Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
|
|
- Bedřich Ševčík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku uchem Uzavřená čára na obrázku vymezuje oblast, ve které je lidské ucho schopné vnímat, tj. zvukové pole s těmito vlastnostmi: je ze všech stran ohraničené práh slyšení < intenzita zvuku < práh bolesti infrazvuk 16 Hz frekvence zvuku 0000 Hz ultrazvuk (hyperzvuk>300mhz) největší citlivost ve frekvenčním pásmu 500 Hz-5000 Hz Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K K (poměr mezi změnou tlaku Δp a jí vyvolanou relativní změnou objemu ΔV/V) je v. Ve vzduchu při teplotě 0 ºC je rychlost vzduchu 343 m s -1. Obecná závislost šíření zvuku ve vzduchu na teplotě je dána vztahem (331,85+0,61{t}) m s -1. Zvuková vlna způsobuje podélnou výchylku částice prostředí, tím dochází ke změnám hustoty ρ a tedy i tlaku p. Je-li rovnovážný tlak v prostředí bez p 0, lze celkový tlak vyjádřit p = p 0 + p a, kde p a je akustický tlak způsobený zvukovou vlnou. Amplituda akustického tlaku je dána vztahem (p a ) max = (vρω) χ max, kde χ max je amplituda výchylky částice prostředí. Veličiny charakterizující zvuk: Objektivní (fyzikální) Frekvence ntenzita (amplituda) Fáze (nemá význam pro poslech, důležitá při interferenci) Akustický tlak Hladina intenzity [db] Subjektivní Výška tónu (určena základní frekvencí ve spektru tónu, odlišnost hodnotíme podle poměru frekvencí ne podle jejich rozdílu) Hlasitost [son] Barva tónu (určena přítomností vyšších harmonických ve spektru tónu) Hladina hlasitosti [Ph (fon)] 1
2 Závislost citlivosti ucha na výšce tónu je zřejmá z průběhu Kingsburyho křivek stejné hladiny hlasitosti. Křivky označené hodnotami hladin hlasitosti ve fónech od 0 do 10 fónů udávají pro každou frekvenci hladinu intenzity s potřebnou na dosáhnutí dané hladiny hlasitosti. Z diagramu vyplývá, že lidské ucho je při všech intenzitách nejcitlivější pro tóny s frekvencí 3000 až 4000 Hz. Hustota zvukové energie Celková energie harmonického oscilátoru je dána součtem okamžité kinetické a potenciální 1 1 energie, lze ji určit ze vztahu E mv max m max. U zvukového vlnění s touto energií kmitá každá částice prostředí, takže výsledná energie objemové jednotky prostředí je 1 m max E 1 1 max 1 pa w max = V V v ntenzita zvuku je vlastně hustota zářivého toku energie (energie, která prošla za jednotku času jednotkovou plochou postavenou kolmo ke směru šíření vlny) a lze ji tedy vypočítat jako E l E E p v v w a t S t l S V v ntenzita zvuku bodového zdroje klesá se čtvercem vzdálenosti, u složitějších zdrojů je nutno provést integraci. Zvuk se šíří hmotným prostředím, díky vazbám mezi částicemi prostředí se postupně zmenšuje amplituda výchylky, tj. klesá hustota zvukové energie, dochází k absorpci zvuku. Úbytek amplitudy je přímo úměrný její velikosti (tlumené kmity), takže pokles intenzity je x exponenciální e. 0
3 3 Šíření zvuku Zvuk se v izotropním prostředí šíří do všech směrů (Huyghensův princip), plochy, na nichž mají všechny částice stejně velkou výchylky i rychlost (stejnou fázi) jsou vlnoplochy, kolmice na vlnoplochu je paprsek. V blízkosti bodového zdroje jsou vlnoplochy kulové, ve velkých vzdálenostech je lze pokládat za rovinné. Zvukové vlny mohou být podélné (kdekoliv) nebo příčné (jen v pevných látkách). V kapalinách a pevných látkách je rychlost zvuku větší než v plynech. Rychlost šíření zvuku v plynech nezávisí na tlaku a hustotě, je o něco menší, než je střední rychlost molekul. Ve velmi zředěných plynech se ovšem zvuk prakticky nešíří (podmínkou platnosti odvozených vztahů je požadavek, aby střední volná dráha částic plynu byla podstatně menší, než jsou prostorové rozměry oblastí, v nichž se mění hustota a tlak). Dopplerův efekt Při Dopplerově jevu se mění pozorovaná frekvence vlny tím, že se zdroj nebo detektor nebo oba pohybují vzhledem k prostředí. Pro zvuk je pozorovaná frekvence zdroje vyjádřena v vd vztahem f f0, v d je rychlost pohybu detektoru vůči prostředí, v z je rychlost pohybu v vz zdroje vůči prostředí a v je rychlost zvuku v tomto prostředí. Frekvence roste při vzájemném pohybu zdroje a detektoru k sobě, klesá při jejich vzájemném pohybu od sebe. Rázová vlna Překročí-li rychlost zdroje vůči prostředí rychlost šíření zvuku v tomto prostředí, přestává platit Dopplerova rovnice, vzniká rázová vlna. Vrcholový úhel kuželové vlnoplochy je dán v vztahem sin (Machův úhel). v z Objektivní a subjektivní vnímání zvuku Zvuky vnímáme jako silné nebo slabé. Za objektivní fyzikální míru síly zvuku byla zvolena střední hodnota intenzity příslušného zvukového vlnění. V důsledku toho, že sluch je nestejně citlivý pro tóny různých výšek, může být subjektivní síla zvuku neboli hladina jeho hlasitosti různá i u dvou zvuků se stejnou intenzitou. Mimo to platí, že subjektivní síla zvuku neroste úměrně s jeho fyzikální intenzitou, ale zhruba podle Weberova a Fechnerova fyziologického zákona: roste-li fyzikální intenzita tónu dané frekvence geometricky, jeho subjektivní účinek h se zvětšuje přibližně jen aritmeticky (se stejným přírůstkem). Přibližné správné matematické vyjádření závislosti intenzity tónu k k hladině jeho hlasitosti má tedy tvar 0a. Konstanty k a a v tomto vzorci jsou určeny volbou intenzity tónu, jehož hladina hlasitosti se má rovnat nule, a volbou její jednotky. Za konstantu 0 (referenční hladina) byla zvolena prahová intenzita lidského vnímání 0 = W m -. Hladina intenzity zvuku je definována vztahem B 10 log db. 0 Hladina hlasitosti zvuku je subjektivní vjem související s hladinou intenzity zvuku. Určuje se porovnáváním zkoumaného zvuku s referenčním tónem o frekvenci 1000Hz. L C ln Ph 0 měření hluku hlukoměry elektronická měřicí zařízení reagující na hluk a zvuk podobně jako lidské ucho vždy tři základní součásti: mikrofon, zařízení na zpracování signálu, indikátor detailní provedení se u jednotlivých výrobců liší
4 Ultrazvuk a jeho užití Pojem ultrazvuk zahrnuje všechna mechanická vlnění, jejichž frekvence leží nad hranicí vnímání lidským uchem (0 khz až 10 MHz). Mechanická vlnění s frekvencemi nad tímto intervalem se označují jako hyperzvuk. Současnými zdroji ultrazvuku lze dosáhnout akustické intenzity řádově 10 7 W m -, což umožňuje přenášet mnohem větší akustické výkony. To je důležité pro měření, při nichž se vysílaný signál prostředím zeslabuje a je třeba, aby přesto měl dostatečnou intenzitu, v okamžiku, kdy je registrován snímacím zařízením (měřicí sondou přijímačem). Zdroje ultrazvuku dělíme na mechanoakustické a elektroakustické. Mechanické zdroje jsou vhodné pro vytváření ultrazvukového pole s frekvencemi kolem 5 khz v tekutinách. Ve vzduchu se používají sirény s účinností až 75%, jejichž výkon dosahuje řádově až desítek kw. Ultrazvuk při takových výkonech působí velmi škodlivě na lidský organismus, narušuje tkáně a působí zhoubně na nervovou soustavu, proto je z hygienických důvodů použití výkonných ultrazvukových sirén ve vzduchu vyloučeno. Častější je využití ultrazvukového pole v kapalinách, pro frekvence kolem 0 khz se jako zdroje používají ejektorové generátory. Elektroakustické zdroje využívají piezoelektrické nebo magnetostrikční měniče, které lze používat pro přeměnu energie v obou směrech, tj. jako vysílače (budiče) i jako přijímače (snímače). Piezoelektrický jev je vznik elektrického napětí na stěnách tlakově namáhané destičky z vhodného materiálu (výbrusy monokrystalů křemene, umělé piezokeramické materiály na bázi Ti nebo Zr, lze je vyrobit téměř v libovolném tvaru a velikosti, všestranné použití pro frekvence nad 0 khz, vyzařované výkony zpravidla do 10 5 Wm - ). Magnetostrikce je změna rozměrů jádra elektromagnetu při změnách magnetizace (kolem 0 khz, měniče nejsou zdaleka tak univerzální jako piezoelektrické). Účinky ultrazvuku na prostředí jsou například koagulační (shlukování a spojování menších částeček na větší v plynech), disperzní (rozptyl větších částeček na menší v kapalinách), kavitační a tepelné (př.: ultrazvuková diatermie v lékařství). Využití ultrazvuku vyhodnocování zpoždění odraženého úzce směrovaného paprsku proti vysílanému, používá se v kapalinách a pevných látkách, v plynech je ultrazvuk příliš pohlcován (lokátory, defektoskopy, lékařská vyšetření). Doporučený materiál ke studiu: 4
5 část optiky, která popisuje světelné zdroje a osvětlení ploch z hlediska vnímání lidským okem, tj. studuje vlastnosti a projevy zářivé energie připadající na viditelný obor elektromagnetického záření (zhruba 380 nm až 750 nm). Ke každé energetické veličině charakterizující záření (radiometrické veličiny) lze přiřadit fotometrickou veličinu, charakterizující stejným způsobem světelné záření. Ze zdroje záření se šíří zářivá energie na všechny strany rychlostí světla c. Rozlišujeme primární a sekundární zdroje světla. Primární (vlastní) vidíme světlem, které samy vyzařují, sekundární (nevlastní) vidíme jen tehdy, je-li v jejich okolí primární zdroj, jehož světlo sekundární zdroj odráží, rozptyluje, případně nestejnoměrnou absorpcí jednotlivých složek složeného světla mění jeho barvu. Dále dělíme zdroje na izotropní a anizotropní (charakterizovány fotometrickým diagramem). Řez fotometrickým diagramem žárovky v objímce Zářivá energie W je energie vyzářená, přenesená nebo přijatá prostřednictvím elektromagnetického záření Zářivý tok e udává výkon přenášený zářením Φ e W, W J e dw dt e, Φ W Z celkové zářivé energie vysílané zdrojem se pro vnímání lidským okem uplatňuje pouze světelná energie přenášená viditelným zářením světlem. Proto z hlediska vnímání okem zavádíme světelný tok Φ jako světelnou energii, která projde danou plochou v okolí zdroje za určitou dobu (jednotka lumen; lm světelný tok, který vysílá bodový zdroj o svítivosti 1 cd do kužele s prostorovým úhlem 1 sr, tj. který vysílá absolutně černé těleso do celého poloprostoru při teplotě tuhnoucí Pt, za normálního tlaku plochou velikosti S = 5, m ). e 5
6 Jak velká část celkového zářivého toku zářiče je schopna vzbudit zrakový vjem závisí na teplotě zářiče. Pro absolutně černé těleso je největší asi při teplotě 6000 K. Podíl světelného toku a jemu příslušného zářivého toku udává světelnou účinnost zdroje světla K e udává se v % a závisí na vlnové délce světla. Označíme-li zářivý tok monochromatického záření o vlnové délce λ Φ eλ a k němu příslušnou světelnou účinnost monochromatického záření K λ, je celkový tok záření vlnové délky λ určen vztahem K d 0 e Oko není stejně citlivé pro celý obor viditelného záření, nejcitlivější je na 555 nm, nejméně citlivé na okrajové části viditelného spektra. Jeho citlivost se navíc mění za soumraku (obr.). Poměrná světelná účinnost při čípkovém a tyčinkovém vidění. Závislost relativní světelné účinnosti jednobarevného záření na vlnové délce lze potom vyjádřit K 1 555nm 0 K 1 K 0 pro viditelnou část spektra pro neviditelnou část spektra 6
7 Bodový zdroj Zdroj pozorovaný z dostatečně velké vzdálenosti lze pokládat za bodový. Kužel, jehož vrcholem je bodový zdroj a jehož plášť tvoří světelné paprsky vytváří světelnou trubici. Svítivost zdroje je definována světelným tokem dφ, který vyzařuje bodový všesměrový světelný zdroj do prostorového úhlu d(jednotka kandela; cd). d d Kandela je rovna 1/60 kolmé svítivosti čtverečního cm černého tělesa při teplotě tuhnoucí Pt (177 C) za normálního tlaku (101, Pa). Jednotkou prostorového úhlu je steradián (viz obr.), protože úhel α se mění od 0 do π, má celkový světelný tok hodnotu sind 4 V případě anizotropních zdrojů zavádíme střední svítivost 0, pro kterou platí kde Φ je světelný tok vysílaný zdrojem do celého prostoru. (ntenzita) osvětlení E je dána rovnoměrně dopadajícím světelným tokem dφ na těleso o povrchu ds (jednotka lux; lx) d E ds r cos Pozn.: Pro čtení je třeba alespoň 10 lx, v učebnách a kancelářích alespoň 30 lx. 7
8 Plošný zdroj Skutečné zdroje vyzařují vždy plochou konečné velikosti. Nelze-li tuto plochu zanedbat, pokládáme těleso za plošný zdroj. Svítivost určíme analogicky jako u bodového zdroje (představíme si pozorovatele v dostatečně velké vzdálenosti zdroj se jeví bodový). Jas L je fotometrické veličina určená podílem rovnoměrně rozložené svítivosti zdánlivého povrchu zdroje (velikost průmětu skutečného povrchu zdroje do roviny kolmé na směr šíření) a velikosti tohoto povrchu L d S cosd S Pro většinu plošných zdrojů je jas pozorovaný z libovolného směru je přibližně konstantní, tj. nezávisí na směru, pod nímž vystupují paprsky ze zdroje k pozorovateli. Potom pro svítivost platí n cos kde n je svítivost zdroje ve směru normály k ploše S (Lambertův zákon). Díky nezávislosti jasu kosinových zdrojů na směru se pak tyto zdroje jeví jako ploché (Měsíc). Dopadá-li do uvažovaného bodu osvětlované plochy světlo z celého poloprostoru, považujeme zdroj za nekonečně velký, intenzita osvětlení nezávisí na vzdálenosti od zdroje. V praxi lze za nekonečně velké pokládat zdroje, jejichž velikost je mnohem větší než vzdálenost od osvětlované plochy (obloha, svítící stropy). Při fotografování, filmování a kopírování různých předloh bývá důležitá volba doby, po kterou je osvětlen na světlo citlivý materiál. Proto se zavádí veličina osvit (expozice) H kde E stř je střední hodnota osvětlení. H E t stř 0 cos Měření fotometrických veličin Přístroje na měření směrových svítivostí jsou fotometry, intenzity osvětlení se měří luxmetry. Fotometr je založen na skutečnosti, že intenzita světla i intenzita osvětlení jsou nepřímo úměrné druhé mocnině vzdálenosti od zdroje. Pokud tedy dva zdroje vyvolávají na tomtéž místě stejnou světelnou intenzitu nebo při stejném úhlu dopadu stejné světelné intenzity, lze z intenzity známého (srovnávacího) zdroje a známého poměru jejich vzdáleností vypočítat intenzitu měřenou. Přesnost fotometrů závisí především na přesnosti stejných intenzit. Jako luxmetry se zpravidla používají přístroje, jejichž údaj přímo závisí na množství energie dopadající na plošnou jednotku za jednotku času. Tato závislost se mění se spektrálním složením (k měření se využívá fotoelektrického jevu), přístroje lze tedy použít pouze pro měření světla, které má vždy stejné spektrum (př.: Slunce). 8
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!
MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,
VíceVlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
Více9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6)
9. Umělé osvětlení Umělé osvětlení vhodně doplňuje nebo cela nahrauje denní osvětlení v případě jeho nedostatku a tím přispívá ke lepšení rakové pohody člověka. Umělé osvětlení ale potřebuje droj energie,
VíceMěření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem
Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Problém A. V režimu váhového filtru A změřit závislost hladiny akustické intenzity LdB [ ] vibrační sirény na napětí UV [ ] napájecího zdroje.
Více3 Měření hlukových emisí elektrických strojů
3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních
VíceELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
VíceOPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Fotometrie definuje a studuje veličiny charakterizující působení světelného záření na
VíceELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY
ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNKY 1. Rovinný úhel α (rad) arcα a/r a'/l (pro malé, zorné, úhly) α a α a' a arcα / π α/36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω S/r (sr) steradián, Ω 4π 1 spat
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin
FSI UT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin OSNOA 11. KAPITOLY Úvod do měření světelných
VíceExperimentální analýza hluku
Experimentální analýza hluku Mezi nejčastěji měřené akustické veličiny patří akustický tlak, akustický výkon a intenzita zvuku (resp. jejich hladiny). Vedle členění dle měřené veličiny lze měření v akustice
VíceDiagnostické ultrazvukové přístroje. Lékařské přístroje a zařízení, UZS TUL Jakub David kubadavid@gmail.com
Diagnostické ultrazvukové přístroje Lékařské přístroje a zařízení, UZS TUL Jakub David kubadavid@gmail.com Ultrazvukové diagnostické přístroje 1. Ultrazvuková diagnostika v medicíně 2. Fyzikální princip
VíceDaniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceAplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami
Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceAkustická měření - měření rychlosti zvuku
Akustická měření - měření rychlosti zvuku Úkol : 1. Pomocí přizpůsobené Kundtovy trubice určete platnost vztahu λ = v / f. 2. Určete rychlost zvuku ve vzduchu pomocí Kundtovy a Quinckeho trubice. Pomůcky
VíceZvuk a jeho vlastnosti
PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceZáznam a reprodukce zvuku
Záznam a reprodukce zvuku 1 Jiří Sehnal Zpracoval: Ing. Záznam a reprodukce zvuku 1. Akustika a základní pojmy z akustiky 2. Elektroakustické měniče - mikrofony - reproduktory 3. Záznam zvuku - mechanický
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VíceZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁKLADY SVĚTELNÉ TECHNIKY Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. Praha 202 Předmluva Předkládaný učební text je určen studentům elektrotechnické fakulty
VíceZvukové jevy. Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku
Zvukové jevy Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku 2. musí existovat látkové prostředí, kterým se zvuk šíří - ve vakuu se zvuk nešíří! 3.
VíceELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů
ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů 1 ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ Akustika se zabývá vznikem, šířením a vnímáním zvuku. Zvuk je jedním z mnoha projevů hmoty. Dochází-li při zpracování zvukového
VíceAkustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění
Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny
Více3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který
VíceZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha
ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.
VíceMěření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové
Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec
Vícetelná technika Literatura: tlení,, vlastnosti oka, prostorový úhel Ing. Jana Lepší http://webs.zcu.cz/fel/kee/st/st.pdf
Světeln telná technika Literatura: Habel +kol.: Světelná technika a osvětlování - FCC Public Praha 1995 Ing. Jana Lepší Sokanský + kol.: ČSO Ostrava: http://www.csorsostrava.cz/index_publikace.htm http://www.csorsostrava.cz/index_sborniky.htm
VíceZVUKY KMITAJÍCÍCH TYČÍ
ZVUKY KMITAJÍCÍCH TYČÍ BŘETISLAV PATČ, ZŠ BRANDÝS N. L., LEOŠ DVOŘÁK, KDF MFF UK PRAHA *) ÚVOD Za tyče považujeme v akustice pevná pružná tělesa, u kterých převažuje jeden rozměr nad ostatními dvěma. Tyče
VíceFotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti
Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Fotomtri a raiomtri Důlžitou částí kvatitativího popisu optického září j určováí jho mohutosti B, jsou přímo měřitlé, a proto rgtických charaktristik. Samoté vktory
VíceZákladní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013
Základní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013 Zdroje www.usra.ca www.neuraxiom.com ÚVOD DO ULTRASONOGRAFIE V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH-Prof.
VíceZáklady fyzikálněchemických
Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VícePROTIHLUKOVÁ STĚNA Z DŘEVOCEMENTOVÝCH ABSORBČNÍCH DESEK
PROTIHLUKOVÁ STĚNA Z DŘEVOCEMENTOVÝCH ABSORBČNÍCH DESEK Rudolf Hela, Oldřich Fiala, Jiří Zach V příspěvku je popsán systém protihlukových stěn za využití odpadu z těžby a zpracování dřeva. Pro pohltivou
VíceTZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-11 HLUK A CHVĚNÍ VE VZDUCHOTECHNICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
Vícewww.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 8 Téma: Měření hladiny intenzity zvuku Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 8 Téma: Měření hladiny intenzity zvuku Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Měření hladiny intenzity
VícePřednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:
AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz
VíceUltrazvuk Principy, základy techniky Petr Nádeníček1, Martin Sedlář2 1 Radiologická klinika, FN Brno 2 Biofyzikální ústav, LF MU Brno Čejkovice 2011
Ultrazvuk Principy, základy techniky Petr Nádeníček 1, Martin Sedlář 2 1 Radiologická klinika, FN Brno 2 Biofyzikální ústav, LF MU Brno zdroj UZ vlnění piezoelektrický efekt rozkmitání měniče pomocí vysokofrekvenčního
VíceMĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU
niverzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Materiály pro elektrotechniku Laboratorní cvičení č. 4 MĚŘEÍ HYSTEREZÍ SMYČKY TRASFORMÁTOR Jméno(a): Jiří Paar, Zdeněk epraš (Dušan Pavlovič, Ondřej
VíceHluk na pracovišti a jeho následky. MUDr. Beatrica Dlouhá Praha 20.11.2015
Hluk na pracovišti a jeho následky MUDr. Beatrica Dlouhá Praha 20.11.2015 Základní pojmy Hluk = jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo škodlivý zvuk Zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním
VíceTEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy 1. 25 milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz. 2500 khz. 25 MHz. 25000 Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad
VíceVycházím se studijního textu k fyzikálnímu praktiku [1]. Existují různé možnosti, jak měřit svítivost
1 Pracovní úkoly 1. Pomocí fotometrického luxmetru okalibrujte normální žárovku (stanovte její svítivost). Pro určení svítivosti normální žárovky (a její chyby) vyneste do grafu závislost osvětlení na
VíceRadiologická fyzika. Zvuk a ultrazvuk
Radiologická fyzika Zvuk a ultrazvuk 1.12.2014 Biofyzikální ústav LF MU Časová střední hodnota Z různých důvodů není zajímavá a mnohdy ani dobře měřitelná okamžitá hodnota fyzikální veličiny F(t), ale
VíceUţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27
Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 3.1.6 Měření světelného toku a měrného výkonu světelných zdrojů Cíl: Hlavním cílem úlohy je měření světelného toku a měrného výkonu různých světelných zdrojů
Více4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku
4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění
VíceSeismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismo
Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismologii tak zásadní důležitost jakou mají teleskopy pro astronomii či urychlovače pro fyziku. Bez nich bychom věděli jen pramálo o tom, jak vypadá nitro
VíceJejí uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:
RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,
Více6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh
6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.
VíceZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
VíceTéma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc
Téma: Světlo a stín Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Objekty na nebeské sféře září ve viditelném spektru buď vlastním světlem(hvězdy, galaxie) nebo světlem odraženým(planety, planetky, satelity).
VíceElektrické světlo příklady
Elektrické světlo příklady ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY. Rovinný úhel (rad) = arc = a/r = a'/l (pro malé, zorné, úhly) a a' a arc / π = /36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω = S/r
VíceRadiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
VíceIzolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden
Izolaní materiály 2. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,
VíceSNIŽOVÁNÍ HLUKU POČÍTAČŮ OBKLÁDÁNÍM STĚN ZVUKOIZOLAČNÍMI MATERIÁLY A REGULACÍ OTÁČEK VENTILÁTORŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceMĚŘENÍ HYSTEREZNÍ SMYČKY TRANSFORMÁTORU
niverzita Pardubice Ústav elektrotechniky a informatiky Materiály pro elektrotechniku Laboratorní cvičení č. 4 MĚŘEÍ HYSTEREZÍ SMYČKY TRASFORMÁTOR Jméno(a): Ondřej Karas, Miroslav Šedivý, Ondřej Welsch
Více12/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) = 2.10 3 m. 14/40 Harmonické vlnění o frekvenci 500 Hz a amplitudě výchylky 0,25 mm
Vlnění a akustika 1/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) =.10 3 m, 5π s 1 t. Napište rovnici vlnění, které se šíří bodovou řadou v kladném smyslu osy x rychlostí 300 m.s 1. c =
VíceVY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY
VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí,
VíceČást 3. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič, MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA HYDROSTATIKA základní zákon hdrostatik Část 3 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič, MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA Hdrostatika - obsah Základn
VíceŘešené příklady z OPTIKY II
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Řešené příklady z OPTIKY II V následujícím článku uvádíme několik vybraných příkladů z tématu Optika i s uvedením
VíceMěřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry
MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický
VíceÚloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před
Více+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity
Tlumené kmit V praxi téměř vžd brání pohbu nějaká brzdicí síla, jejíž původ je v třecích silách mezi reálnými těles. Matematický popis těchto sil bývá dosti komplikovaný. Velmi často se vsktuje tzv. viskózní
VíceDruh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.18 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 8.12.2013 Předmět, ročník Fyzika, 2. ročník Tematický celek Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění Téma Zvuk a
Více2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového
VíceKontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
VíceOsvětlování a stínování
Osvětlování a stínování Pavel Strachota FJFI ČVUT v Praze 21. dubna 2010 Obsah 1 Vlastnosti osvětlovacích modelů 2 Světelné zdroje a stíny 3 Phongův osvětlovací model 4 Stínování 5 Mlha Obsah 1 Vlastnosti
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
VíceFyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
Vícestránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e
BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru
VíceAkustika. Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Variace 1 Akustika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. F - Akustika Akustika je nauka o zvuku a
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
Vícefotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!
Fotometrie fotometrie = fotos (světlo) + metron (míra, měřit) - část fyziky zabývající se měřením světla; zkoumáním hustoty světelného toku radiometrie obecnější, zkoumání hustoty toku záření fotometrická
VíceSBÍRKA ÚLOH Z FYSIKY. Gymnázium F. X. Šaldy. pro přípravu k maturitní zkoušce, k přijímacím zkouškám do vysokých škol a k práci ve fysikálním semináři
Gymnázium F. X. Šaldy PŘEDMĚTOVÁ KOMISE FYSIKY SBÍRKA ÚLOH Z FYSIKY pro přípravu k maturitní zkoušce, k přijímacím zkouškám do vysokých škol a k práci ve fysikálním semináři Sazba: Honsoft, 2006 2007.
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VícePSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:
Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých
VíceZákladní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru
Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 12. 11. 2012 Pořadové číslo 07 1 Hlasitost Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
VíceMěření osvětlení. 1. Proměřte průměrnou osvětlenost v různých místnostech v areálu školy.
Úloha č. 4 Měření osvětlení Úkoly měření: 1. Proměřte průměrnou osvětlenost v různých místnostech v areálu školy. 2. Hodnoty naměřených průměrných osvětleností v měřených místnostech podle bodu 1 porovnejte
VícePracovní třídy zesilovačů
Pracovní třídy zesilovačů Tzv. pracovní třída zesilovače je určená polohou pracovního bodu P na převodní charakteristice dobou, po kterou zesilovacím prvkem protéká proud, vzhledem ke vstupnímu zesilovanému
VíceFyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.
Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika. Zvuk je podélné mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Jeho frekvence je v
VíceVýukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hluku, vlhkosti a intenzity osvětlení
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hluku, vlhkosti a intenzity osvětlení Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hluku, vlhkosti
Vícesf_2014.notebook March 31, 2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj
http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj 1 2 3 4 5 6 7 8 Jakou maximální rychlostí může projíždět automobil zatáčku (o poloměru 50 m) tak, aby se navylila voda z nádoby (hrnec válec o poloměru
VícePlán výuky - fyzika tříletá
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Plán výuky - fyzika tříletá Tomáš Nečas Gymnázium, třída Kapitána Jaroše 14, Brno
VíceS V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í
VŠB - TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky S V Ě T L O A O S V Ě T L O V Á N Í 1. Úvod 2. Elektrické světelné zdroje 3. Elektrická svítidla 4. Umělé osvětlení
VíceAKUSTIKA. Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které vnímáme sluchem.
AKUSTIKA Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které vnímáme sluchem. Příčné a podélné vlnění Rozsah slyšitelných kmitočtů a intenzit zvuku Zvuk je přirozeným průvodním jevem přírodních dějů i
VíceMechatronické systémy s krokovými motory
Mechatronické systémy s krokovými motory V současné technické praxi v oblasti řídicí, výpočetní a regulační techniky se nejvíce používají krokové a synchronní motorky malých výkonů. Nejvíce máme možnost
VíceNěkteré zákony rozdělení pravděpodobnosti. 1. Binomické rozdělení
Přednáška 5/1 Některé zákony rozdělení pravděpodobnosti 1. Binomické rozdělení Předpoklady: (a) pst výskytu jevu A v jediném pokuse P (A) = π, (b) je uskutečněno n pokusů, (c) pokusy jsou nezávislé, tj.
VíceNázev: Měření rychlosti zvuku různými metodami
Název: Měření rychlosti zvuku různými metodami Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, biologie Ročník: 4.
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VícePŘÍTECH. Klarinet Vlastnosti zvuku
PŘÍTECH Klarinet Vlastnosti zvuku Gymnázium Cheb Vojtěch Müller Nerudova 7 4.E 2014/2015 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto maturitní práci vypracoval samostatně, pod vedením Mgr. Vítězslava Kubína
Více