Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů

Podobné dokumenty
Vliv predátorů na migraci raků v toku

Monitoring lokalit soustavy Natura 2000 jako nástroj pro efektivní management a ochranu autochtonních populací raků (EHP-CZ02-OV )

Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše

Monitoring lokalit soustavy Natura 2000 jako nástroj pro efektivní management a ochranu autochtonních populací raků (EHP-CZ02-OV )

Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.

Program péče o velké šelmy

Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu

PREDIKCE NEBEZPEČNOSTI NEPŮVODNÍCH RYB A RAKŮ A OPTIMALIZACE ERADIKAČNÍCH METOD INVAZNÍCH DRUHŮ

Standardizovaný biologický monitoring rybích přechodů

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů

(EHP-CZ02-OV ) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018

Obsah: 1 Hydromorfologická analýza. 2 Biologická rešerše

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Zákolanský potok CZ

obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ

Monitoring funkčnosti rybích přechodů

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt

Test č O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý

Přílohy. Seznam příloh

Českomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov

Vergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter.

Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV

stupeň ohrožení Silně ohrožený

Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý

OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE

Monitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Moravskoslezském kraji

Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv

Monitoring vlka obecného a rysa ostrovida ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000

Projekt EHP40: Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR (EHP-CZ02-OV )

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech

Dotační tituly pro podporu výstavby rybích přechodů

Raci (Decapoda; Crustacea) CHKO Kokořínsko

Vydry v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Doporučení

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Komplexní řešení zabezpečení migrační prostupnosti vodních toků ČR

Život ve vodě a u vody

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá

foto: ing. Libor Dostál

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru mammaliologie zemní savci

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Třebovka a Tichá Orlice

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

Připomínka: Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska.

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Katedra myslivosti a lesnické zoologie

MĚSTO HRÁDEK

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Podpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010

Biomonitoring a záchranné transfery

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

Pojďte s námi do přírody

Program péče o bobra evropského

Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio)

PŘÍLOHA č. 1 TECHNICKÁ PŘÍLOHA

Závěrečná zpráva o projektu

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Konference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě

Šelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

Využití fotopastí v monitoringu

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl

Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení

Příloha č. 4 Výzvy pro předkládání žádostí v rámci Programu podpory zajištění komplexního monitorování stavu vod v ČR

Okresní myslivecký spolek Benešov z.s. Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku 1994 do roku 2014 v grafech

Zpráva o transferu raka kamenáče a raka říčního na řece Bradavě

Program péče pro vydru říční v ČR. Jitka Větrovcová SOPK, Odbor zvláštní ochrany přírody

Biomanipulace známé i neznámé

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M.

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území. část B

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ

Škody zvěří na lesních porostech

Migrační prostupnost vodních toků ČR

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016

Petr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji ,61 1,61 0,00 5,00

(EHP-CZ02-OV )

Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Pokorný - Lužnice - 39,088 ř.km

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Transkript:

Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc

Study design

Metodika 3 lokality Radiotelemetrie, vysílače Lotek NTQ 1,,26g Raci - hlavní testovaná skupina 3,4-11,2g (prům. 7,2g) Rybí predátor - pstruh ob., 63-48g (prům. 196g) celkem označeno 44 raků a 21 pstruhů Sledovány změny pozice jedinců v toku v čase (přesun) Sledovány změny lokální aktivity (kolísání signálu) Přesnější zaměření - kolíkování, krokování Přítomnost terestrických predátorů zjišťována pomocí fotopastí

Stroupinsky Kokrin Brdy Distance (m) Distance (m) Distance (m) Výsledky: migrace v podélném profilu 12 1 8 6 4 2-2 2 4 6 8-4 -6 25 2 15 1 5-5 2 4 6 8 12 1 8 6 4 2-2 -4-6 25 2 15 1 5-5 Rozsah krajních pozic jednotlivých individuí AAST 2 15 2 15 1 5 1 5-5 -1 2 4 6 8 Time (intervals) -5-1

Stroupinsky Kokrin Distance (m) Distance (m) ATOR AAST XXL 3 25 2 15 1 5 3 25 2 15 1 5 Rozsah krajních pozic jednotlivých individuí -5 2 4 6 8-5 -1-1 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1-1 2 4 6 8-1 Time (intervals)

Průměrná délka přesunu raka říčního (m) 12 1 8 6 4 2 Kokorin Brdy Stroupinsky lokalita bez pstruha lokality se pstruhem ns >.1 >. >.5 > * >.1 > ** >.1 > *** delka presunu Kokorin Stroupinksy Brdy ** ns Kokorin *** Signifikance:

Distance (m) Distance (m) Distance (m) Pohybová aktivita raků - přesuny 3 25 2 15 1 A. astacus - Brdy a Kokořínsko Brdy Kokorin 1 = svítání, 6 = soumrak 7 a 8 = noc 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 4 3,5 3 A. astacus - Stroupín. pot. 6 5 A. torrentium - Stroupín.pot. 2,5 4 2 3 1,5 1 2,5 1 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

Obecné trendy v přesunech raka říčního a raka kamenáče Kokořínsko a Brdy - přesuny hlavně v noci Stroupín. potok - oba druhy raků přesuny malé, nejvíce za svítání a odpoledne Noční přesuny na Stroupínském potoce se od ostatních lokalit liší signifikantně Noc vzdalenost Kokorin Stroupinsky Brdy ns ** Kokorin ***

Distance (m) Distance (m) Distance (m) Přesuny - Stroupínský potok - vliv pstruha 25 2 S. trutta - Stroupín. potok 15 1 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 4 3,5 3 A. astacus - Stroupín. pot. 6 5 A. torrentium - Stroupín.pot. 2,5 4 2 3 1,5 1 2,5 1 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

Distance (m) Distance (m) Distance (m) Brdy 12 1 8 S. trutta - Brdy 1 9 8 7 A. astacus - Brdy 6 6 5 4 4 3 2 2 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 3 25 Pro srovnání: A. astacus - Kokořín - bez ryb 2 15 1 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

CPUE (ind./5 camera/168h)

CPUE (ind./5 camera/168h)

Volavka popelavá (Ardea cinerea) Lokalita Stroupinský potok. Výskyt tohoto denního piscivorního predátora prokázán pouze na lokalitě Stroupinský potok a to na několika sledovaných úsecích a prakticky trvale.

Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) Lokalita Kokořínsko. Příležitostnou potravní složkou ondatry jsou rovněž drobní vodní živočichové. Ondatra je aktivní jak ve dne tak v noci.

Norek americký (Mustela vision) Lokalita Brdy Jde o pravděpodobnou identifikaci na základě černého zbarvení, odpovídající velikosti a tvaru těla. Na jaře 216 na lokalitě pozorovány rovněž pobytové znaky jak norka (stopy na obnově a nález trusu) tak vydry říční.

Prase divoké (Sus scrofa) Lokalita Stroupinský potok. Pozorovaný výskyt na všech lokalitách.

Liška obecná (Vulpes vulpes) Lokalita Brdy.

prům % migrujících Frekvence přesunů - raka říčního 25 2 hodně volných úkrytů (kamenů) a nepříliš výrazný predační tlak v mělkých kamenitých proudech => časté krátké migrace 15 1 5 Kokorin Brdy Stroupinsky úkryty většinou jsou, ale ne všude, navíc predační riziko i v proudných úsecích málo volných úkrytů na lokalitě (nory), přesuny na nové místo málokdy neb riziko, že široko daleko nebude žádný volný úkryt

% of moving individuals % of moving individuals Frekvence přesunů v průběhu dne - bez rybího predátora - Kokořín 14 12 A. astacus Kokorin 25 2 AAST XXL 1 8 15 6 1 4 5 2 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

% of moving individuals % of moving individuals Frekvence přesunů v průběhu dne - přítomnost pstruha 6 5 STRU Brdy 5 45 A. astacus Brdy 4 4 35 3 3 25 2 2 15 1 1 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

% of moving individuals % of moving individuals % of moving individuals Frekvence přesunů v průběhu dne - přítomnost pstruha 8 7 6 5 4 STRU Stroupinsky 4 35 3 25 2 ATOR 3 15 2 1 1 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 5 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 25 2 15 1 5 A. astacus Stroupinsky 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval V obdobích, kdy se tokem pohybují často pstruzi dochází s vysokou frekvencí i k přesunům raků. Frekvence přesunů raků tedy patrně není pstruhy negativně ovlivněna. velikost migrací raků však ovlivněna je - a to tak, že při vyšší pohybové aktivitě pstruha raci konají kratší přesuny - tj. směřování dlouhých migrací raků do období s nižší aktivitou rybího predátora

% of active individuals Lokální aktivita (kolísání signálu) 25 2 15 1 5 A. astacus Activity 2 Activity 1 Brdy Kokorin Stroupinsky - na lokalitě s nejsilnějším tlakem rybího predátora (Stroup.p.) nejnižší procento aktivních raků - na lokalitách s přítomností rybího predátora (Brdy a Stroupinský) - vyšší zastoupení vysoké aktivity (aktivita 2). - z výsledku však není možno odhadovat, že by přítomnost rybího predátora zvyšovala či snižovala lokální aktivitu raků - aktivita může být vysoká i v úkrytu, může souviset i s mírou dostupnosti potravy i interakcemi mezi raky (např. boj o úkryt).

% of active individuals % of active individuals Podobný trend u všech raků - přes den a svítání nižší lokální aktivita, soumrak a noc signifikantně větší % of active individuals Změny lokální aktivity (kolísání signálu) 35 3 25 2 A. astacus all sites 35 A. astacus XXL 35 A. torrentium 3 3 Activity 2 Activity 2 Activity 2 25 Activity 1 25 Activity 1 Activity 1 2 2 15 15 15 1 1 1 5 5 5 dawn day dusk night dawn day dusk night dawn day dusk night

Distance (m) Distance (m) Dvě velikostní skupiny raka říčního - přesuny Kokořínsko - Pšovka 3 A. astacus 6 A. astacus XXL 25 5 2 4 15 3 1 2 5 1 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval 1 2 3 4 5 6 7 8 Day interval

Kokořínsko - Pšovka - vliv velikosti raků Menší raci - větší přesuny (disperze mladých jedinců na nová místa) p =.652 Menší raci - přesuny hlavně za tmy velcí raci - přesuny malé, méně závislé na denní době, dokonce větší přesuny přes den než v noci Frekvence přesunů se neliší

Zajímavé případy z terénu Rak ID 25 - Brdy - reakce na nepřekonatelnou migrační bariéru

5m

5m

5m

5m

5m

5m

5m

5m

Pozice vůči hrázi rybníka (m) Pozice raka ID 25 vůči hrázi rybníka křížek na ose Y = pozice vysazení po naznačení vysílačkou = hráz tmavé pruhy = noc

Rak ID 19 - Brdy - migrace po souši Rak nejprve v přítoku (výtok ze zahradního jezírka), cca 6 m od hlavního toku 21.7. v 8:5 přerušení přítoku => výtok jezírka bez vody, rak na suchu První 3 hodiny rak zůstává na místě na souši pod kamenitým substrátem V 14.35 migrace po souši směrem k hlavnímu toku V následujících intervalech již zaznamenán v řečišti hlavního toku

Zajímavosti - dlouhé migrace Rak: nejdelší vzdálenost za tříhodinový interval: rak říční,, Kokořínsko, mezi 23:3 a 2:5, 11 m proti proudu tento jedinec od naznačení vysílačkou celkově odmigroval 489 m proti proudu (za 5,5 dne) Pstruh: nejdelší vzdálenost za tříhodinový interval:, Stroupínský potok, mezi 8:5 a 11.2, 359m proti proudu

Porovnání jednotlivých monitorovacích metod u raka: Neinvazivní Šnorchlování Scubadiving Invazivní Vrše 1 úkrytů

Monitoring lokalit soustavy Natura 2 jako nástroj pro efektivní management a ochranu autochtonních populací raků Děkujeme za pozornost