Typy travinobylinné vegetace ovlivněné pastvou

Typy travinobylinné vegetace ovlivněné pastvou J. Mládek Vliv pastvy na vegetaci lze zkoumat ihned po jejím zavedení na lokalitu na větším množství trvalých ploch o malé velikosti (Krahulec et al. 1994), lépe pak experimentálně srovnáváním změn druhového složení na pasených plochách s vývojem vegetace na plochách kontrolních tj. například sečených resp. ležících ladem (Rauch et al. 2000). Druhou možností studia vlivu pastvy je zachytit současnou prostorovou variabilitu pastvinné vegetace a na základě vzájemného porovnávání fytocenologických snímků z různě obhospodařovaných pastvin zhodnotit vliv pastvy na travinobylinná společenstva širšího území (Losvik 1988, Sláviková & Krajčovič 1996). Této metody bylo použito i při studiu bělokarpatských pastvin (Mládek 2002). Metodika V letech 2000 2002 bylo v Bílých Karpatech zaznamenáno 99 fytocenologických snímků o velikosti 16 m 2 na různých typech pastvin (od dlouhodobě pasených porostů až po porosty na bývalé orné půdě), na loukách ovlivněných pastvou a na příhodných stanovištích pro srovnání také na pouze sečně využívaných loukách. U zkoumaných ploch byly pravidelně zapisovány údaje o celkové fyziognomii společenstva, vlivu hospodářské činnosti člověka, výskytu ohrožených druhů, zejména vstavačovitých (Orchidaceae), ale také o výskytu expanzivních druhů jako jsou třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pcháč rolní (Cirsium arvense), šťovíky (Rumex spp.), hlohy (Crataegus spp.) nebo růže (Rosa spp.). 23.2 Pastva krav v Lopenickém sedle na krátkostébelné karpatské psinečkové pastvině. Lopeník saddle cattle grazing in the Anthoxantho-Agrostietum community. Fytocenologické snímky byly vloženy do databázového programu TurboVeg verze 1.99b (Hennekens & Schaminée 2001), odkud byly exportovány pro mnohorozměrné statistické analýzy (ordinace) v programu CANOCO verze 4.5 (ter Braak & Šmilauer 2002), mimoto byly též klasifikovány neřízenou divisivní klasifikací v programu TWIN SPAN (Hill 1979). Výsledky Výsledkem klasifikace a ordinace bylo stanovení několika navzájem floristicky odlišných skupin snímků (obr. 23.3, tab. 23.1), které byly následně pojmenovány podle jednoho nebo dvou dominantních druhů a charakterizovány krmným potenciálem (sensu Jurko 1990) a ochranářskou hodnotou (ta byla stanovena vzhledem k druhové bohatosti a přítomnosti vzácných i ohrožených druhů). Podobnost, resp. rozdíly v druhovém složení vymezených skupin snímků názorně ukazuje ordinační diagram na obr. 23.3. První dvě ordinační osy zobrazují 11,4 % variability celého souboru snímků. První (vodorovnou) osu x vysvětlující 7,1 % variability lze popsat jako gradient antropogenního ovlivnění např. všechny porosty v levé polovině diagra Vegetation types influenced by grazing The influence of grazing on grassland vegetation can be researched immediately after grazing starts. In a study of White Carpathian pastures the spatial variability of pasture vegetation was assessed by comparing phytocenological relevés from different pastures. Methods From 2000 to 2002, a total of 99 relevés of 16 m 2 in size were made. Plots were established in different types of pastures, grasslands influenced by grazing and mown meadows. The plots were characterised by general physiognomy of the community, farming impact, presence of rare plant species (especially orchids), and expansive ones, such as Calamagrostis epigejos, Cirsium arvense, Rumex spp., Crataegus spp., and Rosa canina. The relevés were entered into the TurboVeg database and exported to the CANOCO program for multivariate analysis. They were also classified in the Twinspan program (divisive classification). Results Classification and ordination of the data rendered several floristically different groups of relevés (Fig. 23.3, Tab. 23.1) characterised by potential feed value and conservation value. Similarities and dif 356 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu

-0.5 3.5-1.0 6.0 Typ 1 Typ 2 Typ 3 Typ 4 23.3 Zobrazení typů porostů (upravená klasifikace z programu Twinspan) v ordinačním diagramu; zobrazeny jsou první dvě ordinační osy, jež zachycují 11,4 % variability druhových dat celého souboru snímků. Ordination diagram of vegetation types (adjusted classification from the Twinspan program); the first two ordination axes (pictured) represent 11.4 % of the variability in the species data from all the relevés. (Phleum pratense) nebo jetel zvrhlý (Trifolium hybridum). V případě blízkosti druhově bohaté louky dochází k obohacení o některé luční druhy, zejména kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare agg.). Pro přeměnu tohoto typu porostu na druhově bohatší společenstva je nutné v první řadě odstranit nadbytečné množství živin a až poté je možné s úspěchem dosévat méně konkurenčně schopné druhy bylin. Pro tento účel je vhodné využití tzv. půldenní pastvy, při které se zvířata po napasení přeženou na jinou pastvinu. Exkrementy jsou tak přeneseny na jiné místo a dochází k postupnému ochuzování lokality o živiny (Hejcman et al. 2002). Jedná se vlastně o obdobu tradičního způsobu hospodaření, kdy se dobytek na noc sháněl z pastvy do chlévů. Gibson & Brown (1992) však uvádějí, že sukcese vegetace na bývalé orné půdě po zavedení pastvy ovcí postupuje (i v blízkosti druhově bohatých lučních společenstev) velmi pomalu, a odhadují, že druhové složení obdobné blízkým květnatým loukám se bude formovat přinejmenším století. mu byly zorněny v posledních 20 letech. Druhá (svislá) osa y pak ukazuje gradient nadmořské výšky (v horní části diagramu nejnižší), který souvisí s gradientem půdní reakce. Typ 1. Porosty inklinující k jílkovým pastvinám a sešlapávaným trávníkům (tab. 23.1: 1a 1c) Svaz Cynosurion cristati Tüxen 1947, asociace Lolio perennis-cynosuretum cristati Tüxen 1937. Tento typ sdružuje snímky zaznamenané zejména na pastvinách na bývalé orné půdě (často s vysokým obsahem půdního dusíku), většinou v pastevních areálech velkých zemědělských subjektů. Jedná se o porosty poměrně druhově chudé s přítomností četných ruderálních druhů. Zemědělci charakterizují tento typ s převahou nízkých druhů trav a bobovitých jako kvalitní pastevní porosty (Teslík 1994). Tyto plochy jsou intenzivně zemědělsky využívány (opakované přísevy, pastva od časného jara, sečení nedopasků), proto na nich nelze očekávat podstatné obohacení druhového spektra. Často jsou však do těchto porostů přisévány komerční druhy trav a jetelovin, přičemž nejčastěji používanou tzv. pastevní směs tvoří jílek vytrvalý (Lolium perenne), jetel plazivý (Trifolium repens), psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřava luční (Festuca pratensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), bojínek luční Typ 2. Porosty inklinující k ovsíkovým loukám (tab. 23.1: 2a 2b) Svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926. Tato skupina zahrnuje travní porosty, které jsou dlouhodobě sečeny nebo jen několik prvních let paseny, takže se vliv pastvy do jejich druhové skladby doposud významně nepromítnul. Převažují luční vysokostébelné druhy. V případě dlouhodobého vlivu pastvy lze předpokládat výrazné změny druhové skladby ve prospěch krátkostébelných druhů, zrychlení rozkladu stařiny a obnažení půdního povrchu, což při přechodu z režimu louky na pastvinu sledovali např. Breymeyer & Kajak (1976). ferences in species composition are shown in the ordination diagram (Fig. 23.3), in which the x-axis indicates anthropogenic impact (e.g. all plots on the left were ploughed in the past 20 years), and the y- axis indicates altitude (lowest in the upper part of the diagram) which is related to soil reaction. Type 1. Lolium pastures and trampled grasslands Alliance Cynosurion cristati, suballiance Lolio-Cynosurenion. This type includes species-poor relevés with many ruderal species on former arable land. The plots are intensively farmed and farmers consider them high-quality pastures. Species added by sowing include Lolium perenne, Agrostis capillaris, Festuca pratensis, Phleum pratense, Lotus corniculatus, Trifolium repens, and T. hybridum. In the vicinity of speciesrich grasslands, herbs like Leucanthemum vulgare agg. may enrich these stands. Conversion to a species-rich community requires nutrient extraction (which can be achieved by half-day grazing in which the animals drop their excrements elsewhere) and later also adding of less competitive herbs. However, as succession on sheep pastures on former arable land is very slow, it may take more than a century for species-rich vegetation to develop. Type 2. Arrhenatherum grasslands Alliance Arrhenatherion elatioris. This group contains tall-sward grasslands which have been mown for many years or grazed only for a few initial years. Long-term grazing will have a significant effect, favouring short species, 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 357

K zachování tohoto typu společenstva je vhodná kombinace sečení a podzimního přepásání otav, které podpoří generativní rozmnožování rostlinných druhů. 23.4 Vstavač kukačka (Orchis morio) se nejčastěji vyskytuje na druhově bohatých pastvinách. Orchis morio is most often found in species-rich pastures. Typ 3. Porosty inklinující ke karpatským psinečkovým pastvinám (tab. 23.1: 3a 3c) Svaz Cynosurion cristati Tüxen 1947, podsvaz Anthoxantho odorati Agrostietum tenuis Sillinger 1933. Většinou se jedná o dlouhodobé pastviny, které vzhledem k členitému terénu a živinami chudým půdám nebyly v poslední době zorněny či výrazně hnojeny. Vzhledem k odlišným abiotickým charakteristikám jejich lokalit a historii využívání území, se rozpadají na několik vyhraněných podtypů. Podtyp s poháňkou hřebenitou a jetelem plazivým (Cynosurus cristatus-trifolium repens) je typický pro pastviny s režimem kontinuální pastvy (často záhumenka s pastvou ovcí nebo místa opakovaně spásaná ve větších areálech). Pastva zde bývá započata již velmi brzo na jaře a případné nedopasky jsou většinou v průběhu roku sečeny, takže se zde téměř nevyskytují pastevní plevele a hustě trsnaté druhy trav (druhy spoléhající se na mechanickou obranu proti spasení), ale naopak jsou hojné druhy s rychlou regenerační schopností. Časný termín zahájení pastvy je velmi důležitý i pro zachování struktury porostu, podporuje odnožování trav a na pastvině nezůstávají plochy s nevyužitou a poválenou biomasou, tzv. poválená místa (Regal & Krajčovič 1963). Tyto pastevní porosty jsou velmi odolné vůči sešlapu a okusu. Přízemní části rostlin se proplétají tak, že prakticky pokrývají celý povrch půdy pro zemědělce jde o pastevní porost v plné výkonnosti, který se formuje několik desetiletí (Klečka & Kuntz 1948). Jedná se o poměrně produktivní porosty, které představují určitý kompromis mezi představou zemědělců a botaniků, neboť hostí druhově poměrně bohatá společenstva (až 40 druhů na 16 m 2 ) a jsou velmi odolné vůči erozi. Podtyp se smilkou tuhou a máchelkou srstnatou (Nardus stricta-leontodon hispidus) se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách na oligotrofních a kyselých půdách (odpovídá subasociaci Anthoxantho-Agrostietum nardetosum Jurko 1971). Dobytek tento porost při časném zahájení pastvy výborně vypásá bez nedopasků, při pozdějším termínu se již rozšiřují plochy poválených míst a stoupá podíl trsnatých druhů trav jako je smilka tuhá (Nardus stricta) nebo trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). Pro zachování druhové pestrosti těchto porostů s mnoha vysokými dvouděložnými bylinami, např. chrpy parukářky (Centaurea 23.5 Pastvina s poháňkou hřebenitou (Cynosurus cristatus) a jetelem plazivým (Trifolium repens) u Březové. Březová pasture with Cynosurus cristatus and Trifolium repens. phrygia agg.) nebo prasetníku plamatého (Hypochaeris maculata), je také důležitá aplikace systému rotační pastvy (nikoli kontinuální), která umožňuje regeneraci (Pavlů et al. 2003). Po ukončení pastvy si toto společenstvo poměrně dlouho zachovává své druhové složení, včetně přítomnosti ohrožených druhů, jako jsou prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Podtyp s válečkou prapořitou a jitrocelem prostředním (Brachypodium pinnatum-plantago media) se ve studované oblasti vyskytuje na pastvinách v okolí Březové (odpovídá subasociaci Anthoxantho-Agrostietum festucetosum rupicolae Jurko 1971). Tyto porosty vznikly evi speeding up biomass decomposition, and causing bare soil patches to appear. Conservation of this grassland community requires a combination of mowing and autumn grazing. Type 3. Carpathian Agrostis pastures Alliance Cynosurion cristati, suballiance Polygalo-Cynosurenion. These are mostly pastures which have grazed for a long time without being recently ploughed or strongly fertilised. Several subtypes can be distinguished. The subtype with Cynosurus cristatus and Trifolium repens is typical of continuously grazed pastures where grazing starts in early spring. This preserves the vegetation structure and supports tillering of grasses. Remaining ungrazed vegetation is often mown which keeps weeds and grasses with dense tussocks in control. These pastures are resilient to trampling and browsing. They are a compromise between farmers (erosion-resistant) and botanists (40 plant species on 16 m 2 ) ideas of high quality grassland. The subtype with Nardus stricta and Leontodon hispidus is found at higher elevations on oligotrophic and acidic soils. A later start of grazing results in ungrazed patches, and an increase in tussock grasses like Nardus stricta and Danthonia decumbens. In such plots tall dicots appear. To preserve the diversity, rotational grazing is required. After grazing is stopped, the plots keep their species composition for several years. The subtype with Brachypodium pinnatum and Plantago media is found around Březová. It originates from Bromion erecti grasslands by long-term in 358 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu

23.6 Kůlová pastva podporuje druhovou rozmanitost, Vyškovec. Vyškovec stake grazing supports plant species richness. dentně přeměnou teplomilných lučních společenstev svazu Bromion erecti vlivem dlouhodobé intenzivní pastvy. Přestože se pastvou v těchto porostech rozšiřují druhy s vyšší krmnou hodnotou, např. jetel plazivý (Trifolium repens), mají tato společenstva celkově velmi nízký krmný potenciál, vyznačují se vysokým podílem trnitých druhů a také zarůstají křovinami s javorem babykou (Acer campestre), hlohy (Crataegus spp.) a růžemi (Rosa agg.). V porostech se uplatňují i ohrožené druhy jako pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), nebo jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon). Produkční využití podtypu je vzhledem k nízkému krmnému potenciálu jen okrajové. Zemědělci často nenechávají vypásat tyto porosty samostatně, ale zahrnují je do jednoho oplůtku spolu s úživnějšími porosty. Typ 4. Porosty inklinující k širokolistým suchým trávníkům Svaz Bromion erecti Koch 1926. Tato teplomilná společenstva se v regionu vyskytují především na sečených loukách, ale také v okrajových částech pastvin, které jsou jen pasené. příležitostně Pastva (zejména kontinuální) není pro tento typ porostu vhodným způsobem managementu, protože způsobuje posun druhové skladby ve prospěch druhů pastvin svazu Cynosurion cristati. Podtyp s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) se vyznačuje hojným výskytem řady teplomilných prvků jako je například ostřice horská (Carex montana), ohrožený pcháč panonský (Cirsium pannonicum), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) nebo bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Snímky tohoto podtypu najdeme v ordinačním diagramu (obr. 23.3) v pravém horním rohu. Porosty jsou floristicky velmi bohaté, skýtají často přes 60 druhů na ploše 16 m 2. Společenstvo se vyskytuje zejména v rámci MZCHÚ, které jsou každoročně pouze sečeny, případně na podzim nepravidelně přepásány. Podtyp s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) jeví blízké vztahy k porostům se smilkou tuhou a máchelkou srstnatou (Nardus stricta Leontodon hispidus), se kterými sdílí společný výskyt acidofilních druhů jako jsou třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), mochna nátržník (Potentilla erecta), violka psí (Viola canina) a ostřice bledavá (Carex pallescens). Vegetační zápisy tohoto společenstva jsou situovány v pravém dolním rohu ordinačního diagramu (obr. 23.3). V porostech se uplatňují mnohé ohrožené druhy jako mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) nebo vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Tyto porosty jsou doposud ještě na pár místech obhospodařovány pomocí kůlové pastvy skotu (viz obr. 23.6), která se vyznačuje několika významnými aspekty: z porostu jsou odstraňovány živiny, které tam již nejsou navraceny ve formě exkrementů (dobytek je zahnán po pastvě domů), porost je vystaven disturbancím jednorázově (nikoliv dlouhodobému stresu jako v případě kontinuální pastvy), takže může dobře regenerovat, lokalita není spásána v jeden časový okamžik, vytváří se mozaika spaseného a nespaseného porostu, a vzniká tak větší šance pro úspěch generativní reprodukce rostlinných druhů (včetně orchidejí). tensive grazing. Its overall potential nutritional value is very low because of the presence of spiny plants and shrubs. Type 4. Broadleaved dry grasslands Alliance Bromion erecti. Apart from meadows, this thermophilous community is found in occasionally grazed marginal pastures. Continuous grazing is not suitable, as it leads to the Cynosurion cristati alliance. The subtype with Brachypodium pinnatum has many thermophilous elements, such as Carex montana, Cirsium pannonicum, Thesium linophyllon, and Anthericum ramosum. Its relevés are located in the upper right corner of the ordination diagram (Fig. 23.3). This subtype often counts more than 60 species in an area of 16 m 2. The subtype with the dominant Bromus erectus shows a close relation to Nardus stricta Leontodon hispidus grasslands sharing the same acidophilous species. Its relevés are found in the lower right corner of the ordination diagram (Fig. 23.3). The stands may include several endangered species. This subtype is still found at sites where stake grazing, characterised by nutrient export and short-term disturbance is applied. Discussion The CANOCO analysis shows that the variability of pasture vegetation is determined by land use history (grazing length and ploughing have an influence on nutrient availability) and abiotic features. As for the vertical structure, intensively grazed Cynosurion cristati pastures host mostly short, stress-tolerant grasses, such as Cynosurus cristatus, Lolium perenne 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 359

Diskuse 23.7 Vratička měsíční (Botrychium lunaria) je silně ohrožená kapradina pasených krátkostébelných trávníků. Botrychium lunaria is a strongly endangered fern of short-grazed grasslands. Z výsledků ordinací v programu CANOCO vyplynulo, že variabilita past vinné vegetace je určena zejména historií využití území (dlouhodobý způsob obhospodařování včetně efektu zornění mají vliv na dostupnost živin) a abiotickými charakteristikami stanoviště. Z hlediska vertikální struktury vegetace je zřejmé, že na dlouhodobých pastvinách (vegetace svazu Cynosurion cristati) s intenzivním kontinuálním spásáním převažují krátkostébelné stres-tolerantní druhy trav, které velmi dobře odolávají pastevnímu tlaku a vytvářejí i nízké morfotypy např. poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), jílek vytrvalý (Lolium perenne) nebo trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). Naopak v lučních společenstvech i porostech pasených rotačním způsobem (avšak pouze jednou až dvakrát do roka) pak druhy vysokostébelné uplatňující konkurenční C-strategii např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) či medyněk vlnatý (Holcus lanatus), které při časté defoliaci z porostu ustupují. Tento jev dokumentují na podkladě dalších experimentů také Marriott & Carrere (1998) a Wallis de vries et al. (1998). Důsledkem disturbancí (sešlap, okus) se v pastevních porostech rozvolňuje kompaktní drn a do společenstev pronikají ruderální druhy, např. pcháč rolní (Cirsium arvense), pcháč obecný (C. vulgare) nebo pampeliška smetánka (Taraxacum sect. Ruderalia). Vliv pastvy se projevuje výrazným způsobem také v horizontální struktuře porostu. Díky zpětnému uvolňování živin exkrementy a močí se tvoří plošky s různým stupněm trofie, dochází k selektivnímu vypásání a vzniká ostrůvkovitá struktura vegetace často spásaná místa (nízký porost) a nedopasky. Tyto porosty pak jeví rozkolísanou pokryvnost bylinného patra, a mechové patro v nich bývá většinou slabě vyvinuto. Typickým jevem je, že v místech intenzivního spásání se ve všech typech pastvin expanzivně šíří jetel plazivý (Trifolium repens), sešlap a opakované spásání totiž silně podporují jeho vegetativní rozmnožování. Závěr Hlavními faktory, které se podílejí na diferenciaci travinobylinné vegetace jsou dlouhodobý způsob obhospodařování (pastva vs. sečení, případně někdejší zornění), a také abiotické charakteristiky stanoviště, jako jsou nadmořská výška, klima (množství srážek a teplotní režim) a půdní vlastnosti. 23.8 Světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana). Porosty dlouhodobě pasené v režimu kontinuální pastvy směřují ke krátkostébelné vegetaci svazu Cynosurion cristati. Společenstva ovsíkových luk a širokolistých suchých trávníků (svazy Arrhenatherion elatioris a Bromion erecti) se vyskytují zejména na sečených loukách a v okrajových, méně intenzivně spásaných, částech pastvin. Nejvyšší druhové bohatosti dosahují teplomilná luční společenstva pod minimálním vlivem pastvy (hlavně v MZCHÚ). Na dlouhodobých pastvinách se však také vyskytují druhově bohaté fytocenózy s řadou ohrožených druhů rostlin například vstavačovité (Orchidaceae), hořcovité (Gentianaceae), drobná kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria), ale i rychle ustupující jednoleté poloparazitické druhy rodu kokrhel (Rhinanthus spp.) nebo světlík (Euphrasia spp.). Ty se často vyznačují nižší konkurenční schopností a jsou proto závislé na potlačování dominantních druhů selektivním spásáním a na disturbancích půdního povrchu, které umožňují jejich generativní reprodukci. and Danthonia decumbens. On the other hand, in meadows and rotational pastures tall C-strategy grasses, e.g. Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum and Holcus lanatus, prevail. As a result of disturbance (trampling, browsing) the compact turf opens up and ruderal species like Cirsium arvense, C. vulgare, and Taraxacum sect. Ruderalia settle. Additional nutrients from excrements and urine cause changes in the horizontal structure of the vegetation. Ungrazed and intensively grazed patches with variable herb cover and weakly developed moss layer appear. Intensively grazed patches in all pasture types typically see also an expansion of Trifolium repens. Conclusions The main factors for differentiation in grasslands are type of long-term management (grazing, mowing, and sometimes ploughing) and abiotic characteristics (elevation, climate i.e. precipitation and temperature, and soil properties). Long continuous grazing leads to Cynosurion cristati vegetation. The Arrhenatherion elatioris and Bromion erecti alliances occur in mown meadows or less intensively grazed parts of pastures. The highest species diversity is reached in thermophilous mown meadows with minimum grazing impact. However, even long grazed pastures can show high numbers of species, including endangered, less competitive ones (e.g. Orchidaceae and Gentianaceae) which depend on the suppression of dominant species (achieved by selective grazing), and disturbance of the soil surface for generative reproduction. 360 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu

Tab. 23.1 Charakteristika stanovených typů porostů. Characteristics of the vegetation types. Typ porostu Vegetation type Fytocenologická jednotka Phytosociological unit 1-a Elytrigia repens Lolio-Cynosuretum 1-b Lolium perenne Trifolium repens Lolio-Cynosuretum 1-c Trifolium repens Festuca pratensis Lolio-Cynosuretum 2-a Arrhenatherum elatius Alopecurus pratensis Arrhenatherion 2-b Agrostis capillaris Festuca rubra Arrhenatherion 3-a Cynosurus cristatus Trifolium repens Cynosurion 3-b Nardus stricta Leontodon hispidus Anthoxantho Agrostietum Charakteristické druhy Characteristic species Cirsium arvense, Elytrigia repens, Equisetum arvense, Poa trivialis, Ranunculus repens, Rumex crispus, Taraxacum sect. Ruderalia Lolium perenne, Plantago major, Poa annua, P. pratensis, P. trivialis, Prunella vulgaris, Trifolium repens Dactylis glomerata, Daucus carota, Festuca pratensis, Leucanthemum vulgare, Phleum pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Geranium pratense, Holcus lanatus, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Phleum pratense, Trifolium pratense Achillea millefolium agg, Agrostis capillaris, Briza media, Campanula patula, Centaurea jacea, Festuca rubra, F. rupicola, F. pratensis, Rumex acetosa, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Hypochaeris radicata, Leontodon hispidus, Lolium perenne, Plantago lanceolata, Trifolium repens Agrostis capillaris, Alchemilla sp., Anthoxanthum odoratum, Carex pallescens, Danthonia decumbens, Euphrasia rostkoviana, Festuca rubra, Hypericum maculatum, Leontodon hispidus, Luzula campestris, Nardus stricta, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Pimpinella saxifraga, Viola canina Typ obhospodařování Type of management nové pastviny na bývalé orné půdě ponechané ladem, kontinuální pastva, nízké zatížení porostu new pastures on former arable land; continuous grazing; low grazing pressure pastviny na bývalé orné půdě oseté pastevní směsí, intenzivní rotační pastva a kosení pastures on former arable land sown with commercial pasture seed mixture; intensive rotational grazing and mowing pastviny na bývalé orné půdě oseté pastevní směsí, kontinuální pastva a kosení pastures on former arable land sown with commercial pasture seed mixture; continuous grazing and mowing nové pastviny na bývalých hnojených loukách, pastva i kosení new pastures on former fertilised meadows; grazing and mowing jednosečné louky nebo porosty dlouhodobě opuštěné long abandoned stands, or meadows mown once a year kontinuálně spásaná místa na mezotrofních stanovištích (záhumenky i rozlehlé pastevní areály) continuously grazed places at mesic sites (private plots and large grazing areas) dlouhodobé oligotrofní pastviny v submontánním stupni, rotační pastva (2 ročně) old oligotrophic pastures in the submontane vegetation belt; rotational grazing (twice a year) K O* 2 1 3 1 3 1 3 2 2 3 3 2 2 3 Poznámka Comment hojný výskyt Rumex spp. Rumex spp. is abundant udržovaný stále nízký porost eutrofní stanoviště low sward is constantly maintained eutrophic sites proniká řada lučních druhů many grassland species settle převažují vysokostébelné druhy tall species dominate častý výskyt Listera ovata Listera ovata often occurs udržovaný stále nízký porost mezotrofní stanoviště low sward is constantly maintained mesic sites šíří se Calamagrostis epigejos, Hypericum maculatum Calamagrostis epigejos and Hypericum maculatum spread 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 361

Tab. 23.1 Pokračování. Continued. Typ porostu Vegetation type 3-c Brachypodium pinnatum Plantago media Fytocenologická jednotka Phytosociological unit Anthoxantho Agrostietum Charakteristické druhy Characteristic species Achillea millefolium agg, Agrostis capillaris, Brachypodium pinnatum, Briza media, Carlina acaulis, Cynosurus cristatus, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Galium verum, Leontodon hispidus, Medicago falcata, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Ranunculus polyanthemos, Sanguisorba minor, Securigera varia, Thymus pulegioides, Trifolium ochroleucon 4-a Brachypodium pinnatum Bromion erecti Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Carex montana, Cirsium pannonicum, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis, Galium verum 4-b Bromus erectus Bromion erecti Agrostis capillaris, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Carex pallescens, Carlina acaulis, Danthonia decumbens, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Galium verum, Knautia kitaibelii, Luzula campestris, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Viola canina *K O krmný potenciál ochranářská hodnota: 1 nízký(á), 2 střední, 3 vysoký(á). *K O feed potential conservation value: 1 low, 2 medium, 3 high. Typ obhospodařování Type of management dlouhodobé oligotrofní pastviny kolinního a suprakolinního stupně, kontinuální pastva old oligotrophic pastures of the colline and supracolline vegetation belts; continuous grazing jednosečné louky a málo intenzivně spásaná místa pastvin meadows mown once a year and less intensively grazed places in pastures porosty dlouhodobě obhospodařované kombinací kosení a pastvy grasslands with long-term combination of mowing and grazing K O* 2 3 1 3 2 3 Poznámka Comment přechod mezi vegetací sv. Bromion erecti a Cynosurion transition between the Bromion erecti and Cynosurion alliances zejména v MZCHÚ, řada bazifilních druhů mainly in nature reserves; many basiphilous species occur výskyt řady acidofilních druhů many acidophilous species occur 362 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu

Literatura / References Botanická část Adler P. B., Raff D. A. & Lauenroth W. K. (2001): The effect of grazing on the spatial heterogeneity of vegetation. Oecologia 128: 465 479. Animut G., Goetsch A. L., Aiken G. E., Puchala R., Detweiler G., Krehbiel C. R., Merkel R. C., Sahlu T., Dawsond L. J., Johnson Z. B. & Gipson T. A. (2005): Performance and forage selectivity of sheep and goats cograzing grass/forb pastures at three stocking rates. Small Ruminant Res. 59: 203 215. Arnold G. W. (1987): Influence of the biomass, botanical composition and sward height of annual pastures on for aging behaviour by sheep. J. Appl. Ecol. 24: 759 772. Bailey D. W. (2005): Identification & Creation of Optimum Habitat Conditions for Livestock. Rangel. Ecol. Manag. 58: 109 118. Bailey D. W., Gross J. E., Laca E. A., Rittenhouse L. R., Coughenour M. B., Swift D. M. & Sims P. L. (1996): Mechanisms that result in large herbivore grazing distribution patterns. J. Range Manag. 49: 386 400. Braak C. J. F. ter & Šmilauer P. (2002): CANOCO Reference Manual and Cano Draw for Windows User s guide: Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Microcomputer Power, Ithaca (NY). Breymeyer A. & Kajak A. (1976): Drawing models of two grassland ecosystems: a mown meadow and a pasture. Pol. Ecol. Stud. 2: 41 49. Buttler A., Kohler F., Wagner H. & Gillet F. (2004): Observed & sesonal patterns of cattle activity versus simulated effects in an exclosure experiment. Grassl. Sci. Eur. 9: 578 580. Champion R. A., Orr R. J., Penning P. D. & Rutter S. M. (2004): The effect of the spatial scale of heterogeneity of two herbage species on the grazing behaviour of lactating sheep. Appl. Anim. Behav. Sci. 88: 61 76. Chong D. T., Tajuddin I., Samat A. M. S., Stur W. W. & Shelton H. M. (1997): Stocking rate effects on sheep and forage productivity under rubber in Malaysia. J. Agric. Sci. 128: 339 346. Cid M. S. & Brizuela M. A. (1998): Heterogenity in tall fescue pastures and sustained by cattle grazing. J. Range Manag. 51: 644 649. Correll O., Isselstein J. & Pavlu V. (2003): Studying spatial and temporal dynamics of sward structure at low stocking densities: the use of an extended rising-plate-meter method. Grass Forage Sci. 58: 450 454. Čermák B. [ed.] (2004): Vliv kvality krmiv na produkci a zdravotní nezávadnost mléka a masa. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice. Dumont B., Petit M. & D hour P. (1995): Choice of sheep and cattle between vegetative and reproductive cocksfoot patches. Appl. Anim. Behav. Sci. 43: 1 15. Dvorský M. (2006): Selektivní defoliace a pastevní prefer ence ovcí v druhově bohatých společenstvech. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Frame J. (1994): Improved grassland management. Farming Press Books, Ipswich. Garcia F., Carrere P., Decuq F. & Baumont R. (2004): Mapping grazing activity and sward variability improves our understanding of plant-animal interaction in heterogeneous grasslands. Grassl. Sci. Eur. 9: 763 765. Garcia F., Carrere P., Soussana J. F. & Baumont R. (2003a): The ability of sheep at different stocking rates to maintain the quality and quantity of their diet during the grazing season. J. Agric. Sci. 140: 113 124. Garcia F., Carrere P., Soussana J. F. & Baumont R. (2003b): How do severity and frequency of grazing affect sward characteristics and the choices of sheep during the grazing season? Grass Forage Sci. 58: 138 150. Gibson C. W. D. & Brown V. K. (1992): Grazing and vegetation change: deflected or modified succession? J. Ecol. 29: 120 131. Gillen R. L., Krueger W. C. & Miller R. F. (1984): Cattle distribution on mountain. Rangeland in northeastern Oregon. J. Range Manag. 37: 549 553. Grant S. A., Suckling D. F., Smith H. K., Torvell L., Forbes T. D. A. & Hodgson J. (1985): Comparative studies of diet selection by sheep and cattle: The hill grasslands. J. Ecol. 73: 987 1004. Harvey A., Parsons A. J., Rook A. J., Penning P. D. & Orr R. J. (2000): Dietary preference of sheep for perennial ryegrass and white clover at contrasting sward surface heights. Grass Forage Sci. 55: 242 252. Hejcman M., Klaudisová M., Schellberg J. & Honsová D. (2007): The Rengen Grassland Experiment: Plant species composition after 64 years of fertilizer application. Agric. Ecosyst. Environ. 122: 259 266. Hejcman M., Pavlů V. & Krahulec F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. Zprávy Čes. Bot. Společ. 37: 203 216. Hejcman M., Žáková I., Bílek M., Bendová P., Hejcmanová P., Pavlů V. & Stránská M. (2008): Sward structure and diet selection after sheep introduction on an aban doned grassland in the Giant Mts., Czech Republic. Biologia (Bratislava) 63: 506 514. Hejduk S. & Doležal P. (2004): Nutritive value of broadleaved dock (Rumex obtusifolius L.) and its effect on the quality of grass silages. Czech J. Anim. Sci. 49: 144 150. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. (2001): Turboveg, a comprehensive database management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: 589 591. Hill M. O. (1979): Twinspan a fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. Cornell University, Ithaca (NY). Hrabě F. [ed.] (2004): Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. Agrární obzor, Olomouc. Iason G. R., Sim D. A. & Gordon I. J. (2000): Do endogenous seasonal cycles of food intake influence foraging behaviour and intake by grazing sheep? Funct. Ecol. 14: 614 622. Jurko A. (1990): Ekologické a socioekonomické hodnotenie vegetácie. Príroda, Bratislava. Kalač P. & Míka V. (1997): Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. Klečka A. & Kuntz E. (1948): Pastva a její význam. Brázda, Praha. Kohler F., Gillet F., Gobat J.-M., & Buttler A. (2004): Seasonal vegetation changes in mountain pastures due to simulated effects of cattle grazing. J. Veg. Sci. 15: 143 150. 380 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu

Krahulec F., Hadincová V., Herben T. & Kettnerová S. (1994): Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná společenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním parku. Příroda 1: 191 196. Laidlaw A. S. (1983): Grazing by sheep and the distribution of species through the canopy of a red clover-perennial ryegrass sward. Grass Forage Sci. 38: 317 321. Losvik M. H. (1988): Phytosociology and ecology of old hay meadows in Hordaland, western Norway in relation to man agement. Vegetatio 78: 157 187. Marriott C. A. & Carrere P. (1998): Structure and dynamics of grazed vegetation. Ann. Zootech. 47: 359 369. Míka V., Harazim J. & Kalač P. [eds] (1997): Kvalita píce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. Mládek J. (2002): Vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci Bílých Karpat. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J. [eds] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha. Mueggler W. F. (1965): Cattle distribution on steep slopes. J. Range Manag. 18: 255 257. Novák J. (2004): Evaluation of grassland quality. Ekológia 23: 127 143. Olff H. & Ritchie M. E. (1998): Effects of herbivores on grassland plant diversity. Trends Ecol. Evol. 136: 261 265. Parsons A. J. & Dumont B. (2003): Spatial heterogeneity and grazing processes. Anim. Res. 52: 161 179. Parsons A. J., Newman J. A., Penning P. D., Harvey A. & Orr R. J. (1994): Diet preference of sheep: effects of recent diet, physiological state and species abundance. J. Anim. Ecol. 63: 465 478. Pavelčík P. (2007): Extenzivní pastva ve vztahu k časo-prostorové heterogenitě travino-bylinné vegetace. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.] Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L. & Gaisler J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske hory Mts., Czech Republic. Folia Geobot. 38: 21 34. Pavlů V., Hejcman M., Pavlů L., Gaisler J. & Nežerková P. (2006): Effect of continuous grazing on forage quality, quantity and animal performance. Agric. Ecosyst. Environ. 113: 349 355. Pearson C. J. & Ison R. L. (1987): Agronomy of grassland systems. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Pozdíšek J., Kohoutek A., Nerušil P., Odstrčilová V. & Jakešová H. (2001): Forage Quality from Sequential Sampl ing Dates of Grasses and Legumes. In: Jambor V. [ed.], Proceedings from 10 th International Symposium Forage conservation. 10 12 September 2001, pp. 154 159, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. Provenza F. D., Villalba J. J., Dziba L. E., Atwood S. B. & Banner R. E. (2003): Linking herbivore experience, varied diets, and plant biochemical diversity. Small Ruminant Res. 49: 257 274. Rauch O., Hejcman M. & Březina S. (2000): Vliv pastvy na vegetaci luk na území KRNAP. Ročenka Správy KRNAP: 18 21. Regal V. & Krajčovič V. (1963): Pícninářství. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Roath L. R. & Krueger W. C. (1982): Cattle grazing and behaviour on a forested range. J. Range Manag. 35: 332 338. Scehovic J. (2002): The most important knowledge of last research project concerning the forage quality from permanent mountain grassland. In: Krajčovič V. [ed.], Pro ceedings from International Conference: Ecology of grassland VI. 10 11. 12. 2002, pp. 326 335, Výzkumný ústav trávnych porastov a horského polnohospodárstva, Banská Bystrica. Senft R. L., Rittenhouse L. R. & Woodmansee R. G. (1985): Factors influencing patterns of cattle grazing behavior on shortgrass steppe. J. Range Manag. 38: 82 87. Shaw R. A., Villalba J. J. & Provenza F. D. (2006): Re source availability and quality influence patterns of diet mixing by sheep. J. Chem. Ecol. 32: 1267 1278. Sláviková D. & Krajčovič V. [eds] (1996): Ochrana biodiverzity a obhospodarovanie trvalých trávnych porastov CHKO- BR Poľana. IUCN, Bratislava. Šúr D. & Fiala J. (1990): Aktuálne otázky pasenia hovädzieho dobytka a oviec. Úroda 38: 229 231. Tallowin J. R. B. & Jefferson R. G. (1999): Hay production from lowland semi-natural grasslands: a review of implications for ruminant livestock systems. Grass Forage Sci. 54: 99 115. Teslík V. (1994): Chov masných plemen skotu. APROS, Praha. Tilley J. M. A. & Terry R. A. (1963): A two-stage technique for the in vitro digestion of forage crops. J. Brit. Grassl. Soc. 18: 104 111. Villalba J. J., Provenza F. D. & Han G. D. (2004): Experience influences diet mixing by herbivores: implications for plant biochemical diversity. Oikos 107: 100 109. Voříšková J., Frelich J. & Procházka V. (2004): Životní projevy skotu v podmínkách bez tržní produkce mléka. In: Žižlavský J. & Hrabě H. [eds], Pastvina a zvíře, pp. 148 151, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. Wallis De Vries M. F., Bakker J. P. & Wieren S. E. van (1998): Grazing and conservation management. Kluwer academic publishers, Dordrecht. Wallis De Vries M. F., Laca E. A. & Demment M. W. (1999): The importance of scale of patchiness for selectivity in grazing herbivores. Oecologia 121: 355 363. 23. Vliv pastvy na druhovou diverzitu 381