Biocenóza Společenstvo
|
|
- Nikola Havlová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biocenóza Společenstvo
2 Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop
3 Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti Růst konzumace Přibývání toxických látek Omezení konzumace Pokles početnosti býložravce
4 Typy biocenóz přírodní přirozené umělé - produkční - okrasné - ruderální - synantropní reálné potenciální rekonstrukční monocenózy polycenózy
5 Přírodní biocenóza
6 Přírodní biocenóza
7 Přirozená biocenóza
8 Polopřirozená biocenóza
9 Polopřirozená biocenóza
10 Umělé biocenózy
11 Umělá biocenóza
12 Umělá biocenóza
13 Umělá biocenóza
14
15 Přechodné biocenózy - ekotony
16 Struktura biocenóz Základní členění mikrobiocenóza fytocenóza rostlinné společenstvo zoocenóza živočišné společenstvo
17 Další vnitřní členění biocenózy Taxonomické - Taxocenózy Funkční - Synuzie - Guildy (cechy) Prostorové - Stratocenózy - Choriocenózy - Merocenózy
18 Stratocenózy
19 Choriocenózy
20 Struktura biocenózy životní formy fytoplankton terofyty kryptofyty - geofyty - hydrofyty hemikryptofyty chamaefyty fanerofyty epifyty
21 Vlastnosti biocenóz Abundance Biomasa - fytomasa (do 600 t.ha -1 ) - zoomasa o 2-3 řády nižší Produkce - až desítky t.ha -1
22 Vlastnosti druhů biocenózy * Frekvence * Konstance F = n i /n.100 (%) K = n i /n.100 (%) Druh eukonstantní (velmi stálý) % konstantní (stálý) % akcesorický (přídatný) % akcidentální (nahodilý) 0-25 %
23 Vlastnosti druhů biocenózy Vazba (fidelita, věrnost) Druhy eucenní - cenobiontní - cenofilní tychocenní acenní xenocenní
24 Vlastnosti druhů biocenózy Fidelita (věrnost) - příklad Druhy eucenní - cenobiontní - cenofilní tychocenní acenní xenocenní
25 Vlastnosti druhů biocenózy Dominance D = ni/n.100 (%) Druhy Noctuidae Kameničky eudominantní nad 10 % - dominantní 5-10 % 6 subdominantní 2-5 % 7 recedentní 1-2 % 9 subrecedentní pod 1 % 130
26 eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. Druhy - eudominantní > 10 % - dominantní 5 10 % - subdominantní 2 5 % - recedentní 1 2 % - subrecedentní < 1 % Rozložení dominance Rozložení dominance % konv. Dyjákovice konv. Starovice konv. Mikulov IP Hnízdo IP Popice IP Mikulov bio Hnízdo bio Popice bio Mikulov lesostep Hnízdo lesostep Pouzdřany lesostep sv. Kopeček studijní plochy
27 Vlastnosti biocenóz Diverzita (rozmanitost) biotopová druhová genetická Indexy druhové diverzity Shannonův index Ekvitabilita (vyrovnanost)
28 Shannonův index druhové diverzity Shannonův index druhové diverzity H 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 konv. Dyjákovice 0 1,4 2,07 2,31 2,79 konv. Starovice konv. Mikulov IP Hnízdo IP Popice IP Mikulov bio Hnízdo studijní plochy bio Popice bio Mikulov lesostep Hnízdo lesostep Pozdřany lesostep sv. Kopeček
29 Vlastnosti biocenóz Druhová podobnost Jaccardův index Ja = C/A + B C ( 100 %) SØrensenův index SØ = 2C/ A + B ( 100 %)
30 Jaccardův index podobnosti step Kope ček step Pouz dřany step Hníz do bio Mikul ov konv. Dyjákovice bio Gotb erg bio Hníz do IP Mikul ov IP Sonb erk konv. Starovice konv. Mikulov IP Hnízdo IP Sonberk IP Mikulov bio Hnízdo bio Gotberg bio Mikulov lesostep Hnízdo lesostep Pouzdřany 50 IP Hníz do konv. Mikul ov konv. Staro vice n
31 Druhová a četnostní podobnost
32 Biodiverzita biologická rozmanitost druhová ekosystémová diverzita Zkoumána přes 250 let genetická Politické pozadí posledních dvacet let Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro 1992 Směrnice EU (Strategie udržitelného rozvoje EU, 2001) Usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 25. května 2005
33 Druhové bohatství v celosvětovém měřítku u nás v biocenóze Vlivy Flóra oblasti Charakter biotopu Ekologické nároky Čas od vzniku Míra narušování
34 Druhové bohatství na světě Ca 1.3 milionu hmyz cévnaté rostliny z toho brouci velké houby motýli bakterie 3000 blanokřídlí dvoukřídlí měkkýši pavoukovci obratlovci korýši hlísti kroužkovci 8 500
35 Kolik je jich ve skutečnosti? 3-6 více Ročně je popisováno kolem nových druhů z toho ca druhů hmyzu pavouků korýšů měkkýšů ryb Evropa ročně asi - 26 savců 800 nových druhů - 5 ptáků
36 Jak to vypadá na našem území? Druhová diverzita v ČR druhů živočichů z toho měkkýši 242 pavouci 850 korýši 355 hmyz z toho dvoukřídlí 7800 blanokřídlí 6400 brouci 6100 motýli 3400 ploštice 850 mšice 780 obratlovci 600 z toho ptáci 403 savci 90 cévnaté rostliny 2700 nižší rostliny 2400 velké houby 4000 malé houby bakterie 1500 prvoci 1500 Celkem
37 Druhové bohatství v biocenóze Biocenotické principy - prostředí normální, složité, stálé - prostředí extrémní, jednoduché, proměnlivé Vývojové stadium biocenózy (sukcese klimax) Heterogenita
38 K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity? Necháme-li stranou mezinárodní závazky Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického a estetického Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb Rovnovážné fungování ekosystémů (autoregulace, dekompozice, potravní řetězce, koloběhy látek apod.) Zdroj (suroviny, genetické zdroje) Ovlivnění vodního režimu Snížení nebezpečí eroze půdy Vliv na mikro- a mezoklima Indikátor zdravého prostředí, nezávadné a trvale udržitelné produkce
39 Změny biocenózy v čase Krátkodobé Dlouhodobé sezónní aspekty sukcese - předjarní - primární - jarní - sekundární - letní - endogenní - pozdně letní - exogenní - podzimní - zimní klimax populační cykly
40 Typy klimaxu klimatický klimax edafický klimax antropogenní klimax (paraklimax) Biocenózy zonální zonobiomy (pásma) azonální, extrazonální pedobiomy orobiomy (stupně)
41 Klasifikace biocenóz Různé přístupy Floristické složení Fyziognomie společenstva (rostlinné formace) Abiotické podmínky stanoviště (typologický přístup) Curyšsko-montpellierská klasifikace
Biocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená
Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby Zdeněk Laštůvka Další řešitelé: Jan Bezděk, Radovan Kopp, Jan Mareš, Hana Šefrová, Pavel Veselý, Věra Zelená O čem je řeč? Biodiverzita
Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev
Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev Podstata společenstva Společenstvo = biocenóza Soubor populací různých druhů, které se společně vyskytují v prostoru a čase Druhově heterogenní soubory rostlin,
Ekologie. Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást)
Ekologie Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást) Druhové bohatství biocenóz: Vztah druhové početnosti biocenóz a charakteru prostředí (vnějších faktorů): Biocenóza bude druhově bohatší, čím budou
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
Ekologie společenstev (živočichů)
Ekologie společenstev (živočichů) Biocenotické principy, druhy společenstev, stratifikace biocenózy a biotopu, kvalitativní znaky zoocenóz, kvantitativní znaky,... Biocenóza = společenstvo živých organismů,
Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Ekosytém: - charakteristika ekosystému - fotosyntéza (bude přednášet někdo jiný) - produktivita a produkce - potravní řetězce - tok energie -
Přednáška 6 Biocenóza: - základní charakteristika a typy biocenóz - důvody a metody studia biocenóz - struktura biocenóz - druhové bohatství - kvalitativní a kvantitativní vlastnosti biocenóz - dynamika
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.
POPULAČNÍ DYNAMIKA Dynamika populace - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. migralita velikost populace N t+1 = N t + N a
DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec
Přírodopis 1- Černík a kol. Zoologie pracovní sešit - D. Králová Botanika pracovní sešit - D. Králová Přírodopis 6 pracovní sešit - Zapletal a kol.: 1. Země a život - vznik Země - slunce, atmosféra - fotosyntéza
Atraktivní biologie 1
1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace
Společenstva enstva Společenstvo enstvo = BIOCENÓZA Heterotypický soubor složený z populací různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, vzájemně spjatý složitými vztahy. různé podmínky, různá velikost
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
Diferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Přírodopis - 6. ročník vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam - výživa - dýchání - růst - rozmnožování - názory na vznik života OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozliší základní projevy a podmínky
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Zoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část)
MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část) Anglický jazyk 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 79-41-K/41 Gymnázium Třídy: 4. A, 4. B, 4. E, 4. G,
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Pozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
Mgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Přírodopis - 6. ročník (Standard)
Přírodopis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy objasní obsah studia biologie a jejího významu pro život člověka vyjmenuje a porovná jednotlivé biologické disciplíny orientuje se v systému
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů
Biologická Diversita Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů Sladkovodní ekosystémy 2.5% světových zásob vody je sladkovodních, z toho 99% led či podzemní voda Velká část využívaná pro zavlažování
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, 21.11.2017 Mgr. Vladimír Ledvina Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině: + anebo - Rozptýlená zeleň v zemědělské
Oceán a biotopy České republiky a jejich ekologie
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Oceán a biotopy České republiky a jejich ekologie Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor Oceán Vybere limitující faktory, které determinují biodiverzitu
Ekologie společenstev. Úvod do problematiky
Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný
Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
Ochrana přírody. (semestrální přednáška) Co je biodiversita? Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie PřF MU.
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ochrana přírody (semestrální přednáška) Co je biodiversita? Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie PřF
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Potravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:
Z připravovaných skript MZLU LDF Biomy Země - Jeník J. & Pavliš J. Ekosystémy a geobiocenózy Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu: (1) V nejobecnějším pojetí ekosystém je každá soustava, v níž je
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Struktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
Viry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV
Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
Kameny a voda. Geobotanika
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné
Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 7. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Teorie stresu, ekologická stabilita
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova Organismus a jeho místo v prostredí Dynamika
OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN
OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN Nepřírodní biotopy a jejich význam pro krajinu a biodiverzitu Mgr. Tomáš Gremlica Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Nepřírodní biotopy Jsou území významně narušená,
Biomonitoring proces při kterém sledujeme charakteristiku prostředí sledování zpětných vazeb v prostředí Hodnocení výsledků bývá obtížné Význam biologického monitorování živé zdroje jsou vyčerpávány č
Biodiverzita v lesních ekosystémech. Definice a úrovne biodiverzity. Druhová diverzita spolecenstva ci stanovište
Biodiverzita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Definice a úrovne biodiverzity BD = biologická rozmanitost
ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA
Povinně volitelný předmět MRS/SZZB5 ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA A. ÚVOD DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. Stručný přehled historické reflexe environmentálních problémů (historie vztahu člověka a přírody) v USA a Evropě
Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
Vymezení druhové rozmanitosti
Společenstvo Druhová rozmanitost: definice, příčiny. Role disturbance, role predace. Produktivita a druhová rozmanitost. Druhová rozmanitost a stabilita. Druhová rozmanitost Nejen poznání, ale především
Návrh systému indikátorů biodiversity, a bioindikátorů ve vztahu k participativnímu monitoringu biosférických rezervací
Návrh systému indikátorů biodiversity, a bioindikátorů ve vztahu k participativnímu monitoringu biosférických rezervací Jaroslav Boháč, poznámkami opatřil Karel Matějka Současný stav ve světě a u nás Indikátory
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce
Trvale udržitelné zemědělství Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce Setrvalé zemědělství 2 Jde o takový vývoj zemědělství, který uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací
5.6.3 Přírodopis povinný předmět
5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci
Introdukce a vymírání organismů
Introdukce a vymírání organismů Introdukce - zavlékání Terminologie Expanze invaze Antropogenní podmíněnost Zavlečený druh (introdukovaný, cizí, adventivní) Synantropní (eusynantropní druh) Naturalizovaný
Exkurse - Třešňovecké pískovny
Exkurse - Třešňovecké pískovny Cíle Krátkodobé cíle: seznámení se s možností využití znehodnoceného a znovuobnoveného prostředí na příkladu vytěžené pískovny průzkum malé vodní nádrže po stránce živočichů
Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně
Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých
Ekologie lesních ekosystémů
Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ekologie lesních ekosystémů Josef Suchomel Jiří Kulhavý Jan Zejda Jan Plesník Ladislav Menšík Tato skripta byla vytvořena v rámci projektu InoBio
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu
Úvod do Ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Cíl predmetu Struktura a stavba lesního Rozmery a hladiny biotické
Biodiverzita v lesních ekosystémech
Biodiverzita v lesních ekosystémech Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D. Ústav ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské