Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za

Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2010

Obsah Úvod... 3 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice... 5 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem... 5 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití... 7 1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití... 8 1.4 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly... 11 1.4.1 Ministerstvo zahraničních věcí... 11 1.4.2 Ministerstvo vnitra... 13 1.4.3 Ministerstvo obrany... 14 1.4.4 Ministerstvo financí Generální ředitelství cel... 15 1.4.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost... 16 1.4.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu... 17 2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní... 18 2.1 Evropská unie... 18 2.1.1. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP... 18 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU... 20 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí... 20 2.1.4 Pozice ČR v rámci EU... 21 3. Mezinárodní spolupráce... 21 3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)... 22 3.2. Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech... 23 3.3 Kazetová munice... 25 4. Mezinárodní kontrolní režimy... 25 5. Mezinárodní embarga... 27 6. Přehled příloh... 30 2

Úvod Demokratické země, které vyrábí a vyváží citlivé zboží, jsou zodpovědné za to, aby nebylo použito k jiným než legálním účelům a nedostalo se do nepovolaných rukou (teroristům, nelegálním ozbrojencům, nelegálním obchodníkům se zbraněmi, organizovanému zločinu). Budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace obchodu s takovým zbožím, sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují, je dlouhodobým cílem České republiky. Vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti obchodu souběžně s postupným zefektivňováním principů a nástrojů kontroly jeho exportu. Publikování Výroční zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití 1 a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2010 (dále jen Zpráva ) je jedním z dnes již tradičních dílčích kroků směřujících k vybudování porozumění mezi státní správou a členy obou komor Parlamentu ČR, nevládními organizacemi i širokou veřejností. Zpráva navazuje na Informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR, které byly publikovány v letech 2001 2003, na které později navázaly Zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, které již respektovaly metodiku zpracování společných výročních zpráv EU a je již osmou Zprávou tohoto typu. Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím cel a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V úvodní části Zprávy je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu. Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. Další část zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Poslední část Zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují sestavy a tabulky obsahující číselné údaje o udělených licencích na nákup/dovoz a prodej/vývoz, diferencované podle objemu, země konečného použití a podílu konečných uživatelů. Hlavní aktivity v oblasti kontrolních režimů v roce 2010: V návaznosti na doplněná pravidla podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009 byl v České republice přijat zákon č. 343/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 7. prosince 2010. Zákon nově upravuje kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu, práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie a osob dovážejících toto zboží do České republiky. 1 Ruční zbraně pro civilní použití je pracovní termín označující palné zbraně exportované dle zákona č. 228/2004 Sb. 3

V průběhu roku 2010 také probíhaly práce na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství do právního řádu prostřednictvím novely zákona č. 38/1994 Sb. tak, aby mohla být v únoru 2011 předložena vládě ke schválení. Promítnutím Směrnice do domácího právního řádu prostřednictvím novely dojde k výraznému usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států Evropské unie. Usnadnění bude primárně dosaženo tím, že dochází ke zrušení dovozní licence v rámci transferu produktů pro obranné účely v rámci Evropské unie. To znamená, že licence udělená správním orgánem, kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, bude platit v celé Evropské unii. K průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států Evropské unie již nebude vyžadováno žádné další povolení. Novela umožní, aby s vojenským materiálem v rámci Evropské unie mohly obchodovat rovněž fyzické a nikoli pouze právnické osoby, jako tomu je dosud. Novela zavádí rovněž novou kategorizaci vývozních licencí. Napříště si budou moci fyzické a právnické osoby vybrat, zdali budou žádat o individuální licenci (k transferu pro jednoho příjemce); souhrnnou licenci (k transferu pro více příjemců); anebo tzv. obecnou licenci (na základě registrace) v případech, kdy příjemcem je armáda, certifikovaný příjemce, na výstavy a opravy a reklamace. Nově zaváděný institut tzv. certifikace příjemce bude v praxi představovat, jak pro dodavatele, tak i certifikovaného příjemce, výrazné snížení administrativní zátěže. Novelou tak dojde ke značnému snížení administrativní zátěže u držitele povolení, snížení lze předpokládat kolem 23%. Usnadnění podnikání v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rámci zemí Evropské unie však v žádném případě nesmí být na úkor bezpečnostních a jiných státem chráněných zájmů České republiky. Úprava zahraničního obchodu s vojenským materiálem realizovaného ve vztahu k zemím mimo Evropskou unii zůstává nezměněna. Kromě implementace Směrnice bylo v průběhu roku 2010 do návrhu novely zákona nově definováno postavení ministerstev obrany a vnitra. Navrženou změnou příslušné části zákona č. 38/1994 Sb. bude umožněno citovaným ministerstvům realizovat přímé nákupy vojenského materiálu bez zprostředkovatelů, a tím vytvořit předpoklady pro zlevnění těchto nákupů. Navržená právní úprava umožní realizaci přímých nákupů tím, že v plném rozsahu bude možné provádět zadávací řízení na veřejné zakázky pro plnění úkolů Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra tak, aby mohly být zadavatelem přijímány, posuzovány a hodnoceny i nabídky zahraničních dodavatelů. Pokud jde o účinnost novely, v souladu s transpoziční lhůtou pro Směrnici, byla navržena na den 30. června 2012, s výjimkou ustanovení umožňujících Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra realizaci přímých nákupů bez prostředníků, jež jsou navrhována k nabytí účinnosti dnem 1. září 2011. 4

1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon č. 38/1994 Sb. ), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 332/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu. Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, 2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence. Držitelem takového povolení může být pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Povolení je časově omezeno, uděluje se nejvýše na dobu 5 let. Pro realizaci každé obchodní transakce musí právnická osoba - držitel povolení požádat o udělení licence, jejíž platnost je časově omezená. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU). 2 Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům. Rok 2010 byl prvním rokem, ve kterém byla v praxi aplikována rozsáhlá novela základního legislativního nástroje, zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Tato změna prohloubila transparentnost v této oblasti a současně upravila systém spolupráce zúčastněných orgánů při nezbytné regulaci obchodu s vojenským materiálem a respektování 2 Obchodní subjekty mají též možnost v případě, kdy zvažují vývoz významného vojenského materiálu, podat žádost o předběžný souhlas. Toto vyjádření je indikativní a nikterak nepředjímá rozhodnutí o udělení vývozní licence v rámci licenčního řízení. 5

bezpečnostních požadavků. Podnikatelská veřejnost přivítala snížení administrativní zátěže spočívající ve snížení počtu předkládaných hlášení o uskutečněných obchodních transakcí o 50% a v zavedení nového typu tzv. eurolicence. Toto zjednodušení se týká dovozu a vývozu v těch případech, kdy na začátku a na konci obchodního případu jsou smluvní partneři a koneční uživatelé z členských států EU. V roce 2010 toto zjednodušení využilo na vývoz do Rakouska, Slovenska, Německa, Estonska, Švédska a Slovinska 5 společností, realizace činila 100.1 mil. Kč (3 958 tis. ) a na dovoz z Německa, Portugalska, Velké Británie a Nizozemí využily 4 společnosti s realizací 8,1 mil Kč (319 tis..) Uvedený druh licence se ukázal prospěšný i vzhledem k dalším legislativním změnám v souvislosti se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES. Transparentnost posílila i nová úprava porušování příslušných právních předpisů. Uvolnění vstupu do podnikání tím, že na právnické osoby a fyzické osoby z členských států EU se v roce 2010 již nevztahovalo omezení týkající se skladby základního kapitálu a také podmínka občanství či bydliště v ČR, se na zvýšeném počtu právnických osob držitelů povolení neprojevilo. Koncem roku 2010 bylo 169 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2010 uděleno 1 005 licencí v hodnotě 11 408,3 mil. Kč (451,1 mil. ). 7 žádostí o vývozní licenci bylo zamítnuto a 31 žádostí vzal podnikatel zpět. Využití udělených licencí přitom dosáhlo objemu 5 485,4 mil. Kč (216,9 mil. ). Do zemí EU bylo vydáno 457 licencí na vývoz v celkové hodnotě 4 951,7 mil. Kč (195,8 mil. ), využití pak činilo 2190,1 mil Kč (86,6 mil. ). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (113), Německa (65), a Polska (56). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 791,6 mil. Kč (31,3 mil. ), Slovenské republiky 275,7 mil. Kč (10,9 mil. ), Španělska 217,5 mil. Kč (8,6 mil. ) a Itálie 194,7 mil. Kč (7,7 mil. ). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do USA (79), Thajska (64) a Indie (30). Hodnotově největší vývoz proběhl do Indie 743,5 mil. Kč (29,4 mil. ), Saudské Arábie 217,5 mil. Kč (8,6 mil. ) a Thajska 149,2 mil. Kč (5,9 mil. ). K dovozu vojenského materiálu bylo v roce 2010 uděleno 874 licencí v hodnotě 12 167,1 mil. Kč (481,1 mil. ), využití pak činilo 9 524,2 mil. Kč (376,6 mil. ). Pouze 1 žádost o dovozní licenci byla zamítnuta, 12 žádostí vzal podnikatel zpět. K dovozu ze zemí EU bylo vydáno 472 licencí v hodnotě 9 268,7 mil. Kč (366,5 mil. ), využití pak činilo 8 520,2 mil. Kč (336,9 mil.. Nejvíce licencí k dovozům bylo vydáno ze Slovenské republiky (86), Velké Británie (66) a Itálie (27). Hodnotově největší dovoz se uskutečnil z Rakouska 3 651,9 mil. Kč (144,4 mil. ), Španělska 3 173,9 mil. Kč (125,5 mil. ), Německa 574,1 mil. Kč (22,7 mil. ), Norska 328,8 mil. Kč (13,0 mil. ), USA 323,7 mil. Kč (12,8 mil. ), Itálie 290,8 mil. Kč (11,5 mil. ). Na dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 48 licencí v celkové hodnotě dovozu 169,4 mil. Kč (6,7 mil. ) a následného vývozu 242,8 mil. Kč (9,6 mil. ). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Bulharska 15,3 mil. Kč (604 tis. ) spojený s vývozem do Vietnamu 49,6 mil. Kč (1 963 tis. ). 6

Přehled příjmů ze správních úkonů Licenční správy: Správní úkon Počet provedených správních úkonů Vybrané správní poplatky (v Kč) Povolení obchodu s vojenským materiálem (poplatek na účet - 20 000 Kč) 47 940 000 Pokuta za správní delikt (na účet) 14 390 000 Licence vojenský materiál (poplatek - kolek 1 000 Kč) 1 775 1 775 000 Povolení civilní zbraně a střelivo (poplatek - kolek 500 Kč) 1 483 741 500 Povolení mezinárodní kontrolní režimy (poplatek - kolek 500 Kč) 225 112 500 Povolení mučící nástroje (poplatek kolek 500 Kč) 4 2 000 Kopie stran ze správních spisů 750 PŘÍJMY Licenční správy celkem 3 961 750 Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků Podrobnější rozbor uvádí přílohy zprávy. 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů. Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem zákona č. 228/2005 Sb. a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. MZV k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy České republiky nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů v žádosti, nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy. V roce 2010 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů a nábojů v celkové hodnotě 1 250 867 tis. Kč. 7

Revolvery a samonabíjecí pistole: 27 630 ks, 187 815 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize Brazílie, Chile, Černá Hora, Filipíny, Guatemala, Honduras, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kuvajt, Madagaskar, Makedonie, Malajsie, Moldávie, Namíbie, Nikaragua, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Panama, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Srbsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Uruguay,Vietnam, Zambie. Dlouhé zbraně: 42 951 ks, 277 498 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Chile, Černá Hora, Egypt, Filipíny, Grónsko, Honduras, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kuvajt, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Mexiko, Moldávie, Mongolsko, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nizozemské Antily, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie. Náboje: 395 430 790 ks, 785 555 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EÚ): Andorra, Argentina, Austrálie, Bělorusko, Brazílie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Egypt, Gruzie, Grónsko, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Írán, Island, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kuvajt, Madagaskar, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Moldávie, Norsko, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Ruská federace, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam. Revolvery a pistole 9302 - Největší realizované vývozy země počet kusů hodnota 1. Spojené státy americké 10 305 57 509 160,- 2. Peru 2 509 18 329 888,- 3. Paraguay 1 870 8 250 948,- 4. Thajsko 1 792 15 955 481,- 5. Kanada 1 324 11 797 763,- Dlouhé zbraně 9303 - Největší realizované vývozy Země počet kusů hodnota 1. Spojené státy americké 15 497 74 352 114,- 2. Thajsko 5 782 37 185 625,- 3. Ruská federace 5 085 40 175 694,- 4. Austrálie 4 574 27 628 713,- 5. Kanada 1 871 13 702 112,- 1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen ZHN) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření 8

ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz. další část Zprávy) a EU v oblasti nešíření. Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití byl v rámci společné obchodní politiky EU od roku 2000 zaveden nařízením Rady (ES) č. 1334/2000. Jeho přílohou byl stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla přijata Evropskou radou Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně dáno, že musí být posílena politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití. Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1540, kterou se všechny státy zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování. Proto koncem roku 2006 vydala Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Základními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější regulační prostředí pro výrobní odvětví a dosáhnout větší konzistentnosti při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění. Po více než dvouletém projednávání se podařilo návrh nového nařízení dopracovat za českého předsednictví v první polovině roku 2009. Dne 5. května 2009 bylo v Úředním věstníku Evropských společenství publikováno nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Nařízení vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Mezi nejvýznamnější změny zavedené nařízením Rady (ES) č. 428/2009 patří rozšíření kontroly nakládání se zbožím dvojího užití i o oblast tranzitu a poskytování zprostředkovatelských služeb. Další změny souvisejí s podmínkami použití Všeobecného vývozního povolení Společenství a národních všeobecných vývozních povolení. K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7. prosince 2010. Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. 9

Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití. Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. S výjimkou Všeobecného vývozního povolení publikovaného přímo v nařízení Rady vydávají jednotlivá povolení příslušné licenční úřady každé členské země. Vývozce žádá o povolení v zemi, ve které sídlí. Povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi Společenství, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení nebo v rozporu s povolením. Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami 8456-8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací získaných především od Generálního ředitelství cel. Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou MPO v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách MPO nebo na seminářích pořádaných MPO. I v roce 2010 uspořádala Licenční správa MPO ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu v lednu seminář (70 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití praxe a nové aspekty, který navázal na semináře pořádané v předešlých letech. 10

V roce 2010 MPO vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 246 rozhodnutí, z toho : 225 udělených povolení k vývozu do 43 zemí, 2 neudělená vývozní povolení, 19 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení 66 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Kromě toho MPO vydalo ve 22 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení a ve 2 případech k posouzení potřeby žádat o povolení. K největším odběratelům v roce 2010 patřily Čína (39x), Ruská federace (34x), Indie (21x), Írán (15x), Srbsko (12x), Turecko (11x), Ukrajina a Saúdská Arábie (6x). Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2010 byly strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů), z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna, rastrovací elektronové mikroskopy, detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek, ochranné plynové masky. V roce 2010 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství (příloha č. II nařízení Rady č. 428/2009) do sedmi určených zemí pro 23 firem, v současné době tak může vyvážet na základě všeobecného vývozního povolení 56 firem. 1.4 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly 1.4.1 Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona č. 38/1994 Sb., který ve své novelizované podobě definuje stanovisko MZV jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz materiálu nebudou v rozporu se zahraničně-politickými zájmy České republiky, a to zejména závazky vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky v mezinárodních organizacích. Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostních, lidsko právních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování celým aparátem MZV včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, který také využívá konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a eventuelním dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. Ministerstvo zahraničních věcí během hodnotícího procesu, na kterém se podílí několik odborů ministerstva, zvažuje v neposlední řadě také rizika vyplývající z užití materiálu dle deklarovaného záměru. Zde MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav 11

a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi, či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Poměrně jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v následující kapitole. Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy Česká republika nemá v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu se zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Stále více se také prohlubuje systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. Ministerstvo zahraničních věcí se snaží čím dál více formou preventivního dialogu a komunikace se soukromými subjekty předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly předem pro ministerstvo neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní zátěž státního aparátu, ale také soukromých subjektů. Současně se tím tak sníží riziko ekonomických ztrát a případných soudních sporů. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se zastupitelskými úřady stále více uděluje ve svých souhlasných stanoviscích post-licenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, ale vytváří tlak na straně konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem. MZV posuzovalo v roce 2010 celkem 1097 žádostí o udělení licence k vývozu vojenského materiálu, což představuje nárůst o 4 % oproti roku 2009. Z tohoto počtu zaujalo MZV negativní stanovisko v 6 případech, což představuje asi 0,5 % všech případů. Ve srovnání s rokem 2009 tento podíl klesl o 1,4 %, což je opět důsledkem lepší informovanosti českých zbrojních společností o konfliktních destinacích a také zvýšené neformální komunikace MZV s podnikateli. V rámci těchto konzultací (osobní přijetí na MZV či prostřednictvím emailové či telefonické komunikace) či tzv. žádosti o předběžný souhlas k exportu vojenského materiálu byla řada problematických transakcí pozastavena ještě před formálním podáním žádosti o licenci. Vedle zlepšené komunikace se žadateli o vývozní licence však MZV dále zintenzivnilo snahu o nastavení efektivních post licenčních opatření a kontrol, kdy počet souhlasných stanovisek MZV s takto udělenými podmínkami vzrostl z 82 v roce 2009 na 118 v roce 2010. V roce 2010 zaujalo MZV negativní stanoviska ke konkrétním žádostem o vývoz pro různé konečné uživatele v Gambii, Konžské demokratické republice a ve Středoafrické republice. Jednalo se o položky seznamu vojenského materiálu SVM 4 (1 případ), SVM 3 (3 případy), SVM 2 (1 případ) a SVM 1 (1 případ). MZV uplatňuje restriktivní přístup obzvláště při hodnocení vývozu zbraní určených k plošnému ničení cílů (např. raketomety, tříštivo-trhavá munice). V rámci kontroly obchodu s ručními zbraněmi pro civilní využití MZV zamítlo vývozy do Bosny a Hercegoviny, na Madagaskar a do Pákistánu. MZV do tohoto přehledu zahrnuje rovněž, podobně jako v minulých letech, odmítnuté transakce, ve kterých bylo zboží z ČR vyváženo přes prostředníka (tzv. brokering), případně byla zprostředkovatelem společnost registrovaná v ČR. MZV v případech brokerských transakcí hodnotí vždy konečné užití příslušného materiálu a zkoumá oprávněnost brokerských společností ke sjednávání takovýchto transakcí 3. 3 Na úrovni EU brokering řeší Společný Postoj Rady 2003/468/SZBP. 12

Podobně jako ve druhé polovině roku 2009 byly i během roku 2010 některé členské státy EU včetně České republiky napadány ze strany Ruska ve věci dodávek zbraní do Gruzie. MZV tomuto obviňování čelilo vysvětlením, že vývozy byly posouzeny vždy případ od případu v rámci národní legislativy a dle tehdy politicky závazného Kodexu chování EU při vývozu zbraní. V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničně politických zájmů ČR důvod pro jeho nevydání. V roce 2010 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení. Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k obchodování je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2010 neudělilo souhlas s povolením k obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost povolení k obchodování o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců 4. MZV oproti minulým letům částečně přehodnotilo svoji politiku ve vztahu k Arménii a Ázerbajdžánu s tím, že v současnosti uděluje souhlas pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového a nesmrtícího charakteru a ve stejné logice také posuzuje konkrétní žádosti o licenci tak, aby to neodporovalo embargu OBSE z roku 1992. MZV se v roce 2010 spolu s ostatními aktéry intenzivně podílelo na finalizaci novely zákona č. 38/1994 Sb. Návrhy MZV byly motivovány snahou zjednodušit ze zahraničně politického hlediska bezproblémové transakce pro společnosti, které na sebe přijmou větší díl zodpovědnosti za kontrolní proces (například transparentním nastavením vnitřních procesů či získáním bezpečnostního osvědčení právnické osoby). MZV se díky zlepšené komunikaci s podnikatelskou sférou snaží zřetelněji definovat mantinely zahraniční politiky České republiky v oblasti možností exportu vojenského materiálu tak, aby nedocházelo ke konfrontaci se zájmy státu, ale současně také vznikal prostor pro transparentní a zodpovědný obchod s touto komoditou strategického významu. V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího použití dává MZV svoje stanoviska ze zahraničně politického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toho zboží. 1.4.2 Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona č. 38/1994 Sb.. Pro MV ze zákona vyplývá povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a vydává k nim závazná stanoviska. Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami (Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace) a Policejním prezidiem ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. 4 Tuto problematiku řeší také kapitola č. 5 Mezinárodní zbrojní embarga. 13

Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Při realizaci zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, v platném znění, posuzuje MV všechny žádosti o povolení k vývozu uvedených komodit obdržené od MPO z hlediska bezpečnostních zájmů ČR. Spolupracuje při tom s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem České republiky. Systém je obdobný jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem. 1.4.3 Ministerstvo obrany Úkolem obranné politiky, jednoho ze základních nástrojů prosazování bezpečnostních zájmů ČR, je zajišťování územní celistvosti, ochrany života obyvatelstva a jeho majetku před vnějším napadením. Zajistit obranu svého území v souladu s článkem 51 Charty OSN prostřednictvím jak národních sil a prostředků, tak i ve spolupráci se spojenci v rámci NATO, je životním zájmem České republiky. Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána zákonem č. 38/1994 Sb. MO se v rámci dvoustupňového národního kontrolního mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle 6 odst. 2 zákona č. 38/1994 Sb. vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 38/1994 Sb. vydává stanoviska k žádostem držitelů povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem o udělení licence k jednotlivým obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. V rámci řízení o žádostech o vydání povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem vydalo MO v roce 2010 67 souhlasných závazných stanovisek. Podle ustanovení 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 38/1994 Sb. vydává MO závazná stanoviska k žádosti držitele povolení o vydání licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Žádost je MO posuzována z hlediska zajišťování obrany České republiky. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle 20 zákona. MO má postup pro vydání závazných stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upraven vnitřním předpisem. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary ministerstva. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany České republiky zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.m.s.) a Vídeňského dokumentu 1999. V roce 2010 MO obdrželo celkem 103 žádostí podaných 21 subjekty - z toho 43 žádostí o stanovisko k dovozu, 2 žádosti k dovozu a vývozu bez pohybu přes území ČR, 58 žádostí 14

o stanovisko k vývozu významného vojenského materiálu a 3 žádosti k vývozu služby. Z hlediska komoditního se jednalo o tanky a obrněnou techniku, vojenská vozidla, leteckou techniku, ženijní techniku, velkorážovou výzbroj, raketovou techniku, kryptografická zařízení, ruční palné zbraně a velkorážní munici. Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Afghánistán 1x, Austrálie 1x, Belgie 1x, Bosna a Hercegovina 1x, Bulharsko 9x, Estonsko 1x, Finsko 1x, Itálie 4x, Jemen 1x, Jordánsko 4x, Kazachstán 1x, Lucembursko 2x, Maďarsko 7x, Německo 13x, Norsko 6x, Polsko 9x, Rakousko 4x, Rumunsko 2x, Rusko 1x, Slovensko 13x, Slovinsko 1x, Švédsko 1x, Thajsko 1x, Turecko 1x, Ukrajina 1x, USA 9x, Velká Británie 5x, Vietnam 1x. 1.4.4 Ministerstvo financí Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb. a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 594/2004 ). V roce 2010 došlo k vývozu 1 052 položek zboží dvojího užití, na které byla vydána licence Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO ). Pro zabezpečení dohledu MPO poskytuje v míře nezbytně nutné Generální ředitelství cel (dále jen GŘC ) údaje o licencích udělených pro obchod se zbraněmi, vojenským materiálem a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období 1. 1. 2010 až 31. 12. 2010 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu: Čísl o HS Popis Počet vývoz ů 8710 Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel 174 8801 Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny) 21 8802 Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety 154 8803 Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 1495 8804 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství 565 8805 Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti 30 9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 64 9302 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 503 9303 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně 548 9304 Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole), vyjma sečných a bodných zbraní čísla 9307 131 9305 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 710 9306 Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků všech druhů a nábojových krytek 855 15

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. V roce 2010 bylo zjištěno, že došlo k jednomu případu, kdy bylo vyvezeno zboží, na které se vztahovalo ustanovení 10 a odst. 4 zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bez vývozní licence. V jednom případě bylo dovezeno zboží vojenské povahy bez příslušné licence, čímž byla naplněna skutková podstata 25 zákona č. 38/1994 Sb., a dále byl porušen 293 odst. 1 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Celní orgány jsou kontrolními orgány pro kontrolu a dodržování zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. V roce 2010 bylo celními orgány zjištěno, že k porušení zákona č. 594/2004 Sb. došlo v osmi případech. 1.4.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi. V kompetenci SÚJB z hlediska kontrolovaných položek patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2010 nebyl v České republice realizován žádný vývoz těchto chemických látek. V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2010 z České republiky vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky respektive méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin. Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí Evropské unie (Slovensko, Estonsko, Maďarsko, Bulharsko, Španělsko, Rumunsko a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska a Chorvatska. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí Evropské unie je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní. V rámci kontroly vývozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2010 celkově 162 rozhodnutí v oblasti povolování k vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího použití v jaderné oblasti podle 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. 16

Pro vývoz jaderných materiálů bylo vydáno 15 povolení, pro vývoz vybraných položek 12 povolení a pro vývoz položek dvojího použití v jaderné oblasti 111 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího použití v jaderné oblasti bylo vydáno 12 rozhodnutí, pro vývoz a zpětný dovoz vybraných položek byla vydána 2 rozhodnutí a pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů 5 rozhodnutí. Změna podmínek rozhodnutí byla vydána v pěti případech. V roce 2010 byl z České republiky realizován vývoz vysoce rizikových biologických agens Výzkumným ústavem veterinárního lékařství na Slovensko (Virus newcastleské choroby drůbeže) a firmou Baxter BioScience s. r. o. do Rakouska (Virus influenzy drůbeže, even. moru drůbeže necharakterizovaný - GMO kmen rekonstruovaný z: A/Chick/Hong Kong/G9/97(H9N2 a A/PR/8/34(H1N1). 1.4.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce a koordinace mezi všemi zainteresovanými složkami státní správy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a zpravodajských služeb. Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit českou veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné evoluce národního systému v souladu se společnými standardy a hodnotami Evropské unie. K tomuto účelu jsou publikovány výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české tak i anglické podobě. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání žádostí o licence MZV v roce 2010 komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší rozšíření transparentnosti směrem k odborné i široké veřejnosti a o předejití jakémukoliv nedostatku v komunikaci s neziskovým sektorem. MZV se i po skončení českého předsednictví v Radě EU aktivně podílelo také na unijních aktivitách v otázce kontroly exportu zbraní ve třetích zemích. Dobrou vizitkou českého kontrolního systému je zájem zahraničních partnerů o české zkušenosti s nastavením a fungováním kontrolního systému. Experti MZV se v roce 2010 aktivně podíleli na organizaci seminářů zaměřených na podporu ustavení stejného kontrolního systému exportu zbraní, jaký aplikuje Evropská unie. Experti participovali na semináři pro země západního Balkánu, který se konal v Bosně a Hercegovině, a dále pak na semináři zaměřeném na členské země tzv. Východního partnerství, který se konal na Ukrajině. Dále se aktivně účastnili semináře zaměřeného na země Střední Asie, který pořádala nevládní organizace Safeworld v Kazachstánu. V rámci projektu sponzorovaném EU a organizovaném UNIDIR se experti MZV účastnili regionálního semináře na podporu Arms Trade Treaty zaměřeném na země jižní a jihovýchodní Asie, který se konal v Nepálu. Ve spolupráci se Saferworld byli autory nového formátu společného setkání expertů pracovní skupiny COARM s nevládními organizacemi, který se tradičně v druhém semestru roku koná v Bruselu. Vedle klasického semináře byl zorganizován workshop, kdy zástupci nevládních organizací posuzovali fiktivní žádosti o exportní licence z pohledu kontrolních expertů a měli se dobrat finálního rozhodnutí. Z pohledu MZV je nutno podotknout, že opět scházeli zástupci českých nevládních organizací. Zástupci MZV se také aktivně účastnili semináře organizovaného Holandskem, který byl zaměřen na aplikaci kritéria 8 Společného postoje 2008/944/SZBP. 17