Účetní a daňová problematika církví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Účetní a daňová problematika církví Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Patrik Svoboda, Ph.D. Ivana Stehlíková Brno 2010

Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Ing. Patriku Svobodovi, Ph.D. za odborný dohled, cenné rady, připomínky a vstřícnost při vedené mé bakalářské práce. Další poděkování směřuji také paní Janě Holemářové a farnosti Radešínská Svratka za poskytnuté materiály a informace do praktické části bakalářské práce. Moje velké poděkování patří samozřejmě i rodině za podporu a zázemí, které mi poskytla během celého studia.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účetní a daňová problematika církví vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a použila pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 7. května 2010

Abstract Stehlíková, I. Accounting and tax implications of Churches. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2010. The aim of this thesis was to analyze the specifics of the accounting and the tax regime that applies to religious organizations. The partial target was to develop proposals that would lead to repayment of loans. The review of the literature contains the non-profit organizations, the simple accounting and taxation in the theoretical field. Custom work is focused on the entity, in which is shown the single-entry bookkeping and the application of the tax system. Keywords Non-profit organization, Church, bookkeeping, tax, public collection. Abstrakt Stehlíková, I. Účetní a daňová problematika církví. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat specifika účetního a daňového režimu, který se vztahuje na církevní organizace. Dílčím cílem bylo vytvoření návrhů, které by vedly ke splacení půjček. Přehled literatury představuje neziskové organizace, jednoduché účetnictví a daně v teoretické oblasti. Vlastní práce je zaměřena na účetní jednotku, na které je ukázáno vedení jednoduchého účetnictví a aplikace daňového systému. Klíčová slova Nezisková organizace, církev, účetnictví, daň, veřejná sbírka.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod, cíl práce a metodika 10 1.1 Úvod...10 1.2 Cíl práce...10 1.3 Metodika práce... 11 2 Přehled literatury 12 2.1 Vymezení neziskových organizací v národním hospodářství...12 2.1.1 Neziskové organizace v národním hospodářství dle principu financování...12 2.2 Vymezení a působnost neziskových organizací dle Pestoffa...13 2.3 Typologie neziskových organizací...16 2.3.1 Globální charakter poslání...16 2.3.2 Rozdělení neziskových organizací dle typu...16 2.4 Svoboda vyznání v ČR... 17 2.5 Zákon o svobodě vyznání v ČR... 17 2.5.1 Registrace církví a náboženských společností...18 2.6 Římskokatolická církev...21 2.6.1 Církev...21 2.6.2 Poslání církve... 22 2.6.3 Organizační struktura církve... 22 2.6.4 Církevní hierarchie... 23 2.6.5 Struktura církve v České republice... 24 2.6.6 Orgány církve... 25 2.6.7 Hospodaření a nakládání s majetkem... 26 2.6.8 Získávání finančních prostředků... 26 2.7 Účetnictví... 27 2.7.1 Vymezení pojmů v jednoduchém účetnictví... 27 2.7.2 Jednoduché účetnictví... 30 2.7.3 Soustava jednoduchého účetnictví...31 2.8 Daňová problematika... 38

Obsah 6 2.8.1 Daň z příjmu... 38 2.8.2 Daň z přidané hodnoty... 45 2.8.3 Daň z nemovitosti... 45 2.8.4 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí... 46 3 Analýza problému 48 3.1 Umístění farnosti... 48 3.2 Historie farnosti... 48 3.2.1 Duchovní správci farnosti Radešínská Svratka... 49 3.3 Pomocné knihy... 50 3.4 Rozpoznání příjmů a výdajů... 50 3.5 Zpracování účetních dokladů... 53 3.6 Kniha závazků a pohledávek... 53 3.6.1 Kniha závazků v účetním softwaru... 54 3.7 Peněžní deník... 54 3.7.1 Označování dokladů... 54 3.7.2 Účetní operace během roku... 55 3.8 Evidence majetku a závazků... 56 3.8.1 Popisy a dokumentace... 56 3.8.2 Oceňování... 56 3.8.3 Označování movitých věcí... 56 3.8.4 Inventarizační skupiny...57 3.9 Inventarizace majetku a závazků... 58 3.9.1 Průběh inventarizace... 59 3.9.2 Ekonomická rada farnosti... 59 3.10 Dary... 60 3.11 Účetní uzávěrka a závěrka... 60 3.11.1 Účetní uzávěrka ve farnosti... 60 3.11.2 Účetní závěrka farnosti... 62 3.12 Přiznání k dani darovací... 64 3.13 Přiznání k dani z příjmů právnických osob... 64 3.13.1 I. oddíl daňového přiznání... 65

Obsah 7 3.13.2 II. oddíl daňového přiznání... 65 3.13.3 III. oddíl daňového přiznání... 66 3.13.4 Prohlášení u daňového přiznání... 66 3.14 Informace pro farníky... 66 3.15 Aktivity farnosti... 67 3.16 Dotování farního areálu farnosti Radešínská Svratka... 68 3.17 Veřejná sbírka... 69 3.17.1 Stav před veřejnou sbírkou... 69 3.17.2 Postup konání veřejné sbírky... 69 3.17.3 Půjčky farnosti Radešínská Svratka k 30. 4. 2010... 71 3.18 Obnova retenčního prostoru - rybník Farčata... 72 3.19 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví... 72 3.19.1 Analytická evidence...73 4 Návrh řešení 75 4.1 Upravení nájemní smlouvy...75 4.1.1 Skutečné náklady a možná kalkulace nákladů...75 4.2 Zvýšení nájemného pro pobyty... 76 4.3 Využití majetku... 78 4.4 Dary a sbírky... 78 5 Diskuse 79 6 Závěr 80 7 Literatura 82 A Přehled o financování Farního areálu za roky 2001 2009 85 B Typologie neziskových organizací 87 C Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností 91 D Výpis z rejstříku evidovaných právnických osob 92 E Potvrzení o přijetí daru 93

Seznam obrázků 8 Seznam obrázků Obr. 1 Rozdělení národního hospodářství dle principu financování (Rektořík, 2007) 12 Obr. 2 První fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) 13 Obr. 3 Druhá fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) 14 Obr. 4 Třetí fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) 14 Obr. 5 Rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) 15 Obr. 6 Výkaz o hospodaření farnosti Radešínská Svratka za rok 2009 61 Obr. 7 Výkaz příjmů a výdajů, Výkaz o majetku a závazcích v roce 2009 63 Obr. 8 Úplný výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností (Ministerstvo kultury, 2010) 91 Obr. 9 Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob (Ministerstvo kultury, 2010) 92

Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Zkratky druhů pro Římskokatolickou farnost Radešínská Svratka 51 Tab. 2 Zachycení účetních operací 55 Tab. 3 Příjmy za období 2001 30. 9. 2009 (v Kč) 68 Tab. 4 Výdaje za období 2001 30. 9. 2009 (v Kč) 68 Tab. 5 Půjčky 85 Tab. 6 Příspěvky od obcí 85 Tab. 7 Ostatní příjmy 86 Tab. 8 Výdaje na Farní areál 86 Tab. 9 Typ I. Neziskové soukromoprávní organizace převážně vzájemně prospěšné (Rektořík, 2007) 87 Tab. 10 Typ II. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné (Rektořík, 2007) 88 Tab. 11 Typ III. Neziskové veřejnoprávní organizace příspěvkového typu a organizační složky státu a ÚSC (příklady) (Rektořík, 2007) 88 Tab. 12 Typ IV. Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace (příklady) (Rektořík, 2007) 89 Tab. 13 Typ V. Neziskové organizace typu obchodních společností a jim podobných (Rektořík, 2007) 90

Úvod, cíl práce a metodika 10 1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1 Úvod Osoby, které byly zřízeny za účelem podnikání, mají ve většině případů na konci účetního období k dispozici nějaký obnos finančních prostředků, s kterými mohou manipulovat. Mohou je použít např. na nákup nového dlouhodobého majetku, vytvářet rezervy a různé fondy. Tento fakt byl impulsem, který mě vedl k zamyšlení, jak je to u osob, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Neboť tyto osoby musí pracovat s prostředky, které dostanou jako dar nebo o které si zažádá. Můžeme tedy říci, že pracuje s omezenými peněžními prostředky. Každý člověk ve svém životě něčemu nebo v někoho věří. Někdo věří na zázraky, někdo zase osudu, jiný nechává všemu volný průběh. Věřit se dá opravdu na všechno a snad i každému. V České republice se více jak jedna třetina obyvatel hlásí k určitému náboženskému vyznání. Vyznání jednotlivých občanů České republiky je ovlivněno mnoha faktory, mezi které můžeme zařadit např. rodinu, čas, Větší část obyvatelstva se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Osobně se mohu zařadit k jedné třetině obyvatel, kteří se hlásí k náboženskému vyznání. Jelikož jsem se chtěla dozvědět více o své církvi, rozhodla jsem se zpracovat na toto téma bakalářskou práci. Další motivací pro mě bylo, že v místní farnosti proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého farního areálu. Veškeré finanční prostředky zapůjčili občané, jelikož i oni sami chtěli, aby se celý areál zrekonstruoval a sloužil jednak potřebám farnosti, ale i široké veřejnosti, která zavítá do tohoto kraje. V současné době je rekonstrukce celého farního areálu dokončena a nastává fáze, kdy se hledají možné zdroje peněžních prostředků, jak půjčky svým farníkům vrátit zpět. Nemůžeme ovšem říci, že se rekonstrukce ukončila a teď se bude splácet. I když je vše nové, tak se musí nové věci udržovat, takže peněžní prostředky jsou stále potřebné. Musíme brát ovšem na zřetel, že v majetku farnosti jsou i jiné věci, které opraveny nebyly a které je v současné době potřeba buď opravit nebo snad vyměnit za nové. 1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat specifika účetního a daňového režimu, který se vztahuje na církevní organizace, konkrétně na vybranou farnost Radešínská Svratka. Vzhledem k tomu, že ve zvolené farnosti probíhá rozsáhlá rekonstrukce, jejíž důsledkem jsou nesplacené závazky, je dílčím cílem práce také vytvoření ekonomického projektu s návrhy, jak závazky splatit včetně možností využití majetku účetní jednotky k sanaci těchto závazků s uvedením účetních a daňových souvislostí těchto operací.

Úvod, cíl práce a metodika 11 1.3 Metodika práce V přehledu literatury je použita metoda deskripce, kdy bylo rozděleno národní hospodářství, vymezen prostor pro neziskové organizace, rozebrána svoboda vyznání a registrace církví a náboženských společenství. Dále je rozebírána římskokatolická církev. Je zde uvedeno její poslání, hierarchie a členění na menší správní celky. Přehled literatury dále zahrnuje deskripci jednoduchého účetnictví, které používá účetní jednotka typu církev a náboženských společenství. Následně je popsána daňová problematika, která se vyskytuje u neziskových organizací. Přehled literatury je zpracován pomocí odborných knih, které jsou citovány a uvedeny v seznamu použité literatury. Ve vlastní práci se zabývám vybranou účetní jednotkou farností Radešínská Svratka. Na začátku vlastní práce je účetní jednotka představena historií vzniku, ale i duchovními správci, kteří se podíleli na správě dané farnosti (účetní jednotky). Na této účetní jednotce je v praxi popsáno jednoduché účetnictví a daňová problematika. Jednoduché účetnictví a daňová problematika je aplikována pomocí syntézy. Dílčím cílem praktické části je také navrhnutí řešení možnosti získání peněžních prostředků na splacení půjček, které vznikly v důsledku rozsáhlé rekonstrukce celého farního areálu. Do této části jsem použila materiály, které mi byly poskytnuty účetní jednotkou a dále vlastní návrhy, které by mohly vést k možnosti splacení půjček.

Přehled literatury 12 2 Přehled literatury 2.1 Vymezení neziskových organizací v národním hospodářství 2.1.1 Neziskové organizace v národním hospodářství dle principu financování Národní hospodářství lze z hlediska principu financování rozdělit na ziskový sektor, často též nazývaný jako tržní sektor. A na neziskový sektor, který bývá označován i jako netržní sektor. Na následujícím obrázku je zobrazeno toto rozdělení spolu s dalším rozdělením neziskového sektoru. Obr. 1 Rozdělení národního hospodářství dle principu financování (Rektořík, 2007) Ziskový, nebo též tržní, sektor je tvořen subjekty, které svojí činností produkují nebo distribuují na trhu, kde se střetává nabídka s poptávkou, své produkty a služby. Jednotlivé produkty a služby se na daném trhu prodávají za určitou cenu, ve které je započten i zisk, ne jen náklady spojené s výrobou produktu nebo poskytnutím dané služby. Cílem ziskového sektoru je tedy dosáhnutí určitého zisku. (Rektořík, 2007) Neziskový (netržní) sektor získává finanční prostředky procesem přerozdělování prostřednictvím veřejných financí. Je tedy zřejmé, že hlavním cílem netržního sektoru není dosažení zisku, neboť na trh nedodává žádné své výrobky s danou cenou. Hlavním cílem tohoto sektoru je dosažení užitku, který ve většině případů je vyjádřen ve veřejné službě. (Rektořík, 2007) Neziskový veřejný sektor je část národního hospodářství, která se nachází ve veřejném vlastnictví. Rozhoduje se v ní veřejnou volbou a probíhá v ní veřejná kontrola. Hlavním účelem existence veřejného sektoru je naplňování veřejného zájmu a správa veřejných věcí. Instituce veřejného sektoru jsou buď částečně nebo plně financovány z veřejného rozpočtu. Tato část společnosti je výsledkem veřejné politiky státu. K zajišťování činností, které poskytuje veřejný sektor, potřebuje zejména finanční zdroje. Tyto zdroje získává ze soustavy veřejných rozpočtů. (Hamerníková, 2007) Soukromý sektor představuje další z části neziskového sektoru. Cílovou funkcí v tomto sektoru není zisk, ale přímý užitek z předem dané činnosti. Fi-

Přehled literatury 13 nanční zdroje do tohoto sektoru plynou ze soukromých financí, tedy soukromých fyzických a právnických osob. Tyto osoba se dobrovolně rozhodly vložit do tohoto sektoru své soukromé investice do konkrétní, předem vymezené produkce statků nebo služeb. Od tohoto sektoru ovšem ve většině případů investic neočekávají, že jim tento vklad přinese zisk ve finančním vyjádření. (Rektořík, 2007) Sektor domácnosti tvoří v národním hospodářství významnou roli v rámci koloběhu finančních toků, jelikož na trhu produktů, faktorů a kapitálu své peníze investují. Tento sektor významně formuje občanskou společnost. (Rektořík, 2007). Domácnosti vstupují na trh s tím, že si na tomto trhu opatří statky, kterými uspokojí své potřeby. (Macáková, 2007) 2.2 Vymezení a působnost neziskových organizací dle Pestoffa Victor A. Pestoff, švédský ekonom, zobrazuje národní hospodářství v podobě trojúhelníku. V konečné fázi se obrazec trojúhelníku rozdělí na čtyři sektory, které zobrazují rozdělení národního hospodářství. Z konečné podoby rozdělení národního hospodářství je možné vyčíst i základní charakteristiky jednotlivých organizací, které v uvedených sektorech působí. Rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa do jednotlivých částí trojúhelníku je pouze názorný. Pro vyjádření skutečné velikosti jednotlivých sektorů by bylo potřeba mnoho statistických údajů, které velikost ovlivňují. Můžeme uvést např. podíl jednotlivých sektorů na HDP, počet zaměstnaných lidí v daném sektoru, (Rektořík, 2007) V. A. Pestoff rozděluje národní hospodářství na veřejný a soukromý (privátní) sektor. Charakteristika těchto dvou sektorů je uvedena výše. Již v této první fázi rozdělení vzniká v horní části trojúhelníku veřejný sektor. (Rektořík, 2007) Obr. 2 První fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) Druhá fáze rozdělení národního hospodářství rozděluje pomyslný trojúhelník na část sektoru neziskového a ziskového. Splynutím dvou výše uvedených rozdělení nám v pravé dolní části vznik soukromý ziskový (tržní) sektor.

Přehled literatury 14 Obr. 3 Druhá fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) V třetí fázi rozdělení národního hospodářství se změní levá část trojúhelníku. Národní hospodářství se v této části rozdělí na část formální a neformální. V této poslední fázi rozdělení vznikl neziskový sektor domácností. Tento sektor je dalším ze sektorů národního hospodářství. Sektor domácností se řadí do části neformální, což má za následek, že se zde nepostupuje podle právního rámce. Do sektoru domácností můžeme zařadit rodiny a různé sousedské a občanské komunity. (Rektořík, 2007) Obr. 4 Třetí fáze rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) Pokud spojíme všechny tři fáze rozdělení do jednoho obrázku, tak nám vznikne kompletní rozdělení národního hospodářství podle Pestoffa.

Přehled literatury 15 Obr. 5 Rozdělení národního hospodářství dle Pestoffa (Rektořík, 2007) Po spojení všech tří částí rozdělení národního hospodářství vznikla část, která je vymezena pro neziskový soukromý sektor. Tato část národního hospodářství se často označuje i jako sektor nevládních neziskových organizací. V knihách západních zemí je tento sektor nazýván jako třetí sektor (první sektor ziskový (tržní) sektor, druhý sektor veřejný sektor). (Rektořík, 2007) Z výše uvedeného obrázku vidět, že neziskový soukromý sektor, převážně tedy jednotlivé organizace tohoto sektoru, zasahuje často svými činnostmi a posláními do okolních sektorů. Organizace, které takto zasahují do okolních sektorů, se označují jako hraniční a smíšené organizace. (Rektořík, 2007) Mezi smíšené organizace můžeme uvést soukromou střední školu. Tento druh školy má tedy soukromý charakter, ale svým posláním zasahuje do veřejného sektoru. Dalším charakteristickým znakem z oblasti veřejného sektoru můžeme označit financování z veřejných financí, i když toto financování tvoří pouze určitou část rozpočtu školy. Státní podnik můžeme zařadit mezi hraniční organizace. Státní podnik byl zřízen veřejným sektorem za účelem podnikání (dosahování zisku) a byl mu svěřen státní majetek k hospodaření. (Rektořík, 2007) Neziskový soukromý sektor, jak již bylo výše zmíněno, do ostatních sektorů národního hospodářství. V sektoru domácností působí např. tím, že se vytváří různé spolky a seskupení neformálního charakteru. Jedná se převážně o charitativní spolky, nebo o spolky zaměřené na volnočasovou aktivitu dětí a mládeže. Tato sdružení může hájit i určité zájmy skupiny občanů. Zde vystupuje do popředí riziko, že takto zřízené spolky mohou sklouznout do polohy agresivity a násilí. Sektor domácností je pro neziskový soukromý sektor důležitý hned ze dvou hledisek. První hledisko je, že jsou zdrojem finančních postředků pro tento sektor (dary, příspěvky, ). Druhé hledisko spočívá v samotných občanech (dobrovolníků), kteří třetí sektor neustále rozvíjí. Občané, i když si to neu-

Přehled literatury 16 vědomují, tak třetímu sektoru přispívají formou daní, které platí státu. (Rektořík, 2007) Neziskový soukromý sektor své neziskové aktivity realizuje pomocí právních forem, které jsou dostupné. Jedná se např. o obchodní zákoník, kde jsou vymezeny podmínky pro založení společností. Dle těchto forem mohou být tedy zřízeny společnosti (akciové nebo s ručením omezeným) nebo družstva s charitativním, vzdělávacím, sportovním nebo jiným posláním. Takto zasahuje neziskový soukromý sektor do ziskového (tržního) sektoru. (Rektořík, 2007) 2.3 Typologie neziskových organizací 2.3.1 Globální charakter poslání Globální charakter poslání (= konkrétní charakter, který vedl k založení neziskové organizace) neziskových organizací má dvě podoby. První podoba neziskových organizací dle globálního charakteru poslání jsou organizace veřejně prospěšné. Tyto organizace produkují veřejné a smíšené statky, které spotřebovává veřejnost (společnost). Statky uspokojují potřeby této společnosti. Klasickým příkladem těchto organizací je charita, zdravotnictví, vzdělávaní, veřejná správa, (Rektořík, 2007) Druhou podobou jsou organizace vzájemně prospěšné. Jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (ale i právnických osob). V těchto skupinách jsou lidé, kteří mají společný zájem a prostřednictvím organizace svůj vlastní zájem o určitou problematiku uspokojují. Zároveň veřejná správa dbá na to, aby tyto zájmy neodporovaly zájmům druhých občanů. Jedná se např. o profesní komory a různých sdružení. (Rektořík, 2007) 2.3.2 Rozdělení neziskových organizací dle typu Organizace působící v neziskovém sektoru můžeme rozdělit do pěti skupin (Rektořík, 2007): 1. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné společnosti 2. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti 3. Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost 4. Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšná činnost 5. Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných (jde o výjimečné případy neziskových organizací) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti

Přehled literatury 17 Podrobnější rozdělení neziskových organizací, základní legislativu a místo registrace je uvedeno v příloze. Církve, kterými se v této bakalářské práci chci zabývat, patří dle výše uvedeného rozdělení do kategorie neziskových soukromoprávních organizací veřejně prospěšných. Pro církve a náboženské společnosti je základní legislativou zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. 2.4 Svoboda vyznání v ČR V Listině základních práv a svobod se o svobodě vyznání dočteme již v článku 3, kde jsou základní práva a povinnosti zaručena všem lidem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, (Parlament České republiky, 2010) Článek 15 Listiny základních práv a svobod dále zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Každý má právo na změnu svého náboženství nebo víru. Další možnou alternativou je, že člověk může být i bez náboženského vyznání. Občan České republiky nemůže být nucen nastoupit do vojenské služby, jestliže je to v rozporu s jeho náboženským vyznáním (např. Svědkové Jehovovi) nebo svědomím. (Parlament České republiky, 2010) V článku 16 Listiny základních práv a svobod je zakotveno svobodné projevování svého náboženství nebo víry buďto samostatně nebo společně s ostatními, kteří mají stejné náboženství nebo víru. Církve a náboženské společnosti zřizují své orgány, ustanovují duchovní, zakládají řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. Církve a náboženské společnosti mohou vyučovat náboženství na státních školách. Pro výuku na školách musí mít daná církev nebo náboženská organizace ze zákona zvláštní právo vyučovat náboženství na státních školách. (Parlament České republiky, 2010) 2.5 Zákon o svobodě vyznání v ČR Jak již bylo zmíněno výše, tak o svobodě vyznání se dočteme již v prvních článcích Listiny základních práv a svobod. V České republice je zřízen zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností ze dne 27. listopadu 2001. Někdy se tento zákon označuje i jako zákon o církvích a náboženských společnostech. V České republice může vzniknout církev nebo náboženská společnost vykonávající činnost, která není v rozporu s právními předpisy. Zároveň a činnost této církve nebo náboženské organizace nesmí ohrožovat práva, svobodu a rovnoprávnost osob a sdružení osob. Nesmí nadále ohrožovat demokratické základy státu, suverenitu státu, nezávislost, územní celistvost atd. (Podnikatel.cz)

Přehled literatury 18 2.5.1 Registrace církví a náboženských společností Církev a náboženskou společnost tvoří fyzické osoby, které se dobrovolně sdružují za účelem vyznání určité náboženské víry. Církve a náboženské společnosti mají vlastní strukturu, orgány, vnitřní předpisy, náboženské obřady a projevy víry. (Podnikatel.cz) Aby mohla církev nebo náboženská společnost vykonávat náboženskou a další činnost, je nutná registrace u Ministerstva kultury České republiky. Registrací u Ministerstva kultury ČR vzniká právnická osoba, která je zapsána do Rejstříku. Registrovaná církev a náboženská společnost může zejména vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách. Vychovávat své pracovníky může také na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách. (Podnikatel.cz) Návrh na registraci Ministerstvu kultury České republiky musí být doručen návrh na registraci církve a náboženské společnosti. Tento návrh musí podat minimálně tři fyzické osoby, které dosáhly 18 let věku, jsou způsobilé k právním úkonům a jsou občany České republiky popřípadě cizinci s trvalým pobytem v České republice. Tyto osoby tvoří tzv. přípravný výbor, který jedná jménem církve a náboženské společnosti do doby, než se vytvoří orgán, který bude jednat jménem církve a náboženské společnosti. Podpisy osob, které podávají návrh na registraci, musí být notářsky ověřeny. Návrh na registraci musí obsahovat náležitosti (Podnikatel.cz): základní charakteristiku, poslání a učení, zápis o založení církve a náboženské společnosti na území ČR, nejméně 300 originálních podpisů zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem na v České republice, které se hlásí k této církvi a náboženské společnosti. Tyto osoby dále uvádějí i osobní údaje. název církve a náboženské společnosti, který musí být odlišný od názvu jiné právnické osoby, která již na území České republiky působí nebo požádala o registraci, sídlo církve a náboženské společnosti na území České republiky, označení orgánu církve a náboženské společnosti, který může jednat jejím jménem, osobní údaje členů orgánů, kteří jsou statutárním orgánem, organizační strukturu, způsob ustavování a odvolávání duchovních, začlenění církve a náboženské společnosti do struktur církve a náboženské společnosti mimo území České republiky, zásady hospodaření, zejména získávání finančních prostředků,

Přehled literatury 19 práva a povinnosti osob, které se hlásí k církvi a náboženské společnosti, atd. Ministerstvo podaný návrh přezkoumá, zda jej podává osoba, která splnila podmínky uvedené v zákoně č. 3/2002 Sb., a zda obsahuje všechny náležitosti, které jsou vyjmenovány výše. Obsahuje-li podaný návrh potřebné náležitosti, rozhodne ministerstvo o registraci církve a náboženské společnosti. Následně je církev a náboženské společnosti zapsána do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností. Rozhodnutí o registraci se následně doručí zmocněnci přípravného výboru do vlastních rukou. Registrovaná církev a náboženská společnost může k výkonu svého poslání získat oprávnění k výkonu zvláštních práv. Mezi tato zvláštní práva patří (Podnikatel.cz): výuka náboženství na státních školách, osoby, které vykonávají duchovenskou činnost, mohou vykonávat činnost v ozbrojených silách České republiky. Duchovenská činnost může být poskytována ve vazbách, ve věznicích, v místech, kde probíhá ochranné léčení a výchova. možnost finančního zabezpečení církví a náboženských společností podle právního předpisu, výkon obřadů s uzavřením církevního sňatku, zřizovat církevní školy, duchovní mají povinnost zachovávat zpovědní tajemství. Rozhodnutí o výkonu zvláštních práv doručuje ministerstvo orgánu registrované církve a náboženské společnosti. Rejstřík Rejstříky, které vede Ministerstvo kultury České republiky, jsou veřejnými seznamy. Ve veřejném seznamu nenalezneme adresy trvalých pobytů, rodná čísla, státní občanství fyzických osob. Do rejstříků veřejného seznamu má každý právo nahlížet a pořizovat z něj výpisy nebo opisy. Úřední opis, výpis nebo potvrzení z rejstříků lze získat pouze po předložené písemné žádosti. (Podnikatel.cz) Výpisy, opisy nebo potvrzení lze z rejstříků, které vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o tyto rejstříky (Podnikatel.cz): Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společností, Rejstřík evidovaných právnických osob. Církve, které jsou registrovány v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností jsou vyjmenovány níže. Církve mohou zřizovat právnické osoby. Církev římskokatolická zřizuje právnické osoby, které jsou evidovány v Rejstříku

Přehled literatury 20 právnických osob. V běžné komunikaci se tyto právnické osoby v církvi římskokatolické označují jako farnosti. Zrušení a zánik registrované církve Ministerstvo kultury České republiky může zahájit řízení o zrušení registrace církve a náboženské společnosti na základě podané žádosti dané registrované církve a náboženské společnosti, jestliže registrovaná církev a náboženská společnost provozuje činnost, která je v rozporu s právním řádem. Další možností zrušení registrace je v případě neustanovení orgánu registrované církve a náboženské společnosti po dobu delší než 2 roky. (Podnikatel.cz) Jestliže nabude právní moc o rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti, musí být provedena likvidace dané církve a náboženské společnosti a všech jejích evidovaných právnických osob. Konec likvidace oznámí likvidátor ministerstvu do 5 pracovních dnů od skončení likvidace. Likvidační zůstatek přechází na jinou registrovanou církev a náboženskou společnost, která je určena v základním dokumentu. Jestliže v základním dokumentu není určena církev, na kterou přechází likvidační zůstatek, připadá tento likvidační zůstatek státu. Stát musí likvidační zůstatek zrušené církve a náboženské společnosti použít ve prospěch jiných registrovaných církví a náboženských společností. Likvidační zůstatek přechází na stát i v případě, pokud by určená církev a náboženská společnost v základním dokumentu likvidační zůstatek odmítla. Likvidace se nevyžaduje v případě, že o zrušení registrace zažádala sama církev a náboženská společnost. (Podnikatel.cz) Právnická osoba, tedy církev a náboženská společnost, zaniká dnem výmazu z Rejstříku. Ministerstvo provede výmaz do 5 pracovních dnů od oznámení likvidátora, že likvidace byla ukončena. V případě, že nebyla provedena likvidace, je proveden výmaz ke dni nabytí právní moci. (Podnikatel.cz) Seznam registrovaných církví a náboženských společností v ČR V Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností jsou uvedeny tyto církve a náboženské společnosti (Ministerstvo kultury, 2010 ): 1. Apoštolská církev registrace 1. 9. 1991 2. Bratrská jednota baptistů registrace 1. 9. 1991 3. Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kaqjü registrace 8. 6. 2007 4. Česká hinduistická náboženská společnost registrace 25. 11. 2002 5. Církev adventistů sedmého dne registrace 1. 9. 1991 6. Církev bratrská registrace 1. 9. 1991 7. Církev československá husitská registrace 1. 9. 1991 8. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice registrace 1. 9. 1991 9. Církev Křesťanská společenství registrace 20. 6. 2002

Přehled literatury 21 10. Církev Nová naděje registrace 3. 9. 2009 11. Církev řeckokatolická registrace 1. 9. 1991 12. Církev římskokatolická registrace 1. 9. 1991 13. Církev živého Boha registrace 15. 12. 2007 14. Českobratrská církev evangelická registrace 1. 9. 1991 15. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice registrace 1. 9. 1991 16. Evangelická církev metodistická registrace 1. 9. 1991 17. Federace židovských obcí v České republice registrace 1. 9. 1991 18. Jednota bratrská registrace 1. 9. 1991 19. Křesťanské sbory registrace 1. 9. 1991 20. Luteránská evangelická církev a. v. v České republice registrace 19. 1. 1995 21. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna registrace 21. 11. 2002 22. Náboženská společnost českých unitářů registrace 1. 9. 1991 23. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi registrace 1. 9. 1993 24. Novoapoštolská církev v ČR registrace 1. 9. 1991 25. Obec křesťanů v České republice registrace 4. 9. 2002 26. Pravoslavná církev v českých zemích registrace 1. 9. 1991 27. Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice registrace 26. 5. 2007 28. Slezská církev evangelická augsburského vyznání registrace 1. 9. 1991 29. Starokatolická církev v ČR registrace 1. 9. 1991 30. Ústředí muslimských obcí registrace 17. 9. 2004 31. Višva Nirmala Dharma registrace 14. 7. 2007 Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností je uveden v příloze spolu s výpisem z Rejstříku evidovaných právnických osob. 2.6 Římskokatolická církev 2.6.1 Církev Význam slova církev znamená svolání, shromáždění. Biblické pojmenování církve je ekklésia. Význam tohoto slova je také odvozen z řeckého pojmenování ek-kalein, což v překladu znamená svolat. (Katechismus katolické církve, 2001)

Přehled literatury 22 Jedná se o shromáždění lidí, kteří jsou nábožensky zaměřeni. Shromáždění věřících je celosvětové. Křesťanský slovník vysvětluje pod slovem církev nejen liturgické shromáždění, ale také místní společenství, jako je např. biskupství nebo farnost. Dále pod tímto označením můžeme najít všeobecné společenství věřících. (Katechismus katolické církve, 2001) Katolická církev je tvořena třemi úrovněmi (Katolická církev, 2010): 1. Obecná církev - je tvořena společenstvím věřících lidí, kteří byli pokřtěni. 2. Místní církev jedná se o společenství lidí na vymezeném území jako je např. diecéze. 3. Farní společenství tato úroveň je nejmenší částí církve. Jedná se vlastně o podskupinu místní církve, což jsou farnosti, které jsou spravovány a řízeny kněžími. Podrobnější rozdělení je uvedeno níže. 2.6.2 Poslání církve Poslání představuje konkrétní charakter, který se vztahuje k důvodu založení dané neziskové organizace. Ziskové organizace jsou zakládány za účelem podnikání, což je jejich poslání. U neziskových organizací poslání vyjadřuje danou modifikaci činností, které provozuje. Poslání musí být formulováno výstižně a tak, aby se odlišovalo od jiných organizací, které svoji činnost zaměřují stejným směrem. (Rektořík, 2007) Posláním Církve římskokatolické, které je uvedeno v základním dokumentu, je uchovávat a vykládat zjevené pravdy Boží, hlásat evangelium, vykonávat posvěcující služby, zvláště posvátnou liturgií a vytvářet viditelné a organizované společenství věřících latinského obřadu s Kristem na základech života ve víře, naději a lásce, zejména prostřednictvím zbožnosti, apoštolátu a hmotné a duchovní dobročinnosti. (Katolická církev v České republice, 2010) 2.6.3 Organizační struktura církve Organizační struktura církve je upravena Kodexem kanonického práva z roku 1983. Místní církve tvoří katolickou církev. Místní církve představují v České republice arcibiskupství a biskupství (diecéze). Diecéze se dále dělí na farnosti. Místní církve dle svého územního členění vytváří dvě provincie: Českou provincii a Moravskou provincii. Biskupové, kteří stojí v čele katolických diecézí v České republice, jsou členy České biskupské konference. Organizační strukturu dále tvoří řády a kongregace zasvěceného života. (Katolická církev v České republice, 2010) Všechny osoby, které se vyskytují v církvi, jsou právnickými osobami. Mezi tyto právnické osoby patří (Katolická církev v České republice, 2010): Biskupská konference zřizuje, mění a ruší papež. Církevní provincie zřizuje, mění a ruší papež.

Přehled literatury 23 Místní církve (diecéze) arcibiskupství a biskupství. Zřizuje, mění a ruší papež. V České republice jsou 2 arcibiskupství a 6 biskupství. Kapituly katedrální a kolegiátní zřizuje, mění a ruší Apoštolský stolec (katedrální) nebo diecézní biskup (kolegiátní). Farnosti a kvazifarnosti (duchovní správy) zřizuje, mění a ruší diecézní biskup. Osobní prelatury zřizuje, mění a ruší Apoštolský stolec. Semináře zřizuje, mění a ruší biskup v případě diecézního semináře. Mezidiecézní seminář zřizuje, mění nebo ruší společně biskupové více diecézí. Česká biskupská konference zřizuje, mění a ruší semináře na celém území České republiky. Církevní charitativní organizace Církevní zdravotnická a sociální zařízení Veřejná sdružení křesťanů a konfederace veřejných sdružení Soukromá sdružení křesťanů zakládají sami křesťané Samostatné zbožné nadace (fondy) Řády a kongregace Konference vyšších řeholních představených Církevní právnické osoby neupravené v Kodexu kanonického práva z roku 1983 Církevní školy 2.6.4 Církevní hierarchie Řízení a organizační strukturu církve si můžeme představit jako pyramidu, kde na vrcholku je papež. Papež (dalšími pojmenováním je např. Svatý otec) je hlavou římskokatolické církve a ostatních církví, které jsou sjednoceny s Římem. Papež je zároveň suverén Městského státu Vatikán a biskupem Říma. Funkce papeže je neodvolatelná, neboť dle Katechismu katolické církve je papež nástupcem svatého Petra a je trvalým a viditelným zdrojem a základem biskupů a celého společenství věřících. Papež se své funkce ovšem může vzdát. Při vzdání se funkce nebo smrti stávajícího papeže se sejdou kardinálové za účelem zvolení nového papež. Kardinál, který se podílí na volbě papeže musí být mladší 80 let. Papež je zvolen tehdy, získá-li kandidát na funkci papeže dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných kardinálů. Papež má nad církví plnou, nejvyšší a všeobecnou pravomoc, kterou může uplatňovat. (Wikipedie, 2010) Dalším, již výše zmíněním, postavením je kardinál. Kardinálové jsou voleni papežem a podílí se na řízení katolické církve. Pokud je mladší 80 let, podílí se na volbě nového papeže. Typickým znakem kardinála je jasně červená barva, která lemuje kleriku (dlouhé černé oblečení, které nosí kněží a ostatní představení). Častokrát kardinál je zároveň i arcibiskup.

Přehled literatury 24 Arcibiskup (označován též jako metropolita) je biskup se zvláštním postavením. Arcibiskup stojí v čele arcidiecéze, které jsou v České republice dvě (viz níže). V České republice je ke dni 12. dubna 2010 celkem 5 katolických arcibiskupů (Wikipedie, 2010): sídelní arcibiskup pražský Dominik Duka, sídelní arcibiskup olomoucký Jan Graubner, emeritní arcibiskup pražský Miloslav Vlk, osobní 1 biskup královehradecký Karel Otčenášek, titulární arcibiskup gradský Diego Causero. Biskup zastává funkci nejvyššího představitele diecéze neboli biskupství. Biskup má často po svém boku pomocného biskupa, který mu pomáhá v řízení a spravování biskupství. (Wikipedie, 2010) Děkan je podřízená osoba vůči biskupovi v daném biskupství, ale zároveň nadřazená osoba kněžím a farářům v děkanství. Jedná se tedy o takový mezistupeň mezi knězem a biskupem. Děkan spravuje děkanství, které je složeno z jednotlivých farností. Roli kněze, ale i všech nadřazených postaveních, v katolické církvi zastává převážně muž. Jedná se o nižší postavení než je např. děkan, biskup,... Kněz (farář, administrátor) je do své funkce jmenován diecézním biskupem. Kněz může být postupně zvolen biskupem, následně pak arcibiskupem a ostatními vyššími funkcemi. Může být ovšem zvolen i děkanem. Postava kněze je oprávněna vykonávat bohoslužby a ostatní křesťanské úkony spojené s tímto povoláním (např. udělování některých svátostí). Povolání kněze je na celý život. Kněz a ostatní představení církve žijí odlišným způsobem (např. nezakládají rodinu, dodržují zpovědní tajemství, ). Na tento způsob života se připravují v seminářích, což představuje vysokou školu, kde se svému budoucímu povolání učí. Farář je kněz, který spravuje přidělenou farnost. Z toho vyplývá, že každý kněz nemusí být farářem. Nejrozsáhlejší skupinou katolické církve jsou samotní věřící. Za věřícího se považuje člověk, který byl pokřtěn a ke své církvi se hlásí. 2.6.5 Struktura církve v České republice Katolická církev v České republice se dělí na (Struktura církve v ČR, 2010): 1. Českou církevní provincii, kterou tvoří: 1.1. Arcidiecéze pražská 1.2. Diecéze českobudějovická 1.3. Diecéze královéhradecká 1 osobní = titulární titul, který vyjadřuje osobní uznání. Titulárním arcibiskupem se označují také vysocí úředníci a vatikánští diplomaté.

Přehled literatury 25 1.4. Diecéze litoměřická 1.5. Diecéze plzeňská 2. Moravskou církevní provincii, kterou tvoří: 2.1. Arcidiecéze olomoucká 2.2. Diecéze brněnská 2.3. Diecéze ostravsko-opavská 3. Apoštolský exarchát organizační a právní církevní útvar pro katolíky, kteří žijí na území České republiky a slaví byzantsko-slovanské obřady. Jednotlivé diecéze jsou složeny z menších celků, které se nazývají děkanství. Hlavním správcem děkanství je děkan, který je podřízenou osobou biskupa a zároveň nadřízený farářů a knězů v daném děkanství. 2.6.6 Orgány církve Orgán církve Orgánem církve je Česká biskupská konference, která vznikla počátkem roku 1993, kdy navázala na činnost Československé biskupské konference, se sídlem v Praze. Česká biskupská konference je tvořena sborem katolických biskupů a je na území České republiky koordinačním orgánem místních církví. Reprezentuje tedy jak českou, tak i moravskou římskokatolickou církevní provincii. Od roku 1996 i řeckokatolický apoštolský exarchát. (Wikipedie, 2010) Česká biskupská konference jedná a rozhoduje ve věcech, které se týkají celé církve. Česká biskupská konference je oprávněna jednat za osoby, které jsou vymezeni pro jednání, pouze v případě, že tyto osoby nebudou moci jednat na území České republiky z objektivních příčin. Toto zastupování se vztahuje na podávání návrhů na jejich evidence, změny v evidenci a na zrušení evidence. (Katolická církev v České republice, 2010) Statutární orgán České biskupské konference a způsob jednání Statutárními orgány České biskupské konference je předseda, místopředseda a generální sekretář. Předseda jménem České biskupské konference jedná a podepisuje věci, které se týkají záležitostí celé církve, zejména změn v základním dokumentu, zvláštních práv a uzavírání smluv, které se týkají výkonu České biskupské konference. Předseda dále jedná a podepisuje jménem České biskuposké konference i v ostatních záležitostech, než jak jsou výše uvedeny. Předseda může určit i jiné osoby, které mohou jednat pouze v rozsahu určeném v písemném pověření. Předsedou České biskupské konference je v současné době J.E. Mons. Jan Graubner. (Katolická církev v České republice, 2010) Místopředseda, v současné době J.E. Mons. František Lobkowicz, a generální sekretář, J. E. Mons. Ladislav Hučko jednají a podepisují jménem České

Přehled literatury 26 biskupské konference v ostatních záležitostech, než které jsou vymezeny pro předsedu. (Katolická církev v České republice, 2010) Volební období předsedy, místopředsedy a generálního sekretáře je 5 let, což je uvedeno ve Stanovách České biskupské konference. Funkční období může zaniknout i dříve než uplynutí funkční doby. A to ukončením členství v České biskupské konferenci nebo písemnou abdikací předloženou na zasedání České biskupské konference. (Katolická církev v České republice, 2010) Členem České biskupské konference jsou všichni biskupové a exarchové. Dalšími členy jsou i nástupci biskupů, pomocní biskupové a ostatní titulární biskupové. Funkční období členů České biskupské konference je stejná jako doba zastávání církevního úřadu. (Katolická církev v České republice, 2010) Jiné osoby Mezi jiné osoby, které mohou jednat jménem církve jsou: arcibiskupství a biskupství, konference vyšších představených mužských řeholí v ČR a konference vyšších představených ženských řeholí v ČR. (Katolická církev v České republice, 2010) Arcibiskupství a biskupství jménem Církve římskokatolické jednají ve věcech, které se týkají diecézí. Převážně navrhují na evidenci jimi zřízené právnické osoby a změny popř. zrušení týkající se těchto osob. Dále mohu jménem Církve římskokatolické jednat ve věcech, které se týkají samotného arcibiskupství či biskupství. (Katolická církev v České republice, 2010) Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR a Konference vyšších představených ženských řeholí v ČR je kolektivním orgánem mužských a ženských řeholí (mužských a ženských řádů) a kongregací, které působí na území České republiky. Konference jedná za ženské a mužské řehole jménem Církve římskokatolické ve věcech společného zájmů zvlášť pro všechny mužské a zvlášť pro všechny ženské řehole. Statutárním orgánem Konference je předseda (předsedkyně) a místopředseda (místopředsedkyně), jejichž funkční období je na 4 roky. (Katolická církev v České republice, 2010) 2.6.7 Hospodaření a nakládání s majetkem Církev, jakožto právnická osoba, hospodaří samostatně se svými příjmy a majetkem. S majetkem je oprávněn nakládat statutární zástupce právnické osoby, který musí hospodařit dle stavených omezení České biskupské konference, diecézních biskupů. Statuty jednotlivých právnických osob upravují způsoby a postupy s nakládáním majetkových práv. (Katolická církev v České republice, 2010) 2.6.8 Získávání finančních prostředků V zákoně č. 3/2002 Sb. v 27 odst. 4 jsou vyjmenovány příjmy církve a náboženské společnosti. Jedná se o tyto příjmy: příspěvky od fyzických a právnických osob,

Přehled literatury 27 příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církve a náboženské společnosti, úroky z vkladů, dary a dědictví, sbírky a příspěvky z části výtěžků, půjčky a úvěry, příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, dotace. 2.7 Účetnictví Plné znění zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších novel uvádí v 9, odst. 3 písmene a), že účetní jednotky církví a náboženských společností nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Mezi další účetní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu patří např. občanská sdružení, honební společenstva, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace s rozhodnutím zřizovatele. 38a zákona č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších novel vyjmenovává účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví po splnění podmínky, že jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Do těchto účetních jednotek patří církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, občanská sdružení a jejich organizační složky s právní subjektivitou, honební společenstva. Ve výkladu teoretické části účetnictví se budu dále zabývat úpravou jednoduchého účetnictví. 2.7.1 Vymezení pojmů v jednoduchém účetnictví V jednoduchém účetnictví rozdělujeme majetek na (Krbečková, Plesníková, 2010): dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, finanční majetek, ceniny, zásoby, pohledávky.

Přehled literatury 28 Dlouhodobý nehmotný majetek Do dlouhodobého nehmotného majetku můžeme zařadit nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva. Tento majetek může být vytvořený vlastní činností, jestliže je určen k účelu obchodování s ním, nebo je získán od jiných osob. Aby mohl být majetek zařazen do dlouhodobého nehmotného majetku, musí být jeho doba použitelnosti delší než jeden rok a jeho ocenění musí být vyšší nebo rovno 7 000 Kč. Tento majetek dále účetní jednotka rozlišuje na dlouhodobý nehmotný majetek a drobný dlouhodobý nehmotný majetek. Cena drobného dlouhodobého nehmotné majetku se pohybuje v rozmezí od 7 000 Kč do 60 000 Kč, avšak horní částka nesmí být překročena. Jestliže ocenění nehmotného majetku převýší cenu 60 000 Kč, zařadí účetní jednotka tento majetek již do dlouhodobého nehmotného majetku. (Krbečková, Plesníková, 2010) Dlouhodobý hmotný majetek Do dlouhodobého hmotného majetku zařadí účetní jednotka všechen majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena převyšuje hodnotu 40 000 Kč. Účetní jednotka na kartách zachycuje i majetek, jehož hodnota je vyšší nebo rovna 3 000 Kč, ale nepřevýší cenu 40 000 Kč. Majetek se stane dlouhodobým majetkem zařazením do užívání, což představuje splnění všech potřebných zabezpečení (např. stavební, bezpečnostní, hygienické, požární, ). Do dlouhodobého hmotného majetku můžeme zařadit (Krbečková, Plesníková, 2010): pozemky, stavby, byty, nebytové prostory, kulturní památky, umělecká díla, sbírky a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na jejich pořizovací cenu, samostatné movité věci a jejich soubory, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, základní stádo a tažná zvířata, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení, které není zahrnuto do ocenění dlouhodobého hmotného majetku. Technické zhodnocení, které se týká pozemků, pěstitelských celků trvalých porostů, základního stáda, tažných zvířat uměleckých děl a sbírek, se neúčtuje. Účetní jednotka zachytí dlouhodobý majetek na kartách, na kterých se povinně uvádí (Krbečková, Plesníková, 2010): název a popis dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, datum a způsob pořízení, použití majetku, datum uvedení do užívání,

Přehled literatury 29 zvolený způsob daňového odpisování dlouhodobého majetku, výše daňových odpisů a zůstatková cena majetku, zřízení zástavního práva nebo jiného práva, datum a způsob vyřazení. Účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, během účetního období neúčtují o odpisech. Odpisy uvádějí pouze na karty majetku. Právnické osoby, které vedou jednoduché účetnictví, dále neúčtují o opravných položkách a ani je netvoří k majetku, který získaly za úplatu. (Krbečková, Plesníková, 2010) Ocenění dlouhodobého majetku Účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví oceňují majetek dle 25 zákona č. 563/1991 Sb (Účetnictví nevýdělečných organizací: zákon, vyhláška, standardy): hmotný majetek kromě zásob pořizovací cenou, hmotný majetek vytvoření vlastní činností vlastními náklady, zásoby pořizovacími cenami, zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, pohledávky a závazky jmenovitou hodnotou, nehmotný majetek pořizovacími cenami nehmotný majetek vytvoření vlastní činností vlastními náklady, kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, jestliže není známá jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč, ostatní majetek reprodukční pořizovací cenou. Finanční majetek Do finančního majetku zařadíme veškeré peníze, které má účetní jednotka v pokladně nebo na účtech u peněžních ústavů. Dále do finančního majetku patří dluhopisy, depozitní certifikáty, cenné papíry a finanční spoluúčasti. (Krbečková, Plesníková, 2010) Ceniny Za ceniny se v soustavě jednoduchého účetnictví považují poštovní známky, kolky, dálniční známky, telefonní a ostatní karty, které mají pro danou účetní jednotku hodnotu a stravenky do provozoven veřejného stravování. (Krbečková, Plesníková, 2010)

Přehled literatury 30 Vlastní jmění Jestliže sečteme stavy dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, pohledávek, finančního majetku a cenin, následně od tohoto součtu odečteme stav závazků včetně úvěrů, zákonných rezerv, dostáváme vlastní jmění právnické osoby. (Krbečková, Plesníková, 2010) Peněžní deník Peněžní deník patří mezi hlavní účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví. Zachycují se zde pohyby peněžních prostředků na pokladně, pohyby peněžních prostředků na účtech u banky, průběžné položky, příjmy a výdaje, které se člení hlavně pro výpočet daně z příjmů. (Krbečková, Plesníková, 2010) Průběžná položka Průběžná položka je jeden z účetních případů, který se zaznamenává do peněžního deníku. Průběžnou položku zaznamenáme do peněžního deníku v okamžiku, kdy z pokladny převádíme peněžní prostředky na bankovní účet, nebo naopak z bankovního účtu převádíme peněžní prostředky do pokladny. Použít průběžnou položku může ovšem i v případě, kdy převádíme peněžní prostředky mezi pokladnami nebo bankovními účty. (Krbečková, Plesníková, 2010) Dotace Dotaci chápeme jako prostředky, které získá účetní jednotka na předem daný účel ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku, státního fondu, z fondů Evropské unie, z Národního fondu atd. (Krbečková, Plesníková, 2010) Příjem Aby mohla účetní jednotka účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví nesmí překročit hranici příjmů 3 000 000 Kč. Po překročení této hranice musí přejít na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Za příjmy, které se započítávají pro posouzení hranice, jsou veškeré příjmy, které účetní jednotka přijme do pokladny nebo do banky. Do těchto příjmů se nezapočítávajíc příjmy, kdy převádíme finanční prostředky z pokladny do banky a naopak. Dále do příjmů pro zjištění hranice se nezapočítávají tzv. jednorázové příjmy. Jedná se o příjmy, které se v budoucnu už nebudou opakovat. Např. se může jednat o příjem z prodeje majetku. (Krbečková, Plesníková, 2010) 2.7.2 Jednoduché účetnictví Jednoduché účetnictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších novel, vyhláškou č. 507/2002 a opatřeními Ministerstva financí České republiky. Poslední novela k zákonu č. 563/1991, která se dotýkala jednoduchého účetnictví je ze dne 5. prosince 2007. Tato novela vymezuje účetní jednotky, které mo-