Výroční zpráva o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v České republice za rok 2008

Transkript

1 Výroční zpráva o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v České republice za rok 2008

2 Obsah Úvod Kontrola vývozu vojenského materiálu Cíle kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem Rámec a základní prvky systému kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR Stávající stav Novela zákona č. 38/1994 Sb Spolupráce státních orgánů a dalších složek Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Generální ředitelství cel Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Hlavní události a výměna informací na poli konvenčních zbraní v roce 2008 (EU a mezinárodní spolupráce) Evropská unie Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Pozice ČR v rámci EU Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU ke zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství Mezinárodní spolupráce Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech Kazetová munice Kontrola obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití v ČR Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití v ČR Mezinárodní kontrolní režimy Mezinárodní embarga...24 Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11 2

3 Úvod Souběžně s postupným rozvíjením principů a nástrojů kontroly exportu vojenského materiálu vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti. Publikování Výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití 1 v České republice za rok 2008 (dále jen Zpráva) je jedním z dílčích kroků ke zvýšení transparentnosti vývozu vojenského materiálu z ČR. Zvyšování povědomí o oblasti regulace a kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem přispívá k lepšímu porozumění mezi státní správou, širokou odbornou i laickou veřejností, podnikateli a nevládními organizacemi. Zpráva navazuje na dříve publikované informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR a plně respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie. Je již šestou publikací tohoto typu. Byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Generálním ředitelstvím cel. V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu a spolupráce s veřejností. V této části Zprávy je rovněž popsán legislativně právní proces směřující k novele zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, jejímž cílem je reagovat na změněné podmínky po vstupu ČR do EU, zvýšit transparentnost v zahraničním obchodu s vojenským materiálem a snížit administrativní zátěž podnikatelů, to vše při respektování všech bezpečnostních a dalších státem chráněných zájmů. Druhá část se věnuje zapojení ČR do kontrolních standardů v rámci EU a mezinárodní spolupráce. Mezi hlavní události v rámci EU v oblasti vojenského materiálu patří v roce 2008 přijetí Společného postoje Rady EU, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, nahrazující dosavadní Kodex chování EU při vývozu zbraní, na jehož základě bude průběžně doplňována Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU sloužící jako praktický výkladový manuál. V roce 2008 byla také v rámci EU připravována směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství. Její konečné schválení se předpokládá v prvním pololetí Transpozice této směrnice si zřejmě vyžádá zásadní změnu právní úpravy obchodu s vojenským materiálem, zahrnující v horizontu roku 2010 přijetí nového zákona, nahrazujícího zákon č. 38/1994 Sb., který v současné době tvoří základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem v ČR. Mezi hlavní události v rámci mezinárodní spolupráce patří informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a úmluvy o kazetové munici. Třetí část je o kontrole obchodu s ručními zbraněmi určenými pro sportovní účely, hobby, lov a sebeobranu. 1 Ruční zbraně pro civilní použití je pracovní termín označující palné zbraně exportované dle zákona č. 228/2004 Sb. 3

4 Čtvrtá část obsahuje informace o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití a zapojení ČR do mezinárodních společenství a mezinárodních kontrolních režimů, jež významně přispívají k výměně informací o aspektech mezinárodního obchodu s kontrolovaným zbožím. Poslední část zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují sestavy a tabulky obsahující číselné údaje o udělených licencích na nákup/dovoz a prodej/vývoz diferencované podle objemu, země konečného použití a podílu konečných uživatelů. 1 Kontrola vývozu vojenského materiálu Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům. Koncem roku 2008 bylo 157 podnikatelů držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Celkem bylo v roce 2008 uděleno 1044 licencí k vývozu vojenského materiálu v hodnotě 212,3 mil.. Počet udělených licencí se oproti roku 2007 zvýšil o 10 %. Využití udělených licencí přitom dosáhlo objemu 189,6 mil., což představuje nárůst o 15,6 mil. oproti roku Do zemí EU bylo vydáno 589 licencí na vývoz v celkové hodnotě 51,9 mil., využití pak činilo 44,5 mil.. Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Německa (172), Slovenské republiky (164) a Polska (59). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Slovenské republiky (18,9 mil. speciální pancéřové materiály, elektronické zařízení), do Polska (7,6 mil. služby, vozidla a jejich speciálně konstruované součásti), do Itálie (5,7 mil. služby, střelivo) a do Německa (4,2 mil. elektronická zařízení, střelivo). Na vývozy do zemí mimo EU bylo vydáno nejvíce licencí do USA (80) na letadla a vrtulníky, letecké motory, zbraně a jejich speciálně konstruované součásti, do Egypta (33) na střelivo, speciální zařízení pro vojenský výcvik, vozidla a jejich speciálně konstruované součásti a do Thajska (32) na zbraně a jejich speciálně konstruované součásti, letadla a vrtulníky, letecké motory. Hodnotově největší vývoz proběhl tradičně v komoditě vozidla do Indie, dosáhl 20,4 mil.. Na správních poplatcích dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, bylo v roce 2008 vybráno za vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem 600 tis. Kč (vydání povolení je zpoplatněno 20 tis. Kč) a za udělení licence k vývozu vojenského materiálu 923 tis. Kč (udělení licence je zpoplatněno 1000 Kč, od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků). Tyto správní poplatky představují příjem státního rozpočtu. 4

5 Podrobnější rozbor uvádí přílohy zprávy. 1.1 Cíle kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem Každá vyspělá demokratická země, která vyrábí a vyváží vojenský materiál, je zároveň zodpovědná za to, aby nebyl použit k jiným než legálním účelům a nedostal se do nepovolaných rukou (teroristům, nelegálním ozbrojencům, nelegálním obchodníkům se zbraněmi, organizovanému zločinu apod.). Je též povinná preventivně zabránit takovým exportům, které by mohly přispět k eskalaci mezinárodních a vnitrostátních konfliktů, být zneužity pro potlačování lidských práv či mohly poškodit bezpečnostní zájmy spojenců a spřátelených zemí. Budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem, sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují, je dlouhodobým cílem ČR. 1.2 Rámec a základní prvky systému kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR Stávající stav Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 89/1994 Sb. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, 2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o licenci. Ad 1) Držitelem takového povolení může být pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen Licenční správa MPO) po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Povolení je časově omezeno, uděluje se nejvýše na dobu 5 let. Ad 2) Pro realizaci konkrétní obchodní transakce musí právnická osoba - držitel povolení požádat o udělení vývozní (dovozní) licence, přičemž licenci lze vydat pouze na jednu konkrétní obchodní transakci. Její platnost je časově omezená. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky této transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží stanoviska ostatních dotčených 5

6 resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže buď žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Kodexu chování EU a společné databázi denialů členských států EU) Novela zákona č. 38/1994 Sb. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., schválila vláda svým usnesením č ze dne 24. listopadu Návrh právní úpravy zahraničního obchodu s vojenským materiálem je plně v souladu s cílem Zvýšit transparentnost při vývozu vojenského materiálu tím, že: 1. Zohledňuje členství ČR v EU a je uzpůsoben současné praxi (od přijetí zákona uběhlo již 14 let). Především vymezením jednotlivých skupin seznamu vojenského materiálu bude reagovat na společný seznam aplikovaný v rámci EU. 2. Upřesňuje pojem obchod s vojenským materiálem pro účely tohoto zákona v kategoriích vývoz, dovoz a zprostředkování. 3. V rámci zahraničního obchodu s vojenským materiálem se mezi zakázané zboží zařazuje komodita protipěchotní miny. 4. Zpřesňuje se definice vojenského materiálu pro účel tohoto zákona v návaznosti na obecný technický vývoj a oblast použití zboží. Hodnocení regulace dopadu RIA 3 potvrzuje, že předložený návrh právní úpravy jde ve směru snižování administrativní zátěže a zlepšování podnikatelského prostředí. Snížení administrativní zátěže podnikatelů je promítnuto v návrhu především v následujících oblastech: 1. Zavedením nového typu licence na dovoz a vývoz v těch případech, kdy na začátku a na konci obchodního případu jsou smluvní partneři a koneční uživatelé z členských států EU. Díky takto nově koncipované eurolicenci, která se bude vztahovat na některé položky seznamu vojenského materiálu, podnikatelé nebudou muset žádat o licenci pro každý jednotlivý obchodní případ, jako tomu bylo doposud. Tím dojde ke snížení počtu podávaných žádostí a zároveň ke zjednodušení transferu vojenského materiálu ve vztazích s členskými státy EU. 2. Usnadněním vstupu do podnikání v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem tím, že se výrazně snižuje množství požadovaných podkladů k žádosti o vydání povolení. Upouští se od povinnosti předkládat přílohy jako např. výpis z trestního rejstříku, doklad o bezpečnostní způsobilosti, účetní uzávěrku, a to v souladu s principem nevyžadovat od podnikatelů informace, které má státní správa k dispozici nebo si je může sama zajistit. 2 Obchodní subjekty mají též možnost v případě, kdy zvažují vývoz významného vojenského materiálu, podat žádost o předběžný souhlas. Toto vyjádření je indikativní a nikterak nepředjímá rozhodnutí o udělení vývozní licence v rámci licenčního řízení. 3 Regulatory Impact Assessment je nástrojem pro zvyšování kvality regulace, který zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů navrhovaných či existujících právních předpisů. 6

7 3. Dochází k dalšímu uvolnění vstupu do podnikání v daném segmentu tím, že na právnické osoby a fyzické osoby z členských států EU se napříště již nebude vztahovat omezení týkající se výše základního kapitálu a také podmínka občanství či bydliště v České republice. Tyto subjekty EU budou mít stejné zacházení jako právnické a fyzické osoby se sídlem či bydlištěm v České republice. 4. Snižuje se rovněž počet požadovaných informací o využívání licencí. Napříště tyto informace nebudou vyžadovány 4x za kalendářní rok, jako tomu je doposud, nýbrž pouze 2x. Novela zároveň vytváří předpoklady pro přechod na elektronický systém podávání a vyřizování žádostí o povolení a licence k obchodování s vojenským materiálem tím, že již nepředepisuje písemnou formu podání žádostí. Písemná forma bude nadále vyžadována prostřednictvím prováděcí vyhlášky, která však bude upravena neprodleně po vytvoření technických předpokladů pro elektronizaci správního řízení v dané oblasti. Předpokládané snížení administrativní zátěže podnikatelů zpracované v souladu s příslušnou metodikou lze očekávat ve výši téměř 37 %. 1.3 Spolupráce státních orgánů a dalších složek Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole v rámci vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz materiálu nebudou v rozporu se zahraničně politickými zájmy ČR. Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní několik aspektů. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem přijímající země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz nebude realizován tak, jak je popsáno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a eventuálním dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům, než uvedeným v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. MZV během hodnotícího procesu, na kterém se podílí několik odborů ministerstva, zvažuje v neposlední řadě také rizika vyplývající z použití materiálu dle deklarovaného záměru. Zde MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a na celkovou situaci v regionu. Poměrně jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP, o kterém tato Zpráva pojednává v další části. Uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy ČR nemá v zemi deklarovaného uživatele své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je za těchto okolností nuceno MPO žádat v souladu se zákonem č. 38/1994 Sb. o prodloužení dvacetidenní lhůty. Podle údajů, které má MZV k dispozici, posuzovalo ministerstvo v roce 2008 celkem 1071 žádostí o udělení licence k vývozu vojenského materiálu, což představuje nárůst o 7,5 % oproti roku Z tohoto počtu zaujalo MZV negativní stanovisko ve 38 případech, 7

8 což představuje asi 3,5 % všech případů. Ve srovnání s rokem 2007 tento podíl stoupl o jedno procento. V roce 2008 zaujalo MZV negativní stanoviska ke konkrétním žádostem o vývoz pro různé konečné uživatele v Afghánistánu, Brazílii, Burkině Faso, Gruzii, Iráku, Izraeli, Jemenu, Kamerunu, Konžské demokratické republice, Malajsii, Moldavsku, Srbsku, Srí Lance, Ugandě a Ukrajině. Jednalo se o položky českého seznamu vojenského materiálu SVM 1 - zbraně a jejich speciálně konstruované součásti (8 případů), SVM 3 - střelivo a jeho speciálně konstruované součásti (18 případů), SVM 6 - vozidla (4 případy), SVM 2 - velkorážová výzbroj nebo zbraně a vrhače a jejich speciálně konstruované součásti (3 případy), SVM 8 - vojenské výbušniny a paliva (1 případ) a SVM 24 - služby (1 případ). MZV uplatňuje restriktivní přístup obzvláště při hodnocení vývozu zbraní určených k plošnému ničení cílů (např. raketomety, tříštivo-trhavá munice). MZV do svého přehledu zahrnulo rovněž, podobně jako v minulých letech, odmítnuté transakce, ve kterých bylo zboží z ČR vyváženo přes prostředníka (tzv. brokering), případně byla zprostředkovatelem společnost registrovaná v ČR. MZV v případech brokerských transakcí hodnotí vždy konečné použití příslušného materiálu a zkoumá oprávněnost brokerských společností ke sjednávání takovýchto transakcí 4. V druhé polovině roku 2008 byla ČR obviněna ruskými i českými sdělovacími prostředky z dodávek zbraní do Gruzie. MZV na několika mezinárodních fórech upřesnilo, že vývozy byly provedeny v souladu s mezinárodními kontrolními režimy i v souladu s Kodexem chování EU při vývozech zbraní (Společného Postoje 2008/944/SZBP). MZV dále konstatovalo, že údaje z ruských zdrojů byly přehnané a nekorespondovaly s pravdivými informacemi oficiálně dostupnými v registru OSN (United Nations Register of Conventional Arms - UNROCA). V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu v souladu s českou legislativou MZV zaujímá stanovisko také k žádostem o vydání povolení provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničně politických zájmů ČR důvod pro jeho nevydání. V roce 2008 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení. Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2008 neudělilo souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ty země, které byly předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a v rámci vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost stanoviska pro MPO ke všem žádostem o udělení povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a v souladu s dohodou 4 5 Na úrovni EU brokering řeší Společný postoj Rady EU 2003/468/SZBP. Tuto problematiku řeší Mezinárodní zbrojní embarga, viz. další část Zprávy. 8

9 podepsanou mezi ministrem průmyslu a obchodu a ministrem vnitra v roce 2003 i vyjádření ke všem žádostem o udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to z pohledu bezpečnostních zájmů ČR. Ke všem žádostem o vydání povolení či licence získává MV značné množství informací od zpravodajských služeb a Policie ČR. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje stanovisko či vyjádření pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání stanoviska či vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV vyjádření (závazné stanovisko), které je zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna stanoviska či vyjádření MV zpracovává ve lhůtě stanovené zákonem, případně ve lhůtě přiměřeně prodloužené MPO Ministerstvo obrany Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána zákonem č. 38/1994 Sb. V rámci této působnosti MO v systému dvoustupňové kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem vypracovává stanovisko k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V roce 2008 MO obdrželo celkem 53 žádostí. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. V rámci druhého stupně národního systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem se MO vyjadřuje k obdrženým žádostem právnických osob držitelů povolení o předběžný souhlas k zamýšlenému dovozu nebo vývozu významného vojenského materiálu, které předcházejí předložení žádostí o vydání licence. V rámci MO je postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanoven interní normou. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mj. zohledněny mezinárodní závazky, vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE a rovněž kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. V roce 2008 se MO vyjadřovalo k následujícímu dovozu nebo vývozu významného vojenského materiálu: vojenská vozidla, letecká technika, velkorážová výzbroj a munice, raketová technika, palné zbraně u následujících teritorií: Maďarsko, Švýcarsko, Polsko, Velká Británie, Bulharsko, Slovensko, USA, Belgie, Jordánsko, Kanada, Kamerun, Německo, Srí Lanka, Jemen, Burkina Faso, Litva, Nový Zéland, Polsko, Spojené arabské emiráty, Ukrajina, Gruzie, Konžská demokratická republika a Francie Ministerstvo financí Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. 9

10 Pro zabezpečení dohledu MPO poskytuje v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (GŘC) údaje o licencích udělených podle výše uvedeného zákona. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období až jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu: Číslo HS Popis Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny) Počet vývozů 8802 Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní přístroje pro 24 pozemní výcvik a jejich části a součásti 9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero ), vyjma sečných a bodných zbraní čísla Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků všech druhů a nábojových krytek Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. V roce 2008 bylo zjištěno, že došlo ke dvěma případům, kdy bylo vyvezeno zboží vojenské povahy bez příslušné licence, čímž byla naplněna skutková podstata 25 zákona č. 38/1994 Sb., a dále byl porušen 293 odst. 1 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 1.4 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit českou veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemích EU. K tomuto účelu jsou výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české tak i v anglické verzi. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí v roce 2008 MZV komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních 10

11 orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší rozšíření transparentnosti směrem k odborné i široké veřejnosti a o předejití jakémukoliv nedostatku v komunikaci s neziskovým sektorem. V konkrétních případech MZV dokončilo spolupráci s významnou nevládní organizací SIPRI 6 při tvorbě případové studie zabývající se kontrolou exportu zbraní v ČR ve světle aplikace Kodexu chování EU při vývozu zbraní. Publikace The impact on Domestic Policy o the EU Code of Conduct on Arms Exports The Czech Republic, the Nederlands and Spain vyšla jako SIPRI policy paper No. 21 v květnu MZV dále na podzim roku 2008 reagovalo na zprávu organizace Human Rights First, která monitorovala dodávky zbraní do Súdánu. Údaje Human Rights First, že Súdán dovezl střelné zbraně z ČR, vyvrátili představitelé Stále mise při OSN v New Yorku. Jediná licence na vývoz do Súdánu byla v posledních letech vydána na vývoz neozbrojených obrněných vozidel pro misi UNAMID. MZV bylo v roce 2008 prostřednictvím Stálé mise při OSN v Ženevě v kontaktu s iniciativou Small Arms Survey a v únoru 2009 byli v Praze na MZV a MPO přijati experti organizace Amnesty International. MPO a MZV zůstávají rovněž otevřena držitelům povolení, kteří přicházejí konzultovat své podnikatelské záměry. 2 Hlavní události a výměna informací na poli konvenčních zbraní v roce 2008 (EU a mezinárodní spolupráce) 2.1 Evropská unie Česká republika podobně jako všechny členské státy v rámci EU respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, kterými jsou v oblasti kontroly exportu mimo jiné zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovatelného šíření zbraní. V roce 2008 došlo k vyjádření těchto principů na nejvyšší možné úrovni EU ve formě Společného postoje Rady EU 7. EU, která je ve světovém měřítku nejdůraznějším zastáncem důsledné kontroly, disponuje díky pravidelným jednáním specialistů 8 i politiků rozpracovaným systémem, podle kterého je hodnocena každá žádost o licenci Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP V roce 2008 přijala rada ministrů zahraničí členských států EU SP 2008/944/SZBP 9, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Tato kritéria v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní 10. SP 2008/944/SZBP dále 6 SIPRI je zkratkou pro Stockholm International Peace Research Institute. Zmíněná případová studie je přístupná na webové stránce SIPRI či na 7 Společný postoj Rady je nástroj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU definovaný čl. 15 Smlouvy o EU. 8 Jednání pracovní skupiny COARM se účastní zástupci orgánů zodpovědných za kontrolu vývozu konvenčních zbraní v jednotlivých státech. V roce 2008, za slovinského a francouzského předsednictví, se sešla celkem šestkrát formálně a dvakrát neformálně. 9 Ze stylistických důvodů v dalším textu zkracujeme Společný postoj Rady na SP. 10 EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu. 11

12 v několika článcích obsahuje částečně přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU. Přijetí osmi společných kritérií, které státy zvažují ve formě právně závazného SP při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě. SP není na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU 11 přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o EU Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji. Z tohoto důvodu některé členské státy, a ČR mezi nimi, plánují vypracování nového zákona, který zajistí implementaci SP 2008/944/SZBP 12. MZV v praktické rovině nepředpokládá výraznou změnu politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Základní principy společného přístupu států EU definované osmi kritérii lze popsat následovně: 1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci atd.); 2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je v SP 2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva); 3. vnitřní situace v zemi konečného určení; 4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability; 5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých; 6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu; 7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek; 8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země. Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v ČR hodnocena také podle těchto kritérií 13. Členské státy učinily v rámci pracovní skupiny Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu kritérií a ke zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu / SP 2008/944/SZBP začalo publikování Výroční zprávy EU o exportu zbraní či praktické sdílení interpretace kritérií a informování se o žádostech o licence, které byly zamítnuty. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Tyto informace jsou vzhledem k jejich zneužitelnosti k obchodní výhodě drženy ve vyhrazeném režimu. Databáze odmítnutých 11 Např. rozhodnutí, směrnice či nařízení vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství. 12 Řada členských států (např. Německo) zavedla do své legislativy již dříve kritéria Kodexu chování EU. 13 V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím, že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát. 12

13 licencí je sekretariátem Rady EU pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím. V případě, že databáze obsahuje platnou informaci o odmítnutí v zásadě identické transakce 14 jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl. Pokud konzultace prokáže, že jde o případ v zásadě identický, je žádost o licenci zamítnuta. Eventuální udělení licence i přes potvrzující výsledek případné konzultace členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU 15. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008, za slovinského předsednictví, byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany anglického textu, část interpretující páté kritérium). Text přijatý 29. února 2008 na 108 stranách obsahuje šest částí a tři přílohy. Přijetí SP 2008/944/SZBP předpokládá drobnější změny Uživatelské příručky, které budou patrně přijaty v roce Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi konečného určení), 3 (vnitřní situace v zemi konečného určení jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Kodexu chování EU / SP 2008/944/SZBP a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě operativního ustanovení 8 Kodexu chování EU při vývozu zbraní, nyní článku 8 SP 2008/944/SZBP. Pro české čtenáře z řad odborné veřejnosti, kteří budou pracovat s českou výroční zprávou za rok 2008, jsou nejspíše nejzajímavější druhá a třetí část Uživatelské příručky ke Kodexu chování EU, tedy postupy při vydávaní licencí a podrobnější rozpracování kritérií. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. ČR se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů v zásadě identickou transakcí se většinou rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel a dodávaný materiál podobný. Anglický text Uživatelské příručky je k dispozici na 13

14 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. V roce 2008 byla přijata na evropské úrovni Společná akce 2008/230/SZBP na podporu činností EU za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad kritérií Kodexu chování EU pro vývoz zbraní ve třetích zemích. Hlavními cíli jsou propagace Kodexu chování EU, pomoc při přípravě legislativního rámce kontroly vývozu, pomoc při školení pracovníků národních kontrolních mechanismů, pomoc při vytváření národních zpráv o kontrole exportu zbraní a propagace projektu celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi. Slovinské předsednictví uspořádalo ve dnech 4. až 6. června 2008 v Lublani seminář pro země Západního Balkánu 16 a za francouzského předsednictví se v Rabatu setkali zástupci EU a Maroka, Alžírska, Tunisu, Libye a Egypta. České předsednictví skupiny COARM připravuje semináře na Ukrajině (duben 2009) a v Albánii (červen 2009 pro země Západního Balkánu). Společná akce bude završena v říjnu 2009 seminářem pro Arménii, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzii a Moldavsko Pozice ČR v rámci EU ČR se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V roce 2008 informovala ČR v deseti případech ostatní členské státy předepsaným způsobem o zamítnutých žádostech o licence. ČR rovněž v devíti případech konzultovala s dalšími státy jejich přístup k exportu formou dotazů či odpovědí na notifikované odmítnutí žádostí o licence. I přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají však exportní politiky jednotlivých členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době. Také ČR má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do desáté výroční zprávy EU za rok , existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU 18. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Mezi země s nadpolovičním podílem uskutečněného vývozu vojenského materiálu z ČR na celkovém vývozu EU za rok 2007 patřily Ázerbajdžán, Etiopie, Haiti, Madagaskar, 16 V kontextu Společné akce se jedná o tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie (FYROM) a Srbsko. 17 Evropské údaje o exportech za rok 2008 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici. 18 Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány Kodexem EU, evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje. 14

15 Rovníková Guinea a Slovensko 19. Co se týče vývozu do členských států EU, vyvážela ČR procentuálně nejvíce na Slovensko (92,4 %). Na pohybu zboží po EU se vývozy z ČR podílely 1,4 % a vývoz z ČR v porovnání vývozů z celé EU do světa činí 1,7 %. 20 Bližší informace o charakteru dodaného materiálu v členění dle unijního seznamu lze nalézt v desáté Výroční zprávě EU, která byla publikována v oficiálním věstníku EU pod číslem 2008/C 300/01 dne 22. listopadu Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU ke zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství V rámci EU byl v roce 2008 připravován návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství (dále jen návrh směrnice ). Návrh směrnice byl schválen v rámci prvního čtení plenárním zasedáním Evropského parlamentu dne 16. prosince Směrnice byla definitivně přijata na zasedání Rady v dubnu Transpozice této směrnice si vyžádá další úpravy právního systému zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Návrh směrnice je součástí obranného balíčku, který zahrnuje i zadávání zakázek v oblasti obrany. V současnosti existuje 27 národních režimů v rámci unijního trhu s obranným vybavením. Na základě národních režimů je uskutečňována nejen většina zakázek v oblasti obrany, ale také transfer, tranzit a dovoz vojenského vybavení v rámci EU. Navrhované zjednodušení národních režimů udělování licencí pro transfery obranného vybavení v rámci unijního trhu je nezbytným předpokladem pro jeho rozvoj s obranným vybavením a mezinárodní konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu. Zjednodušení transferů obranného vybavení uvnitř Společenství posílí bezpečnost dodávek pro členské státy a zároveň sníží administrativní zátěž zavedením podmínek, které umožní lépe se zaměřit na významnější transfery. Návrh směrnice, který se týká pouze obchodu na unijním trhu, nikoli vývozů do třetích zemí, zavádí pro obchod v rámci EU tři typy licencí obecnou, souhrnnou a individuální. Dále zavádí certifikaci společností, která stanoví spolehlivost přijímající společnosti, zejména pokud jde o její schopnost dodržet vývozní omezení produktů pro obranné účely získaných na základě licence. Referenčním rámcem návrhu směrnice je Společný seznam vojenského materiálu EU. 2.2 Mezinárodní spolupráce Kontrole obchodování či obecně transferům vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních 19 Jednalo se o náhradní díly na L-39 (Ázerbajdžán, Etiopie), výcvikové simulátory (Etiopie), pistole a pistolové náboje (Madagaskar), obrněná vozidla (na Haiti pro MINUSTAH a do Rovníkové Guineje) a různý materiál na Slovensko. 20 Větší hodnotu povolených či uskutečněných transakcí než ČR měly v roce 2007 Francie, Itálie, Německo, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Belgie a Holandsko. Mezi členské státy EU, které vstoupily do EU po roce 2004, je vývoz zbraní z ČR nejvyšší. 15

16 organizací. V celosvětovém měřítku objem obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech např. v subsaharské Africe Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi, lze datovat přibližně od roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň s názvem Arms Trade Treaty (ATT). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: zodpovědnost jednotlivých zemí; omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva a podpoře organizovaného zločinu a korupce nebo způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje, porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků; transparentnost; komplexnost kontroly. ČR podporuje tuto iniciativu a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i EU jako celek. Na 61. Valném shromáždění OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením 153 vlád schválena rezoluce č. 61/89 Towards an arms trade treaty - Ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy a přesuny konvenčních zbraní. V souvislosti s touto iniciativou směřující k přípravě závazné mezinárodní smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi v rámci koordinovaného postupu členských zemí EU a plnění rezoluce č. 61/89 Valného shromáždění OSN, předložila ČR generálnímu tajemníkovi OSN národní zprávu podporující záměr v rámci OSN zahájit proces vedoucí ke sjednání ATT. Souhrn národních zpráv publikoval generální tajemník OSN v průběhu zasedání 1. výboru 62. Valného shromáždění OSN na podzim roku V průběhu roku 2008 se uskutečnila tři zasedání Skupiny vládních expertů (GGE- Group of Government Experts), kteří debatovali o uskutečnitelnosti celého projektu a aspektech eventuelní ATT. Ve dvaceti osmi členné skupině vládních expertů byla EU zastoupena sedmi zástupci (FI, FR, DE, RO, IT, UK, ES). Výsledkem složitých jednání GGE byla kompromisní závěrečná zpráva, která otevírala cestu k dalšímu jednání. Mezi skeptické země patřily USA, Rusko, Čína, Indie, Egypt a Pákistán. Následně pokračovala cesta procesu směřujícího ke sjednání ATT zprávou 1. výboru a rezolucí č. 63/240 Valného shromáždění OSN Towards an arms trade treaty. Na základě těchto dokumentů se v roce 2009 dvakrát sejde Otevřená pracovní skupina (OEWG Open ended working group) 21, která bude projednávat cíle, pole působnosti a parametry eventuelní smlouvy. ČR obsadila v OEWG místopředsednické místo. Pozitivní výsledek OEWG by otevřel cestu k dalšímu jednání, ale příprava eventuelní ATT by byla i v tomto případě záležitostí několika let. EU přijala na podporu procesu jednání o ATT Rozhodnutí Rady EU 2009/42/SZBP na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie. Během roku 2009 a počátkem roku 2010 se uskuteční šest regionálních seminářů a několik doprovodných 21 Otevřená v tomto kontextu znamená, že na rozdíl od GGE je její složení volné a zasedání se mohou účastnit zástupci všech států. Nevládní organizace mají statut pozorovatelů. 16

17 událostí v Ženevě a v New Yorku. Cílem pracovních setkání bude podpořit debatu o vlastnostech případné smlouvy. Zástupci ČR se aktivně účastní všech akcí. Dle názoru ČR by Arms Trade Treaty měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními zbraněmi a příslušnou municí. Aby se smlouva stala základem pro důvěryhodný funkční systém kontroly zbraní, měla by dle názoru ČR upravovat veškeré typy mezinárodních transakcí jako import, export, re-export, tranzit a překládku (tj. transfery), ale i zprostředkování. Přijetím mezinárodně závazného právního nástroje bude možné zajistit, že se z ATT stane silný nástroj zaručující legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ČR i nadále podporuje snahu mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s ručními a lehkými zbraněmi 22 a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (dále jen RLZ) je Akční program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen Akční program OSN). Akční program OSN byl schválen v roce Stanovil cíle mezinárodního společenství v dané oblasti do roku Předností Akčního plánu OSN je, že definuje konkrétní závazky a mechanismy pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem týkajících se: 1. kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ, 2. evidence a sledování pohybu RLZ, 3. ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou zaměřena na zvýšení vzájemné transparence. Mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni jde především o spolupráci v boji proti nezákonnému obchodování. Opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, ve kterých jsou RLZ zneužívány, a na jejich řešení. Mezi tato opatření v první řadě patří demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a rekonsolidační projekty pro bojovníky, kteří byli zapojeni do konfliktu. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v těchto postižených oblastech. Valné shromáždění OSN přijalo v souvislosti s uvedenou problematikou rezoluci č. 61/66 Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech a rezoluci č. 61/71 Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ. V rámci implementace Akčního programu ČR se věnuje pozornost opatřením na národní úrovni. Jedná se zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci 22 Ruční zbraně jsou dle pracovní definice OSN zbraně určené pro osobní použití, obsluhované zpravidla jednou osobou (např. samopaly, lehké kulomety), lehké zbraně jsou potom obsluhovány skupinou osob a přepravovány lehkou technikou, jedná se např. o minomety nižších ráží či některé typy přenosných kanónů. 17

18 ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU a podporuje aktivity směřující k omezení převodů RLZ především nestátním subjektům. Součástí naplňování opatření Akčního programu ČR bylo v roce 2005 i přijetí Mezinárodního nástroje umožňujícího státům včas a spolehlivě zjišťovat a sledovat nezákonné ruční a lehké zbraně. V rámci implementace tohoto politicky závazného mezinárodního dokumentu předložila ČR generálnímu tajemníkovi OSN v roce 2008 druhou zprávu týkající se národního systému označování RLZ. ČR v roce 2008 přispěla částkou Kč pro UNODA na organizaci seminářů o značení RLZ pro zástupce afrických zemí. Semináře uspořádá UNODA spolu s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva jako součást programu českého předsednictví Rady EU v květnu 2009 v Praze, Vlašimi a Uherském Brodě Kazetová munice Používání kazetové munice (dále KM) má velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel nebo odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojujícími a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne, takže pak působí jako protipěchotní mina. Armáda ČR tuto munici již nepoužívá a její zásoby sovětské výroby zlikviduje do roku V únoru 2007 byl zahájen proces na konferenci v Oslu o omezení KM. Celkem 46 zemí (včetně ČR a dalších 20 států EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munition, CCM) byla dohodnuta v Dublinu 30. května 2008 a podepsána v Oslu 3. prosince 2008 více než 100 zeměmi. Za ČR dohodu podepsal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. CCM je reakcí na zdlouhavé vyjednávání o omezení KM v rámci Úmluvy o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain Conventional Weapons, CCW). Striktní dikce CCM odradila od podpisu hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva se tak fakticky týká pouze menší části KM, a to zejména starší produkce. Také proto pokračovala v Ženevě paralelně vedená jednání o 6. protokolu k CCW omezujícím KM. Tato jednání dospěla v říjnu 2008 blízko k dosažení kompromisního výsledku. Jednání pokračují v únoru a dubnu Kontrola obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití v ČR Palné zbraně, které nemají vojenský charakter, jsou dle českého právního řádu zbraně určené pro sportovní účely, hobby, lov či sebeobranu 23. Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení 23 Zákon č. 119/2002 Sb. rozděluje zbraně a střelivo do různých kategorií. Vojenské zbraně jsou řazeny mezi zbraně kategorie A, které je zakázáno nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit. Policie ČR může udělit výjimku z tohoto zákazu držiteli zbrojního pasu nebo zbrojní licence, za splnění podmínek stanovených v citovaném zákoně. 18

19 se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů. Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. jako prováděcí předpis zákona č. 228/2005 Sb. uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se prakticky pouze o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Výrobní struktura předních českých výrobců ukazuje, že velká část jejich produkce a vývoz spadá právě do tohoto systému kontroly obchodu. Na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je kontrola obchodu s těmito zbraněmi jednostupňová. MPO rozhoduje o povolení na základě písemně podané žádosti fyzické nebo právnické osoby, ve které jsou uvedeny mimo jiné cílová destinace, odběratel či počet dodávaných kusů. Pro udělení povolení si MPO může vyžádat od žadatele též poskytnutí dalších údajů nebo dokladů potřebných pro posouzení žádosti a od dotčených státních orgánů stanovisko. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny formální náležitosti, pokud to vyžadují bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné, pokud žadatel nedodržel podmínky stanovené v povolení, pokud uvedl do žádosti nepravdivé údaje či pokud odejmutí vyžadují bezpečnostní zájmy ČR. ČR je vázána Kodexem chování EU (Společným Postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy respektovat embarga také v této oblasti. V praxi MZV poskytuje k žádostem o vývozní povolení Licenční správě MPO souhrnnou informaci o skutečnostech, které je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení. V roce 2008 se uskutečnily vývozy celkem kusů pistolí a revolverů v souhrnné hodnotě Kč do následujících zemí: Argentina, Austrálie, Angola, Brazílie, Belize, Bolívie, Bangladéš, Egypt, Filipíny, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kuvajt, Madagaskar, Malajsie, Moldávie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Paraguay, Peru, Salvador, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, USA, Venezuela, Zambie. Dlouhé střelné zbraně byly v roce 2008 vyvezeny v počtu kusů v hodnotě Kč do následujících zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Belize, Bělorusko, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Egypt, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Chile, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kuvajt, Makedonie, Malajsie, Malta, Mexiko, Mongolsko, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvádor, Siera Leone, Souostroví Vanuatu, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, USA, Zambie. 4 Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití v ČR Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem zneužity pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen ZHN) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný 19

20 společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz. další část Zprávy) a EU v oblasti nešíření. Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití je v EU upravena nařízením Rady (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů. Z legislativní stránky má tento předpis přímou působnost ve všech členských státech EU, v souladu se stanovenými kompetencemi je rozpracován v národních legislativách jednotlivých zemí. S cílem umožnit členským státům a Společenství, aby dostály svým mezinárodním závazkům, zavádí nařízení ve své příloze společný seznam zboží a technologií dvojího užití, který stanovuje kontroly zboží dvojího užití dohodnuté mezinárodními smlouvami a mezinárodními kontrolními uskupeními jako jsou Wassenaarské ujednání (WA), Australská skupina (AG), Skupina jaderných dodavatelů (NSG) a Režim kontroly raketové technologie (MTCR). Tato příloha je každoročně aktualizována v souladu s příslušnými závazky, povinnostmi a všemi jejich změnami, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. Opatření kontroly vývozu, které nařízení Rady (ES) ponechává v zodpovědnosti členských států nebo jim je ukládá, jsou prováděna na základě zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Na základě zmocnění uvedených v zákoně byl vydán prováděcí předpis formou Nařízení vlády č. 595/2004 Sb., o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití. Podle uvedených předpisů podléhá kontrolám pouze vývoz do zemí mimo EU. Za určitých podmínek podléhá kontrolám i jeho přeprava uvnitř Evropských společenství z území ČR. Zákon obsahuje i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/CFSP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských užití. Licenční řízení se proto vztahuje i na poskytování technické pomoci spojené s pohybem osob mimo EU včetně ústní formy pomoci, která je zamýšlena k použití ve spojení se ZHN nebo pro vojenské konečné užití. Licenční řízení se vztahuje především na vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží. V praxi to znamená, že zboží nacházející se v seznamu zboží a technologií dvojího užití lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. S výjimkou Všeobecného vývozního povolení publikovaného přímo v nařízení Rady vydávají jednotlivá povolení příslušné licenční úřady každé členské země. Vývozce žádá o povolení v zemi, ve které sídlí. Povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi Společenství, než v níž bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Zboží nespecifikované v seznamu zboží a technologií dvojího užití lze vyvážet jen na základě povolení v případech, kdy hrozí použití předmětného zboží buď pro účely šíření jaderných, chemických a biologických zbraní anebo pro výrobu konvenčních zbraní. Zvláštní opatření catch-all, které umožňuje kontrolovat vývoz jakéhokoliv zboží, to znamená i takového, které není na zveřejněných seznamech V takových případech licenční řízení probíhá stejně jako u zboží specifikovaného v seznamu. Nařízení umožňuje členským státům přijmout vlastní opatření pro případy, kdy vývozce sám má podezření z hlediska konečného použití vyváženého zboží. Do režimu vývozu spadá i přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky ze seznamu kontrolovaného zboží, proto i v tomto případě je 20