Územní plán Kladno Změna č. 1 B,C

Územní plán Kladno Změna č. 1 B,C Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. (část A Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj) Řešené území: správní území Statutárního města Kladna Kraj: Středočeský

2 OBSAH 1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. 2 Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. 4 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 5 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. 7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. 9 Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. 12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Příloha č. 1: Dopravní studie napojení plochy 1Z24 (část A VVUR)

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. 1.1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace Hlavním cílem a obsahem navrhované Změny č. 1 B, C Územního plánu Kladno (dále jen Koncepce) je zapracování požadavků zčásti doručených od soukromých osob, zčásti vyvolaných potřebou nápravy chybného zákresu v platném ÚP: - oprava zákresu plochy SM na pozemku p.č. 3886/2 v k.ú. Kročehlavy (zm. 1C), která je ve skutečnosti nezastavitelnou plochou s lesními porosty, - vymezení zastavitelné plochy pro smíšené obytné bydlení na pozemku p. č. 3358/2 v k.ú. Kročehlavy (zm. 1C), - návrh plochy pro multifunkční zařízení pro obchod a služby na pozemcích č. 3125/3, 1290/21, 3123/8, 3123/11, 3125/1 a 3125/6 v k. ú. Kročehlavy Obsahem navrhovaného územního plánu jsou tedy konkrétní plochy: - lokalita změny 1Z15: v lokalitě se plocha o výměře 2,9 ha se způsobem využití SM plochy smíšené obytné - městské (stav) mění na způsob využití NL plochy lesní (stav) jedná se opravu chybného zákresu v ÚP Kladno, - lokalita změny 1Z24: v lokalitě se u části plochy o výměře 9,6 ha se způsobem využití OS občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení návrh mění na způsob využití OM občanské vybavení komerční zařízení (návrh), - lokalita změny 1Z46: v lokalitě se plocha o výměře 0,72 ha se způsobem využití ZV zeleň na veřejných prostranstvích (stav) mění na způsob využití SM plochy smíšené obytné - městské (návrh), - V kapitole C.1 v tabulce Tab.1 se v souvislosti s tím doplňují dva řádky s textem 1Z24 / OM Občanské vybavení komerční zařízení a 1Z46 / SM Plochy smíšené obytné městské. Kapitola D: D2.1 Změnami č. 1B,C se nemění koncepce technické infrastruktury stanovená v Územním plá nu Kladno. D2.2 V kapitole D.2 se u všech sítí technické infrastruktury na konec odrážky Respektovat ochranná pásma... doplňuje nebo realizovat jejich přeložku. D2.3 V kapitole D.2.1 se u odrážky Odvádění dešťových vod... doplňuje věta Pro plochy, kde nelze dešťové vody v plném rozsahu zasakovat, bude navržena retence dešťových vod. D2.4 V kapitole D.2.1 u odrážky Trasy kanalizace... se doplňuje a aby k nim byl zajištěn trvalý přístup. Dále je obsahem Koncepce úprava podmínek využití území: F.1.1 Změnami č. 1B,C se vypouští z textu ÚP Kladno, v části specifické podmínky využití: Neprovádět změny v území do doby realizace rychlodráhy Ruzyně Kladno (Dubí) na železniční trati č. 093. F1.2 Změnami č. 1B,C se vypouští z textu ÚP Kladno, v části specifické podmínky využití: Využití plochy je přípustné po zpracování a projednání projektové dokumentace přeložky a

4 zdvojkolejnění železniční trati ČD 120, úseku Ruzyně Kladno Dubí a vydání pravomocného stavebního povolení. F1.3 Změnami č. 1B,C se upravuje text regulativu pro způsob využití SM plochy smíšené obytné městské, v části další podmínky využití se vypouští: (1) všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garážemi a odstavnými plochami na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5; vybaveny musí být i příslušným počtem odstavných stání pro potřeby podnikání. F1.4 Změnami č. 1B,C se doplňují v tabulce v kapitole F.1 specifické podmínky využití pro plochu 1Z24, a to takto: - Podmínky využití a prostorového uspořádání území budou prověřeny územní studií ÚS6, - Plocha bude dopravně obsloužena z ul. Unhošťská dvěma sjezdy a z ulice Arménská jedním sjezdem, popřípadě dalším sjezdem dle dopravního řešení v následných stupních PD, - Plocha umožní prostupnost pěší a cyklistické dopravy. F1.5 Změnami č. 1B,C se doplňují v tabulce v kapitole F.1 specifické podmínky využití pro plochu 1Z46, a to takto: - Podmínky využití a prostorového uspořádání území budou prověřeny územní studií ÚS6, - Plocha bude dopravně obsloužena z ul. Americká na pozemku parc. č. 3357/2 k.ú. Kročehlavy. F1.6 Změnami č. 1B,C se doplňuje text regulativu pro způsob využití VS výroba a služby, v části podmíněně přípustné využití: [5] Dočasné stavby a zařízení spadající do způsobu využití V výroba lze umisťovat při splnění podmínek daných regulačním plánem nebo územní studií. V textu dalších podmínek využití se mění odrážka: [3] koeficient zeleně v zastavitelných plochách se stanovuje na minimálně 0,15, tj. minimálně 15% celkové výměry plochy bude tvořit zeleň na rostlém terénu. U stabilizovaných ploch nezmenšovat plochy schopné vsakování. F1.7 Změnami č. 1B,C se vypouští pro plochu vymezenou pro zpracování RP3 Kladno Podprůhon podmínky prostorového uspořádání území, graficky znázorněné ve výkrese č. 3: Hlavní výkres: urbanistická koncepce prostorové uspořádání území. F1.8 Změnami č. 1B,C se doplňují podmínky prostorového uspořádání území pro vymezované zastavitelné plochy plocha 1Z24 se zařazuje do zóny C.2 Rozvolněná zástavba městského typu středněpodlažní a plocha 1Z46 do zóny B.3 Bytová zástavba vysokopodlažní. F1.9 Změnami č. 1B,C se upravuje kategorizace ploch plošného a prostorového uspořádání v území (vyznačeno červeně): INDEX KATEGORIE CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY MINIMÁLNÍ KOEFICIENT ZELENĚ MAXIMÁLNÍ POČET NADZEMNÍCH PODLAŽÍ A.2 NÍZKOPODLAŽNÍ KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU BYTOVÉ DOMY CÍL: respektovat a chránit charakter a strukturu zástavby C.1 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU NÍZKOPODLAŽNÍ C.2 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU STŘEDNĚPODLAŽNÍ 0,2 4 + PODKROVÍ / USTUPUJÍCÍ PODLAŽÍ 0,45 4 + PODKROVÍ / USTUPUJÍCÍ PODLAŽÍ 0,25 5

5 Do podmínek prostorového uspořádání se doplňuje tento text: Maximální počet nadzemních podlaží lze aplikovat za předpokladu, že stavba nenaruší urbanistickou strukturu stávající zástavby a to bude doloženo architektonickým návrhem projednaným s úřadem územního plánování. Splnění minimálního koeficientu zeleně na terénu bude doloženo v PD výpočtem a doplněno o řešení retence dešťových vod. V zastavitelných plochách, které bezprostředně sousedí s plochami pro zeleň ZV, ZS, ZO, NL lze tuto zeleň započítat do KZ za podmínky, že takové řešení je doloženo podrobnější územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacím podkladem (regulační plán, územní studie). Důvodem změn uvedených v bodech F.1.1 až F.1.2 je snaha o neblokování využití pozemků podmínkou, která se může ukázat jako nesplnitelná. U F.1.3 se ukázalo jako nadbytečné uvádět podmínku, která je obsažena v technických normách a která může vést k menšímu využívání hromadné dopravy i k menšímu využívání vlastních ploch. Požadavek na zpracování územní studie ÚS6 vychází z potřeby zkvalitnění organizace zástavby v dotčených plochách. Důvodem doplnění textu regulativu pro plochy VS - výroba a služby je umožnění přechodného využití ploch (dočasnou stavbou). Je to doplnění, které vychází ze zkušeností s nakládáním ploch v areálu bývalé Poldi Kladno (tzv. brownfields), a reaguje na reálné potřeby v území, přičemž trvale neblokuje cílový stav, který má být dosažen. Snížení koeficientu zeleně při důrazu na zachování retenčních schopností území vychází z reálných potřeb rozvoje výrobních areálů a je ve veřejném zájmu stability a rozvoje ekonomických aktivit na území města. Po společném jednání byl koeficient zeleně upraven na hodnotu 0,15. Vypuštění stanovené prostorové regulace v bodě F.1.7 je nutné z důvodů, že podrobná prostorová regulace bude předmětem regulačního plánu Kladno Podprůhon (RP3) a bude se v řadě případů lišit od nyní stanovené prostorové regulace v ÚP Kladno. Pro zajištění souladu ÚP Kladno a budoucího RP3 se navrhuje vypuštění prostorové regulace v rozsahu vymezeného území RP3 (jedná se o stanovené max. počet podlaží a koeficient zeleně). Podmínky prostorového uspořádání pro vymezené zastavitelné plochy dle bodu F.1.8 výrokové části jsou doplněny s ohledem na podchycení urbanistických kvalit zástavby. Zařazení do zón C.2 resp. B.3 vychází z maximální výškové hladiny, která je v řešené lokalitě vhodná s ohledem na kontext místa, a reflektuje rovněž zařazení obdobných ploch jinde ve městě. Důvodem úprav prostorové regulace dle bodu F.1.9 jsou zkušenosti z používání tohoto nástroje v ÚP Kladno. Umožňuje vyšší intenzitu zastavění a tím větší ekonomické zhodnocení investic do veřejné infrastruktury, při zachování urbanistických hodnot a retenčních schopností území. Celkové řešení prostorové regulace bude předmětem zpracování navazující změny ÚP Kladno. V předchozím Územním plánu sídelního útvaru města Kladna nebyla regulace koeficientem zeleně definována a v řadě lokalit je již zastavěnost vyšší než požaduje koeficient zeleně v ÚP Kladno. Změnami č. 1B,C se v rozsahu zakresleném ve výkresu vymezuje plocha ÚS6 (Růžové pole), ve které je rozhodování o změnách podmíněno zpracováním a pořízením územní studie. a) Doplňují se položky ve znění: Územní studie pro plochu ÚS6 bude pořízena a schválena pořizovatelem včetně vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se vydávají Změny č. 1B,C Územního plánu Kladno. Územní studie prověří a navrhne zejména:

6 - uspořádání a způsob zastavění území, přičemž zohlední návaznosti na okolní městskou strukturu, rozvine městský charakter páteřních ulic Americké, Arménské a Unhošťské a zvláště se zaměří na městotvorné řešení prostoru při křížení těchto ulic (ve vazbě na kruhový objezd), - dopravní napojení plochy na ulici Unhošťská, Arménská a Americká a způsob vnitřní dopravní obsluhy řešené plochy, síť cest, zajišťujících pěší prostupnost území, přičemž vyjde z logických tras pohybu a z jejich významu a vytíženosti; zohledněn bude rovněž Generel veřejných prostranství města Kladna, - podmínky prostupnosti pro cyklistickou dopravu, přičemž bude respektován Cyklogenerel města Kladna (zejména doplnění bezmotorového koridoru směrem na jih podél ul. Unhošťské a doplnění integrovaných pruhů pro cyklisty v ul. Americké, Arménské a Unhošťské), - umístění a charakter veřejných prostranství v rámci řešených ploch, včetně adekvátně řešených předprostorů před objekty občanského vybavení, - řešení napojení ploch na technickou infrastrukturu a vnitřní rozvody sítí technické infrastruktury v plochách, - ekologicky příznivý způsob likvidace povrchových (dešťových) vod na základě hydrologického posouzení lokality, - krajinářské řešení vodoteče a jejího okolí na jižním okraji řešené plochy a krajinářské řešení ploch zeleně a sportu na východním okraji řešené plochy (včetně vazeb na Bažantnici), - systém stromořadí a další zeleně v rámci ulic a parkovacích ploch, přičemž v rámci možností zachová a doplní stávající stromořadí podél ul. Arménské a Unhošťské a u nových výsadeb bude preferovat stromy se střední a velkou korunou. - zpracování akustické studie, - hodnocení zdravotních rizik (vliv na kvalitu ovzduší, exhalace z dopravy). U Staveb pro bydlení, sport a obchod na plochách vymezených ke zpracování územní studie ÚS6 může vypracovávat architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Jiné změny včetně změny hranic zastavitelného území nejsou předmětem vyhodnocovaného návrhu. 1.2 Vztah k jiným koncepcím A. Politika územního rozvoje ČR, v aktuálním znění změny č. 1 (duben 2015) B. Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020, C. Územní energetické koncepci Středočeského kraje, D. Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (ORP Kladno) do roku 2015. E. ZÚR Středočeského kraje (schválené zastupitelstvem dne 19. 12. 2011 usnesením č. 4 20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012. Dle 187 odst. 3 stavebního zákona nahrazují ZÚR SK pořízené a schválené územní plány velkých územních celků. ZÚR SK nabyly účinnosti dne 22. února. 2012.) F. Strategické dokumenty Statutárního města Kladna

7 Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména: Politika územního rozvoje ČR - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Základní urbanistická koncepce ani koncepce ochrany hodnot města, stanovená platnou ÚPD, se nemění. Při zpracování návrhu Koncepce byla respektována zásada zajištění udržitelného rozvoje území a vyváženost všech tří pilířů (environmentálního, sociálního a hospodářského). - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. - Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Koncepce přináší pouze doplnění platné ÚPD poměrně malého plošného i významového rozsahu, které nemůže způsobit disproporce ve vyváženém rozvoji města ani zhoršování stavu a hodnot území. - Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Pro danou Koncepci není relevantní, nejedná se o hospodářsky problémový region. - Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Koncepce tento požadavek respektuje jsou využity rezervy uvnitř zastavěného území pro plochu Z46 i Z24 (v obou případech se jedná o plochy již schválené v rámci platné ÚPD, u nichž se mění způsob využití. - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí,

8 zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Lokality změn Z24 a Z46 jsou navrženy uvnitř již zastavěného území. Stávající přírodní hodnoty, především významné krajinné prvky, plochy ÚSES, plochy zemědělské půdy a lesních pozemků zůstávají beze změn. - Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Podmínky využití ploch Z24 a Z46 předpokládají zpracování územní studie, která bude obsahovat také návrh prostupnosti územím a návaznosti systému zeleně v sídle. - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. - V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Do navržených ploch nezasahují záplavová ani sesuvná území. S ohledem na rozšíření zastavěných a zpevněných ploch platí pro eliminaci zvýšeného odtoku dešťových vod požadavek závazné a také zákonné podmínky vsakování nebo jiného ekologicky příznivého způsobu nakládání s dešťovými vodami. - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Do vymezených záplavových území Lidického potoka, Dřetovického potoka a Týneckého potoka nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. Pro vyhodnocení případného ovlivnění odtokových poměrů v území je stanovena podmínka zpracování hydrologického hodnocení před umístěním staveb do řešeného území. - Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

9 V případě ploch Z24 lze očekávat lokální nárůst dopravního zatížení, nové silniční systémy nebudou vyžadovány. Koncepce nepředpokládá negativního ovlivnění veřejných prostor. - Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Pro danou Koncepci nerelevantní. - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Pro obsluhu ploch řešených v rámci Koncepce se předpokládá využití stávajících inženýrských sítí. - Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V ploše Z24 je umožněno využití střech obchodních objektů pro umístění fotovoltaických panelů. - Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Plocha Z46 vytváří předpoklad pro výstavbu bytového domu, obecná koncepce bydlení ve městě se nemění. PUR ČR zařazuje řešené území do: OB1 Rozvojová oblast Praha Hlavní město Praha, území obcí ze správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dále ORP ) Benešov (jen obce v severní části), Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Český Brod (bez obcí v jihovýchodní části), Dobříš (jen obce v severovýchodní části), Kladno (bez obcí v jihozápadní části), Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Mělník (jen obce v jihozápadní části), Neratovice, Říčany (bez obcí ve východní části), Slaný (jen obce v jižní části). Podrobněji jsou úkoly pro územní plánování v tomto území řešeny v ZÚR SK (viz dále). Obecně nejsou požadavky vyčleněné pro tuto rozvojovou oblast pro hodnocenou koncepci relevantní. Plochy a koridory republikového významu nejsou v řešeném území vymezeny. Koncepce není s PÚR ČR v rozporu.

10 ad B) Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje na léta 2014-2020 stanovuje následující úkoly a cíle: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je dokument, který nabízí ve střednědobém výhledu řešení zásadních priorit rozvoje kraje formou naplňování navrhovaných opatření. Zastává úlohu koncepčního dokumentu, na nějž budou dále navazovat další dokumenty, které budou v rámci priorit přesněji vymezovat konkrétní úkoly a akční plány. Program obsahuje následující priority: - Priorita A: Podnikání a zaměstnanost (např. Podpora vytváření příznivého podnikatelského prostřední a podnikatelské infrastruktury, Využití nabídky pracovní síly) - Priorita B: Infrastruktura a územní rozvoj (např. Podpora bydlení a budování občanské vybavenosti v obcích - Priorita C: Lidské zdroje a vzdělávání (pro Koncepci nerelevantní) - Priorita D: Venkov a zemědělství (pro Koncepci nerelevantní) - Priorita E: Životní prostředí (např. snižování energetické náročnosti a využívání alternativních zdrojů energie) Vize programu jsou vymezeny následovně: Středočeský kraj k roku 2020 je: krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele, krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační vyžití obyvatel, krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a dopravní obslužností krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovativní postupy a technologie, šetrné k životnímu prostředí. Daná koncepce uvedené požadavky v relevantních bodech naplňuje. ad C) Územní energetická koncepce Středočeského kraje (akční plán projektů z roku 2017) Využívání energií z obnovitelných zdrojů, zejména spalování biomasy, bioplynu, sluneční energie. Snížit energetickou náročnost např. pomocí: Snižování tepelných ztrát budov. Využívání kogenerace a rekuperace. Využívání geotermální energie (tepelná čerpadla). Využívání energie slunce výroba elektřiny (fotovoltaika) a termosolárních systémů s akumulací tepla. Využívání termosolárních systémů s akumulací tepla. Energetické využívání bioplynu a biomasy Snížit závislost kraje na dovozu energií. Akční plán projektů z roku 2017 počítá u Kladna zejména s instalací fotovoltaických panelů, s využitím biomasy a případně s likvidací odpadů v ekologicky příznivých reaktorech PGV.

11 Koncepce umožňuje umístění fotovoltaických panelů na střechách v ploše Z24, jiná opatření aktivně nenavrhuje. Koncepce není s uvedeným programem v rozporu. ad D) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Statutární město Kladno dle posledních změn Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. Koncepce zásobování vodou a odkanalizování se s návrhem Koncepce nemění a není se zněním části PRVaK Středočeského kraje týkající se města Kladna v rozporu. ad E) ZÚR Středočeského kraje ve znění Změny č. 1 Zásady územního rozvoje jsou především plánem koordinačním, který vytváří předpoklady rozvoje regionálních a nadregionálních systémů dopravní i jiné technické infrastruktury při minimalizaci kolizí s přírodními a kulturními hodnotami území a při minimalizaci možných negativních vlivů na obyvatelstvo. Hlavními problémy, jimiž se zabývají ZÚR Středočeského kraje, jsou: stanovení rozvojových os a specifických oblastí se stanovením úkolů územního plánování pro tyto prvky, vytváření podmínek pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje, zlepšit životní prostředí v sídlech zvýšením podílu zeleně, zajistit vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, zajištění dopravní obslužnosti území včetně silničního propojení a zlepšení železničního spojení mezi centry kraje, stanovení veřejně prospěšných staveb, zajištění průchodnosti ÚSES a ochrany zvláště chráněných území, zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; upřesnění a zapracování cílových charakteristik krajiny do ÚPD obcí, rozvoj odvětví s vysokou mírou přidané hodnoty. V ZÚR SK jsou jako priority územního plánování vymezeny následující požadavky územního plánování ve Středočeském kraji: Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách využití území. V obecné rovině Koncepce tento požadavek splňuje. Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a

12 opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). V řešeném území města Kladna není situován žádný republikově významný záměr. Program rozvoje Středočeského kraje byl v minulých letech aktualizován a v současné době je v platnosti Program rozvoje Středočeského kraje 2014 2020 vyhodnocení viz výše v textu. Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje Nerelevantní požadavek. Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Koncepce v prostorově omezené míře tento požadavek naplňuje. Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí Řevničov hranice Karlovarského kraje (K. Vary); j) napojení Kladna na R6 a D5; Z hlediska Koncepce nerelevantní. a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; Z hlediska Koncepce nerelevantní. b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; Lokalizace a charakter ploch řešených Koncepcí nepřispívají k narušení krajinného rázu a jeho pozitivních znaků. c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; Realizace Koncepce není s daným požadavkem v rozporu. d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; Cílové charakteristiky krajiny jsou v Koncepci zohledněny. e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Koncepce nevyvolává žádné nové požadavky na zábory lesa, půdy ani vodních toků či ploch.

13 Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; Obsahem koncepce je doplnění zástavby města rozšířením ploch pro občanské vybavení obchodních zařízení a ploch smíšených. Podmínkou realizace je doplnění systému veřejných prostranství, zlepšení prostupnosti a dopravní obslužnosti území. b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; V rámci Koncepce jsou využívány plochy již schválené, situované v zastavěném území města. c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. Koncepce není s požadavkem v rozporu. V navrhovaných plochách budou prověřeny trasy cyklostezek a cyklotras v rámci pořízení územní studie. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); Pro Koncepci není relevantní. e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; Koncepce respektuje všechny ekologicky stabilní plochy na území města, včetně vodních toků, ploch lesa a dalších ploch nelesní zeleně. f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; Pro Koncepci není relevantní. g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.

14 Požadavek je Koncepcí respektován. Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Pro Koncepci není relevantní. Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Pro Koncepci není relevantní. Rozvojové oblasti a osy republikového významu Správní města Kladna je součástí rozvojové oblasti OB1 Praha, vymezené PÚR ČR a zpřesněné ZÚR SK. Ve vymezené rozvojové oblasti se pro území města stanovují následující zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: h) rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou; Pro Koncepci není relevantní. i) pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí; Pro Koncepci není relevantní. k) vytvářet podmínky pro rekreaci a to včetně potřeb obyvatel a návštěvníků hl. m. Prahy; Pro Koncepci není relevantní. l) chránit prostupnost krajiny, zejména zelené klíny, umožňující propojení s územím hl. m. Prahy a zelené prstence okolo měst; Navrhované plochy nezasahují do ploch zeleně ve volné krajině a nepřispívají ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha Z24 respektuje přírodní prvky vodoteč s doprovodnou zelení situovanou jižně od plochy. m) koordinovat územní rozvoj s hl. m. Prahou, která je samostatným krajem a součástí rozvojové oblasti; Pro Koncepci není relevantní. n) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; Koncepce respektuje prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v řešeném území. o) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability před nekoordinovanou výstavbou. Plochy navrhované koncepcí nevyžadují zásahy do volné krajiny, vymezení nových zastavitelných nepovede k poškození krajinného rázu či snížení estetické hodnoty krajiny. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny uvnitř zastavěného území. U záměrů na plochách Z24 a Z46 je stanovena podmínka zpracování územní studie pro zajištění koordinované výstavby v území.

15 Ve vymezené rozvojové oblasti se pro území města stanovují následující úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; Pro Koncepci není relevantní. b) vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť; Pro Koncepci není relevantní. c) optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích; Pro Koncepci není relevantní. d) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na možnosti rozvoje občanského vybavení (jmenovitě veřejného vybavení), limity rozvoje území a ochranu krajiny; V relevantním rozsahu navrhovaných ploch bylo splnění požadavku součástí přípravy Koncepce. e) respektovat požadavky na ochranu (městských památkových zón; národních kulturních památek). Pro Koncepci není relevantní. g) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES. Pro Koncepci není relevantní. Centra osídlení ZÚR SK vymezují Statutární město Kladno jako vyšší centrum osídlení. ZÚR SK stanovují pro vyšší centra osídlení tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: - rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti služeb a znalostní ekonomiky; - chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. - koordinovat rozvoj obslužných funkce Kosmonos s Mladou Boleslaví, Králova Dvora s Berounem a Dobřichovic s Řevnicemi; Pro Koncepci není relevantní. ZÚR SK stanovují pro vyšší centra tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj vyšších obslužných funkcí; V relevantním rozsahu je požadavek respektován. b) vytvářet podmínky pro integrovaný systém hromadné dopravy Pro Koncepci není relevantní. c) prověřit rozvojové možnosti obcí mezi oběma jádrovými městy; Pro Koncepci není relevantní.

16 d) ověřit rozsah přestavbových území a možnosti jejich nového využití. Pro Koncepci není relevantní. Plochy a koridory dopravní infrastruktury krajského významu ZÚR vymezují na území města Kladna následující plochy a koridory krajského významu: koridor pro umístění stavby silnice I/61 - přeložka (veřejně prospěšná stavba D052, D053); koridory pro umístění nadmístní železniční stavby na železniční trati č. 120 úsek Ruzyně Kladno-Dubí (přeložka a zdvoukolejnění tratě) - veřejně prospěšná stavba D209; Uvedené plochy a koridory nejsou ve střetu s navrhovanými plochami. Plochy a koridory technické infrastruktury krajského významu ZÚR SK na území města Kladna zahrnují návrh koridoru VVN 400kV. Uvedený koridor není ve střetu s navrhovanými plochami. Přírodní hodnoty území kraje Jako přírodní hodnoty nacházející se na území města Kladna dle ZÚR SK nacházejí Přírodní památka Žraločí zuby k.ú. Vrapice, NATURA 2000 evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška a dále veškeré skladebné části ÚSES. ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot; Výše uvedené přírodní hodnoty jsou Koncepcí respektovány a nejsou ve střetu s navrhovanými plochami. b) chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.); Z důvodu situování navrhovaných ploch nedochází k negativnímu ovlivnění krajinných funkcí. c) v CHKO pro rozvoj sídel využít přednostně přestavbu nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území sídel, nová zastavitelná území vymezovat výjimečně a v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny; Pro Koncepci není relevantní. d) při rozvoji sídel a návrhu nových dopravních staveb v krajinářsky hodnotných územích zabezpečit ochranu krajinného rázu; Pro Koncepci není relevantní. e) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s ochranou krajinného rázu. Při umisťování ostatních staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit

17 pozitivní charakteristiky krajinného rázu, tento vliv hodnotit studií krajinného rázu a negativní dopady eliminovat; Koncepcí je navržena výškovou stavbu v lokalitě Z46, výškovou regulaci určí územní studie, která bude podmínkou pro rozhodování v území. f) vedení nových dopravních staveb ve volné krajině navrhovat přednostně mimo zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000, mokřadní ekosystémy a v případě střetu posoudit vliv navrhovaných staveb a přijmout náležitá kompenzační a eliminační opatření; Pro Koncepci není relevantní. g) ve zvláště chráněných a krajinářsky hodnotných územích podporovat rozvoj šetrných forem turismu, zamezit plošné výstavbě rekreačních objektů mimo zastavěná území a navrhnout rekreační využití vesnických sídel. Podporovat ekologicky únosné využití vodních toků k rekreační a sportovní plavbě a zabezpečit související zázemí (veřejná tábořiště, parkoviště apod.) s ohledem na ochranu přírody, podporovat rozvoj eko- a agroturistiky; Pro Koncepci není relevantní. h) podporovat rozvoj léčebných lázní, respektovat požadavky na zajištění ochrany přírodních léčivých zdrojů a dbát na kvalitu obytného a přírodního prostředí; Pro Koncepci není relevantní. i) vytvářet podmínky pro šetrné využívání ložisek nerostů. Při vymezování ÚSES hledat plochy mimo ložiska nerostů, vnik překryvu ložiska skladebnou částí ÚSES umožnit jen v nezbytných případech a při zohlednění stanovených dobývacích prostorů. Při povolování hornické činnosti vycházet z toho, že vymezení biocenter a biokoridorů přes ložiska nerostů není překážkou jejich využívání. V takových případech je nezbytné podporovat funkci ÚSES jak při samotné těžbě, tak při jejím ukončování a zejména rekultivaci těžbou dotčeného území, kdy dojde za předem stanovených podmínek k vytvoření funkčního prvku ÚSES. Na území města Kladna se nacházejí ložiska nerostů a dobývací prostory černého uhlí, jejichž situování a možné využívání není ve střetu s navrhovanými plochami. j) při vytváření lokální úrovně ÚSES respektovat ochranu a šetrné využití přírodních zdrojů; Pro Koncepci není relevantní. k) při řešení změn využití území a upřesňování tras liniových staveb minimalizovat vlivy na území přírodních hodnot. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace a posuzované z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA); Pro Koncepci není relevantní. l) řešit střety dopravní a technické infrastruktury s územním systémem ekologické stability; Pro Koncepci není relevantní. m) chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). Ochrana veškerých vodních ploch a toků je v rámci Koncepce a platné ÚPD zajištěna. ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot:

18 - Civilizační hodnoty území kraje Jako civilizační hodnoty nacházející se na území města Kladna dle ZÚR SK nacházejí centrum sídelní struktury (vyšší centrum Kladno) a vybrané prvky energetické infrastruktury (ECK Kladno Alpiq). Koncepce civilizační hodnoty území kraje respektuje. - Cílové charakteristiky krajiny Pro město Kladno je zařazeno dle ZÚR SK v následujícím krajinném typu: S - krajina sídelní (S09); podtyp dle umístění c.1) kontaktní území hl. m. Prahy a velkých měst Kladna a Mladé Boleslavi; ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Stanovené zásady jsou Koncepcí respektovány a budou prověřeny v následně pořízené územní studií. ZÚR stanovují úkol pro územní plánování: upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Pro Koncepci není relevantní. Pro sídelní krajinu (S) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. Krajinářské a kulturně historické hodnoty území jsou Koncepcí respektovány ke snížení obytného standardu území ani k negativnímu ovlivnění kulturních a historických hodnot nedojde. Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření ZÚR vymezují na území města Kladna jako veřejně prospěšné stavby následující koridory dopravní a technické infrastruktury:

19 D052 - Koridor aglomeračního okruhu: úsek I/61 D053 Koridor silnice I/61 úsek Hřebeč - Buštěhrad, přestavba D209 - Koridor železniční tratě č.120: úsek Ruzyně - Kladno (Dubí), přeložky a zdvoukolejnění tratě E01 - Koridor pro vedení 400kV ZÚR vymezují jako veřejně prospěšné opatření následující biocentra: RC 1472 - Kožova hora - Kročehlavy Uvedená opatření nejsou s Koncepcí ve střetu. ad F) Koncepce místního významu (strategické dokumenty Statutárního města Kladna) Ze strategických dokumentů, které byly schváleny pro správní území Statutárního města Kladna, jsou pro porovnání s návrhem Koncepce relevantní zejména: - Strategie území správního obvodu ORP Kladno 2015-2024 - Environmentální politika Kladna - Strategie trvale udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna (2007) - Územní program snižování emisí a imisí pro Statutární město Kladno - Plán odpadového hospodářství - Integrovaný plán rozvoje města v rámci ROP Po zvážení dopadů přinášených realizací návrhu Koncepce lze konstatovat, že zásady, cíle a požadavky stanovené těmito strategickými dokumenty města jsou akceptovány a že v rámci Koncepce nejsou navrhovány plochy, jejichž realizace by potenciálně mohla vést k neplnění požadavků těchto dokumentů.

20 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních požadavcích v potřebném rozsahu promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny. Územní plán je nástrojem pro vymezování ploch a linií daného zaměření, nikoliv nástrojem pro aplikaci opatření organizačního charakteru. Z tohoto pohledu jsou také vnímány možné aplikace dále uváděných dokumentů. a) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Pro danou koncepci jsou požadavky stanovené v rámci POH kraje nerelevantní, resp. jejich naplňování zůstává v porovnání s platnou ÚPD beze změny. Opatření jsou převážně organizačního charakteru a nemají přímou vazbu na územní plány obcí. Systém nakládání s odpady zůstává beze změn, jeví se jako vyhovující. Komunální odpady jsou odváženy mimo řešené území, ve městě je zajištěn dostatečný počet shromažďovacích míst odpadů, jsou zde k dispozici i sběrné dvory. b) Program snižování emisí a imisí na území Středočeského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje c) Program ke zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy - CZ02 - Snižování prvotních i druhotných prachových částic PM 10 jejich záchytem u zdroje, údržbou manipulačních ploch i komunikací, zatravňováním nebo zpevněním sprašovaných ploch. Součástí podmínek pro realizaci plochy 1Z24 je podmínka provedení výsadby podél komunikace Arménské a Unhošťské. Další otázky výsadby budou řešeny v rámci územní studie pro dané plochy. Otázka údržby manipulačních ploch je otázkou provozní, ale v Z1 B, C jsou pro ni vytvořeny podmínky v rámci zřízení retenční nádrže s následným možným využitím dešťové vody pro čištění ploch. - Vymisťovat aktivity potenciálně uvolňující prach mimo obytné území (odklonění tranzitní dopravy mimo centra obcí, odstraňování bodových závad na komunikacích). Požadavek je splněn, nové komerční plochy jsou vymezeny na okraji města na již schválených zastavitelných plochách. - Plynofikace obcí. V nově navrhovaných zastavitelných plochách je plynofikace zajištěna. - Prioritou pro Kladno jsou dopravní řešení, která by vedla k omezení imisních koncentrací jak PM10, tak benzo(a)pyrenu a arsenu - volit co nejjednodušší a nejkratší dopravní napojení všech rozvojových ploch a zvyšovat podle možnosti plynulost dopravy, zlepšit možnosti parkování a zatraktivnit hromadnou dopravu včetně ekologizaci pohonných hmot, což napomůže omezení produkce oxidů dusíku z dopravy, podpořit cyklistiku. Je stanoven emisní strop pro silniční dopravu ve výši 75%. Požadavek je splněn díky velmi krátkému dopravnímu napojení na dostatečně kapacitní komunikace při zajištění průchodnosti křižovatek a tedy i plynulosti dopravy. - Zajistit maximální omezení produkce emisí těkavých organických látek.

21 Z hlediska Z1 B, C je tento požadavek nerelevantní. Další opatření pro snížení imisní zátěže nejsou pro danou Z1 B, C relevantní (výstavby obchvatových komunikací, ekologizace hromadné dopravy, odstraňování závad na silničních systémech, informování a osvěta, monitoring ovzduší, podpora snižování emisí škodlivin, podpora alternativních zdrojů atd.). Koncepce neobsahuje plochy, jejichž realizace by měla potenciálně vést k významnému zhoršení ovzduší v Kladně, lze ale očekávat lokální příspěvky k imisním koncentracím škodlivin ze související dopravy. Dopravní řešení bude předmětem až navazujících územních studií a nelze je tedy v současné době vyhodnotit. V rámci ploch bude zajištěn dostatečný počet parkovacích míst. Koncepce vytápění v rámci města zůstává beze změn. V rámci Z1 B, C je navrženo snížení koeficientu zeleně v plochách, což je zdánlivě nevhodné řešení. Vlivem této změny bude ale z velké části eliminován tlak na rozrůstání města za jeho současné hranice, protože stávající podnikatelské plochy bude možno lépe využívat. d) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006-2016 - Zajistit existenci zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v oblastech jejich současného rozšíření - Zachování cenných lokalit neživé přírody a péče o ně. - Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd. - Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. Omezit ztráty zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. - Snížení míry erozní ohroženosti a degradace zemědělské půdy, obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti, zvětšení ploch pro vsakování srážkových vod. - Zlepšení kvality vody ve vodních tocích, rybnících a mokřadech. - Zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES. - Zlepšení stavu sídelní zeleně. Dále je daná Koncepce posuzována ve vztahu k požadavkům obecně závazných předpisů pro ochranu půdy, vody, ovzduší, přírody a krajiny, zvláště chráněných území a Natury 2000. S žádným z výše uvedených dokumentů a cílů přijatých na vnitrostátní úrovni není Koncepce v rozporu. V rámci Koncepce jsou rozvojové plochy navrhovány přednostně uvnitř zastavěného území.

22 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Řešeným územím je část správního území Statutárního města Kladno, které je tvořeno sedmi katastrálními územími: Dubí u Kladna, Hnidousy, Kladno, Kročehlavy, Motyčín, Rozdělov, Vrapice. Celková rozloha správního území města je 3696,1 ha. Správní obvod města Kladna tvoří celkem 6 městských částí: Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov a Vrapice. Kladno leží cca 15 km severozápadně od okraje hlavního města Prahy, je napojeno na významné komunikace R6 a R7. Jedná se o jedno z nejprůmyslovějších center v České republice. První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Kladno v té době převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky. Kolem poloviny 19. století nastal rychlý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Zásadním krokem k rozvoji železářství a ocelářství na území Čech a Moravy bylo 19. stol. založení Poldiny huti (Poldihütte). Poválečné zestátnění těchto subjektů a spojení v hutní gigant Poldi zajišťovalo pracovní příležitosti pro významnou část obyvatel Kladna i okolí, avšak současně začalo přinášet problémy z hlediska vlivů na kvalitu bydlení v Kladně. Geomorfologie Z hlediska geomorfologického spadá území do: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Poberounská soustava Oblast: Brdská oblast Celek: Pražská plošina Podcelek: Kladenská tabule Orograficky náleží území Pražské plošině, resp. její části tzv. Kladenské tabuli. Tato jednotka má generelně poměrně plochý, parovinný reliéf, který je narušen pouze širokými údolími, které vznikly erozivní činností drobných vodních toků. Charakter reliéfu je plochý, parovinného charakteru bez přirozených souvislých lesních porostů. Z jihozápadu k zájmovému území přiléhá další geomorfologický celek - Křivoklátská vrchovina. Geologie Z regionálně geologického hlediska se území nachází na styku jihovýchodního okraje svrchního karbonu Kladensko - rakovnické pánve s podložními metamorfovanými horninami svrchního proterozoika kralupsko - zbraslavské skupiny. Proterozoické horniny tvoří skalní podloží území, a jsou zde zastoupeny grafitickými břidlicemi s vložkami buližníků, místy silně prokřemenělých. Severněji

23 je hlubší podloží tvořeno permokarbonem (pískovce a jílovce), v jehož podloží jsou pískovce a slínovce (opuky) svrchní křídy. Terciérní čediče tvoří např. Vinařickou horu u Kladna. Ze čtvrtohorních sedimentů jsou pro Kladensko typické váté hlíny - spraše. Karbonské horniny vystupují v údolí Dřetovického potoka Proterozoické horniny jsou překryty mladšími uloženinami, zejména sedimenty svrchní křídy a kvartérními sedimenty. Původně souvislý křídový pokryv byl erozní činností vodních toků místy denudován a rozčleněn do řady izolovaných reliktů. V denudačních oknech, zejména na dnech údolí, vystupují na povrch horniny proterozoika. Významné jsou kvartérní sedimenty a antropogenní uloženiny. Z pohledu průmyslového využití jsou významné zejména struktury karbonu tzv. kladenského souvrství. Petrograficky se jedná o pískovce, prachovce a jílovce s uhelnými slojemi. Vzhledem k dlouhodobé těžbě uhlí byly geologické poměry zájmového území do značné míry antropogenně ovlivněny. Přirozený kvartérní pokryv byl jednak na mnoha místech skryt, jednak nahrazen nebo překryt antropogenními uloženinami (haldy), které jsou významným specifikem zájmového území. Tyto antropogenní uloženiny vznikly hornickou činností, jako odpadní materiál po hutnické činnosti a zčásti jako skládky komunálního odpadu, případně jsou kombinací uvedených činností. Haldy lze rozdělit na území města Kladno na: rozvezené (materiál využit pro různé účely, aplanace ploch pro následné stavby různého druhu), malé, většinou ve východní části zájmového území, k. ú. Vrapice, východní část k. ú. Dubí, střední část k. ú. Kladno (kubatury obvykle desítky tis. m 3 ), střední (východní část k. ú. Kladno a západní část k. ú. Dubí kubatury řádově stovky tis. m 3 kromě velké haldy víceméně odpadní strusky SONP - Poldi), větší (severní část zájmového území v k. ú. Hnidousy a Motyčín kubatury více než stovky tis. m 3 ). Největší odvaly vzniklé po roce 1945 se vyskytují mimo řešené území mezi Rynholcem (důl Čs. armády), Tuchlovicemi a Libušínem a mají objem několik mil. m 3 (Spudil 1998). Sesuvy Ve správním území jsou Geofondem evidována sesuvná území (vymezená rovněž v grafické části Koncepce, nejsou relevantní pro Z1 B, C ÚP):

24 Klíč Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity 1182 Švermov blokový posuv potenciální 5839 Hnidousy sesuv potenciální Klíč Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity 6102 Kladno sesuv potenciální zdroj: www.geofond.cz Všechna sesuvná území se nacházejí mimo navrhované plochy. Hydrogeologie Hydrogeologické poměry v území jsou poměrně složité. V území lze odlišit několik zvodní. Generelně lze rozlišit zvodeň křídovou, vázanou jednak na puklinově propustné písčité slínovce turonu, jednak na převážně průlinově propustné pískovce a jílovce cenomanu. Poloha jílovců má funkci izolátoru. Významný je kvartérní kolektor, tvořený zejména komplexem antropogenních sedimentů haldy.

25 Proterozoické horniny jsou z hydrogeologického hlediska nevýznamné, neboť podzemní voda je zde vázána na systém přípovrchového rozpukání a zejména na tektonicky oslabené puklinové zóny. Hladinu podzemní vody lze v území zastihnout obvykle v hloubkách cca 6-10 m pod povrchem. Jedná se o vodu vázanou na puklinový systém turonských slínovců s kolektorem s vysokou variabilitou transmisivity a koeficientem průtočnosti T řádu 2,4.10-5 - 8,3.10-4 m 2 /s. Zvodeň je dotována převážně atmosférickými srážkami přes sedimentární a zvětralinový plášť. Odvodňována je prameny (vývěry) na svazích erozivních údolí, kde je obnažena báze křídových hornin. Z hydrochemického hlediska se jedná o mírně zásaditou vodu kalcium bikarbonát - síranového typu s obsahem běžného antropogenního anorganického znečištění, zejména dusičnanů, síranů a chlóru a dále rovněž obsah mikrobiálního znečištění, které překračuje normu pro pitnou vodu. Území se nachází na hranici mezi hydrogeologickými rajóny č. 514 Kladenská pánev a 625 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. V zájmovém území se vyskytují tyto kolektory podzemních vod: 1) kvartérní převážně průlinově propustný 2) křídový převážně puklinově propustný či s kombinovanou propustností 3) proterozoický převážně puklinově propustný Kvartérní deluviální sedimenty mají poměrně vysoký obsah jílovitých součástí, jejich propustnost je dosti slabá až slabá. Vyšší propustnost mají svahové sutě, vyvinuté na severovýchodním okraji zájmového území. Jejich plošné rozšíření i celková mocnost jsou však z hydrogeologického hlediska nevýznamné. Nerostné bohatství Správní území statutárního města Kladna se nachází z větší části v CHLÚ černého uhlí Dubí: CHLÚ Dubí, černé uhlí 00007536 Území včetně obytné zástavby je postiženo důlní činností a do značné míry leží v poddolovaném území po těžbě černého uhlí:

26 Poddolované území 1936, po černém uhlí Ložiska nerostných surovin v širším navazujícím území jsou patrná z následujícího zákresu: Ložiska nerostných surovin Ve správním území města jsou registrována následující ložiska nerostných surovin: Ložisko U 372700 Libušín DP Libušín (zrušen) CHLÚ 072700 Libušín (k.ú. Kladno, Rozdělov) Zásoby v kt 0,0 tun Ložisko DP CHLÚ Zásoby v kt Ložisko DP CHLÚ Zásoby v kt B 3072800 Vinařice Vinařice (zrušen) 072800 Libušín (k.ú. Kladno, Motyčín) 1,4 mil. t nebilanční, mimo město Kladno, v ochranném pilíři dolu Mayrau B 3072900 Kladno Švermov (zrušen) 072900 Švermov (k.ú. Kladno, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy, Dubí) 6,0 mil. t nebilanční, většinou pod centrální částí města Kladno, v k.ú. Kladno

27 Ložisko DP CHLÚ Zásoby v kt B 3073200 Dubí Dubí (zrušen) 073200 Dubí (k.ú. Dubí, Hnidousy, Vrapice, Kladno) 7,3 mil. t nebilanční (v tzv. brandýsecké oblasti) V řešené části Kročehlavy se žádné ložisko nerostných surovin nenachází. Klima Pro území je typické teplé suché podnebí, charakterizované průměrnými ročními teplotami mezi 8 9 C a průměrným úhrnem ročních srážek, který se pohybuje mezi 450 500 mm. Z klimatického hlediska patří zájmové území dle Quitta do teplé oblasti T2. Oblast je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Hodnoty klimatických charakteristik podoblasti Klimatická charakteristika oblasti T 2 Počet letních dnů 50 60 Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 0 C 160 170 Počet mrazivých dnů 100 110 Počet ledových dnů 30 40 Průměrná teplota v lednu -2 - -3 Průměrná teplota v červenci 18 19 Průměrná teplota v dubnu 8 9 Průměrná teplota v říjnu 7 9 Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 50 Počet dnů zamračených 120 140 Počet dnů jasných 40 50 Širší okolí patří k oblastem s nízkými úhrny atmosférických srážek. Průměrné roční srážkové úhrny v meteorologické stanici Praha Ruzyně (364 m n. m.) dosahují 525,9 mm. Přehled měsíčních srážkových normálů (údaje v mm) je uveden v tabulce. Přehled měsíčních srážkových normálů Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Normál 23,5 22,6 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40 30,5 31,9 25,333 525,9 Ze stejného zdroje pocházejí i údaje o ročním průběhu průměrných teplot vzduchu uvedené níže v tabulce (údaje v C). Přehled průměrných teplot vzduchu Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I-XII Teplota -2,4-0,9 3,0 7,7 12,7 15,9 17,5 17,0 13,3 8,3 2,9-0,6 7,9 Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu ovzduší, je relativní četnost směrů a síly větru. Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kladno rychlostní třída směr větru m/s S SV V JV J JZ Z SZ

28 1.7 7.04 3.74 4.24 6.91 6.02 10.73 10.95 6.74 5.0 3.00 0.90 1.36 2.36 3.26 7.10 7.60 8.12 11.0 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 0.02 0.02 1.30 Celkem 10.04 4.64 5.60 9.27 9.30 17.85 18.57 16.16 bezvětří (calm): 8,57 % Oblast Kladna je dobře větratelná a sídelní aglomerace jsou většinou na návětrné straně zdrojů znečištění. Převládající směry větrů jsou v sektoru od JZ do Z. V první rychlostní třídě (1,7 m/s) je 56,37 % větrů (cca 4 938 hodin v roce), ve druhé třídě (5,0 m/s) je četnost větru 33,70 % (cca 2 952 hodin za rok) a nejsilnější vítr představuje jen malou část roku (8,57 %, tj. 870 hodin). Kvalita ovzduší Statutární město Kladno jako součást správního území stavebního úřadu Magistrátu města Kladna spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska překročení imisních limitů pro benzo(a)pyren a PM10. V současné době se kvalita ovzduší v řešeném území pohybuje v následujících hodnotách (dle ČHMÚ, průměrné údaje za 2011-2015): Arsen: ng/m3, roční průměr PM10 µg/m3, roční průměr Benzo(a)pyren, ng/m3, roční průměr PM10 µg/m3, 36. nejvyšší denní hodnota

29 Jak vyplývá z výše uvedených hodnot, jsou v řešeném území překračovány imisní koncentrace pro benzo(a)pyren a pro PM10 denní. Koncentrace všech škodlivin jsou vyšší v severní části Kladna a jeho okolí. Radon Radonové mapy České geologické služby poskytují základní orientaci o riziku výskytu radonové zátěže v zájmovém území (Zdroj: Radonové riziko na území ČR, Česká geologická služba Geofond). Z mapového zákresu vyplývá obvyklý nízký až přechodný radonový index. Anomálie jsou zpravidla vázány na výchozy tektonických poruch, kde nelze lokálně vyloučit i vysoký radonový index. Hydrogeologie Z hydrogeologického hlediska lze v území (hydrologický rajón 625 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy) odlišit dva typy podzemních vod vody puklinové v horninách skalního podkladu a vody průlinové v eluviích a pokryvných útvarech.

30 Cirkulace puklinových vod probíhá především v nevětraných silně rozpukaných partiích při povrchu a v průběžných hlubších puklinách, které pronikají až do hloubky desítek metrů. Množství puklinové vody je závislé na charakteru rozpukání, rozvolnění a navětrání horniny, na délce, hloubce, rozevřenosti a výplni puklin. Přirozené vývěry puklinových vod jsou v zájmovém území řídké a jejich vydatnost je malá. Puklinové prameny se vyskytují na svazích, kde jsou většinou zakryty deluviálními sedimenty, pod nimiž voda odtéká do splachových depresí. U vody průlinové prosakuje srážková voda pokryvnými sedimenty v příznivých podmínkách až na skalní podklad, kde při bázi pokryvu vytváří dočasné zvodně. Ve svažitějším terénu stéká po skalním podkladu a místy vyvěrá na povrch drobnými prameny, jejichž vydatnost je malá a kolísavá, neboť je přímo závislá na srážkách. Pro rozvojové plochy řešené změnou č. 1 B, C je třeba uvést, že se v lesním porostu kolem Bažantnice nacházejí prameny Pod cestou, Terezka, Polní prameny. Hydrologie Řešené území náleží hydrograficky do povodí Dolní Vltavy a je situováno na rozhraní dílčích povodí dvou vodotečí. Jedná se o Dřetovický potok (č. hydrologického pořadí 1-12-02-031, plocha povodí 30,137 km 2 ) a Buštěhradský potok (1-12-02-029, 14,328 km 2 ). Obě vodoteče jsou levostrannými přítoky Zákolanského potoka, do kterého ústí u obce Kováry severovýchodně od zájmového území Přirozeně je území odvodňováno především do povodí Buštěhradského potoka, odpadní vody z areálu průmyslové zóny, jsou však odvedeny prostřednictvím kanalizace a ČOV ve správě Alpiq Generation, s.r.o. do povodí Dřetovického potoka. Dřetovický potok vzniká soutokem tří větví, pramenících v oblasti Kladna, které se stékají v prostoru Poldi a Dubí. Tato vodoteč tvoří místní erozivní bázi, a odvodňuje severní a západní část zájmového území. Vodoteč slouží jako recipient dešťových i splaškových vod prakticky z celého města Kladna, což se negativně projevilo na jejím charakteru i kvalitě vody. Na horním toku má tato vodoteč značně kolísavý průtok a občasný charakter. Průměrný průtok se pohybuje v řádu prvních desítek l/s, a je výrazně ovlivňován intenzitou srážek. Dřetovický potok je z větší části zatrubněn a regulován. Po soutoku všech větví (za čistírnou Alpiq Generation, s.r.o.) tvoří Dřetovický potok poměrně vydatnou vodoteč o průměrném průtoku cca 1,52 m 3 /s, která je recipientem městské ČOV i ČOV Alpiq Generation, s.r.o., a je mimo jiné dotována i svody balastních vod a dešťů z oblasti města Kladna. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze má Dřetovický potok k profilu pod mostem na okresní silnici Vrapice - Stehelčeves plochu povodí 9,175 km 2 a průměrný dlouhodobý roční průtok Qr = 57,9 l/s. Do povodí Buštěhradského potoka patří další významná část posuzovaného území. Vodoteč pramení v závěru údolí cca 400 m jižně od průmyslového areálu Dříň. Zde se nachází v současnosti nevyužívané jímací vrty a vodoteč je zde regulována. Jedná se o pramennou oblast toku s poměrně dobrou kvalitou vody. Kvalita vody se dále po toku rapidně zhoršuje, zejména po průtoku obcí Buštěhrad. Významnou funkci zde plní rozsáhlé propustné komplexy navážek, s poměrně velkou retenční schopností, které se rovněž podílejí na distribuci a akumulaci srážkových vod. Tato situace je způsobena mimo jiné geologickými podmínkami (nízká, převážně puklinová propustnost křídových hornin). V území se nachází kromě výše uvedených řada dalších drobných toků s plochou povodí 4-15 km 2 s délkou od 2 do 5 km. Všechny vodoteče ve sledovaném území vykazují malé vodnosti a určitou míru mikrobiálního znečištění, podzemní vody obsahují dusičnany a chlor a jejich mikrobiální znečištění překračuje normu pro pitnou vodu.

31 Záplavová území Dřetovický potok, stejně jako potok Lidický a Týnecký mají vyhlášeno záplavové území: Záplavová území - Kladno V řešené místní části Kročehlavy je vyhlášeno záplavové území Lidického potoka, v němž nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Záplavové území Lidického potoka

32 Fauna Fauna ve správním území Kladna je hercynského původu, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současné době jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního nebo výskytem dytíka úhorního. Do ní místy pronikli charakterističtí zástupci středočeské suchomilné fauny. Fytogeografie a geobotanika Větší část Kladna zasahuje do bioregionu 1.17. Džbánský, severní Švermov Vinařice spadá do bioregionu 1.2. Řipský. Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová, 1998) představuje základ posuzovaného území černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum). Maloplošně se vyskytuje mochnová doubrava (Potentillo albae-quercetum). Situace z hlediska fytogeografického členění je patrná z následujícího zákresu: Legenda: 7 Černýšová dubohabřina, 33 Mochnová doubrava, 15 Lipová bučina s lípou srdčitou, 36 Biková a/nebo jedlová doubrava Biotopy, flóra, fauna BIOTOPY Z přírodních biotopů (Chytrý, Kučera & Kočí 2001) byly v oblasti Kladenska (mimo ZCHÚ) mapovány především následující typy, tj. L2.2B, L3.1, L4, L5.1, L5.3, L5.4, L6.4, L7.1, T1.1, T3, T3.4 a K3. Podkladem byla vrstva mapování biotopů AOPK ČR přístupná přes WMS službu v prostředí ArcMap 10. V části k. ú. Rozdělov to jsou fragmenty biotopů zejména L3.1 a L7.1, místy T1.1. V oblasti k. ú. Kladna jsou zejména v západní části přítomny biotopy L7.1, v severní části také L5.1. V části k. ú. Hnidousy to jsou fragmenty biotopů T3 a K3 a T3.4, v jižní části území pak také L5.3. Na území k.

33 ú. Dubí u Kladna jsou biotopy soustředěny do východní části, byly zde mapovány L3.1 a L5.4. Na přírodní biotopy je bohaté území k. ú. Vrapice, kde na řadě ploch převládají biotopy L3.1, místy také L5.4 a T1.1. V k. ú. Kročehlavy jsou fragmenty biotopů L7.1, L3.1, v jihovýchodní části pak větší plocha L2.2B. L2 Lužní lesy L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Carici remotae-fraxinetum, Piceo-Alnetum) Tento typ lužních lesů je bohatě zastoupen v nivách vodotečí, na prameništích a v podmáčených depresích od nejnižších až po horské polohy. Přestože značná část porostů vznikla teprve sekundární sukcesí na opuštěných zemědělských půdách (zpravidla vlhkých loukách), jde často o porosty fytocenologicky vyhraněné, s početně zastoupenými diagnostickými druhy. V dotčeném území se jedná zejména o degradované porosty L2.2B - Potoční a degradované luhy. Charakteristický je zde např. výskyt druhů jako prvosenka vyšší Primula elatior a kozlík výběžkatý bezolistý Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. V teplejších polohách, zpravidla v úzce zaříznutých nivách, je lokálně rozšířena ptačincová olšina as. Stellario-Alnetum glutinosae. Rovinaté terény v nivách řek obsazují většinou střemchové jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. L3 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea a Q. robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). V keřovém patře se vyskytují nižší jedinci dřevin stromového patra a dále např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). V bylinném patře má významnější indikační hodnotu zejména jaterník podléška (Hepatica nobilis) a dále se vyskytují hájové druhy, jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jestřábník zední (Hieracium murorum), lecha jarní (Lathyrus vernus), strdivka nící (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Mechové patro je vyvinuto spíše sporadicky. L4 Suťové lesy Stromové patro je druhově bohatší než u jiných typů mezofilních listnatých lesů. Převládají v něm suťové dřeviny javor mléč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra). V nižších nadmořských výškách je hojně zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), zatímco v podhorských a horských polohách je přimíšen i buk lesní (Fagus sylvatica) a naopak ustupují lípy. Vzácně se v suťových lesích vyskytuje i tis červený (Taxus baccata). Rovněž keřové patro s lískou obecnou (Corylus avellana), srstkou angreštem (Ribes uva-crispa), bezem černým (Sambucus nigra), bezem hroznatým (S. racemosa) a dalšími druhy je bohatě vyvinuto. V bylinném patře je málo ekologicky specializovaných druhů, spíše se vyskytují druhy přesahující z bučin, dubohabřin, údolních jasanovo-olšových luhů a vzácněji i z teplomilných doubrav. Typické je zastoupení nitrofilních druhů, např. kakost smrdutý (Geranium robertianum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), a druhů náročných na vlhkost jako hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum). Jako výrazné dominanty bylinného patra se v některých porostech uplatňují stín snášející vysoké byliny, na bázemi bohatých a vlhkých půdách je to měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), na hlinitých půdách ovlivněných půdotokem udatna lesní (Aruncus vulgaris). Na strmých horních částech svahů na vápenci se vyskytuje pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), doprovázená některými druhy teplomilných doubrav. Na balvanitých sutích je výrazně vyvinuto mechové patro. Uvedený typ společenstva je typický pro strmé svahy s výchozy skal nebo s výrazným půdotokem, rokle, dolní části svahů a svahová úpatí s akumulací balvanů nebo jiného suťového materiálu. Podloží je obvykle tvořeno tvrdými horninami, a to jak silikáty, tak vápenci. Půdy jsou zpravidla

34 hlubší, ale s vysokým obsahem skeletu, bohaté živinami a s velmi dobrou mineralizací opadu. Často jsou vlhké, nikoliv však trvale zamokřené. L5 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny (Eu-Fagenion, Galio-Abietenion) Bučiny jsou vzácnější jednotkou přirozené lesní vegetace v území. Acidofilní typy bučin jsou recentně i potenciálně hojnější než typy květnaté. V zájmovém území to jsou zejména bučiny z okruhu as. Luzulo-Fagetum, zpravidla však subas. deschampsietosum flexuosae. L5.3 Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) Lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnatých dřevin javor mleč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) aj., případně také jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je vyvinuto často, ale má zpravidla malou pokryvnost. Kromě bukového zmlazení se v něm častěji vyskytují svída krvavá (Cornus sanguinea) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném patře převládají mezofilní lesní druhy mařinka vonná (Galium odoratum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj., na rozdíl od jiných bučin jsou však častěji zastoupeny vstavačovité jako okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (C. rubra), kruštík širolistý (Epipactis helleborine s. lat.), hlístník hnízdák (Neottia nidusavis aj.) a některé teplomilnější druhy typické jinak spíše pro dubohabřiny, jako zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), z. řepkovitý (C. rapunculoides), ostřice prstnatá (Carex digitata), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel lesní (Galium sylvaticum), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). L5.4 Acidofilní bučiny Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů javoru klenu (Acer pseudoplatanus), dubu zimního (Quercus petraea), d. letního (Q. robur), lípy srdčité (Tilia cordata) aj. nebo jehličnanů jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost, pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 50 % pokryvnosti, v tzv. nahých bučinách může i chybět. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy - metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá pravá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a pravidelně se vyskytují druhy vázané na bučiny bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) aj. Mechorosty (např. Dicranum scoparium a Polytrichum spp.) rostou v menších polštářích hlavně na kamenech a padlých kmenech. L6 Eurosibiřské stepní doubravy L6.4 - Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy Jedná se o světlé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea) za hranicí areálu dubu šipáku (Q. pubescens) nebo na půdách, které tomuto druhu nevyhovují pro svou vyšší kyselost. Může být přimíšen habr obecný (Carpinus betulus). Stromové patro je v některých porostech velmi rozvolněné a nízkého vzrůstu, jen 4 6 m vysoké. Keřové patro je zpravidla vyvinuto slaběji a mnohdy je tvořeno nižšími jedinci dubu zimního (Quercus petraea). Bylinné patro je druhově bohaté, nemá však výraznější diagnostické druhy, protože druhy submediteránního a panonského rozšíření v něm chybějí nebo jsou vzácné. Dominantou je zpravidla kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnatých svazích jsou hojněji zastoupeny mechy a lišejníky. Stanoviště je typické pro výslunné, strmé, často skalnaté svahy, v nejteplejších a nejsušších oblastech také plošiny a svahy o mírném sklonu. Geologickým podkladem jsou kyselé silikátové horniny, nejčastěji žula, rula, granulit, prvohorní a starohorní břidlice, vzácně i hadce, na nichž se vyvíjejí půdy typu ranker nebo mělčí kambizemě.

35 L7 Acidofilní doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy (Luzulo-Quercetum, Viscario-Quercetum, Calluno- Quercetum) V současné době jsou doubravy zastoupeny málo vyhraněnými typy často sukcesního či polokulturního charakteru. Společenstvem přechodného typu jsou doubravy as. Carici-Quercetum, které bývají řazeny k lužním společenstvům (svaz Alnion incanae). T1 Louky a pastviny T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion) Velmi široká skupina, která zahrnuje plošně nejvýznamnější typ relativně přirozené vegetace. Jsou zde sdruženy typy mezofilní až mírně xerofilní, stejně jako typy hygrofilní, včetně společenstev charakteru mokřadních lad. Mezofilní louky svazu Arrhenatherion jsou v území zastoupeny především typickými ovsíkovými loukami (as. Arrhenatheretum elatioris), které jsou rozšířené na hlubších půdách a spíše v teplejších územích. Druhové složení většiny luk je významně ovlivněno kulturou, což je zpravidla indikováno i malou rozmanitostí diagnostických bylin. T3 Suché trávníky T3.4 Širokolisté suché trávníky (Bromion erecti) Vyskytují se v území značně nesouvisle v územích s vápnitými půdami. Dominantou je válečka prapořitá Brachypodium pinnatum nebo sveřep vzpřímený Bromus erectus, k nimž přistupuje velký počet bylinných druhů, jako je např. pcháč bezlodyžný Cirsium acaule, chrpa čekánek Centaurea scabiosa, čičorka pestrá Coronilla varia, jahodník trávnice Fragaria viridis, jehlice trnitá Ononis spinosa, dobromysl obecná Origanum vulgare, vítod chocholatý Polygala comosa, krvavec menší Sanguisorba minor, šalvěj luční Salvia pratensis, jetel alpínský Trifolium alpestre apod. K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (Berberidion) Ve sledovaném území se jedná o méně častý typ vegetace, který zaujímá jednak dřívější meze (liniové útvary), jednak opuštěnou zemědělskou půdu, zvláště ve svažitějších terénech a na živnějších substrátech. Jde o více či méně zapojené porosty různých keřů šípkové růže, hlohu, trnky, svídy, lísky, řešetláku, doprovodně i ostružiníků. Na příhodných stanovištích se v bylinném patře uplatňují druhy teplomilných lesních lemů.

36 Výskyt výše uvedených biotopů v jednotlivých částech Kladna

37

38 Rostliny Největší část území Kladenska je z hlediska potenciálně přirozené vegetace typická pro výskyt Černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi-carpinetum) ze svazu dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion). Dominantními druhy stromového patra jsou dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus). V prosvětlených porostech je dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů. Charakter bylinného patra je určován především mezofilními druhy bylin, méně často se vyskytují trávy. Společenstvo preferuje eutrofní až oligotrofní, místy pseudooglejené hnědozemě (kambizemě). Invazními a expanzivními druhy jsou třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), konvalinka vonná (Convallaria majalis), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), černýš hajní (Melampyrum nemorosum) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). Na Kladensku je většina ploch polohy této jednotky využívána k intenzivní zemědělské produkci, na dalších bylo společenstvo nahrazeno monokulturami smrku ztepilého (Picea abies), případně ustoupilo zástavbě. Ve směru JZ od Kladna se nachází biková doubrava (Luzulo albidae-quercetum petrae) ze svazu acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy (Genisto germanicae-quercion) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a s případnou slabší příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), lípy srdčité (Tilia cordata) a na sušších stanovištích také s přirozenou příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Nejdůležitější složkou slabě vyvinutého keřového patra jsou zmlazené dřeviny stromového patra. Bylinné patro tvoří (sub)acidofilní a mezofilní lesní druhy. Na Kladensku byla značná část původních lesů v minulosti odlesněna a je využívána zemědělsky nebo zastavěna. Z hlediska fauny se v předmětných navrhovaných plochách a priori nepředpokládá výskyt zvláště chráněných druhů, nelze ho ale zcela vyloučit. Vzhledem k tomu, že především u plochy Z24, která je nositelem významnějších negativních vlivů, se v současné době jedná o ornou půdu navazující na významnou dopravní tepnu a na zastavěné průmyslové plochy, není zde výskyt zvláště chráněných druhů pravděpodobný. Významné krajinné prvky Ve správním území Kladna se vyskytuje řada významných krajinných prvků ze zákona, kterými jsou vodoteče a jejich nivy, lesní porosty, mokřady, remízky, vodní plochy aj. Kromě nich se na území Kladna vyskytují i VKP registrované. VKP registrovaným se může podle zákona stát jiná část krajiny (zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv, cenná plocha porostů v sídelním útvaru včetně historických zahrad a parků). VKP jsou kategorií ochrany částí volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody. V území se vyskytuje několik vodohospodářsky hodnotných lokalit v krajině, které lze označit jako významné krajinné prvky ze zákona. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Čabárna. Je zde hodně bažin, které vznikly před miliony let. Při revitalizaci zde byla vybudována soustava vodních nádrží, které ve velmi krátké době osídlila např. užovka obojková, skokan skřehotavý, ropucha obecná a zelená, potápka malá, slípka zelenonohá, lyska černá a řada dalších druhů obratlovců. Na přilehlá jezírka byla ve spolupráci s výzkumným ústavem v Průhonicích vysazena kriticky ohrožená rdestice hustolistá, vyskytující se v ČR na poslední lokalitě. Další zajímavou lokalitou jsou drobná lesní jezírka u Rozdělova a Kročehlav (Kožova hora) s výskytem čolka obecného, čolka horského a kriticky ohroženého čolka velkého, ropuchy zelené a skokana štíhlého. Z rostlin se v rozdělovských jezírcích vyskytuje např. bublinatka. V roce 2000 město Kladno zajistilo odbahnění rybníka Bažantnice ležícího v bezprostřední blízkosti největších kladenských sídlišť a v roce 2001 provedlo drobné úpravy na místních potocích, které doplnilo řadou dřevěných můstků.

39 Evidované významné krajinné prvky na území města Kladna (zdroj: Průzkumy a rozbory v rozsahu územně analytických podkladů pro město Kladno) Mokřad Na rovinách (k. ú. Dubí) Kladenský hřbitov (k. ú. Kladno) Mokřad a vodní plochy Čabárna (k. ú. Hnidousy) Kladenský hřbitov: Lokalita je jedním z největších komplexů udržované zeleně v Kladně a okolí, skladba dřevin není z hlediska nutnosti registrace VKP rozhodující, ale jako celek má význam hygienický a esteticko-krajinotvorný, v k. ú. Kladno. Mokřad Na rovinách : Mokřad a vodní plocha, místo výskytu a rozmnožování ropuchy obecné a slepýše křehkého, v k. ú. Dubí. Evidované VKP se nacházejí mimo předmětné navrhované plochy. Z VKP ze zákona se v řešené části Kročehlavy vyskytují drobné vodoteče a lesní celky. Památné stromy Podle 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit za památné stromy. V ochranném pásmu památného stromu není dovolena žádná pro daný strom škodlivá činnost (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace). Dle Ústředního seznamu ochrany přírody AOPK ČR jsou pro Kladno evidovány následující památné stromy: Památné stromy na území Kladna (zdroj: http://drusop.nature.cz) Kód Název Typ objektu Počet Datum vyhlášení 101 Jasan v Motyčíně jednotlivý strom 1 31. 1. 1996 4131 Rozdělovské duby skupina stromů 3 15. 1. 1985 4130 Rozdělovské lípy skupina stromů 3 15. 1. 1985 4142 Vrapický dub jednotlivý strom 1 25. 7. 1978 4565 Vrapický dub jednotlivý strom 1 V řešené místní části Kročehlavy se památné stromy nevyskytují.

40 Veřejná zeleň, zeleň v sídle: Veřejnou zeleně v sídle tvoří městské parky, ochranná a izolační zeleň, zahrady u usedlostí a domů, zeleň u sportovních ploch, zeleň u hřbitova a zeleň podél místních komunikací. Celková plocha zeleně činí v Kladně cca 167 ha, tedy asi 23 m 2 na obyvatele, plocha nelesní zeleně představuje asi 5% rozlohy města. Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Ve správním území Kladna se nachází Přírodní památka Žraločí zuby (území o rozloze 160 m2, jehož smyslem je ochrana paleontologických nálezů zbytků organismů z geologické éry druhohor (křídy). Chráněné území představuje bývalý jámový lom, v jehož stěnách byly obnaženy křídové usazeniny obsahující zkameněliny mořských živočichů. Tato přírodní památka byla vyhlášena v roce 1995. Přírodní památka Žraločí zuby V řešené místní části Kročehlavy se zvláště chráněná území nenacházejí. Významnými územími, situovanými rovněž mimo Kročehlavy, jsou Přírodní parky Džbán (SZ od Kladna, zasahuje zčásti do řešeného území) a Povodí Kačáku (Z a JZ od Kladna), východně od Buštěhradu pak PP Okolí Okoře. Existuje návrh hranic NP Křivoklátsko, který se jen těsně dotýká řešeného území. Rozloha parku by neměla překročit 102 km2.

41 Situace ochranářsky významných území Zdroj: Průzkumy a rozbory v rozsahu územně analytických podkladů pro město Kladno Dále se v blízkém okolí Kladna nacházejí PR Krnčí a Voleška (SSZ), u Smečna PP Smečno (ZJZ), CHKO Křivoklátsko (JZ) s Lánskou oborou. Situace ochranářsky významných území širší vztahy

42 Z maloplošných ZCHÚ se dále v blízkosti řešeného území nachází přírodní rezervace Pašijová draha, či přírodní památka Vinařická hora severně od města: PR a PP v okolí města EVL a PO (Natura 2000) V okolí města Kladna byla do národního seznamu evropsky významných území zařazena následující území: Třebichovická olšinka (CZ0213059) - V území se nachází bažinná olšina (Alnion glutinosae) s bohatým výskytem ohrožené bledule jarní (Leucojum vernum). Olšina je obklopena trvale podmáčenými vysokostébelnými a vysokobylinnými loukami. Významný je izolovaný výskyt vrkoče útlého (Vertigo angustior) v oblasti hospodářsky využívaného území s převahou polního hospodářství. Kalspot (CZ0213029) Jde o rozsáhlý mokřad mezi obcemi Kamenné Žehrovice a Doksy chráněný jako přírodní památka. Významný je bohatý výskyt obojživelníků. Na lokalitě žijí početné populace čolka velkého (Triturus cristatus) a kuňky obecné (Bombina bombina). Lánská obora (CZ0214008) Oboru tvoří zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny v severní části CHKO Křivoklátsko. Chráněna jsou zachovalá společenstva bučin, dubohabřin a suťových lesů v mozaice s ploškami poháňkových pastvin a mnoha dalších biotopů. Klíčavský potok, který oborou protéká je jednou z 10 nejvýznamnějších lokalit velevruba tupého (Unio crassus). V oboře se vyskytuje i řada druhů vzácných dřevních a dutinových brouků jako např. tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Kyšice Kobyla (CZ0213038) Chráněna jsou čtyři malá jezírka, v nichž se rozmnožuje čolek velký (Triturus cristatus) a navazující biotopy. Zákolanský potok (CZ0213016) Chráněn je souvislý úsek potoka v polní krajině s unikátní populací raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) Krnčí a Voleška (CZ0210107) V území se jsou chráněna společenstva středoevropských vápencových bučin a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. Velmi bohatá je bylinná vegetace. Vyskytuje se zde mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

43 Jedinou potenciálně dotčenou evropsky významnou lokalitou, jež se částí své plochy překrývá se správním územím Kladna, je EVL Krnčí a Voleška, kód lokality CZ0216069, v severozápadní části (tj. část k.ú. Kladno). Rámcové vymezení předmětného území lze vyčíst z následujícího obrázku (červeně překryv s řešeným územím): EVL Krnčí a Voleška Předmětem ochrany zde jsou: Kategorie území EVL Krnčí a Voleška Evropsky významné druhy (nejsou vymezeny) Evropsky významná stanoviště Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Eurosibiřské stepní doubravy EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA KRNČÍ A VOLEŠKA - POPIS Kód lokality: CZ0210107 Kraj: Středočeský, katastrální území Kladno, Libušín, Motyčín, Vinařice u Kladna Status: Zařazeno do evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 pro ČR Rozloha: 73.3290 ha Biogeografická oblast: Kontinentální Vyhlášena: Nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. v platném znění. Navrhovaná kategorie ochrany: PR přírodní rezervace

44 Evropsky významná lokalita Krnčí a Voleška reprezentuje dvě paralelní stejnojmenná údolí (Krnčí a Voleška) spojená plošinou (Vlčinec) na SZ okraji Kladna. Územní systém ekologické stability a prostupnost krajiny - ÚSES Nadregionální ÚSES Za západní hranicí správního území města Kladno, mimo řešené území, prochází nadregionální biokoridor K 54 Pochvalovská stráň Karlštejn, Koda. Jeho ochranné pásmo v šíři 2 km zasahuje do řešeného území v ploše cca 28 ha v k.ú. Kladno a Rozdělov. Význam: nadregionální biokoridor ochranná zóna Typy společenstev: lesní Typy ekosystémů: mezofilní hájové Popis: V řešeném území je ochranná zóna nadregionálního biokoridoru představována lesními porosty v lokalitách Propadník a Přední Rýň. Prostorové parametry: plocha v řešeném území cca 28 ha Regionální ÚSES Jižní částí k.ú. Rozdělov a Kročehlavy prochází regionální biokoridor RK 1138 Kožová hora K 54 propojující regionální biocentra RC 1472 Kožová hora a RC 1471 Záplavy nacházející se mimo řešené území. Jedná se o složený biokoridor, do něhož jsou vkládána lokální biocentra v kratších vzdálenostech. Význam: regionální biokoridor Typy společenstev: lesní Typy ekosystémů: společenstva kulturních lesů a pasek; společenstva dubohabrových hájů Popis: V řešeném území je regionální biokoridor představován složeným biokoridorem, mezi šest úseků biokoridoru je vloženo celkem pět lokálních biocenter. Biokoridor je tvořen lesními porosty a v celé své délce je funkční. Prostorové parametry: délka v řešeném území (vč. biocenter) cca 4 km; šířka 40 50 m

45 Zdroj: RURÚ ORP Kladno Lokální ÚSES Ve správním území Kladna je lokální ÚSES vymezen jedenácti biocentry, šesti biokoridory a pěti interakčními prvky. V k.ú. Hnidousy jsou při severní a jižní hranici vymezena lokální biocentra LC01 a LC02. Na LC02 navazuje lokální biokoridor LK01. V zemědělské krajině uvnitř katastru obce Hnidousy jsou vymezeny interakční prvky IP01 a IP02. V k.ú. Vrapice je síť lokálního ÚSES zastoupena biocentry LC03 a LC04, které jsou propojené vzájemně i s dalšími biocentry mimo řešené území biokoridory LK02, LK03, LK04 a LK05. V severní části katastru obce je navržen interakční prvek IP03. Lokální biokoridor LK05 propojuje biocentra LC04 a LC05 (v k.ú. Dubí u Kladna). V jižní části k.ú. Dubí u Kladna, které je z větší části tvořeno zastavěným územím, je navržen interakční prvek IP04. Biocentra LC06 a LC07 se nacházejí v k.ú. Kročehlavy při západní a východní hranici. Na biocentrum LC06 navazuje biokoridor LK06. Biocentrum LC07 je vloženo do regionálního biokoridoru RK 1138, stejně jako biocentra LC07, LC08, LC09 a LC10 v k.ú. Rozdělov. Do návrhových ploch nezasahuje žádná součást ÚSES. Historické a kulturní památky Kladno má na svém správním území registrovánu řadu nemovitých kulturních památek, pro území Kročehlav je ale relevantní pouze jedna: Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce čp. Památka 26579 / 2-4048 Kladno Kročehlavy čp.33 zdroj: www.monumnet.npu.cz pivovar, z toho jen: vstupní budova Ulice, nám./umístění Dlouhá Správní území města Kladna má charakter území s archeologickými nálezy. Vztahují se na ně tedy ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb.

46 V území města Kladna se nachází kromě registrovaných kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny. Jedná se zejména o objekty industriální architektury a technické památky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Celkový ráz krajiny dotváří i historicky cenný zámecký park, další veřejné parky a zahrady u soukromých vil a obytných domů, kde je třeba chránit jak celkovou původní kompozici, tak i dendrologickou skladbu druhů dřevin při jejich obnově. Staré ekologické zátěže V řešeném území Kročehlav se staré ekologické zátěže nenacházejí. zdroj: webové stránky státní správy Krajina Kladno se nachází na rozhraní Křivoklátské vrchoviny a Pražské plošiny. Tato dvě území jsou značně odlišná. V případě pražské plošiny se jedná o bezlesé území silně ovlivněné lidskou činností, zatímco Křivoklátská vrchovina je charakteristická vyšší lesnatostí a větší rozlohou trvalých travních porostů. Územím města prochází rozvodnice mezi Berounkou a Vltavou a nacházejí se zde pouze drobné vodní toky Dřetovický potok, Týnecký potok a pramenné části Rozdělovského a Lidického potoka. Vodní plochy tedy významně neovlivňují krajinný ráz území. Centrální část města obsahuje některé kulturní dominanty, zčásti zanikající v kontextu průmyslových objektů. Území tvoří především silně antropogenně ovlivněná vysoce urbanizovaná krajina, poznamenaná navíc dlouhodobou průmyslovou aktivitou. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená. Průmyslový charakter města je dán rozlehlými plochami výrobních zón, které jsou slabou i silnou stránkou rozvoje města.

47 Krajina v okolí města Nejvýše položená místa jsou na plošině na jihozápadě území. Nejvyšší bod je na jižním okraji území při výjezdu na Kožovu horu (434 m n. m.), naopak nejníže položené místo se nachází na severovýchodním okraji území v údolí Týneckého potoka (280 m n. m.). Podle reliéfu se jedná převážně o krajinu 1UO Krajina bez vymezeného reliéfu, přechází na JV do krajiny plošin a pahorkatin, na JZ do krajiny 3M2 vrchovin Hercynia a na Z, S a SV do 3L5 krajiny rozřezaných tabulí: Krajina v okolí města podle reliéfu

48 Podle využití lze krajinu charakterizovat jako převážně 1UO urbanizovaná krajina, 3L5 lesní krajina. 3M2 lesozemědělská krajina, zbytek zemědělská krajina (bílá): Krajina v okolí města podle využití Pro širší území Středočeského kraje bylo zpracováno hodnocení krajinného rázu, které řešené území řadí do krajinné oblasti Kladensko. Dle tohoto hodnocení je řešené území převážně plochami silně antropogenně pozměněnými, se sníženou krajinářskou hodnotou, okrajové části spadají do kulturního území s krajinářskou hodnotou průměrnou. Výjimkou je území PP Džbán, s relativně přírodní krajinou, se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Krajinářské hodnocení

49 zdroj: Hodnocení krajinného rázu části SČK, Ateliér V, 2008 Území Středočeského kraje patří ke staré sídelní oblasti, která byla tradičně osídlena většinou pravěkých zemědělských kultur. Území středních Čech je územím s bohatými archeologickými nálezy přítomnosti člověka, který se jako lovec pohyboval v tomto areálu s menšími či většími přestávkami 1,8 milionů let. Bohatství vodních toků (Vltava, Labe, Berounka) a příznivé mikroklima zde lákaly k osídlení už od pravěku. Svědčí o tom téměř souvislé osídlení již od starší doby kamenné (paleolitu). Významná archeologická naleziště se vyskytují na celém území kraje. Řada z nich je unikátní a má celostátní, celoevropský či dokonce celosvětový význam. Stará sídelní oblast začala být od mladší doby kamenné (neolitu) proměňována v kulturní zemědělskou krajinu (nálezy z dolního toku Berounky a z pražské kotliny). První zemědělci se zde nepřetržitě usadili, kultivovali a přetvářeli krajinu zhruba 6000 let př.n.l. V období eneolitu se zde objevují četné nálezy lidu kultury nálevkovitých pohárů a pak kanelované keramiky, který je v závěru období vystřídán lidem se šňůrovou keramikou a s kulturou zvoncových pohárů. Objevují se první výšinná opevněná sídliště. Doba stěhování národů se projevuje v našich zemích až závěrem 4. a na počátku 5. století. Někdy v rozmezí 5. - 9. století proniká do oblasti středních Čech slovanský kmen Čechů. Od 10. století ovládal střední Čechy, včetně území na Kladensku, knížecí rod Přemyslovců. Pobělohorské období poté představovalo výraznou změnu ve vlastnických vztazích, kdy vznikala rozsáhlá šlechtická panství, třicetiletá válka pak značný úpadek celého kraje. Na Kladensku měly majetky především šlechtické rody Martiniců a Kinských, ale i břevnovští benediktini, část majetku náležela pod desítky menších šlechtických či církevních panství. Lidé pěstovali obilí, pásli dobytek, ve městech převládala řemesla, drobný obchod, povoznictví a nádenické práce. Vedle zemědělství se obyvatelé živili těžbou kamene (opuky), kovových rud a od 18. století obyvatelstvo nacházelo práci v uhelných dolech, nejprve na Slánsku a později i na Kladensku. V 19. a 20. století se hutnické Kladensko stalo význačným průmyslovým střediskem, jež se opíralo o vlastní kamenouhelnou palivovou základnu a o těžbu lehce tavitelných železných rud z oblasti mezi Kladnem a Berounem. Na Berounsku se na konci 19. století rozvíjí zejména železářství, cementářství a vápenictví. Průmyslový rozvoj oblasti byl podpořen i výstavbou řady železnic v druhé polovině 19. století. Po ukončení těžební činnosti a omezení těžkého průmyslu zůstala v území řada opuštěných nebo jen částečně využívaných areálů, jejichž revitalizace vyžaduje řešení. Charakteristika je patrná z následujících zákresů:

50

51 Určujícím aspektem pro stanovení hranic OKR byla geomorfologie území, hranice přibližně odpovídá hranici mezi geomorfologickými celky Křivoklátskou vrchovinou (jihozápadní část) a Pražskou plošinou (severovýchodní část). Hranice POKR vychází ze sledování geomorfologie a struktury krajiny. Podstatná část zastavěného území Kladna (centrální Kladno - město) byla vymezena jako místo krajinného rázu, mimo toto místo (MKR Kladno) jsou naznačena další místa krajinného rázu odlišná svým charakterem od ostatních. V místech krajinného rázu jsou dále identifikovány Významné krajinné prostory (VKPR). Zdroj: Oblasti a místa krajinného rázu a jejich charakteristiky pro ÚAP města Kladno, 2008 3.2. Charakteristika obce Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Statutární město Kladno leží ve střední části Čech asi 25 km západoseverozápadně od Prahy, na 50 08'30 severní šířky a 14 06'00 východní délky. Nejvýše položené místo ve městě je les Propadník při výjezdu na Smečno 430 m n.m., nejníže položené místo ve městě je Vrapice, pod haldou 283 m n.m. Průměrná nadmořská výška je 400 m n.m. Kladno se nachází mezi dvěma významnými rozvojovými osami Praha-Ústí nad Labem- Drážďany a Praha-Plzeň-Norimberk, neleží však na žádné z nich. Kladno je v rámci středočeského prostoru součástí široce vymezeného území, které řadou nadregionálních obslužných funkcí přirozeně spadá pod Prahu. Současně je však Kladno významným centrem obslužných regionálních a mikroregionálních funkcí pro okolní města a obce. Statutární město Kladno jako vyšší sídlo v blízkosti hlavního města Prahy zajišťuje dostupnost pracovních míst jak v sídle samém, tak s ohledem na dobrou dopravní obslužnost v území i v dalších blízkých sídlech. Geografická poloha v blízkosti přírodně hodnotných území (CHKO Křivoklátsko, PP Džbán) naopak umožňuje obyvatelstvo dostupnost individuální rekreace v přírodně cenných, méně zatížených územích v dostupné dopravní vzdálenosti. Strategický rozvojový potenciál správního území Statutárního města Kladna je dán především blízkostí hlavního města Prahy a polohou mezi dvěma rychlostními silnicemi R6, R7, u mezinárodního letiště Praha Ruzyně. I přes poměrně vysoký počet obyvatel (cca 68 tis.) leží město mimo stávající hlavní evropské multimodální dopravní koridory, kterými jsou nejblíže severojižní koridor Berlin

52 Dresden Praha Vídeň a nejblíže západovýchodní koridor Norimberk Plzeň Praha - Ostrava. Význam propojení na rozvojovou osu OS 1 ve směru na Plzeň, Norimberk a Mnichov a osu OS 2 ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Lipsko s mezinárodním přesahem podél rychlostních silnic R5, R6 a R7 procházejících v těsné blízkosti řešeného území zřejmě vzroste po dobudování dálničního Pražského okruhu s navazujícím propojením rychlostních silnic R6 a R7 silnicí I/61, tj. novým jihovýchodním úsekem Kladenského okruhu. Pro rychlé a bezproblémové dopravní spojení Kladna s Prahou jako pracovním centrem, kam dojíždí denně cca 25% obyvatel Kladna, má strategický význam realizace Projektu kladenské rychlodráhy (PRAK) modernizací celostátních železničních tratí č. 120 a 093, včetně výstavby nových nádraží a navazující veřejné infrastruktury na území města Kladna. Kladno je významným centrem osídlení intenzívně urbanizované severozápadní části Středočeského kraje s přirozenými spádovými vazbami z 34 obcí. Kromě dostupných a stále částečně volných průmyslových ploch s dobrým napojením na infrastrukturu má město Kladno i vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regionální význam. Značný počet nemovitých kulturních památek zachovává kontinuitu kulturního dědictví a tedy i povědomí místní soudržnosti obyvatelstva. Z hlediska širších územních vztahů je možné mezi pozitivní faktory územního rozvoje obce počítat: o geografickou polohu v blízkosti hlavního města Prahy a příslušnost k rozvojové oblasti OB-1 o dostupnost napojení na významné dopravní tepny (I/6, I/5. I/7) o dobrý rekreační potenciál, byť mimo vlastní území města, avšak v relativně blízkém okolí, kvalitní infrastruktura o dobré podnikatelské prostředí s dostupností ploch pro rozvoj průmyslu. Celkově je možné charakterizovat město Kladno jako stabilizované sídlo se značným potenciálem ploch pro restrukturalizaci a přestavbu (brownfields). 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. 4.1 Zemědělská půda (vliv realizace Koncepce bude neutrální) Oproti platné ÚPD zábor zemědělské půdy po formální stránce nenastane, ale v ploše 1Z24 se v současné době reálně nachází orná půda a v ploše 1Z46 trvalý travní porost. Ve správním území Kladna nacházejí poměrně kvalitní půdy, které však byly negativně ovlivněny atmosférickými depozicemi (zejména ze struskové haldy) a lidskou činností. Z půdních typů převládají jižně od Buštěhradu hnědozemě na hlinitých spraších, severně od Buštěhradu se pak vyskytují černozemě karbonátové na hlinitých spraších a pararendziny na opukách. V širším okolí lze zaznamenat výskyt illimerizovaných půd a okyselené hnědozemě, jejichž půdními substráty jsou převážně opuky. Tyto půdní typy jsou typické dále na západ v oblasti Kladna. Ve dně údolí Buštěhradského potoka se vyskytují nivní půdy glejové. Humusový horizont má poměrně malou mocnost. Negativně se projevují i kyselé depozice z ovzduší, které způsobují snižování půdního ph již přirozeně kyselých půd, a dále intenzivní zemědělská velkovýroba, zejména dotace dusíkatých látek s dříve používanými hnojivy.

53 Z hlediska produkčního potenciálu zemědělských půd lze tyto půdy hodnotit stupněm B - vysoký produkční potenciál (převážně u hnědozemí na spraších a černozemí), ostatní půdy jsou hodnoceny stupněm C (vysoký produkčního potenciálu) a D (vyšší produkčního potenciálu). Ve většině případů se jedná o půdy ovlivněné depozicemi škodlivin a atmosférickými depozicemi. Půdy jsou místně potenciálně ohroženy vodní erozí a denudací. V systému bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) jsou půdy charakterizovány na základě zvlášť významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu. Konkrétní vlastností BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem, označujícím klimatické pásmo, hlavní půdní jednotku, svažitost, expozici, hloubku a skeletovitost půdy. V řešeném území se vyskytují půdy klimatického regionu 4 a klimatického regionu 1: ------------------------------------------------------------------------------------------------------- Číselný Symbol Charakteristika Suma teplot Průměrná Průměrný Pravděpodobnost Vláhová kód regionů regionů nad 10 C roční roční úhrn suchých jistota regionů teplota C srážek v mm vegetačních období v procentech 1 T 1 teplý, suchý 2600-2800 8-9 < 500 40-60 0-2 4 MT 1 mírně teplý, suchý 2400-2600 7-8,5 450-550 30-40 0-4 Další dvojčíslí u BPEJ označuje hlavní půdní jednotku (HPJ), která je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Charakteristika dotčených HPJ vyskytujících se v řešeném území: 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou 30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší

54 36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu 39 Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení 62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5-1 m V následující tabulce je analyzováno zastoupení tříd ochrany v jednotlivých katastrálních územích, průměrné hodnoty za celé správní území a průměrné hodnoty pro porovnání. Z přehledu lze odvodit následující hodnocení: Téměř polovina (48,5 %) zemědělské půdy má nadprůměrnou kvalitu. Naopak nejméně kvalitní půdy, zařazené do 5. třídy ochrany, se podílejí na celkové výměře zemědělské půdy necelými 10 % (9,4 %). Nejkvalitnější půdy jsou v k. ú. Rozdělov, kde je přes 63 % ZPF zařazeno do 1. třídy ochrany. Dalším k. ú. s výrazně kvalitním ZPF jsou Kročehlavy s téměř 73 % ZPF nadprůměrné kvality. Na třetí místo z hlediska nadprůměrné kvality ZPF lze zařadit k. ú. Vrapice s více než 68 % nadprůměrně kvalitní zemědělské půdy. Zábor ZPF je potřebný pro vytvoření uceleného vzhledu a zachování i zlepšení funkčnosti sídla, a to zejména pro obytnou zástavbu a ploch pro smíšenou obytnou zástavbu a drobné podnikání a dále pro komunikace. Rozvrstvení ploch ve správním území Kladna reprezentuje následující tabulka: 31. 12. 2015 31. 12. 2016 Celková výměra 3 696,59 3 696,59 Zemědělská půda 782,35 781,30 Orná půda 494,62 493,75 Chmelnice - - Vinice - - Zahrada 207,29 207,35 Ovocný sad 50,34 50,34 Trvalý travní porost 30,09 29,86 Nezemědělská půda 2 914,25 2 915,30 Lesní pozemek 1 275,12 1 275,10

55 Vodní plocha 12,38 12,38 Zastavěná plocha a nádvoří 448,59 448,16 Ostatní plocha 1 178,16 1 179,66 Zdroj tabulky: ČSÚ Charakteristika dotčených BPEJ, klimatických regionů a obecných vlastností půd byla uvedena v kapitole 2.1. Podíl zemědělské půdy v jednotlivých katastrálních územích je zřejmý z následující tabulky: zeměd. Charakteristika kvality ZPF ve sledovaném území půda katastrální území a % ze podíl tříd ochrany v procentech sledované území sledovaného území 1.+2. ha 1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída třída Dubí 116,3 14,2% 10,7 16,0 26,7 39,1 34,2 0,0 Hnidousy 147,6 18,0% 19,6 9,0 28,6 34,5 14,5 22,4 Kladno 183,6 22,4% 12,3 23,6 35,9 30,9 14,8 18,4 Kročehlavy 161,5 19,7% 12,1 60,8 72,9 26,4 0,7 0,0 Motyčín 85,1 10,4% 13,6 47,5 61,0 16,1 11,0 11,9 Rozdělov 52,6 6,4% 63,2 12,4 75,6 9,0 15,4 0,0 Vrapice 71,4 8,7% 34,3 33,8 68,1 22,4 9,5 0,0 Statutární město Kladno 818,1 100,0% 18,7 29,9 48,5 28,1 13,9 9,4 Průměrné hodnoty za ČR 21,9 19,4 41,3 20,6 18,0 20,2 Zdroj: ÚAP ORP Kladno PUPFL Většina lesů okresu Kladno je soustředěna právě do blízkého okolí města Kladna. V současné druhové skladbě převládají jehličnaté dřeviny (63,87 %), z toho borovice 31,32 %, smrk 20,92 % a modřín 10,52 %, nad dřevinami listnatými (36,13 %), z nichž je významně zastoupen pouze dub (18,62 %) a poměrně vysoké zastoupení má bříza (5,18 %). Lesy na území města Kladna náleží do přírodní lesní oblasti 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina. Jsou soustředěny kolem městské aglomerace a mají zčásti přírodní charakter, zčásti plní v blízkosti městské zástavby také funkci lesoparků. Další příznivá skutečnost souvisí s rozložením lesů. S výjimkou k. ú. Motyčín (0 ha) je les zastoupen na všech katastrech, kde se jeho podíl pohybuje v rozmezí 12-67 %. Lesy vytvářejí pomyslný prstenec zejména kolem obytné zástavby. Zábor PUPFL není vyžadován. Kvalita ovzduší Ve Středočeském kraji přetrvávají obecně lokální problémy s překračováním imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren, oxid dusičitý a oxidy dusíku a arsen. Stejně jako v celé České republice jsou plošně překračovány cílové imisní limity pro ozón. Území Kladna spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska imisních koncentrací benzo(a)pyrenu a PM10 denní. Z hlediska omezování oxidů dusíku je doporučeno volit co nejjednodušší a nejkratší dopravní napojení všech rozvojových ploch, což napomůže omezení produkce oxidů dusíku z dopravy. Z hlediska požadavků na emise těkavých látek je doporučeno vyžadovat u případně umisťovaných středních a vyšších zdrojů těkavých látek důsledné odvádění těkavých látek definovaných výduchem a podle možnosti jejich záchyt nebo používání nízkorozpouštědlových technologií.

56 Hluková zátěž Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. V Kladně, v souladu s obecným trendem, stoupá role silniční dopravy jako hlavního zdroje hluku. Zvýšením její intenzity lze vysvětlit postupný nárůst denní i noční hlučnosti podél komunikací. V území však obdobně jako ve většině ČR došlo mezi sčítáním dopravy v letech 2005 a 2010 k poklesu intenzit dopravy, lokálně ale doprava zejména ve vztahu k průmyslovým aktivitám nebo významným obchodním aktivitám stoupá.

57 sčítání 2016 sčítání 2010 Zdroj www.rsd.cz

58 Ministerstvo zdravotnictví pořizovalo v uplynulých letech hlukové mapy význačných komunikací, okolí letišť a měst s více než 250 tis. obyvateli. V případě Kladna byly vybrány úseky hlavních městských komunikací Vítězná Čs. armády Pod Zámkem a Kročehlavská Gen. Klapálka Dukelských hrdinů. Z grafických výstupů těchto map je patrné, že hladina hlukového ukazatele L dvn ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem přesahovalo v době zpracování map v některých úsecích 80 db (mezní hodnota pro silniční dopravu je 70 db). Od roku 1994 je hluk v Kladně kontinuálně sledován v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Na základě měření hluku byla zpracována dále uvedená hluková mapa města. Odhad podílu obyvatel poškozených nadlimitním hlukem je 15 %. Hluková mapa území Zdroj: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?opennode=orthoimagery&keywordlist=inspire Železnice prochází většinou mimo obytné zóny města. Určitý vliv má i hluk letecké dopravy z blízkého letiště Praha Ruzyně. Z jednotlivých lokálních zdrojů hluku je významná elektrárna Alpiq Generation, s.r.o. Kladno.

59 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Voda Odběry vod Způsob zásobování vodou zůstane beze změn, zdroje vody pro zásobování veřejného vodovodu i pro rozvojové plochy jsou dostatečné na celé výhledové období Koncepce. Odkanalizování Požadavky na odkanalizování města byly stanoveny tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vodotečí v území. Koncepce odkanalizování města zůstane beze změn. Dopravní, hlukové a imisní zatížení, veřejné zdraví Středočeský kraj náleží ke krajům, v nichž jsou na části rozlohy překračovány imisní limity některých škodlivin, včetně zplodin z dopravy, zejména benzo(a)pyrenu. Správní území města rovněž spadá mezi území, v nichž jsou překračovány imisní limity pro přízemní ozón, jsou zde překračovány imisní limity pro PM10 a benzo(a)pyren, a to přes značné zlepšení kvality ovzduší v uplynulých letech. Statutární město Kladno, vzhledem k relativně malé velikosti svého správního území v porovnání s počtem obyvatel (a tedy značné hustotě osídlení), limitujícím kvalitám přírodního prostředí existujícím geologickým rizikům v části svého území a některým dalším faktorům v podstatě vyčerpalo možnosti extenzívního územního rozvoje. Na druhé straně ovšem disponuje mimořádně velkým potenciálem rozvoje v bývalých průmyslových plochách, zejména v areálech Koněv a Poldi ležících v blízkosti historického centra s přímým možným napojením na budoucí rychlodráhu. Návrh Doprovodným jevem přetížené silniční sítě a existence některých významných bodových zdrojů je hluková zátěž v jejich okolí. Jak dokladuje hluková mapa města, jsou v některých lokalitách překračovány hygienické hlukové limity, a obyvatelstvo je tak nejen vystaveno obtěžujícímu faktoru rušení, ale hlukové přetížení může vést až k poškozování zdraví obyvatel. Obdobně překračování imisních limitů PM10 v kombinaci s benzo(a)pyrenem prokazatelně může vést ke zvýšení úmrtnosti, resp. zkrácení délky života v takto postiženém území. Veřejná zeleň Snahou zpracovatele územně plánovací dokumentace bylo zmírnit tyto negativní jevy, a to kromě návrhu dopravního řešení a přestavby některých ploch těžkého průmyslu také zvýšením podílu veřejné zeleně v území. V nedostatečné míře je zřízena ochranná a izolační zeleň, zejména v souvislosti s negativními dopady dopravy (emise, hluk). Hlavním problémem je realizace výsadeb a údržba zeleně na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví města. Dlouhodobým problémem je finanční náročnost správy a údržby parků, zejména v případě revitalizace větších ploch zanedbaných území. Nízká ekologická hodnota a stabilita krajiny Díky specifickému historickému vývoji s dlouhodobým intenzivním antropogenním působením na přírodu a krajinu (intenzivní zemědělství, těžký průmysl, těžba, doprava) je centrální část Kladna územím s velmi zjednodušenými ekosystémy a nedostatečnou plochou přírodě blízkých prvků, s převahou zastavěných ploch a s nedostatečným podílem zeleně. Území je současně silně frag-

60 mentováno prvky dopravní a technické infrastruktury, což dále snižuje průchodnost ÚSES. Ekologicky stabilnějšími územími (stupeň ekologické stability 3-4) jsou lesy kolem Kladna. Koeficient ekologické stability (KES) Správní území Kladna má dle ÚAP ORP Kladno 2016 KES 0,74 (území intenzivně využívané). Realizace Koncepce by znamenala mírné snížení KES s ohledem na převedení pozemků orné půdy (která má ale velmi nízký koeficient ekologické stability) na pozemky zastavěné. EVL a PO, zvláště chráněná území V dosahu možných vlivů realizace Koncepce se nenacházejí evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, které by mohly být uplatněním územně plánovací koncepce jakkoliv ovlivněny. Biologická hodnota území Do řešených místní části Kročehlavy nezasahují žádná ochranářsky nebo biologicky cenná území. Staré ekologické zátěže V katastru Kročehlavy je evidována 1 stará ekologická zátěž (objekt 1g 5 - Plynojem "Váňův Kámen") byla součástí bývalého podniku Poldi SONP Kladno. Provoz kompresní a čisticí stanice koksárenského plynu z koksoven huti Koněv byl zahájen v roce 1955 a ukončen v roce 1965. V současnosti celý objekt bývalé plynárny stále stojí, vyjma plynojemu MAN, který byl sešrotován a zrušen v roce 2005. Po ukončení provozu plynárny 1965 byla v objektech zřízena speciální ocelárna a související provozy. Ocelárna dnes patří společnosti Wyman-Gordon, s.r.o., jejímž hlavním výrobním programem je přetavování ocelí ve vakuové a elektrostruskové peci. Ve spolupráci s předními strojírenskými podniky v ČR Wyman-Gordon, s.r.o. zajišťuje dodávky kovaných nebo válcovaných polotovarů pro letecký průmysl. Průzkumné práce v rámci AR 2012/2013 byly prováděny pouze v prostoru bývalého plynojemu. Zdroj: SEKM Kategorizace kontaminovaných míst podle dalšího postupu Kategorie Opatření Impakt kontaminace nápravné opatření neakceptovatelné zdravotní riziko A 4 bezodkladně nutné nápravné opatření překročení přípustných koncentračních limitů A 3 nutné potvrzení šíření kontaminace A 2 nápravné opatření obecný nesoulad se zájmy ochrany životního prostředí nebo s A 1 žádoucí jinými zájmy, chráněnými podle zvláštních předpisů nejsou dostatečné informace pro hodnocení - nutnost náprav- nutný průzkum kontaminace nutný monitoring kontaminace nutná kontrola funkčního využívání lokality není nutný žádný zásah ného opatření nelze vyloučit - žádné informace o kontaminaci nejsou dostatečné informace pro hodnocení - nutnost nápravného opatření nelze vyloučit - kontaminace potvrzena orientačním vzorkováním neznalost časového vývoje kontaminace - nutnost nápravného opatření nelze vyloučit P 4 P 3 P 2 neakceptovatelné riziko při změně využívání na více citlivé P 1 nadpozaďová kontaminace, avšak žádné riziko N 3 nízká pravděpodobnost kontaminace nad úrovní pozadí N 2 potvrzena neexistence kontaminace nad úroveň pozadí N 1

61 Nejčetnější kategorií je kategorie P-4 nutnost průzkumu. Tato kategorie zahrnuje také staré skládky (viz výše). Druhou nejčetnější kategorií je P-2 nutný monitoring. V ORP Kladno se nachází 27 míst kategorie P4, 1 kategorie P3, 2 kategorie P2 a 5 kategorie N3. Tyto staré zátěže jsou v 26 případech typu skládka, v 6 případech průmyslové areály a u 3 jsou zdrojem ropné látky (PHM, oleje). Zdroj: Staré ekologické zátěže Středočeského kraje inventarizační studie V území v současné době nejsou těžena ložiska nerostných surovin, namísto nich je ovšem často těžen a rozvážen materiál z hald, vzniklých po hornické i hutnické činnosti, např. pro výrobu stavebních prvků nebo jako podsypový a zásypový materiál. Pozůstatky hornické činnosti jsou charakterizovány zejména vznikem poklesových kotlin a již výše uvedenými haldami, případně pozůstatky technologického a sociálního zázemí bývalé těžby. Nejvýznamnějšími haldami v řešeném území jsou: Evid. list Název haldy po těžbě Katastrální území 9 Motyčín Motyčín 10 Engerth Kladno 11 Bresson Kladno 12 Zippe (Bresson) Kladno 13 Amálie Kladno 14 Herget Kročehlavy 15 Průhon Kladno 16 Ronna (Gottwald III) Hnidousy 17 Prago Tragy (Zápotocký I+III, Franz Josef) Dubí u Kladna 18 Prokop Dubí u Kladna 19 Marie-Anna Dubí u Kladna 20 Kübeck Kladno 21 Layer Dubí u Kladna 22 Jan-Dubí Dubí u Kladna 23 Ludvík-Kateřina Dubí u Kladna 24 Ludmilin důl Vrapice, Cvrčovice 28 Marie-Antonie Vrapice, Cvrčovice 30 Na feruli Vrapice 31 Teplák (Zápotocký IV) Vrapice 32 Bohumír Vrapice 33 Josef-Antonín Vrapice zdroj: ÚAP Kladno Lokální ÚSES Jak vyplynulo z ÚAP, část z lokálních biocenter nevyhovuje svými parametry nárokům na průchodnost ÚSES územím. Koncepce nemá žádný vliv na funkčnost lokálního nebo vyššího ÚSES, ten prochází mimo navrhované plochy. Koncepce ÚSES zůstává beze změny. PUPFL V řešeném území tvoří plochy lesa 35 % rozlohy řešeného územ), převažuje kategorie hospodářského lesa, na několika dílčích plochách je vymezena kategorie lesa zvláštního určení (zhruba 25% lesní půdy). Mezi lesy zvláštního určení v řešeném území náleží příměstské lesy (převažující) a půdoochranné lesy. Převažují lesy smíšené s vysokým podílem kulturních smrčin.

62 Záplavová území Značnou část řešeného území tvoří zalesněné plošiny s vysokou přirozenou retenční funkcí, což z tohoto pohledu snižuje riziko bleskových povodní. Na straně druhé zde existuje značná výměra zpevněných a zastavěných ploch, které i při slabším dešti mohou navyšovat průtoky v místních vodotečích. V řešeném území se nachází několik menších vodních ploch a malých vodních toků (Lidický, Dřetovický, Rozdělovský, Knovízský, Libušínský a Týnecký potok). Dřetovický, Lidický a Týnecký potok mají vyhlášeno záplavového území. Prameny Východně od řešeného území se v lesním porostu nachází pramenná oblast. I z jejích vývěrů je mimo jiné dotována vodní plocha Bažantnice a místní letní koupaliště. Realizací koncepce by potenciálně mohlo dojít k negativnímu ovlivnění vydatnosti pramenů z důvodu odvedení dešťových vod mimo dotační oblast.

63 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (VLIVY NA OBYVATELSTVO, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ). Koncepce je řešena invariantně. 6.1 Úpravy podmínek využití ploch F.1.1 Změnami č. 1B,C se vypouští z textu ÚP Kladno, v části specifické podmínky využití: Neprovádět změny v území do doby realizace rychlodráhy Ruzyně Kladno (Dubí) na železniční trati č. 093. F1.2 Změnami č. 1B,C se vypouští z textu ÚP Kladno, v části specifické podmínky využití: Využití plochy je přípustné po zpracování a projednání projektové dokumentace přeložky a zdvojkolejnění železniční trati ČD 120, úseku Ruzyně Kladno Dubí a vydání pravomocného stavebního povolení; Jedná se o úpravy textu, jejichž účelem je urychlení využití území odstraněním podmínek, jejichž splnění je vyžaduje dlouhý časový horizont a u nichž není jisté, že jejich splnění opravdu nastane. Tyto úpravy textu nemají potenciální vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Změna je doporučena k využití. F1.3 Změnami č. 1B,C se upravuje text regulativu pro způsob využití SM plochy smíšené obytné městské, v části další podmínky využití se vypouští: (1) všechny nové obytné stavby musí být vybaveny garážemi a odstavnými plochami na vlastním pozemku pro stupeň automobilizace 1 : 1,5; vybaveny musí být i příslušným počtem odstavných stání pro potřeby podnikání. Dle odůvodnění se podmínka o parkování ukázala jako nadbytečná, neboť potřeba zajištění dopravy v klidu je dána normovými ukazateli a není třeba ji zpřísňovat územním plánem. Naopak je trendem umožnit využití ploch, bez ohledu na splnění normových hodnot pro dopravu v klidu, což motivuje k použití hromadné dopravy a alternativních druhů osobní dopravy. Jedná se o formální úpravy textu, které nemají žádný potenciální vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, neboť je zřejmé, že v rámci předchozí i nové úpravy by vozidla byla v území parkována ve stejném počtu. Změny v tomto směru může mít vliv pouze organizační, což je ale eliminováno normovými požadavky a obecným vlastním zájmem stavebníků. Změna podmínek využití je doporučena k akceptování. F1.4 Změnami č. 1B,C se upravuje text regulativu pro způsob využití VS výroba a služby: Podmíněně přípustné využití: [5] U dočasných staveb a zařízení lze umísťovat stavby a za-

64 řízení spadající do regulativu V- výroba, při splnění podmínek daných regulačním plánem nebo územní studií. Změna je z hlediska vlivů na životní prostředí neutrální a je doporučena k akceptování. V textu dalších podmínek využití se mění odstavec [3]: koeficient zeleně v zastavitelných plochách se stanovuje na minimálně 0,15, tj. minimálně 15% celkové výměry plochy bude tvořit zeleň na rostlém terénu. U stabilizovaných ploch nezmenšovat plochy schopné vsakování. Splnění minimálního koeficientu zeleně na terénu bude doloženo v PD výpočtem a doplněno o řešení retence dešťových vod. V zastavitelných plochách, které bezprostředně sousedí s plochami pro zeleň ZV, ZS, ZO, NL lze tuto zeleň započítat do KZ za podmínky, že takové řešení je doloženo podrobnější územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacím podkladem (regulační plán, územní studie). Dle odůvodnění Koncepce se jedná o úpravu vyvolanou zkušenostmi z používání tohoto nástroje v platném ÚP Kladno, v souladu s aktuálními požadavky a potřebami města, kdy řada ploch není pro investory akceptovatelná z důvodu vysokého podílu nevyužitelné výměry zastavitelných ploch. Z hlediska potenciálního snížení ploch zeleně se jedná o negativní vliv, jehož působení sice zvýší atraktivitu území pro investory a posílí tak hospodářský pilíř, ale současně na straně druhé oslabí pilíř environmentální z důvodu potenciálního snížení retenčních schopností území, zrychlení odtoku vody z území, snížení záchytu prašných částic a dalších škodlivin, i zvýšení negativních vlivů na krajinu. Zpracovatelka SEA konstatuje, že přes negativní vliv realizace této změny na sorpční kapacitu území, na povrchové a podzemní vody a omezeně také mikroklima a lokální kvalitu ovzduší tuto změnu lze akceptovat při splnění podmínky: Zachování stávajícího odtokového koeficientu srážkových vod bude doloženo výpočtem v dokumentaci pro územní řízení umisťovaných staveb. Nejde přitom jen o zpomalení odtoku vody z území kvůli minimalizaci splachů z půdy (vodní eroze) tzv. bleskových povodní, ale také o minimalizaci rizika snížení hladiny podzemní vody a vodnosti recipientů, kam srážkové vody odtékají nebo prosakují. Toho lze dosáhnout např. kombinací vsakovacích objektů a retence, přičemž retenčních objemů je možno využít také pro zálivku zeleně, kropení zpevněných ploch nebo jako užitkovou vodu. Tím by došlo k částečné kompenzaci zpevnění a zastavění velkých ploch. To by částečně kompenzovalo zpevnění a zastavění velkých ploch, ale nenahradilo by to úbytek zeleně ve městě. Přesto zpracovatelka SEA doporučuje zvážit omezení snížení koeficientu zeleně místo obecné platnosti na všechny plochy pouze na jmenovitě vybrané plochy, kde je z investorského nebo prostorového hlediska vyšší koeficient zeleně skutečně na překážku podnikání. F1.5 Změnami č. 1B,C se vypouští pro plochu vymezenou pro zpracování RP3 Kladno Podprůhon: Podmínky prostorového uspořádání území jsou graficky znázorněny ve výkrese č. 3: Hlavní výkres: urbanistická koncepce prostorové uspořádání území.

65 Jedná se o formální úpravu bez vlivu na životní prostředí. Změna je doporučena k akceptování. F1.6 Změnami č. 1B,C se upravuje kategorizace ploch plošného a prostorového uspořádání v území: INDEX KATEGORIE CHARAKTERU A STRUKTURY MINIMÁLNÍ MAXIMÁLNÍ POČET ZÁSTAVBY KOEFICIENT ZELENĚ NADZEMNÍCH PODLAŽÍ A.2 NÍZKOPODLAŽNÍ KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU BYTOVÉ DOMY CÍL: respektovat a chránit charakter a strukturu zástavby C.1 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU NÍZKOPODLAŽNÍ C.2 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU STŘEDNĚPODLAŽNÍ 0,2 4 + PODKROVÍ / USTUPUJÍCÍ PODLAŽÍ 0,45 4 + PODKROVÍ / USTUPUJÍCÍ PODLAŽÍ 0,35 5 Dle odůvodnění umožňuje nově navrhovaný stav vyšší intenzitu zastavění a tím ekonomické zhodnocení investic do veřejné infrastruktury, při zachování urbanistických hodnot a retenčních schopností území. Původní podmínky v tomto směru zněly: INDEX POPIS KATEGORIE KOEFICIENT PODLAŽNOST ZELENĚ B.1 KOMPAKTNÍ MĚSTSKÁ ZÁSTAVBA, BYTOVÉ DOMY 0.3 4+P NÍZKOPODLAŽNÍ C.1 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU 0.35 do 9 M NÍZKOPODLAŽNÍ C.2 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA MĚSTSKÉHO TYPU STŘEDNĚPODLAŽNÍ 0.35 do 15 M Jedná se o změny z hlediska ochrany životního prostředí nevýznamné. Změny jsou doporučeny k akceptování bez dalších podmínek.

66 6.2 Hodnocení jednotlivých změnových ploch - lokalita změny Z15: v lokalitě se plocha o výměře 2,9 ha se způsobem využití SM plochy smíšené obytné - městské (stav) mění na způsob využití NL plochy lesní (stav) jedná se opravu chybného zákresu v platné ÚPD Z hlediska reálných vlivů na životní prostředí je tato změna formální. Změna je doporučena k akceptování bez dalších podmínek. - lokalita změny Z24: v lokalitě se u části plochy o výměře 9,6 ha se způsobem využití OS občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení návrh mění na způsob využití OM občanské vybavení komerční zařízení (návrh), - lokalita změny Z46: v lokalitě se plocha o výměře 0,72 ha se způsobem využití ZV zeleň na veřejných prostranstvích (stav) mění na způsob využití SM plochy smíšené obytné - městské (návrh)