KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Podobné dokumenty
Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

O původu prvků ve vesmíru

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Extragalaktické novy a jejich sledování

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Když vybuchne supernova

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Geometrické proměnné hvězdy (Extrinsic variable stars) Zákrytové proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Astronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Úvod do fyziky plazmatu

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Chemické složení vesmíru

Astronomie, sluneční soustava

ŽIVOT KOLEM HVĚZD. 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd

Co je vesmír? SVĚTELNÉ ROKY

NO Severní obloha podzimní souhvězdí

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc,


Kategorie EF pondělí

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Příklady Kosmické záření

Za hranice současné fyziky

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004

Modulární systém v astronomii

Datová analýza. Strana 1 ze 5

Základní jednotky v astronomii

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Byl jednou jeden život. Lekce č. 6 Magda Špoková, Bára Gregorová

poznáváme vesmírem POZNÁVÁME VESMÍREM BARYCENTRICKÉ MÍČKY Oběžné dráhy a těžiště METODIKA PRO UČITELE a PRACOVNÍ LISTY PRO ŽÁKY

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

Jsou hvězdy doopravdy stálice?

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace ŘEŠENÍ

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Astronomie a astrofyzika

Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Profily eliptických galaxíı

fyzika P07 poznáváme vesmírem BARYCENTRICKÉ MÍČKY Oběžné dráhy a těžiště

Jak se pozorují černé díry?

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Životní cyklus hvězd

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Vesmír laboratoř extrémních teplot(?)

Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos

11 milionů světelných let od domova...

Transkript:

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami (v případě Země např. s vymíráním druhů) Např.: Srážka Země s planetou vyhynutí dinosaurů, výbuch supervulkánu, útok mimozemšťanů Co to má co dělat s astronomií?

Význam v astronomii Kataklyzmické proměnné Supernovy Hypernovy Novy Magnetary Polary Gama záblesky

Supernovy Typy supernov: Supernova Supernova Supernova Supernova II Ia Ib Ic

SN typu II, Ib a Ic Nachází se ve spirálních a nepravidelných galaxiích poblíž míst hvězdné tvorby SN II jsou zakončením vývoje hmotných hvězd (hmotnost větší jak 11 Sluncí) V hvězdných jádrech mohou probíhat TJ reakce až po Fe poté dochází ke zhroucení centrální oblasti na neutronovou hvězdu, dojde k uvolnění energie = výbuch supernovy SN Ib a Ic mají zřejmě podobnu příčinu vzniku jako SN II, avšak vznikají v těsných dvojhvězdách s hmotnými složkami, jsou slabší o 1,5 až 2 mag než SN Ia

SN typu Ia Nachází se ve všech typech galaxií Velmi jasné, identické světelné křivky jsou tzv. standardní svíčky Vznikají z méně hmotných hvězd, tedy i v galaxiích, kde hvězdná tvorba dávno ustala Vznik v těsných dvojhvězdách s C-O bílým trpaslíkem Pozvolný nárůst hmotnosti BT přenosem hmoty z druhé složky, výbuch po překročení meze 1,3 sluneční hm., BT rozmetán Srážka dvou bílých trpaslíků?

Hypernovy Zakončení vývoje hmotných hvězd (hmotnost větší jak 50 Sluncí) Zhroucení hvězdy, přičemž z pólů vytrysknou dva energetické proudy plazmatu téměř rychlostí světla emitující gama záření Vývoj může být zakončen vznikem černé díry Pravděpodobný původ tzv. gama záblesků Odhaduje se, že v naší Galaxii dochází k výbuchu 1x za 200 mil. let (kolik za dobu života Galaxie tedy mohlo vybuchnout?)

Supernovy M1 = Krabí mlhovina, 1054 Tau Keplerova supernova, 1604 Oph Tychonova supernova, 1572 Cas SN1987A, z roku 1987 v LMC

Hypernovy Zakončení vývoje hmotných hvězd (hmotnost větší jak 50 Sluncí) Zhroucení hvězdy, přičemž z pólů vytrysknou dva energetické proudy plazmatu téměř rychlostí světla emitující gama záření Vývoj může být zakončen vznikem černé díry Pravděpodobný původ tzv. gama záblesků Odhaduje se, že v naší Galaxii dochází k výbuchu 1x za 200 mil. let (kolik za dobu života Galaxie tedy mohlo vybuchnout?)

Novy Změna jasnosti hvězdy i o 10mag během několika dní, pokles jasnosti je pozvolný (cca 40 dní) Souvisí s vývojem těsných dvojhvězd Přetok hmoty na bílého trpaslíka, vytvoření slupky na bílém trpaslíku, zvýšení teploty a tlaku způsobí zapálení překotných termojaderných reakcí, dojde k výbuchu, při kterém dojde ke zničení slupky, ale bílý trpaslík zůstane a proces se může opakovat Teoreticky stačí hvězdný vítr z druhé složky dvojhvězdy (červený obr) = symbiotické proměnné hvězdy

Magnetary Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem Při zhroucení supernovy do neutronové hvězdy se zesiluje magnetické pole, za určitých okolností se může zesílit ještě více pozorujeme magnetar Okolnosti: hvězda rychle rotovala a měla silné pole ještě před výbuchem supernovy Odhad: cca 1/10 supernov vyústí v magnetar, zbytek v neutronovou hvězdu či pulzar Dochází k tzv. hvězdotřesení vlivem silného tlaku gama záblesky

Gama záblesky Uvolnění obrovského množství energie formou výtrysku = jetu, které pozorujeme na Zemi jako záblesk gama záření, následuje dosvit v RTG, UV záření či viditelném světle Nejsvítivější událost ve vesmíru (větší energie než svítivost celé naší Galaxie) Objeveno během studené války americkými družicemi Vela (1963 1965), výsledky armáda předala astronomům až v r. 1973! Gama záblesk by dokázal zničit veškerý život na Zemi Teorie vzniku: (supernova), srážka bílých trpaslíků, neutronových hvězd či černých děr, hypernova, magnetar namotávání magnetického pole vlivem rychlé rotace