ADAPTACE MODELU GLOBIO3 DO LOKÁLNÍCH PODMÍNEK ČR

Podobné dokumenty
Klimatická změna - jedna z příčin ohroženosti biodiverzity

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Metoda DPSIR

Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Co nám k hodnocení ekosystémových služeb nabízí Evropská komise (a AOPK ČR)

Rozvoj metodiky tvorby map znečištění. Jan Horálek Pavel Kurfürst, Nina Benešová, Roman Juras, Jana Ďoubalová

Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

(in quadrate network)

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Konsorcium Národní výzkumné centrum pro tematickou oblast ochrany půd, evropská síť EIONET a INSPIRE. Igor J. Dvořák

Národní referenční centra v rámci EIONET soils. Igor J. Dvořák

GMES PRODUKTY A SLUŽBY ZALOŽENÉ NA DPZ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Význam národních dopravních průzkumů pro strategii rozvoje silniční dopravy


Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

VYUŽITÍ DATA DRIVEN PAGES

Modelování počasí a klimatu

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Urban Planner 2.0. nástroj pro hodnocení optimální využitelnosti území. Autoři: Mgr. Stanislav Šťastný, RNDr. Jaroslav Burian PhD.

Česká Skalice, Vila Čerych února 2015

GMES aktivity v oblasti monitorování krajinného pokryvu (land monitoring)

HODNOCENÍ VLIVU VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA STUPEŇ PŘÍRODNOSTI KRAJINY

BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

, ČVUT v Praze Připravil: Ing. Zdeněk Patočka Letecké laserové skenování a jeho využití v inventarizaci lesa

Chráněná území. Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

Převod prostorových dat katastru nemovitostí do formátu shapefile

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci borivoj.sarapatka@upol.

KLIMATICKÝ DOWNSCALING. ZOO76 Meteorologie a klimatologie Petr Kolář PřF MU Brno

Kniha je v tištěné verzi k dispozici ve vědeckých knihovnách ČR a ve vybraných knihovnách vysokých škol. Zdarma je k dispozici ke stažení v plné

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Využití hybridní metody vícekriteriálního rozhodování za nejistoty. Michal Koláček, Markéta Matulová

Transect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972, 1982 and 2008

Ing. Michal KOVÁŘ, Ph.D. Design for landscape s.r.o.

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Biotechnology in the Czech Republic where we are?

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ DOPADŮ POVRCHOVÉ TĚŽBY NA EKOSYSTÉMY - DISKUSE PŘÍSTUPŮ

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Ochrana životního prostředí a změna klimatu

Ing. Petr Kalčev, Ph.D.

JAK STANOVIT ZRANITELNOST ÚZEMÍ JINAK HOW TO ASSESS TERITORY VULNERABILITY

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

VYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Modelování počasí a klimatu

Management of habitats and species

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

Příloha č. 2 ke smlouvě. Rozsah a podmínky provozní podpory

11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI

Využití dat Urban Atlas v oblasti územního plánování v Praze

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

Klepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.

2. Začlenění HCI do životního cyklu software

EXTRAKT z mezinárodní normy

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Změny ve struktuře využití území obce Libverda. mezi lety 1845 a 2010

Ochrana & Bezpečnost 2013, ročník II., č. 3 (podzim), ISSN Ing. Ondřej Bos, Politika a program řízení kontinuity činností (2013_C_02)

Habitatová analýza výskytu velkých šelem v Západních Karpatech a modelování migračních koridorů

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

Objektově orientovaná fuzzy klasifikace krajinného pokryvu (land cover) se zaměřením na zemědělskou krajinu

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Nationalparkregion Sächsisch-Böhmische Schweiz. Mezinárodní spolupráce Spolupráce s NP Saské Švýcarsko a Gory stolowe

Využití GIS k modelování srážkoodtokových, transportních procesů v Česku

Problematika změny klimatu v ČR

AKTUALIZACE NAŘÍZENÍ O METADATECH

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ. Marek Havlíček

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation

Aktuální stav MetaCentra, novinky

OPENSYMOS JAKO ZÁSUVNÝ MODUL PRO QGIS. Jan RŮŽIČKA, Kateřina RŮŽIČKOVÁ

Bibliometric probes into the world of scientific publishing: Economics first

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Základní legislativní rámec

Karta předmětu prezenční studium

SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Kartografické modelování. II Mapová algebra obecné základy a lokální funkce

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

1. české uživatelské fórum GMES Praha Zbyněk Stein. Představení aktivit CENIA v projektu EnviSec

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Transkript:

ADAPTACE MODELU GLOBIO3 DO LOKÁLNÍCH PODMÍNEK ČR Vilém PECHANEC 1, Pavel CUDLÍN 2,, Ondřej CUDLÍN 2 1 Katedra geoinformatiky, Př F, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.listopadu 50, 771 46 Olomouc, Česká republika vilem.pechanec@upol.cz 2 Ústav výzkumu globální změny, Akademie věd ČR, v.v.vi, Lipová 1789/9, 370 05 České Budějovice, Česká republika cudlin.p@czechglobe.cz, cudlin.o@czechglobe.cz Abstrakt Příspěvek informuje o aktuálně dokončené adaptaci modelu do podmínek ČR. V kontextu modelování klimatické změny a jejich dopadů na společnost a její rozvoj je na evropské úrovní vyvinut a používán modelovací framework IMAGE 3.0. Pro modelování odezvy biodiverzity, jakožto jednoho z hlavního prvků definující soudobý krajinný potenciál, je prosazován model GLOBIO 3. GLOBIO je rámcový model vyvinutý pro posouzení biodiverzity pro minulost, současnost i budoucnost. Jádro tvoří sada regresních rovnic popisujících vliv na biodiverzitu na základě tlaků lidské společnosti za použití vztahu dopad-odezva. Výsledky simulace slouží k posuzování dopadů lidské činnosti na biodiverzitu a ekosystémy, lze předpovídat očekávané trendy v průměrném množství druhů a lze modelovat pravděpodobné dopady směrování různých scénářů politického vývoje. Pomocí stanovovaných indikátory průměrného množství druhů (Mean Species Abundance) MSA lze posuzovat plánované scénáře rozvoje využívání krajiny. GLOBIO pracuje s 5 hnacími silami, které mají vliv na biodiverzitu: Využití půdy (Land use) Ukládání atmosferického dusíku (Atmospheric nitrogen deposition ) Infrastruktura (Infrastructure) Fragmentace území (Fragmentation) Změny klimatu (Climate change). Předmětem adaptace byl převod modelu na lokální měřítka, identifikace vhodných datových sad, jež mají celorepublikový rozsah, legislativní zakotvení a režim aktualizace. Zcela přepracovány byly expertní rozhodovací schémata reflektující národní podmínky a dostupné informace. Aplikace modelu je ukázána na povodí Dřevnice na JV Moravě. Abstract The paper informs about the currently finished adapting the model to the conditions of the country. In the context of climate change modelling and its impacts on society and its development at the European level developed and used in the modelling framework IMAGE 3.0. For modelling the response of biodiversity as one of the main elements that define contemporary landscape potential is advanced model GLOBIO third GLOBIO model is a framework developed for assessing biodiversity of the past, present and future. The core consists of a set of regression equations describing the impact on biodiversity based on pressures of human society, using impact-response relationship. The results of the simulation are used to assess the impact of human activities on biodiversity and ecosystems can be expected to predict trends in the average number of species and can model the likely impact of routing the various scenarios of political development. Using the determined indicators of the average number of species (Mean Species Abundance) MSA can be assessed projected scenarios of development of land use. GLOBIO operates with five driving forces, which affect the biodiversity: Land use (land use) Atmospheric deposition of nitrogen (Atmospheric nitrogen deposition) Infrastructure (Infrastructure) The fragmentation of the territory (Fragmentation) Climate change (Climate change)the subject was the adaptation transfer model on a local scale, the identification of suitable data sets that have a nationwide scope, a legislative basis and update mode. Completely reworked the expert decision-making patterns reflect national circumstances and available information. Application of the model is shown in the basin Dřevnice SE Moravia. Klíčová slova: MSA, biodiverzita, hodnocení, hybné síly Keywords: Mean Species Abundance, biodiversity, assesment, drivers

1. ÚVOD GLOBIO3 (Global Biodiversity model). Jedná se o rámcový model vyvinutý pro posouzení biodiverzity pro minulost, současnost i budoucnost. Pracuje na bázi znalostí jasných a transparentních vztahů mezi tlaky (pressure) a biodiverzitou. Hlavním cílem je poskytnou podklady pro politické rozhodování od lokálního po globální. Uživatelé jsou zejména vládní organizace zabývající se životním prostředím, např. UNEP, CBD, OECD, FAO, World Bank, EU nebo národní vlády. Systém GLOBIO 3 pracuje s daty na regionální, kontinentální a globální úrovni, hlavními výsledky simulace slouží k posuzování dopadů lidské činnosti na biodiverzitu a ekosystémy, lze předpovídat očekávané trendy v průměrném množství druhů a lze modelovat pravděpodobné dopady směrování různých scénářů politického vývoje. GLOBIO pracuje s 5 hnacími silami, které mají vliv na biodiverzitu: Využití půdy (Land use) Ukládání atmosferického dusíku (Atmospheric nitrogen deposition ) Infrastruktura (Infrastructure) Fragmentace území (Fragmentation) Změny klimatu (Climate change) Tvůrce modelu je PBL Netherlands Environmental Assessment Agency. Vlastíkem modelu je GlOBIO konsorcium - PBL Netherlands Environmental Assessment Agency (PBL), UNEP GRID-Arendal aunep- World Conservation Monitoring Centre (UNEP-WCMC). Oficiální web autora - http://www.pbl.nl/en/ a oficiální web konsorcia http://www.globio.info/home. 2. POPIS MODELU Modelový rámec GLOBIO 3 popisuje biodiverzitu prostřednictvím odhadu zbývající průměrné druhové množství původních druhů každého ekosystému ve vztahu k jejich množství v primární vegetaci. Jádro modelu tvoří sada regresních rovnic popisujících vliv na biodiverzitu na základě tlaků za použití vztahu dopad-odezva. Tyto vztahy dopad-odezva jsou odvozeny z databáze pozorování reakcí druhů na změnu. Databáze obsahuje samostatné míry indikátoru MSA ve vztahu k různé míře tlaků nebo hnacích sil. Položky v databázi jsou odvozeny ze studií v recenzované literatuře, uváděné jako průběh změny v čase v jediném ději, nebo jako odezva v paralelních dějích pod vlivem různých tlaků. Každý studie popisuje jeden působící tlak. Aktuální verze databáze zahrnuje údaje z asi 500 zpráv: asi 140 zpráv je o vztazích mezi množstvím druhů a krajinném pokryvu nebo využití půdy, 50 je zaměřeno na atmosférické depozice dusíku, přes 300 o dopadech infrastruktury a několik zprávy o minimálních požadavcích na velikost území pro druhů. Vztahy dopad-odezva na změnu klimatu jsou založeny na modelových studiích. Indikátor průměrného množství druhů (Mean Species Abundance - MSA) popisuje biodiverzitu prostřednictvím odhadu zbývající průměrné druhové množství původních druhů každého ekosystému ve vztahu k jejich množství v primární vegetaci. Svým pojetím je podobný Biodiversity Integrity Index, the Living Planet Index nebo Biodiversity Intactness Index a může být považována jako měřítko pro CBD indikátor trendu množství vybraných druhů. Výpočet MSA. MSA indexy pro jednotlivé hybné síly (landuse (LU), ukládání dusíku (N), infrastruktura (I), fragmentace (F), klimatická změna (CC)) se spočítá samostatně. Výsledek je vždy v rozpětí hodnot 0 1. Výsledný MSA index je spočten vzájemným vynásobením dílčích výsledků. MSAi = MSALUi * MSAIi * MSAFi * MSANi * MSACCi (1)

V případě potřeby výpočtu MSA pro určitý region lze shrnout data podle vzorce: MSA i A i i MSA U = i A i (2) Vlastní zpracování proběhlo v prostředí ArcGIS 10.3, kde již dříve bylo implementováno zpracování dat z BVM mapování včetně expertního hodnocení (Pechanec et.al, 2015) a nyní byly aplikovány dílčí vztahy jednotlivých MSA indexů s využitím standartdních nástrojů tohoto GIS produktu. 2.1 Data Vstupní data odpovídají základním hnacím silám, z nichž model počítá stupeň MSA. Model GLOBIO3 neřeší jejich stanovení jen je požaduje na vstupu. Detailní požadavky na vstupní data jsou definovány vlastníkem modelu při sestavení konkrétní studie. Definovávané vstupy pro globální modely a naše adaptace podává tabulka 1. Expertní vztahy pro hodnocení MSA jsou založeny na BVM mapování (Biotop value method) metodě expertní mapování biotopů s bodovým hodnocením stavu (více Cudlín et al. 2005). Tab. 1 Data pro globální a regionální modely GLOBIO3 Kategorie vstupních dat Data pro globální modely Data pro regionální a národní úroveň ČR Data pro lokální úroveň ČR Landuse Global GLC2000 Corine Land Cover + BVM mapování ZABAGED + BVM mapování Silnice World road map Data200 / ArcČR 3.2 ZABAGED Fragmentace území Klimatické informace Mapa ekosystémů Patches of natural area průměrné teploty od roku 1970 - WMO Global WWF Biomes, Ecoregion přímá analýza data ČHMU / CzechGlobe BVM mapování Chráněné oblasti Protected area WWF data AOPK VZCHU a MZCHU Mapy spadu dusíkatých látek a pufrační kapacita model IMAGE (100x100 km) expertní měření 3. VÝSLEDKY Adaptovaný model GLOBIO3 byl aplikován na povodí Dřevnice (JV Morava). Použitá data jsou uvedena v tab. 1. části data pro lokální úroveň. Expertní klasifikace jednotlivých hybných sil byla stanovena na základě terénních prací a expertních tabulek. Výsledný hodnota pro MSA landuse je uvedena na obr. 1. a tab. 2 a MSA vlivu infrastruktury na obr. 2. V tomto případě se tento index stanovuje jen na biotopech přírodních či přírodě blízkých.

Obr. 1. Prostorové rozložení hodnot MSA_landuse v povodí Dřevnice Tab. 2 Vybrané charakteristiky distribuce hodnoty MSA_LU Count 16500 Minimum 0 Maximum 1 Mean 0,643272 Standard Deviation 0,230754 Nulls 0

Obr. 2. Prostorové rozložení hodnot MSA_landuse v povodí Dřevnice 4. ZÁVĚR Na evropské úrovni prosazovaný model GLOBIO3 lze aplikovat do národních podmínek. Pro regionální i lokální měřítko lze dohledat odpovídající datové sady. Expertní hodnocení vlivu jednotlivých hybných sil není třeba přebírat z celosvětové databáze, ale využít metody BVM pro zachycení aktuálních místně příslušných podmínek. Adaptace dat a expertních rozhodovacích tabulek byla s úspěchem testována na malých povodích (do 20 km 2 ), stejně jako regionálních povodích (do 400 km 2 ). Testované území byla vybírána v různých biogeografických oblastech České republika. LITERATURA Cudlín, P., Kučera, T., Prokopová, M., Francírková, T., Burešová, R., Smrž, T., Boucníková, T., Hellebrandová, K., Petříček, V., Dejmal, I., Seják, J.(2005): Využití systému NATURA 2000 pro účely hodnocení a oceňování biotopů. Ekológia, 24 / 1. Pechanec, V., Kilianová, H., Alková, E. (2015): Implementation of the modified Hessen method in GIS as tool for spatial decision support in the landscape. Fialova, J., Pernicová D. (eds): Public Recreation and Landscape Protection - with Man Hand in Hand. Conference proceeding.on Brno: Mendelova univerzita v Brně., 99-104 s. GLOBIO. http://www.globio.info/, cit. 20.2.2016