Připravil: Dr. Ing. Petr Marada Krajinné prvky agroenvironentální a klimatická opatření, greening Příklady realizace projektů na zlepšování stavu krajiny
Kdo jsem.. strana 2
Zemědělské hospodaření.. strana 3
Odkud jsem.. strana 4
Moravské Toskánsko. strana 5
strana 6
Krajina začátku 21. století strana 7 Intenzivně zemědělsky obhospodařována Velké půdní bloky, monokultury Neprostupná Zvyšující se nebezpečí eroze S degradující půdní úrodností Neschopná zadržet vodu Nevhodná pro adaptaci na klimatickou změnu Klesající biodiverzita..podpora velkých farem, ČR odmítá zastropování
Kde. strana 8.zbyly tedy proti dřívějšímu stavu nyní jen jakoby kosti onemocnělého těla, poněvadž všechna tučná a měkká hlína vůkol odplavala a zbylo toliko hubené tělo země
O čem se budeme bavit? strana 9 Jak můžeme prostředí vylepšit? Co je dále dobré vědět?
strana 10
Krajinné prvky strana 11 Krajinné prvky jsou přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou součástí zemědělské krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz.
Funkce krajinných prvků strana 12 protierozní: ochrana půdy před erozí snížením vlivu erozních činitelů na půdu, udržení/zvýšení ekologické stability území: udržení/zvýšení biologické rozmanitosti (druhová, ekosystémová), propojení s dalšími přírodními útvary krajinářská: tvorba krajiny, ochrana krajinného rázu estetická a rekreační: jak krajina působí na člověka, možnosti odpočinku a rekreace ochrana přírody a krajiny: významné krajinné prvky, význam CHKO, NP aj. zvýšení retence vody v krajině: zadržování vody v krajině přírodě blízkými opatřeními (suché poldry, průlehy aj.), podpora zvýšené infiltrace vody (zasakovací pásy aj.), protipovodňová: ochrana krajiny před povodněmi a jejich následky (náklady na protipovodňová opatření přírodního a přirozeného rázu jsou řádově nižší než náklady na stavby hráze aj.)
Rozdělení krajinotvorných prvků strana 13 KP v zemědělské krajině - ekologicky významné prvky Krajinné prvky (KP) jsou historicky vzniklé přírodní nebo uměle vytvořené útvary, které mají alespoň částečnou společnou hranici se zemědělskou půdou vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a nacházejí se úplně nebo částečně na zemědělské půdě. Charakterem vegetace se liší od zemědělských plodin pěstovaných na zemědělské půdě a svým specifickým rázem a velikostí od okolní krajiny. Dotváří krajinný rámec, plní agroenvironmentální funkci a zemědělskou činnost prostorově ovlivňují. KP jsou předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu, bez nežádoucích vlivů zemědělské výroby. Krajinné prvky (KP) chráněné prostřednictvím standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES 7, lze deklarovat jako ekologicky významné plochy (EFA), a to za splnění podmínek způsobilosti pro tyto KP dané mj. přilehlostí vnějších KP k DPB. Hlavním cílem EFA je zachování a zlepšení biologické rozmanitosti obhospodařovávaných ploch zemědělskými podniky. Významné KP Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje významné KP. Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.
Informace pro vlastníky a uživatele zemědělské půdy Novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, upravuje v 3aa evidenci objektů a evidenci ekologicky významných prvků. strana 14 v 3p výše uvedeného zákona je stanoven postup evidence ekologicky významných prvků a jejích aktualizace. zaevidování ekologicky významného prvku nebo aktualizaci v evidenci ekologicky významných prvků včetně ukončení jeho evidence provádí Regionální odbory SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS na základě vlastního nebo přijatého podnětu.
Druhy krajinných prvků strana 15 V souladu s nařízením vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů se v průběhu evidence zohledňují následující kategorie krajinných prvků: meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí a solitérní dřeviny, mokřad a příkop. Příslušný právní předpis obsahuje definice jednotlivých KPU
strana 16 Je problém s krajinnými prvky?? Co změna znamená pro vlastníka? Z pohledu vlastníka pozemku, na němž se krajinný prvek nachází, neznamená zaevidování tohoto krajinného prvku do evidence ekologicky významných prvků zásadní změnu a jakoukoliv další zátěž (např. povinnost oznámit zaevidování krajinných prvků do evidence katastrálnímu úřadu, případně jinému orgánu státní správy, nebo samosprávy). Co změna znamená pro uživatele? 3aa zákona o zemědělství umožňuje za určitých podmínek poskytování podpor vázaných na plochu (jako např. SAPS, agroenvironmentálně klimatická opatření, nebo LFA) i na výměru takto zaevidovaných krajinných prvků, které jsou součástí dílu půdního bloku. Vlastní evidence ekologicky významných prvků nemá významný vliv na povinnost zemědělců nerušit a nepoškozovat krajinné prvky v souladu s podmínkami Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES). Stejně jako v předchozích letech budou pracovníci SZIF na žadatelem evidovaných dílech půdních bloků posuzovat tuto podmínku poskytování některých podpor bez ohledu na to, zda příslušné krajinné prvky jsou zaevidovány jako ekologicky významné prvky, či nikoliv.
strana 17
Vize zemědělství po roce 2010, strategie zemědělství na léta 2016 2030, po roce 2020 Zvyšovat mozaikovitost krajiny a podíl přechodných společenstev, rozvíjet proměnlivou strukturu krajiny. Chránit biodiverzitu - zvrátit pokles populací a počtu indikátorových druhů a degradaci cenných biotopů na zemědělské půdě. Zemědělskou činností učinit krajinu přitažlivou pro obyvatele venkova i pro volnočasové aktivity. Při zavádění nových druhů plodin uplatňovat princip předběžné opatrnosti s ohledem na riziko snížení druhové rozmanitosti ve volné přírodě. Podpořit zemědělství, aby svoji činností přispívalo k ukládání a zadržování uhlíku v půdě a v biomase Adaptace na klimatickou změnu zadržování vody v půdě. OCHRANOU PŘÍRODY A KRAJINY SE MUSÍME ZABÝVAT!!!
strana 19 Priority současné zemědělské politiky Biologická rozmanitost (zvýšení druhové pestrosti rostlin a živočichů) Zachování a rozvoj zemědělských a lesních ekosystémů s vysokou přírodní hodnotou Zemědělská krajina jako životní prostor pro člověka, zvěř i rostliny
Jak jsme to dělali. pozemky strana 20
Děláme biopásy
strana 22 Biopásy - Zvýšení estetické hodnoty krajiny přirozená mozaikovitost - Atraktivní krajina pro myslivost (např. možnost odlovu přemnožené černé zvěře v sousedních půdních blocích) - Prostor pro přirozené predátory škůdců kulturních rostlin - Prostor pro opylovače (medonosná pohanka.) - Zvýšení biodiverzity rostlin (především planě rostoucích) a živočichů (především koroptve polní silně ohrožený druh) - Zvýšení půdní úrodnosti (zapravování posklizňových zbytků) - Zajištění krytových, klidových, potravních a orientačních potřeb pro zvěř - Hnízdění zpěvného ptactva a zvěře - Protierozní funkce (snížení kinetické energie vody) - Funkce zasakovací zadržení vody v přírodě a krajině - Zlepšení mikroklima (snížení výparu, zvýšení vlhkosti ) - Pozemky sloužící pro vzdělávání a poradenství o ekosystémových službách
Alternativa k monokultuře. strana 23
strana 24
Biopás březen 2017 strana 27
strana 28
(Ne) správné umístění biopásu strana 29
Podpora čejky. strana 30
strana 31
strana 32
strana 33
strana 34
strana 35
strana 36
Tvoříme mokřady a tůně.. strana 37 Adaptace na klimatickou změnu.
Podmínky zakládání mokřadů a tůní strana 38 Místo pro mokřad ANALÝZA území Velikost a tvar mokřadu Členitost břehů a dna, hloubka vody, Sklony břehů a dna,opevňování tůní, Litorální a epilitorální pásmo, Doprovodná vegetace a oslunění tůní, Uložení zeminy z výkopu tůně, technické objekty, Termín realizace.
strana 39
Jak jsme to dělali.vhodná místa strana 40
Vhodné místo pro mokřad - údolnice
Odtokové linie dráhy soustř. odtoku LPIS strana 42
strana 43
Jak jsme to dělali. Pozemkové úpravy jako předpoklad realizace zelené infrastruktury. Je to zákonem stanovený proces díky kterému - Zajistíme upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy - zajistíme zpřístupnění pozemků - Máme možnost scelit pozemky a zajistit jejich bezplatné vytyčení - zajistíme nové uspořádání pozemků - zajistíme možnou realizaci krajinných prvků - ukončení a změny nájemních smluv.
Cíle pozemkových úprav
Jak jsme to dělali strana 46 jak udělat z orné půdy mokřad, sad, travní porost, les.. Změna druhu pozemku tuto je třeba vyargumentovat projektantům, zejména by mělo jít o ochranu proti:. suchu a vodě erozi na daném pozemku i okolních pozemcích, poškození určeného pozemku a okolních pozemků nebo příznivých fyzikálních a chemických vlastností půdy, ohrožení povrchových nebo podzemních zdrojů pitné vody, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, zhoršení čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a nádržích, porušení práv a povinností na úseku přírody a krajiny. velká inspirace v zalesňování zemědělských půd
Předpoklad realizace ÚSES. Pozemkové úpravy. Je to zákonem stanovený proces díky kterému - Zajistíme upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy - zajistíme zpřístupnění pozemků - Máme možnost scelit pozemky a zajistit jejich bezplatné vytyčení - zajistíme nové uspořádání pozemků - zajistíme možnou realizaci ÚSES - ukončení a změny nájemních smluv.
Cíle pozemkových úprav
Ozelenění, zatravnění
Zajištění klidových, krytových, potravních a orientačních strana 50 potřeb pro zvěř
Odtokové linie.lpis strana 51
Jak je to s biokoridorem.? 52 Cílem podpory je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny.