JIHLAVA MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE
Historické jádro Jihlavy bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem ministerstva kultury č.j. 7292/82-II/2 ze dne 29. 3. 1982 pod r. č. 4877 v rozsahu historického jádra města Jihlavy. (Již vládní usnesení č. 99 konané dne 11. července 1950 ve věci péče o kulturní a historické památky, schválilo plošnou péči o vybraná historická města. Jedním z nich bylo i město Jihlava. Toto usnesení se stalo základem pro vyhlašování městských památkových rezervací.) Okresní národní výbor v Jihlavě odbor kultury určil, pod.č.j.:kult 41/1935, vymezení ochranného pásma MPR dne 28. března 1985.
Veduta města Jihlavy na plátně z 18. století.
Opevnění města Město mělo fortifikace již ve 13. století. Mělo původně hradební zeď s ochozem, parkánem a příkopem. Do města se vjíždělo pěti branami, z nichž se zachovala jen brána Matky Boží. Na přelomu 15. a 16. století bylo opevnění rozšířeno. Téměř po celém obvodu se zachovala ve zbytcích vnitřní hradební zeď. Obranné prvky byly likvidovány v letech 1832-1862. Šlo o poměrně složitý proces, bouralo se postupně po částech, v časovém rozpětí i desítky let. Postupně se město rozrůstalo a v některých případech posloužily zbytky hradeb jako součásti svislých nosných konstrukcí nových staveb. Historické podzemí a kolektory Specifickou strukturou je podzemí. Skládá se z historických domovních sklepů, vzájemně propojovaných. V 60. letech minulého století proběhly rozsáhlé sanační a zpevňovací práce, které sice znamenají do budoucna, díky masivnímu betonovému zpevňování, zajištění technického stavu, ale současně znamenají také ztrátu autenticity historického podzemí. Další podzemní stavební aktivitou ke konci minulého století byla stavba podzemních kolektorů, které měly umožnit svedení kmenových inženýrských sítí a pomoci při odvodnění podzemí. Výstavba však neproběhla v úplném rozsahu podle záměru a využití zrealizovaných částí není úplné.
Vymezení MPR Jihlava Městská památková rezervace, historické jádro města, představuje jedinečně utvářený celek nepravidelně uspořádané zástavby na mírně svažitém terénu, jehož hranice jsou mírně za středověkým městským opevněním. Ústředním prostorem je náměstí s nepravidelným podélným půdorysem. Působivý prostor náměstí umocněný dominantami radnice a kostela sv. Ignáce je narušen novodobou budovou obchodního domu, situovaného v místě původní skupiny domů špalíčku. Stavebně technický stav objektů v MPR se postupujícími opravami, rekonstrukcemi a modernizacemi výrazně zlepšil. Většinu objektů v MPR, s výjimkou větších profánních staveb a kostelů tvoří obytné domy. Ty mají z velké části zachované historické dispozice, fasády a střechy. Využití těchto objektů je většinou smíšené. V přízemí jsou obchody a provozovny služeb, zejména podél obchodních ulic a náměstí, v patrech se nachází byty anebo kanceláře. Nadmořská výška MPR se pohybuje přibližně v rozmezí 480 526 m n.m. Podnebí je dáno polohou města v mírně teplé klimatické části s vlhkým vrchovinným klimatem. Hranice památkové rezervace vede ulicemi Hradební, Dvořákovou, Jana Masaryka, Komenského, dále podél jihozápadní fronty náměstí Svobody, odtud pokračuje krátkým úsekem Křížové ulice do ulice Březinovy Sady, kterou vede až k hranici pozemku Malého Heulosu č.p. 987/2, který kolmo překříží a na východě vede tokem řeky Jihlávky až k cestě parc.č. 6085, po které vede k hranicí pozemku p.č.1005, podle kterého pokračuje dále podle pozemků p.č.1000 a p.č. 999 na ulici Brněnskou, kterou je vedena k cestě p.č.6046 na Brněnskou ul.(novou), po které vede zpět až k Hradební ulici, kde se okruh hranice uzavírá. Jižní a jihozápadní obrys jádra sledují frekventované komunikace I.a II.třídy. Trolejbusová a autobusová MHD projíždí MPR a je vedena trasou přes náměstí, kde má zastávky. Pro ostatní motorovou dopravu je území MPR napříč neprůjezdné.
Regenerace městské památkové rezervace z hlediska památkové péče Regenerace historické struktury města je dlouhodobý proces. Historická města představují hodnoty, které je třeba respektovat: forma definovaná půdorysem a parcelací vztahy mezi prostory městského interiéru forma a vzhled specifických prvků města vztahy k okolnímu prostředí významové proměny města během jeho historie. Každý zásah musí být prováděn rozumně, metodicky a s respektováním specifických problémů místa. Každé historické město se skládá z více částí různého stáří, historie, funkčního zaměření. Většina částí je svébytná, ale dohromady tvoří jednotný organismus. Při hodnocení města jako struktury z hlediska památkové péče se sleduje hledisko kvality historických struktur, jejich kompozičních schémat, siluety, hmotné a výškové skladby zasazené v celkovém rámci města, osové, dynamické kompozice ať už prvků vytvářejících sídlo či celkový obraz města v krajině. Při funkčním vyhodnocení je nutné mít na zřeteli, že památkový fond města je současně i souborem objektů původní specifické funkce a jeho optimální využití se musí této náplni opět přiblížit nebo zvolit takovou, která nepoškodí památkovou podstatu objektu, neboť jde o fond určený k trvalému uchování. U plošného hodnocení je třeba rozpoznat skladebnou jednotku parcelu a podřídit měřítko nových budov měřítku charakteristickému pro danou lokalitu.
1907, Horní náměstí 1925, ulice Matky Boží
Obecné zásady památkové péče (v městské památkové rezervaci) Každou městskou část chápat a respektovat jako samostatný útvar se svébytnou prostorovou a hmotovou skladbou. Dodržet hierarchii městských prostor (náměstí, hlavní, vedlejší ulice, pěší uličky, průchody, plácky atd.) a jejich společenský význam uvést do souladu s využitím. Sledovat střešní konfigurace. Detailní úpravy prostorů (fasády, partery, doplnění o sochařskou výzdobu, barevnost, osvětlení apod.) musí zohlednit základní charakteristiku chráněného území: prvky pro danou lokalitu typické, charakter i architektonický sloh budov. Klást důraz na materiálovou a řemeslnou kontinuitu. Vycházet z přírodní barevnosti. Zachovávat parcelaci i uvnitř bloků, aby zůstala zachována skladebnost. Demolice ve vnitroblokové zástavbě provádět jen na základě vyhodnocení statického, hygienického apod. Nepropojování domů funkčně do větších celků. Architektonické ztvárnění novostaveb podřídit regulativům platícím kontinuálně pro danou část města. Technickou infrastrukturu řešit tak, aby vedení tras a jejich napojování nepoškodilo památkovou a estetickou hodnotu městského interiéru, nové funkce a sítě musí být podřízeny specifičnosti historických měst, ne naopak. Garantovat zachování kulturních hodnot chráněného celku. Dále zhodnocovat výtvarné a dokumentární funkce kulturních památek a jejich celků.
1919, Dolní náměstí 1939, celkový pohled
Obnova památkově chráněných objektů Památkově chráněné objekty/ celky/ území patří do kategorie vyžadující mimořádnou pozornost při údržbě a rekonstrukci. Předpokladem před započetím rekonstrukce je stavebně historický průzkum a dokumentace současného stavu a bezprostředního okolí včetně technických sítí. U historických staveb je průzkum obtížný, ale je klíčem k objasnění současného stavu a chování stavby!!! Památkově chráněné stavby pro svůj nadčasový význam vyžadují systematickou údržbu a promyšlené zásahy. Adolf Hitler Platz 1940
Použitá literatura: MATOUŠEK, Tadeáš. Regulační plán městské památkové rezervace Jihlava, Průzkumy a rozbory, 2004. NOVOMĚSTSKÝ, František. Opravy a obnova památkově chráněných objektů a objektů v památkovém zájmu. Sborník, 1996. PÍSKOVÁ, Renáta. Jihlava. : Nakladatelství lidové noviny, 2009. POLÁŠKOVÁ,Eva. Jihlava. Městská památková rezervace. České Budějovice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1970.