, oprava střechy, k dokončení zbývá fasáda a restaurátorské práce, Střílkách (1998), kde probíhá oprava střechy, Vizovicích. v V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách, ve Vsetíně, v Rožnově pod Radhoštěm, Zašové, Buchlovicích, Bojkovicích). v Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel v Komni (střecha), kostel v Litenčicích (střecha), kostel ve Stříbrnicích (statika), kostel ve Střílkách (střecha), kostel v Uh. Hradišti (střecha), kostel v Zašové (střecha). v Významnou akcí do příštích let je oprava (omítky, nátěr fasády, odvodňovací kanál, kamenické a restaurátorské práce) kostela sv. Mořice v Kroměříži románského původu, přestavěn v 16. století na kostel trojlodní gotický s ponecháním původního presbytáře. Kostel je součástí historického středu města a spolu se zámkem tvoří výrazné dominanty Kroměříže. v Obnova profánních památek ve spolupráci s vlastníky, obcemi a městy byl proveden výběr objektů, který však není konečný a bude průběžně aktualizován a zpřesňován v rámci prováděcích plánů pro jednotlivá léta. Pro léta 2006 2008 bylo vytipována cca 57 objektů. 62

v Velmi významný okruh památek zde tvoří hradní zříceniny (Brumov, Zuvačov), tvrze (Hluk, Kurovice) a zámky (cca 13 zámků v Bílovicích, Brankách, Cetechovicích, Dřínově, Liptále, Loučce, Litenčicích, Prasklicích, Napajedlích, Ořechově, Přílepech, Strání, Troubkách, Uhřicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. v Nejstarší zděnou architekturu je dnes možno vystopovat právě v areálu bývalého zeměpanského hradu Brumova. Fragmenty kamenické výbavy tohoto objektu svědčí o tom, že na jejich vzniku měla podíl špičková kamenická huť, pracující od poč. 13. století na výstavbě kláštera na Velehradě. Od roku 2000 je otevřen pro veřejnost se svou expozicí uvnitř paláce na tzv. Horním hradě. Na dolním nádvoří hradu se v přírodním amfiteátru odehrávají kulturně-společenské akce min. 1x měsíčně po celou návštěvní sezónu. Od otevření expozice se návštěvnost pohybuje mezi 12000-15000 turisty/rok. Areál se nachází v MPZ Brumov-Bylnice. Každoročně jsou v areálu hradu prováděny práce na jeho obnově, zejména na vnitřních a vnějších kamenných zdech. V roce 2004 byla po třech letech ukončena obnova JZ obvodové hradby a napomohla tak k záchraně cenných partií před jejich nenahraditelným zničením. I nadále je třeba věnovat úsilí na ohrožených partiích vnějšího zdiva. Obnova je financována v rámci Programu MPR a MPZ MK ČR a z Fondu kultury ZK na obnovu památek.. v Např. na zámku v Bílovicích byla v minulých letech provedena oprava střechy a do dalších let se počítá s odvlhčením objektu a úpravou interiéru. v Na zámku v Napajedlích byly z důvodu nedořešených vlastnických vztahů obnovné práce pozastaveny, což působí nepříznivě zejména na provedené práce z minulých let. v Zámek v Cetechovicích je v havarijním stavu, ale teprve v letošním roce zde byly dořešeny vlastnické vztahy. v Zámek v Ořechově, který byl léta ve vlastnictví Zdravotnického zásobování (předán ve zdevastovaném stavu od ministerstva obrany) byl nejprve využíván pro sklady, posléze nevyužíván a v havarijním stavu (statické poruchy), byl v letošním roce prodán soukromému vlastníkovi s tím, že v co nejkratší době bude zahájena rozsáhlá památková obnova (zejména statické zajištění a následná rekonstrukce). v Zámek v Přílepech, ve vlastnictví obce, je již několik let nevyužíván. Jeho stav není havarijní, neboť vlastník se stará o nejnutnější zabezpečovací práce (oprava střechy, svodů apod.). Je hledán možný nájemce nebo vlastník, který by objekt mohl zrekonstruovat a využívat. v Zámek v Strání probíhá rozsáhlou památkovou obnovou. V minulých letech byla provedena oprava střechy, v současné době probíhá další výměna výplní otvorů. Objekt slouží a v budoucnu by měl rovněž dále sloužit jako restaurační a ubytovací zařízení a pro kulturní a společenské účely. Financování probíhá z prostředků vlastníka, ZK a EU. v Zámek v Dřínově byl postaven v letech 1585-1595 pravděpodobně v místě tvrze. Rozloha zastavěné plochy zámku včetně nádvoří činí téměř 5 000 metrů čtverečních. Po požáru byl v letech 1865-1875 upraven v novogotickém stylu. Zámek v Dřínově byl v roce 1996 odkoupen soukromým vlastníkem od zemědělského družstva a obce ve zcela zdevastovaném stavu. Na objektu probíhá postupná památková obnova (oprava střech, statické zajištění, odvlhčení, oprava kaple aj.) v rámci finančních možností vlastníka (ročně cca 400 tis. Kč) a dalších zdrojů (stát, kraj). Tyto prostředky jsou však stále (vzhledem k celkovým nákladům cca 60 mil Kč.) nedostatečné. Běžné stavební práce jsou prováděny svépomocí a brigádnicky, práce odborné dodavatelsky nebo bezplatně odbornými sympatizanty. K propagaci zámku a jeho rekonstrukce byl pro veřejnost od roku 1996 majiteli dvakrát zorganizován den otevřených dveří, který se vždy setkal s nečekaně vysokým ohlasem veřejnosti i lokálních sdělovacích prostředků. S ohledem na budoucí využití pro cestovní ruch, hotelnictví, ubytování, kulturně společenské využití, 63

expozice apod. vlastník uvažuje o podání žádosti do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, případně o možnosti získání finančních prostředků z fondů EU. v Taktéž uvažuje i vlastník na zámku v Litenčicích (objekt navrácen v restituci), který převzal objekt v havarijním stavu. V posledních letech probíhá na objektu oprava střech (statické zajištění již bylo provedeno v předchozích letech). Rovněž v tomto případě se celkové náklady na obnovu pohybují řádově kolem 60 mil. Kč. Získané finanční prostředky (kromě vlastních, a to jak minulé, tak i budoucí) a záměr využití památky je obdobný jako v případě zámku Dřínov. Je uvažováno o možnosti získání prostředků z EU. v Samostatnou část tvoří měšťanské domy v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR). Pro období let 2006 2008 je počítána cca s 15 objekty. v Rozpracovanými akcemi z minulých let jsou městské hradby a to zejména v Kroměříži (kde se jejich oprava blíží k závěru), v Uherském Hradišti a Uherském Brodě. Tyto akce, které by měly pokračovat i v následujících letech by opět měly být financovány v rámci Programu regenerace MPR a MPZ. v Velmi významnou akcí je i areál panského dvora čp. 25 (hospodářský dvůr) v Kunovicích, který se řadí k významným objektům Lichtenštejnského panství. Město Kunovice připravuje intenzívně od roku 2002 (kdy odkoupilo část památky) projektovou dokumentaci k obnově, dílčí obnovné práce již byly zahájeny. Hlavním záměrem je vytvořit z uvolněného prostoru dvora živé nádvoří, do něhož budou soustředěny kulturní a společenské aktivity (expozice města, galerie, jeviště s hledištěm, společenský sál, knihovna aj.) Město zde plánuje vytvoření kulturně společenského centra lze využít např. pro potřeby dětského folklorního festivalu Kunovské léto, které se koná každoročně a je nadnárodní záležitostí, místní folklorní sdružení, pro potřeby místní Vysoké školy pro imatrikulaci nových studentů a promoce absolventů, celoroční výstavy apod. Rekonstrukcí areálu dojde k navýšení cestovního ruchu ve městě, které v současnosti nemá co nabídnout ze své dávné historie. Předprojektová a projektová příprava a následné dílčí záchranné obnovné práce byly hrazeny z rozpočtu vlastníka památky a ZK. Do budoucna se uvažuje o prostředcích EU, Norských fondech. v Do příštích let je třeba počítat i s opravou památkových objektů, které jsou ve vlastnictví kraje. Jedná se například o rekonstrukci hlavní budovy Slováckého muzea v Uherském Hradišti po vystěhování depozitářů do kasáren, včetně rekonstrukce elektroinstalace budovy (havarijní stav), vybudování prodejních prostor a únikového východu ze stálé expozice Slovácko umístěné v I. patře budovy. v Dále pak o rekonstrukci havarijního stavu sedlové střechy budovy Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti (zatéká již několik let). Při opravách, které na objektu v minulých letech probíhaly (statické zajištění, odvlhčení, fasády, úpravy interiéru), nebyla střecha předmětem obnovy, byla pouze vyspravena. v Rovněž je plánováno v co nejkratší době dokončení celkové rekonstrukce vnitřních prostor a zpřístupnění zámku v Lešné, který je v majetku ZK (stejně jako Vsetínský zámek a zámek Kinských). Je možnost zpřístupnění zámku i po jednotlivých stavebních etapách. Bude záležet i na případné možnosti získat prostředky z Evropských fondů. v Stavební práce by měly probíhat i na objektu Vsetínského zámku (oprava venkovních omítek zámecké věže, rekonstrukce a úprava atria zámku, oprava venkovních omítek zámku, úprava mramorového sálu a vnitřních prostor zámku). v Na zámku Kinských ve Valašském Meziříčí by mělo být realizováno odvlhčení objektu a aplikace nových sanačních omítek. 64

v Drobná sakrální architektura zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. v U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. v Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. v Za pomoci vlastníků památek, obecních úřadů a vlastních terénních průzkumů bylo pro léta 2006 2008 vytipováno cca 34 památek drobné sakrální architektury. Přihlédnuto bylo také k nutnosti pokračování již dříve rozpracovaných projektů restaurování a obnovy. Tento počet pak bude upřesňován v rámci jednotlivých prováděcích plánů na jednotlivé roky. v Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu. Prakticky vzorově mají tento systém vypracovaný na území MPR Kroměříž a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku, ve Valašském Meziříčí a okolí. v Široký je okruh také venkovních kamenných plastik nejrůznější sochy svatých. Zde je třeba připomenout zejména náročnou, již několikaletou památkovou obnovu barokní sochy sv. J. Nepomuckého v Bánově, která byla v havarijním stavu. Naléhavou obnovu potřebuje i morový sloup na Velehradě a socha sv. Jana Nepomuckého v Uherském Ostrohu. 65

v V minulých letech byla finanční podpora poskytnuta např. na restaurování sochy sv. Floriána ve Valašském Meziříčí, sochy sv. J. Nepomuckého v Rymicích, sochy P. Marie v Pitíně a Ratajích, kříže z roku 1735 v Těšnovicích, restaurování pamětního kříže v Bílovicích a Jarcové, křížů na hřbitově v Komni, u farmy a na bývalém morovém hřbitově, socha sv. Jana Nepomuckého na Velehradě, socha sv. Jana Nepomuckého ve Slavičíně, kříže u kostela sv. Mořice v Kroměříži. v Neopominutelný je i soubor zvoniček a kaplí. V minulých letech bylo přispěno z rozpočtu ZK např. na morovou kapličku v Kudlovicích, kapli P. Marie Sedmibolestné v Nezdenicích, kapli P. Marie ve Vysokém poli, zvonici v Rudimově, Hážovicích. v Obnova památek lidového stavitelství památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. v Zvláště v posledních letech se stala řada nevyužitých a opuštěných památek lidového stavitelství příležitostí pro působení vlastivědně a historicky založených aktivit v obcích (Nivnice, Valašské Klobouky). Mnoho obcí si uvědomilo, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude možno nahradit. Tato myšlenka pak byla realizována v desítkách drobných muzeí s expozicí lidové kultury, historie místa a jeho osobnosti (Vlčnov, Komňa, Strání, Dolní Němčí, Tupesy, Břestek, Rymice, Nový Hrozenkov, Jasenná, Velké Karlovice). Rovněž pro činnost folklorních souborů a skupin, setkávání jejich členů, ukládání krojů, pro zkoušky hudby i pro setkávání s veřejností se ukázal fond lidového stavitelství jako neobyčejně vhodný (Topolná, Kudlovice, Vlčnov, Strání, Hluk). v Ve spolupráci s jednotlivými vlastníky a obcemi a na základě vlastních terénních výzkumů bylo vytipováno pro památkovou obnovu na léta 2006 2008 cca 22 památek. Je to předběžný výběr, který bude v jednotlivých letech dopřesňován a doplňován, zejména s ohledem na možnosti jednotlivých soukromých vlastníků. v Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. v Příkladem zničení velké části památek lidového stavitelství je demolice či přestavba takřka 70 objektů lidového stavitelství, které byly chráněny v průběhu 60. a 70. let 20. století zejména na Uherskobrodsku, zvláště pak v oblasti Kopanic. Jedná se o obytná stavení (Bánov, Březová, Dolní Němčí, Nivnice, Suchá Loz, Vlčnov, Vyškovec, Vápenice), ale i o hospodářské a užitkové stavby seníky, roubené stodoly, komory, sušírny (Drslavice, Zlámanec, Maršov, Strání). 66

v Rovněž na Zlínsku bylo v 60. a 70. letech zbořeno přes 16 objektů, 10 objektů pak bylo přestavěno, což znamenalo úplnou ztrátu památkové hodnoty, změnu dispozice, materiálu, vzhledu apod. (Doubravy, Hřivínův Újezd, Jasenná, Ludkovice, Návojná, Nedašova Lhota, Všemina, Kaňovice). v Také v Rymicích na Kroměřížsku zanikly památky lidového stavitelství. V současnosti je prakticky před úplným zničením dům čp. 7, který je ve vlastnictví soukromé osoby. v S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu (viz jenom vybrané ztráty za poslední léta), je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. V potaz je nezbytné brát i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. v Okruh vybraných památek tvoří zejména vodní a větrné mlýny (Velké Těšany, Horní a Dolní Lhota havarijní stavy, Mikulůvka havarijní stav, Nivnice havarijní stav, Roštín havarijní stav). v Další vybranou část tvoří sušírny a komory (Komňa, Drslavice, Kaňovice, Lutonina) a obytná stavení (Hážovice, Hošťálková, Kudlovice, Strání, Vlčnov, Všemina, Vyškovec havarijní stav). v K prioritním akcím co do významu, rozsahu i ojedinělosti typu lze zařadit rodový shluk Orságů v Karolince havarijní stav, fojtství ve Velkých Karlovicích a Sušilův dům čp. 25 v Bystřici pod Hostýnem havarijní stav. v Dům vesnického typu čp. 25 v Bystřici pod Hostýnem je jedním z mála zachovaných obytných domů vesnického typu ve městě a je velmi hodnotným dokladem tradiční lidové architektury z 19. století v dané oblasti. V tomto domě zemřel v rove 1868 František Sušil, kněz, učitel, katolický básník, sběratel moravských lidových písní. Nedostatečnou údržbou ze strany vlastníků objektu se dům dostal do havarijního stavu (do objektu zatéká, poškozeny vodorovné dřevěné i svislé zděné konstrukce, dožilá střešní krytina apod.). Z těchto důvodů je velmi záslužná snaha města Bystřice pod Hostýnem o výkup domu a o jeho využití pro kulturní a společenské potřeby města (expozice o životě a díle Fr. Sušila, vytvoření otevřeného depozitu fondu lidové kultury z městské sbírky, zázemí pro činnost kulturních spolků působících ve městě). Je zcela zřejmé, že půjde o náročnou památkovou obnovu a to jak z hlediska stavebního, tak i z hlediska celkového financování rekonstrukce. Financování je možné jednak z prostředků vlastníka, ZK, MK ČR Havarijního programu.. v V minulých letech byla podpora z rozpočtu ZK směřována např. na obnovu rolnického domu čp. 739 ve Vlčnově (dokončeno a zpřístupněno pro veřejnost), roubené chalupy v Rokytnici Potůčkách (dokončeno k rekreačním účelům, fojtství ve Velkých Karlovicích Bzové (pokračuje), roubený dům čp. 7 ve Vlašských Kloboukách (zpřístupněno veřejnosti), domu čp. 157 v Břestku (zpřístupněno veřejnosti). 67

v Obnova památek místního významu zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy, památníky vytipováno na 40 památek, výběr proveden po projednání s vlastníky a obecními úřady a na základě vlastních terénních výzkumů. Tento výčet rovněž není konečný a bude průběžně aktualizován v rámci prováděcích plánů pro jednotlivá léta. v Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek. v Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 4 let se podařilo s touto podporou zachránit na pět desítek těchto památek (kříž v Osvětimanech, boží muka a zvonice v Hostějově, kříž v Halenkovicích, dva kříže v Částkově, dřevěný kříž v Rudimově, socha P. Marie v Těšnovicích, kříž v Lidečku, kříž v Kudlovicích, kříž v Ludkovicích aj.). 68

v Obnova movitých kulturních památek předběžně vytipováno na 40 památek z velkého množství potřebných. Tento výběr byl prováděn za spolupráce s jednotlivými vlastníky, farnostmi, děkanáty a Arcibiskupstvím v Olomouci, kde byla zejména konzultováno možnost a finanční zapojení vlastníka do restaurování a hledání dalších možností financování jednotlivých akcí prostřednictvím státních dotací. Tento výběr bude dále průběžně zpřesňován a aktualizován v rámci prováděcích plánů. v Rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně technický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. v Jako příklad úspěšně zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, kde i přes to, že stavebně technický stav objektu není již mnoho let zrovna nejlepší, bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken. Taktéž byly od roku 2003 zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je pokračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích. Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou restaurováním movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely). 69

v K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží rovněž zrestaurování barokního hlavního oltáře v kostele Dominikánů v Uherském Brodě (v letech 2000 2005 nákladem cca 2,5 mil. Kč) za přispění vlastníka,okú Uh. Hradiště a ZK, restaurování barokních Raabových obrazů v kostela sv. Martina v Buchlovicích, restaurování unikátního náhrobku L. Eghka v kostele sv. Mořice v Kroměříži (za přispění vlastníka, ZK a MK ČR), restaurování gotického krucifixu v kostel v Zašové (za přispění vlastníka, ZK a MK ČR), dřevěné plastiky Madony v kostele sv. Václava v Hulíně (vlastník a ZK), apod. v Krucifix v Zašové spolu s gotickým poutním obrazem Panny Marie Zašovské je součástí mobiliáře poutního kostela Navštívení Panny Marie v Zašové a bezesporu patří mezi nehodnotnější umělecká díla v regionu. Jedná se o velmi vzácné dílo z konce 15. stol. patrně z okruhu Veita Stosse. S ohledem na velkou náročnost restaurátorských prací je možné každoročně provést pouze část zásahu. V roce 2005 pokračuje III. etapa restaurování. Prostředky na tyto práce jsou poskytovány jednak z prostředků vlastníka, Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR a jednak z rozpočtu ZK. v V posledních letech byla poskytnuta finanční podpora např. na restaurování 2 barokních obrazů v Napajedlích. 70