EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 25. 9. 2013 2013/2174(INI) NÁVRH ZPRÁVY o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof (2013/2174(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Sampo Terho PR\1004211.doc PE519.700v01-00 Jednotná v rozmanitosti
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 PE519.700v01-00 2/5 PR\1004211.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof (2013/2174(INI)) Evropský parlament, s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 16. dubna 2013 o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof (COM(2013)0213), s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2013 nazvané Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2013)0216), s ohledem na veřejnou konzultaci k zelené knize, kterou Komise pořádala od 16. dubna do 15. července 2013, s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí č. 12/2012 nazvanou Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2012, zpráva založená na ukazatelích, s ohledem na zprávu společného výzkumného střediska Evropské komise ze září 2012 nazvanou Přírodní katastrofy: význam rizika a pojistné krytí v EU, s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii, s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0000/2013), A. vzhledem k tomu, že míra rozšíření, která měří celkový podíl pojistného v rámci HDP dané země, se mezi členskými státy liší, a že míra rozsahu hospodářských ztrát způsobených povětrnostními jevy není v jednotlivých členských státech stejná; B. vzhledem k tomu, že situace na unijním trhu s pojištěním je nesourodá, neboť členské státy jsou vystaveny odlišným rizikům a přírodním katastrofám a předvídatelnost přírodní katastrofy závisí na různých faktorech (meteorologických, zeměpisných atd.); C. vzhledem k tomu, že v letech 1980 až 2011 si malý počet rozsáhlých událostí vyžádal přibližně polovinu všech nákladů souvisejících s povětrnostními jevy; že přírodní katastrofy představují finanční riziko, ať k nim dojde kdekoli; D. vzhledem k tomu, že bouře, rozvodnění řek a přívalové deště patří mezi hlavní rizika přírodních katastrof, s nimiž se Evropa potýká, a že ačkoli se vyskytují stále častěji, je stále nemožné odhadnout jejich stále větší následky v podobě škod a nákladů; E. vzhledem k tomu, že občané si často neuvědomují různá rizika, která s sebou povětrnostní jevy mohou nést, nebo mají tendenci podceňovat rizika přírodních katastrof a důsledky nedostatečné přípravy; F. vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy závisejí na meteorologických a zeměpisných jevech, zatímco katastrofy způsobené člověkem vznikají v důsledku nesprávného chování PR\1004211.doc 3/5 PE519.700v01-00
a špatného řízení rizik; G. vzhledem k tomu, že trh v oblasti pojištění pro případ přírodních katastrof je negativně ovlivněn nárůstem preventivních opatření v podobě přizpůsobení se změně klimatu (např. výstavba protipovodňových hrází), zatímco trh v oblasti pojištění proti katastrofám způsobeným člověkem má za cíl splnit požadavky v oblasti odpovědnosti vyplývající z bezpečnostních norem; Prevence a informace 1. domnívá se, že prevence je nejdůležitějším faktorem, pokud jde o ochranu osob a předcházení ztrátám v souvislosti s neočekávanými událostmi; poukazuje na úlohu EU při rozvíjení odpovědnější společnosti a vytváření kultury prevence, která zvyšuje povědomí občanů jak o přírodních nebezpečích, tak o nebezpečích způsobených člověkem; 2. domnívá se, že díky dalším výzkumům vznikne podrobný rámec různých situací, který umožní pochopit environmentální rizika a předcházet jim a snížit nejistotu v této oblasti; vítá partnerství mezi pojišťovacími společnostmi a výzkumnými institucemi, jejichž cílem je sdružovat zdroje, dovednosti a odborné znalosti s cílem lépe připravit občany na rizika spojená s přírodními katastrofami; 3. domnívá se, že EU může přinést skutečnou přidanou hodnotu tím, že podpoří zodpovědné chování jednotlivců, a vítá podporu kampaní zaměřených na zvýšení povědomí občanů o nebezpečích přírodních katastrof, zeměpisných znalostí a znalostí klimatu; 4. zdůrazňuje, že zapojení místních orgánů a zúčastněných stran do rozhodování týkajícího se územního plánování a rozvoje měst by mohlo zlepšit řízení přírodních katastrof; domnívá se, že užší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem by mohla pomoci členským státům a místním orgánům při identifikaci vysoce rizikových oblastí a rozhodování o opatřeních v podobě přizpůsobení se změně klimatu; 5. vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy a zkušenosti s cílem chránit občany před neočekávanými událostmi a rozvíjet síť pro výměnu informací spravovanou na přeshraniční úrovni; Trh s pojištěním 6. vítá úsilí Komise o zvýšení povědomí o katastrofách, konstatuje však, že přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem vyžadují různé typy pojištění a vztahují se na ně dva odlišné trhy s pojištěním, a proto nemohou být řešeny společně, byť některá rozhodnutí člověka mohou mít vliv na hrozbu přírodní katastrofy; 7. vyzývá Komisi, aby zajistila snadný přístup k vědeckým informacím, a to i prostřednictvím srovnávacích statistik, a aby zveřejňovala jasné a přesné údaje s cílem pomoci spotřebitelům při rozhodování o uzavírání pojištění proti přírodním katastrofám; domnívá se, že by mohlo být užitečné zavést standardní formáty založené na různé klasifikaci událostí; 8. připomíná, že přírodní katastrofy mají dopad jak na domácnosti, tak na obchodní činnosti PE519.700v01-00 4/5 PR\1004211.doc
a vyzývá pojišťovací společnosti, aby nabízely finančně dostupné pojistné krytí s cílem podněcovat občany, aby uzavírali pojištění na ochranu svého majetku před poškozením; vyzývá společnosti, aby zavedly pobídky, které by reagovaly na pojišťovací potřeby v oblasti odpovědnosti za životní prostředí, např. pro podniky v plynárenském nebo jaderném odvětví; 9. vyzývá pojišťovací společnosti, aby zjednodušily smlouvy pro spotřebitele a poskytovaly informace o preventivních opatřeních s cílem usnadnit spotřebiteli výběr; 10. uznává, že je třeba, aby spotřebitelé pochopili, jaké pojistné krytí mají a jak by toto krytí fungovalo; zdůrazňuje, že spotřebitelé musí být při nákupu pojišťovacích produktů a před podepsáním smlouvy plně informováni o všech podmínkách; Nepovinné pojištění 11. připomíná, že nakonec hradí škody stát, a navrhuje, aby členské státy uznávaly význam prevence, která by se měla stát jedním z pilířů investiční strategie, neboť je účinnější omezit následky katastrofy než posléze poskytovat krytí a napravovat škody; 12. zdůrazňuje hrozbu morálního hazardu, pokud se občané domnívají, že jejich vláda využívá veřejné prostředky ze státního rozpočtu na pokrytí ztrát; kritizuje tudíž kroky a opatření, které odrazují občany od toho, aby se chránili; 13. připomíná, že v tomto odvětví musí být zachována individuální odpovědnost, a bere na vědomí úsilí členských států s cílem propojit podporu individuální odpovědnosti s účastí státu, který hradí všechny ztráty v případě, že neexistuje soukromá iniciativa; 14. usuzuje proto, že v této oblasti nedochází k narušování trhu, které by odůvodňovalo zásah na evropské úrovni, nedomnívá se, že by se této záležitosti dalo nalézt univerzální řešení; připomíná, že pojišťovací produkty na míru závisí na řadě prvků, jako je druh rizika, kultura a opatření přijímaná členskými státy; 15. domnívá se, že pružný trh s pojištěním proti přírodním katastrofám umožňuje společnostem přizpůsobit produkty různým podmínkám a že nepovinný rámec je nejlepší cestou, jak vytvářet produkty odpovídající přírodním rizikům v dané oblasti; 16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i parlamentům členských států. PR\1004211.doc 5/5 PE519.700v01-00