5.2 Metodika odstranění starých skládek odpadů provozovaných obcemi před rokem 1995-1996 za využití podpory z OPŽP
Obsah 1. Úvod... 1 2. Vstupní informace a podklady... 2 3. Kategorizace lokalit... 3 4. Předběžný průzkum... 4 5. Podrobný průzkum (analýza rizik)... 5 6. Sanační a rekultivační práce... 6 6.1 Sanace staré skládky na místě... 6 6.2 Odtěžení odpadů... 6 7. Sanační průzkum - monitoring... 8 8. Náklady na odstranění staré skládky... 9 9. Možnosti financování z OPŽP... 10 Seznam použitých zkratek... 11 Seznam metodických pokynů a příruček k řešení odstranění starých skládek... 11 A. Metodické pokyny... 11 B. Metodické příručky... 11 Seznam zdrojů... 11
1. Úvod V první kapitole této části projektu, části 3 - vazba na specifický cíl 3. PO 3 OPŽP, Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky, byly kompletně ověřeny lokality z databáze poskytnuté Ministerstvem životního prostředí. Jedná se o část databáze OODP ze Systému evidence kontaminovaných míst (dále jen SEKM ). V databázi SEKM byly zaznamenány lokality s bývalými skládkami komunálních odpadů provozovanými obcemi před rokem 1995 1996. V rámci této metodiky se budeme zabývat pouze starými skládkami, kdy v rámci ověření získaných podkladů bylo potvrzeno, že v dané lokalitě se stará skládka nacházela, jednalo se o lokalitu, kde byly ukládány komunální odpady občanů obce. Jedná se tedy o dva typy lokalit. Jednak o staré skládky, které doposud nebyly rekultivovány, tedy o staré skládky se statutem skládka ověřená existující. Druhým typem starých skládek jsou lokality, které byly potvrzeny jako rekultivované, tedy o staré skládky se statutem skládka ověřená rekultivovaná. V prostoru bývalých starých skládek od roku 1996 neprobíhá žádné ukládání komunálních ani jiných odpadů a ukládání odpadů není nijak v těchto lokalitách povoleno. Výjimku mohly tvořit lokality, kde byla provedena rekultivace, a v rámci povolení rekultivačních prací bylo povoleno nakládání s odpady využívanými k rekultivačním pracím. V ojedinělých případech bylo sděleno, že dochází k občasnému navážení odpadů na místo původní skládky, ale tyto případy jsou řešeny jako nelegální zakládání černých skládek. Odstraňování starých skládek je významným krokem v ochraně krajiny a životního prostředí člověka. Postup sanace starých skládek je ovšem komplikovaný hned z několika důvodů. Zejména se jedná o nedostatečné nebo téměř žádné znalosti o zabezpečení podloží staré skládky. Často je situace komplikována nevhodným umístěním staré skládky a neznámým složením a množstvím odpadů včetně možné přítomnosti odpadů nebezpečných. Bez dalšího průzkumu tedy nelze vyloučit, že na staré skládce byly v minulosti umístěny i velmi nebezpečné odpady. Tyto staré skládky většinou postrádají odbornou rekultivaci nebo je rekultivace nedostatečně provedená (překrytí povrchu staré skládky zeminou, terénní úpravy a případné ozelenění). V důsledku toho mohou do prostoru staré skládky volně vnikat srážkové nebo povrchové vody a uvolňovat a šířit kontaminanty do horninového prostředí a následně do podzemních vod. Tímto způsobem je ohroženo nejen bezprostřední okolí staré skládky, ale i širší okolí v důsledku možné kontaminace zdrojů pitné vody. 1
2. Vstupní informace a podklady Je nutné na tomto místě upozornit na skutečnost, že lokality zaznamenané v databázi jsou nejméně od roku 1996 prosté jakémukoli ukládání odpadů a ve většině případů jsou tyto lokality překryty zeminou a řízeným nebo v případě existujících starých skládek opět většinově neřízeným způsobem ozeleněny. Informace k těmto lokalitám, pokud nebyly doplněny v rámci přípravy nebo realizace rekultivace skládky, jsou zcela nedostatečné pro správnou volbu jednotného postupu rekultivačních prací dle platné normy pro uzavírání a rekultivaci skládek (ČSN 83 8035). Důvodem jsou chybějící informace o zabezpečení staré skládky jako takové, tj. její spodní stavby. Norma ČSN 83 8030 Skládkování odpadů základní podmínky pro navrhování a výstavbu je platná od dubna roku 1995, proto zakládání zde předmětných starých skládek většinou vznikalo živelně a bez jakékoli přípravy a zabezpečení území. I v lokalitách, kde území bylo připraveno a byl zřízen prostor k uložení odpadů, vzhledem k absenci technického jednotného závazného předpisu, není možné jednotně navázat rekultivaci na spodní stavbu. Základními informacemi obsaženými v SEKM pro jednotlivé lokality jsou tedy především informace o lokalizaci místa a o jeho širších vztazích. Důležitým parametrem, který určuje, zda se daná lokalita dá zařadit do této části projektu a tím i možné podpory z OPŽP, je určení typu staré skládky, která nebyla využívána pro ukládání jiných než komunálních odpadů, do kterých v tomto pojímání definice spadají i biologicky rozložitelné odpady z obce, výkopové zeminy a stavební odpad z činnosti občanů v obci. Vzhledem k absenci podkladů o lokalitě a způsobu založení a využívání staré skládky, ale i o ploše a mocnosti staré skládky, jsou ověřované údaje plochy a objemu sdělovány pouze u některých lokalit a i zde se jedná pouze o informativní vstupní údaj, který je nutné v každém z konkrétních případů ověřit a dle zvolené metodiky stanovit. Při posuzování jednotlivých lokalit je jistě nutné zahrnout do celkového posouzení i střety zájmů lokalizace staré skládky s významnými lokalitami z pohledu zvláště chráněných území nebo významných ochranných pásem pro zdroje pitné vody, léčivých pramenů a podobně. Podklady k ověřování a k monitoringu jednotlivých složek, které mohou mít vliv na kvalitu životního prostředí v okolí staré skládky, jsou určitě nutnými podklady vstupujícími do posouzení rizikovosti jednotlivých lokalit. Opět i tyto informace a data jsou vzhledem k historickému vývoji a chybějící podpoře obcí z větší části chybějící a pouze v některých případech historická data existují, ale mají pouze informativní charakter a pro stanovení míry rizika jsou nedostatečná. 2
3. Kategorizace lokalit Z výše uvedených důvodů je nutné rozlišovat jednotlivé staré skládky dle zjištěného statusu a úrovně znalosti o staré skládce samé a jejím okolí, a na základě toho přistoupit k postupnému etapovitému doplňování chybějících informací a individuální volby jednotlivých kroků a způsobů řešení odstraňování starých skládek odpadů. Pro staré skládky se statutem skládka ověřená rekultivovaná, se postup posouzení týká analogicky posouzení dostatečnosti opatření pro postsanační monitoring sanované / rekultivované lokality. I v tomto případě doporučujeme u jednotlivých lokalit posoudit možnost zpracování doplňkové analýzy rizik a to především tam, kde rekultivace neboli sanace, byla provedena před rokem 1995, kde doklady o způsobu provedení sanačních prací jsou nedostatečné nebo zcela chybí, a navíc nejsou doložitelné údaje o kvalitě prostředí (voda, vzduch, půda) v bezprostředním okolí staré skládky. Je nutné si uvědomit, že u bývalých starých skládek nebude možné pro postsanační monitoring využít technické zázemí podobně jako u běžných rekultivací skládek, protože zde chybí technologické provozy vybudované pro provoz řádné skládky, jako jsou čerpací a kontrolní jímky, monitorovací vrty, čistící zařízení průsakových vod apod. Pro staré skládky se statutem skládka ověřená existující, navrhujeme díky chybějícím informacím rozdělit odstranění starých skládek odpadů do čtyř dílčích etap: První etapa předběžný průzkum. Druhá etapa podrobný průzkum (analýza rizik). Třetí etapa sanační/rekultivační práce. Čtvrtá etapa postsanační průzkum monitoring. 3
4. Předběžný průzkum Aby bylo možné řádně posoudit rizikovost jednotlivých lokalit, a to z obou kategorií ověřených starých skládek, je nutné metodické posouzení dané lokality. První etapou je předběžný průzkum znečištění prostředí v okolí staré skládky, který je základním průzkumem, zejména v případě, že na lokalitě nebyly doposud provedeny žádné terénní práce související s průzkumem znečištění. Cílem předběžného průzkumu je především ověření kontaminace horninového prostředí a podzemní vody, a získání podkladů pro rozhodování, zda je třeba lokalitu podrobit další etapě podrobného průzkumu (analýza rizik). V této etapě se provádí nezbytně nutný rozsah terénních prací, který je primárně zaměřen na předpokládaná ohniska kontaminace. Výsledkem předběžného průzkumu je zejména: vyhodnocení všech dostupných informací o lokalitě (včetně rešeršních prací a archivních materiálů), identifikace kontaminantů v horninovém prostředí a podzemní vodě, lokalizace zdrojů a ohnisek znečištění, posouzení, zda skončila dotace polutantů, odhad závažnosti kontaminace z hlediska stávajících rizik pro uživatele lokality, odhad závažnosti kontaminace z hlediska rizik v budoucnosti doporučení dalšího postupu. U kategorie starých skládek nerekultivovaných ( skládka ověřená existující ) je zpracování předběžného průzkumu dle platného metodického pokynu MŽP nutností. Pouze v případě, že takový průzkum je již zpracován a je podkladem pro další projektové přípravné práce pro sanaci staré skládky, je možné po individuálním posouzení schvalovacího orgánu příslušného krajského úřadu přistoupit k převzetí této dokumentace. 4
5. Podrobný průzkum (analýza rizik) Podrobný průzkum lokality je proveden na základě doporučení a výstupů z první etapy posouzení lokality (předběžný průzkum). Cílem podrobného průzkumu je detailní popis lokality především z hlediska ohraničení znečištění a jeho šíření a také z hlediska ověření přítomnosti nebezpečných odpadů v tělese staré skládky. Je zaměřen na detailní charakterizaci kontaminace (zahrnující kvantitativní a kvalitativní parametry všech kontaminantů, časoprostorový vývoj znečištění a jeho změny, tedy i přirozené atenuační pochody). Výsledkem podrobného průzkumu je zejména: vyhodnocení všech průzkumných prací provedených na lokalitě, identifikace a charakteristika všech kontaminantů v horninovém prostředí a podzemní vodě, detailní lokalizace zdrojů a ohnisek znečištění (shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění), odhad bilance výskytu všech polutantů, odhad šíření a vývoje znečištění v podzemní a povrchové vodě, a v horninovém prostředí, odhad přirozené atenuace degradovatelných látek, doporučení dalšího postupu zpracování analýzy rizik a návrh sanace či monitoring. Postupy prací pro zajištění podkladů pro zpracování analýzy budou pak vycházet z Metodického pokynu MŽP pro průzkum kontaminovaného území (Věstník MŽP č. 9, září 2005) a Metodického pokynu MŽP Vzorkování v sanační geologii (Věstník MŽP č. 2, Příloha 2, únor 2007). Pro zpracování analýzy rizik je nutné postupovat v souladu s Metodickým pokynem MŽP Analýza rizik kontaminovaného území (Věstník MŽP č. 3, březen 2011). Při zpracování analýzy je nutné i z pohledu optimalizace nákladů na zpracování vzít v úvahu lokální podmínky a rozsah staré skládky a časové hledisko z dohledaných podkladů k lokalitě. Přiměřeně se při řešení celé problematiky kontaminovaných míst musí vycházet z metodických pokynů a metodických příruček, jejichž výčet je přiložen v Kapitole Seznam metodických pokynů a příruček k řešení odstranění starých skládek. U kategorie starých skládek již rekultivovaných je pravděpodobné, že riziková analýza byla pro realizaci rekultivace do určité míry potřebnosti zpracována a je součástí dokumentace realizace rekultivace. Ve většině případů však nebude pravděpodobně zpracována dle výše uvedených Metodických pokynů MŽP, protože velká část rekultivovaných starých skládek byla rekultivována ještě před platností Metodického pokynu (první verze z roku 2005). I přes tuto skutečnost doporučujeme využít dostupné podklady a informace z důvodu optimalizace nákladů na tyto přípravné práce. Pouze při důvodném podezření na zvýšené riziko negativního ovlivňování některé ze složek životního prostředí je účelné přistoupit ke kompletnímu zpracování analýzy rizika dle platné metodiky pro analýzu rizik kontaminovaného území. 5
6. Sanační a rekultivační práce Pokud podrobný doprůzkum identifikuje na lokalitě přítomnost kontaminantů v horninovém prostředí nebo v podzemní vodě v takové míře, že je rizikem vůči okolnímu prostředí a zdraví člověka, pak je doporučeno lokalitu sanovat. V takovém případě je na základě znalostí o druzích kontaminantů, rozsahu, vývoji a šíření znečištění navržen odpovídající sanační postup, případně možné varianty sanačních zásahů a tomu odpovídající vhodný postup rekultivace. Vlastní sanační práce spočívají v odstranění zdroje kontaminace, případně v zamezení šíření kontaminace do okolí (do horninového prostředí a podzemní vody). Sanačním zásahem může být jednoduché zakrytí staré skládky neprostupným materiálem s úpravou povrchu (sanace skládky na místě), přes sanaci kontaminovaného prostředí podloží staré skládky (sanace podloží skládky), až po kompletní odtěžení celé staré skládky nebo její části (odtěžení odpadů) a odvozu k odborné likvidaci odpadů. 6.1 Sanace staré skládky na místě Pokud podrobný průzkum a riziková analýza potvrdí, že odpady ve staré skládce jsou takového charakteru a v takovém místě, že nedochází a nemůže dojít k jejich úniku do horninového prostředí nebo podzemní vody, pak je možné provést sanaci staré skládky na jejím místě. V takovém případě se ale nejedná o skládku, která je definována jako zařízení pro nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech, ale lokalita je posuzována jako kontaminované místo a takto je nutné také postupovat při rekultivaci takové staré skládky. Součástí výstupů analýzy rizika zpracované podle metodického pokynu MŽP je mimo jiné i návrh nápravných opatření, který je podkladem pro rozhodování o nutnosti, rozsahu a způsobu sanace případně pro správní řízení, v němž jsou kompetentním správním orgánem ukládána opatření k nápravě. Vždy je nutno stanovit cíle nápravných opatření a navrhnout reálné způsoby dosažení těchto cílů, tj. doporučit i vhodné technické a k tomu zároveň administrativní postupy nápravných opatření pro dosažení definovaných cílů a zohlednit finanční a časovou náročnost. Návrh nápravných opatření musí vždy zohlednit specifické podmínky dané lokality. Podrobný průzkum společně s rizikovou analýzou by měly být provedeny v takovém rozsahu, aby mohly poskytnout dostatek údajů pro zpracování projektu sanačních prací včetně odborného odhadu nákladů nutných pro realizaci navržených sanačních opatření. Podle tohoto projektu, schváleného místně příslušným stavebním úřadem, by se mělo následně postupovat v případě rekultivace dané staré skládky. Součástí analýzy rizik je návrh postsanačního monitoringu sledování a hodnocení dosažení cílů nápravných opatření tak, aby bylo prokázáno, že sanací staré skládky došlo skutečně k zamezení úniku kontaminace do prostředí. Rozsah monitoringu a následné péče o sanovanou lokalitu musí být stanoven v rozsahu požadavků metodických pokynů MŽP, (viz kapitola Seznam metodických pokynů) a místních specifických podmínek řešené lokality. 6.2 Odtěžení odpadů Pokud analýza rizik potvrdí skutečnost, že odpady, které byly uloženy na místě staré skládky nejsou nijak zabezpečeny proti jejich vymývání podzemními nebo povrchovými vodami a tím dochází k uvolňování a šíření kontaminantů do okolního prostředí, pak je nutné zajistit odstranění tohoto zdroje kontaminace. Pro takovéto typy lokalit je vhodná varianta odstranění staré skládky formou odtěžení všech odpadů z tělesa staré skládky, případně jejich okolních zasažených části a jejich odvoz do zařízení k využití, případně k odstranění odpadů. Pouze v odůvodněných případech, kdy bude prokázáno, že odpady mají takový charakter, že jejich vymýváním nedochází a ani nemůže dojít (např. při změně kvality povrchových vod) k vyluhování škodlivin a jejich úniku do okolního prostředí je možné navrhnout sanaci staré skládky na místě (kapitola 6.1). 6
Forma sanace staré skládky odtěžením odpadů a sanací území bude probíhat dle projektové dokumentace schválené místně příslušným vodoprávním úřadem, případně stavebním úřadem. V lokalitě bývalé skládky je následně nutné sanovat území v okolí staré skládky od případných kontaminací a začlenit území bývalé staré skládky do krajiny. Součástí projektové dokumentace musí být i stanovení rozsahu a parametrů postsanačního monitoringu dané lokality bývalé skládky, aby bylo prokázáno, že odstraněním staré skládky došlo skutečně k odstranění zdroje kontaminace daného území. Rozsah monitoringu a následné péče o sanovanou lokalitu bude pro tento způsob sanace lokality staré skládky primárně stanoven v rozsahu požadavků metodických pokynů MŽP. 7
7. Sanační průzkum - monitoring Pro ověření úspěšnosti sanačního zásahu a celkové rekultivace slouží sanační průzkum (postsanační monitoring). Jedná se zejména o monitoring kvality podzemních vod ve vytipovaných ukazatelích, který se provádí po ukončení sanace ve stanoveném období. Pro účely monitoringu jsou odebírány vzorky podzemních vod z vybudovaných monitorovacích vrtů případně jiných zdrojů vody v blízkosti staré skládky. Vzorky jsou odebírány v pravidelných intervalech, předepsaných v související dokumentaci. Následně jsou laboratorně analyzovány ve sledovaných parametrech a výsledky jsou porovnávány se stanovenými limity sanace (součástí analýzy rizik). Pokud v rámci postsanačního monitoringu nedochází k překročení předepsaných sanačních limitů, lze sanační práce považovat za ukončené. V opačném případě je nutné odborně posoudit možné příčiny přítomnosti kontaminace v podzemní vodě a zvážit realizaci dalších opatření na staré skládce a v jejím okolí (aktualizace analýzy rizik apod.). 8
8. Náklady na odstranění staré skládky Stanovení nákladů potřebných pro odstranění staré skládky je vždy nutné posoudit individuálně a pro potřeby čerpání podpory z OPŽP je nutné najít takovou formu, kdy na sebe budou navazovat kroky dle výsledků zjištěných v rámci předchozích zjišťovacích prací. Dle navrhované metodiky musí předcházet rozhodnutí o způsobu odstranění staré skládky analýza rizik. Zajištění podkladů pro analýzu rizik a stanovení rizikovosti samotné je prvotním nákladem pro každou odstraňovanou starou skládku. Následovat mohou přípravné a projekční práce pro sanaci staré skládky. Samotná realizace sanace ať už staré skládky na místě nebo odtěžením odpadů a sanací území se vždy bude řídit pravidly pro zadávání zakázek dle pravidel OPŽP, potažmo zákona o zadávání veřejných zakázek. Náklady na monitoring a udržování území v režimu doložení funkčnosti sanace lokality musí pokrývat celé předepsané a požadované období. Náklady jsou v tomto období nerovnoměrně rozděleny a postupně se snižují s klesajícím rozsahem prováděných prací. Odhad nákladů: Analýza rizik, vč. požadovaných průzkumných prací a zajištění potřebných dat: 250 000 1 100 000 Kč. Přípravné, projektové práce, vč. zajištění povolení a inženýring: 60 000 600 000 Kč. Administrace a zajištění podpory z OPŽP: 30 000 150 000 Kč. Realizace sanačních prací - rekultivace, náklady na 1 m 2 plochy v místě (předpoklad existence vhodných překryvných materiálů v místě realizace): 700 2 000 Kč/ m 2. Odtěžení a odvoz odpadů, vč. uložení na skládku: 1 250 1 500 Kč/ t (cena včetně poplatku za uložení odpadů na skládku). Postsanační monitoring (pro 1. rok): 20 000 100 000 Kč/ rok. 9
9. Možnosti financování z OPŽP V rámci programového období 2014 2020 nabízí Operační program Životní prostředí (OPŽP) z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Prioritní osy 3, Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, ve specifickém cíli 3.3 - Rekultivovat staré skládky, možnost podpory financování navržených projektů. Z pravidel uveřejněných pokynů na portálu OPŽP (http://www.opzp.cz/) vyplývá, že možným příjemcem podpory pro tyto projekty jsou: Kraje. Obce a města. Svazky obcí. Městské části hl. m. Prahy. Organizační složky státu. Státní podniky. Státní organizace. Příspěvkové organizace. Veřejné výzkumné instituce. Veřejnoprávní instituce. Vysoké školy a školská zařízení. Nestátní neziskové organizace. Církve a náboženské společnosti a jejich svazy. Obchodní společnosti a družstva. Podnikatelské subjekty. Fyzické osoby podnikající. Podporovanými projekty jsou rekultivace starých skládek technicky nezabezpečených, které byly provozovány před účinností zákona č. 238/1991 Sb. nebo nejpozději v termínu a způsobem dle 15 odst. 1 a 2 zákona č. 238/1991 Sb. Podpora může dosahovat až 85 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou spolufinancování ze zdrojů příjemce podpory. Podpora je poskytována rovněž na přípravu projektu i žádosti. Projekty mohou být omezeny minimální hranicí nákladů, která se liší podle druhu projektu. Podpora je poskytována příjemcům v CZK, a to bezhotovostně. Na podporu nemají žadatelé právní nárok. Žadatelé se řídí pravidly, která jsou stanovena v rámci jednotlivých výzev pro tuto část OPŽP. 10
Seznam použitých zkratek Seznam zkratek OPŽP OODP ČSN MŽP CZK SEKM Operační program Životní prostředí Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí Česká technická norma Ministerstvo životního prostředí Česká koruna Systém evidence kontaminovaných míst Seznam metodických pokynů a příruček k řešení odstranění starých skládek A. Metodické pokyny Metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění Metodický pokyn MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 Metodický pokyn MŽP pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005 Metodický pokyn MŽP Vzorkování v sanační geologii, Věstník MŽP, č. 2, Příloha 2, únor 2007 Metodický pokyn MŽPZásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, červen 2007 Metodický pokyn MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst, Věstník MŽP, č. 3, březen 2008 Metodický pokyn MŽP k plnění databáze SEKM včetně hodnocení priorit, Věstník MŽP č. 3, březen 2011 B. Metodické příručky Metodická příručka hodnocení průzkumu a sanací Metodická příručka ISCO - Aktualizace 2010 Metodická příručka MŽP - Aplikace geofyzikálních metod při ochraně vodních zdrojů, 2010 Metodická příručka MŽP - Základní principy hydrogeologie, 2010 Metodická příručka MŽP - Možnosti geofyzikálních metod, 2009 Metodická příručka MŽP pro použití reduktivních technologií in situ při sanaci kontaminovaných míst, 2007 Seznam zdrojů Obecné pokyny pro žadatele o podporu na stránkách OPŽP, dostupné na http://www.opzp.cz/obecne-pokyny/ Metodiky k problematice starých ekologických zátěží, resp. Kontaminovaných míst na http://www.mzp.cz/cz/metodiky_ekologicke_zateze 11
EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com
EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com
Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz