Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění



Podobné dokumenty
Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

Mechanické kmitání a vlnění

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.

VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz.

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Akustické vlnění

Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.

1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

Měření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Zvuk. Úkol:

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0307 Anotace

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Ultrazvukové diagnostické přístroje. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí

Taje lidského sluchu

Radiologická fyzika. Zvuk a ultrazvuk

VLASTNOSTI ZVUKU A ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ

Fyzikální podstata zvuku

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Akustika. 3.1 Teorie - spektrum

25 - Základy sdělovací techniky

Akustika pro posluchače HF JAMU

Infrazvuk a ultrazvuk

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Zvuk a jeho vlastnosti

AKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti

- Princip metody spočívá ve využití ultrazvukového vlnění, resp. jeho odrazu od plošných necelistvostí.

Ultrasonografická diagnostika v medicíně. Daniel Smutek 3. interní klinika 1.LF UK a VFN

mel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům.

Měření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Světelné a zvukové jevy. Úkol:

Václav Syrový: Hudební akustika, Praha 2003, s. 7

08 - Optika a Akustika

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 10. Měření hluku

Akustika pro posluchače HF JAMU

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.20 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

B2M31SYN SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem

Zobrazování. Zdeněk Tošner

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Zvukové jevy. Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

Problematika hluku z větrných elektráren. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o.

2. přednáška. Petr Konvalinka

difúzní zvukové pole Q r

Zvuk a hluk MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Experimentální analýza hluku

Šíření a vlastnosti zvuku

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Jan Kaňka

Zvukové rozhraní. Základní pojmy

Mechanické kmitání (oscilace)

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, Hradec Králové

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika cvičení č.1 Hluk v vzduchotechnice vypracoval: Adamovský Daniel

JEDNODUCHÝCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Mapování hluku v terénu (práce v terénu)

Hluk na pracovišti a jeho následky. MUDr. Beatrica Dlouhá Praha

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

(test version, not revised) 16. prosince 2009

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

Základy akustiky. Základní pojmy a definice v akustice Stavební a prostorová akustika Metody snižování hluku

DUM č. 8 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

Studium ultrazvukových vln

AKUSTIKA. Barva tónu

Daniel Tokar

Tedy: Zdrojem zvuku je libovolné kmitající nebo chvějící se pružné těleso.

JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? Univerzita Palackého v Olomouci

TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC

PŘÍRUČKA PRO ZAČÁTEČNÍKY ZÁKLADY AKUSTIKY

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

CZ.1.07/1.5.00/

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Transkript:

Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny vnímá sluchovým orgánem jako zvuk Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění Harmonické zvukové vlny: u( x, t) u sin[ ω( t x / c)] Akustická rychlost: - rychlost uspořádaného kmitání částic prostředí kolem střední polohy při vlnění u v( x, t) uωcos[ ω( t x / c)] t v u ω u amplituda akustické výchylky v amplituda akustické rychlosti

Akustické vlnění Akustický tlak -přídavný tlak, způsobený šířením vlny v elastickém materiálu Akustický tlak v tekutinách: p a p a u K x c p cos[ ω( t x / c)] p ρcωu ρcv u ρ x p p + c p a ntenzita vlnění: 1 ρcω u 1 p ρc 1 p Z obecně mohou být rychlost a akustický tlak fázově posunuty Z ρc akustický vlnový odpor Efektivní hodnoty akustických veličin: p e p v e v p e v e ρcv e pe ρc Výkon zvuku: P S

Subjektivní vnímání zvuku Hudební zvuky, tóny akustický tlak je periodickou funkcí času (vyvolává libozvučné sluchové vjemy) - čárové frekvenční spektrum Nehudební zvuk (hluk, šum) akustický tlak nepravidelně a neperiodicky kolísá (vyvolává nelibozvučné, rušivé sluchové vjemy) - spojité frekvenční spektrum frekvenční spektrum - závislost amplitudy zvukové vlny na frekvencích, jež jsou ve vyšetřovaném zvuku obsaženy u C( f ) C f ) du df ( du f f 3 f f df f Hudební zvuk Hluk, šum

Subjektivní vnímání zvuku Harmonická analýza zvuku: - každý periodický i neperiodický zvukový signál můžeme rozložit v součet dílčích harmonických funkcí (Fourierovy řady a integrály) periodické funkce u imωt ( t) C je m m A m cos( mω t) + Bm sin( mωt) m 1 C k C * k 1 T ikω t k,1,,... T u( t) e dt základní frekvence ω πf (první harmonická) vyšší harmonické ωk kω k πf k,3,4...

Subjektivní vnímání zvuku Harmonická analýza zvuku:

Subjektivní vnímání zvuku Při subjektivním hodnocení zvukového vjemu rozlišujeme tři základní charakteristiky zvuku: 1) Výška tónu - je objektivně určena základní (nejnižší) frekvencí ve spektru a určuje výšku celého hudebního zvuku. ) Barva zvuku - vyjadřuje kvalitu hudebního zvuku, je závislá na typu spektra (počtu harmonických složek a poměru jejich intenzit (amplitud)) 3) Hlasitost -příčinou větší či menší hlasitosti vnímaného zvuku je větší či menší intenzita dopadající vlny, dále je vjem síly zvuku závislý i na frekvenci vnímaného zvuku.

Subjektivní vnímání zvuku minimální postřehnutelná Výška tónu relativní změna frekvence u absolutní výška tónu lidského ucha,-1% - je dána frekvencí čistého tónu, o němž pozorovatel usoudí, že zní stejně vysoko jako zkoumaný zvuk (hladina intenzity 4 db) relativní výška tónu - je vyjádřena hudebním intervalem (poměr dvou frekvencí) oproti základnímu tónu hudební stupnice jednotkou je 1 tón (relativní výška se potom vyjadřuje v násobcích nebo zlomcích tónů) subjektivní výška tónu - čistě subjektivní hodnocení výšky - není totožná s frekvencí - frekvenční interval se subjektivně rozdělí na stejně velké výškové intervaly (stupnice subjektivní výšky tónu) - jednotkou je 1 mel (melody) výška tónu o frekvenci 1 Hz a intenzitě 4 db je 1 mel subjektivní vjem výšky tónu o stejné intenzitě je závislý na frekvenci

Hlasitost zvuku Subjektivní vnímání zvuku subjektivní vjem hlasitosti zvuku závisí na intenzitě a frekvenci zvuku pro sjednocení hodnocení hlasitosti a subjektivní výšky tónů byl vybrán tzv. referenční tón - harmonický tón o frekvenci 1 Hz Práh slyšitelnosti - nejnižší slyšitelná intenzita referenčního tónu 1 & 1 Wm citlivost sluchového orgánu je nejvyšší Práh bolestivosti - nejvyšší intenzita vnímaného zvuku, která ještě nezpůsobí bolest max & 1 Wm

Subjektivní vnímání zvuku Weber-Fechnerův zákon změna fyziologického vjemu X je úměrná relativní změně jeho fyzikální příčiny P W.-F.zákon platí pouze přibližně dx dp C P X P C log P týká se sluchových i zrakových vjemů - pro míru vjemu v akustice zavádíme pojem hladina intenzity L L 1 log p L log p e e [db] [db] intenzita referenčního tónu prahová intenzita 1 & 1 Wm p e prahový efektivní akustický tlak p e &,3 1 5 Pa měřítkem fyzikální intenzity zvuku L neumožňuje vyjádření subjektivního vjemu hlasitosti

Subjektivní vnímání zvuku citlivost sluchu je značně závislá na frekvenci zvuku zvuky (tóny) o různých frekvencích a stejné intenzitě se nám tedy jeví různě silné (hlasité) závisí od jaké prahové hodnoty určujeme hladinu intenzity zvuku prohodnocení subjektivního vjemu hlasitosti zvuku považujeme Weber- Fechnerův zákon přesně platný pro referenční tón o frekvenci 1 Hz referenční tón používáme pro subjektivní srovnávání hlasitosti vyšetřovaného zvuku křivky se stejným subjektivním vjemem hlasitosti jako má referenční tón o dané intenzitě

Subjektivní vnímání zvuku hladina hlasitosti L H - hladina intenzity srovnávacího referenčního tónu, při níž se tento tón v místě poslechu jeví stejně hlasitý jako vyšetřovaný zvuk Zvuk se nám bude jevit hlasitější o 1Ph, vzroste-li jeho intenzita o 6%, což je minimální uchem postřehnutelný rozdíl. Ph práh slyšitelnosti 1 Ph práh bolesti ( LH 4)/1 Hlasitost H H [son] - vyjadřuje subjektivní míru síly zvukového vjemu - udává se v sonech subjektivní odhad poměru intenzity srovnávaného zvuku a referenčního zvuku s hladinou hlasitosti 4 Ph L H 1 log [Ph] tj. dva tóny o různých frekvencích a stejné intenzitě neslyšíme stejně hlasitě hladina hlasitosti závisí na frekvenci L H (f) dh & C d Hlasitost respektuje nelinearitu subjektivního vnímání intenzity zvuku,7 zvuk s dvojnásobnou hlasitostí se bude jevit pozorovateli dvakrát hlasitější

Subjektivní vnímání zvuku Křivky stejné hladiny hlasitosti L 3dB konstantní hladina intenzity zvuku intenzita zvuku akustický tlak

Subjektivní vnímání zvuku Hladina zvuku (hluku) Zvuk L [db] H [son] absolutní ticho,6 tiché dýchání tichá odhlučněná místnost tichá obývací místnost průměrný hluk v bytě klidná konverzace hlučná ulice silný křik rockový koncert tryskové letadlo raketový motor 1 15 3 4 4-6 7-9 8 13 15 18,13,17,5 1 1-4 8-3 16 51 48 16384 1 db práh bolesti

Subjektivní vnímání zvuku Příklad: (hladina intenzity hluku) -určete, jak se sníží hladina intenzity hluku L, vzdálíme-li se od zdroje hluku do dvojnásobné (n) resp. šestinásobné (n6) vzdálenosti (hluk se šíří všemi směry) ntenzita hluku: 1 ~ R 1 n R R 1 Hladina intenzity hluku: L 1 log L 1 n 1 L1 L log 1 log n L 6 db n 6 L 15,6 db

Šíření zvuku v prostoru Zvuková odrazivost r r i i t Zvuková průzvučnost τ t i α + r 1 r δ R Stupeň zvukové neprůzvučnosti Zvuková pohltivost R 1log(1/ τ) [db] α δ + i t δ + τ zvuk se odráží a pohlcuje na stěnách místností činitel zvukové pohltivosti zeslabení intenzity při průchodu vrstvou tloušťky dx βdx d x e βx součinitel pohltivosti

Šíření zvuku v prostoru Pohltivost stěny: n A i 1 α i S i Ozvěna (echo): - jev, při kterém vlivem odrazu zvuku, slyší pozorovatel zvuk dvakrát nebo vícekrát za sebou (v uzavřeném i volném prostoru) - pokud dorazí dostatečně intenzivní zvuková vlna po době t,1 s nebo delší po přijetí přímé zvukové vlny c & 34 m/s L c t & 34 m Doba dozvuku: - doba, za kterou hladina intenzity po vypnutí zdroje zvuku klesne na 1-6 původní hodnoty (tj. o 6 db) T n,164 i 1 V S i ln(1 α ) + 4mV i ozvěnu pozorujeme, jestliže zvuk odrážející plocha je dále nežli 34m Millingtonův vzorec pro dobu dozvuku m součinitel pohltivosti zvuku ve vzduchu V objem místnosti

Blesk a hrom: Šíření zvuku v prostoru -určete přibližně, jak vzdálená je bouřka, jestliže hrom uslyšíme po čase t 1 s D c t 34 1 3,4 km -určete intenzitu zvuku, jestliže naměřená hladina intenzity hromu je L 1 db L 1 1 1 W/m

Použití ultrazvuku Ultrazvuk mechanické vlnění s frekvencí vyšší nežli khz budiče piezoelektrické nebo magnetostrikční lze dosáhnout frekvence až 1 6 Hz a intenzitu v řádu 1 6 W/m ultrazvukové vlny mají velmi krátkou vlnovou délku λ a šíří se kolem překážek prakticky přímočaře Útlum ultrazvuku: absorpce vlnění odraz, lom a rozptyl vlnění x e βx Plyny a kapaliny: β/f konst. Kovy: β/f konst. - výrazně se zeslabují ve vzduchu (s rostoucí frekvencí) - malá absorpce ultrazvuku ve vodě (použití - sonary) Materiál f 1 khz f 1 khz zeslabení x / voda x 14 m x 14 m vzduch x,6 m x,6 m hliník x 58 m x,58 m

Použití ultrazvuku vlastnosti ultrazvuku (různá pohltivost a odrazivost v materiálech) nabízí široké spektrum použití v technice a lékařství a) zobrazování ultrazvukem (lékařská diagnostika) b) echolokace (sonary, živočichové) c) průzkum a mapování oceánů (měření hloubek) d) nedestruktivní kontrola výrobků a materiálů ultrasonografie - vhodné pro zobrazování a diagnostiku měkkých tkání

echolokace Použití ultrazvuku využití odrazů ultrazvukových vln na překážkách pro detekci jejich rozmístění v prostoru sonary - aktivní i pasivní sonarové systémy pro podhladinovou detekci plavidel - používají se detektory a vysílače ultrazvukových pulsů o frekvencích 1 Hz- 1 khz

Použití ultrazvuku Měření hloubek oceánů sonarem (topografie dna) měřením doby T mezi vysláním a příjmem odražených ultrazvukových pulsů (ech) ode dna lze určit hloubku h ct echolokace živočichů někteří živočichové (např.netopýři, delfíni, ) používají ultrazvukových signálů pro orientaci při pohybu a detekci potravy netopýři zvukový puls: frekvence -16 khz, délka,7-6 ms, opakování 5-15 s -1, intenzita 4-15 db sonar: rozlišovací schopnost,5 mm (nepřímo úměrná vzdálenosti překážky), dosah 5-5 m, úhlové rozlišení < 5

Použití ultrazvuku Nedestruktivní kontrola materiálů - využívají odrazu a útlumu ultrazvukových vln na rozhraní pevných a plynných látek (detekce kazů) pomocí detekce odražených ultrazvukových pulsů (ech) - lze použít i u kovových vzorků značné tloušťky a odhalit vnitřní vady materiálu (trhliny, bubliny a jiné nehomogenity) o milimetrové velikosti detekce vnitřních defektů materiálů měření tloušťky vrstev materiálu (s přesností 1µm) měření mechanických parametrů materiálů (modul pružnosti, ) odrazová metoda průchodová metoda

rezonanční metoda Použití ultrazvuku - ve vzorku o tloušťce D se vytvoří po odrazu na spodním rozhraní stojatá vlna, která - frekvence vysílaného vlnění se spojitě mění a vyhledávají se hodnoty f, pro které nastává rezonance D n λ měření tloušťky vrstev materiálu měření rychlosti šíření vln n c f f D