Využívání fondů EU k podpoře podnikání v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Využívání fondů EU k podpoře podnikání v ČR Diplomová práce Autor: Kateřina Procházková Finance, oceňování majetku Vedoucí práce: Ing. Petr Soukup, CSc. Praha Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 06. 04. 2009.. Kateřina Procházková 2

Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Petru Soukupovi, CSc. z Bankovního institutu Vysoká škola, a.s., rodině a přátelům za jejich podporu. 3

Anotace práce Cílem práce je demonstrace možností pro malé a střední podnikatele z oblasti dotací z Evropské unie (Strukturálních fondů) a vypracování metodiky podnikatelského plánu jako zásadního dokumentu žádosti o dotaci v rámci programu Rozvoj. V práci se věnuji myšlenkám spolupráce mezi jednotlivými státy na bází hospodářské a sociální podpory jednotlivých regionů v rámci současné Evropské unie. Podrobně popisuji principy fungování Strukturálních fondů, strategické dokumenty. V další části se zabývám již konkrétním Operačním programem Podnikání a Inovace, kde popisuji priority operačního programu. Ve třetí kapitole se věnuji Programu Rozvoj, který je vymezený pro malé a střední podnikatele, popisuji základní podmínky programu, systém výběru projektů. Hodnocení je zaměřeno na bodování projektů z pohledu ekonomiky, souladu cílů projektu se strategickými cíli rozvoje jednotlivých regionů, zkušeností a odborných předpokladů žadatele, technického řešení a udržitelnosti samotného projektu po ukončení. Stěžejní částí práce je kapitola Metodiky zpracování žádosti o dotaci a příloha Podnikatelský plán. V této části popisuji založení ele. podpisu a Master účtu, vyplnění registrační žádosti. V příloze demonstruji metodiku zpracování podnikatelského plánu jako stěžejní část žádosti o dotaci. Annotation Destination work is demononstration choises for small and middle businessman from area grant of European Unieo (structural fund) and working out metodology enterprise plan as essentials dokument application for gran within frame development programme. At work give idea collaboration between individua stand on base economic and social support individua region within frame simultaneous European Union. Detailed describe principle functioning strucktural fund, strategic documents. In other part deal with already concrete operating programme business and innovation, where describe priority operating programme. In trird chapter give development programme, who is defined for small and middle businessman, describe basic condition programme, systém choice project. Evaluation is aim at project in view of economics, hormony destination project strategic goal development individua region, experience and technical condition petitioner, engineering solution and keeping.solitary project after ending. Crucial part work is chapter metodology processing application for grant and suplement enterprise plan. In this part descirbe establishment electronic signature and Master acount compliance with recording request. In under same cover demonstrate metodology processing enterprise plan as crucial part application for grant. 4

Obsah 1. Úvod... 7 1.1 Historie a současnost využívání dotací... 8 1.2 Principy fungování Strukturálních fondů... 12 1.3 Strategické dokumenty a operační programy... 13 1.3.1 Cíl Konvergence... 14 1.3 2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost... 17 1.3.3 Cíl Evropská územní spolupráce... 18 2. Operační program Podnikání a Inovace... 20 2.1 Priority operačního programu... 24 2.2 Priorita 2 Rozvoj firem MSP... 26 2.2.1 Rozvoj firem v ČR... 26 2.2.2 Priorita 2... 30 3. Program ROZVOJ... 34 3.1 Základní podmínky programu ROZVOJ... 35 3.2 Výběr projektů... 39 3.2.1 Ekonomické hodnocení projektu... 40 3.2.2 Soulad se strategickými cíli... 40 3.2.3 Zkušenosti a odborné předpoklady žadatele... 40 3.2.4 Technické řešení projektu... 41 3.2 5. Udržitelnost projektu... 41 3.3 Formální podmínky přijatelnosti projektu... 42 3.4 Publicita projektu... 43 4. Metodika zpracování žádosti o dotaci... 45 4.1 Registrační žádost... 46 4.1.1 Elektronický podpis... 46 5

4.1.2 Master účet... 46 4.1.3 Vyplnění registrační žádosti... 48 4.2 Plná žádost... 51 4.2.1 Informace o projektu... 52 4.2.2 Harmonogram projektu... 52 4.2.3 Rozpočet způsobilé výdaje... 52 4.2.4 Rozpočet zdrojová část... 53 4.2.5 Horizontální ukazatelé... 54 4.2.6 Závazné ukazatelé... 54 4.2.7 Monitorovací ukazatelé... 55 4.2.8 Přílohy k plné žádosti... 55 4.2.9 Prohlášení a závazky žadatele... 57 4.3 Podnikatelský plán... 59 5. Výsledky práce... 65 6. Závěr a doporučení... 67 7. Seznam použité literatury... 69 8. Seznam tabulek, obrázků... 70 9. Příloha... 71 6

1. Úvod Diplomová práce je odrazem vlastních zkušeností a dosavadně získanou praxí od roku 2004 2009 v oblasti Strukturálních fondů Evropské unie (dále jen fondy EU ). Cílem diplomové práce je detailně popsat metodický pokyn zpracování žádosti o dotaci vč. stěžejní části žádosti tj. podnikatelský plán. Metodika poskytne potenciálnímu žadateli přesný návod na bezchybné zpracování žádosti o dotaci vč. povinných příloh. Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (dále jen EU ), která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných region. Základní informace jsem získávala z vlastních zkušeností, z webových stránek Strukturálních fondů, z konzultací na ministerstvech - konkrétně na Ministerstvu Průmyslu a Obchodu. Diplomová práce je rozdělena do několika logických celků popisující konkrétní problematiku kapitoly - Historie fondů EU, Výchozí stav fondů EU, Podpora malého a středního podnikatele a Metodika pro MSP. Závěrečné kapitoly se zabývají výsledky práce a závěrem diplomové práce jako takovým. Význam využívání Strukturálních fondů nejen pro hospodářský růst, ale i pro sociální soudržnost je v rámci EU nezastupitelný. Fondy se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. Patřičný význam pro firmy - malé a střední podnikatele - je správné (bezchybné) zpracování projektů (žádostí o dotaci) a proto jsem si zvolila tuto tématiku, abych vypracovala metodické pokyny podání žádosti o dotaci vč. metodiky zpracování podnikatelského plánu, který je stěžejním dokumentem při hodnocení projektů. Metodické zpracování podnikatelského plánu uvádím v příloze. 7

1.1 Historie a současnost využívání dotací V roce 1957 byla podepsaná Římská smlouvy. Země, které podepsaly Římskou smlouvu, uvádějí v preambuli smlouvy potřebu posílit jednotu svých ekonomik a zajistit harmonický rozvoj snižováním rozdílů existujících mezi různými regiony a zmírňováním zaostalosti méně rozvinutých oblastí. V roce 1958 došlo k založení dvou sektorových fondů Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF). V návaznosti na to byl v roce 1975 vytvořen Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) pro přerozdělování části rozpočtových příspěvků členských států na rozvoj nejchudších regionů. V roce 1986 byl podepsán Jednotný evropský akt, kterým se vytvářejí podmínky pro skutečnou politiku soudržnosti, která má pomoci zemím jižní Evropy a dalším méně rozvinutým regionům vyrovnat se s nároky jednotného trhu. Na zasedání Evropské rady v Bruselu v únoru 1988 dochází k celkové přestavbě ve fungování Strukturálních fondů. V roce 1992 ve Smlouvě o Evropské unii (vstoupila v platnost v roce 1993) je soudržnost definována jako jeden z hlavních cílů Unie (vedle hospodářské a měnové unie a jednotného trhu). V roce 1994-1999 se koná edinburské zasedání Evropské rady (prosinec 1993), na kterém je rozhodnuto o přidělení 177 miliard ECU (v cenách roku 1999) na politiku soudržnosti. Ke Strukturálním fondům byl také vytvořen Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG). V Amsterodamské smlouvě v roce 1997 je potvrzen význam soudržnosti. Mimoto se v této smlouvě klade také důraz na nutnost spolupráce při snižování nezaměstnanosti. Na berlínském zasedání Evropské rady v březnu 1999 byla přijata reforma Strukturálních fondů a úprava fungování Kohezního fondu. Těmto fondům se v průběhu let 2000-2006 každoročně přiděluje přes 30 miliard EUR, takže za celé sedmileté období se touto cestou vynaložilo celkem 213 miliard EUR. Česká republika mohla v době 2004 2006 vyčerpat první dotace z období svého členství v EU. Dne 1. ledna 2007 začalo nové programovací období pro léta 2007 2013. Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007-2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v období 2007-2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního 8

rozpočtu ČR roku 2007. V porovnání počtu dotačních programu operačních programu se Česká republika dostala na první příčky oblasti podpory. Česká republika si v rámci komunikace získala pro svoji potřebu celkem 26 zaměření, kam dotace budou umísťovány. V tabulce 1 je uvedené porovnání počtu dotačních programů v jednotlivých zemí EU. Porovnání počtu dotačních programů v některých zemích EU Země Počet Belgie 10 Irsko 3 Německo 36 Rakousko 11 Slovensko 11 Maďarsko 15 Polsko 21 Slovinsko 3 Česká republika 26 Tabulka 1 Dne 1. ledna 2007 začalo nové programovací období pro léta 2007 2013 a Česká republika mohla teoreticky od tohoto data začít čerpat finanční prostředky alokované Evropskou komisí pro Českou republiku na projekty spolufinancované ze Strukturálních fondů. Bohužel počátek prvního žádání o dotace mohli žadatelé požádat až v prvních dnech roku 2008, s výjimkou programů, které má na starosti Ministerstvo obchodu a průmyslu. Ti vyhlásili možnost podávat žádosti o dotaci už v polovině roku 2008. A tak se Česká republika stala pro rok 2007 čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie. Ve skutečnosti byl Národní strategický referenční rámec schválen až 27. července 2007 a první tři programy samozřejmě ty, které na české straně vůbec nebyly připraveny byly schváleny 16. října 2007. Schválený Národní strategický referenční rámec je branou k začátku čerpání dotací z EU. Schválení zbývajících 23 operačních programů se podařilo během roku 2008, až na jediný operační program Výzkumu a vývoje pro inovaci, který byl podepsán teprve 1. října 2008. Pokud bychom počítali s tím, že čerpání ze Strukturálních fondů EU mohlo začít již 1. ledna 2007, představuje to zpoždění více jak rok a půl. 9

Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V období 2007-2013 se České republice nabízí celkem až 26,69 mld., což je přibližně 752,70 mld. Kč, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Česká republika dále musí mít připravenou soustavu programových dokumentů a nezbytné institucionální zajištění. Především však musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ani při splnění všech výše zmíněných předpokladů Česká republika nemusela z nabízené částky vyčerpat ani euro. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti se řídí principem programování, kdy projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech. Dotace se čerpají ze tří fondů EU Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Evropského sociálního fondu (ESF) Fondu soudržnosti (FS) Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů: Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury (např. výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákupu dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod.). Ochrana životního prostředí (např. budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadba regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů, investiční podpora vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání apod.). 10

Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce (např. úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod.). Rozvoj cestovního ruchu (např. rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod.). Rozvoj lidských zdrojů (např. rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdělávání apod.). Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou (např. výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod.). Podpora podnikání, vědy a výzkumu (např. podpora při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpora patentové aktivity podniků, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, výstavba a další rozvoj existujících průmyslových parků, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, podpora marketingových služeb apod.) 11

1.2 Principy fungování Strukturálních fondů Strukturální fondy a jejich rozdělování mezi nejlepší projekty musí naplňovat několik zásadních principů. Tyto principy musí být dodrženy i po ukončení úspěšného projektu, a také státními orgány při přípravě jakýchkoliv strategických dokumentů vztahujících se k dotacím z EU. Princip programování Členské země mohou čerpat finanční prostředky na základě víceletých a více-oborových programů rozvoje. Princip koncentrace Tento princip spočívá v koncentraci finančních prostředků do komplexních projektů na základě naplánovaných strategií rozvoje. Princip partnerství V rámci přípravy programových dokumentů je důležitá spolupráce mezi Evropskou komisí a příslušnými orgány na národní, regionální a místní úrovni. Princip adicionality (doplňkovosti) Finanční pomoc poskytovaná ze Strukturálních fondů slouží pouze k doplnění výdajů členských států. Princip monitorování a vyhodnocování Operace uskutečněné v rámci Strukturálních fondů jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány na základě efektivnosti vynaložených prostředků. Výše uvedené principy je nutné si zapamatovat při přípravě a řízení projektu. Je nutné upozornit na to, že nenaplnění indikátorů, zejména výstupů, může vést k navrácení finančních prostředků. 12

1.3 Strategické dokumenty a operační programy Veškeré dotace, které chce Česká republika vyčerpat a také již vyčerpala, se musí odrážet od schválených programových dokumentů, zásad a strategických plánů. V těchto plánech se popisují priority, kam by měly dotace směřovat. Základním dokumentem v rámci období čerpání dotací 2007 2013 je Národní strategický referenční rámec. Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007-2013. Zpracování Národního strategického referenčního rámce ČR 2007-2013 vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Východiskem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Analytická část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007-2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány. Národní strategický referenční rámec byl 27. července 2007 přijat Evropskou komisí a v současnosti probíhá proces schvalování jednotlivých operačních programů. Operační programy v období 2007-2013 bude v České republice využíváno přes 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. 13

1.3.1 Cíl Konvergence Podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů v České republice. V České republice pod něj spadají všechny kraje s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. (cca 730,00 mld. Kč). Sedm regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II (4,66 mld., cca 131,38 mld. Kč). Regionální operační program Severozápad je určen pro region soudržnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program Moravskoslezsko je určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. 14

Regionální operační program Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program Střední Morava je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží. Regionální operační program Jihozápad je určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program Střední Čechy je určen pro region soudržnosti Střední Čechy, který je totožný se Středočeským krajem. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží. Výše uvedené kraje mají specifikované priority, které každý z krajů potřebuje podpořit z dotací EU. Dále jsou zde stanoveny operační programy, které jsou specifikovány z pohledu tématu, dotace pokrývají celé území kraje. 15

V rámci cíle Konvergence je pro období 2007-2013 je připraveno celkem 8 tematických (sektorových) operačních programů. Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy. Osm tematických operačních programů (21,23 mld., cca 598,62 mld. Kč): Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Operační program Podnikání a inovace zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Tímto programem se budeme dále podrobněji zabývat v následujících kapitolách a představíme si detailní metodiku pro zpracování potřebné dokumentace vč. žádosti o dotaci z EU. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. 16

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Integrovaný operační program je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Operační program Technická pomoc určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce, který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudržnosti v ČR v letech 2007-2013. 1.3 2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Území hlavního města Prahy spadá pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro území hl. m. Prahy byly vytvořeny dva operační programy - Konkurenceschopnost a Adaptabilita. K rozdělení pro hl. m. Prahu mezi tyto dva programy na léta 207 2013 je připraveno 0,42 mld. (cca 11,73 mld. Kč). Operační program Praha Konkurenceschopnost je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. 17

Operační program Praha Adaptabilita je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, že účastníci projektů musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musejí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. 1.3.3 Cíl Evropská územní spolupráce Další a poslední možnosti pro čerpání dotací je podpora v oblasti posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 mld.. Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 je určen pro české kraje Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský, z německé strany jde o zemské okresy Cham, Freyung- Grafenau, Hof, Neustadt an der Waldnaab, Regen, Schwandorf, Tirschenreuth a Wunsiedel im Fichtelgebirge, Amberg-Sulzbach, Bayreuth, Deggendorf, Kronach, Kulmbach, Passau, Regensburg a Straubing-Bogen a statutární města Amberg, Bayreuth, Passau, Regensburg a Straubing, Hof a Weiden. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko je určen pro české kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, z německé strany jde o regiony Vogtlandkreis, Aue- Schwarzenberg, Annaberg, Mittlerer Erzgebirgskreis, Freiberg, Weißeritzkreis, Sächsische Schweiz, Bautzen, Löbau-Zittau, Zwickauer Land, Stollberg, Mittweida, Meißen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Saale-Orla-Kreis, Greiz a statutárních měst Zwickau, Chemnitz, Dresden, Görlitz a Hoyerswerda a Plauen. 18

Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielskobialského. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko je určen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, ze slovenské strany jde o Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU, Norsko a Švýcarsko. Zaměřuje se na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje přístupů a nástrojů, které zlepší účinnost politiky regionálního rozvoje. Operační program Nadnárodní spolupráce je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Zaměřuje se na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů s cílem výměny a přenosu zkušeností především v oblastech inovací, dopravní dostupnosti, životního prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů. Síťový operační program ESPON 2013 - Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) - bude program ESPON 2013 zaměřen na průběžné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji tak, aby mohla být formulována doporučení založená na znalostech a vztahující se k rozhodnutím, jež jsou přijímána na politické úrovni. Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) - cíle programu jsou - zlepšení efektivnosti územní spolupráce, přispění ke kvalitě územní spolupráce a podpora implementace programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, poskytnutí prostoru regionům k diskuzi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací. 19

2. Operační program Podnikání a Inovace Pro stanovení podmínek poskytování finanční podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU jsou členské státy povinny vypracovat a předložit Evropské komisi ke schválení tzv. operační programy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vypracovalo pro období let 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. Operační program Podnikání a inovace navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen po vstupu České republiky do Evropské unie pro zkrácené programovací období let 2004-2006. OPPI byl vytvořen v návaznosti na hlavní strategické dokumenty ČR (Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje, Strategie udržitelného rozvoje, Národní inovační politika, apod.). OPPI je v souladu s Obecnými zásadami pro politiku soudržnosti Evropské unie 2007 2013 (Strategické obecné zásady Společenství, 2007 2013) a rozpracovává významnou část strategického cíle Národního rozvojového plánu ČR 2007 2013 Konkurenceschopná česká ekonomika. Kvalitní podnikatelské prostředí vytváří podmínky pro úspěšný vznik a rozvoj konkurenceschopných podnikatelských subjektů, které následně vytvářejí nová pracovní místa a celkově posilují hospodářskou a sociální soudržnost. České podnikatelské subjekty i nadále zaostávají z hlediska své kvality, vybavenosti, efektivity či inovativnosti za zeměmi Evropské unie. Předkládaný Operační program Podnikání a inovace na období let 2007-2013 je proto orientován právě na odstranění či eliminaci naznačených problémů a nedostatků. Jeho globálním cílem je proto zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství 20

založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. V makroekonomických hlavních směrech by měly členské státy zajistit ekonomickou stabilitu, zabezpečit ekonomickou udržitelnost, podporovat efektivní přidělování prostředků, podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami. V mikroekonomické sféře je navrženo rozšířit a prohloubit vnitřní trh, zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy, vytvořit příznivější podnikatelské prostředí, propagovat podnikatelskou kulturu a vytvořit prostředí podporující malé a střední podniky, zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, usnadnit inovace a zavádění informačních a komunikačních technologií. Z hlediska operačních programů je v programovacím období strukturálních fondů EU 2007-2013 podstatná mobilizace relevantních finančních prostředků a posílení spojení a koherence mezi EU a národními politikami v souvislosti s Lisabonskou strategií, zejména prostřednictvím společné technologické iniciativy, společné implementace národních výzkumných programů a vytvářením struktur ve vědě a průmyslu na evropské úrovni. Pro regionální diferenciaci makroekonomických indikátorů v České republice jsou charakteristické relativně malé meziregionální rozdíly v ekonomické úrovni - měřené ukazatelem HDP na obyvatele - a poměrně značná diferenciace základních indikátorů trhu práce. V komparaci s ostatními státy však patří Česká republika stále k územím s relativně novelizovanou ekonomickou úrovní. Vývojové trendy HDP ukazují, že diferenciace ekonomické úrovně nebyla transformačními procesy uplynulých deseti let natolik poznamenána, aby znamenala závažný společenský problém. Výraznou ekonomickou převahu si uchovává hlavní město Praha a svou váhu v rámci České republiky mírně zvyšuje ekonomika Středočeského kraje. Hlavní příčiny panujících regionálních rozdílů jsou ve zděděné struktuře ekonomické základny, zejména pokud jde o důsledky nadměrné koncentrace ekonomicky neperspektivních výrobních kapacit do některých oblastí. K rozdílům přispívá také současný nestejnoměrný rozvoj infrastruktury ovlivňující úroveň konkurenceschopnosti regionálních ekonomik. 21

Analýzy ukazují, že regionální údaje o úrovni HDP na obyvatele nejsou v nijak zřetelné korelaci s objemy zahraničních investic ani s dalšími potencionálními faktory ekonomického rozvoje: investicemi do zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center a s výdaji na výzkum a vývoj. Malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu. Tito podnikatelé, nepochybně i v důsledku podpory, která jim byla poskytována, byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. Význam uvedeného sektoru pro Českou republiku je tedy poměrně značný. Opatření k jeho stabilizaci zabezpečením plynulého cyklu vzniku, rozvoje a zániku podnikatelských subjektů a zejména k dalšímu zvyšování jeho přínosu pro celkový ekonomický rozvoj jsou však současně opatřeními k posílení sociální soudržnosti, vyrovnávání regionálních disparit v důsledku předchozího ekonomického vývoje a aktivní reakcí na zásadnější strukturální změny. Podpora pozice MSP v ekonomice České republiky nemá jen čistě ekonomické důvody. Je potřeba brát v úvahu i aspekt rozvoje podnikatelského prostředí, zejména úlohu MSP při zmírňování negativních vlivů strukturálních změn na zaměstnanost. Z analýz dosavadních výsledků realizace nástrojů podpory MSP se ukazuje, že je třeba se více orientovat na kultivaci prostředí pro podnikání a na zmírnění některých systémových nevýhod menších podniků ve srovnání s velkými. Především jde o problém malé kapitálové síly omezující financování velkých projektů, problém slabé pozice menších podniků v soutěži o zakázky, problém horšího přístupu k investicím do moderních technologií a licencí, včetně ochrany duševního vlastnictví (zaostávání v počtu přihlášených a udělených patentů), nerovnost v možnostech získání špičkových kvalifikovaných pracovníků. Při dlouhodobé konzervaci těchto rozvojových bariér by se malé a střední podniky dostaly do nerovné soutěže s velkými podniky a nepodílely by se ani na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky ani na využívání naakumulovaného kvalifikačního kapitálu v lidských zdrojích. 22

Operační program Podnikání a inovace spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld., což činí přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld.. Operační program Podnikání a inovace standardně vychází ze zpracovaných strategických dokumentů České republiky z Národního rozvojového plánu České republiky 2007-2013 a Národního strategického referenčního rámce ČR 2007-2013, dále: Strategické obecné zásady Společenství Strategie hospodářského růstu ČR Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Národní strategický referenční rámec Národní inovační politika ČR OPPI dále vychází z Koncepčních dokumentů Ministerstva průmyslu a obchodu: Průmyslová politika ČR Státní energetická koncepce ČR Koncepce podpory malého a středního podnikání Surovinová politika ČR, atd. V rámci plánování priorit a cílů operačního programu Podnikání a Inovace museli čeští vyjednavači v EU skloubit všechny výše uvedené dokumenty, aby z nich mohli vymodelovat již konkrétní prioritní osy, kterými se začneme nyní zabývat. Operační program Podnikání a Inovace má za cíl podporovat dotacemi malé a střední podnikatele na území České republiky. Konkrétně se zaměříme na podnikatele, kteří provozují činnost na území hospodářsky slabém. 23

2.1 Priority operačního programu Ve shodě s prioritními rozvojovými cíli Národního strategického referenčního rámce ČR na období 2007 2013, na základě důkladné analýzy stavu podnikatelského prostředí a se zvláštním zřetelem k problematice podpory inovací bylo v Operačním programu Podnikání a inovace (OPPI) stanoveno následujících sedm prioritních os, z nichž šest je věcně zaměřených a jedna prioritní osa je zaměřená na technickou pomoc. Operační program Podnikání a Inovace má stanovené oblasti, které chce podporovat dotacemi z EU. Pro tento program je celkem vyčleněno k rozdělení dotace 11,4% veškerý dotací z fondů EU připravených pro léta 2007-2013 pro Českou republiku. Podnikatel může čerpat dotaci na nákup nové a moderní technologie, rekonstrukci či nákup výrobních hal, zvyšování úrovně informační a komunikační technologie, zvyšování úrovně vzdělanosti zaměstnanců. Operační program Podnikání a inovace je dále zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Operační program obsahuje 7 hlavní prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Priorita 1. je nazývaná Vznik firem. Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 79,1 mil., tj. 2,6 % OPPI. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory. Prioritou 2 se nazývá Rozvoj firem, kterou se detailněji dále zabývat. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 663,0 mil., tj. 21,8 % OPPI. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, koupě podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. 24

Důležitou prioritou 3 je program s názvem Efektivní energie. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 121,6 mil., tj. 4,0 % OPPI. Např. výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. Prioritou 4 je program zabývající a podporující Inovace podnikání. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 680,2 mil., tj. 22,4 % OPPI. Např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod. Pátou prioritou je Prostředí pro podnikání a inovace. Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 1 168,9 mil., tj. 38,4 % OPPI. Např. podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center. Předposlední prioritou (šestou) je program Služby pro rozvoj podnikání. Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 239,9 mil., tj. 7,9 % OPPI. Např. rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. Poslední prioritou je, Technická pomoc, z čehož jsou financované státní orgány. Na prioritní osu 7 je z fondů EU vyčleněno 89,6 mil., tj. 2,9 % OPPI. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení operačního programu, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Operační program Podnikání a Inovace je plně financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). 25

2.2 Priorita 2 Rozvoj firem MSP 2.2.1 Rozvoj firem v ČR Pro regionální diferenciaci makroekonomických indikátorů v České republice jsou charakteristické relativně malé meziregionální rozdíly v ekonomické úrovni měřené ukazatelem HDP na obyvatele - a poměrně značná diferenciace základních indikátorů trhu práce. V komparaci s ostatními státy však patří Česká republika stále k územím s relativně nivelizovanou ekonomickou úrovní. Vývojové trendy HDP ukazují, že diferenciace ekonomické úrovně nebyla transformačními procesy uplynulých deseti let natolik poznamenána, aby znamenala závažný společenský problém. V rámci průmyslu byl vývoj v jednotlivých odvětvích značně rozdílný. Nejvyšší růst zaznamenalo odvětví výroby dopravních prostředků následované výrobou elektrických a optických přístrojů. Podíl průmyslu ČR na tvorbě hrubého domácího produktu se stabilizoval na úrovni blízké 33%. Ve srovnání s některými členskými zeměmi EU je v České republice dosud nedostatečně rozvinut sektor služeb. Základní vnitro odvětvové změny se odehrává v rámci zpracovatelského průmyslu. V dlouhodobém pohledu je zřejmé, že svůj růstový potenciál již vyčerpala některá odvětví lehkého a těžkého průmyslu a to se odráží ve ztrátě jejich váhy v celém průmyslu. Další strukturální změny byly vyvolány specifikami restrukturalizačních a privatizačních procesů v ČR a také konkurenčními tlaky zvenčí, které postihly zejména textilní průmysl a také potravinářský průmysl, který navíc čelí důsledkům cenové politiky, kterou na domácím trhu uplatňují obchodní řetězce. K posilování pozic dochází v komplexu průmyslových podniků souvisejících s výrobou dopravních prostředků, ve výrobě elektrických a optických výrobků, ve výrobě pryžových a plastových výrobků. Změny odvětvových struktur jsou v přímé korelaci s odvětvovou strukturou investic a lze očekávat, že z toho odvozená diferenciace v produkční dynamice bude dál příznivě ovlivňovat potenciál konkurenceschopnosti průmyslu. Průmysl České republiky patří v několika posledních letech k hlavním faktorům příznivého vývoje nabídkové strany ekonomiky. Průmyslová produkce roste již šestým rokem v řadě, i když v roce 2005 zpomalila na 5,7 % (v nové metodice na 6,7 %). Ve sledovaném období pokračovaly strukturální změny ve zpracovatelském průmyslu, které souvisely se vstupem 26

dalších investorů ze zahraničí a náběhem nových výrobních kapacit zejména v automobilovém průmyslu. Rozvíjely se také výrobní kapacity pro výrobu komponentů a náhradních dílů spojených s automobilovým průmyslem a došlo k oživení tradičního strojírenství. Současně růst technologické úrovně výroby byl doprovázen nárůstem produktivity práce a zvýšením konkurenceschopnosti, která umožnila vyrovnat se s posilováním koruny. Vývoj zpracovatelského průmyslu významně přispěl nejen k růstu vývozu zboží, ale také umožnil realizovat některé subdodávky pro domácí výrobu a snížil nároky na dovoz. Na výkonnost průmyslu působí zejména podniky zpracovatelského průmyslu pod zahraniční kontrolou s více než 50 %-ním příspěvkem do objemu celkových tržeb a dále stále se zlepšující pronikání výrobků českých podniků na zahraniční trh. V souvislosti s podporou průmyslu a podnikání je potřeba poukázat na nedostatečné kapacity poskytovatelů průmyslových služeb a služeb spojených se zvyšováním kvality lidských zdrojů. Na trhu v ČR není dostatečná nabídka průmyslových služeb pro podnikatele, zejména pro malé a střední podniky a začínající podnikatele, pro které je zajišťování takovýchto služeb vlastními silami neekonomické. Jsou to oblasti, jejichž podpora musí najít odraz v relevantních prioritách operačního programu. Malé a střední podniky zaujímají v posledních 10 letech v české ekonomice významné místo jak svým zhruba 60 procentním podílem na celkové zaměstnanosti, tak zhruba 52 procentním podílem na výkonech, resp. na přidané hodnotě vytvořené v nefinanční sféře české ekonomiky. Také v rámci průmyslu mají malé a střední podniky významné místo a mají skoro třetinovou váhu v tvorbě přidané hodnoty. Tato oblast podpory je zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů prostřednictvím podpory zavádění progresivních technologií. V rámci této oblasti podpory bude kladen důraz také na vyvážený rozvoj regionů a snižování regionálních disparit. Podpora poskytovaná v rámci této oblasti bude tedy směřovat jak na projekty s růstovým potenciálem, tak na projekty zároveň přispívající k odstraňování regionálních disparit (v strukturálně postižených regionech, hospodářsky slabých regionech a regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností, vůči kterým stát iniciuje soustředěnou podporu). 27

Důvodem oblasti podpory je realizace opatření mající bezprostřední vliv na zvyšování konkurenceschopnosti podniků snižováním nákladů a zvyšováním efektivity podnikatelských činností patří jak zavádění a využívání ICT, tak využívání nabídky služeb s úzkou návazností na informační a komunikační technologie. Cílem této oblasti je proto podpořit ve vybraných regionech realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a především středních podnikatelů týkajících se investic do nových moderních technologií, přispívat k upevnění pozice takto podpořených podniků na trhu a tím přispívat k udržení a růstu zaměstnanosti. Typovým podporovaným projektem v rámci této oblasti podpory bude rozvojový projekt zaměřený na nákup technologií s vyššími technickými a užitnými parametry a realizace projektů zvyšující efektivnost procesů. Jedná se především o nákup strojů, stavební náklady přímo související s projektem a náklady na pořízení patentových licencí na knowhow a nepatentových know-how. Malý a střední podnikatel (MSP) se posuzuje základním kritériem velikosti podnikatele skrze počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. 28

Z analýz dosavadních výsledků realizace nástrojů podpory MSP se ukazuje, že je třeba se více orientovat na kultivaci prostředí pro podnikání a na zmírnění některých systémových nevýhod menších podniků ve srovnání s velkými. Především jde o problém malé kapitálové síly omezující financování velkých projektů, problém slabé pozice menších podniků v soutěži o zakázky, problém horšího přístupu k investicím do moderních technologií a licencí, včetně ochrany duševního vlastnictví (zaostávání v počtu přihlášených a udělených patentů), nerovnost v možnostech získání špičkových kvalifikovaných pracovníků. Při dlouhodobé konzervaci těchto rozvojových bariér by se malé a střední podniky dostaly do nerovné soutěže s velkými podniky a nepodílely by se ani na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky ani na využívání naakumulovaného kvalifikačního kapitálu v lidských zdrojích. Lze očekávat, že v horizontu roku 2015 bude mít Česká republika konkurenceschopný podnikatelský sektor, dosahující vysoké přidané hodnoty a produktivity práce, schopný prosadit se jak na vnitřním trhu Evropské unie, tak i na ostatních mezinárodních trzích. Globálním cílem Operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Takto definovaný globální cíl OPPI zajišťuje významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce ČR 2007 2013 Konkurenceschopná česká ekonomika a je v souladu s Obecnými zásadami pro politiku soudržnosti Evropské unie 2007 2013 (Strategické obecné zásady Společenství, 2007 2013). K dosažení globálního cíle budou finanční prostředky v rámci OPPI koncentrovány na vymezené prioritní osy, charakterizující jednotlivé strategické cíle tak, aby se na hospodářském růstu ČR v budoucnosti podílely všechny regiony a byly rovněž potlačeny tendence sociálního vyčleňování určitých skupin obyvatelstva. 29

2.2.2 Priorita 2 Pro diplomovou práci jsem vybrala popis Priority 2 Rozvoj firem malého a středního podnikání, konkrétně program ROZVOJ. Nyní si prioritní osu 2 popíšeme detailněji. Prioritní osa 2. obsahuje dvě oblasti podpory. První oblast se zaměřuje na podporu realizace rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Jedná se o program podpory PROGRES, ZÁRUKA. Oblast podpory 2.1 Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků: Zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků podporou jejich rozvojových podnikatelských záměrů prostřednictvím bankovních nástrojů. Tato oblast podpory je zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků pomocí podpory poskytované na realizaci menších rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií, na realizaci rozsáhlejších projektů malých, a zejména středních podnikatelů a na realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zajišťujících jejich konkurenceschopnost či další expanzi. Smyslem poskytované podpory je urychlit rozvoj malých a středních podniků schopných realizovat významnější projekty vedoucí ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti nebo podniků schopných zapojit se do subdodavatelských řetězců velkých podniků. Zdůvodnění oblasti podpory: Obtížný přístup k financím představuje významnou překážku nejenom pro vznik nových firem, ale i další rozvoj stávajících podniků. Jedná se zejména o případy, kdy při realizaci projektu dochází ke skokovému nárůstu zadluženosti firmy a další perspektiva podnikatele je velmi silně spojena s mírou úspěšnosti realizovaného projektu. Tyto projekty jsou výzvou, na kterou buď podnikatel zareaguje s rizikem neúspěchu, nebo ji pomine, což je velmi často první krok k zániku firmy. Projekty tohoto typu jsou hnacím 30

motorem rozvoje malých a středních podniků, zvyšování jeho konkurenceschopnosti a zejména zvyšování zaměstnanosti, a proto je jejich podpora nezbytná pro dosažení cílů operačního programu. Typovým podporovaným projektem v rámci této oblasti podpory je nákup strojů a zařízení do pronajatých prostor či vlastních prostor; rekonstrukce, nákup a výstavba budov a doplnění strojů a zařízení; popř. zvýšení zásob k pokrytí nových zakázek pro rozšíření sortimentu prodávaného zboží a k rychlejšímu a kompletnějšímu pokrytí potřeb odběratelů. Na tuto oblast podpory se předpokládá vyčlenit 7,60 % alokace OPPI. Podpora bude poskytována formou bezúročných a zvýhodněných podřízených úvěrů a záruk (s finančním příspěvkem) usnadňujících přístup malým a středním podnikatelům k externím zdrojům financování, zejména bankovním úvěrům. Příjemci podpory jsou podnikatelské subjekty malého a středního podniku. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Jedná se o program podpory ROZVOJ, ICT v podnicích, ICT a strategické služby. Specifický cíl prioritní osy: Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání. Oblast podpory 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb: Stimulovat rozvoj malých a středních podniků ve vybraných regionech podporou investic do moderních technologií, zvyšovat úroveň ICT infrastruktury v podnicích, napomáhat zvyšování podílu služeb na HDP. Tato oblast podpory je zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů prostřednictvím podpory zavádění progresivních technologií. V rámci této oblasti podpory je kladen důraz také na vyvážený rozvoj regionů a snižování regionálních disparit. Podpora poskytovaná v rámci této oblasti je tedy směřovat jak na 31

projekty s růstovým potenciálem, tak na projekty zároveň přispívající k odstraňování regionálních disparit (v strukturálně postižených regionech, hospodářsky slabých regionech a regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností, vůči kterým stát iniciuje soustředěnou podporu). Poskytovaná podpora je rovněž směřovat do oblasti rozvoje informačních a komunikačních technologií a širšího uplatnění a využívání ICT v podnicích a do rozvoje vybraných strategických služeb s úzkou návazností na informační a komunikační technologie. Zdůvodnění oblasti podpory: k opatřením majícím bezprostřední vliv na zvyšování konkurenceschopnosti podniků snižováním nákladů a zvyšováním efektivity podnikatelských činností patří jak zavádění a využívání ICT, tak využívání nabídky služeb s úzkou návazností na informační a komunikační technologie. Cílem této oblasti je proto podpořit ve vybraných regionech realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a především středních podnikatelů týkajících se investic do nových moderních technologií, přispívat k upevnění pozice takto podpořených podniků na trhu a tím přispívat k udržení a růstu zaměstnanosti. Podpora poskytovaná v rámci této oblasti má dále za cíl přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím kvalitativně vyššího využití potenciálu informačních a komunikačních technologií v těchto podnicích, přispívat k rozvoji informační a znalostní společnosti. Typovým podporovaným projektem v oblasti ICT je zavádění a rozšiřování informačních systémů potřebných při vývoji nových výrobků nebo majících dopad na vnitřní efektivitu podniků; zdokonalování technické infrastruktury či outsourcing informačních systémů. Na tuto oblast podpory se předpokládá vyčlenit 14,20 % alokace Operačního programu Podnikání a Inovace. Podpora bude poskytována formou dotací, nenávratnou. Typovým projektem v rámci této oblasti podpory bude rozvojový projekt zaměřený na nákup technologií s vyššími technickými a užitnými parametry a realizace projektů 32

zvyšující efektivnost procesů. Jedná se především o nákup strojů, stavební náklady přímo související s projektem a náklady na pořízení patentových licencí na know-how a nepatentových know-how. Jedná se konkrétně o podporu s názvem programu ROZVOJ. Program ROZVOJ je popsán níže vč. metodiky na zpracování dokumentů. V Příloze je uvedena metodika ke bez chybnému zpracování podnikatelského plánu. 33

3. Program ROZVOJ V této kapitole se budeme zabývat konkrétními podmínky programu Rozvoj, který spadá pod Operační program Podnikání a Inovace, kde je Řídícím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zprostředkovatelský orgán ČR, který program vyhlašuje a registruje žádosti o dotaci je příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR CzechInvest. Program Rozvoj pomáhá přes dotace nakoupit nové technologické vybavení a případné stavební práce ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Program Rozvoj internuje pouze ve vybraných regionů. Projekty, které chtějí čerpat dotace, mohou být podávány maximálně do roku 2013. První výzva programu Rozvoj byla vyhlášena dne 28. 2. 2007 a ukončena v červenci roku 2007. V současné době jsou již projekty vybrané k podpoře a jsou podepsané Podmínky dotace (Smlouva o dotaci). Výzva programu ROZVOJ v první výzvě byla koncipována jako kolová výzva. Tzn., ke schválení projektů došlo až po vyhodnocení všech projektů přijatých v rámci jedné výzvy. O dotace z programu ROZVOJ byl obrovský zájem ze strany podnikatelů. V rámci první výzvy bylo podáno cca 650 plných žádostí. Zasedání hodnotitelských komisí ke schvalování projektů muselo být zahájeno až po schválení celého Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) Evropskou komisí (EK) v Bruselu. OPPI byl EK schválen dne 3. 12. 2007. Proto se výsledky z prvního kola velmi opozdily. V rámci první výzvě bylo připraveno celkem 757,5 mil, Kč k rozdělení mezi kvalitní projekty. Dne 19. 6. 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR schválilo navýšení alokace pro první výzvu k předkládání projektů v rámci programu podpory ROZVOJ na 2 400 mil. Kč. Navýšením této alokace došlo k zajištění finančních prostředků pro kvalitní projekty, které prošly procesem hodnocení na základě podání plné žádosti o dotaci, ale v rámci původní alokace by nemohly být požadavky firem uspokojeny. 34

Druhá výzva byla již vyhlášena v měsíci lednu 2009 (15. 01. 2009), podávání žádostí o dotace bylo spuštěno 15. 04. 2009. Příjímání žádostí o dotace bude ukončeno 15. 07. 2009. V rámci této výzvy jsou připraveny k rozdělení celkem 2 mld. Kč. Nemůžeme vyloučit, že se tato alokovaná částky nenavýší. Vše záleží na výši poptávky a na rozhodnutí Řídícího orgánu. Předpokladem je, že se bude výzva vyhlašovat jednou za rok. 3.1 Základní podmínky programu ROZVOJ Žadatel, který chce čerpat dotace z EU, konkrétně v rámci programu ROZVOJ, musí naplnit podmínku definice malého a středního podniku, který má uzavřen 3 po sobě jdoucí zdaňovací období. Aktivity projektu a podniku se musí realizovat v oblasti zpracovatelského průmyslu, konkrétně v odvětví OKEČ 1 15-37 (vyjma 16, 23) nebo obchodě - OKEČ 50.2-52.7), a musí být realizován v regionech se soustředěnou podporou státu na léta 2007-2013 vymezených usnesením vlády č. 560 a č. 829 z roku 2006. Definice malého a středního podnikatele: Žadatel malý a střední podnikatel, potvrzuje splnění této podmínky čestným prohlášením při podávání žádosti o dotaci. Pokud by toto prohlášení nebylo pravdivé, vystavuje se nebezpečí postihu v podobě vrácení dotace. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. 1 Odvětvová klasifikace ekonomických činností 35

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Pro výpočet je také velmi důležité posoudit vazby na jiné podniky - kdo koho vlastní (zda podnik A vlastní podnik B nebo naopak), ale pouze na výši vlastnického podílu. Pro stanovení celkového počtu zaměstnanců a finančních hodnot se započítávají i údaje propojených podniků. Regiony se soustředěnou podporou státu (viz tabulka 2): a) strukturálně postižené regiony okresy: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Sokolov b) hospodářsky slabé regiony okresy: Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá c) regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností okresy: Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, - obce s rozšířenou působností: Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Klobouky 2. přechodně podpořené hospodářsky slabé regiony do roku 2008 (dle Usnesení č. 829/2006) - Český Krumlov, Tachov, Rakovník, Vyškov. Tyto přechodné území (2.) již v roce (2008) nejsou podporované, nová území jsou Česká Lípa, Karlovy Vary a Vsetín. Výše dotace na jeden projekt se liší od umístění do území. Dotace je nenávratná finanční pomoc. Dotaci lze získat ve výši dotace 1-20 mil. Kč, tzn. 51% na území (2.) a 55% zbylé oblasti podporovaného území ze způsobilých výdajů. 36

region NUTS II malý střední podnik podnik Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod 55 % 55 % Jihozápad 1. 1. 2007 31. 12. 2010 51 % 51 % Tabulka 2 Způsobilými výdaji jsou míněny náklady na nákup strojů a zařízení včetně řídících software, u nichž je žadatel prvním uživatelem (nové), stavební náklady přímo související s realizací projektu, a však maximálně 20 % z celkových způsobilých výdajů na nákup strojů a zařízení včetně řídících softwarů, dále se jedná o způsobilé výdaje na náklady na pořízení patentů, patentových licencí na know-how a nepatentovaných know-how. Podmínkou projektů podpořených dotacemi z fondů EU, je realizovat publicitu projektu (např. informační deska u technologie). Tato publicita je také způsobilým výdajem projektu. Zásadním omezením formy nákupu technologie je zákaz financovaní projektu pomocí leasingu. Projekty můžete spolufinancovat z vlastních nebo cizích zdrojů (komerční banky). Způsobilé výdaje musí splňovat následující podmínky: musí být vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s realizací projektu, musí být vynaloženy nejdříve v den přijatelnosti projektu, musí být před proplacením ze Strukturálních fondů prokazatelně zaplaceny příjemcem dotace, není-li stanoveno jinak, musí být doloženy průkaznými doklady, hrazeny dodavatelům, majetek nelze pořizovat aktivací. 37

Způsobilými výdaji jsou: dlouhodobý hmotný majetek - nákup strojů a zařízení včetně řídících softwarů, které nebyly předmětem odpisu. stavební náklady přímo související s realizací projektu (max. 20 % z celkových způsobilých výdajů). dlouhodobý nehmotný majetek - náklady na pořízení patentů, operativních nebo patentových licencí na know-how a nepatentovaných know-how, řídicí software k pořizovaným strojům a zařízením, nepřesahující cenu obvyklou stanovenou posudkem soudního znalce (posudek nesmí být ke dni pořízení majetku starší než 6 měsíců. náklady na publicitu projektu. Způsobilými výdaji nejsou: DPH, pokud je příjemce podpory plátcem DPH, náklady uhrazené před datem přijatelnosti projektu, splátky půjček a úvěrů, sankce a penále, náklady na záruky, pojištění, úroky, bankovní poplatky, kursové ztráty, celní a správní poplatky. Žádosti o dotace jsou na různé projekty vždy jiné, požadují se jiné povinné přílohy se specifickým zpracováním. Žádosti o dotaci jsou obsahově i administrativně odlišné. A každý typ žádosti je pak jinak náročný, jak na vlastní zpracování žádosti, tak na přípravu a následnou administraci a řízení projektu. Tyto podmínky si stanovuje Řídící orgán daného programu. Program Rozvoj a jeho podmínky stanovuje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s příspěvkovou organizací ministerstva - CzechInvest. Program Rozvoj má dvou kolové podání žádosti o dotaci - Registrační žádost a následuje Plná žádost. 38

3.2 Výběr projektů Výběr a hodnocení projektů probíhá na základě kritérií stanovených správcem programu. O poskytnutí dotace rozhoduje Řídicí orgán OPPI (MPO) na základě usnesení vlády č. 175/2006. Řídicí orgán pro OPPI je určeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Řídicí orgán je odpovědný za nastavení systému výběru projektů v souladu s cíli OPPI, resp. cíli priorit. Řídicí orgán pro účely výběru projektů zajistí vypracování závazných metodických pokynů. Řídicí orgán může za účelem výběru projektů jmenovat hodnotitelské komise se zastoupením nezávislých expertů, kteří na základě metodických pokynů vyberou a doporučí k financování nejvhodnější projekty. Finální rozhodnutí o poskytnutí podpory přijímá Řídicí orgán OPPI a to na základě doporučení hodnotitelské komise při zachování transparentnosti výběru. Výběr projektů pro financování probíhá na základě kritérií schválených Monitorovacím výborem podle jednotlivých oblastí intervence OPPI. Kritéria pro hodnocení a výběr projektů zahrnuje jak kritéria společná pro všechny oblasti podpory, tak kritéria specifická zohledňující jedinečnost jednotlivých oblastí podpory. Společně pro všechny oblasti podpory je prováděno především ekonomické hodnocení žadatele a ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti předkládaného projektu. Ekonomické hodnocení žadatele (hodnocení finančního a nefinančního zdraví, tzv. rating) je koncipováno tak, aby odráželo finanční a nefinanční situaci žadatele ve sledovaném období. Finanční hodnocení realizovatelnosti projektu se pak zaměří přímo na projekt a na jeho realizovatelnost především z hlediska reálnosti využití vlastních zdrojů (včetně úvěrů) pro financování projektu. Při nesplnění těchto kritérií je projekt z dalšího hodnocení vyřazen. Výběrová kriteria jsou rozdělena na Ekonomické hodnocení žadatele a hodnocení prováděné externím hodnotitelem, Soulad se strategickými cíli, Zkušenosti a odborné předpoklady žadatele, Technické řešení projektu, Udržitelnost (zajištění odbytu produkce). Výběrová kritéria jsou vyhlášena s podmínkami programu a jsou k dispozici při zpracování projektu. 39

3.2.1 Ekonomické hodnocení projektu Do ekonomického hodnocení projektů spadá hodnocení finančního a nefinančního zdraví (rating) Rating žadatele v sobě zahrnuje hodnocení žadatele k datu podání žádosti na základě jeho dvouleté historie (poslední dvě uzavřená účetní období, dle daňového přiznání) a aktuálního čtvrtletí. Je koncipován tak, aby odrážel finanční a nefinanční situaci žadatele ve sledovaném období. Hodnocení se provádí také z pohledu ekonomicky propojených skupin (mateřské společnosti, dcery a další subjekty) a jejich vazby na problémové subjekty ve skupině (negativní informace typu konkurzy, likvidace, exekuce, dlužníci) a závažnost těchto výskytů. Finanční hodnocení realizovatelnosti projektu se zaměřuje přímo na projekt a na jeho realizovatelnost především z hlediska reálnosti využití vlastních zdrojů (včetně úvěrů) pro financování projektu. Hodnotí zda, náklady na předložený projekt jsou na reálných základech (tvorba provozního CF). Vše se hodnotí body od 1 15 bodů. Celkem se zde může získat až 30 bodů. 3.2.2 Soulad se strategickými cíli V sekci druhé se hodnotí soulad projektu se strategickými cíli programu ROZVOJ. Konkrétně se jedná o posouzení vlivu realizace projektu na zaměstnanost z pohledu, zda projekt zvyšuje zaměstnanost, nebo udržuje stávající zaměstnanost. Dále se posuzuje soulad projektu s horizontálními prioritami programu z pohledu, zda podporuje projekt udržitelný rozvoj a zachovává rovné příležitosti. Posledním hodnocením v této kategorii je posouzení přínosu projektu z pohledu snížení odpadu na jednotku produkce, snížení emisí na jednotku produkce, nebo snížení spotřeby energie na jednotku produkce. Vše se hodnotí body od 1 9 bodů. Celkem se zde může získat až 17 bodů. 3.2.3 Zkušenosti a odborné předpoklady žadatele V této části se hodnotí projekt z pohledu, zda má žadatel zkušenosti v oboru, na který předkládá projekt. Konkrétně se jedná o počet let nepřetržité aktivní existence na trhu historie společnosti. Dalším hodnotícím kritériem je, zdali má žadatel a jeho management 40

dostatečné odborné předpoklady a zkušenosti s realizací projektů obdobného rozsahu investice. Do tohoto oddílu se počítají získané certifikáty - QMS ISO 9001, EMS ISO 14001, OHSAS 18001, HACCP, zrealizované technologické projekty. Hodnocení spočívá také v popisu výhledu společnosti do budoucna z pohledu stanovení reálné strategie budoucího vývoje a růstu společnosti na trhu. Poslední sekcí hodnocení v tomto oddíle je, zda projekt podporuje výrobu vlastních produktů nebo výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a výrobu vlastních produktů nebo výrobků. Vše se hodnotí body od 1 4 bodů. Celkem se zde může získat až 16 bodů. 3.2.4 Technické řešení projektu Toto výběrové kritérium řeší porovnání stávajícího a navrhovaného zařízení. Jak významná je modernizace technologie a zda jde o špičkovou technologii v oboru nebo je přiměřená předloženému projektu. Technické řešení projektu hodnotí, do jaké míry jsou navrhované výdaje pro realizaci projektu nezbytné. Kritérium technické řešení projektu je hodnoceno vysokými body tzn. 0 15. Celkem se zde může získat až 20 bodů. 3.2 5. Udržitelnost projektu Posledním hodnotícím kritériem projektu je udržitelnost, která představuje zajištění odbytu produkce. Do jaké míry realizace projektu příznivě ovlivní podnikání žadatele o dotaci. Toto kritérium je hodnoceno na základě nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a tržeb za prodej zboží porovnáním tržeb v roce následujícím po ukončení projektu a tržeb za poslední účetně uzavřené období před zahájením realizace projektu např. maximální počet bodů získá ten žadatel, který bude schopný vzhledem k realizaci projektu zvýšit odbyt o 20% a více. Dále se zde hodnotí úroveň stability portfolia odběratelů, jestli je zajištěný odbyt pro produkci žadatele z nově nakoupené technologie, schopnost uplatnění produkce na trhu - hodnotí se kvalita a průkaznost informací uváděných v podnikatelském záměru, marketingová strategie definující způsoby distribuce, konkurenční výhody a nevýhody, příležitosti a ohrožení projektu jako takového. 41

Posledním kritériem hodnocení v oblasti udržitelnosti projektu je vliv projektu na konkurenceschopnost podniku, jestli má projekt přínos na mezinárodní úrovni (např. zvýšení exportu), přínos projektu na celostátní úrovni (odbyt po celé ČR), přínos projektu na regionální a na místní úrovni (odbyt v místě určeném projektem). Vše se hodnotí body od 1 5 bodů. Celkem se zde může získat až 17 bodů. Projekt, který získá minimálně 50 bodů, pokračuje dále do hodnocení a ke schválení komise, která se skládá z pracovníků CzechInvestu a Ministerstva průmyslu a obchodu. 3.3 Formální podmínky přijatelnosti projektu Základní podmínky přijatelnosti projektu jsou skryté již v době výběru projektu, který budeme chtít zafinancovat z dotací EU. O některých jsme již hovořili výše, nebo teprve budeme detailně hovořit níže. V případě, že tyto kritéria projekt nesplní, je bohužel vyloučen z dalšího kola hodnocení. projekt musí být realizován na území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených a na území regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti žadatel o poskytnutí dotace musí jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován. projekt musí obsahovat všechny povinné součásti k jeho předložení projekt neporušuje horizontální politiky EU a jejich základní principy, zejména: rovné příležitosti mezi muži a ženami udržitelný rozvoj. dotace bude příjemci dotace poskytnuta na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného správcem programu, jehož součástí jsou závazné podmínky 42

příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určené k financování způsobilých výdajů vést oddělenou evidenci a dokumentaci stanovenou podmínkách poskytnutí dotace a uchovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky programu příjemce dotace je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu tří let ode dne ukončení projektu příjemcem dotace nemůže být podnikatel, pokud je k datu podání žádosti příjemcem podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích dotace je vyplácena příjemci dotace zpětně po ukončení projektu nebo po ukončení etapy projektu za předpokladu splnění podmínek 3.4 Publicita projektu Každý příjemce podpory, který realizuje projekt s podporou z prostředků EU, musí informovat o tom, že projekt byl realizován za finanční spoluúčasti EU (resp. ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj, ze kterého je OPPI financován a Evropské unie). Příjemce pomoci je povinen uchovat pro potřeby kontroly doklady, že dodržel podmínky informačních a propagačních opatření souvisejících s pomocí ze strukturálních fondů. V případě, že požadavky na publicitu programu nebudou ze strany žadatele řádně splněny, může poskytovatel podpory nárokovat vrácení dotace. U rozměrných strojů či zařízení se doporučuje použít plakát. Plakát musí být minimálně rozměru A4. Z celkové plochy plakátu musí být vždy minimálně 25 % určeno pro informaci o spolufinancování projektu z prostředků EU (toho se docílí uvedením vlajky EU a standardního textu). Plakát je možné umístit přímo na stroj či do jeho blízkosti. 43

U menších strojů, zařízení či věcí se použijí štítky či samolepky, které se umisťují na nejvíce viditelná místa (např. do oblasti, kde je stroj ovládán pracovníky). Příjemce dotace se může rozhodnout nahradit plakát, samolepku či štítek pamětní deskou. V případě, že se příjemce podpory rozhodne instalovat pamětní desku, umisťuje ji na dobu 1 roku. Pokud je projekt prezentován i dalšími informačními nástroji, je potřeba vždy uvést informaci o tom, že projekt je či byl realizován s finanční pomocí EU. Výdaje na publicitu musí souviset s propagací příslušného projektu. Výdaje vynaložené na propagaci samotného finálního výrobku nebo služby nejsou způsobilý výdaj pro publicitu. Výdaje na publicitu se uvádějí do položky nákladů na propagaci subjektů v rámci rozpočtu nákladu projektu v žádosti. Konkrétní hodnota výše výdajů na publicitu projektu není definována. Výdaje na publicitu představují přiměřenou část dané investici a dotace je vyplácena na základě skutečně vynaložených prostředků. Na základě výše uvedeného je možné dotaci krátit např. v případě, kdy žadatel namísto plánované akce publicity použije nálepky. 44

4. Metodika zpracování žádosti o dotaci V rámci diplomové práce jsem se rozhodla popsat konkrétní metodiku, jak postupovat při zpracování žádosti o dotaci z fondů EU, operační program Podnikání a Inovace, Prioritní osa 2, program ROZVOJ. Tato metodika má za cíl popsat kroky při sestavení projektové myšlenky, projektu jako takového, návod na kvalitní projektovou žádost, zpracování projektové žádosti aj. Zásadním pravidlem projektů, které chtějí čerpat dotace z fondů EU je, že dobrý projekt je takový projekt, jehož realizace by proběhla i bez požadované dotace, a případné získání dotace může urychlit jeho realizaci. K popisu jsem si vybrala programu výše popsaný z Operačního programu Podnikání a Inovace, kde je řídícím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu. K uspořádání myšlenek projektu poslouží projektový záměr. Popisuje základní myšlenky projektu, navržený způsob jeho financování, ale také výstupy, výsledky a dopady celého projektu. Projekt se skládá ze žádosti o dotaci a povinných příloh vč. podnikatelského plánu. Držme se ale zásady, že dobrý projekt je takový projekt, jehož realizace by proběhla i bez požadované dotace, a případné získání dotace může urychlit jeho realizaci. Důležité je hlavně začít včas pracovat na žádosti o dotaci a povinných příloh. Ověřte si, že příp. nájemní smlouvy nemáte uzavřené na dobu kratší, než je doba udržitelnosti projektu. Žádostí o dotaci rozumíme, v rámci programu Rozvoj, dokument v elektronické formě, kterou předkládáme poskytovateli dotace. V rámci programu Rozvoj se předkládají veškeré dokumenty v elektronické podobě pomocí webové aplikace eaccount. Dotace je vyplácena žadateli dotace zpětně po ukončení projektu nebo po ukončení etapy projektu. 45

4.1 Registrační žádost Žádost o dotaci z programu Rozvoj se podává ve 2 stupních (Registrační žádost a Plná žádost) prostřednictvím internetové aplikace eaccount na webové aplikaci http://www.czechinvest.org/eaccount. 4.1.1 Elektronický podpis Veškeré důležité dokumenty odesílané prostřednictvím eaccountu musí být elektronicky podepsané, proto je nutné založit elektronický podpis. Elektronický podpis lze využít i pro další komunikaci s orgány veřejné správy. Nabídka certifikátu pro komunikaci s CzechInvestem a veřejnou správou je nazýván kvantifikovaný cerfitikát. V současné době jsou v ČR akreditovány tři subjekty (poskytovatelé certifikačních služeb), které jsou oprávněny tyto kvalifikované certifikáty vydávat - První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p., eidentity a. s.. V rámci doporučení z hlediska ceny a spolehlivosti je nejideálnější v současné době Česká pošta, s.p.. Roční provoz kvalifikovaných certifikátů u České pošty činní 160 Kč, u konkurenčních firem minimálně 4x více. Certifikát se vydává vždy na 1 rok, s možností prodloužení funkčnosti na další rok. Certifikát je možné získat na počkání nebo maximálně do 1 dne. Certifikát se kopíruje žadateli na flash disk, CD, DVD. Technické náročnosti na používání certifikátu nejsou v současné době nijak vysoké. Je zapotřebí mít minimálně operační systém Windows 98/2000/XP, Unix/Linux, a Internetový prohlížeč minimálně Microsoft Internet Explorer 5.5, Firefox 2.0. I zde platí doporučení o ochraně počítače proti virům a vnějším útokům. 4.1.2 Master účet První krok pro přístup k aplikaci eaccount je založení Master účetu na webové aplikaci http://www.czechinvest.org/eaccount. Master účet zakládá v aplikaci eaccount vždy statutární zástupce společnosti (organizace), která žádá o dotaci. Statutární zástupce navíc musí vlastnit kvalifikovaný elektronický certifikát (viz kapitola 7.1.1). Bez kvalifikovaného elektronického certifikátu nebude umožněno v posledním kroku zakládání Master účtu dokončit jeho finální uložení do aplikace eaccount. K jedné firmě 46

(jednomu IČ) lze založit pouze jeden Master účet. Demonstrace založení Master účtu názorného příkladu je uvedena na obrázku 1. Po spuštění aplikace http://www.czechinvest.org/eaccount v horní liště je příkaz Založení Master účtu, který zajistí přechod do průvodce pro vytvoření Master účtu (viz Obrázek 1). Po doplnění údajů do aplikace a elektronickému podepsání ke stvrzení založení Master účtu, se vyplněná aplikace odešle na server do CzechInvestu (správce aplikace). Správce aplikace eaccount musí ověřit základní zadané údaje, především právo a způsob jednání za uvedeného žadatele. V této chvíli je subjekt veden jako žadatel o dotaci. Obrázek 1 47

V případě ztráty hesla bude třeba si předem domluvit schůzku na některé z Regionálních kanceláří CI a osobně se dostavit, prokázat se oprávněním ke změně hesla od firmy vlastnící Master účet a poté společně se správcem aplikace toto heslo změnit. 4.1.3 Vyplnění registrační žádosti Registrační žádost včetně všech jejích příloh budete podávat pouze elektronicky, nikoliv v papírové formě. Podání Registrační žádosti se skládá z následujících kroků: 1. Založení projektu v aplikaci eaccount. 2. Vyplnění off-line formuláře Finančního výkazu (FV) v aplikaci eaccount 3. Naskenování Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty za poslední 2 uzavřená účetní období 4. Vyplnění on-line záložek Registrační žádosti (RŽ). 5. Vložení dokumentů (dokument RŽ, FV, Rozvaha a Výkazy zisku a ztráty) 6. Ověření dat a odeslání celé registrační žádosti Ad 1. Prvním krokem je otevřít aplikaci http://www.czechinvest.org/eaccount, přihlásit se pod zvoleným heslem a jménem vlastní projekt, pro který si zvolíme kvalitní název. Kvalitní název by měl vycházet z cíle daného programu podpory. Po uložení názvu projektu se zpřístupní záložka Registrační žádost. Ad 2. Formulář Finanční výkaz slouží jako podklad pro vypracování hodnocení finančního a nefinančního zdraví žadatele, tzv. ratingu, které je nutné jako jedno z kritérií přijatelnosti. Tento formuláře je také uložen vně Registrační žádosti, které se kliknutím na dané odkaz stáhne. Žadatel vyplní formulář finančního výkazu podle aktuálně ukončeného účetního období. Formuláře se liší dle typu organizace (žadatele) a dle typu vedení účetnictví (účetnictví, daňová evidence). Ad 3. Data ve finančním výkazu jsou dokládána naskenovanou kopií rozvahy a výkazu zisku a ztrát z poslední účetní závěrky (za poslední 2 roky). 48

Ad 4. Registrační žádost obsahuje 5 záložek, které je nutné vyplnit: Základní údaje Vyplnění zvoleného názvu projektu a vybraného programu - dotačního titulu. Základní údaje o žadateli Vyplňuje se obchodní jméno, IČ, DIČ, kontaktní údaje, sídlo společnosti, právní forma, způsob jednání za společnost, statutární zástupci, oblast podnikání v OKEČ a oblast projektu v OKEČ. Základní údaje o projektu Vyplňujte se stručně, ale výstižně popis projektu, co bude pořízeno, jak daná investice bude fungovat a co přinese pro společnost a veřejnost do budoucna. Odhad celkových výdajů v Kč, výpočet dotace dle podmínek programu, harmonogram projektu. Adresa místa realizace Jedná se o místo realizace projektu, které nemusí být shodné se sídlem společnosti Prohlášení žadatele Prohlášení žadatele o dotaci je již v předepsané formě od Řídícího orgánu. V prohlášení se hovoří o bezdlužnosti ke státním orgánům, správnosti uvedených údajů, aj. Ad 5. V registrační žádosti je také záložka Seznam dokumentace, kam se vloží nascanované kopie rozvahy a výkazu zisku a ztrát za poslední 2 roky a vyplněné finanční výkazy. Posledním krokem z hlediska příloh k registrační žádosti je vygenerování v Seznamu dokumentů šablonu Registrační žádosti. Všechny tyto dokumenty je nutné elektronicky podepsat a následně žádost odeslat správci aplikace. Ad 6. Pro podání celé Registrační žádosti na agenturu CzechInvest (tj. formulář RŽ, FV i neskenované přílohy) je třeba přejít opět do záložky Registrační žádost Prohlášení žadatele, kde se stiskne tlačítko Ověřit data před podáním celé Registrační žádosti a 49

nakonec Odeslat Registrační žádost. Veškeré informace, které jsou v Registrační žádosti uvedeny vč. výše rozpočtu, dotace, počtu nakupovaných technologií, je nutné dodržet i při zpracování druhé fáze tj. Plné žádosti. Po správném odeslání Registrační žádosti je zasláno evidenční číslo projektu a potvrzení o přijetí a zpracování Registrační žádosti systémem. Systém eaccount zároveň upozorní, že zpravidla do 2 týdnů přijde vyjádření od CzechInvestu, zda registrace proběhla úspěšně. Informaci o úspěšné, případně neúspěšné registraci je zaslána elektronicky prostřednictvím aplikace eaccount na zadanou e-mailovou adresu při založení Master účtu a bude dispozici v záložce Nástěnka. Zároveň se v aplikaci eaccount na Detailu projektu zobrazuje informace, v jakém stavu se daný projekt nachází. V případě zjištění chyb a nedostatků během kontroly Registrační žádosti nebo Finančních výkazů ze strany CzechInvestu je prostřednictvím aplikace eaccount zaslaná výzva k doplnění nebo opravě dokumentů. Vše se zobrazuje na nástěnce projektu. Po formální a věcné kontrole Registrační žádosti a požadovaných příloh zasílají pracovníci CzechInvestu, kteří mají projekt nestarosti, informaci Předběžné posouzení přijatelnosti. Tato informace se zase zobrazí v záložce Nástěnka, kde je zřetelně sděleno, zda registrace proběhla úspěšně nebo neúspěšně společně s odůvodněním. V případě úspěšné registrace je součástí zprávy Předběžné posouzení přijatelnosti ف ف ف informace o datu pro vznik způsobilých výdajů - datum od kdy je možné projekt začít realizovat tzn. nakupovat technologie, stroje aj. informace o lhůtě pro předložení Plné žádosti, která je 1 měsíc od data přijetí informace o úspěšné registraci, zpřístupnění záložky Plná žádost v aplikaci eaccount k jejímu vyplnění. 50

4.2 Plná žádost Plna žádost včetně všech jejích příloh se také podává pouze elektronicky, nikoliv v papírové formě. Ukázka vyplněné plné žádosti je demonstrovaná na obrázku 2. Obsah plné žádosti k vyplnění (záložky): ف ف ف ف ف ف ف ف ف informace o projektu údaje se automaticky načtou do plné žádosti a není nutné je již znovu vyplňovat harmonogram projektu rozpočet způsobilé výdaje rozpočet zdrojová část horizontální ukazatele závazné ukazatele monitorovací ukazatele přílohy prohlášení a závazky žadatele Obrázek 2 51

Požadované přílohy plné žádosti : ف ف finanční realizovatelnost projektu (FRP) - podobně jako u Registrační žádosti, s výjimkou, že zde je zapotřebí vyplnit tyto výkazy do budoucna na dobu min. udržitelnosti projektu (min. 3 roky) podnikatelský plán, dle stanovené osnovy 4.2.1 Informace o projektu Informace k záložce Informace o projektu, jsou převzaté z Registrační žádosti pouze částečně. Je nutné doplnit další požadované údaje a to v souladu s požadavky programu Rozvoj a detailněji rozepsat informace o projektu. V záložce Doba trvání projektu se vyplňuje termín zahájení projektu a doba ukončení projektu. Maximální doba realizace projektu je stanovena pravidly programu, obecně lze říct, že se jedná vždy o 3 roky. Záložka Adresa místa realizace projektu popisuje místo realizace projektu. Dle pravidel programu jsou vymezené území dle regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2007-2013 viz kapitola 6.2 Podmínky dotace ROZVOJ. 4.2.2 Harmonogram projektu Zde se popisují etapy projektu, které mohou být jedno-etapové, nebo více etapové. Dle podmínek programu. Po ukončení každé etapy je možné žádat o proplacení této dílčí části na základě předložení žádosti o proplacení vč. daňových dokladů. Každá etapa popisuje zahájení a ukončení etapy vč. částky, která v této době bude profinancovaná. Částka se uvádí bez DPH u plátců DPH a s DPH u neplátců DPH. 4.2.3 Rozpočet způsobilé výdaje Rozpočet popisuje způsobilé výdaje výše popsané, kapitola 3.1 Základní podmínky programu ROZVOJ. Na obrázku 3 je demonstrovaná plná žádost, konkrétně záložka Rozpočet - způsobilé výdaje. 52

Obrázek 3 Částky se vyplňují v tisících korunách. Celkem nezpůsobilé výdaje představují DPH z plátců. V případě neplátců bude toto pole nulové. Náklady na publicitu projektu jsou také uznatelné, publicita projektu je povinná u každého subjektu, který čerpá dotace z EU. 4.2.4 Rozpočet zdrojová část Zdrojová část rozpočtu popisuje rozdělení dotace maximálně možná míra dotace. Výše dotace na jeden projekt se liší od umístění do území. Dotace je nenávratná finanční pomoc. Dotaci lze získat ve výši dotace 1-20 mil. Kč, tzn. 51% na území (2.) a 55% zbylé oblasti podporovaného území ze způsobilých výdajů. region NUTS II malý podnik střední podnik Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, 55 % 55 % Jihovýchod Jihozápad 1. 1. 2007 31. 12. 2010 51 % 51 % Tabulka 3 53