Aktuální výsledky biomonitoringu Jodurie u české populace

Podobné dokumenty
22. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2017 Vybrané výsledky biologického monitoringu dětské populace (2016)

Vybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO

Současný stav saturace jódem a prevence jodového deficitu v ČR

Stopové prvky u seniorů v institucionalizované péči

JODURIE TĚHOTNÝCH A JEJICH DONOŠENÝCH NOVOROZENCŮ

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Preventivní opatření k zlepšení saturace jódem v ČR

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

PREVENCE JÓDOVÉHO DEFICITU V ČR HISTORIE A SOUČASNÝ STAV

1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní ústav Praha rysava.szu@centrum.cz

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Příloha č. 1 Dotazník

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

Má vyšetřování tyreoglobulinu význam i mimo tyreoidální onkologii?

Nutriční problematika romské populace

Ozdravení školního stravování z pohledu hygienika

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Obsah jódu v různých typech mléka z tržní sítě ČR

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

rámcového programu HORIZON 2020 Evropské unie.

6) Zátěž české populace POPs

PITNÝ REŽIM ŠKOLNÍCH DĚTÍ

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

Studie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

STRAVOVACÍ NÁVYKY, DŮLEŽITÁ SOUČÁST ŽIVOTNÍHO STYLU

Řešení jodového deficitu příklad efektivní komunikace rizika

Prevence a léčba obezity v Evropské unii Současný stav v ČR

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR

Nutriční problematika romské populace

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

Výzkum porovná výskyt toxických látek v těle dětí z 21 zemí

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Konference Efektivní strategie podpory zdraví V Státní zdravotní ústav Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

SISP - charakteristika výběrového souboru

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Význam analýzy obvyklé distribuce spotřeby potravin v průběhu dne (SAMPLEMON)

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Biomonitoring člověka, jeho vývoj a cíle v rámci Evropy: Evropská iniciativa v biomonitoringu (EHBMI) co nového od roku

Státní zdravotní ústav Praha

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

STUDIE A ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Výskyt nadváhy a obezity

Složení syrového mléka z ekologických provozů

MNOŽSTVÍ PŘIJÍMANÉ SOLI VE STRAVĚ U VYBRANÝCH DOSPĚLÝCH JEDINCŮ A VLIV TOHOTO MNOŽSTVÍ NA KREVNÍ TLAK

nní biologický monitoring v České republice a některých n evropských státech

Diabetes neboli Cukrovka

Zpráva o projektu ŽIVOTNÍ STYL A OBEZITA longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR

Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky

Rakovina není náhoda. Výsledky průzkumu rizikových onkologických faktorů v rodinách studentů středních škol

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Budu hovořit o JUNIOR mléce a o výživě pro malé děti. Představím vám belgický konsenzus pro JUNIOR mléka, který byl publikován v roce 2014 v European

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava

Výsledky kontrolních šetření ČŠI ve školních jídelnách. Bc. Alena Chládková kontrolní pracovnice

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

EFEKTIVITA PRIMÁRNÍ PREVENCE NEMOCÍ

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006

ODHAD PŘÍVODU MAKRONUTRIENTŮ U DOSPĚLÉ POPULACE V ČR (SISP)

Studie obsahu a zastoupení trans-mastných kyselin v mateřském mléce v ČR

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

Příloha A 59

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

Dostatek energie u chronického onemocnění ledvin a optimální tělesná hmotnost

CELIAKIE bezlepková strava. PA, ZZ Mgr. Jana Stávková

Tyreopatie v ambulantní praxi

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

Výsledky kontroly sledování obsahu jódu v kompletní krmné dávce pro dojnice

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

VÝSLEDKY STUDIE STRAVOVACÍCH ZVYKLOSTÍ NAŠICH OBYVATEL (SE ZAMĚŘENÍM NA KONZUMACI VÁPNÍKU A VITAMINU D)

PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Cholesterol 2016

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR

GESTAČNÍ DIABETES MELLITUS A TYREOPATIE

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě

CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL

Transkript:

Aktuální výsledky biomonitoringu Jodurie u české populace Lenka Hanzlíková Konference: Saturace obyvatelstva jódem a dosud existující problémy, 2018

Biologický monitoring jodurie Biologický monitoring: 2015 dospělá populace 2016 dětská populace Posouzení dostatečného zásobování jodem JODURIE Až 90 % z přijatého jodu je průměrně vylučováno močí MOČ - dobrý ukazatel saturace jódem Analýza probíhala v akreditovaných laboratořích SZÚ v Praze (ICP-MS)

Biologický monitoring jodurie Dospělí 2015 dárci krve ve věku 18-65 let Praha, Liberec, Ostrava, Žďár nad Sázavou 234 vzorků moči odběr moči v ranních hodinách na TO Dotazníkové šetření: pohlaví, BMI, kouření, stravovací zvyklosti (konzumace mléka, pečiva, mořských ryb), suplementace doplňky stravy 61 % mužů a 39 % žen 19,2 % aktivních kuřáků 16,2 % užívá doplňky stravy (multivitaminy)

Biologický monitoring jodurie Děti 2016 věk 5 a 9 let Praha, Liberec, Ostrava, Žďár nad Sázavou, Kutná Hora 400 vzorků moči první ranní moč Dotazníkové šetření: pohlaví, BMI,pasivní kouření, stravovací zvyklosti (konzumace mléka, vajec, pečiva, mořských ryb), suplementace doplňky stravy 55 % chlapců a 45 % dívek 38,7 % 5leté a 61,3 % 9leté 18,5 % užívá doplňky stravy (multivitaminy, marťánci, vibovit, jodid 100)

Kategorie jodurie a jejich rizik Hodnoceno podle kritérií WHO/ICCIDD Medián dospělé populace: (krev) 111 µg/l Hodnota I v moči Klasifikace saturace 99 (medián; % dospělých µg/l) v rozmezí 80-250 µg/l Hodnocení (rizika) < 19 Nedostatečná saturace 20 49 Nedostatečná saturace Vážný nedostatek (endemický kretenismus, těžká hypotyreóza, struma) Střední nedostatek (struma, hypotyreóza, poruchy vývoje) 50 99 Nedostatečná saturace Mírný nedostatek 100 199 Optimální saturace Adekvátní příjem 200 299 Mírně nadprůměrná s. > 300 Nadměrná saturace Riziko hypertyreózy u citlivých jedinců Riziko škodlivého efektu jodu (hypertyreóza, autoimunitní onemocnění štítné žlázy)

Dospělí 2015 Medián: 129 µg/l 17% 7% 10% 34 % dospělých bylo zásobeno jódem nedostatečně 24% Neprokázala se žádná závislost (lokalita, pohlaví, věk, konzumace mléka, vajec, pečiva, ryb; kuřáci vs. nekuřáci) Významným faktorem byla konzumace potravinových doplňků (p<0,05) 42% Nedostatečná saturace (0-49 µg/l) Nedostatečná s.-mírný deficit (50-99 µg/l) Optimální saturace (100-199 µg/l) Mírně nadprůměrná s. (200-299 µg/l) Nadměrná saturace (>300 µg/l)

Děti 2016 Medián: 248 µg/l 1% 6% Pouze 7 % dětí bylo zásobeno jódem nedostatečně 34% 25% 5leté děti měly statisticky významně vyšší koncentrace jódu v moči než 9leté (p 0,05; 279 µg/l vs. 265 µg/l) Neprokázala se žádná další závislost (lokalita, pohlaví, konzumace mléka, vajec, pečiva, ryb; suplementace p. doplňků) 34% Nedostatečná saturace (0-49 µg/l) Nedostatečná s.-mírný deficit (50-99 µg/l) Optimální saturace (100-199 µg/l) Mírně nadprůměrná s. (200-299 µg/l) Nadměrná saturace (>300 µg/l)

% Jodurie dětí a dospělých 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5 let 9 let Dospělí Nedostatečná saturace (0-49 µg/l) Nedostatečná s.-mírný deficit (50-99 µg/l) Optimální saturace (100-199 µg/l) Mírně nadprůměrná s. (200-299 µg/l) Nadměrná saturace (>300 µg/l)

Konzumace potravinových doplňků s obsahem jodu Dospělí 16,2 % užívá doplňky stravy (multivitaminy) významným faktorem byla konzumace potravinových doplňků (p<0,05) Suplementace - medián: 148 µg/l Bez suplementace - medián: 123 µg/l Děti 18,5 % užívá potravinové doplňky(multivitaminy, marťánci, vibovit, jodid 100) Nebyla potvrzena souvislost mezi koncentrací jodu v moči a užíváním doplňků

Konzumace mléka a mléčných výrobků denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně a méně x 50 =146,2 X 50 =113,5 x 50 =150,5 N=75 (32,1 %) N=22 (9,4 %) N=4 (1,7 %) x 50 = 125,4 N=133 (56,8 %) denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně a méně x 50 =267,8 µg/l X 50 =170,5 µg/l x 50 =200,7 µg/l N=68 (17 %) N=6 (1,5 %) N=3 (0,75 %) x 50 = 295,1 µg/l N=307 (76,8 %) Dospělí Děti

Konzumace pečiva a cereálií Konzumace pečiva a cereálií Dospělí denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně a méně x 50 = 125,4 µg/l x 50 =132,2 µg/l X 50 =130,4 µg/l x 50 =110,4 µg/l N=183 (78,2 %) N=37 (15,8 %) N=6 (2,6 %) N=7 (3 %) Děti denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně x 50 = 255 µg/l x 50 =212 µg/l X 50 =185 µg/l x 50 =200,7 µg/l N=335 (83,8 %) N=37 (9,25 %) N=6 (1,5 %) N=4 (1 %)

Konzumace vajec Dospělí denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně a méně x 50 = 96,6 µg/l x 50 =121,8 µg/l X 50 =136 µg/l x 50 =111 µg/l N= 7 (3 %) N= 41 (17,5 %) N= 108 (46,2%) N= 77 (33 %) x 50 = 334 µg/l N= 6 (1,5 %) Děti denně 2x 3x týdně 1x týdně 1x měsíčně a méně x 50 =234 µg/l X 50 = 247 µg/l x 50 =255 µg/l N= 36 (15,4 %) N= 148 (37 %) N=188 (47 %)

Konzumace mořských ryb 2x 3x týdně x 50 =120 µg/l N= 4 (1,7 %) 1x týdně x 50 =124 µg/l N=61 (26 %) Dospělí 1x měsíčně X 50 =129 µg/l N=124 (53 %) nikdy x 50 =128 µg/l N=43 (18,4 %) 2x 3x týdně x 50 =241,8 µg/l N= 10 (2,5 %) Děti 1x týdně x 50 =264,2 µg/l N=116 (29 %) 1x měsíčně X 50 =181 µg/l N=181 (45,3 %) nikdy x 50 =256,2 µg/l N=72 (18 %)

Jodurie ve světě http://www.ign.org/cm_data/ign_global_map_allpop_30may2017.pdf

Závěr Od roku 2004 je Česká republika zemí se zvládnutým jódovým deficitem (podle kritérií ICCID). Výsledky biologického monitoringu prokázaly u sledované skupiny dětí jodurii na horní hranici optima; je tedy nutné dále sledovat její vývoj nejen z hlediska nedostatečné, ale i narůstající nadměrné saturace a podporovat optimální zásobení jodem. Tyto vyšší hodnoty u dětí mohou být způsobeny vetší konzumací mléka a mléčných produktů, které obsahují jód a jsou dětmi konzumovány častěji než u dospělé populace.

Děkuji za pozornost