Zdravotní pojištění. Zdravotní péče Zdravotnictví

30. 01. 2015 Zdravotnictví Zdravotní pojištění Zdravotní péče Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://www.akilda.cz/ http://www.advokatnisluzby.com/ 1

2 Doporučená literatura monografie: ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění, Olomouc: ANAG 2014, 176 s. ISBN 978-80-7263-860-4 Červinka, T., Daněk, A. : Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ s komentářem a příklady, Olomouc: ANAG, 2010, ISBN 978-80-7263-577-1, ev. aktuální vydání ŠUBRT, Bořivoj TUČEK, Milan: Pracovnělékařské služby povinnosti zaměstnavatelů. Olomouc: ANAG 2013, 325 s. ISBN 978-80-7263-820-8 Doležal, T. Vztah lékaře a pacienta z pohledu soukromého práva, Praha: Leges 2012, 160 s., ISBN 978-80-875-7624-3 Brůha, D., Prošková, E. Zdravotnická povolání, Praha: Wolters Kluwer, 559 s., ISBN 978-80-7357-661-5. EAN 9788073576615 Praha: EZ Centrum: Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 2013, s. ISBN 978-80-9052-360-9

3 Doporučená literatura obecná: TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 290 s., ISBN 978-80-7400-473-5 (základní učebnice) ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2014, Olomouc: ANAG, 2014, s. ISBN 978-80-7263-851-2, EAN 9788072638512 ESPING-ANDERSEN, Gøsta. The three worlds of welfare capitalism. Cambridge, UK: Polity Press, xi, 248 p. ISBN 07-456-0796-9 Štefko, M. : Vysílání zaměstnanců do zahraničí, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-110-9 Koldinská, K., Tomeš, I. : Sociální právo Evropské unie, Praha: C. H. BECK, 2003, ISBN 80-7179-831-2 KOLDINSKÁ, Kristýna a kol. - Pikorová, G., Švec, L., Tomeš, I. Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, Praha: C. H. Beck 2012, 249 s., ISBN 978-80-7400-439-1 ŽONDROVÁ, S. Přehled judikatury z oblasti sociálního zabezpečení, Judikatura, Praha: ASPI, a. s., 2008, ISBN 978-80-7357-315-7 MATES, Pavel: Správní uvážení, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. 2013, 120 s. ISBN 978-80-7380-424-4 HORZINKOVÁ, Eva NOVOTNÝ, Vladimír. Základy organizace veřejné správy v ČR. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 248 s. ISBN 978-80-7380459-6

4 Doporučená literatura obecná naše Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2009, ISBN 97880-7380-109-0 Chvátalová, I. a kol. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. 2012, 285 s. ISBN 978-80-7380-374-2

5 Prameny práva EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 prováděcí nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahrazují nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72, dostupné též na: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/ Od 22.4.2014 nabývá účinnosti novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, která do českého právního řádu začleňuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 24/2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Směrnice přináší nové možnosti náhrady nákladů na zdravotní péči, za kterou osoba cíleně vycestovala do zahraničí, blíže též http://www.cmu.cz/cs/2uncategorised/377-smernice-info

6 Základní prameny práva ČR Zákon o veřejném zdravotním pojištění, z. č. 48/1997 Sb., v platném znění/ ZVeřZdrPoj Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, z. č. 592/1992 Sb., v platném znění Zákon o všeobecné zdravotní pojišťovně, z. č. 551/1991 Sb., v platném znění Zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, z. č. 280/1992 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, z. č. 372/2011 Sb., v platném znění Zákon o specifických zdravotních službách, z. č. 373/2011 Sb. (pracovnělékařské služby od dubna 2013) Zákon o zdravotnické záchranné službě, z. č. 374/2011 Sb., v platném znění

7 SOCIÁLNÍ POLITIKA ČR, EU SOCIÁLNÍ OCHRANA při sociální události úraz, nemoc SYSTÉMY SOCIÁLNÍ OCHRANY koordinace/spolupráce

8 Listina základních práv a svobod, ústavní zákon č. 2/1993 Sb./LZPS Hlava IV. - Hospodářská, sociální a kulturní Hlava I. obecná ustanovení Čl. 1 - Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Hlava II. - základní lidská práva a svobody Čl. 5 každý je způsobilý mít práva. Čl. 6 každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. práva Článek 30 (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Článek 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Článek 32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona.

9 Principy zdravotního pojištění Součást systému českého zdravotnictví. Základní podmínka fungování zdravotnictví u nás. Čl. 31 Listiny základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb., v platném znění, každý má právo na ochranu zdraví Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Všeobecně platné pojištění obligatorní (povinné) zákonné pojištění. Kogentní zákonnou úpravou jsou upraveny důvody vzniku a zániku zdravotního pojištění, okruh plátců pojistného, jejich práva a povinnosti a rovněž práva a povinnosti pojištěnců a další podmínky. Ze zdravotního pojištění je hrazena zdravotní péče s cílem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnců, 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, dále též jen ZVeřZdrPoj

10 Principy zdravotního pojištění Zákonné zdravotní pojištění s ohledem na ekonomické možnosti se nevztahuje na veškeré zdravotní výkony, je však umožněno využít doplňkových forem fakultativního (dobrovolného) smluvního pojištění či připojištění. V případě zákonného zdravotního pojištění jde o povinné pojištění veřejnoprávního typu = princip obligatornosti pojišťovacího systému. Veřejné zdravotní pojištění je vybudováno na principu sociální solidarity: a) Bohatých s chudými b) Zdravých s nemocnými

11 Právo na uspokojivé a zdraví neohrožující pracovní podmínky Ústavněprávní základ čl. 28 Listiny základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb., v platném znění

12 Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání prameny: Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb./ZP 365 s násl. přechodná ustanovení Odpovědnost zaměstnavatele, pojištění komerční. Pracovní úraz - pojem Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, z. č. 266/2006 Sb./ZUrazPoj Platný předpis ve Sbírce zákonů, odložena účinnost. Odpovědnost zaměstnavatele, pojištění součástí sociálního pojištění zaměstnanců. Vyhláška MF č. 125/1993 Sb./Vyhl.UrazPoj Platný a účinný předpis do nabytí účinnosti nového systému. Pojistné hrazené zaměstnavatelem u Kooperativy/Vienna Insurance Group

13 Právo sociálního zabezpečení v ČR Sociální pojištění - nemocenské z.č.187/2006 Sb. - důchodové z.č.155/1995 Sb. - podpora v nezaměstnanosti /politika zaměstnanosti z. č. 435/2004 Sb. Zdravotní pojištění - z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, atd. Pojištění při pracovních úrazech, nemocech z povolání - vyhláška MF č. 125/1993 Sb. - z. č. 266/2006 Sb., měl nabýt účinnosti 2013, pravděpodobně bude zrušen Doplňkové pojištění/spoření penzijní připojištění se státním příspěvkem, z. č. 42/1994 Sb., nově od roku 2013 z. č. 426/2011 a z. č. 427/2011 Sb. Dobrovolné komerční a další připojištění - z. č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území České republiky Státní sociální zaopatření - státní sociální podpora rodin s dětmi, z. č. 117/1995 Sb. - pomoc v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb. - sociální služby pro osoby zdravotně postižené/ozp, z. č. 108/2006Sb. a dávky pro OZP z.č.329/2011 Sb.

14 VOLBA pojištěnce Zdravotní pojišťovny Lékaře, s výjimkou lékaře pracovnělékařských služeb, kterého určuje svým zaměstnancům zaměstnavatel

15 VOLBA zdravotní pojišťovny Každá fyzická osoba musí být zdravotně pojištěna u některé zdravotní pojišťovny, kterou si sama zvolí = princip plurality pojišťovacích institucí. 11 odst. 1 písm. a) ZVeřZdravPoj, z. č. 48/1997 Sb. Při výběru zdravotní pojišťovny se uplatňuje svobodná volba. Možnost volby - jedenkrát za 12 měsíců, vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí, platila do konce listopadu 2011, kdo požádal například 20. února nebo 15. března, přestoupil k nové zdravotní pojišťovně už k 1. dubnu příslušného kal. roku. nově od 01. 12. 2011 nutné podat žádost do konce listopadu 2011, jinak bude nutné zůstat u stávající zdravotní pojišťovny ještě více než rok, a to do konce roku 2012. možné změnit zdravotní pojišťovnu vždy jen k 1. lednu příslušného kal. roku navíc zájemce o změnu zdravotní pojišťovny se musí přihlásit k nové pojišťovně nejpozději 6 měsíců před plánovanou změnou. Př. Kdo požádá o změnu mezi 1.prosincem 2011 a 30. červnem 2012, přestoupí k nové pojišťovně k 30. lednu 2013. Kdo to nestihne a požádá až v červenci 2012, bude muset počkat až na 1. leden 2014.

16 Svaz zdravotních pojišťoven,http://www.szpcr.cz/ Změna zdravotní pojišťovny prakticky: Odhlášení klienta od dosavadní pojišťovny a jeho převedení k uvedenému datu zajišťuje přímo nová pojišťovna na základě žádosti, tzv. předregistrace. K žádosti je nutné doložit totožnost (občanský průkaz), u dítěte stačí rodný list. Osoby samostatně výdělečně činné musí doložit, jaké zálohy pojistného budou pojišťovně hradit. Po změně zdravotní pojišťovny je nutné splnit několik základních povinnosti: 1. Do 8 dnů oznámit změnu zaměstnavateli. 2. Do 8 dnů vrátit průkaz zdravotního pojištěnce staré pojišťovně. 3. Při první návštěvě nebo při jiné službě hrazené ze zdravotního pojištění, nahlásit změnu příslušnému ošetřujícímu lékaři. V současné době funguje u nás 7 zdravotních pojišťoven, Svaz zdravotních pojišťoven 6 + Všeobecná zdravotní pojišťovna, http://www.vzp.cz/ Pojistné na povinné zdravotní pojištění je vždy stejné, 13,5% z vyměřovacího základu. Nabídka se liší v různých výhodách či bonusových programech jednotlivých pojišťoven, v šíři a dostupnosti poboček a v síti smluvních lékařů.

17 POJISTNÉ zdrav. poj. 2015 OSVČ: Od 1. 1. 2015 se mění minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ, který pro tento rok bude představovat částku 13 305,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení 1 797 Kč. Tuto zálohu je OSVČ povinna uhradit již za měsíc leden 2015, kromě osob, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Zaměstnavatelé: Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2015 došlo ke změně minimální mzdy, která činí 9 200 Kč, minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců v roce 2015 činí na 1 242 Kč. OBZP: V návaznosti na zvýšení minimální mzdy z 8 500 Kč na 9 200 Kč se od 1. 1. 2015 se změní i měsíční pojistné pro OBZP z 1 148 Kč na1 242 Kč

18 Zdravotní pojištění - POJISTNÉ Pojistné na veřejné zdravotní pojištění, z. č 592/1992 Sb., v platném znění Finanční částka, kterou hradí všichni pojištěnci a kterou jsou povinni platit plátci pojistného na účet VZP ČR nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění. V české měně ve výši 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. Plátci: Zaměstnavatel za zaměstnance ze 2/3, zaměstnanec 1/3 vyměřovacím základem je úhrn zdanitelných příjmů zakládajících účast na nemocenském pojištění za rozhodné období kalendářního měsíce, minimální vyměřovací základ je minimální mzda, 567/2006 Sb. 8.0000,Kč. Osoba samostatně výdělečně činná formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, vyměřovacím základem je 50% příjmů z podnikání po odpočtu výdajů Stát Ministerstvo financí na zvláštní účet vedený u VZP ČR, zde pak dochází k přerozdělování pojistného podle počtu pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů věkových skupin pojištěnců k určení celkových částek připadajících na jednotlivé zdravotní pojišťovny. Osoba bez zdanitelných příjmů alespoň z minimální mzdy

19 Sociální poj. X ZDRAVOTNÍ poj. Sociální pojištění Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1992 Sb., v platném znění (sociální pojištění nemocenské pojištění, důchodové pojištění a politika zaměstnanosti podpora v nezaměstnanosti) Sociální pojištění na účet okresních správ sociálního zabezpečení Pojistné na sociální pojištění je určeno na úhradu výdajů na: a) dávky nemocenského pojištění - finanční b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti podpora v nezaměstnanosti, provádění nemocenského a důchodového pojištění (správní výdaje) Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, promlčení po 10 letech ode dne splatnosti Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci - z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Věcné dávky v podobě lékařské péče, zdravotnického materiálu a pomůcek. Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, pojistné se promlčuje za 10 let.

20 VOLBA lékaře Lékaře je možné si dobrovolně zvolit s ohledem na jeho kapacitu, zaměření atd. v rámci sítě zdravotnických zařízení, která jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou. Pak je zdravotní péče hrazena ze zdravotního pojištění. s výjimkou lékaře pracovnělékařských služeb, kterého určuje svým zaměstnancům zaměstnavatel, hrazeno zaměstnavateli a nikoli ze zdravotního pojištění.

21 Právní vztahy ve zdravotnictví Každý pojištěnec je současně plátcem pojistného. Existují skupiny pojištěnců, za které hradí pojistné stát, taxativní výčet 7 ZVeřZdravPoj, z. č. 48/1997 Sb. Jde zejména o sociálně slabší, děti. Za osoby zaměstnané v pracovním poměru je plátcem pojistného zaměstnavatel, který hradí 2/3 pojistného. Právní vztahy veřejného zdravotního pojištění vznikají: a) Ze zákona (ex lege) na základě právní události např. narození, smrt b) Smluvní (ex contractu) na základě smlouvy Vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou vzniká na základě svobodného rozhodnutí volby některé tzv. zaměstnanecké zdravotní pojišťovny nebo jsou pojištěny u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, blížší informace lze nalézt na www.vzp.cz

22 Základní povinnosti Pojištěnci Povinnosti pojištěnců oznamovací (notifikační), 10 odst. 3-7 ZVeřZdravPoj, povinnost platit pojistné příslušné zdravotní pojišťovně, 8 ZVeřZdravPoj. Zdravotní pojišťovny Povinnost zdravotní pojišťovny je povinna v rozsahu a za podmínek stanovených ZVeřZdravPoj uhradit příslušnému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady zdravotní péče poskytnuté pojištěnci, a to na základě smlouvy uzavřené s tímto zdravotnickým zařízením, 17 ZVeřZdravPoj. Zdravotní pojišťovny uzavírají se zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování zdravotní péče na ty druhy zdravotní péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat. Rámcovou smlouvu vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou č. 457/2000 Sb. s účinností od 01. ledna 2001. Pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotnické výkony buď podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, které vydává vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví po provedeném dohadovacím řízení, nebo na základě paušálů za poskytnuté služby. Takto jsou hrazeny rovněž léčivé přípravky a prostředky. V případě pochybností, zda jde o výkon hrazený, zajištění léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky posuzuje potřebnost revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny.

23 Kompetentní instituce ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA A JEJÍ ČINNOST Zdravotní pojišťovna Hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jim svěřeným. Vytvářejí a používají vlastní účetní a informační systém, který navazuje na státní statistickou evidenci. Nesmějí zřizovat a provozovat zdravotnická zařízení ani podnikat s prostředky plynoucími s veřejného zdravotního pojištění. Kontrolují využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě. Základní kontrolní systému jsou součástí informačního systému každé pojišťovny a vnitřní kontrolní činnost je zajišťována revizními lékaři. Vnější kontrolu všech zdravotnických pojišťoven provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí (v případě závažných nedostatků může být požadováno zjednání nápravy nebo zavedena nucená správa na dobu až 1 roku. Podmínky poskytování zdravotní péče a jejich rozsah jsou stanoveny pro jednotlivé druhy péče: - ZVeřZdravPoj z. č. 48/1997 Zákonem o péči o zdraví lidu, z. č 20/1966 Sb. Zákonem o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, z. č. 245/2006 Sb. - k nim vydanými prováděcími předpisy

24 Základní povinnosti Pojištěnci Zdravotní pojišťovna je finanční institucí sui generis, jejímž úkolem je provádět zákonné veřejné zdravotní pojištění. Vedle toho může provádět i smluvní zdravotní pojištění přesahující rámec zdravotní péče hrazené veřejným zdravotním pojištěním, má-li povolení podle zákona o pojišťovnictví, z. č. 363/1999 Sb., v platném znění. Jsou právnickými osobami, které vystupují svým jménem, mohou nabývat práv a povinností a nesou odpovědnost ze vztahů, do kterých vstupují. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., v platném znění, http://www.vzp.cz/ Zaměstnanecké pojišťovny k provádění veřejného zdravotního pojištění potřebují povolení státního orgánu, Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí na základě žádosti podané právnickou osobou se sídlem na území ČR a po složení kauce ve výši 50 milionů Kč. Přehled zdrav. pojišťoven v ČR: http://www.szpcr.cz/index.php?c=pojistovny Svaz zdravotních pojišťoven ČR, http://www.szpcr.cz/, vznikl dne 15.5.1997 jako nástupnická organizace Sdružení zdravotních pojišťoven, které bylo ustaveno na dobrovolné bázi dne 26.1.1993. Od 1.10.2009 sdružuje všech 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice, dnes již jen 7.

25 Zdravotní pojištění, z. č. 48/1997 Sb. Veřejné zdravotní pojištění Rozsah a podmínky, za nichž je poskytována zdravotní péče + nové předpisy o zdravotních službách, specifických zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě Způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění

26 Zdravotní pojištění, z. č. 48/1997 Sb. Veřejné ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ je v ČR je podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinné pro: a) všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na státní občanství) b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR a pracovněprávní vztah je uzavřen podle právních předpisů ČR. Výjimkou může být stav dlouhodobého pobytu v zahraničí trvající déle než 6 měsíců, pak lze učinit prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny. Například formuláře Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR/kód 211, dostupné http://www.zpmvcr.cz/pojistenci/formulare/ Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činny pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo kteří nemají sídlo na území ČR, nebo jejichž pracovněprávní vztah je uzavřen podle cizích právních předpisů b) osoby, které pobývají dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a neplatí pojistné.

27 Pojištěnci jejich práva Jde o tzv. princip universality osobního rozsahu zdravotního pojištění, všeobecně platné, dostupné pro všechny osoby zákonem určené, kterým se na základě jednotné právní úpravy hradí poskytnutá zdravotní péče v rozsahu vymezeném zákonem. Pojištěncem - 2 odst. 1 ZVeřZdravPoj, jsou osoby s trvalým pobytem na území ČR a osoby, které na našem území vykonávají zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Pojištěncem jsou také osoby, které spadají pod režim zabezpečení podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 koordinační nařízení ze dne 29. 4. 2004, které nabylo účinnosti dnem 01. 05. 2010. Pojištěnec má právo na volbu zdravotní pojišťovny, 11 odst. 1 písm. a) ZVeřZdravPoj, a právo na volbu lékaře. Pokud by si lékaře sám nezvolil, je zaručeno právo na poskytnutí potřebné zdravotní péče v rámci stanoveného spádového území, 11 odst. 1 písm. b) ZVeřZdravPoj v souvislosti s 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., zákon o péči o zdraví lidu, v platném znění. Zásada svobodné volby se týká výběru lékaře, zdravotnického zařízení či dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně.

28 Pravidla v Evropě V rámci tzv. koordinace zdravotní péče neboli spolupráce v oblasti práva sociálního zabezpečení v EU a EHS, http://europa.eu/eu-life/healthcare/index_cs.htm a prostřdnictvím tzv. Centra mezistátních úhrad zdravotní péče, http://www.cmu.cz/cs/ Evropský průkaz zdravotního pojištěnce Evropské srovnání - v zákonodárství jednotlivých zemí upraveno odlišně. Může být vymezen užší a širší okruh zabezpečených osob. Německo nejširší výčet. Francie, Řecko, Lucembursko, Nizozemsko (do 65let věku) zaměstnanci v závislém zaměstnání a osoby jim na roveň postavené, důchodci, nezaměstnaní. Velká Británie, Dánsko, Itálie, ČR všichni obyvatelé, osoby trvale bydlící na území státu. Portugalsko osoby kryté všeobecným schématem sociáln

29 Osobní a věcný rozsah zdravotního pojištění - účel Zdravotnické služby Zdravotní péči jako věcnou dávku mohou ve státních i v nestátních zdravotnických zařízeních poskytovat pouze zdravotničtí pracovníci, - zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta - zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Forma ambulantní nebo ústavní péče, 18 odst. 2 ZVeřZdravPoj Základní zdravotní péči poskytují ošetřující lékaři má povinnost poučit vhodným způsobem nemocného a členy jeho rodiny o povaze onemocnění a potřebných zdravotních výkonů. Souhlas nemocného v případě odmítnutí si lékař vyžádá tzv. revers. Bez souhlasu lze provádět pouze nezbytné výkonu k záchraně lidského života nebo zdraví dítěte (i bez souhlasu rodičů). Převzít nemocného do ústavní péče je možné jen v zákonem stanovených případech, 23 odst. 4 z. Ilona o péči o zdravíilda@seznam.cz lidu, z. Kostadinovová, č. 20/1966 Sb., oznámit do 24 hodin příslušnému soudu.

30 Hrazená zdravotnická péče Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Přechodné pobyty Lékařské ošetření na území jiného členského státu Vyžádaná péče 11 výběr 1x za 12 měsíců k 1. kalendářnímu čtvrtletí, nově od 01. 12. 2011 je změna možná jen k 1. lednu přísl. kal. roku s předstihem 6 měsíců před plánovanou změnou 13 hrazená péče, jejímž cílem je zlepšit nebo zachovat zdravotní stav pojištěnce nebo zmírnit jeho utrpení,..k zachování a zlepšení zdravotního stavu pojištěnce Ambulantní péče Pohotovostní a záchranná služba Preventivní péče Dispenzární péče Lázeňská péče Závodní preventivní péče, nově pracovnělékařské služby - 35 z.48/1997 Sb. zrušen přesun do z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách Všeobecná zdravotní pojišťovna - 40 odst. 1 a) z.48/1997 Sb. Resortní, oborové, podnikové, další pojišťovny - 40 odst. 1 b) z.48/1997 Sb. Revizní lékaři - 42 kontrola z.48/1997 Sb.

31 Zdravotní služby a jejich charakter Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, z. č. 372/2011 Sb., v platném znění Zákon o specifických zdravotních službách, z. č. 373/2011 Sb. (pracovnělékařské služby od dubna 2013) Zákon o zdravotnické záchranné službě, z. č. 374/2011 Sb., v platném znění

32 Zdravotní služby a jejich charakter Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, z. č. 372/2011 Sb., v platném znění Zákon v souladu s 1 upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy Dále upravuje: Druhy a formy zdravotní péče Práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých Práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb Podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb Další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb A zapracovává příslušné předpisy Evropské unie zejména Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

33 Zdravotní služby a jejich charakter Druhy zdravotní péče dle časové naléhavosti jejího poskytnutí - neodkladná, akutní, nezbytná, plánovaná Druhy zdravotní péče dle účelu jejího poskytnutí preventivní, diagnostická, dispenzární, léčebná, posudková, léčebně rehabilitační, ošetřovatelská, paliativní, lékárenská a klinickofarmaceutická Formy zdravotní péče ambulantní, jednodenní, lůžková, ve vlastním sociálním prostředí pacienta

34 Zdravotní služby a jejich charakter Zákon o specifických zdravotních službách, z. č. 373/2011 Sb. (pracovnělékařské služby od dubna 2013) - především pracovnělékařské služby, 53 a násl. povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance Posuzování nemocí z povolání, posudková péče a lékařské posudky Dále asistovaná reprodukce, sterilizace, změna pohlaví transsexuálních pacientů, psychochirurgické výkony, genetická vyšetření, odběry lidské krve a jejich složek, léčba krví a jejími složkami, ověřování nových postupů použitím metody, která dosud nebyla v klinické praxi na živém člověku zavedena, lékařské ozáření a klinické audity, ochranné léčení, Zákon o zdravotnické záchranné službě, z. č. 374/2011 Sb., v platném znění - 5 dostupnost do 20 minut

35 Hrazená péče Léčebná péče ambulantní/medical care - registrující ošetřující lékař: primární, specializovaná péče pro určitý zdravotní stav, zvláštní domácí péče, stacionáře, ústavy - ústavní péče nemocnice, léčebné ústavy Pohotovostní péče Dispenzární péče soustavná péče o děti do 1 roku, těhotné, ohrožení nebo trpící závažnými nemocemi Poskytování léků, zdravotnických pomůcek a stomatologických výrobků Lázeňská péče Závodní preventivní péče Doprava nemocných a zemřelých Posudková činnost Prohlídky zemřelých a zdravotní pitva

36 Nehrazená péče Vyšetření a prohlídky v osobním zájmu nebo na žádost právnických osob - vstupní a výstupní prohlídky do zaměstnání - prohlídky pro získání zbrojního pasu, řidičského průkazu - prohlídky a vyšetření na žádost soudů, státního zastupitelství, Policie ČR, OSSZ nebo jiného orgánu státní správy (znalecké posudky, odborná vyšetření apod.)

37 Náležitosti žádosti o zdravotní péči Ústní požadavek primární péče registrujícího ošetřujícího lékaře Specializovaná péče Průvodní list, Poukaz k vyšetření/ošetření Léky na Recept Žádanky na převoz Záchranná péče telefonicky Lázeňská péče Návrh na lázeňskou péči vyplňuje ošetřující lékař a schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny

38 Řízení o dávce Nevztahuje se správní řád?!? Žádost o přezkoumání rozhodnutí či opatření lékaře lze uplatnit u vedoucího zdravotnického zařízení. Odvolání krajský úřad (zdravotní rada) nebo přímo na Ministerstvo zdravotnictví ČR, je-li zřizovatelem (např. fakultní nemocnice). Pak se uplatní správní řízení jako u placení pojistného. Promlčení nároku platnost receptu (1 den z pohotovosti, 3 dny antibiotika, ostatní léky 7 dní) Poukaz na prostředky zdravotní techniky platí obvykle 1 měsíc. Svévolné nenastoupení k lázeňské péči promlčení, předepsání vzniklé škody k úhradě.

39 Rozhodování Rozhodování podle z. č. 48/1997 Sb. Pokuty - 44 Přirážky k pojistnému - 45 Rozhodování zdravotních pojišťoven o přirážkách, pokutách, pravděpodobné výši pojistného a ve sporných případech o placení pojistného, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se řídí obecnými předpisy o správním řízení, z. č. 500/2004 Sb., správní řád. Platební výměr - 53 odst. 1 je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů, rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Výkaz nedoplatků - 53 odst. 2 vykonatelný dnem doručení proti němu lze podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, zdravotní pojišťovna do 30 dnů vydá rozhodnutí, proti kterému se lze odvolat k rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. Zajišťovací fond - 22a z. č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zrdravotních pojišťovnách k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními pojištěncům likvidované zaměstnanecké pojišťovny, roční příspěvek činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu pojišťovny, do 31. ledna zaplatit za předchozí kal. rok.

40 Spoluúčast pojištěnce na úhradě Regulační poplatky historické souvislosti Z. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, s účinností od 1. 1. 2008 Regulační poplatky Limity regulačních poplatků Doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

41 Regulační poplatky hradí: Pojištěnec Pacienti či jeho zákonný zástupce čerpající zdravotní péči Cizinci Limit 5000,- Kč za rok Přeplatek nárok na vrácení

Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Regulační poplatek - vývoj 30, - Kč Klinické vyšetření Praktický lékař 60,- Kč/nově 100,- Kč/zrušen za každý den ústavní péče Ústavní péče 90,- Kč Pohotovost Odborný lékař Zubní lékař Vydání léčivého přípravku Lázeňská péče Odborná léčebna Ozdravovna

43 Koordinace EU Mezistátní úhrady zdravotní péče a spolupráce v zemích Evrospké unie a Evropského hospodářského prostoru

44 Pracovní úraz Definice - 380 ZP, z. č. 262/2006 Sb., nově pravděpodobně ustanovení 10 ZUrazPoj 380 odst. 1ZP Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů* při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. *Nebo působením vlastní tělesné síly - 10 odst. 1 ZurazPoj,z.č. 266/2006 Sb. Odškodnění v pracovněprávních vztazích

47 Pracovní úraz odškodnění v pracovněprávních vztazích Odškodnění v pracovněprávních vztazích : Druhy náhrad 369 odst. 1 ZP Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu; Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance, 375 odst. 1 ZPZemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých, d) jednorázové odškodnění pozůstalých, e) náhradu věcné škody; Jednorázové odškodnění pozůstalých - 378 odst. 1 ZP Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. 27 odst. 1 nového zákona o úrazovém pojištění ZUrazPoj - Jednorázový příspěvek pozůstalému náleží pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.

48 Pracovní úraz Hmotné zabezpečení práva sociálního zabezpečení povinné či dobrovolné systémy: pozůstalostní důchody (vodvský/vdovecký, sirotčí důchod), invalidní důchod zákon o důchodovém pojištění, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění/zdp, vyhláška č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity Z. č. 340/2006 Sb. Zaměstnanecké penzijní systémy v Evropě

49 Pracovní úraz výpověď 52 písm. d) ZP Nesmí-li zaměstnanec dále konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné hranice Zaměstnanci náleží nárok na odstupné podle 67 ZP ve výši nejméně 12ti násobku průměrného výdělku, Odstupné nenáleží, zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti. Zdravotní důvody výpovědi dané zaměstnavatelem, nejde-li o pracovní úraz - 52 písm. e) ZP Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.

50 Nemoc z povolání Definice nemoc v seznamu vyhláška č. 290/1995 Sb., v platném znění 11 odst. 1 ZUrazPoj, z. č. 266/2006 Sb., zatím neúčinný, Nemoc z povolání Nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván. Za nemoc z povolání se považuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Uznávání nemocí z povolání pro účely úrazového pojištění provádějí zdravotnická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem6) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.

51 Klady a zápory jednotlivých systémů z pohledu jednotlivce?

52 Výhody a nevýhody obou systémů Výhoda současného pojištění zaměstnavatele Nevýhoda současného pojištění zaměstnavatele Výhoda sociálního pojištění zaměstnance Nevýhoda sociálního pojištění zaměstnance Komerční-flexibilita Další administrativní zátěž Státní kontrola orgány a povinnost pro státu zaměstnavatele Součást sociálního pojištění Administrativa ze strany státu byrokratické průtahy Pojistná šetření Chybí důraz kladený na prevenci Prevence, statistiky Náklady pro státní aparát vzrostou, školení, noví ZN státu Individuální přístup ke každému případu Chybí systematická spolupráce se ZV, ZN Rada ZN,ZV a stát Správní řízení Nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí soudem Součást sociálního pojištění finance ve státním rozpočtu Nerovné postavení oprávněné osoby a státu Odpovědnost Vlastní šetření pojišťoven zaměstnavatele někdy v rozporu se odškodňuje stanovisky ZV prostřednictvím pojišťovny

53 Zákonné pojištění zaměstnavatele? http://www.koop.cz/pojisteni/zakonne-pojisteniodpovednosti-zamestnavatele/ Pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců, netýká se pouze organizačních složek státu. Pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání v současné době u komerčního subjektu pojišťovny Kooperativa pojišťuje všechny zaměstnavatele od 1. 1. 1993 Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou upraveny vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů

54 Součást sociálního pojištění nově? POJISTNÉ 39 ZUrazPoj, z. č. 266/2006 Sb., zatím neúčinný předpis Výše a placení pojistného (1) Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu15) v rozhodném období (dále jen "vyměřovací základ"). Přitom za vyměřovací základ se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a u zaměstnance, jehož zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, vyměřovací základ podle odstavce 2. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna. (3) Pojistné platí zaměstnavatel. (4) Pojistné je příjmem státního rozpočtu. 41 odst. 1 ZUrazPoj Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 2 k zákonu. 42 odst. 1 ZUrazPoj Odvod pojistného Pojistné se platí za kalendářní měsíc a je splatné v den, kdy je u zaměstnavatele splatné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

55 Zákonné pojištění zaměstnance? Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od 1. 1. 2013 nenastala a výhledově pravděpodobně nastane v roce 2015) Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc. Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ Příloha č. 1 seznam nemocí z povolání

56 Zákonné pojištění zaměstnance? Úrazové pojištění zaměstnanců nově by se měl změnit princip z pojištění zaměstnavatele na pojištění zaměstnance Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl publikován pod č. 266/2006 Sb. a účinnosti by měl plně nabýt dnem 1. ledna 2015. V novém zákoně je definován pojem pracovní úraz a nemoc z povolání, ztížení společenského uplatnění a poškození zdraví. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

57 Zákonné pojištění zaměstnance? Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od 1. 1. 2013 nenastala a výhledově pravděpodobně nastane v roce 2015) Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc. Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ Příloha č. 1 seznam nemocí z povolání

58 Prevence dle ZUrazPoj, 266/2006 Sb. 2 ZUrazPoj - Orgány úrazového pojištění jsou a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"), b) Česká správa sociálního zabezpečení, c) okresní správy sociálního zabezpečení. 16 ZUrazPoj Prevence v úrazovém pojištění (1) Prevencí v úrazovém pojištění se rozumí opatření zaměřená na základě výsledků analýz pracovních úrazů a nemocí z povolání na zjišťování, omezování nebo odstraňování rizik a rizikových faktorů vyskytujících se u více zaměstnavatelů, jejichž cílem je omezování a odstraňování příčin vzniku poškození zdraví. (2) Ministerstvo vyhlašuje k dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 programy zaměřené zejména na podporu a) odstraňování a omezování rizik vzniku poškození zdraví, b) poradenství k předcházení vzniku poškození zdraví, c) výchovy a vzdělávání ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) osvěty a propagace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) vývoje a výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) poskytování informací o nových poznatcích vědy a techniky v oblasti vyhodnocování a odstraňování rizik a podporu jejich šíření.

59 Prevence dle ZUrazPoj, 266/2006 Sb. 52df ZUrazPoj Přehled vývoje úrazového pojištění Česká správa sociálního zabezpečení vypracovává v návaznosti na zvláštní účet úrazového pojištění19) do jednoho měsíce po schválení státního rozpočtu na kalendářní rok přehled vývoje úrazového pojištění, který obsahuje podrobné údaje o výši pojistného, o výdajích na dávky, na prevenci v úrazovém pojištění a o výši provozních nákladů v rozsahu ukazatelů statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání včetně jejich zdrojů a příčin. Přehled vývoje úrazového pojištění zveřejní Česká správa sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup. 53 ZUrazPoj Rada úrazového pojištění Rada úrazového pojištění má 15 členů a je složena stejným dílem ze zástupců orgánů úrazového pojištění a organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů.

60 Dávky dle z. 266/2006 Sb.ZUrazPoj DÁVKY 17 Z UrazPoj Druhy dávek (1) Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky: a) úrazový příplatek, b) úrazové vyrovnání, 19 Z UrazPoj Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na jednorázové úrazové vyrovnání, pokud míra jeho poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %. c) úrazová renta, 20 ZUrazPojZaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %. d) bolestné, e) příspěvek za ztížení společenského uplatnění, f) náhrada nákladů spojených s léčením, g) náhrada nákladů spojených s pohřbem, h) jednorázový příspěvek pozůstalému, i) úrazová renta pozůstalého. (2) Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených zákonem, poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

61 Zhodnocení a závěry: Komparace náhrady škody na zdraví podle pracovněprávních předpisů a podle předpisů občanskoprávních výrazný nepoměr v praxi Důraz kladený pouze na pojištění vede k navýšení nákladů výdajů odškodnění V současné době z finančních prostředků odváděných pojišťovně není prováděna žádná prevence, statistika pro preventivní účely ani školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebude-li odškodňováno, finanční prostředků jdou na konto pojišťovny zisk komerčního subjektu nemalého rozsahu

62 Zhodnocení a závěry: Komparace náhrady škody na zdraví podle pracovněprávních předpisů a podle předpisů občanskoprávních výrazný nepoměr v praxi Důraz kladený pouze na pojištění vede k navýšení nákladů výdajů odškodnění V současné době z finančních prostředků odváděných pojišťovně není prováděna žádná prevence, statistika pro preventivní účely ani školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebude-li odškodňováno, finanční prostředků jdou na konto pojišťovny zisk komerčního subjektu nemalého rozsahu

63 Další významné prameny práva v praxi BOZP Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu s účinností od 01. 01. 2011 nové nařízení vlády č. 201/2010, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška 290/1995 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí z povolání Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení společenského uplatnění Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích..celá řada konkr. prov. předpisů Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

64 V praxi BOZP Normativní smlouvy Mezinárodní smlouvy Kolektivní smlouvy - 22 29 zákoníku práce Vnitřní předpis - 305 zákoníku práce Organizační řád Pracovní řád - 306 zákoníku práce Používání ochranných pracovních prostředků Právní jednání v souladu s dobrými mravy Ústavní soud a soudní rozhodnutí výkladová pravidla

65 Mezinárodní organizace práce/international Labour Organization Československo od počátku 1919 členským státem Jde o specializovanou organizaci, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky a sociální zabezpečení ve světě http://www.ilo.org/

66 Koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 a č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009 Kompetentní instituce komunikují mezi sebou i v oblasti pojištění pro případ odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v závislosti na druhu systému.

67 Mezinárodní organizace působící v Organizace oblastispojených sociálního zabezpečení národů/osn, příloha Všeobecná deklarace lidských práv 10. 12. 1948, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, z. č. 120/1976 Sb. Mezinárodní organizace práce - úmluvy MOP Rada Evropy Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) a Evropská sociální charta, podepsána v Turínu 18. 10. 1961 a účinná od 26. 02. 1965 + v říjnu 1991 Dodatkový protokol, Sdělení MZV č. 14 a 15/ 2000 Sb., Evropský zákoník práce 1964 Štrasburk Evropská společenství a Evropská unie Světová zdravotnická organizace/who založena 07. 04. 1948, dnes jako Světový den zdraví Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj/oecd Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení/masz

68 Sociální zabezpečení osob migrujících v Evropské unii - historie Problémy se sociálním zabezpečením osob, které se stěhovaly za prací nikoli od počátku svého aktivního ekonomického života Přicházejí až s rozvojem moderních systémů sociálního pojištění (Německo, Rakousko-Uhersko), následně snahy o sjednocení těchto systémů nejdříve jen vnitrostátně (1911 Císařský kodex soc. pojištění, 1924 zák. o sociálním pojištění v ČSR) Další impuls - na začátku 20. století- první zaměstnanecké systémy sociálního pojištění v případě práce zaměstnanců v jiném státě způsob jakým pokračovali tito zaměstnanci v nabývání práv z těchto systémů součástí obchodní smlouvy v obchodních smlouvách s mezinárodním prvkem se objevují historicky první koordinační pravidla I liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz

69 Historicky vzato V 1.pol.20.stol. nemyslitelné sjednocení systémů soc. pojištění na mezinárodní úrovni snahy o stanovení alespoň společných pravidel aplikace zpočátku mezi podniky součástí obchodních smluv Později dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení Následně mnohostranné smlouvy o sociálním zabezpečení MOP, Rada Evropy Prolínání harmonizace a koordinace, koordinace postupně převládá liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz

70 Harmonizace nebo koordinace Harmonizace = souhrn mezinárodních ustanovení určených státům, které stanoví cíl či povinnost, aby tyto státy přizpůsobily své národní právní předpisy požadavkům harmonizačních ustanovení Koordinace = pravidla mezinárodního práva určená k takovému vzájemnému provázání systémů sociálního zabezpečení, které by umožňovalo úpravu mezinárodních otázek s cílem ochránit postavení migrujících pracovníků a jim podobných skupin osob v sociálním zabezpečení liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz

71 Koordinační pravidla v EU Rovné zacházení Aplikace právního řádu jednoho členského státu Sčítání dob pojištění Výplata dávek do zahraničí liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz

72 Výchozí situace v Evropě 50-60.léta stabilizované systémy sociálního zabezpečení V Evropě 4 modely soc. politiky každý stát koncipuje své soc. zabezpečení jinak, různými způsoby je upravena i účast cizích státních příslušníků na vlastních systémech soc. zabezpečení Se vznikem ES princip volného pohybu potřeba zajistit jej ze všech hledisek odlišná pravidla v jednotlivých systémech soc. zabezpečení mohla být překážkou a porušovat zákl. ustanovení Smlouvy EHS/ES liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz

73 Sociální stát Klíma, K. a kol.: Státověda, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, ISBN80-86898-98-9, 17. část Sociální funkce státu ( hospodářská a sociální práva) Martin Potůček: Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. Demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými sociálními zárukami důstojné existence člověka se jeví jako přirozený vrchol pyramidy společenského rozvoje Sociální zabezpečení Záchranná sociální síť Sociální politika Globalizace a její vliv na státy veřejných sociálních služeb Typologie států veřejných sociálních služeb: a) Kontinentální b) Skandinávský c) Reziduální model d) Rudimentární model liona Kostadinovová, ilda@seznam.cz