Zatravňování steřinami na Valašsku Mgr. Jana Tkáčiková
Steřiny jedná o drolky sena, která na půdách a senících zbyly po vyklizení sena dialektologie moravská: https://archive.org/details/dialektologiemor01 bartuoft steřiny = drtiny ze sena a jeteliny. Bartoš F. (1886): Dialektologie moravská. 1. Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské. Brno, p. 269.
Lidové léčitelství Steřiny se používaly i lidovém léčitelství Lidové léčení na Valašsku, str. 462 http://tyfoza.noip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid21/ Také steřiny vařit a nad tým se pařit. Václavek M. (1912): Lidové léčení na Valašsku. Český lid XXI. 459-462.
Lidové léčitelství Hojně jsem se s poznatky o jejich využití setkala v terénu před těmi bezmála 40 lety, několikrát jsem jich do sáčku dostala a následně porovnávala. užívaly k léčení lidí i dobytka se hospodáři starali, aby na loukách pokud možno nebyl pryskyřník Co po takéj lúce, kerá žluto kvete. Vrlová V. (2015), in litt.
Zemědělství na Valašsku 2. pol. 19. stol. na nízké úrovni Pouze někteří majitelé rozsáhlejších ploch půdy (např. velkostatky) uplatňovali určité zásady pokrokového hospodaření a postupně přecházeli k intenzivnímu způsobu hospodaření, ale většiny drobných rolníků se tyto změny nedotkly.
Extenzivní způsob hospodaření Malorolníci hospodařili tradičním způsobem z důvodů daných klimatickými a půdními poměry (maloplošné, málo úživné a nedostupné pozemky v horských oblastech Valašska) dále socioekonomickými podmínkami (celková chudoba obyvatelstva), neznalost jiných forem hospodaření, používání původního zemědělského nářadí, používání nevhodných druhů osiva a velkou roli hrála i konzervativnost obyvatelstva. Šťastný J. (1971): Tradiční zemědělství na Valašsku, Praha,197 pp.
Ke změnám v hospodaření dochází až koncem minulého století a zejména až po první světové válce, kdy se nové postupy a metody v hospodaření začaly používat i mezi drobnými zemědělci.
Oblastní čisticí stanice osiv v Rožnově p. R. Někdo trávu pěstoval na výdělek, zralou vymlátil, vyčistil fukarem a prodal do Rožnova osevní stanici. Mikšíková J. (2015), in litt.
Zemský archiv Opava, fond ČSSS ŘSCHS Rožnov, 1952-1953 (inv. č. 6).
Zemský archiv Opava, fond ČSSS ŘSCHS Rožnov, 1952-1953 (inv. č. 6).
Zemský archiv Opava, fond ZVUT Rožnov, 1942-1943 (inv. č. 95).
Archiv foto
Pícninářské Zprávy, 1940.
Pícninářské Zprávy, 1940.
Lukařství Steřiny zde nejsou přímo zmíněny, ale na str. 140 se zmiňují senné strusky. v negativním smyslu Vyséváním strusek senných jen tyto protivy zvětšujeme! Reich E. (1907): Lukařství. Knihovna Milotického hospodáře, Milotice nad Bečvou.
Lukařství Jiní hospodářové, litujíce peněz za semena, prohřešují se způsobem stejným, vysévají totiž tak zvané senné strusky. Tím vyrozumíváme směs opadalých lístků, klásků a semen ze sena a otavy, a všecky ostatní přimíšeniny jako písek a p. Senné strusky (německy Heublumen) vysévá mnohý rolník s nejlepším úmyslem, že bude míti na louce rostliny ty nejlepší. Reich E. (1907): Lukařství. Knihovna Milotického hospodáře, Milotice nad Bečvou.
Botanika Ve stejném období změny v hospodaření začínají vnímat i přírodovědné obory. Louky horské a zvláště údolní trpí na svém svérázu přiséváním travních semen a hnojením Thomasovou struskou, tak louky nad Jablunkou, u Semetína a okolo Bobrk měly dříve, ještě před dvaceti lety, jiné, na druhy bohatší složení, než nyní (Říčan Gustav) Tkáčiková J. & Spitzer L. (2010): Z pozůstalosti G. A. Říčana: "Příroda Valašska". Valašsko. Vlastivědná revue 24: 12 18.
Metodika - Valašsko Nejčastěji se používaly drolky sena - steřiny, které zapadly na seníku mezi dva trámy, co byly hned pod dveřmi, jimiž se seno podávalo a vždy se něco z něj odřelo. Nabírali hrstmi do měcha nebo kadlubu, aby bylo pro případ potřeby. Vrlová V. (2015), in litt.
Metodika - Lázy Odpadu ze sena se říkalo steřiny. To jsme jednou udělali zkoušku, když pálili oheň na poli a ostalo pole bez trávy. Tak jsme nasmětali těch steřin, bylo toho dost, zakopali jsme to a tak něco vzešlo, že to nezůstalo prázdné. Malá B. (2015), in litt.
Metodika - Mikulůvka Semýší Třiny Osévaly se jen malé plochy. Tráva se sela na jaře, pak se zavláčila bránami. Mikšíková J. (2015), in litt.
Metodika - Karpaty zachování biologické rozmanitosti Gyimes (Rumunsko) ekologická antropologie Traditional management of meadows includes mowing, cleaning, mowing-date rotation of tracts, amelioration with hayseed and Onobrychis viciifolia seeds, manuring, manual thinning of unwanted plants, suppression of mosses, and small-scale drainage. Babai D. & Molnár Z. (2014): Small-scale traditional management of highly species-rich grasslands in the Carpathians. Agriculture, Ecosystems & Environment 182: 123 130.
Tradiční seník Mikulůvka, 2015.
Nabírání steřin Mikulůvka, 2015.
Steřiny Mikulůvka, 2015.
Květnatá ovsíková louka, hřeben Vsetínských vrchů, 2012, J. Tkáčiková.
Děkuji za pozornost. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace www.muzeumbeskyd.com