ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická koncepce - pouze na garanci práv, nezakládá žádné základní povinnosti čl. 4/1 Listiny - povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích čl. 2/2 Listiny - státní moc lze vykonávat pouze v případech a způsoby stanoveným zákonem garance sfér svobody a bezpečí před možností zásahu státu čl. 2/3 každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
Základní ideové zdroje Subjektivní veřejná práva - historicky přirozenoprávní povaha Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Lidská práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné (čl. 1) Deklarace práv člověka a občana (1789) rovnost a volnost (svoboda činit vše, co neškodí jinému) buržoazní revoluce 18. a 19. stol. idea racionalismu důraz na právní stát a právní pozitivismus Všeobecná deklarace lidských práv (1948) opětovný návrat k přirozenému právu zde důraz i na solidaritu (bratrství) tj. odpovědnost (vlastnictví zavazuje, odpovědnost vůči ŽP, povinnost obrany státu)
Další mezinárodní významné dokumenty Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) Evropská úmluva o základních lidských právech a svobodách 1950 (na úrovni Rady Evropy) Evropský soud pro lidská práva orgán ochrany práv Charta základních lidských práv a svobod součást Evropské ústavy přijata 2004 Charta základních práv EU vyhlášena v roce 2000 v Nice nebyla právně závazná za právně závaznou prohlášena Lisabonskou smlouvou
generace lidských práv 1. generace základní lidská práva 2. generace politická práva 3. generace sociální práva 4. generace ochrana ŽP a ochrana soukromí nároky vůči státu a) právo na svobodu od státu (status negativus) rozlišuje se mezi pojmy základní práva a svobody b) právo na pozitivní plnění (status pozitivus) stát zajišťuje ochranu, spravedlivý proces, sociální práva právo na participaci na veřejné moci základní práva lze uplatnit vůči státu a veřejné moci, ale i ve vztahu k subjektům soukromého práva (stát zajišťuje ochranu nástroje trestního práva i jiné)
Struktura Listiny Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. již dříve uvozena do právního řádu ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. Základní práva a svobody nikoli všechny ale jen výběr jen některé jsou ústavně zaručena přímo v Listině mezinárodní smlouvy o lidských právech Preambule a šest hlav svou povahou se jednotlivé druhy práv od sebe liší
Subjekty práv 1) práva pro všechny (lidská práva) převážná část práv subjektem je každý ; přirozenoprávní povaha, rovnost všech lidí bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, náboženství 2) práva pro občany (občanská práva) právo na svobodný vstup na území, politická práva, (i čl. 23 Listiny se vztahuje jen na občany) některá sociální práva přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, nezpůsobilosti k práci či ztrátě živitele (čl. 30/1 Listiny) jen občané mají právo na bezplatné vzdělání
3) práva některých skupin obyvatel k vyrovnání jejich znevýhodnění či nerovnosti a ochrana menšin rovnost všech bez rozdílu snaha vyrovnat znevýhodnění menšiny tvoří i zdravotně či sociálně znevýhodnění národnostní menšiny a) právo společně rozvíjet svou kulturu b) používat svůj jazyk c) sdružovat se v národnostních sdruženích d) vzdělání v jejich jazyce e) užívat jazyk v úředním styku f) právo účastnit se řešení otázek souvisejících s danou národnostní či etnickou skupinou zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Způsob aplikace základních práv v případě kolize (nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 214/1994 Sb.) 1) kritérium vhodnosti zda omezení základního práva umožňuje dosáhnout sledovaný cíl 2) kritérium potřebnosti zkoumání, zda nelze stejného výsledku dosáhnout jinak bez zásahu do základního práva 3) porovnání závažnosti kolidujících práv či veřejných statků posouzení za daných podmínek obecně jsou si základní práva a veřejné statky vzájemně rovnocenná
Základní práva a svobody (čl. 5 16 Listiny) náleží každé lidské bytosti bez rozdílu od narození do smrti inspirací Listiny jsou mezinárodní dokumenty fyzická existence člověka tělesná nedotknutelnost a ochrana před zásahy veřejné moci do autonomie jedince ochrana osobnostních práv erga omnes ochrana majetku, obydlí, volnosti pohybu a pobytu práva někdy označována jako tvrdé jádro i je lze omezit
Politická práva (čl. 17 23 Listiny) zajistit právo účasti na správě věcí veřejných zpravidla vázána na státní občanství pouze občané mají právo: a) zakládat politické strany a sdružovat se v nich b) podílet se na správě věcí veřejných a právo být volen do volených funkcí c) právo na odpor (čl. 23 Listiny) práva musí být vykonávána osobně některá práva lze naplnit jen v kolektivu s jinými (např. sdružovací či shromažďovací právo)
Práva menšin tolerance odlišnosti (etnické a národnostní menšiny) a snaha kompenzovat nerovnost (zdravotně postižení, ženy, děti) čl. 3/2 Listiny právo každého rozhodovat o své národnosti
Hospodářská, sociální a kulturní práva (čl. 26 35) zpravidla vyžadují plnění ze strany státu (status pozitivus) Čl. 41 stanoví, kterých práv není možné se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí inspirace mezinárodními smlouvami, vlastní rozsah garance hospodářských, sociálních a kulturních práva však je fakticky dán až Listinou
Právo na spravedlivý proces (čl. 36 40 Listiny) výklad o této hlavě, byl již podán v souvislosti s mocí soudní podle hlavy čtvrté Ústavy