ROZŠÍ ENÍ IMPATIENS GLANDULIFERA ROYLE PODÉL METUJE

V. SB. P ÍR. - PRÁCE A STUDIE, 10 (2002): 249-252 ISBN: 80-86046-64-8 ROZŠÍ ENÍ IMPATIENS GLANDULIFERA ROYLE PODÉL METUJE The distribution of Impatiens glandulifera Royle along Metuje river (East Bohemia) Michal GERŽA Nové M sto nad Metují, Husova 300, 549 01 e-mail: gerzamichal@centrum.cz P ísp vek pojednává osou asném rozší ení druhu Impatiens glandulifera na ece Metuji a srovnává je s historickými údaji. Druh dnes okupuje 7,8 km toku (tj. 10,1 %) a jeho výskyt má charakter roztroušených skupinek a ojedin lých rostlin. Úvod Druhem, který se v naší krajin v posledních desetiletích zna n rozší il, je bezesporu Impatiens glandulifera. V míst svého p vodního výskytu (Himaláje) je b žným druhem opadavýchasmíšených les. V oblasti st ední Evropy vykazuje silnou vazbu na vodní toky, podél kterých se postupn ší í (cf. PYŠEK et PRACH, 1993, 1995a, 1995b). Na ece Metuji (77,2 km, 5,73 m 3 /s), byl tento druh zaznamenán poprvé již v roce 1942 (KOPECKÝ 1974, 1975). Z literárních údaj vyplývá (cf. PYŠEK et PRACH 1995a), ženarozdíl od jiných v tších ek severovýchodních ech (Labe, Tichá, Divoká a spojená Orlice) se Impatiens glandulifera na Metuji vyskytuje pom rn vzácn. V roce 2001 byl proveden pr zkum na celém toku Metuje s cílem zachytit sou asné rozší ení tohoto druhu (zkoumán byl pouze hlavní tok, nikoliv i vedlejší ramena eky). P ehled historických údaj zachycujících Impatiens glandulifera na Metuji: Kr ín, Nové M sto nad Metují 1942, KOPECKÝ 1974, 1975 Nové M sto nad Metují, Kr ín, na pravém b ehu Metuje u vodom ru jen v roce 1966, KRAHULEC in PROCHÁZKA 1969 ern ice, na obou b ezích Metuje u naho anského mostu 1966, KRAHULEC in PROCHÁZKA 1969 na n kolika místech p i Metuji na obou jejích b ezích mezi Novým M stem nad Metují a Náchodem 1969, KRAHULEC et PROCHÁZKA in PROCHÁZKA 1969. Metodika Nálezy rostlin byly zakreslovány do mapy 1 : 10 000. Pro možnost detailn jšího porovnání výsledk s údaji získanými v budoucnu byly nálezy kvantifikovány: ojedin lá rostlina skupinka do 10rostlin skupinka nad 10rostlin roztroušený výskyt (nebylo-li možné již s ohledem k m ítku mapy zakreslit jednotlivé rostliny a skupinky) kodominantní výskyt dominantní výskyt. Poté byla eka roz len na na úseky o délce 100 m a byl vypo ítán procentický podíl obsazení Metuje tímto druhem (jako obsazený 100 m úsek byl považován každý s jakýmkoliv záznamem). Rozší ení druhu v podélném profilu 249

eky bylo vyjád eno graficky, p i emž souvislost áry odráží denzitu výskytu druhu. Pro porovnání byly graficky znázorn ny i historické údaje (vzhledem k absenci kvantifikace t chto údaj iobtížnosti jejich interpretace jsou v šechny znázorn ny plnou arou, pop ípad bodem). Výsledky a diskuse Impatiens glandulifera se v sou asnosti vyskytuje na 7,8 km toku, což p edstavuje 10,1 % jeho délky. V horních cca 35 km druh zaznamenán nebyl, vyskytuje se pouze v dolní polovin toku. Zde se Impatiens glandulifera vyskytuje relativn asto (viz obr. 1), avšak nevytvá í souvislejší porosty. Její výskyt má charakter roztroušených skupinek aojedin lých rostlin. Záznamy typu roztroušený, kodominantní a dominantní výskyt jsou koncentrovány p edevším vúseku protékajícím Novým M stem nad Metují, kde se Impatiens glandulifera ší í v nese ených, již zna n ruderalizovaných loukách v niv Metuje. Z této oblasti také pochází nejstarší údaj tohoto druhu na Metuji (1942, Kr ín, Nové M sto nad Metují, KOPECKÝ 1974, 1975). P i porovnání historického a sou asného rozší ení (viz obr. 1) je vid t p edevším rozší ení druhu v dolní ásti Metuje (od Nového M sta nad Metují po ústí)avúseku mezi Náchodem a Hronovem. Rozši ování Impatiens glandulifera lze o ekávat p edevším vúseku protékajícím Novým M stem nad Metují, kde se z ejm stane zcela dominantní složkou fytocenóz nese ených luk, dále na regulovaných b ezích celého toku pod Novým M stem nad Metují a mírn ivúseku mezi Náchodem a Hronovem. Mezi Novým M stem nad Metují a Náchodem ke zvýšení výskytu pravd podobn nedojde, nebo se zde nenacházejí vhodná stanovišt (jedná se o hluboké, stinnéúdolí s vyššímspádem toku). Rovn ž v intravilánech Náchoda a Hronova se nenacházejí vhodné biotopy pro ší ení tohoto druhu, stejn jako v celé horní polovin toku. Tab. 1: Po et záznam Impatiens glandulifera na Metuji. Tab. 1: The number of the notes of Impatiens glandulifera along Metuje river. obsazená délka toku Abs. % Abs. % celkový po et záznam 80 100 7,8 km 10,1 ojedin lá rostlina 15 18,75 skupinka do 10 rostlin 31 38,75 skupinka nad 10 rostlin 13 16,25 roztroušený výskyt 13 16,25 1,00 km 1,29 kodominantní výskyt 5 6,25 0,37 km 0,48 dominantní výskyt 3 3,75 0,06 km 0,08 250

0 15 30 45 délka toku vkm a b Jarom, Josefov Dolsko Nové M sto nad Metují Náchod Velké Po í í Hronov Obr. 1: Sou asné (a) a historické (b) rozší ení Impatiens glandulifera na Metuji (znázorn no pouze dolních 45 km toku, v horní ásti Metuje druh nebyl zaznamenán, historické rozší ení je znázorn no plnou arou, pop ípad bodem, bez ohledu na p vodní charakteristiku etnosti výskytu). Fig. 1: The present (a) and historical (b) distribution of Impatiens glandulifera along Metuje river (only the first 45 km of the river is demonstrated, species was not founded in the upper part of Metuje river, the historical distribution is demonstrated by the full line, regardless of the original description of the density of occurance). 251

Záv r Získané údaje potvrzují význam vodních tok pro ší ení Impatiens glandulifera a pokra ující trend v ší ení tohoto druhu. Nicmén lze konstatovat, že s výjimkou úseku protékajícím Novým M stem nad Metují je zastoupení tohoto druhu v pob ežních fytocenózách Metuje nevýznamné. Vzhledem k tomu, že výskyt Impatiens glandulifera lze ozna it za roztroušený, astále se zde vyskytuje dostatek vhodných neobsazených úsek, je Metuje vhodnou ekou pro sledování dynamiky ší ení tohoto druhu a zm nvesložení fytocenóz zasažených invazí. Rozší ení Impatiens glandulifera na Metuji bude i nadále monitorováno. Summary Impatiens glandulifera occupies 7,8 km (10,1 per cent) of Metuje river and it occures in lower part of Metuje river only. Spreading of species in lower part of Metuje river and between Náchod and Hronov results from the comparision of the historical and present distribution. We can suppose next spreading of species in lower part of the river (from Nové M sto nad Metují to the mouth of the river and between Náchod and Hronov. In the other parts of the river are not suitable habitats for this species. Literatura KOPECKÝ K., 1974: Die antropogene nitrophile Saumgvegetation der Gebirges Orlické hory (Adlergebirge) und seines Vorlandes.Rozpr. SAV, 84/1: 1-173. KOPECKÝ K., 1975: Aconogon polystochyum (Wallisch ex Meisner) Král a Impatiens glandulifera Royle v kv ten Orlických hor a jejich podh í. Zpr. s. Bot. Spol., 10: 21-24. PROCHÁZKA F. (red.), 1969: Impatiens glandulifera Royle ve východních echách. Východo. Bot. Zprav., 1: 14-15. PYŠEKP., PRACH K., 1993: Plant invasions and the role of riparian habitats:a comparision of four species alien to central Europe. Journal of Biogeography, 20: 413-420. PYŠEK P., PRACH K., 1995a: Invasion dynamic of Impatiens glandulifera a century of spreading reconstructed. Biological conservation, 74: 41-48. PYŠEK P., PRACH K., 1995b: Historický p ehled lokalit Impatiens glandulifera na území eské republiky a poznámky k dynamice invaze. Zpr. es. Bot. Spol., 29: 11-31. VL EK V. (ed.), 1984: Vodní toky a nádrže, SAV. Praha. Došlo: 15. 4. 2002 252

V. SB. P ÍR.- PRÁCE A STUDIE, 10(2002): 253-272 ISBN: 80-86046-64-8 BOTANICKÝ PR ZKUM VYBRANÝCH RYBNÍK V CHKO ŽELEZNÉ HORY A botanical exploration of selected ponds in PLA Železné hory Josef RUS ÁK Správa CHKO Železné hory, Nám stí 317, 538 25 Nasavrky; tel: 469 677 420; e-mail: zelhory@schkocr.cz Práce p ináší vý et taxon a syntaxon vybraných rybník na území CHKO Železné hory. P esn ji se jedná o rybníky: Hubský, Velký Rohozenský, Stavenov, Brožek, Nový Trpišovský, Náveský, Habartovský a Mok adlo. P i pr zkumu byl dáván d raz na litorální pásmoanasubmerzní a natantní rostliny a vegetaci. Dále byl sledován možný vliv rybni ního hospoda ení na výskyt a stav jednotlivých taxon a syntaxon. Úvod V roce 2001 jsem provedl botanický pr zkum na t chto rybnících: Nový abrožek (ve Slavické obo e), Hubský a Velký (u Rohozné) a Stavenov. V roce 2002 k t mto rybník m p ibyly Náveský ukoc rova, Habartovský u p ehrady Se a rybník v PRMok adlo. Pr zkum byl provád nv rámci grantu MŽP R VaV 640/8/00 Management rybníká ského hospoda ení šetrného k p írod. V práci je hodnocen vliv obsádky ryb na vegetaci. Údaje o obsádce byly získány od p íslušných hospodá na jednotlivých rybnících. V rámci grantu byly provád ny i další pr zkumy (odb r a rozbor planktonu, rozbor složení potravy ryb z neinvazn odebraného vzorku ze zažívací trubice odchycených ryb, m ení ph, pr hlednosti vody, obsahu kyslíku, apod.) N která hodnocení jsou založena i na t chto díl ích pr zkumech. Jiná hodnocení mají subjektivní ráz, protože jsou založenanakrátkodobém sledování. Jejich opodstatn nost m že p inést jedin další sledování. Metodika Velký d raz p i pr zkumu byl dáván nalitorální pásmo, které bylo procházeno v celém rozsahu. Taktéž i navazující spole enstva souše, která mají vztah k rybník m, byla procházena v liniích. Floristický seznam je dopln niodruhy,které byly zaznamenané na zkoumaných lokalitách v d ív jších pr zkumech. Nepotvrzené druhy jsou v seznamech druh odlišeny symbolem * nebo ** (dle zdroje). Nomenklatura taxon je sjednocena dle práce NEUHÄUSLOVÉ a KOLBEKA(1982). Fytocenologický pr zkum byl provád n dle klasické curyšsko-montpellierské školy. Dominance a abundance rostlin byla hodnocena pomocí sedmistup ové odhadové stupnice Braun-Blanquet (r,+,1-5) (MORAVEC et al. 1994). Spole enstva jsou dopln na o ta, která jsem nezaznamenal, ale v literatu ejsouzmín na. Op t jsou odlišena hv zdi kou. Syntaxonomická nomenklatura je sjednocena pro asociace dle pr áce Rostlinná spole enstva eské republiky a jejich ohrožení (MORAVEC et al. 1995), ruderální vegetace pak dle práce KOPECKÝ ahejný (1992). 253

Zaznamenaná spole enstva T ída Lemnetea Tüxen 1955 ád Lemnetalia minoris Tüxen 1955 Svaz Lemnion minoris Tüxen 1955 As. Lemnetum minoris Th.Müller et Grös 1960 As. Lemno-Spirodelletum Slavni 1956 ád Lemno-Utricularietalia Passarge 1978 Svaz Utricularion vulgaris Passarge 1964 As. Utricularietum australis Th.Müller et Grös 1960 T ída Potametea Klika in Klika et Novák 1941 ád Potametalia Koch 1926 Svaz Nymphaeion albae Oberdorfer 1957 As. Polygono-Potametum natantis Sóo 1964 Svaz Magnopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964 As. Elodeetum canadensis Egger 1933 Svaz Parvopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964 As. Potametum pectinati Carstensen 1955 ád Callitricho-Batrachietalia Passarge 1978 Svaz Batrachion aquatilis Passarge 1964 As. Callitrichetum hermaphroditicae ernhous et Husák 1986 T ída Isoeto-Littorelletea Br.-Bl. et Vlieger 1937 ád Litorelletalia Koch 1926 Svaz Litorellion uniflorae Koch 1926 As. Eleocharitetum acicularis Koch 1926 em. Oberdorfer 1957 T ída Phragmito-Magnocaricetea Klika in Klika et Novák 1941 ád Phragmitetalia Koch 1926 Svaz Phragmition communis Koch 1926 As. Scirpetum lacustris Schmale 1939 As. Phragmitetum communis (Gams 1927) Schmale 1939 As. Typhetum latifoliae Lang 1973 As. Typhetum angustifoliae Pignatti 1953 As. Sparganietum erecti Roll 1938 ád Oenanthetalia aquaticae Hejný in Kopecký et Hejný 1965 Svaz Oenanthion aquaticae Hejný ex Neuhäsl1959 As. Sagitario-Sparganietum emersi Tüxen 1953 As. Ranunculo flammulae-juncetum articulati Jirásek 1997 As. Butometum umbellati (Konczak 1968) Philippi 1973 Spol. s Juncus effusus ád Magnocaricetalia Pignatti 1953 Svaz Caricion rostratae Balátová-Tulá ková 1963 As. Caricetum rostratae Rübel 1912 As. Peucedano-Caricetum lasiocarpae Tüxen 1937 Svaz Caricion gracilis Neuhäsl 1959 em. Balátová-Tulá ková 1963 As. Caricetum gracilis Almquist 1929 As. Caricetum vesicariae Br.-Bl. et Denis 1926 T ída Scheuchzerio-Caricetea fuscae Tüxen 1937 ád Caricetalia fuscae Koch 1926 254

Svaz Caricion fuscae Koch 1926 As. Caricetum goodenoowii J.Braun 1915 Svaz Caricion demissae Rybní ek 1964 ád Scheuchzerietalia palustris Nordhagen 1937 Svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis Passarge (1964) 1978 As. Carici rostratae-sphagnetum apiculati Osvald 1923 T ída Molinio-Arrhenatheretea Tüxen 1937 ád Arrhenatheretalia Tüxen 1931 Svaz Arrhenatherion Koch 1926 As. Trifolio-Festucetum rubrae Oberdorfer 1957 ád Molinietalia Koch 1926 Svaz Calthion Tüxen 1937 em. Lebrun et al. 1949 As. Polygono-Cirsietum palustris Balátová-Tulá ková 1974 As. Scirpetum sylvatici Ralski 1931 As. Polygono-Cirsietum heterophylli Balátová-Tulá ková 1975 Svaz Molinion Koch 1926 As. Sanguisorbo-Festucetum commutatae Balátová-Tulá ková 1959 As. Seratulo-Festucetum commutatae Balátová-Tulá ková 1966 T ída Nardo-Callunetea Preising 1949 ád Nardetalia Oberdorfer ex Preising 1949 Svaz Violion caninae Schwickerath 1944 T ída Alnetea glutinosae Br.-Bl. et Tüxen 1943 ád Alnetalia glutinosae Tüxen 1937 Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929 As. Carici elengatae-alnetum Schwickerath 1933 ád Salicetalia auritae Doing 1962 Svaz Salicion auritae Th. Müller et Görs ex Passarge1961 T ída Querco-Fagetea Br.-Bl. et Vlieger in Vlieger 1937 ád Fagetalia sylvaticae Pawlowski in Pawlowski, Sokolwski et Wallisch 1928 Svaz Alnion incanae Pawlowski in Pawlowski, Sokolwski et Wallisch 1928 As. Stellario-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957 T ída Quercetea robori-petreae Br.-Bl. et Tüxen 1943 ád Quercetalia robori-petreae Tüxen 1931 Svaz Genisto germanicae-quercion Neuhäsl et Neuhäslová-Novotná 1967 As. Luzulo albidae-quercetum Hilitzer 1932 As. Molinio arundinaceae-quercetum Neuhäsl et Neuhäslová 1967 T ída Galio-Urticetea Passarge ex Kopecký 1969 os. Phragmites australis-(molinietalia/galio-urticetea) Jirásek hoc loco 1998 os.calamagrostis canescens (Molinietalia/Galio-Urticetea) Jirásek hoc loco1998 ád Lamio albi-chenopodietalia boni-henrici Kopecký 1969 bs. Urtica dioica-aegopodiumpodagraria-[lamio albi- Chenopodietalia boni-henrici] Kopecký et Hejný 1971 Pr zkum jednotlivých rybník RybníkNový ve Slavické obo e Na rybníku provedl v roce 1992 pr zkum JIRÁSEK (1995, 1998). Dle popisu spole enstev i dle velikosti fytocenologických snímk, které zde po ídil, je možné ur ité 255

posouzení zm ny vegetace. Bohužel viditelnou zm nou je úbytek druh a spole enstev (viz níže) vyžadujících oligotrofní i mezotrofní vody. Vody Nového rybníka však na první pohled vykazují (dle vegetace, zákalu a zápachu) spíše vody eutrofn jší. Proto lze íci, že pro návrat n kterých spole enstev by bylo nejefektivn jší omezení po tu ryb a hnojení (již na ja e roku 2001 byly v horních partiích navezené hromady hnoje). Krmivo pro vodní ptáky, které bylo vyvezené do litorálního pásma v horních partiích rybníka, nep sobí také p ízniv na chemismus vody. Zaznamenaná spole enstva: As. Utricularietum australis Toto spole enstvo je JIRÁSKEM (1998) v roce 1992 na tomto rybníce zaznamenáno a popsáno jako siln zastoupené. Tento stav se bohužel nedochoval. P i mém pr zkumu o9letpozd ji jsem zaznamenal pouze spole enstvo, ve kterém již dominovala Lemna minor, a Utricularia australis se zde vyskytovala již jen jako p ím s. Tento úbytek p ipisuji zm n hospoda ení na rybníku: v tší obsádky, krmení a p ihnojování. Popisovaná asociace je vázaná na prost edí s úzkým rozmezím podmínek (PET Í EK /ed./ et al. 1999), které bylo tímto hospoda ením p ekro eno. Jedná se p edevším o alkalitu, tvrdost a vodivost vody, o její ph a o množství rozpušt ných slou enin fosforu a dusíku. As. Lemnetum minoris Po celém území CHKO hojné spole enstvo. Avšak zde není tak siln zastoupeno, a koli p íhodná stanovišt jsou zde v dostatku. Nezapln né niky napovídají tlaku ryb na toto spole enstvo. Pokud se vyskytuje, nalezneme ho nej ast ji jako subdominantu as. Typhetum angustifoliae. As. Typhetum angustifoliae V celku siln zastoupené spole enstvo. Jeho sou ástí jsou zde asto makrofyta t ídy Lemnetea (jak bylo uvedeno výše). Zm na podmínek (o kterých bylo hovo eno u as. Utricularietum) se tohoto spole enstva nedotkla tak výrazn z ejm proto, že sejedná o mezofiln jší spole enstvo. As. Sparganietum erecti Toto druhov chudé spole enstvo, které má rádo eutrofní náplavy s kolísáním vody do 20 cm, je zde zaznamenáno poprvé. As. Scirpetum lacustris V Železných horách vzácn jší spole enstvo. Zasahuje i do v tších hloubek. Na Novém rybníce byl zaznamenán pouze fragment tohoto spole enstva. As. Butometum umbellati Nep íliš stabilní spole enstvo. Zde byl zaznamenán op t pouze fragment tohoto spole enstva. As. Caricetum gracilis V Železných horách asté spole enstvo avšak zde zastoupené pouze ve fragmentech. Tento stav je dán nedostatkem p íhodných stanoviš, protože rybník Nový je obklopen strm jšími b ehy i jsou tato spole enstva nahrazena již spole enstvy lesními. 256

As. Carici elongatae-alnetum Jen ve fragmentech vyvinutá asociace bažinných olšin. Jedná se o siln degradované spole enstvo, na které má nejv tší vliv kolísání vody. As. Luzulo albidae-quercetum Asociaci jsem zaznamenal pouze na torzu hráze, na její vyvýšené korun. Hospoda ení na rybníku nemá na toto spole enstvo vliv. As. Molinio arundinaceae-quercetum Nádhern vyvinuté porosty jsou p edevším mezi rybníky Nový abrožek. Jedná se o velice vzácné spole enstvo v Železných horách. Pro jeho zachování je p edevším nutné udržet sou asný režim vody v okolní krajin. svaz Molinion Tento svaz není p íliš dob e zastoupen. Spole enstvo je tvo ené p edevším druhem Molinia arundinacea. Je také pravd podobné, že toto druhov nenasycené spole enstvo existuje jen díky kontaktní as. Molinio-Quercetum, která je zde zdrojem bezkolence. Samotné hospoda ení na rybníce nemá na toto spole enstvo vliv. Iniciální mladé b eziny Kolem rybníka jsou asto vyvinutá spole enstva mladých b ezin (Betula pendula) Zaznamenané druhy: * nepotvrzené druhy zaznamenané JIRÁSKEM (1995) ** nepotvrzené druhy ze starší literatury Agrostis canina, Agrostis stolonifera, Achillea ptarmica, Alisma plantago-aquatica, Alnus glutinosa, Alopecurus aequalis, Antennaria dioica**, Anthoxanthum odoratum, Batrachiumcircinatum*,Betula pendula, Bidens cernua, Bidens frondosa, Bidens tripartita, Butomus umbellatus, Calamagrostis canescens, Calamagrostis epigeios, Callitriche hermaphroditica**, Callitriche palustris, Caltha procumbens**, Carex gracilis, Carex hartmannii**, Carex nigra, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Cirsium vulgare, Coronilla varia, Deschampsia cespitosa, Eleocharis acicularis, Eleocharis vulgaris, Epilobium palustre**, Equisetum fluviatile, Frangula alnus, Galium boreale, Galium palustre, Gentiana pneumonanthe**, Glyceria fluitans, Iris pseudacorus, Isolepis setacea**, Juncus articulatus, Juncus bulbosus, Juncus effusus, Juniperus communis- na hrázi, Leersia oryzoides, Lemna minor, Lemna trisulca**, Loranthus europaeus, Luzula campestris, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Melampyrum pratense, Mentha arvensis, Molinia arundinacea, Myosotis caespitosa, Myosotis palustris agg., Pedicularis sylvatica**, Persicaria hydropiper, Persicaria minus, Platanthera bifolia**, Poa palustris, Potamogeton acutifolius**, Potamogeton natans, Potamogeton obtusifolius**, Quercus robur, Ranunculus flammula, Ranunculus repens, Rorippa palustris, Rumex maritimus, Salix aurita, Scutellaria galericulata, Schoenoplectus lacustris, Sparganium emersum, Sparganium erectum, Spirodella polyrhiza, Typha angustifolia, Typha latifolia, Utricularia australis, Valeriana dioica**, Veronica beccabunga, Veronica scutellata, Viola palustris 257

Rybník Brožek ve Slavické obo e I na tomto rybníku provedl v roce 1992 pr zkum JIRÁSEK (1995, 1998). Bohužel viditelnou zm nou je úbytek druh a spole enstev (viz níže) litorálního pásma. To bylo narušeno p i nedávném vyhrnování bahna (2000/2001). P i odbah ování byly vytvá eny jakési poloostrovy, ímž se litorální pásmo rozší ilo. V dnešních dnech se však porosty tohoto pásma teprve obnovují. Zaznamenaná spole enstva As. Utricularietum australis V roce 2001 jsem zaznamenal mírnýúbytek tohoto spole enstva, který jsem p ipisoval spíše zmín nému odbah ování než zm n kvality vody. Na druhou stranu ani v roce 2002 stav topodemu (BRIGGS et WALTERS 2001) druhu Utricularia australis nejevil zlepšení. As. Polygono-Potametum natantis V tšinou jednodruhová asociace, která je v Železných horách velice vzácná.natomto rybníce byla siln zastoupena (JIRÁSEK 1995, 1998). P i mémpr zkumu jsem zaznamenal jen torza t chto porost. Tento pokles je nejspíše d sledkem nedávného vyhrnování rybníka. Další možnou p í inou je také zintenzivn ní hospoda ení na rybníce. Samotný záv r bych však odložil na p íští roky. As. Potametum pectinati Potamogeton pectinatus snáší i siln zne išt né vody, p esto i u tohoto spole enstva jsem zaznamenal úbytek, proto bych se v této chvíli p iklán l k p edpokladu, že hlavní p í inou úbytku natantníchasubmersních rostlin na tomto rybníku jsou nedávné úpravy dna. As. Eleocharitetum acicularis asté spole enstvo na obnažených bahnitých rybni ních dnech. A koli se v letošním roce držely vyšší vodní stavy, spole enstvo je v n kterých místech i siln zastoupeno. As. Sparganietum erecti Také nep íliš zastoupené spole enstvo s nároky na eutrofní vodu. As. Sagittario-Sparganietum emersi V celých Železných horách bylo zaznamenáno pouze spole enstvo ochuzené o šípatku (JIRÁSEK 1998). Výjimkou je toto spole enstvo nov zaznamenané na Habartovském rybníku (viz níže). spol. s Juncus effusus Výrazné spole enstvo s p evládající Juncus effusus je vyvinuté na stanovištích propojených spodní vodou s rybníkem. Mnohdy m žeme zaznamenat druhy svazu Caricion gracilis,kekterému také toto spole enstvo sp je. Hlavní vliv na toto spole enstvo má stav vodní hladiny v rybníce. As. Caricetum gracilis V Železných horách asté spole enstvo avšak zde zastoupené pouze ve fragmentech. Tento stav je dán nedostatkem p íhodných stanoviš, protože rybníkbrožek je obklopen, 258

stejn jako rybníknový,strm jšími b ehy i jsou tato spole enstva nahrazena spole enstvy lesními nebo spole enstvem s Juncus effusus. As. Typhetum angustifolie Op t mírn zdecimované spole enstvo. P esto již v dnešní dob je znát rozr stání tohoto spole enstva na zmín né poloostr vky, které vznikly p i vyhrnování. As. Molinio arundinaceae-quercetum Viz p edešlý rybník. Zaznamenané druhy: * nepotvrzené druhy zaznamenané JIRÁSKEM (1995) ** nepotvrzené druhy ze starší literatury Agrostis canina, Agrostis stolonifera, Achillea ptarmica, Alisma plantago-aquatica, Alnus glutinosa, Alopecurus aequalis, Antennaria dioica**, Anthoxanthum odoratum, Batrachium circinatum*, Bidens cernua, Bidens frondosa, Bidens tripartita, Calamgrostis canescens, Calamgrostis epigeios, Callitriche hermaphroditica**, Callitriche palustris, Caltha procumbens**, Carex gracilis, Carex hartmanni**, Carex nigra, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Cirsium vulgare, Coronilla varia, Deschampsia cespitosa, Eleocharis acicularis, Eleocharis vulgaris, Epilobium palustre**, Equisetum fluviatile, Galium boreale, Galium palustre, Gentiana pneumonanthe**, Glyceria fluitans, Iris pseudacorus, Isolepis setacea**, Juncus articulatus, Juncus bulbosus, Juncus effusus, Juniperus communis- na hrázi, Leersia oryzoides, Lemna trisulca**, Loranthus europaeus, Luzula campestris, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Melampyrum pratense, Mentha arvensis, Molinia arundinacea, Myosotis caespitosa, Myosotis palustris agg., Pedicularis sylvatica**, Persicaria hydropiper, Persicaria minus, Platanthera bifolia**, Poa palustris, Potamogeton acutifolius**, Potamogeton natans, Potamogeton obtusifolius**, Potamogeton pectinatus, Quercus robur, Ranunculus flammula, Ranunculus repens, Rorippa palustris, Rumex maritimus, Salix aurita, Scutellaria galericulata, Sparganium emersum, Sparganium erectum, Spirodella polyrhiza, Typha angustifolia, Typha latifolia, Utricularia australis, Valeriana dioica**, Veronica beccabunga, Veronica scutellata, Viola palustris Rybník Stavenov Rybník Stavenov je z velké ásti obklopen hospodá skými porosty, které jsou vyvinuty p edevším v S polovin rybníka. V této ásti je i tém nulový výskyt litorálních spole enstev. Ta jsou však siln vyvinuta v J ásti, kde p echázejí ve spole enstva vysokých ost ic. Litorál jetvo en p edevším spole enstvy rákosu, orobince širolistého a chrastice rákosovité. Tyskýtají rozsáhlé refugium pro vodní ptáky. Vodu bych charakterizoval dle vegetace jako eutrofní. Tlak ryb a vodních pták je také znatelný. Zaznamenaná spole enstva As. Lemnetum minoris Toto spole enstvo se nalézá v úzkém pásu tém na v tší ásti obvodu rybníka. Také je asté jako p ím s jiných spole enstev (p edevším t ídy Phragmito-Magnocaricetea ). As. Lemno-Spirodelletum Typické spole enstvo nižších poloh. Druhov velice chudé (tvo ené pouze druhy Lemna minor a Spirodella polyrhiza ). Spole enstvo se zde st ídá s p edešlým. 259

As. Utricularietum australis Na Stavenovském rybníku není toto spole enstvo p íliš zastoupené (dle všeho pro eutrofn jší ráz vody). As. Butometum umbellati Nep íliš rozší ené spole enstvo, které má však zde stabilní výskyt (JIRÁSEK 1998). As. Phragmitetum communis Siln zastoupené spole enstvo, které je p kn vyvinuto i na ostr vku uprost ed rybníka. As. Typhetum latifoliae Rozsáhlé porosty p i jižním okraji. Tyto porosty p echázejí jak v as. Phalaridetum a Phragmitetum tak i v as. Caricetum gracilis a v porosty spol. Juncus effusus. As. Caricetum gracilis Siln degradovaná spole enstva. Mnohde jsou nahrazena spole enstvem s Juncus effusus, které by asem m lo p ejít práv k as. Caricetum gracilis, ale díky minimálnímu (až žádnému) kosení je tento vývoj sm ován spíše kbažinným olšinám. Vliv na toto spole enstvo má z hlediska hospoda ení na rybníce hlavn kolísání hladiny vody. spol. s Juncus effusus Spole enstvo plynule p echází do as. Caricetum gracilis. Dalšími kontaktními spole enstvy jsou bažinné alužní olšiny a t. Phragmiti-Magnocaricetea. Jedná se o spole enstvo pozd jších sukcesních stadií osídlování litorálních stanoviš (JIRÁSEK 1998). bs. Urtica dioica-aegopodiumpodagraria-[lamio albi- Chenopodietalia boni-henrici] Kopecký et Hejný 1971 Toto ruderální nitrofilní spole enstvo je vyvinuto na SV b ehu, kde m ly výb h kachny, s jejichž chovem se v nedávné dob skon ilo. As. Stellario-Alnetum glutinosae Porosty lužních olšin jsem zaznamenal na kontaktu s ekou Doubravou a pak na J stran rybníka. Hospodá ské porosty Velkou ást obvodu rybníka (p edevším v oblouku od SVdo SZ) por stají hospodá ské porosty s Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus robur, Betula pendula, Populus tremula, které se sklán jí p ímo nad rybníkem pro ost e vyvýšený b eh. Nalezené druhy: * nepotvrzené druhy zaznamenané JIRÁSKEM (1995) ** nepotvrzené druhy ze starší literatury Abies alba**, Alnus glutinosa, Asarum europaeum, Barbarea vulgaris, Betula pendula, Betula pubescens, Butomus umbellatus, Caltha procumbens**, Carex brizoides, Carex elongata**, Carex gracilis, Carex nigra, Carex riparia, Comarum palustre**, Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre**, Eriophorum angustifolium**, Galium 260

palustre, Genista tinctoria, Juncus effusus, Juncus filiformis**, Lathraea squamaria**, Lunaria rediviva**, Lycopus europaeus, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Menyanthes trifoliata**, Nymphaea candida**, Padus racemosa, Pedicularis sylvatica**, Persicaria amphibia, Persicaria hydropiper, Phalaris arundinacea, Phragmites australis, Picea abies, Pinus sylvestris, Polygonatum verticillatum, Populus tremula, Pulmonaria obscura, Quercus robur, Rumex aquaticus, Salix fragilis, Salix triandra, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Silene dioica, Silene nutans, Solanum dulcamara, Solidago virgaurea, Sorbus intermedia,spirodella polyrhiza, Stellaria holostea, Typha latifolia, Valeriana dioica**, Valeriana sambucifolia, Viola palustris** Rybník Hubský Jedenzrybník s nejkrásn ji zachovaným litorálem. Voda vykazuje oligotrofn jší podmínky. Nalezneme zde masivní porosty bublinatky jižní. Litorální pásmo je tvo eno p edevším as. Caricetum gracilis,která p echází vost icová p echodová rašeliništ svazu Sphagno-Caricion canescentis akyselá slatiništ svazu Caricion fuscae.naseverní ásti podél kanálu nalezneme porosty svazu Molinion a Calthion. Tyto porosty trpí d ív jším odvodn ním a absencí kosení. Zde je nutné varovat p ed jakýmkoli zvýšením obsádky ryb. Sou asný stav je optimální i pro existenci porost bublinatky jižní,která by p izvýšení obsahu živin zcela jist za ala ustupovat. Samotný tlak býložravých ryb by také nebyl bez ú inku. Dále je t eba zd raznit, žeprovzdálen jší porosty od rybníka, které jsou periodicky p eplavovány, je nutné zachovat sou asný režim s hladinou vody v rybníce. Výrazné jsou také lesní hospodá ské porosty p i SZ b ehu. Rybník byl zimován, což se odrazilo na stavu mnoha druh. Vymizel vodní mor kanadský, snížen byl také stav bublinatky jižní, na druhou stranu byl zaznamenán výskyt rdestu sv tlého. Na rybníku jsem zaznamenal také siln vyvinutý vodní kv t, což také p ipisuji zmín nému zimování, které vedlo k destabilisaci ekosystému. Zaznamenaná spole enstva As. Lemnetum minoris (rozptýlené spole enstvo) Místy vyvinuté spole enstvo, astý je výskyt Lemna minor jako subdominanty v jiných spole enstvech. As. Utricularietum australis Siln zastoupené spole enstvo. Tento masivní výskyt napovídá oligo-mezotrofn jší vod anižší obsádce ryb. As. Elodeetum canadensis(*) Spole enstvo moru kanadského jsem v prvním roce zaznamenal pouze u hráze. Po tomto prvním pr zkumu došlo k zimování. Následný rok nebyl výskyt tohoto druhu zaznamenán. As. Potametum lucentis Nov zaznamenané spole enstvo na tomto rybníku s rdestem sv tlým. As. Caricetum gracilis Nejsiln ji zastoupené spole enstvo litorálu na rybníku Stavenov. Takto silný výskyt je umožn n díky neporušenosti litorálního pásma. 261

As. Caricetum rostratae Typické spole enstvo výše položených rybník v Železných horách se zachovalým litorálním pásmem. Navazuje na spole enstva as. Caricetum gracilis. Jedná se o st edn zastoupené spole enstvo. As. Peucedano-Caricetum lasiocarpae Jedno z nejvzácn jších spole enstev s ost icí plstnatoplodou, které však zar stá t tinou (Calamagrostis canescens). Spole enstvo navazuje na as. Caricetum gracilis. T žišt výskytu tohoto spole enstva je v SSZ ásti litorálu. Nalezneme zde Carex lasiocarpa, C. diandra, Comarum palustre, Juncus filiformis, Eriophorum angustifolium, Viola palustris atd. As. Polygono-Cirsietum heterophylli Vzácné spole enstvo s pchá em r znolistým. As. Sphagno-Juncetum filiformis Další ze spole enstev, ve která p echází as.caricetum gracilis. Jedná se o spole enstva p echodových rašeliniš,která nebyla pravideln kosena, tudížjsou místy druhov ochuzena. As. Caricetum goodenowii Krátkostébelná ost icová spole enstva s ost icí obecnou. Vcelku siln zastoupená spole enstva dále ke b ehu. I tyto porosty postrádají kosení. Setkáme se zde i s druhy kontaktních vlhkých pchá ových luk. As. Caricetum vesicariae Spole enstvo s ost icí m chý katou je vázané na kyselejší p dy. Je v kontaktu s as. Caricetum gracilis a as. C. rostratae. Jedná se o menší porosty, což odpovídá popisu u in ného JIRÁSKEM (1998). Svaz Molinion Druhov pestrá spole enstva, která však také trpí absencí pravidelného kosení s odvozem biomasy, což zmi uje i JIRÁSEK (1993), p esto je v okolí rybníka podstatn zastoupeno. Svaz Calthion Jedná se o druhov bohatá spole enstva, která jsou však druhov ochuzovaná absencí kosení. Je znatelné silné zar stání druhy Deschampsia cespitosa, Lysimachia vulgaris, Calamagrostis epigeios. Samotné rozší ení je podobné jako u p edešlého svazu. Typickými druhy tohoto svazu jsoucirsium rivularis, Trollius altissimus, Laserpitium pruthenicum, Caltha palustris, Scorzonera humilis, Carex hartmanni, Dactylorhiza majalis. Jednou z vyvinutých asociací tohoto svazu je zde as. Cirsietum rivularis. Svaz Salicion auriteae Vývojové stádium, ke kterému sp je v tšina popisovaných porost, které nejsou koseny. Spole enstva rákosu a t tiny šedavé Tato spole enstva jsou p edevším v S ásti velkou dominantou. 262

Zaznamenané druhy * nepotvrzené druhy udávané JIRÁSKEM (1993) Agrostis canina, Alisma plantago-aquatica, Alnus glutinosa, Angelica sylvestris,batrachium aquatilis, Betonica officinalis, Betula pendula, Bistorta major, Butomus umbellatus, Calamagrostis canescens, Caltha palustris, Cardamine pratensis, Carex acutiformis, Carex canescens, Carex diandra, Carex gracilis, Carex hartmanni, Carex lasiocarpa, Carex nigra, Carex rostrata, Cirsium heterophyllum, Cirsium palustre, Cirsium rivulare, Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, Deschampsia cespitosa, Eleocharis acicularis, Eleocharis palustris, Elodea canadensis (*v roce 2001 byl zaznamenán, v roce 2002 po zimování rybníku však již ne), Epilobium ciliatum, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Galium palustre, Galium uliginosum, Glyceria fluitans, Juncus articulatus, Juncus bulbosus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Juncus filiformis, Laserpitium pruthenicum, Lemna minor, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha verticillata agg., Oenanthe aquatica, Persicaria amphibia, Persicaria hydropiper, Pertusaria amara, Peucedanum palustre, Phalaris arundinacea, Picea abies, Poa palustris, Potamogeton lucens, Potamogeton natans, Potamogeton obtusifolius**, Potamogeton pusillus, Quercus robur, Ranunculus aquatilis, Ranunculus flammula, Rumex aquaticus, Salix aurita, Salix cinerea, Sanguisorba officinali, Scorzonera humilis, Scutellaria galericulata, Selinum carvifolia, Senecio rivularis, Solanum dulcamara, Sparganium erectum, Sphagnum div. sp., Spirodela polyrhiza, Succisa pratensis, Trollius altissimus, Utricularia australis, Veronica scutellata, Viola palustris Velký rybník urohozné Z botanického pohledu nejhodnotn jší lokality nejsou p ímo v litorálním pásmu, ale dále od rybníka. Velice dob e vyvinutá jsou p echodová rašeliništ, která jsou závislá na výšce hladiny. V tšinou se jedná o oligotrofn jší typy rašeliniš. Rybník však vykazuje vody spíše eutrofn jší. Obsádka ryb také není zanedbatelná. Sublitorální rákosiny tém chybí, taktéž chybí i porosty ok ehku menšího, které jsou vyvinuty jen v bo ních napájecích kanálech. Pokud se má stav litorálu zlepšit, je nutné snížit obsádku ryb. V okolí krmeliš ryb je vegetace siln ruderalizovaná (v minulosti zde byl výb h chovaných kachen). Zaznamenaná spole enstva As. Sanguisorbo-Festucetum comutatae Jedno ze vzácn jších spole enstev se nachází na louce SV od rybníka. Jedná se o asociaci svazu Molinion na p echodu k svazu Calthion. Nalezneme zde mnoho vzácných taxon : Trollius altissimus, Selinum carvifolia, Crepis succisifolia, Cirsium rivulare, Caltha palustris, Galium pumilum, Ranunculus auricomus, Betonica officinalis. Spole enstvo není ovlivn no hospoda ením narybníku, protože sejedná o svahové podmá ení. Hlavním ohrožením je zde absence kosení a p ípadný splach hnojiv. Subas. Trifolio-Festucetum rubrae alopecuretosum Tato subasociace tvo í vlh í k ídlo asociace, navazující na as. Sanguisorbo-Festucetum comutatae. Sm rem k rybníku p echází pak v as. Polygono-Cirsietum palustris As. Polygono-Cirsietum palustris Jeden z nej ast jších typ pchá ových luk Se ské vrchoviny (JIRÁSEK et NEUHÄUSLOVÁ 1997). P kn vyvinuté spole enstvo jsem zaznamenal pouze na SV okraji rybníka. 263

As. Seratulo-Festucetum Jedná se o kriticky ohrožené druhov velice pestré spole enstvo bezkolencových luk vyskytující se na mineráln bohatších stanovištích. Setkáme se zde i s t mito diagnostickými druhy: Gladiolus imbricatus, Inula salicina, Serratula tinctoria, Scorzonera humilis, Laserpitium pruthenicum. Bohužel se jedná o zbytky tohoto spole enstva. Trpí náletem vrb, b íz aolší. Louka dále zar stá rákosem, tužebníkem, pchá em rolním, t tinami apod. Nezanedbatelný vliv má také splav živin z okolních intenzivn využívaných travních porost. As. Phragmitetum communis Asociace je jen ostr vkovit p i b ezích v sublitorálu. As. Typhetum latifoliae Rozší ení tohoto spole enstva je podobné jako u as. Phragmitetum communis. Odolnost proti býložravým rybám je však u druhu Typha latifolia vyšší než u Phragmites austriaca. Snáší i eutrofn jší vody. Snad proto je toto spole enstvo zastoupen jší i v hydrofázi. As. Caricetum goodenowii Typická krátkostébelná spole enstva s ost icí obecnou. Toto spole enstvo zde má st ední zastoupení. Znatelná je absence kosení. V n kterých místech je vyvinuta i subas. Caricetosum paniceae.jedná se o jednu ze dvou subasociací, které byly v Železných horách nalezeny (NEUHÄSL et NEUHÄSLOVÁ 1989). Tato subasociace je typická v tším zastoupením Carex panicae a ústupem vlhkomilných druh t. Phragmiti- Magnocaricetea. As. Scirpetum sylvatici V celku zastoupená asociace. Zde jsou však porosty druhov chudší. As. Utricularietum australis Slab zastoupené spole enstvo, které p i lo ském pr zkumu nebylo zaznamenáno. As.Callitrichetum hermaphroditicae* Tyto porosty Callitriche hermaphroditica uvádí JIRÁSEK (1998). As. Ranunculo flammulae-juncetum articulati* Jedná se o spole enstvo zaznamenané a popsané JIRÁSKEM (1998). Typické pro toto spole enstvo je brzký vývoj v následná sukcesní stádia (b hem 1 roku). Protože se však jedná ospole enstvo osídlující obnažená dna p i b ezích vodních nádrží, lze p edpokládat, že se tato asociace d íve i pozd ji op t objeví. As. Caricetum gracilis Byly zaznamenány jen fragmenty tohoto spole enstva.. As. Caricetum rostratae Typické spole enstvo výše položených rybník v Železných horách se zachovalým litorálním pásmem. Navazuje na spole enstva as. Caricetum gracilis. Jedná se o nep íliš zastoupené spole enstvo. 264

As. Carici rostratae-sphagnetum apiculati Nalezneme zde velice rozsáhlé porosty této asociace. Jedná se o jeden z nej ast jších typ p echodových rašeliniš oligotrofního rázu v Železných horách. Jsou to fyziognomicky nápadná rašeliništ. V bylinnémpat e p evládá ost ice zobánkatá a v mechovémpat epak rašeliníky. os. Calamagrostis canescens -[Molinietalia/Galio-Urticetea ] Spole enstvo není našt stí tak rozší ené, ale bohužel dík absenci kosení lze na mnoha vlhkých loukách v okolí zaznamenat nár st t tiny šedavé, která má podobn jako rákos schopnost vytla ovat p vodní druhy. Netvo í však tak velké množství biomasy a tudíž i obohacení p dy živinami není tak markantní (viz následující spol.) os. Phragmites australis-[molinietalia/galio-urticetea ] Siln zastoupené spole enstvo. P edevším v terestrické form na vyvýšených b ezích i vyhrnutých valech po odbahn ní. Pak se asto st ídá solšinami. Toto spole enstvo vykazuje prvky invazivity na nekosené podmá ené louky p evážn ádu Molinietalia. Rákos, který tvo í velké množství biomasy, vytla uje tak p vodní druhy. Dík dalšímu nekosení dochází k obohacování p dy živinami a následnému ší ení nitrofilních druh t ídy Galio-Urticetea. svaz Calthion Tento svaz tvo í velice pestrá spole enstva. V okolí rybníku však nalezneme siln degradované porosty. Je tedy mnohdy nemožné za adit spole enstva do nižších syntaxonomických jednotek Tento svaz je však siln zastoupen. Svaz Molinion Siln zastoupený svaz. V tšina spole enstev tohoto svazu je však degradovaná díky absenci kosení. Nelze je tedy za adit (podobn jako u p edešlého spol.) do nižších syntaxonomických jednotek. Svaz Violion caninae Tento svaz zde osídluje sušší místa dále od rybníka. Mnohdy se jedná o ochuzené porosty absencí kosení. Svaz Sphagno-Caricion canescentis Tento svaz je vcelku siln zastoupen na SZ b ehu. Bohužel trpí zar stáním t tinou rákosovitou a náletem d evin. Svaz Caricion demissae Byly zaznamenány pouze fragmenty tohoto svazu, který je v Železných horách zastoupen dv ma asociacemi vrchoviny (JIRÁSEK et NEUHÄUSLOVÁ 1997). Jedná se ovzácn jší typ p echodových rašeliniš, která jsou vázána na p dy s v tším množstvím živin. Olšiny Olšiny doprovázející Velký rybník jsou jak lužního tak mok adního charakteru. Bližší vymezení není zatím možné. 265

Zaznamenané druhy (obsáhlost vý tu je dána tím, že do d ív jších pr zkum byly zahrnuty také lokality vzdálen jší od rybníka, tudíž pro floristickou ást jsem taktéž rozsah zkoumané plochy rozší il.) * nepotvrzené druhy udávané VELÁTOVOU (1999) Aegopodiumpodagraria, Agrostis canina, Achillea millefolium, Ajuga reptans, Alisma plantago-aquatica, Alnus glutinosa, Alopecurus aequalis, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Astrantia major, Barbarea vulgaris, Betonica officinalis, Betula pendula, Bidens cernuus, Bidens tripartitus, Briza media, Calamagrostis canescens, Calamagrostis epigejos, Callitriche palustris, Caltha palustris, Campanulapatula, Campanularotundifolia*, Cardamineamara, Cardamine pratensis, Carex acuta, Carex bohemica, Carex canescens, Carex demissa, Carex echinata, Carex flacca, Carex flava, Carex hirta, Carex lasiocarpa, Carex leporina, Carex nigra, Carex pallescens, Carex panicea, Carex paniculata, Carex rostrata, Carex vesicaria, Centaurea jacea, Cerastium glomeratum, Cirsium arvense, Cirsium canum, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Cirsium rivulare, Comarum palustre, Crataegus species, Crepis mollis, Crepis paludosa, Cynosurus cristatus, Dactylorhiza majalis, Deschampsia cespitosa, Dryopteris dilatata, Eleocharis palustris, Epilobium ciliatum, Epilobium palustre, Equisetum arvense, Equisetum fluviatile, Equisetum palustre, Equisetum sylvaticum, Eriophorum angustifoli, Festuca rubra, Filipendula ulmaria, Fragaria vesca, Frangula alnus, Galeopsis pubescens, Galium boreale, Galium palustre, Galium pumilum, Galium uliginosum, Geum rivale, Gladiolus imbricatus, Glyceria fluitans, Gnaphalium uliginosum, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Inula salicina, Juncus articulatus, Juncus bulbosus*, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Juncus filiformis, Lamium album, Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Lemna minor, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Luzula campestris, Lycopus europaeus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha verticillata agg., Menyanthes trifoliata, Molinia caerulea, Myosotis palustris agg., Myosoton aquaticum, Oenantheaquatica, Paris quadrifolia, Persicaria amphibia, Persicaria bistorta, Persicaria hydropiper, Persicaria lapathifolia, Peucedanum palustre, Phalaris arundinacea, Phleum pratense, Phragmites australis, Plantago lanceolata, Plantago major, Plantago media, Poa annua, Poa nemoralis, Poa palustris, Poa pratensis, Polygala vulgaris, Polygonatum verticillatum, Potentilla anserina, Potentilla erecta, Prunella vulgaris, Ranunculus acris, Ranunculus aquatilis, Ranunculus auricomus, Ranunculus flammula, Ranunculus repens, Ranunculus sceleratus, Rhinanthus minor, Rorippa amphibia, Rubus fruticosus agg., Rubus idaeus, Rumex acetosa, Rumex obtusifolius, Salix aurita, Salix cinerea, Salix fragilis, Salix purpurea, Sambucus nigra, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scorzonera humilis, Scutellaria galericulata, Selinum carvifolia, Senecio nemorensis agg., Senecio ovatus, Serratula tinctoria, Solanum dulcamara, Sorbus aucuparia, Sparganium erectum, Sphagnum div. sp., Stachys sylvatica, Stellaria graminea, Succisa pratensis, Symphytum officinale, Tanacetum vulgare, Taraxacu sect. Ruderalia, Thymus pulegioides, Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Trollius europaeus, Tussilago farfara, Typha angustifolia*, Typha latifolia, Urtica dioica, Utricularia australis, Valeriana dioica, Veronica chamaedrys, Veronica officinalis, Veronica scutellata, Veronica serpyllifolia, Vicia cracca, Viola palustris Rybník Náveský Rybník, který byl teprve v roce 2002 zahrnut do pr zkumu. Litorální pásmo je siln narušováno rybami, které byly pro nedostatek potravy nuceny vjížd t i do míst z hlediska 266

predace siln nebezpe ných. Jedná se ze sledovaných o nejnarušen jší rybník. Samotná potravní nouze byla zjišt na p i díl ích pr zkumech rybníka (pr zkum planktonu, neinvazivní rozbor výplachu zažívacího traktu odchycených ryb) v rámci grantu MŽP R VaV 640/8/00 Management rybníká ského hospoda ení šetrného k p írod. Tomuto stavu p ipisuji absenci druhu Potamogeton gramineus, který byl v minulosti nalezen. Zaznamenaná spole enstva: Litorál je velice narušen, p esto se dají nalézt fragmenty as. Utricularietum australis, as. Caricetum gracilis a as. Caricetum rostratae. Na tyto porosty navazuje eutrofizací narušené slatinné louky as. Caricetum goodenowii a zbytky luk svaz Calthion. svaz Litorellion uniflorae V celku dob e vyvinuté spole enstvo bahni ky jehlovité. svaz Violion caninae Na hrázi jsou zachovány fragmenty oligotrofního spole enstva tohoto svazu. Zaznamenané druhy * nepotvrzené druhy udávané JIRÁSKEM (1993) Agrostis canina, Agrostis stolonifera, Achillea ptarmica, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus pratensis, Batrachium aquaticum, Bidens cernua, Callitriche palustris, Caltha palustris, Campanula rotundifolia, Carex canescens, Carex gracilis, Carex leporina, Carex nigra, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Dianthus deltoides, Eleocharis acicularis, Eleocharis ovata, Eleocharis palustris, Elodea canadensis, Epilobium ciliatum, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Galium palustre, Glyceria fluitans, Glyceria plicata, Juncus articulatus, Juncus bulbosus, Juncus effusus, Juncus filiformis, Lycopus europaeus, Matricaria maritima, Myosotis palustris agg., Oenanthe aquatica, Peplis portula, Persicaria hydropiper, Persicaria maculata, Phragmites australis, Pimpinella saxifraga, Poa palustris, Potamogeton gramineus*, Potentilla erecta, Ranunculus auricomus, R. flammula, Rorippa palustris, Rumex maritimus, Scutellaria galericulata, Sparganium erectum, Stellaria palustris, Trifolium repens, Veronica scutellata, Viola palustris Rybník Habartovský Taktéž rybník zahrnutý do pr zkumu teprve v roce 2002. Pat í mezi botanicky nejkrásn jší. Naleznete zde velké porosty rdestu plovoucího, šípatky st elolisté, stulíku žlutého. Nahrázijeinvazní netykavkažlaznatá. Potok, který napájí tento rybník, doprovází olšina. Ve východní ásti je siln zastoupen porost chrastice rákosovité. Zaznamenaná spole enstva As. Stellario-Alnetum glutinosae Porosty doprovázející potok, který napají Habartovský rybník. V jarním aspektu zde naleznete siln zastoupený druh Anemone nemorosa a Leucojum vernum. As. Phalaridetum arundinaceae Spole enstvo, které zde por stá zna nou ást b ehu rybníka v okolí p ítoku bezejmenného potoka. Spole enstvo je druhov siln chudé (p evaha lesknice a lipnice bahenní). 267

As. Sagittario-Sparganietum emersi V celých Železných horách bylo zaznamenáno pouze spole enstvo ochuzené o šípatku (JIRÁSEK 1998). Na rybníku nebyly tyto porosty v minulosti zaznamenány, protože se na n m chovaly býložravé ryby. Pro nevýhodnost (pytláctví, silný lovvolavek)seod tohoto chovu upustilo. Obsádka je v dnešních dnech malá aschovemjenmladých ryb (K2). Díky tomuto stavu se na tomto rybníku mohlo vytvo it i spole enstvo se zevarem jednoduchým a šípatkou st elolistou. Sn.1 Datum: 16.8.2002, Plocha: 10.00 m 2, E 1 pokryvnost: 50 % Sagittaria sagittifolia 2, Sparganium emersum 2, Sparganium erectum 1, Alisma plantago-aquatica +, Glyceria fluitans +, Lemna minor + As. Myriophyllo-Nupharetum P kn vyvinuté porosty stulíku s p ím sí leknínu (Nymphea candida) ašípatky. Spole enstvo por stající zna nou ást rybníka. As. Polygono-Potametum natantis I zde pouze jednodruhová asociace (jen s druhem Potamogeton natans), která je v Železných horách velice vzácná. Spole enstvo je zde však siln zastoupené. Další zaznamenaná spole enstva, která nejsou však plošn p íliš zastoupená: As. Phragmitetum communis As. Typhetum latifoliae Svazu Salicion cinereae As. Caricetum gracilis Zaznamenané druhy Achillea ptarmica, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alisma plantago-aquatica, Alnus glutinosa, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Avenula pubescens, Betula pendula, Bistorta major, Calamagrostis canescens, Caltha palustris, Cardamine amara, Cardamine pratensis, Carex canescens, Carex elongata, Carex gracilis, Carex hirta, Carex nigra, Carex pallescens, Carex panicea, Carex pilulifera, Carex remota, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cerastium arvense, Cerastium holosteoides, Cerasus avium, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Dactylorhiza majalis, Deschampsia cespitosa, Equisetum fluviatile, Filipendula ulmaria, Galium palustre, Glyceria fluitans, Holcus lanatus, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium oppositifolium, Impatiens glandulifera, Impatiens noli-tangere, Iris pseudacorus, Juncus filiformis, Lathyrus pratensis, Lemna minor, Leucojum vernum, Luzula campestris, Lycopus europaeus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Myosotis palustris agg., Nardus stricta, Nuphar lutea, Nymphaea candida, Phalaris arundinacea, Phragmites australis, Picea abies, Polygala vulgaris, Potamogeton natans, Potentilla erecta, Primula elatior, Ranunculus auricomus, Ranunculus flammula, Rhinanthus minor, Rumex aquaticus, Rumex obtusifolius, Sagittaria sagittifolia, Salix cinerea, Salix fragilis, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Selinum carvifolia, Sparganium emersum, Sparganium erectum, Succisa pratensis, Taraxacum officinale, Tithymalus cyparissias, Typha angustifolia, Typha latifolia, Veronica serpyllifolia, Viola palustris 268

Rybníkv PRMok adlo Na rybníku se chovají jak kachny tak ryby. Tento stav je však i z hlediska hospoda ení neudržitelný. To se odrazilo i na stavu rostlinstva. Litorál je v celku zachovalý, ale natantní i submerzní rostliny jsem nezaznamenal. Nejcenn jší plochy jsou hlavn v okolí tohoto rybníka proti proudu Cerhovky k Novému Mlýnu. Ty však nebyly do tohoto pr zkumu zahrnuty. Zaznamenaná spole enstva As. Lemnetum minoris Nep íliš vyvinuté spole enstvo. Bylo zaznamenáno spíše jako subdominanta rákosin. As. Caricetum gracilis Toto velice asté spole enstvo železnohorských rybník je vyvinuto i zde. V hydrofázi navazuje na rákosiny a sm rem k sušším ekotop mpakna následující asociaci a na porosty svazu Molinion a Calthion. As. Caricetum acutiformis P kn vyvinuté spole enstvo s ost icí ostrou v ásti litorálu, který není p íliš asto p eplavován. Znatelný je však chov kachen, který tuto ást litorálu také degraduje. As. Phragmitetum communis Asociace je vyvinuta jen áste n v litorálu, zde navazuje na as. Caricetum gracilis. T žišt m této asociace jsou pravideln p eplavované plochy nad rybníkem. Svaz Molinion Svaz je dob e vyvinut na louce mezi rybníkem a Cerhovkou. Je však znatelná mírná degradace. Svaz Calthion Tento svaz jsem také zaznamenal jako u p edešlého svazu na zmín né lokalit. Taktéž izdejeznát ruderalizace ( asté jsou p echody ke svazu Filipendulion). Na této lokalit je siln zastoupen hladýš pruský Další navazující spole enstva: as. Caricetum acutiformis, as. Luzulo Quercetum (podél Cerhovky), as. Chaerophyllo-Alnetum (podél Cerhovky nad rybníkem) Zaznamenané druhy * Nepotvrzené druhy udávané JIRÁSKEM (1995): Acer pseudoplatanus, Agrostis canina, Alnus glutinosa, Alnus incana, Asarum europaeum, Betonica officinalis, Bistorta major, Brachypodium sylvaticum, Caltha palustris, Caltha procumbens*, Campanula trachelium, Carex acutiformis, Carex brizoides, Carex elongata, Carex flacca, Carex flava*, Carex gracilis, Carex hartmannii, Carex hostiana, Carex nigra, Carex panicea, Carex paniculata*, Carex pulicaris, Carex remota, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cerasus avium, Cirsium rivulare, Comarum palustre*, Corylus avellana, Crepispaludosa, Crepissuccisifolia*, Dactylorhiza majalis*, Dianthus deltoides, Epilobium palustre, Eriophorum angustifolium*, Eriophorum latifolium*, Festuca tenuifolia, Filipendula ulmaria, Fraxinus excelsior, Galeobdolon montanum, Galeopsis speciosa, Helianthemum grandiflorum, Hieracium sabaudum, 269