Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

Podobné dokumenty
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6:

Populace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Biocenóza Společenstvo

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

demekologie autekologie,. synekologie (fytocenologie), krajinná ekologie Vladimír Láznička, ZF MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Čím se ekologie zabývá

Biocenóza Společenstvo

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie


Ekologie. Populace, vztahy mezi populacemi (přednáška č. 5, zoočást)

Webová prezentace. entace/plevele/htm/cas.htm

Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Ekologická společenstva

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

IX. Populační dynamika

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Základy ekologie pro KPT Definice populace

Amensalismus Komensalismus Mutualismus

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biotické podmínky života

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Populace v krajině

Ekologie. Populace (přednáška č. 4, zoočást)

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Potravní síť Společenstvo

Vztahy mezi populacemi

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

World of Plants Sources for Botanical Courses

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

VIII. Populace a populační charakteristiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

3.9 SPOLEČENSTVO VZTAHY MEZI ORGANISMY KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

Populace. Skupinové atributy populace. Ekologie populací. Soubor všech jedinců téhož druhu, vyskytující se v určitém čase na určitém místě.

Vývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

4. Populace. 4. Populace

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )

J i h l a v a Základy ekologie

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Kohorta přestavuje stejnověkou populaci např. semenáčků dubu a ohnice z uzrálých žaludů a semen z léta vyklíčených na jaře příštího roku.

Základy genetiky populací

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní pojmy II. ONTOGENEZE. Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka

Ministerstvo zemědělství stanoví podle 32 odst. 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon):

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Management populací zvěře. kvalita populací (plánování II)

Energetické problémy

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

Globální problémy-růst lidské populace

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Problémy malých populací

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

CHOVY ZVĚŘE V OLOMOUCKÉM KRAJI A ČESKÉ REPUBLICE ZPĚTNÝ PROPOČET

Biologie a regulace pcháče rolního (Cirsium arvense L. Scop.) v cukrovce

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

Transkript:

POPULAČNÍ DYNAMIKA

Dynamika populace - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. migralita velikost populace N t+1 = N t + N a M 0 + I m - E m N t výchozí početnost populace, N a natalita, M 0 mortalita, I m imigrace, E m - emigrace

natalita - množivost, je to schopnost populace narůstat, vyjadřuje se počtem nových jedinců za jednotku času živočichové - maximální (fyziologická) maximální produkce jedinců v optimálních podmínkách - ekologická (realizovaná) natalita realizovaná za daných ekologických podmínek rostliny - generativní reprodukce reprodukční kapacita: množství semen vyprodukovaných za rok, počet nových jedinců nebývá na ni příliš závislý - vegetativní šíření (propagace) často výhodnější, mnoho druhů rostlin využívá oba způsoby

mortalita - úmrtnost, úbytek jedinců v populaci za jednotku času - minimální (fyziologická) taková mortalita, kdyby nepůsobily žádné negativní vlivy a jedinci by umírali až stářím - ekologická (realizovaná) mortalita realizovaná za daných ekologických podmínek - s úmrtností souvisí i délka života (- fyziologická, - ekologická)

živočichové migralita - emigrace vystěhování - irupce hromadná emigrace z oblasti přemnožení, i mimo areál rozšíření druhu, např. kobylky, lumíci - imigrace přistěhování - migrace periodické tahy - vnitřní migrace přebíhání v rámci uvažované plochy populace rostliny - šíření pomocí diaspor anemochorie (větrem) - hydrochorie (vodou) - zoochorie (živočichy) - antropochorie (člověkem) semenná banka zásoba diaspor v půdě

Míra nahrazování uhynulých jedinců vyjadřuje tzv. čistá míra reprodukce (R 0 ). R 0 = 1 v populaci 1 samice vyprodukuje za svůj život průměrně 1 samici, která se dožije reprodukčního věku. V takovém případě se početnost nemění. R 0 = 2 v populaci 1 samice vyprodukuje za svůj život 2 samice, které se dožijí reprodukčního věku. Pokud je vyrovnaný poměr pohlaví, početnost populace se v následující generaci zdvojnásobí. R 0 se dobře zjišťuje u druhů, kteří se rozmnožují 1x za život a generace se časově nepřekrývají. U živočichů, kteří se dožívají delšího věku a potomci se rozmnožují ještě v době dalšího rozmnožování rodičů se používá složitějších vztahů.

Typy růstu populace rychlost růstu je rozhodující faktor, který ovlivňuje populační dynamiku specifická rychlost růstu (r) nárůst počtu na 1 jedince za časovou jednotku. Tato rychlost se snižuje vlivem působení faktorů prostředí (tzv. odpor prostředí potrava, prostor, struktura populace r = dn/n 0 x dt dn přírustek jedinců, N 0 výchozí počet jedinců, dt časové období

100% jedinců a druh s nízkou mortalitou během ontogenetického vývoje, která se zvyšuje teprve před koncem fyziologického věku (např. velké druhy savců, ptáků, jednoleté rostliny). b druh s vysokou mortalitou zvláště na počátku ontogeneze, která je kompenzována vysokou natalitou (např. hmyz, lesní stromy). c druh s rovnoměrnou mortalitou během vývoje.

Růstové křivky exponenciální (tvar J) - u této křivky se rychlost růstu neustále zvyšuje, až do doby kdy je vyčerpán některý zdroj potrava, prostor. Poté se růst zastavuje a nastává prudký zlom doprovázený zánikem části nebo celé populace.

sigmoidální (tvar S) - častější typ růstové křivky. Rychlost růstu se v počáteční fázi zvyšuje, ale později s narůstajícím odporem prostředí dochází ke zpomalení, až zastavení růstu. Dochází k vytvoření určité rovnováhy odpovídající kapacitě prostředí (K).

POPULAČNÍ STRATEGIE

Populační strategie u živočichů r - stratégové - vyznačují se menší velikostí těla, raným rozmnožováním, krátkým věkem, rychlým střídáním generací, velkým energetickým vkladem do reprodukčních orgánů a do rozmnožování (nikoliv do přežití). Obvykle mají velký počet malých potomků. Natalita a mortalita jsou vysoké, rychlý růst, vysoké výkyvy populační hustoty. Obývají krátkodobá a extrémní stanoviště s možností rychlého růstu bez konkurenčních vlivů. - např. hraboš, potkan, osenice polní, bělásek řepový bělásek řepový hraboš polní

K - stratégové - vyznačují se velkou hmotností těla, dlouhověkostí, opožděným rozmnožováním. Nižší energetický vklad do reprodukčních orgánů, ale vyšší vklad energie do péče o potomstvo. Obvykle mají menší počet větších jedinců. Nízká natalita a mortalita během ontogeneze, malé výkyvy populační hustoty. Populační hustota se zpravidla pohybuje kolem kapacity prostředí. Obývají stabilní prostředí. - např. šelmy, dravci, velcí kopytníci jelen lesní, los evropský, jasoň červenooký, otakárek ovocný jasoň červenooký jelen lesní

Populační strategie u rostlin Grimeho strategie - vychází z předpokladu, že jednotlivé organismy jsou různě citlivé na stres, narušování a různě konkurenceschopné R stratégové (ruderální stratégové) - odolní vůči narušování biomasy (sklizní, orbou, pastvou, čiností predátorů a parazitů, ohněm, člověkem), ale jsou to organismy kteří nesnášejí stres (stres je nadměrná zátěž nedostatkem nebo nadbytkem zdrojů potrava, voda, světlo). - velká reprodukční schopnost, rychlý růst, exponenciální růst početnosti, rychlý vývoj a tvorba biomasy - výskyt na stanovištích s dostatkem zdrojů, ale vystaveným silnému narušování (ruderální plochy, orná půda, břehy vod s kolísající hladinou - např. jednoleté kulturní rostliny, lebeda, merlík, žabinec obecný

lebeda rozkladitá (Atriplex patula)

S stratégové (stres snášející stratégové) - tolerantní vůči stresu, ale citliví k narušování biomasy - nízká reprodukce, pomalý růst a vývoj i tvorba biomasy - dlouhý věk - na stanovištích s trvalým nebo periodickým nedostatkem určitého zdroje voda, živiny, světlo apod. (slaniska, rašeliniště, vřesoviště) - např. vřes obecný, borůvky, borovice vřes obecný

C stratégové (konkurenční stratégové) - vysoká konkurenční schopnost, kterou jsou schopni realizovat pouze na stanovištích bez stresu a narušování - velké rozměry, značná biomasa, relativně rychlý růst, dlouhý věk, více méně stabilní početnost - většina energie je vkládána do vegetativních a zásobních orgánů (nikoliv do generativních) - např. dub, buk, jasan, pýr plazivý buk lesní pýr plazivý

Všechny organismy nejsou s ohledem ne uvedené tři základní strategie jednoznačně vyhraněné a lze rozlišit ještě jejich čtyři kombinace: C R stratégové vysoká konkurenční schopnost a snáší i mírné narušování biomasy S R stratégové tolerují mírný stres i narušování biomasy C S stratégové jsou schopni konkurence i při částečném stresu C S R stratégové kombinace všech vlastností jim umožňuje přežití, např. štírovník obecný štírovník obecný

Populační cykly oscilace kolísání početnosti během jedné generace nebo jedné sezóny fluktuace změny populační hustoty během delšího období - oscilace jsou dány průběhem ontogenetických cyklů v souvislosti se sezónními změnami. Projevují se zvláště u bezobratlých výrazným kolísáním početnosti, ale nic neříkají o dlouhodobých tendencích v populační dynamice.

Výraznější kolísání populační hustoty bylo pozorováno v jednoduchých, narušených nebo umělých ekosystémech. Např. bělásek zelný, bekyně mniška, hraboš polní bělásek zelný bekyně mniška

Populační cykly

- prudký výkyv populační hustoty gradace - fáze mezi gradacemi fáze latence - fáze nízké početnosti - vzestupná fáze - progradace - kulminace

gradace - terporální (populační hustota je nízká, náhle vzestup početnosti, následně nízké populační hustoty hraboš polní) - permanentní (druhy, které s menšími výkyvy setrvávají trvale na vysoké početnosti obaleč jablečný, bělásek zelný) - latentní (k vysloveným gradacím obvykle nedochází zavíječ kukuřičný) zavíječ kukuřičný

Příčiny populačních cyklů 1, abiotické faktory (zejména počasí), u hmyzu ovlivňuje zejména mortalitu a tím i celkovou početnost druhu, působení extrémně chladné zimy má negativní dopad na savce a ptáky, zejména na mladé a přestárlé jedince 2, následky vztahů k ostatním populacím žádná populace neexistuje izolovaně, jedná se zejména o vztahy potravní (kvalita a kvantita potravy ovlivňuje natalitu a mortalitu). Kromě těchto vztahů ovlivňují populační dynamiku i komensalismus, mutualismus a konkurence. 3, vliv interakcí uvnitř populace v období nízké početnosti jsou v populaci preferováni jedinci s vyšší rozmnožovací schopností a nízkou agresivitou a při vysoké početnosti je tomu naopak

Přirozená regulace početnosti populace Početnost populace řídí faktory nezávislé na hustotě (abiotické faktory, zejména počasí) - závislé na hustotě (natalita, mortalita, migralita) K samoregulaci hustoty populace některých organismů a tím k omezení vnitrodruhové konkurence dochází pomocí tzv. autotoxinů (brzdících nebo toxických látek produkovaných samotnou populací).

Vlastnosti biocenóz Biocenóza soubor populací všech organismů, které obývají určité území (ekotop) Dominance - vyjadřuje zastoupení jednotlivých populací v celkovém počtu jedinců biocenózy D = n i /n x 100 (%) n i = početnost druhu, n = součet počtu všech druhů 5 tříd dominance: - eudominantní > 10% - dominantní 5-10% - subdominantní 2-5% - recedentní 1-2% - subrecedentní <1%

Míra rozložení dominance Simpsonův index soustředění dominance c = (n i /n) 2 n i = početnost druhu, n = součet počtu všech druhů - hodnota Simpsonova indexu dominance se pohybuje od 0,1 do 1,0. Čím více je dominance rozložena, tím je index nižší (pokud je biocenóza tvořena 1 druhem je c=1)

Druhová diverzita - zahrnuje počty druhů, ale i rozložení jedinců mezi jednotlivé druhy, nejčastější index Shannon-Wienerův H = - (n i /n) x ln (ni /n) n i = početnost druhu, n = součet počtu všech druhů -čím je H vyšší, tím je biocenóza tvořena větším počtem druhů s relativně nižší početností Ekvitabilita (vyrovnanost) - vyjadřuje míru rovnoměrného zastoupení jednotlivých druhů v biocenóze E = H /ln S S celkový počet druhů -čím více se hodnota ekvitability blíží číslu 1, tím je společenstvo početně vyrovnanější