Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra



Podobné dokumenty
Eutrofizace Acidifikace

05 Biogeochemické cykly

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

Dekompozice, cykly látek, toky energií

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Modul 02 Přírodovědné předměty

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Biogeochemické cykly

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Obnovitelné zdroje energie

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Obnovitelné zdroje energie

Zemské systémy a cykly

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie


Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Biologické odstraňování nutrientů

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Biologické odstraňování nutrientů

Slunce # Energie budoucnosti

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Energetické problémy

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Maturitní otázky do zeměpisu

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

J i h l a v a Základy ekologie

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

VY_32_INOVACE_ / Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Abiotické faktory působící na vegetaci

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Historické poznámky. itý se objevil

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

ends/pictures/f10_1.gif

J i h l a v a Základy ekologie

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Transkript:

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra

Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra - organismy Biogeochemie se zabývá studiem cyklů chemických prvků uvnitř a mezi zásobníky.

Biogeochemické cykly rozlišujeme podle typu základního rezervoáru - plynné (atmosféra, hydrosféra) : H 2 0, N 2, O 2, -sedimentové(zemská kůra): P, S, Ca, Fe Narozdíl od energie mohou být chemické látky použity opakovaně a jejich cyklování je výrazným rysem klíčová role rozkladačů. Globální i lokální cykly chemických látek zásadně ovlivněny činností organismů včetně člověka.

Koloběh uhlíku úzká vazba k toku energie převážně plynný cyklus globálně poháněný protichůdnými silami fotosyntézy a respirace růst role litosférického zásobníku (spalování fosilních paliv) terestrické rostliny přijímají plynný CO 2, vodní převážně hydrogenuhličitany

Koloběh uhlíku

Skleníkový efekt růst koncentrace spalování fosilních paliv a kácení trop. pralesů 1750-1984 růst z 280 na 345 ppm Koncentrace CO 2 Mauna Loa

Koloběh dusíku plynný cyklus nejvýznamnější atmosférická fáze atmosférická fixace (výboje blesků) 4 %, zbytek biologická fixace nutná energie k rozštěpení trojné vazby ovlivnění činností člověka - odlesnění (nárůst dusičnanů ve vodách), hnojiva eutrofizace, spalování fosilních paliv a zemědělství oxidy dusíku acidifikace průmyslová fixace stejná jako přirozená

Koloběh dusíku nitrifikace chemolitotrofní, G- bakterie, Nitrosomonas, Nitrobacter denitrifikace anaerobní proces, Pseudomonas, Bacillus

Koloběh fosforu sedimentární typ vždy opouští pevninu a včleňuje se do sedimentů (průměrně po 10 milionech let v oceánu) hlavními zásobníky sedimenty, horniny, voda ovlivnění činností člověka zemědělství, lov mořských ryb, čistící prostředky - eutrofizace

fosfátová past Koloběh fosforu

Člověk a biosféra Historický růst lidské populace Vliv člověka na ekosystémy v holocénu

Člověk a biosféra aplikace ekologických zákonitostí na lidskou populaci a ekosystémy, které jsou pod vlivem člověka změny globální lidské populace char. dlouhé období s přírůstkem > 2 %, ohromná biomasa vysoká potřeba energie obnovitelné X neobnovitelné zdroje dodatková energie (agrotechnika, průmyslová hnojiva, stroje, nafta, elektřina) pro udržení umělých ekosystémů

Změny početnosti globální lidské populace v čase Nástroje Zemědělství Průmysl 1850

Souhrn přírodních a kulturních změn v holocénu

Průběh vztahu člověka a přírodního prostředí

Rozšíření člověka na konci ledové doby

Vymírání velkých savců

Průběh odlesňování v Británii

Vývoj vegetace ve Středomoří

Nejnápadnější změny v důsledku působení člověka mizení tropických lesů erose ztráta orné půdy zvětšování plochy pouští pokles zásob podzemní vody pokles druhové diverzity vzestup globální teploty

Eutrofizace

Antropogenní (kulturní) eutrofizace X přirozená 70. léta 20. století polovina fosforu pochází z pracích prášků Experimetal Lakes Area (ELA), SZ Ontario Schindler (1973) dusík a fosfor dusík dusík a organický uhlík organický uhlík - následné srovnání s referenčními jezery nebo s částí jezera oddělenou umělou stěnou

Experimetal Lakes Area (ELA) Lake 226 Anabaena spiroides

Vodní květy hromadný výskyt druhů, které mají schopnost shromažďovat se u hladiny a zde se zviditelnit vytvářením okem patrných shluků velké kolonie nižší růstová rychlost schopnost fixace dusíku, nejedlé praktický dopad na vodohospodářství - hygienu (potenciální tvorba toxinů) - rybí produkce - rekreace

Brněnská přehrada

Možnosti omezení rozvoje vodních květů snížení přísunu živin, odvedení pod nádrž mechanické odstraňování sítě v místech akumulace květu cyanofágové asanační opatření nákladné, účinné jen, je-li odstraněn zdroj živin -těžba sedimentů sací bagry - imobilizace fosforu v sedimentech (hypolimnetické aerátory, injikace dusičnanu) koagulanty, flokulanty, algicidy

Profil sedimentu jezera Baldeggersee ve Švýcarsku ukazující nástup anoxie v důsledku eutrofizace

Záznam průběhu eutrofizace jezeta Lough Neagh ve Skotsku

Acidifikace komplex přirozených i antropických příčin přirozené procesy (sopečná činnost, mikrobiální procesy) v současnosti mnohonásobně převyšovány lidskou činností zdroje acidifikujících polutantů spalování fosilních paliv, automobilová doprava zemědělská výroba nejvíce postiženo Skandinávie, horská jezera varovné příznaky hynutí ryb, zvýšení průhlednosti

Záznam průběhu acidifikace jezera Loch Chon ve Skotsku

Ústup acidifikace Swan Lake v Kanadě