Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách
|
|
- Miluše Bednářová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn, Cu, Mo, Ni, Se, V, Zn stopové prvky variabilní Li, Rb, Cs, Ag, Be, Sr, Ba, Cd, Al, Ti, Ge, Pb, As Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál prostředí významná souvislost mezi atmosférickým CO 2 a vodou řada lidských aktivit narušuje globální cyklus uhlíku cyklus uhlíku provází cyklus síry Význam uhlíku C a CO 2 klíčová role ve stavu zemské biosféry jeho vliv na klima předmětem řady modelů odhad obsahu CO 2 v preindustriální atmosféře izotopové složení růstových zón dřevin složení karbonátů složení uzavřeného vzduchu v antarktickém ledu Obsah C v nejdůležitějších rezervoárech rezervoár Gt C atmosféra 750 terestrická biosféra 610 půdy povrch oceánu hluboké části oceánu fosilní paliva uhlí ropa 500 zemní plyn 500 Formy výskytu CO 2 ve vodách Volný oxid uhličitý Veškerý CO 2 Vázaný CO 2 HCO 3 - CO 3 2-1
2 Rozpouštění CO 2 ze vzduchu CO2 ( air) CO2 ( H 2O) Reakce s vodou CO 2 + H 2O H 2CO3 Disociace kyseliny do 1. stupně + 2CO3 H + HCO3 Disociace kyseliny do 2. stupně H HCO H CO 3 Zastoupení jednotlivých forem CO 2 závisí především na hodnotě ph vody + Procentuální zastoupení forem CO 2 v závislosti na ph ph CO 2 HCO 3 - CO Uhličitanová rovnováha Vysoce účinný pufrační systém Velice rozšířený v přírodním prostředí Určuje množství anorg C pro fotosyntézu Vazebná kapacita HCO 3 - a CO 3 2- pro kationty (Srážení CaCO 3 ) Cyklus uhlíku Kyslík 99.5 % oxidy v zemské kůře a plášti 0.36 % v atmosféře 0.01 % v biosféře Klíčové procesy: výměna CO 2 mezi atmosférou a hydrosférou výměna CO 2 mezi atmosférou a terestrickou biosférou výměna CO 2 mezi povrchovými a hlubokomořskými částmi oceánů celkově uvolnitelný CO 2 z antropogenních procesů vliv růstu obsahu CO 2 na asimilační procesy základní biogenní prvek spolu se železem nejhojnější prvek na Zemi základní stavební prvek v litosféře vazba v silikátech a aluminosilikátech tvoří 2. hlavní složku zemské atmosféry oxidy uhlíku, vodíku, dusíku a síry volný kyslík ozón ve formě sloučenin se účastní většiny cyklů hlavním zdrojem fotosyntéza 2
3 Cyklus kyslíku Cyklus kyslíku Klíčové procesy: fotosyntéza fotolýza dýchání rozkladné procesy zvětrávání spalování fosilních paliv, požáry Dusík Cyklus dusíku biogenní prvek, atmofilní charakter největším rezervoárem dusíku je atmosféra především jako stabilní, málo reaktivní N 2 rovněž ve velmi reaktivních formách, ale v daleko menším množství (NO x, NH 3, NO 3 - ) cyklus dusíku významně ovlivněn člověkem několik částí: fyzikální procesy a transport sloučenin dusíku abiotické transformace v atmosféře biologické procesy fixace dusíku N 2 NH 3, NH 4 + denitrifikace nitrifikace NO 3 -, NO 2 - asimilace amoniaku amonifikace asimilační nitrátová redukce N org Cyklus dusíku Klíčové toky: biologická fixace antropogenní fixace emise z půd spalování fosilních paliv spalování biomasy výboje v atmosféře 3
4 Fosfor důležitý biogenní prvek nemá důležité plynné sloučeniny - transport atmosférou není tak významný nepodléhá mikrobiálním transformacím oxidačně-redukční reakce - nemají takový význam jako v cyklech ost. biogenních prvků Koloběh P v oligotrofní a eutrofní nádrži Cyklus fosforu Klíčové procesy: zvětrávání matečné horniny rozklad organického materiálu příjem rostlinami, vstup do potravního řetězce do atmosféry spalováním organických materiálů, větrnou erozí, vodním aerosolem z atmosféry suchou/mokrou depozicí Cyklus vysoce antropogenně ovlivněn těžba fosfátů hnojiva, detergenty Síra důležitý biogenní prvek mobilní prvek významný antropogenní kontaminant nejvýznamnější zdroje: anaerobní respirace bakterií, redukujících sírany vytváření mořských aerosolů vulkanická činnost oxidace organické síry a sulfidů 4
5 Cyklus síry Klíčové procesy: ve vodním prostředí - produkce H 2 S a CH 3 SCH 3 (v oceánech) mikrobiální činností spalování fosilních paliv v atmosféře oxidace až na SO 2 jako součást srážek zpět do půdy využití anaerobními organismy rozklad organické hmoty zpětné uvolnění do prostředí Draslík významný biogenní prvek patří mezi nejrozšířenější prvky zemské kůry vysoce reaktivní výskyt pouze ve sloučeninách křemičitany, živce, slídy významnou součástí mořské n. minerální vody důsledek hydrolýzy hornin v atmosféře součást terigenního prachu slabě radioaktivní (poločas rozpadu 1, let) Draslík nezbytný pro správný metabolismus buněk významný pro průběh fotosyntézy značný vliv na látkovou výměnu sacharidů vliv na vodní režim rostlin zvýšený obsah K + v prostředí: pozitivně ovlivňuje příjem aniontů (H 2 PO 4 -, NO 3 -. Cl - ) potlačuje příjem Na +, Mg 2+, Ca 2+, Mn 2+, Zn 2+ některé prvky jej mohou částečně nahrazovat (Rb, Cs, Na, Li) Železo důležitou součástí enzymů účastní se metabolismu dusíku a syntézy chlorofylu v oceánech limitující faktor pro růst fytoplanktonu antropogenní ovlivnění těžba železných rud relativně nevýznamné Základní typy sloučenin Fe Ve formě sloučenin v mnoha rudách hematit (Fe 2 O 3 ), limonit (Fe 2 O 3.xH 2 O), magnetit (Fe 3 O 4 ), siderit (FeCO 3 ), pyrit (FeS 2 ) V půdách baz. fosfáty, karbonáty, sulfáty V hydrosféře Fe 2+, komplexy V atmosféře terigenní prach Teplotně zvrstvené jezero železo oxidující baktérie masový rozvoj v oblasti výskytu redukovaného železa a zároveň kyslíku zvyšující se obsah rozpuštěného železa Fe 2+ výrazně zvyšuje vodivost vody. 5
6 Koloběh železa Mangan úzce souvisí s koloběhem fosforu Fe(II) forma mobilnější, vyskytuje se zejména v prostředí bez kyslíku podzemní vody, dno nádrží Fe (III) vázáno fosforečnany na nerozpustnou formu oxidace Fe 2+ na Fe 3+ jako zdroj energie význam při fixaci řady kationtů a aniontů esenciální, minoritní prvek obdobné chemické i geochemické vlastnosti jako železo manganové konkrece kulovité útvary na mořském dně velikost několik cm až metr základní tuhou fází hydratovaný oxid manganu složeny z celé řady sloučenin přechodných kovů vznik srážením a koprecipitací z přesycených roztoků Základní typy sloučenin Mn Téměř vždy současně s rudami železa pyrolusit (MnO 2 ), manganit (MnO(OH)), dialogit (MnCO 3 ) V půdách Hydratované oxidy, karbonáty, silikáty, fosfáty V hydrosféře Mn(II) kyselé redukční prostředí V atmosféře terigenní prach Vápník významný esenciální prvek v prostředí velice hojný 5.místo co do obsahu v litosféře ČR patří mezi státy s nejbohatším výskytem hornin vápencového typu součástí schránek organismů rozsáhlé antropogenní ovlivnění cyklu Ca Hliník hlavní litofilní prvek 3. nejvíce zastoupeným prvkem zemské kůry prakticky se nevyskytuje v žádné živé tkáni velmi reaktivní výskyt převážně ve sloučeninách v kyselém prostředí Al +3 v alkalickém prostředí AlO 2 - velmi nízká migrační schopnost 6
7 Koloběh hliníku antropogenní ovlivnění cyklu relativně nízké ovšem význam změn značný zejména vliv na živé organismy kyselá depozice --- zvýšení obsahu rozpuštěného Al v povrchových vodách a půdním roztoku vyšší koncentrace rozpustných forem pro vegetaci toxické Koloběh hliníku obsah v povrchových vodách především ve formě suspendované tuhé fáze transport v oblastech se zvýšenou erozí obsah v atmosféře součást terigenního aerosolu antropogenní úlety z topenišť litofilní, stopový prvek Berylium soli mimořádně toxické, potenciálně karcinogenní poměrně reaktivní v přírodě pouze ve formě sloučenin (v mocenství Be 2+ ) především v kyselých horninách vstupuje do struktur biotitu, amfibolu a živců + samostatné velmi stabilní akcesorické minerály beryl mnoho odrůd (smaragd, akvamarín) v atmosféře aerosol ze spalování uhlí Berylium vlivem lidské činnosti může být druhotně mobilizován kyselá atmosférická depozice urychlení chemického zvětrávání hornin prvky jsou pak vyluhovány do podzemních i povrchových vod nárůst koncentrace rozpuštěných forem Olovo Antropogenní vliv na koloběh Pb převážně chalkofilní, stopový prvek, toxický, kumulativní typ jedu ve sloučeninách Pb 2+, Pb 4+ v litosféře galenit (PbS) v půdách bazické karbonáty, fosfáty, sulfáty v hydrosféře Pb 2+, PbCO 3, kompl. s Cl - v atmosféře aerosol značné antropogenní ovlivnění cyklu výroba el. akumulátorů konstrukce vodovodních rozvodů vnitřní stěny vysokoobjemových nádob na uchovávání koncentrované kyseliny sírové materiál pro výrobu střeliva vysoká specifická hmotnost vysoká průraznost antidetonační přísada do benzínů zpomaluje rychlost hoření a zvyšuje oktanové číslo 7
8 Kadmium toxický stopový prvek, kumulativní jed výskyt ve sloučeninách Cd 2+ v litosféře izomorfní v ZnS v půdách labilně vázaný v hydrosféře - Cd 2+ +, CdHCO 3 v atmosféře společně se Zn v průmyslových aerosolech antropogenní ovlivnění průmyslové odpadní vody, průmyslová hnojiva mobilizace v povrchových vodách jejich acidifikací Rtuť jedna z nejtoxičtějších látek toxicita sloučenin Hg - závislá na jejich rozpustnosti ve vodě kumulativní typ jedu vysoká tenze par kovové rtuti vysoká reaktivita iontů rtuti se sloučeninami obsahující SH a alkylové skupiny Formy výskytu rtuti Koloběh rtuti Elementární rtuť (Hg 0 ) Kovová rtuť Páry rtuti Anorganické sloučeniny Sloučeniny jednomocné rtuti (Hg + ) Sloučeniny dvojmocné rtuti (Hg 2+ ) Organické sloučeniny Metylrtuť Etylrtuť Fenylrtuť přírodní zdroje vulkanická činnost zvětrávání hornin odpařování z povrchu země a oceánů antropogenní zdroje přímé těžba, elektrolytická výroba chlóru, přístroje obsahující rtuť, rtuťové zářivky nepřímé spalování fosilních paliv či chemického odpadu, výroba cementu Epidemie otrav metylrtutí Koloběh rtuti léta min. stol. v Japonsku otrava rtutí vážné zdravotní potíže, úmrtí původcem ryby žijící ve vodách znečištěných odpady z chemických továren počátek 70. let min. stol. v Iráku Otrava z osivového obilí mořeného pesticidem na bázi metylrtuti 8
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceC1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Více2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
VíceHlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh
Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh Stabilita prostředí je určována: ph kyselost prostředí regulace: karbonátový systém, výměnné reakce jílových minerálů rezervoáry: kyselost CO 2 v atmosféře,
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceEkosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceChemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy
VíceN N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
Víceostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceEnvironmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
VíceGeochemie endogenních procesů 1. část
Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první
VícePřílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
VíceHydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK
1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 23 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceKyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceGalvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au
Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od
VíceAcidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceHorniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceKovy a metody jejich výroby
Kovy a metody jejich výroby Kovy v periodické tabulce Základní vlastnosti kovů 80 % prvků v přírodě jsou kovy, v PSP stoupá kovový charakter směrem DOLEVA Vlastnosti: Fyzikální kovový lesk kujnost a tažnost
VíceK O V Y. 4/5 všech prvků
K O V Y 4/5 všech prvků Vlastnosti kovů 4/5 všech prvků jsou kovy kovový lesk dobrá elektrická a tepelná vodivost tažnost a kujnost nízká elektronegativita = snadno vytvářejí kationty pevné látky (kromě
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceAnorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
VíceZáklady analýzy potravin Přednáška 1
ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VíceÚprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ
Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek
VíceHOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2
HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VícePrvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011
FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceSOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý
SOLI Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s vlastnostmi solí,
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 23. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceNejdůležitější kationty ve vodách
Sodík obsah v zemské kůře 2,6 %, do vody se vyluhuje převážně z alkalických hlinitokřemičitanů (např. albit Na[AlSi 3 O 8 ]), solných ložisek, z některých jílových materiálů Umělým zdrojem jsou odpadní
VíceEnvironmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Oxidace a redukce jsou chemické reakce spojené s výměnou elektronů. Při oxidaci látka elektrony uvolňuje a její oxidační číslo se zvyšuje.
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceMineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
VícePřechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny
Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny - jsou to d-prvky, nazývají se také přechodné prvky - v PSP jsou umístěny mezi s a p prvky - nacházejí se ve 4. 7. periodě - atomy přechodných prvků mají
VíceNejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení
Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Hodnota ph Hodnota ph je nejdůležitější veličinou, která charakterizuje kvalitu vody. Udává, zda je voda alkalická nebo kyselá a
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceUkázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný
Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:
VíceOrganické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
VíceJednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zkoušení hnojiv 2. vydání Brno 2015
Číslo Název postupu postupu ÚKZÚZ 20001.1 Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny Zdroj 20010.1 Stanovení obsahu popela a spalitelných látek gravimetricky 20020.1 Stanovení obsahu chloridů
VíceDUM č. 4 v sadě. 24. Ch-2 Anorganická chemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 4 v sadě 24. Ch-2 Anorganická chemie Autor: Aleš Mareček Datum: 26.09.2014 Ročník: 2A Anotace DUMu: Materiál je určen pro druhý ročník čtyřletého a šestý ročník víceletého
VícePrvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0
Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční
VíceOPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ. Jaroslav Hrabal, MEGA a.s., Drahobejlova 1452/54, 190 00 Praha 9 e-mail: audity@mega.cz Něco na úvod Boj
VíceOchrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceBiogeochemické cykly
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 12.3.2013
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceDUM č. 2 v sadě. 24. Ch-2 Anorganická chemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 24. Ch-2 Anorganická chemie Autor: Aleš Mareček Datum: 26.09.2014 Ročník: 2A Anotace DUMu: Materiál je určen pro druhý ročník čtyřletého a šestý ročník víceletého
VíceVyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag Cl - NaOH. atomy: Cu Ag molekuly: Cl 2 CO H 2 SO 4 NaOH kationty: Fe 2+ Na +
OPAKOVÁNÍ Vyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag Cl - NaOH atomy: Cu Ag molekuly: Cl 2 CO H 2 SO 4 NaOH kationty: Fe 2+ Na + Vyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag
VíceLetní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace
Letní škola 2008 TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Periodická tabulka - komentář většina prvků v tabulce jsou kovy přesnější než těžké kovy je označení toxické kovy některé
VícePrvky V.A a VI.A skupiny
Prvky V.A a VI.A skupiny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr. Alena Jirčáková Prvky V.A skupiny - vlastnosti - Prvky s pěti
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceVyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-11 Téma: Soli Střední škola ok: 2012 2013 Varianta: A Soli Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník SOLI sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VícePŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
Více- Máte před sebou studijní materiál na téma KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN, který obsahuje nejdůležitější fakta z této oblasti. - Doporučuji také prostudovat příslušnou kapitolu v učebnici PŘEHLED STŘEDOŠKOLSKÉ
VíceKovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg)
Kovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 12.skupina
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceDusík a fosfor. Dusík
5.9.010 Dusík a fosfor Dusík lyn Bezbarvý, bez chuti a zápachu Vyskytuje se v dvouatomových molekulách N Molekuly dusíku extremně stabilní říprava: reakce dusitanů s amonnými ionty NH N N ( ( ( ( Výroba:
VíceSeminář z anorganické chemie
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
Více