Strategický plán UDRITELNÉHO ROZVOJE širšího regionu Èeského krasu (Strategický plán udritelného rozvoje regionu Èeského krasu) (SPUR ÈK) - 1/48 -
- 2/48 -
STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ŠIRŠÍHO REGIONU ČESKÉHO KRASU Verze dokumentu: Obsah dokumentu: verze 6.0 - finální znění - úvodní zadání - návrh po 1. veřejném připomínkování - návrh po 2. veřejném připomínkování - návrh po zapracování připomínek k územnímu plánu a zemědělství (Správa CHKO) a aktualizaci povodňové tématiky - 1. parag. znění - návrh po jazykové a stylistické korektuře - 2. parag. znění - návrh po zapracování připomínek z širokého odborného připomínkování - závěrečná redakce dokumentu - finální verze Datum zpracování: 19. listopadu 2003 Příprava návrhu: Zuzana Klapková Veřejné připomínkování: Mořina 2001, Srbsko 2002, Svatý Jan p.s. 2002 Široké připomínkování: VII - X /2003 Hlavní odborné připomínky: Mgr. Michael Pondělíček, Jan Kutý, Ing. Ondřej Šimunek, Vladimír Dolejš, Ing. Vojen Ložek Korektura textu: Mgr. Adéla Boučková Redakce této verze dokumentu: Miroslav Lupač Agentura Koniklec Správa Chráněných krajinných oblastí ČR Správa CHKO Český kras Společnost pro rozvoj Českého krasu Přípravu SPUR ČK koordinuje Agentura Koniklec, občanské sdružení pro lidská práva a životní prostředí, které se zabývá prosazováním principů Místní Agendy 21 v Českém krasu od roku 1998. Tato příprava probíhá v úzké spolupráci se Správou CHKO Český kras a Sdružením Přátelé Českého krasu. Adresa pro uplatnění připomínek: P.O.Box 24, 130 11 Praha 3 (písemně), nebo <mirek@koniklec.cz> (elektronicky). Tento projekt je podpořen Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) s finanční podporou Dánské agentury pro ochranu životního prostředí (DEPA), pobočkou pro střední a východí Evropu (DANCEE) - 3/48 -
OBSAH: A. TEXTOVÁ ČÁST 0. ÚVOD 6 0.1 Vymezení území Českého krasu 6 0.2 Vysvětlivky zkratek a použitá terminologie 7 0.3 Rámec dokumentu 8 I. ČÁST Sociální a ekonomické poměry 9 I.1 Dynamika demografických změn 9 I.2 Ochrana a podpora lidského zdraví, sociální a lékařská péče 11 I.2.1 Lékařská péče 11 I.2.2 Sociální péče 12 I.3 Rozvoj lidských sídel 13 II. ČÁST Uchování a šetrné využívání zdrojů 14 II.1 Integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji 16 II.2 Zohledňování životního prostředí a rozvoje při rozhodování 18 II.3 Ochrana ovzduší 19 II.4 Ochrana kvality a zásob vodních zdrojů, ochrana před povodněmi 20 II.5 Ochrana přírodního bohatství, rostlinných a živočišných druhů 23 II.6 Likvidace odpadů III. ČÁST Posilování úlohy důležitých skupin obyvatel, lidské činnosti a aktivity 27 III.1 Místní nevládní iniciativy, organizace, spolky a komunity 27 jako partneři pro udržitelný rozvoj III.2 Děti a mládež v udržitelném rozvoji 28 III.3 Rozvoj zemědělství a venkova, úloha zemědělců 30 III.4 Turistický ruch, turismus 32 III.5 Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21 35 III.6 Podnikání, obchod a průmysl 37 III.7 Zapojení odborníků a vědců do procesu rozvoje regionu 39-4/48 -
IV. ČÁST Prostředky implementace, prostředky pro zajištění udržitelného rozvoje 40 IV.1 Finanční zdroje a mechanismy 41 IV.2 Osvěta 42 IV.3 Informace pro rozhodování 44 B. MAPOVÁ ČÁST 46 C. ZÁVĚREČNÉ PROHLÁŠENÍ 47-5/48 -
0. ÚVOD 0.1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ ČESKÉHO KRASU *) Území Českého krasu se rozkládá na ploše cca. 128 km 2 ve Středočeském kraji, v okresech Beroun a Praha - západ. Lesy zaujímají přibližně 38 % celkové rozlohy oblasti, další plochu zaujímá zemědělská půda (50 %), travnaté porosty (8 %) a ostatní plochy (lomy, vodní plocha a zastavěná území - celkem 4 %). Nejbližším správním centrem oblasti je město Beroun, které se nachází na západní hranici oblasti. Beroun bylo do roku 2002 okresním městem s počtem obyvatel přesahujícím 17.000. Oblast sousedí též s hlavním městem Prahou, které se jí dotýká na severovýchodní hranici. Přirozeným spádovým centrem oblasti je obec Karlštejn, kde je též sídlo Správy CHKO Český kras. Dalšími většími obcemi v území jsou Liteň, Tuchlovice, a další Nejcennější přírodní lokality v území byly zařazeny mezi tzv. maloplošná chráněná území a spadají pod přísnější režim ochrany. V oblasti se nachází celkem 18 takových území o celkové rozloze 27 km 2, přičemž nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Karlštejn (rozloha 15,9 km 2 ), která získala v roce 2000 ocenění Rady Evropy, a NPR Koda (rozloha 5,0 km 2 ). Jedná se o území hodnotné z hlediska výskytu mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují především v teplejších geografických oblastech. V roce 1972 bylo území vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Český kras (CHKO). Hranice tohoto velkoplošně chráněného území se téměř shodují s popisovaným územím, proto i řada opatření a aktivit vztahujících se k rozvoji v sociální a ekonomické sféře musí respektovat pravidla ochrany přírody a krajiny. Míra citlivosti vůči zásahům do cenných přírodních společenstev je vyjádřena celkem 4 zónami ochrany přírody, které vymezují oblasti s velmi cennými přírodními společenstvy a hodnotnou krajinou (1. zóna), zónu nárazníkovou s možností šetrného lesního a zemědělského hospodaření (2. zóna), územím s možností hospodářské činnosti (3. zóna) a plochou zastavenou nebo využívanou k průmyslovým účelům (4. zóna). Širším územím regionu Český Kras se rozumí katastrální -správní - území obcí, která zasahují do CHKO Český kras a území dalších následujících obcí: Kozolupy, Vysoký Újezd, Kuchař, Zbuzany, Ořech, Řeporyje, Lochkov, Slivenec, Velká Chuchle, Černošice, Dobřichovice, Všenory, Řevnice a Tmaň. *) red. poz. Text kapitoly je převzat z úvodu Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Českém krasu ( Agentura Koniklec 2002, zpracoval Mgr. Tomáš Kažmierski) - 6/48 -
0.2 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK A POUŽITÁ TERMINOLOGIE Agenda 21, Místní Agenda 21 a Místní Akce 21: Agenda 21 je rozsáhlý dokument sestavený účastníky Mezinárodní konference o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (1992), který se měl stát strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument měl určit hlavní směry řešení negativních projevů civilizace v různých směrech (sociální rozdíly, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, atd.). Aby mohlo být dosaženo řešení v jednotlivých státech a na komunální úrovni podle hesla mysli globálně, jednej lokálně, byly vytvořeny propozice pro úkoly v hlavních oblastech Agendy 21 na místní - komunální úrovni. Místní aplikace Agendy 21 Místní Agenda 21 je společný program státní správy, obce, podnikatelů, občanských sdružení, škol i aktivních jednotlivců směřující ke prosazování společných zájmů při současném respektování principů udržitelného rozvoje. Místní Akce 21 je výzva místním společenstvím k zahájení rychlé, efektivní a praktické činnosti směrem k naplňování Agendy 21. Tato výzva zazněla na světovém summitu o životním prostředí a rozvoji v Johannesburgu v roce 2002. Je výzvou k přechodu od plánování k akcí ve prospěch udržitelného rozvoje na místní úrovni. ČOV: čistička odpadních vod CHKO: chráněná krajinná oblast environmentální: Z anglického slova environment - životní prostředí a environmental - týkající se životního prostředí. Český jazyk nemá pro životní prostředí jednoslovný výraz, a tak nelze utvořit ani adekvátní srozumitelné přídavné jméno, proto je přebíráno cízí slovo. Často je (a zejména dříve bylo) toto neexistující adjektivum chybně nahrazováno výrazem ekologický, který má však jiný význam. fundraising, fundraiser: systematické zajišťování finančních zdrojů, osoba zabývající se f..em. POPD: povolení otvírky, přípravy a dobývání (dle zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění následujících změn a doplňků) SPUR: strategický plán udržitelného rozvoje udržitelný rozvoj: Je takový rozvoj (obce, města, regionu, státu, celosvětového společenství), který vždy zohledňuje současně a v souvislostech sociální, ekonomické a environmentální (viz výše) zájmy. Premisou udržitelného rozvoje je fakt, že jakákoliv činnost, která nezohlední všechny tři principy je dlouhodobě neefektivní. Mezi základní principy udržitelného rozvoje patří: dlouhodobá perspektiva (u každého rozhodování je třeba zohlednit dlouhodobé dopady, ne jen krátkodobá řešení) pravidlo omezené kapacity životního prostředí jako zdroje surovin a prostoru pro život lidské společnosti, kvalita života (zejména z hlediska kulturního, estetického, společeneského) morální povinnost vůči budoucím generacím a další ÚP: územní plán VŠOP: Vyšší odborná škola pedagogická - 7/48 -
0.3 RÁMEC DOKUMENTU Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu Tento strategický plán je výsledkem společné vůle a vyjadřuje vzájemnou dobrovolnou rámcovou dohodu zastupitelstev obcí, institucí státní správy v přímé i přenesené působnosti a fyzických i právnických osob, jejichž existence, rozhodování a činnost mají jakýkoliv vztah k vývoji v sociální, ekonomické a environmentální oblasti ve výše popsaném území. Hlavním předmětem plánu je představa (vize) o žádoucí podobě Českého krasu v horizontu cca 30 let, která vychází ve všech uvažovaných oblastech z principů udržitelného rozvoje. Strategický plán rozvoje vychází ze struktury i obsahu mezinárodního dokumentu Agenda 21 (Rio de Janeiro, 1992) a je členěn do 4 hlavních částí, z nichž každá je dále členěna do kapitol, ev. podkapitol. Každá kapitola (podkapitola) je členěna na segmenty Vize (představa o ideálním stavu), Východiska (rozborová část dokumentu popisujicí současný stav) a Prostředky (návrhová část dokumentu popisující, jak má být dosaženo vizí). VIZE: Region Český kras je ekonomicky trvale prosperující území věnující pozornost ochraně historického, kulturního a přírodního dědictví a respektující přirozenou potřebu místních obyvatel žít naplněné životy. Díky osvětě a vzájemné komunikaci je region oblastí, v níž jsou v rovnováze příroda a lidská činnost. Ekonomika a podnikání v regionu využívají přirozeného potenciálu území, aniž by snižovaly jeho kvalitu. Region využívá výhodné polohy - toho, že se nachází mezi masivy Hřebenů a Brd a Berounským údolím, kde zároveň téměř sousedí s CHKO Křivoklátsko - a navazuje s okolními regiony intenzivní spolupráci zejména v oblasti turismu, ochrany přírody a krajiny a rozvoje lidských sídel a příležitostí pro místní podnikání. VÝCHODISKA: Vzhledem k neustále se objevujícím příležitostem pro ekonomický rozvoj z místní, regionální i globální úrovně může region Český kras mnoho nabídnout svým obyvatelům i návštěvníkům. Je důležité, aby se na tyto možnosti - ale také potenciální problémy - oblast připravila na úrovni plánování i vlastního řízení. Výzvou pro budoucnost je správně uchopit bohatství oblasti a širokou škálu možností, jež region nabízí, a využít je k ochraně hodnot krajiny, rozvoji ekonomiky a podnikání v souladu s těmito hodnotami a k podpoře zdejších lidí a jejich možností seberealizace. Dobrá komunikace je klíčem k tomu, aby tyto prvky mohly existovat ve vzájemné harmonii. PROSTŘEDKY: Prvotním prostředkem a podmínkou úspěšného dosažení vizí je všestranná podpora komunikace a spolupráce zejména mezi samosprávou, podnikateli a občanskými skupinami. Bude rozvíjen program osvěty a podporován vznik a činnost občanských iniciativ. Plánování bude probíhat za účasti veřejnosti. Při střetech zájmů bude upřednostňováno hledisko ochrany životního prostředí, ne však za cenu omezení ekonomické prosperity regionu. Ekonomika regionu bude založena zejména na drobném podnikání - 8/48 -
opírajícím se o turistický ruch. Dojde k postupnému útlumu těžby ve vybraných místech a výraznému omezení následků těžby v celé oblasti, lomy budou rekultivovány. Musí dojít k posilování infrastruktury. Zemědělci využijí vedle tradičního pěstování plodin i jiné formy podnikání šetrné k životnímu prostředí. Při naplňování všech opatření směřujících k udržitelnému rozvoji bude vždy vyvíjena snaha o maximální spolupráci s přilehlými regiony Podbrdska a Křivoklátska a dalších oblastí které na Český kras navazují (Chrustenicko, Zdicko, Hořovicko). I. ČÁST SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ POMĚRY I.1 DYNAMIKA DEMOGRAFICKÝCH ZMĚN VIZE: a) Sídla, jež k tomu mají předpoklady, se budou v souladu s podmínkami území postupně rozrůstat, při zachovávání a prohlubování společenského života a vnitřní soběstačnosti na tomto území. b) Sídla, jež nejsou nyní dostatečně atraktivní pro nové obyvatele, se díky svým jedinečným kladům (např. kvalita životního prostředí) stanou dostatečně stimulujícími pro stávající obyvatele, aby v nich nadále žili a vychovávali k tomu i své potomky. VÝCHODISKA: a) V obcích v blízkosti Prahy (Radotín, Černošice, Dobřichovice) i v ostatních obcích s dobrou možností dopravy do blízkých měst dochází k nárůstu počtu obyvatel, včetně mladých lidí. Tento jev je však doprovázen urbanizací těchto obcí a jejich rozrůstáním. b) V menších obcích s nižšími či nedostatečnými možnostmi zaměstnání a obtížně dostupnými službami, lékařskou a sociální péčí, případně obtížně dostupnými školami dochází ke stárnutí obyvatelstva. PROSTŘEDKY: a) Obyvatelům budou průběžně vysvětlována a zdůrazňována pozitivní specifika území, na němž žijí (společenské, kulturní akce, hodnoty ukazující stav životního prostředí). b) Bude zahušťována síť služeb a sociální péče, dopravní propojení do menších obcí bude optimalizováno. c) Bude omezováno živelné rozrůstání obcí, územní plány výrazně zohlední podporu vytváření přirozeného společenství lidí (uzavřený tvar obcí, nikoli ghetta novostaveb). - 9/48 -
d) Nová výstavba bude povolována postupně, t.j. souběžně např. pouze sousedící skupina staveb (koncentrovaná stavební zóna) v dané obci, v souladu s kapacitou základní infrastruktury obce. - 10/48 -
I.2. OCHRANA A PODPORA LIDSKÉHO ZDRAVÍ, SOCIÁLNÍ A LÉKAŘSKÁ PÉČE I.2.1 Lékařská péče VIZE: a) Lékařská péče je snadno a rychle dostupná všem stálým obyvatelům i návštěvníkům. b) Obyvatelé i návštěvníci jsou seznámeni se specifickými zdravotními riziky regionu a jsou uplatněna preventivní opatření (nakažená klíšťata; atraktivní, ale nebezpečné prostory bývalých lomů). VÝCHODISKA: a) Lékařská péče je celkově vnímána jako vyhovující. b) Region je vázaný na velké nemocnice v Praze a v Berouně, není zájem zřizovat jiné velké zařízení. c) Problémy přináší dojíždění, který se příliš netýká lidí s vlastními automobily, ale zejména starších občanů. d) Místní lékaři jsou ve většině obcí, někam dochází i zubař a dětský lékař. e) V regionu se vyskytuje vysoký počet nakažených klíšťat. f) Dochází k vážným úrazům v prostorách bývalých lomů. PROSTŘEDKY: a) Bude zlepšován systém hromadné dopravy (je řešeno v okruhu Rozvoj lidských sídel ). b) Budou zavedeny služby lékaře objíždějícího více vesnic dle pevného harmonogramu a navštěvujícího zejména starší lidi. Postačí pravděpodobně jeden pro poměrně velkou oblast. Lidé jsou zvyklí na jiné formy, nebyl by přetížen. Jde omožné řešení pro skupinu menších obcí s nevyhovující hromadnou dopravou. c) Budou podporovány osvětové akce na školách a vydány jednoduché letáky o příznacích nakažení chorobami přenosnými klíšťaty a jejich léčbě. Na klíčových místech hlavních turistických cest budou umístěny informační cedule. d) Lékaři budou věnovat větší pozornost nespecifickým zdravotním potížím jako možnému důsledku výskytu místních epidemií chorob přenosných ze zvířat na člověka. - 11/48 -
e) Na všech propagačních turistických materiálech (včetně map) bude uvedeno důrazné varování před živelným pohybem v bývalých lomech (příp. statistika tragických nehod). Přímo na těchto místech budou výrazně vyvěšené kontakty na záchrannou službu (i speleologickou). f) Na vybraných materiálech pro turisty (letáky zaměřené na střednědobé a dlouhodobé pobyty) bude uveden seznam míst, kde je poskytována lékařská péče (i s pracovní dobou). I.2.2 Sociální péče VIZE: a) Všichni obyvatelé mohou dle svých potřeb využít přátelskou a funkční sociální síť. b) Učitelé všech škol včetně malotřídek odpovídají standardům, pozitivně využívají specifik regionu (např. výuka přírodních věd v terénu). VÝCHODISKA: a) Jako problematická je hodnocena péče o staré lidi, zejména obce jako Radotín a Černošice si stěžují na nedostatečnou kapacitu stávajících domovů důchodců. b) Péče o starší občany je často řešena vzájemnou sousedskou výpomocí. Dobrovolníci pak obvykle (jde o místní starší ženy) odmítají, aby byla jejich činnost formálně jakkoli zakotvena. c) Úroveň některých učitelů malotřídek je nízká, chybí regionální systém dalšího vzdělávání. PROSTŘEDKY: a) Bude zavedena vícestupňová péče o staré lidi (např. docházení pečující osoby přímo domů). b) Nebude důsledně vyžadována legislativní opora těchto dobrovolných činností. Zůstane na iniciativě obcí, podpoří-li nějak vzájemnou (mezigenerační) pomoc. c) Případná stavba domovů důchodců bude provedena po dohodě většího počtu obcí v součinnosti mikroregionů. d) Budou podporována sdružení a iniciativy důchodců. Žádoucí je podpora činnosti naplňujících volný čas a využívající znalosti a dovednosti důchodců např. pro zkrášlování obcí (ze strany obcí a podnikatelů). e) Budoucí učitelé budou vyhledáváni a získáváni z řad aktivních studentů např. VOŠP ve Sv. Janu pod Skalou. Budou vytvářeny podmínky pro další vzdělávání učitelů. - 12/48 -
I.3 ROZVOJ LIDSKÝCH SÍDEL Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu VIZE: a) Všechna sídla jsou příjemnými místy pro život, obyvatelé se zapojují do veřejného života a jsou hrdí na místo, kde žijí. Infrastruktura oblasti odpovídá potřebám obyvatel a je na celostátní úrovni. b) Sídla jsou v maximální možné míře zajištěna proti havarijním situacím a živelním pohromám a obce disponují odpovídajícími prostředky pro jejich zvládání. VÝCHODISKA: a) Oblast je silně vázána na Prahu. b) Převážná část regionu má venkovský charakter. Výjimkou je území na východě regionu (Radotín, Černošice, Dobřichovice), které má příměstský charakter a na západě město Beroun. c) Kvalita infrastuktury (dopravní, komunální) v regionu není vysoká, je celkově nevyvážená. Je obtížné najít zdroje byť jen na udržení současného stavu. d) Pro obce vzdálenější od Prahy a hlavní tratě ČD je hlavním problémem dostupnost dopravy. Všude sice jezdí autobusy, ale nedostatečně. Lidé se například nemohou dostat na odpolední směny, děti na kroužky. Obce musejí i za tuto nedostatečnou obslužnost platit vysoké částky. e) Některými obcemi projíždí příliš mnoho aut. f) Aktivita obyvatel často není namířena směrem dovnitř regionu, nefunguje společenství. g) V některých obcích dosud nejsou zavedené inženýrské sítě (kanalizace, pitná voda). h) Územní plány vždy dostatečně nezohledňují zájmy ochrany přírody a krajiny a jsou velmi často pod tlakem účelových individuálních zájmů měněny. i) Chybí prostory pro volný čas dětí a zájmová sdružení pro volný čas. Tento problém je vnímán zejména dospívajícími. j) Na řadě míst jsou stále využívána lokální topeniště. k) V řadě obcí existuje protipovodňový ochranný systém a některé obce jsou zajištěny proti dalším nebezpečím (otřesy, sesuvy, atp.). Postupně se rozvíjí solidarita obcí při živelných pohromách v regionu. - 13/48 -
PROSTŘEDKY: a) Všechny obce vytvoří s účastí veřejnosti právně závazný územní plán a budou jej důsledně dodržovat. b) Všeobecně bude dodržováno pravidlo, že územní plány jsou závazné na dobu nejméně 10, lépe však 15 let. Bude stanovena zásada, že dílčí změny jsou na základě průběžných návrhů projednány jednou za 5 let. Z této zásady lze učinit výjimku pouze za předpokladu, že veřejný zájem jednoznačně převáží nad zájmy ochrany krajinného rázu. Tyto mimořádné změny budou podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí. c) V územních plánech bude zachován uzavřený tvar vesnic, nebude povolena expanze po jedné čáře, ale výstavba bude podřizována celku. d) Do územních plánů budou zahrnuty prostory pro děti (hřiště, skate park - samy děti se na jejich realizaci pak mohou podílet - a pro další zájmové aktivity obyvatel). e) Výstavba komerčních a průmyslových zón bude povolována pouze tam, kde je pro ně ve stávajícím schváleném územním plánu vymezen prostor. V připravovaných územních plánech a v rámci projednávání změn nebude přípustný vznik dalších průmyslových a komerčních zón. f) Bude stanovena stavební uzávěru na dobu pěti let pro nové stavby individuální chatové rekreace, ve vybraných oblastech (NPR Koda, Karlické údolí, atp.). Chatová výstavba bude regulována a postupně vymísťována. V územních plánech obcí budou vymezeny oblasti vhodné pro výstavbu ostatních rekreačních zařízení a naopak oblasti, kde je tato výstavba nepřípustná. g) Při přípravě nových územních plánů obcí bude respektován generel využití území vyplývající z mapové části Strategického plánu udržitelného rozvoje ČK. Bude více využíváno regulačních plánů částí obcí. h) Územní plány a změny v nich budou podrobovány dostatečnému posouzení (podle rozsahu záměrů) podle jejich vlivů na životní prostředí (např. EIA a SEA) a jako součást územních plánů budou řešeny podmínky ochrany krajinného rázu. i) Budou stanovena a důsledně dodržována pravidla pro přestavby a využívání rekreačních chat (likvidace odpadů, oplocení pozemků, přístavby, atd.). j) Budou stanoveny lokality a pravidla pro regeneraci chatových kolonií a jejich přeměnu na oblasti pro trvalé bydlení. k) U novostaveb i stavebních úprav se bude důrazně trvat na zachování tradičních proporcí a na odpovídajícím zasazení do krajiny. Bude stanovena povinnost předkládat a realizovat projekt ozelenění po ukončení stavby či stavebních úprav. - 14/48 -
l) Bude zaveden systém pravidelného vzdělávání a proškolování starostů, pracovníků obecních a stavebních úřadů v oblasti krajinné architektury a specifik venkovské zástavby CHKO Český kras. V tomto systému bude umožněna účast potenciálním stavebníkům a školám bude nabídnuta možnost tématických besed. m) V blízkosti lidských sídel bude podporováno drobné podnikání, nikoli těžký průmysl. V obcích, které v současné době nabízejí dostatek zajímavostí pro návštěvníky území (Karlštejn, Srbsko, Svatý Jan pod Skalou) a v obcích, kde pro tuto nabídku existuje dobrý potenciál (Mořina, Choteč, Liteň, Všeradice) bude podporován rozvoj drobného podnikání orientovaný na poskytování veškerých služeb turistům. n) Ve vhodných místech budou doplněny a rekonstruovány chybějící sítě (zde je jeden z úkolů pro mikroregiony a sdružení obcí a měst). o) Všeobecně budou podporovány kulturní a společenské akce, tedy místa, kde se lidé mohou setkat (starostové mohou organizovat akce, kde se společně pracuje - úprava okolí, úklid, stavba dětských hřišť a následně i společně veselí), dále spolky a občanské iniciativy. p) Budou řešeny vysoké objemy aut projíždějící některými obcemi. Na toto téma budou například pořádány kulaté stoly, budou hledána přijatelná opatření na snížení rychlosti projíždějících aut, atd. q) Při jednání s provozovateli hromadné dopravy budou obce postupovat společně (silnější pozice). r) Obce se pokusí zavést vlastní obecní dopravu (mikrobus zakoupený společně několika blízkými obcemi, které společně také hradí jeho provoz a platí řidiče). Bude iniciováno jednání s Českou poštou na téma limitované přepravy osob spolu s poštovními zásilkami (po vzoru řešení dopravy pro odlehlejší malé obce v některých západních státech). s) Při řešení dopravní obslužnosti obcí, které leží mimo hlavní dopravní trasy, bude navázána spolupráce např. s Regionálním operátorem pražské integrované dopravy (ROPID) a dalšími dopravci, kteří jsou schopni zajistit odpovídající služby. t) Bude podporována dopravy na kolech i do zaměstnání a škol. Tato formu osobní dopravy bude zohledněna při budování cyklostezek, které nebudou budovány jen pro turistické využití. u) Pokud tomu tak již není, zajistí obce na svém území pokrytí signálem sirén a jiných varovných systémů, využití místního i regionálního rozhlasu a také si zajistí smluvní (partnerskou) podporu jiných obcí pro případ specifických havarijních situací (požáry, kontaminace ovzduší a vody) a živelních pohrom (větrná smršť, povodeň, požár, atp.). v) Obce připraví svůj koncept zajištění bezpečí pro občany v případě ohrožení života (systém ukrytů, transportu a evakuační plán obce). - 15/48 -
II. ČÁST UCHOVÁNÍ A ŠETRNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ. II.1 INTEGROVANÝ PŘÍSTUP K PLÁNOVÁNÍ A HOSPODAŘENÍ S ÚZEMNÍMI ZDROJI VIZE: a) Celek region Český kras získá díky vstupu do EU větší význam, budou na něj vázány i nezanedbatelné finanční zdroje. b) Všechny plány rozvoje týkající se území regionu Českého krasu budou systematicky provázané a navzájem se respektující, budou právně závazné a pozitivně přijímané veřejností. c) Při vzniku nadřazených plánů rozvoje (např. pro kraje) se důsledně dbá na to, aby respektovaly výjimečné hodnoty regionu Český kras. d) Plošné povrchové rozšíření těžby nerostů (mimo vydaná POPD) je přípustné po roce 2010 pouze za výjimečné situace, nyní nepředvídatelné, kdy veřejný zájem bude prokazatelně vyšší než zájem ochrany přírody a krajiny. VÝCHODISKA: a) Územní plány jsou přijaté pouze v menšině obcí na území regionu Českého krasu. b) Územní plány obcí nejsou dostatečně dodržovány a vymáhány, dochází k jejich účelovému přizpůsobování partikulárním zájmům. c) Není dokončen rozvojový plán větší Prahy. d) Vztahy mezi jednotlivými plány nejsou jasně vyjádřeny. PROSTŘEDKY: a) Plány rozvoje budou vznikat při plném respektování českých, příp. mezinárodních legislativních předpisů. b) Obce, které je ještě nemají, urychleně vytvoří územní plány za účasti veřejnosti. c) Při tvorbě jakéhokoliv plánu bude poskytnut rozhodující prostor lidem, jichž se bezprostředně dotýká, tedy místním obyvatelům a subjektům hospodařícím v regionu. Plány budou vznikat za účasti veřejnosti. d) Sdružením obcí a obyvatel může vzniknout dostatečná síla, aby ovlivnila rozvojový plán pro větší území Prahy. - 16/48 -
e) V rozvojovém plánu většího území Prahy bude zanesen zelený pás, jako výraz nutnosti chránit před nežádoucím rozvojem okrajové oblasti Prahy sousedící s územím CHKO. f) Prioritou všech plánů bude rozvoj infrastruktury. g) V rámci možností se bude region Českého krasu zasazovat o jasnou a jednoznačnou státní politiku ve strategických otázkách územního rozvoje, například těžby a zpracování minerálů, dopravy a budoucí lokalizace bytové výstavby v oblasti Prahy. (Nedostatek takovéhoto plánování působí obcím v CHKO problémy.) - 17/48 -
II.2 ZOHLEDŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ROZVOJE PŘI ROZHODOVÁNÍ VIZE: a) Všechna rozhodnutí přirozeně (tj. bez vnucování zvnějšku, např. represemi) zohledňují jako velmi důležité hledisko ochranu životního prostředí. VÝCHODISKA: a) Nutnost chránit životní prostředí je všeobecně vnímána. b) Pouze malé procento lidí (i těch, kteří rozhodují) však vztahuje tuto problematiku na konkrétní záležitosti, motivace ochrany životního prostředí bývá formulována neurčitě. c) Jako cesta k udržitelnému rozvoji je vnímáno zavedení inženýrských sítí. d) Starostům chybí legislativní nástroje, aby mohli úspěšně vymáhat dodržování některých zákonů (např. obtěžuje-li občan kouřem z topeniště své okolí). e) V současné době je ochrana přírody a krajiny zajištěna dle starostů dobře, dle podnikatelů v regionu s výhradami a dle ostatních spíše nedostatečně. Správa CHKO se snaží, ale chybí jí prostředky (zejména finanční). V některých případech je kritizován přístup báňského úřadu a úřadů obcí III. stupně. f) Většina starostů zná (alespoň v základních rysech) české i mezinárodní právní předpisy týkající se životního prostředí, znalosti ostatních členů obecních zastupitelstev jsou zpravidla menší. PROSTŘEDKY: a) Bude prováděna osvěta mezi obyvateli a zejména mezi členy samosprávy a státní správy. b) Správa CHKO bude důsledně vysvětlovat důvody pro jednotlivá omezení a rozhodnutí a zváží zavedení vydávání pravidelných zpráv (například elektronickou poštou). c) Bude vyjadřována a podle možností poskytována podpora vzniku služeb ekologického poradenství vycházejících z národních i mezinárodních standardů, podpora vzniku regionální databáze autorizovaných poradců a poradenských center. d) Bude podporováno poradenství starostům i jiným zájemcům v oblasti legislativy týkající se životního prostředí. - 18/48 -
II.3 OCHRANA OVZDUŠÍ Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu VIZE: a) Kvalita ovzduší je podle mínění obyvatel i podle standardně měřených hodnot vynikající. VÝCHODISKA: a) Za poslední roky byl, co se týče čistoty ovzduší, zaznamenán viditelný posun k lepšímu. b) Příčinami zlepšení je plynofikace v obcích a aktivity podniků. c) Péče o ovzduší je většinou hodnocena jako dostačující, dobrá. d) Jako znečišťovatelé jsou uváděny podnikatelské subjekty v regionu zpracovávající vápenec, automobilová doprava a lokální topeniště. PROSTŘEDKY: a) Bude prezentován a zdůrazňován dosavadní pozitivní posun. b) Podniky budou investovat do snížení negativních následků jejich činnosti (prašnost a únik škodlivin). c) Budou hledány způsoby řešení automobilové dopravy v jednotlivých obcích (objezdy, vyhnutí se středu obce, atd.). d) Bude vyjadřována a podle možností poskytována podpora alternativním způsobům vytápění. e) Budou využívány ekologicky šetrné způsoby vytápění zejména pro nově stavěné veřejné budovy (školy, domovy důchodců) i podniky. f) Obecní úřady budou důrazněji postihovat občany, kteří svými domácími topeništi zamořují vzduch v okolí, a to například i formou obecného odsouzení. - 19/48 -
II. 4 OCHRANA KVALITY A ZÁSOB VODNÍCH ZDROJŮ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI VIZE: a) I přes problematické přírodní podmínky se kvalita vody trvale zlepšuje, případně je již hodnocena jako velmi dobrá. b) V rámci regionu jsou vytvořeny předpoklady pro zvládání mimořádných povodňových stavů. VÝCHODISKA: a) Problematika ochrany vod v regionu není řešena systematicky. b) Oblast ochrany vod je obecně hodnocena jako komplikovanější než ochrana ovzduší, lidé si uvědomují problematiku krasového území. c) Voda pitná: Obce mají problémy se získáváním pitné vody, ani ty blízké nechtějí být napojené na Prahu. V některých obcích je nedostatek podzemní vody způsobený charakterem krasové oblasti, ale také nárůstem spotřeby domácností spojeným se změnou spotřebních vzorců a způsobem výstavby. d) Část obcí nemá vybudovanou kanalizaci s napojením na ČOV. Tento stav má negativní vliv na kvalitu vody v regionu. Jedná se například o obce Srbsko, Bubovice, Liteň a Měňany. e) Podzemní voda (tedy i studny) může být ohrožena těžbou vápence. f) Všeobecně pozitivně je hodnocen posun v čistotě Berounky, který je přisuzován kanalizaci a čističkám. g) Kvalita ostatních vod se zhoršuje nebo stagnuje vlivem hnojení (zemědělci údajně snížili hnojení za posledních pár let na třetinu bude se zlepšovat časem), příliš velkého zornění, chybějící kanalizace a neukázněnosti lidí (např. vypouštění septiků do potoků). h) Řeka Berounka svou scenérií přitahuje do oblasti vodáky i další turisty. i) Existuje dostatek podkladů pro hodnocení vlivu zemědělství na kvalitu vod v Českém krasu. j) Údolní niva Berounky je ohroženým záplavovým územím, některé potoky jsou též potenciálně záplavově rizikové, záplavová území jsou zastavěna překážkami kterými je průběh povodní zhoršován, a na kterých dochází ke škodám. - 20/48 -