Z Á P I S z 5. Jednání Sportovní komise Aeroklubu České republiky, konaného dne 3. dubna 2009 v Praze ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přítomni: Jiří CIHLÁŘ, Jaromír HENDRYCH, Jaroslav HENDRYCH, Jacek KERUM, Jiří MOKOŠ Omluveni: Tomáš SUCHÁNEK, Miloš VENCOVSKÝ Přizváni: Jiří DODAL Sekretariát AeČR, Lukáš POPELKA VŘ AeČR ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Program jednání: 1) Kontrola úkolů 2) Školení rozhodčích I. třídy 3) Postupy při vyhodnocování záznamu z loggeru 4) Rekordy 5) Různé -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ad 1) KONTROLA ÚKOLŮ Všechny úkoly, dané předchozími jednáními SK byly splněny, nebo o nich bude jednáno v dalším. ad 2) ŠKOLENÍ ROZHODČÍCH I. TŘÍDY V souladu s usnesením z minulého jednání stanovila SK termíny dvou běhů školení rozhodčích I. třídy, a to: 7. listopadu 2009 v regionu Čechy 28. listopadu 2009 v regionu Morava SK žádá Jiřího DODALA, aby vyjednal vhodná místa konání obou školení v uvedených termínech, které jsou závazné. V průběhu měsíce září 2009 budou všem stávajícím rozhodčím I. třídy odeslány pozvánky, SK na svém příštím zasedání stanoví program školení a určí lektory pro oba běhy školení. Na žádost jednotlivých aeroklubů mohou být vyškoleni další noví rozhodčí I. třídy. Podmínkou je jejich kvalifikace rozhodčího II. třídy a doporučení některého z rozhodčích I. třídy, pod jehož dohledem nový adept pracoval alespoň po dobu 3 let. Jiří DODAL v tomto smyslu zašle všem ČO AeČR podrobné pokyny. Pro ty, kteří se nebudou moci zúčastnit ani jednoho z výše uvedených termínů vypíše SK ještě jeden termín na jaře 2010 před zahájením sezóny. 1
ad 3) POSTUPY PŘI VYHODNOCOVÁNÍ ZÁZNAMU Z LOGGERU SK děkuje Jackovi KERUMOVI, který zpracoval článek Kalibrace palubních zapisovačů a interpretace kalibračních křivek, který je přílohou č. 1 tohoto zápisu. Úkol splněn. ad 4) REKORDY a) Informace Jiří DODAL informoval, že výkon Jaromíra HAMMERA v motorovém létání ve třídě C, který SK schválila při minulém jednání jako rekord České republiky pod bodem 6 af) byl schválen FAI jako světový rekord. SK bere informaci na vědomí a gratuluje Jaromírovi HAMMEROVI. b) ULL Jiří DODAL informoval, že v mezidobí jednání SK obdržel žádost Jana BÉMA o schválení následujícího výkonu: ba) 7 min 20 sec Třída R (Ultralehká letadla) Podtřída RWL2 (Pozemní dvojmístné ULL, řízené změnou těžiště) Čas stoupání do 3.000 m nad místem vzletu Jan BÉM a Olga ZÁLUSKÁ Milovice TL-2 + Chronos 14 14. září 2008 Výkon je lepší, než platný rekord ČR a světový rekord. Hlavním rozhodčím rekordního pokusu byl Jan LUKEŠ. Jiří DODAL informoval, že překontroloval dokumentaci výkonu, shledal ji bez závad, z titulu svého pověření schválil výkon za rekord ČR a postoupil FAI ke schválení za světový rekord. FAI tento výkon schválila dne 17. prosince 2008 za světový rekord. SK bere informaci na vědomí, souhlasí s postupem Jiřího DODALA, se schválením výkonu za rekord ČR a gratuluje Janu BÉMOVI a Olze ZÁLUSKÉ. c) Vrtulníkové létání Jiří DODAL informoval, že v mezidobí jednání SK obdržel žádost Maxima SIMEONOVA o schválení následujícího výkonu: 2
ca) 241,14 km/hod Třída E (Rotorová letadla) Podtřída E-1b (Vrtulníky o vzletové hmotnosti 500 až 1.000 kg) Všeobecná kategorie, skupina I pístový motor Rychlost na přímé trati 15/25 km Maxim SIMEONOV Beroun Robinson R44 6. prosince 2008 Výkon je lepší, než platný rekord ČR a světový rekord. Hlavním rozhodčím rekordního pokusu byl Josef RÝDL. Jiří DODAL informoval, že překontroloval dokumentaci výkonu. Zjistil, že nebyly dodrženy požadavky SŘ FAI co do přesnosti měření trati a času a s tím související a ovlivňující výpočet rychlosti. Konstatoval také, že trať u Berouna, která je schválena Aeroklubem ČR jako oficiální trať pro rekordy na bázi 15/25 již nevyhovuje současným požadavkům Sportovního řádu FAI a navrhuje, aby tato trať byla vyškrtnuta ze seznamu schválených tratí Aeroklubu ČR. SK bere informaci na vědomí, souhlasí s postupem Jiřího DODALA a uvedený výkon neschvaluje za rekord ČR. d) Plachtění Jiří DODAL předložil ke schválení za rekord ČR dokumentaci k dále uvedenému výkonu: da) 137,7 km/h Třída D (Kluzáky) Podtřída DO (Kluzáky volné třídy) Rychlost na trojúhelníku 750 km Petr KREJČIŘÍK a Marek PECHANEC Pokweni via Swakni, Morest (Namibie) ASH 25BE 3. ledna 2009 SK prozkoumala přiloženou dokumentaci a schvaluje předložený výkon za rekord ČR v plachtění ve třídě DO. SK žádá Jiřího DODALA, aby výkon zařadil do tabulky rekordů ČR, vydal diplomy Rekordu ČR a oběma jmenovaným gratuluje k vynikajícímu výkonu. 3
ad 5) RŮZNÉ a) Vyškrtnutí trati ze Seznamu tratí, schválených Aeroklubem ČR pro rekordní výkony Vzhledem k tomu, že parametry schválené tratě pro rekordy v rychlosti na přímé trati 15/25 km u Berouna (Beroun Žebrák) již neodpovídají současnému platnému znění Sportovního řádu FAI, rozhodla SK vyškrtnout tuto trať ze Seznamu tratí, schválených Aeroklubem ČR pro rekordní výkony. Zajistí Jiří DODAL. b) Podmínky pro získání diamantů k plachtařským odznakům FAI SK projednala a schválila následující podmínky pro získání diamantů k plachtařským odznakům FAI ŠVORC Jindřich Letňany polygon 511,0 km 27.7.2008 trojúhelník 416,6 km 27.7.2008 HOFMAN Petr Letňany polygon 507,0 km 9.5.2008 trojúhelník 404,1 km 9.5.2008 převýšení 6.151 m 10.11.2008 SCHMIDT Matouš Letňany návrat 321,0 km 30.7.2006 MALČEK Petr Letňany trojúhelník 506,1 km 28.7.2008 pro cíl i vzdálenost PŘEČEK Stanislav Medlánky polygon 504,8 km 29.7.2008 návrat 319.6 km 29.7.2008 ŠÍMA Robert Jičín trojúhelník 506,7 km 15.7.2006 pro cíl i vzdálenost PETRÁSEK Jarosl. Jičín trojúhelník 330,1 km 15.7.2006 trojúhelník 505,6 km 26.7.2006 KOPÁČEK Ilja Jičín polygon 520,8 km 19.5.1990 trojúhelník 323,5 km 19.5.1990 SPLÍTEK Bohuslav Jičín převýšení 6.612 m 10.11.2008 BERAN Miroslav Staňkov trojúhelník 301,1 km 24.4.1988 HOŘICA Václav Staňkov trojúhelník 301,5 km 30.7.2008 4
ŠUSTR Jan Staňkov trojúhelník 301,6 km 27.7.2008 LOUŽECKÝ Pavel Přibyslav převýšení 5.706 m 16.4.1997 JURAČKA Jaroslav Křižanov polygon 509,1 km 8.5.2008 trojúhelník 315,0 km 8.5.2008 HLAVÁČEK Oldřich Medlánky trojúhelník 318,8 km 29.7.2008 polygon 506,2 km 10.5.2008 PITEL Jaroslav Kyjov trojúhelník 301,0 km 17.7.1999 DRÁB Michal Letkov trojúhelník 313,0 km 26.7.2007 polygon 515,6 km 9.6.2007 převýšení 5.326 m 21.10.2008 ROTT Jan Plasy trojúhelník 506,5 km 29.5.2004 pro cíl i vzdálenost převýšení 5.566 m 21.10.2008 KLUSÁK Milan Jeseník polygon 509,7 km 29.7.2008 trojúhelník 315,2 km 29.7.2008 BENÍŠEK Karel st. Toužim polygon 508,1 km 29.5.2004 trojúhelník 311,3 km 9.6.2007 převýšení 5.533 m 27.10.2008 BENÍŠEK Karel ml. Toužim polygon 507,8 km 4.8.2007 trojúhelník 301,7 km 1.8.2007 převýšení 5.707 m 27.10.2008 VRBSKÝ Tomáš Letkov trojúhelník 611,9 km 19.5.2004 pro cíl i vzdálenost HRŮZA Tibor Letkov polygon 607,5 km 27.4.2008 trojúhelník 302,9 km 12.5.2006 převýšení 5.433 m 21.11.2006 ŠAFÁŘ Petr Ústí n/orl. převýšení 5.082 m 9.11.2008 BULÁNEK Jaroslav Hořice polygon 518,1 km 29.7.2008 trojúhelník 392,7 km 29.7.2008 převýšení 5.176 m 29.12.2007 5
SVOBODA Eduard Raná převýšení 5.443 m 11.11.2008 FRIČ Rostislav Raná návrat 311,0 km 30.8.2008 převýšení 5.054 m 9.11.2008 MAIER Jiří Raná trojúhelník 308,0 km 30.8.2008 Pp. Petr HOFMAN, Jaroslav PETRÁSEK, Bohuslav SPLÍTEK, Pavel LOUŽECKÝ, Michal DRÁB, Jan ROTT, Karel BENÍŠEK st., Karel BENÍŠEK ml., Tibor HRŮZA a Jaroslav BULÁNEK splnili všechny tři diamanty. Jiří DODAL je nahlásí k zařazení do seznamu FAI. c) Koeficienty kluzáků Výbor bere na vědomí rozhodnutí Plachtařské komise, týkající se postupu při stanovování koeficientů kluzáků viz zápis z jednání Plachtařské komise AeČR. d) Datum a místo příštího jednání Členové SK se předběžně dohodli na 23. říjnu 2009 a Praze jako na pravděpodobném datu a místě dalšího jednání. Definitivní datum a místo bude prodiskutováno v průběhu měsíců září a října 2009 prostřednictvím elektronické pošty. Jednání organizačně zajistí Jiří DODAL ve spolupráci s Jaroslavem HENDRYCHEM. V Praze dne 16. dubna 2009 Zapsal: Jiří DODAL 6
Příloha č. 1 Zápisu z jednání Sportovní komise AeČR dne 3. dubna 2009 Kalibrace palubních zapisovačů a interpretace kalibračních křivek Úvodem: Od chvíle, co se člověk naučil pořizovat záznamy, se z důvodu archivace či tvorby hodnot chtě nechtě musel zabývat měřením a jeho porovnáváním. Každá kultura měla a i dnes má své měrové soustavy, které se z důvodu srovnávání mezi sebou přepočítávají na srovnatelné hodnoty. Nejznámější platnou mezinárodní měrovou soustavou je celosvětově uznávaná a respektovaná mezinárodní soustava jednotek SI. Základem jsou přesně definované fyzikální vztahy, ze kterých vychází konstrukce měřidel navíc speciálně definovaných požadavky lidské činnosti, v tom pochopitelně i letectví. Je známé, že různé obory lidské činnosti definují a prosazují své jednotky měření. Klasickým případem je letectví, kde se na základě mezinárodních dohod používá hybridní soustava měření. Připomeňme si např. rychlost, kde se na rozdíl od jednotek SI pod tlakem výrobců a provozovatelů letadel postupně přešlo na anglosaskou jednotku knot (1kt = 1 námořní míle/hodina), v interpretaci výšky na foot feett (resp. jejich stovky ), naopak v interpretaci teploty zůstáváme při stupních Celsia, při interpretaci hodnot tlaku, který patří v letectví k nejdůležitějším fyzikálním prvkům, se používají jak jednotky Pacsal (resp. jeho stonásobek hpa) tak inch. Víme, že na palubě letadla máme přístroje fungující jak na principu měření změn tlaku, tak magnetického pole Země či elektrická zařízení pro kontrolu činnosti různých agregátů, jak klasické konstrukce tak moderní elektronické. Všechna tato zařízení podléhají změnám v čase a v intenzitě provozu a proto je žádoucí čas od času, v přesně definovaných intervalech, jejich funkci a výstupní hodnoty ověřit. Kalibrace palubních zapisovačů: Již jsem se zmínil, že každé čidlo zařízení určeného k měření jakýchkoliv prvků podléhá v čase změnám ať již jeho stárnutím (změny pružnosti materiálu či u polovodičů změny vodivosti), tak samotným provozem (nevratné deformace působením vnějších sil či odchylky způsobené velkými amplitudami měřených hodnot). Organizace využívající výsledky měření k různým účelům jsou z toho důvodu povinny dávat svá zařízení v doporučených intervalech ke kontrolní kalibraci. Totéž platí i o palubních přístrojích v našich letadlech, které se testují v intervalech daných výrobcem obvykle při předepsaných periodických prohlídkách po náletu stanoveného počtu hodin. Všem jistě nejznámější je kompenzace palubních kompasů, povinná 1x za rok zpravidla v souvislosti s imatrikulacemi nebo v případě zásahů do palubní desky letadla či zpochybnění jeho funkce pilotem letadla. Platí to i pro záznam průběhu a výšky letu a to jak pro zvolna dosluhující klasické barografy, tak elektronické palubní zapisovače. Podle doporučení FAI by se barografy měly kalibrovat 1x za rok a zapisovače 1x za 2 roky. Pokud jde o výkony zvláštního zřetele, je třeba provádět další doporučené doplňkové porovnání. 7
Při výrobě nových přístrojů zajišťují jejich kalibraci výrobci ať již smluvně nebo ve vlastních zařízeních a dodávané výrobky vybavují popisem jejich vlastností a tam, kde je to vyžadováno, kalibračními listy. Po zařazení do provozu si kontrolu přístrojů zajišťují velcí provozovatelé zpravidla sami ve vlastních laboratořích, malí provozovatelé pak v pověřených organizacích. Požadavky na laboratoře a na výstup, tedy na kalibrační křivky, jsem popsal v článku před rokem. Jak pracovat s kalibrační křivkou: Vlastnosti zapisovače můžeme obdržet ve třech různých provedeních: buď tabelárně zpracované hodnoty nebo graficky znázorněný průběh nebo kombinaci obou metod (viz dále zobrazené dokumenty). VZOR! Příklad tabelárního zpracování kalibrace zapisovače Volksloger: 8
Pokud jde o grafické zpracování, záleží na použitém software. Jako příklad předkládám 4 různé podoby grafického zpracování kalibrace. Výstupy jsou reálné, použil jsem skutečná data, oproti výše zobrazenému tabelárnímu zpracování jsem je však záměrně neopatřil doporučovanou verifikací (název laboratoře, razítko, jméno zodpovědného pracovníka, datum provedení). První z grafů je vytvořen z *.igc souboru pomocí SW LXe, další pomocí dobře známého a rozšířeného SW SeeYou a třetí obrázek nabízí kombinovanou metodu výrobce zapisovače Colibri. Jako čtvrtý příklad nabízím ukázku zpracování souboru *.igc pomocí SW, vytvořeného firmou IMI Gliding, zastoupenou v tomto případě Jurajem Rojkem z Letňan, který mi tím velmi usnadnil vyhodnocování naměřených hodnot. Pro lepší čitelnost volím zobrazení na celou plochu stránky: 9
10
11
12
13
Oproti vyhodnocování výkonů pomocí křivek z klasických barografů (viz obrázek níže) je práce s křivkami z elektronických přístrojů nepoměrně jednodušší. Ve své podstatě se příliš neliší od klasické práce, odpadá však pracné proměřování a výpočet polohy bodů výkonu či stanovování dosažené (nebo také narušené) výšky. Kalibrační křivka z elektronických zapisovačů má skutečně dosažené hodnoty vyneseny k jednotlivým schodům. Pro sportovního komisaře z toho plyne, že si buď výšky zprůměrňuje (použije diferenční tabulku) nebo pro vyhodnocení použije buď stoupavou nebo klesavou část křivky. To záleží na tom, co je třeba vyhodnotit. U kalibračních křivek z barografů je při hodnocení výkonů hodných zřetele třeba převést její tvar na milimetrový papír stanovením vzdálenosti jednotlivých hladin od spodního 14
okraje záznamového papíru. Totéž se pak děje při hodnocení výkonu, který je tak převeden na standardní atmosféru. V případě odečtení výšky, kdy je dosažení cíle, porušení sportovní etiky nebo překročení omezené výšky tak zvaně na hraně, si bylo možné pro co nejpřesnější odečet pomoci lupou, v současné době si záznam jak křivky tak výkonu pomocí skeneru či kopírky můžeme zvětšit a tak provést co nejpečlivější vyhodnocení (viz obrázek dále v textu).. V případě hodnocení pomocí kalibračních křivek z FR je situace nepoměrně jednodušší. Vzhledem k laboratoří stanoveným dosaženým výškám záznamového zařízení vůči etalonu odpadá pracné proměřování a komisař si velice snadno vybere, podle kterých bodů bude výkon zpracovávat. Pomocí SW ať již LXe (který automaticky převádí hodnoty do standardní atmosféry) nebo SeeYou si otevře *.igc soubor příslušného výkonu a v potřebných bodech si bez problému odečte dosažené výšky. V SeeYou si navíc ve sporných místech může záznam pohodlně zvětšit a roztáhnout a tak pečlivěji odečíst potřebný údaj (viz návod k práci se SW SeeYou). Další práce s vytipovanými body je pak stejná jako při klasickém vyhodnocování s tím, že jejich hodnota se opraví o chybu přístroje (resp. o její průměrnou hodnotu danou výstupnou a sestupnou částí křivky). Odpadá tak převod tvaru křivky na čáru stejně jako důležitých bodů výkonu na mm papír. V případě hodnocení převýšení se jedná o korekcí odečtených hodnot a kontrolu výpočtů. Pro pečlivější práci nebo v případě dosažení výkonu na hranici uznání či důkazu o porušení pravidel je však možné a velmi snadné převést údaje na milimetrový papír, kde se však místo osového systému výška (m) vzdálenost (mm) z křivky klasického barografu sestrojí systém výška (m) oprava či odchylka (m FR). 15
------------------------------------- * v případě použití SeeYou je zapotřebí záznam do standardní atmosféry převést tímto postupem: kurzor do zobrazeného pole záznamu klik pravým tlačítkem myši v zobrazené nabídce vybrat Vlastnosti letu kliknutím si políčko rozbalit v nabídce vybrat vpravo nahoře okénko Výška startu kliknutím na šipku okénko otevřít a tam potvrdit výběr QNE (xxx m). ------------------------------------- Na tomto místě je třeba si vysvětlit ještě pojmy přesnost měření a jistota údajů. Přesnost měření, v tomto případě záznam z tlakového čidla FR, je dána kalibrační křivkou. Ale je třeba si uvědomit, že do přesnosti stanovení jednotlivých bodů vstupuje lidský faktor, okolní podmínky (tlaková tendence, teplota prostředí), pružnost čidla. přesnost práce s kalibračním zařízením a další. Tyto faktory jsou zohledněny v jistotě měření a jsou dány výrobcem. Proto je třeba nespoléhat se slepě na to, co je na kalibračním dokladu vidět. Oproti kalibračním křivkám z barografů jsou hodnoty z FR vyneseny v jednotkách metrů, avšak jistota údajů je ± 5 m. Jinými slovy: pokud není v přístrojovém vybavení letadla autopilot (který má také své mouchy, ale jistě je v dodržování stanovené výšky spolehlivější než člověk), nemůžeme se spoléhat na to, že pokud poletíme na doraz, že omezení dodržíme. Mnoho z nás v této asi chvíli napadne: no jo, ale jak je to v případě narušení nebo nenarušení stropu třídy E nebo dolní hranice publikovaných prostorů, když se tlak během dne i na vzdálenosti mění? Třebaže to není námětem tohoto pojednání, tak si myslím, že není na škodu si zopakovat několik zásad práce s výškoměrem během přeletu: 1. již na zemi, před startem, si nastavit aktuální tlak QNH 2. pro přelety a mimoletištní lety platí zásada používat regionální tlak QNH 3. při dosažení převodní výšky (1500 m, resp. 5000 ft) přestavět výškoměr na QNE (standardní tlak = 1013,25 hpa) 4. při klesání pod převodní hladinu přestavět výškoměr z QNE zpět na regionální, v pracovní zóně letišť aktuální QNH. Tyto hodnoty lze vyžádat z nejbližšího stanoviště služby AFIS. 5. Závěrečnou fázi letu a přistání pak dokončit s výškoměrem nastaveným na skutečné QNH. --------------------- *regionální QNH je díky členitému terénu naší republiky specialita pražského FIR. Je to pomocí matematického modelu předpověď nejnižší možné hodnoty tlaku QNH v pražském FIR na nejbližší 3 hodiny. V závislosti na tvaru a průběhu tlakového pole se může hodnota předpovězeného tlaku QNH výrazně lišit od skutečně naměřeného a na hladinu moře přepočteného QNH na meteorologických stanicích nebo stanovištích AFIS bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu. --------------------- 16
Co dodat na závěr: nic jiného, než že ve vlastním zájmu dodržovat stanovená výšková i prostorová omezení s určitou rezervou, protože když dojde na lámání chleba, pak se ten, kdo let hodnotí, přísně drží platné kalibrační křivky byť s mírnou tolerancí vzhledem k jistotě údajů. Výkony dosažené na hraně splnění podmínek se však budou těžko uznávat a proto je třeba i zde volit jistou rezervu, aby se hodnocení vešlo do tolerance. Sami mi jistě potvrdíte, že udržet či dosáhnout výkonu s přesností na metr je v kategorii fantasmagorie. A osobně si myslím, že ani rezerva 10 m není dostačující. Létáme podle výškoměrů, jejichž jistota měření se pohybuje v rozmezí až ± jeden dílek, stačí na něj poklepat a rázem jsme o 2-3 desítky metrů jinde. Totéž ale platí pro FR, kde sami výrobci doporučují, resp. uvádějí spolehlivost přístrojů do 5000 až 6000m. Do této výšky jsou totiž čidla FR dostatečně pružná, řekněme provozem dobře masírovaná a mají přijatelnou chybu. To je nakonec dobře vidět i na kalibračních dokumentech. S většími výškami jejich chyba roste a tím i klesá jistota naměřených hodnot. Nakonec připomínám, že podle FAI je platnost kalibračních křivek barografů omezena dobou 1 rok s možností rekalibrovat přístroj po výkonu (bez mechanických zásahů ze strany uživatele) do měsíce po výkonu a že pro FR platí dvojnásobné časy (2 roky a 2 měsíce po výkonu). Přeji vám mnoho úspěšných a platných výkonů zaznamenaných pomocí schválených palubních zapisovačů (barografů a FR). 17