Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska

Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví Listopad 2012

Autoři: Doc. Ing. Jana Frková, Ph.D. Ing. Eduard Hromada, Ph.D. Ing. Michal Rohlena Zdeněk Netolický Ing. Jiří Sokol Bc. Jiří Hrabčuk Název díla: Kontakt: Akční plán udržitelné energie města Hlinska České vysoké učení technické v Praze (dále jen ČVUT) - www.fsv.cvut.cz Fakulta stavební, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví Thákurova 7 166 29 Praha 6 - Dejvice Jana Frková - frkova@fsv.cvut.cz Eduard Hromada - eduard.hromada@fsv.cvut.cz Michal Rohlena - michal.rohlena@fsv.cvut.cz Publikace vznikla v rámci řešení projektu ENESCOM, číslo IEE/09/667/SI2.558230 financovaného z programu Inteligent Energy Europe. Frková J.; Hromada E.; Rohlena M.; 2012 ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 2

1 Obsah 1 Obsah...3 1. Úvod...4 2. Strategie města v oblasti úspor energií a snížení CO 2...8 3. Použitá metodika...9 3.1. Metodika sběru dat...9 3.2. Emisní faktory t/mwh...10 3.3. Sběr dat o energiích v městě Hlinsko...10 4. Background města...12 5. Shrnutí výsledků Inventury energetické náročnosti města...15 5.1. Závěry Inventury energetické náročnosti...25 6. Metodika zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii města...25 6.1. Strategické dokumenty města...26 6.2. Organizační struktura přípravy Akčního plánu...27 6.3. Implementace energetického managementu...27 6.4. Nástroje energetického managementu...28 7. Akční plán pro udržitelnou energii města...28 7.1. Vize...29 7.2. Cíle...29 7.2.1. Prioritní oblast 1: Úspory energií...29 7.2.2. Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energií...30 7.2.3. Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel...30 8. Financování Akčního plánu pro udržitelnou energii města...32 9. Monitoring a aktualizace Akčního plánu pro udržitelnou energii města...33 10. Závěrečná ustanovení...34 11. Seznamy...35 12. Přílohy...35 ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 3

1. Úvod Evropská unie (EU) vede celosvětový boj proti změně klimatu a považuje ho za jednu z nejvyšších priorit. Její ambiciózní cíle jsou vyjádřeny v Klimaticko-energetickém balíčku, zvaném Evropa 20-20-20, kterým se členské státy zavazují omezit spotřebu energie a snížit emise CO 2 nejméně o 20 % a zvýšit produkci energie z obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020. Více než polovina emisí skleníkových plynů vzniká ve městech. 80 % obyvatelstva žije a pracuje ve městech, kde se spotřebuje až 80 % energie. Místní samosprávy tak skutečně mohou hrát zásadní roli ve zmírňování účinků změn klimatu a jsou nejblíže k občanům, aby porozuměly jejich obavám a nárokům na zdravé životní prostředí. Místní úřady mohou řešit problémy komplexním způsobem. Usnadní jim to smírčí řízení mezi veřejným a soukromým zájmem a začlenění trvale udržitelné energetiky do místních cílů, ať už je to rozvoj alternativních zdrojů energie, efektivnější využívání energie nebo změny v chování. Po přijetí klimaticko-energetického balíčku EU v roce 2007 zahájila Evropská komise iniciativu Pakt starostů a primátorů, aby ocenila a podpořila úsilí orgánů místní samosprávy spojené s prováděním strategií udržitelné energie. Město Hlinsko přistoupilo k iniciativě Evropské komise - Paktu starostů a primátorů (dále jen Pakt) rozhodnutím Rady dne 12. října 2011. Od té doby byla postupně zpracovávána Inventura energetické náročnosti města Hlinska (dále jen Inventura), která současně slouží jako dokument Počáteční inventura emisí města Hlinska (podle metodiky Baseline Emission Inventory) a tvoří výchozí dokument pro zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii města Hlinska (dále jen Akční plán). Tento dokument musí být předložen úřadu paktu do Bruselu do jednoho roku od vstupu do inciativy. Město požádalo o prodloužení lhůty pro předložení dokumentu o dva měsíce. Město Hlinsko předkládá Akční plán, který byl zpracován k listopadu 2012 podle metodiky pro sestavení Sustainable Energy Action Plan (SEAP), která je uvedena na stránkách Covenant of Mayors (http://www.paktstarostuaprimatoru.eu/img/pdf/seap_guidelines_en.pdf ) a je cílen především na budovy a zařízení, jež je schopno město Hlinsko přímo ovlivňovat svým rozhodnutím či působením. Akční plán bude sloužit jako dlouhodobý strategický plán města v oblasti úspor energií do roku 2020. Strategickým cílem je úspora energií a s tím souvisejících emisí CO 2 minimálně o 20 % do r. 2020. Konkrétně to znamená závazek města Hlinska snížit emise CO 2 z 58 896 tun produkovaných emisí v r. 2009 na území obce o minimálně 20 %, tj. o 11 779 tun, tedy na úroveň maximálně 47 117 tun CO 2 v roce 2020. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 4

Akční plán zahrnuje prioritní osy úspor spotřeby energií u budov, motorové dopravy a veřejného osvětlení a možnosti využití obnovitelných zdrojů a osvětu obyvatel města. Tento dokument je rozdělen do následujících kapitol: - Strategie a cíle - Metodika zpracování - Background města - Shrnutí Inventury energetické spotřeby/emisí - Akční plán pro udržitelnou energii Akční plán je zpracován s ohledem na specifické podmínky města a jeho aktivity jsou směřovány především dovnitř města, tj. na úroveň samosprávy. Akční plán nezahrnuje místní průmysl. Pokud se však město dobrovolně rozhodne zpracovat Územní energetickou koncepci (podle zákona 406/2006 Sb. O hospodaření energií v aktuálním znění), vztahovala by se tato koncepce na celé území města a mohla by přímo ovlivnit proces územního plánování, neboť její doporučení jsou pro tvorbu ÚPD ze zákona závazná. Energetická koncepce je pak na zpracování mnohem náročnější. K účasti na vypracování územní energetické koncepce si město může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích, dodavatelů tuhých a kapalných paliv a zpracovatelů komunálních odpadů, kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu městem vyzváni, poskytnout bezúplatně potřebné podklady a údaje. Akční plán města je možné kdykoliv aktualizovat a doplňovat, tj. vložit do něj dosud nezahrnuté objekty, stejně tak i jakékoliv změny na objektech v souladu s jeho metodikou, tj. vložení energetických pasportů nových objektů či jejich úprava v programu ENERGYPAS. Zpracování Akčního plánu vychází ze studie Inventury energetické náročnosti/emisí města Hlinska (2012). Tato studie byla zpracována na základě sběru reálných dat vytipovaných objektů v majetku města v roce 2012, z dat ze Sčítání lidu 2011 z Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a dat společnosti SONET Building s.r.o. Data z účetní dokumentace města Hlinska tvořila základ pro zpracování statistické číselné řady od roku 2005 do roku 2011 a na základy těchto dat byla v rámci Inventury energetické náročnosti zpracována různá statistická vyhodnocení. Po zvážení relevantních údajů byl pro zpracování Akčního plánu zvolen jako nejvhodnější referenční rok 2009, od kterého jsou započítávány úsporná energetická opatření města a občanů jako součást plnění závazku snížit emise o 20 % do roku 2020. Pro domy v katastru obce Hlinska v soukromém vlastnictví byla data získána za laskavé spolupráce se společností SONET Building s.r.o. (Ing. J. Sokol) a z ČSÚ. Akční plán počítá s realizací těchto klíčových opatření: ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 5

postupná realizace úspor energií na budovách ve vlastnictví města v souladu s vytvořeným plánovacím nástrojem SW ENERGYPAS, postupné realizace úspor energií na veřejném osvětlení, realizace projektů v oblasti využití obnovitelných zdrojů, stabilizace systému centrálního zásobování teplem, osvětové aktivity se zapojením obyvatel města, podpora obyvatel v úsporných opatřeních na soukromých budovách. Monitoring Akčního plánu udržitelné energie města Hlinska bude probíhat s využitím níže uvedených indikátorů generovaných ze SW ENERGYPAS v jednoročním intervalu. Vyhodnocování Akčního plánu bude probíhat v dvouletém intervalu se zpracováním zprávy o plnění plánu, která bude zasílána na administrativu Paktu starostů a primátorů do Bruselu. Město Hlinsko v procesu tvorby a implementace Akčního plánu hraje specifickou roli v oblastech: územního plánování jako plánovač, veřejných zakázek jako spotřebitel, práce s obyvateli a soukromým sektorem jako poradce a motivátor. Akční plán byl schválen Radou města dne 28. 11. 2012. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 6

ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 7

2. Strategie města v oblasti úspor energií a snížení CO 2 Město Hlinsko se rozhodlo přistoupit k iniciativě Evropské komise - Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors), jehož hlavní prioritou je snížení následků klimatických změn ve světě. Tím se současně zavázalo naplnit některé základní požadavky vyplývající z členství v této asociaci, zejména realizaci Akčního plánu pro udržitelnou energii (SEAP Sustainable Energy Action Plan). Město Hlinsko si stanovilo tento tematický cíl: Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií a odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života ve městě. V rámci uvedené strategie byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1) Efektivní a hospodárného využití energií na území města Hlinska. 2) Výstavba a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie tam, kde to bude efektivní. 3) Podpora kvalitního a příjemného života ve městě na základě dohody s obyvateli. Účelem zpracování Akčního plánu je systematický přístup k dosahování úspor energie, resp. snižování emisí skleníkových plynů v krátkém, středním i dlouhém období. Plán se vztahuje na město jako celek, detailní plán opatření je stanoven na úrovni majetku města, přesah na úroveň celého města je pak proveden v oblastech soukromých obytných budov, osvěty apod. Za účelem plnění uvedeného cíle je na úrovni správy majetku města zaveden energetický management, který bude současně jedním z pilířů aktivit Akčního plánu. Mezi priority patří zvyšování energetické efektivnosti budov prostřednictvím zateplování a komplexního řešení jejich technického stavu, vytvoření vstřícného prostředí soukromým vlastníkům nemovitostí při využití obnovitelných zdrojů energií a úsporných opatření. Dále jde především o zavedení energetického managementu u budov ve vlastnictví města Hlinska, který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úspory energií či projekty podpořené z dotačních titulů a další opatření. Získané poznatky a zkušenosti s přípravou, realizací, provozováním a financováním energeticky efektivních projektů budou dále nabídnuty k využití ostatním subjektům ve městě. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 8

3. Použitá metodika Praktické pokyny a jasná doporučení k celému procesu vypracování Akčního plánu jsou obsaženy v různých technických a metodologických podpůrných materiálech (jako například Příručka pro SEAP a vzor SEAP, zprávy o uplatněných metodikách a nástrojích, atd.). Tento podpůrný balíček, vypracovaný v úzké spolupráci se Společným výzkumným centrem Evropské komise, který vychází z praktických zkušeností orgánů místní samosprávy, signatářům Paktu přináší hlavní zásady a jasný postup krok za krokem. Veškeré výše uvedené dokumenty sloužily jako metodika a podklad pro zpracování studie Inventury a strategického Akčního plánu. Zpracování Akčního plánu vychází z analýzy Inventura, která poskytla datovou základnu pro vstupní hodnoty Akčního plánu. Inventura obsahuje energetickou analýzu budov v majetku města, ale i analýzu v jiných sektorech obytné budovy, veřejné osvětlení apod. U budov představuje analýzy spotřeby energií a emisí CO 2 za období sedmi let 2005-2011 a dále poskytuje přehled o ročních nákladech na energii objektů. Všechny tyto údaje jsou zpracovány za pomocí SW nástroje ENERGYPAS - tabulkovém procesoru Excel ve formě pasportu jednotlivých objektů, který umožnuje postupné vkládání nových údajů až do r. 2020 s automatickým generováním přehledných grafů. Na základě hodnoty spotřebované energie v jednotlivých kategoriích a identifikace zdroje energie (viz Inventura) je výše emisí propočtená pomocí emisních faktorů viz kapitola 3.2. 3.1. Metodika sběru dat Sběr dat konečné spotřeby energií u budov zahrnuje spotřebu elektřiny, tepla/chladu, spotřebu fosilních paliv, zdrojů obnovitelné energie v jednotlivých kategoriích a jsou uváděny v MWh a Kč. Spotřeba energií je rozdělena do dvou hlavních sektorů a pěti subsektorů. Na základě inventarizace konečné spotřeby energií a její rozdělení do sektorů je možné provést analýzu z pohledu energetické náročnosti budov a zařízení. Budovy, zařízení a průmysl: a) městské budovy, b) budovy terciární sféry, c) obytné budovy, d) veřejné osvětlení. Doprava: a) městský vozový park. Na základě energetické spotřeby stanovené pro jednotlivé zkoumané objekty a podle druhů použitých zdrojů energie, se pomocí emisních faktorů vypočítávají emise CO 2, které v souhrnu představují produkci CO 2 v tunách vybraných objektů na území města Hlinska. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 9

Poslední složkou energetické inventury je centrální zásobování teplem (dále jen CZT) a příslušné emise CO 2. 3.2. Emisní faktory t/mwh IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) stanoví výchozí emisní faktory pro jednotlivé energetické zdroje, které jsou k dispozici v pokynech IPCC z roku 2006 viz tabulka 1. Velmi krátce zmiňme význam biomasy jako velmi dostupné lokální energie a pokud je náhradou za fosilní paliva, přispívá ke snižování produkce skleníkových plynů 1. Tabulka 1: Emisní faktory jednotlivých zdrojů energií dle metodiky IPCC [t/mwh] Elektřina Zemní plyn Zkapalně ný plyn Topný olej Fosilní paliva Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí Jiná fosilní paliva Biopalivo Rostlinný olej Obnovitelné energie Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermá lní energie 0,950 0,202 0,231 0,279 0,267 0,249 0,364 0,354 0,341 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 3.3. Sběr dat o energiích v městě Hlinsko Problematika energií byla v Hlinsku dosud řešena velmi aktivně a zodpovědně, chyběla však ucelená koncepce a komplexní přístup a nástroj pro vyhodnocení těchto aktivit. Pro sestavení energetických pasportů objektů bylo nutné potřebná data získat z archivu účetní evidence, která byla na městském úřadu k dispozici. Vyhledáváním a zprostředkováním jejich doručení ke zpracovateli ČVUT byl starostkou města PhDr. Magdou Křivanovou pověřen pan Zdeněk Netolický, z Odboru investic a městského majetku. Dále se vycházelo z již zpracovaných energetických auditů budov. Spotřeba energií u domácností byla stanovena dle údajů ČSÚ (http://notes3.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/f10046034b/$file/810905kc34.pdf ): průměrné spotřeby domácností, která činí pro Pardubický kraj 21,2 MWh/ročně/domácnost. Počet domácností je dle SDLB 2011 v Hlinsku 7 423. Rozdělení spotřeby na jednotlivé nosiče energie byl proveden podle následujícího vzorce: 54 % vytápění, 27 % ohřev teplé užitkové vody (dále jen TUV) a 19 % ostatní elektrické spotřebiče, viz http://www.energetika.cz/?id=71&cl=356. Dle expertního dohadu téměř 90 % obyvatel vytápí domácnosti zemním plynem. Ke snižování spotřeby energií u soukromých budov docházelo v letech 2010, 2011 a 2012 především díky dotačnímu programu Zelená úsporám. Data spotřeby a úspor energií na soukromých budovách poskytla společnost Sonet Building s.r.o. Databáze obsahovala cca 120 zateplených soukromých budov, což představuje 2,6 % budov ve městě. Data o úsporách 1 Uvádí se, že spalování biomasy je z hlediska emisí oxidu uhličitého neutrální, neboť množství produkovaného oxidu uhličitého je srovnatelné s množstvím, spotřebovaným rostlinami při jejich růstu (fotosyntéza). Blíže viz např. http://biom.cz/cz ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 10

energií, potažmo emisí, mohla být takto již zahrnuta do Akčního plánu, neboť byla realizována po zvoleném referenčním roce. Další predikce úspor na soukromých budovách vychází z těchto dat, jelikož tlak na úspory spotřeby vlivem rostoucích cen bude značný a připravují se další dotační programy, které budou moci občané a obce využít. Město Hlinsko bude o těchto možnostech obyvatele informovat. Data za Teplárenskou společnost Hlinsko byla zpracovaná z www.teplarna-hlinsko.cz. Na základě poskytnutých dat byla zpracována ČVUT pomocí nástroje SW ENERGYPAS databáze/pasporty objektů ve vlastnictví města. Každý jednotlivý pasport objektu poskytuje informace o roční energetické spotřebě v členění podle zdrojů energie za období let 2005 až 2011 a současně obsahuje údaje o nákladech na energie. Jedná se tedy o skutečnou spotřebu energií pro jednotlivé objekty a zařízení města, u kterých je přímá souvislost s provozem města a město je tak schopné svým rozhodnutím ovlivnit jejich energetickou účinnost. Byl zpracován pasport na tyto objekty a zařízení: Radnice Poděbradovo náměstí 1 Administrativní objekt Adámkova 554 MŠ Rubešova Rubešova 1250 MŠ Budovatelů Budovatelů 1229 ZŠ Ležáků Ležáků 1449 ZŠ Resslova Resslova 603 ZŠ Smetanova Smetanova 403 MKK Hlinečan Adámkova 341 Zimní stadion Olšinky 383 Plavecký bazén Smetanova 1524 Poliklinika Nádražní 548 Domov seniorů Drachtinka Erbenova 1631 MŠ Lidického Lidického 1213 MŠ Adámkova Adámkova 654 MŠ Milíčova Milíčova 296 Bytový dům ČSA 386 ČSA 386,367,369 Bytový dům ČSA 432 ČSA 432 Vozový park Veřejné osvětlení ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 11

4. Background města Hlinsko (dříve Hlinsko v Čechách) vzniklo pod Hradišti, při staré českomoravské obchodní cestě. Připomíná se již roku 1073 za vlády krále Vratislava. Hlinecká tvrz, o které jsou písemné zmínky již v roce 1413, je nejstarší hlineckou stavbou. Do 19. století sdílelo město osudy pánů z Pardubic a Rychmburka, odtud také městský znak - půlka koně na červeném poli. Hlinsko bylo prohlášeno městem v roce 1834. Od roku 1865 do roku 1919 bylo okresním městem a spadala do něj celá centrální oblast Českomoravské vrchoviny až po Milovy, Herálec a Svratku. Po roce 1919 se stalo Hlinsko součástí chrudimského okresu s výjimkou let 1949 až 1960, kdy bylo opět okresním městem. Zdrojem obživy na Hlinecku bylo ve starých dobách především zemědělství a souběžně s ním vznikající řemesla, která byla závislá na přírodních poměrech hlineckého regionu. Postupně se rozvíjelo hrnčířství, tkalcovství, hutnictví - výroba železa, výroba plechového zboží, sklárny a další řemesla potřebná pro život Vysočiny. Bydlení a život drobných řemeslníků v 18. a 19. století připomíná městská čtvrť Betlém, součást Souboru lidových staveb Vysočina, která je Ministerstvem kultury prohlášena památkovou rezervací lidové architektury. Od 1. poloviny 19. století se začíná prosazovat průmysl textilní, který byl v Hlinsku hlavním zdrojem obživy celé následující století. Od roku 1902 nastupuje kamenoprůmysl, v roce 1903 kožešnický průmysl, který společně s textilem úspěšně prezentoval město za hranicemi pozdější Československé republiky. V roce 1942 vzniká v Hlinsku nové průmyslové odvětví, a to výroba elektrických spotřebičů pro domácnost, zřízená J. Prošvicem, nynější ETA a.s. Hlinsko. Tento podnik je v současné době hlavním zdrojem zaměstnanosti Hlinecka. V roce 1943 zahajuje práci firma NESTLÉ - výrobky z mléka, nyní Mlékárna Hlinsko. Po 160 letech existence se podstatně omezuje textilní výroba, naopak oživuje kožešnický průmysl, vyrábí se ruční utahovací nářadí, nábytkářské firmy dodávají komplexní interiéry pro různé budovy, vyrábějí se zde dřevěné hračky a další. Hlinskem prochází státní silnice číslo I/34 spojující Poličku s Havlíčkovým Brodem s návazností na dálnici D1. V současnosti má cca 11 tisíc obyvatel. Městem vede železniční trať Pardubice Havlíčkův Brod, která je v provozu od roku 1871. Stanice Hlinsko leží na 37 km od Havlíčkova Brodu v nadmořské výšce 582 m. Město a jeho region je rozhraním dvou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory. Silniční spojení na Moravu je směrem na Svratku do centrální oblasti Českomoravské vrchoviny a západně směrem na Trhovou Kamenici. Zdejší přírodní podmínky přejí především turistice, cyklistice a lyžování. Ve sportovních oddílech se hraje kopaná a hokej. Dalším rozšířeným sportem je česká házená a tenis. V sousedních Svobodných Hamrech leží nově zbudované golfové hřiště a provozuje se jezdectví. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 12

Město má úplné základní školství a gymnázium. Základní umělecká škola poskytuje vzdělání ve většině uměleckých oborů. Město žije bohatým kulturním a sportovním životem. Každý rok se v Městské galerii pořádá řada výstav předních českých výtvarníků, z nichž nejdůležitější je "Výtvarné Hlinecko" za přímé spoluúčasti Národní galerie. Uskutečňuje se nemalý počet komorních koncertů. Městský kulturní klub Hlinečan nabízí obyvatelům města a regionu širokou škálu divadelních představení, koncertů, přednášek a společenských akcí. Hlinsko je vstupní branou Českomoravské vrchoviny. Město a jeho okolí má velké předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky. Zdejší krajina je velmi malebná, životní prostředí relativně nenarušené lidskou činností a ve městě i okolí je velké množství atraktivních kulturních památek. Město má pět místních částí - Blatno, Čertovina, Chlum, Kouty a Srní. (Zdroj: Program rozvoje města) Obrázek 1: Letecký snímek města Hlinska Zdroj dat: www.mapy.cz. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 13

Tabulka 2: Základní informace o městě Hlinsko Hlinsko znak/vlajka status: město NUTS 5 (obec): CZ0531 571393 kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053) okres (NUTS 4): Chrudim (CZ0531) obec s rozšířenou působností: pověřená obec: Hlinsko historická země: Čechy katastrální výměra: 24,27 km² počet obyvatel: 10 017 ( 1. 1. 2012) zeměpisná šířka: 49 45'43.67" s. š. zeměpisná délka: 15 54'27.2" v. d. nadmořská výška: 582 m PSČ: 539 01 základní sídelní jednotky: 17 části obce: 6 katastrální území: 4 Městský úřad Hlinsko Poděbradovo nám. 1 adresa MěÚ: 539 23 Hlinsko starostka: phdr. Magda Křivanová oficiální web www.hlinsko.cz email: město@hlinsko.cz pověřená osoba: Zdeněk Netolický email: netolicky@hlinsko.cz ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 14

5. Shrnutí výsledků Inventury energetické náročnosti města Inventura probíhala v průběhu roku 2011-2012 na budovách a zařízení v majetku města. Pro soukromé obytné budovy byla využita veřejně dostupná data z ČSÚ a data společnosti SONET Building s.r.o., s laskavým svolením Ing. J. Sokola. Uveďme nejvýznamnější data z Inventury, týkající se pouze budov ve vlastnictví města. Náklady na energie za rok 2009 pro výše uvedené objekty města tvořily částku 13,96 mil. Kč. V roce 2010 stouply náklady na 14,75 mil. Kč (nárůst o 5,6 %). V roce 2011 poklesly náklady na energie na 14,2 mil. Kč. V tomto roce došlo k zateplení ZŠ Smetanova (pokles spotřeby energie u této budovy je o 160 MWh, tj. o 25 %). Roční úspora nákladů oproti roku 2010 tak činila 550 tis. Kč a to i přesto, že vzrostly jednotkové ceny energie. Je obtížné odhadnout další vývoj nákladů na energie i proto, že město Hlinsko přistoupilo k veřejné aukci na dodavatele energií pro všechny budovy v majetku města, což jistě povede ke snížení nákladů bez ohledu na provedení úsporných opatření na straně spotřeby. Celková spotřeba energií v referenčním roce 2009 (výchozí hodnota pro sestavení Akčního plánu) na území města Hlinska činila 171 098 MWh (včetně započtení všech domácností) a emise v daném roce 58 896 tun CO 2. Akční plán již počítá se započtením provedených opatření v roce 2010 a 2011 (změny nosiče energie v teplárenské společnosti a zateplení budov na území města soukromé i městské budovy). Za toto období poklesla spotřeba energií na hodnotu 165 795 MWh v r. 2011 a emise CO 2 na 56 095 tun, což představuje za dva roky pokles emisí o 4,8 %. Uveďme některá vybraná data z Inventury (2011). Základní energetická bilance spotřeby po sektorech je uvedena v grafu 1. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 15

Graf 1: Spotřeba energií v období od roku 2005 do 2011 po sektorech Spotřeba [MWh] 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Spotřeba energií v jednotlivých sektorech 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období [rok] veřejné osvětlení Vozový park Teplárenská společnost Soukromé budovy Obecní budovy Poznámka: Spotřeba vozového parku města je v grafickém vyjádření zanedbatelná. Největší podíl na spotřebě energií na území města vykazují soukromé budovy (88 %), zásobované nejčastěji zemním plynem pro vytápění. Teplárenská společnost Hlinsko zásobuje teplem asi 8 % města. Obecní budovy se podílejí na spotřebě energií 5 %. Spotřeba vozového parku je zanedbatelná v porovnání s budovami. Tabulka 3 a graf 2 uvádějí spotřebu energií v členění podle nosiče energie. Tabulka 3: Množství spotřebované energie dle nosiče energie 2009 Elektřina Teplo/chlad Zemní plyn Hnědé uhlí Uhlí OZE Benzín Obecní budovy, vybavení/zařízení 1 540 MWh 957 MWh 4 777 MWh 210 MWh Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení 12 647 MWh Obytné budovy 30 034 MWh 107 423 MWh 11 519 MWh 1 433 MWh Městské/obecní veřejné osvětlení 434 MWh Obecní vozový park 125 MWh 32 008 MWh 13 603 MWh 112 200 MWh 11 519 MWh 210 MWh 1 433 MWh 125 MWh ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 16

Graf 2: Poměr spotřeby energií dle nosiče energie v referenčním roce 2009 Poměr spotřeby energií dle nosiče energie 112 200 MWh; 65% 32 008 MWh; 19% 11 519 MWh; 7% 210 MWh; 0% 1 433 MWh; 1% 125 MWh; 0% Elektřina Teplo/chlad Zemní plyn Hnědé uhlí Uhlí OZE Benzín 13 603 MWh; 8% Hlavním zdrojem energie spotřebované ve městě Hlinsko je zemní plyn, který pokrývá 65 % spotřebované energie, dalším významným zdrojem energie je Teplárenská společnost Hlinsko, která zajišťuje dodávky tepla z 8 % pro domácnosti i některé městské budovy. V roce 2009 byl zdrojem tepla Teplárenské společnosti z 55 % zemní plyn a ze 45 % dřevní štěpka (od roku 2010 je využívána jen štěpka). Graf 3: Spotřeba energií jednotlivých obecních budov Spotřeba [MWh] 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Spotřeba energií jednotlivých městských objektů 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období [rok] Veřejné osvětlení BD ČSA 432 BD ČSA 386 Milíčova 296 Adámkova 654 Lidického 1213 Vozidla Domov seniorů Poliklinika Plavecký bazén Zimní stadion MKK Hlinečan ZŠ Smetanova ZŠ Resslova ZŠ Ležáků MŠ Budovatelů MŠ Rubešova Administrativní objekt Radnice ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 17

Graf 4: Spotřeba energií jednotlivých objektů v roce 2009 Spotřeba [MWh] 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Spotřeba energií v roce 2009 Budovy a objekty v majetku města Graf 5: Náklady na energie pro jednotlivé objekty ve vlastnictví města Hlinska Náklady [Kč] 16000000 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 Náklady na energie pro jednotlivé městské objekty 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období [rok] Milíčova 296 Adámkova 654 Lidického 1213 Vozidla Domov seniorů Poliklinika Plavecký bazén Zimní stadion MKK Hlinečan ZŠ Smetanova ZŠ Resslova ZŠ Ležáků MŠ Budovatelů MŠ Rubešova Administrativní objekt Radnice V Inventuře byly sledovány nejen spotřeby energií jednotlivých objektů, ale i náklady vynaložené za nákup energií. Od roku 2005 náklady za spotřebovanou energii budov ve vlastnictví obce neustále rostou, a pokud by se město nerozhodlo situaci řešit, mohly by náklady převýšit únosnou mez (podle statistiky Eurostatu vzrostly v ČR ceny energií za období let 2007 2011 o 24 % viz. (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/energy/data/database ). Město Hlinsko se ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 18

rozhodlo pro dvě cesty úspor provozních nákladů. Jedním jsou úsporná opatření zateplováním budov a energetický management obecních budov a druhou cestou je elektronická aukce na dodavatele energií. Město Hlinsko v roce 2012 vstoupilo do energetické aukce na dodavatele energií a tím může citelně snížit roční náklady za energie. Uspořené prostředky mohou být použity na investice do rozvoje města. Graf 6: Náklady na energie jednotlivých budov v roce 2009 2500000 Náklady za energie v roce 2009 2000000 Náklady [Kč] 1500000 1000000 500000 0 Budovy a objekty v majetku města ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 19

Graf 7: Emise CO 2 v jednotlivých sledovaných sektorech Emise CO 2 [t] 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Emise CO 2 jednotlivých objektů 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období [rok] veřejné osvětlení Vozový park Teplárenská společnost Soukromé budovy Obecní budovy Změnu hodnot CO 2 u Teplárenské společnosti Hlinsko v r. 2010 představuje přechod na biomasu (štěpka) na 95 % místo původních 45 % (55 % zdroje představoval zemní plyn), což představuje snížení emisí o 1 180 t za rok. Podle metodiky SEAP lze zvolit jako referenční rok libovolný rok od r. 1990. Na základě Inventury se jevil jako výhodný referenční rok 2009. Emise v tomto roce vykazují nejvyšší úrovně a od tohoto roku již dochází k realizaci některých úsporných opatření, která jsou již zahrnuta do Akčního plánu. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 20

Graf 8: Emise CO 2 jednotlivých obecních objektů Emise CO2 [t] 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Emise CO 2 jednotlivých městských objektů 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období [rok] Veřejné osvětlení BD ČSA 432 BD ČSA 386 Milíčova 296 Adámkova 654 Lidického 1213 Vozidla Domov seniorů Poliklinika Plavecký bazén Zimní stadion MKK Hlinečan ZŠ Smetanova ZŠ Resslova ZŠ Ležáků MŠ Budovatelů MŠ Rubešova Administrativní objekt Radnice Opatření, kterými se bude realizovat zvýšení energetické účinnosti budov, jsou následující: zateplování obálky budov, výměna oken a výměna zdroje vytápění u soukromých a obecních budov. Další výraznou změnou byl přechod v r. 2010 Teplárenské společnosti Hlinsko na vytápění dřevěnou štěpkou. Následující tabulky č. 4, 5, 6 a 7 shrnují Inventuru tak, jak ukládá Metodika pro zpracování BEI (Baseline Energy Inventory) a SEAP (Strategy of Energy Action Plan) uvedená na stánkách Covenat of Mayors. Vyčíslují spotřeby energií a produkci emisí skleníkových plynů, především CO 2 a identifikují příslušné zdroje energií na území města Hlinska pro jednotlivé sektory. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 21

Tabulka 4: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) konečná spotřeba energie v referenčním roce 2009 A. Konečná spotřeba energie Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Kategorie Zemní plyn Zkapalněný plyn Topný olej Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ: Obecní budovy, vybavení/zařízení 1 539,8 956,7 4 776,6 209,8 7 482,9 Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení 12 646,6 12 646,6 Obytné budovy 30 034,5 107 423,5 11 519,9 955,0 477,5 150 410,5 Městské/obecní veřejné osvětlení 434,0 434,0 Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Elektřina Teplo/chlad KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE [MWh] Fosilní paliva Obnovitelné energie Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví 32 008,3 13 603,3 112 200,1 0,0 0,0 0,0 0,0 11 519,9 209,8 0,0 0,0 0,0 955,0 477,5 0,0 170 974,0 DOPRAVA: Obecní vozový park 124,7 124,7 Veřejná doprava 0,0 Soukromá a komerční doprava 0,0 Mezisoučet doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 124,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 124,7 Celkem 32 008,3 13 603,3 112 200,1 0,0 0,0 0,0 124,7 11 519,9 209,8 0,0 0,0 0,0 955,0 477,5 0,0 171 098,6 Jiná fosilní paliva Rostlinný olej Biopalivo Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermální energie Celkem 0,0 Nákupy certifikované zelené elektřiny (jsou-li nějaké) ze strany obcí [MWh]: Emisní faktory CO2 pro nákupy certifikované zelené elektřiny (v rámci metody LCA): 0,0 ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 22

Tabulka 5: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) konečné emise CO2 v referenčním roce 2009 B. Emise CO2 nebo emise v ekvivalentech CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Kategorie Elektřina Teplo/chlad Zemní plyn Zkapalněný plyn Topný olej Emise CO2 [t]/ emise v ekvivalentech CO2 [t] Fosilní paliva Obnovitelné energie Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí Jiná fosilní paliva Biopalivo Rostlinný olej Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermální energie Celkem BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ: Obecní budovy, vybavení/zařízení 1 462,8 106,3 964,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 74,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 608,2 Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení 0,0 1 405,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1 405,0 Obytné budovy 28 532,8 0,0 21 699,5 0,0 0,0 0,0 0,0 4 193,2 0,0 0,0 0,0 0,0 9,6 4,8 0,0 54 440,1 Obecní veřejné osvětlení 412,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 412,3 Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví 30 407,9 1 511,3 22 664,4 0,0 0,0 0,0 0,0 4 193,2 74,3 0,0 0,0 0,0 9,6 4,8 0,0 58 865,6 DOPRAVA: Obecní vozový park 0,0 31,0 31,0 Veřejná doprava 0,0 Soukromá a komerční doprava 0,0 Mezisoučet doprava 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 31,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 31,0 JINÉ: Nakládání s odpady Nakládání s odpadními vodami Zde prosím uveďte Vaše jiné emise Celkem 30 407,9 1 511,3 22 664,4 0,0 0,0 0,0 31,0 4 193,2 74,3 0,0 0,0 0,0 9,6 4,8 0,0 58 896,7 Příslušné emisní faktory CO2 v [t/mwh] 0,950 0,111 0,202 0,279 0,267 0,249 0,364 0,354 0,341 0,330 0,010 0,010 Emisní faktor CO2 elektřiny nevyrobené místně [t/mwh] 0,95 ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 23

Tabulka 6: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO2 v referenčním roce 2009 C. Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Místně vyrobená elektrická energie (kromě zařízení/jednotek začleněných do ETS a všech zařízení/jednotek > 20 MW) Fosilní paliva Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí Větrná energie 0,0 0,0 Vodní energie 0,0 0,0 Fotovoltaika 0,0 0,0 Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie 0,0 0,0 Jiné Prosím uveďte: Místně vyrobená elektrická energie [MWh] Vstupní nosič energie [MWh] 0,0 0,0 Celkem 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Pára Odpad Rostl. olej Jiná biomasa Jiné obnov. zdroje Jiné Emise CO2/v ekvivalente ch CO2 [t] Tabulka 7: Základní inventura emisí Místně vyrobené teplo/chlad a příslušné emise CO2 v referenčním roce 2009 D. Místně vyrobené teplo/chlad (dálkové vytápění/chlazení, zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ) a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Místně vyrobené teplo/chlad Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie 0,0 0,0 Zařízení pro dálkové vytápění 13 603,3 7 481,8 6 121,5 1 511,3 Jiné Prosím uveďte: Místně vyrobené teplo/chlad [MWh] Fosilní paliva Vstupní nosič energie [MWh] Odpad Rostl. olej 0,0 0,0 Celkem 13 603,3 7 481,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6 121,5 0,0 0,0 1 511,3 Jiná biomasa Jiné obnov. zdroje Jiné Emise CO2/v ekvivalentec h CO2 [t] ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 24 Příslušné emisní faktory CO2 pro místně vyrobenou elektrickou energii v [t/mwh] 0,0 0,0 0,0 Příslušné emisní faktory CO2 pro vyrobené teplo/chlad v [t/mwh]

5.1. Závěry Inventury energetické náročnosti Město Hlinsko projevilo zájem o zpracování Inventury a zpracování Akčního plánu dle metodiky SEAP a požádalo o její zpracování ČVUT. Potřeba zpracování takové analýzy vychází z členství města Hlinska v Paktu. Na základě reálných dat o spotřebě energií byla zpracována analýza současného stavu od roku 2005 do roku 2011. Pro místní samosprávy nemusí být hledisko emisí CO 2 dostatečným argumentem, ale lze o něm uvažovat jako o měřítku šetrnosti k životnímu prostředí. Velký význam pro samosprávy však mají náklady na energie, jelikož tvoří značnou část výdajů z jejich rozpočtu, což však s emisemi přímo souvisí. Byla provedena analýza obecního majetku, jeho stavu, stáří a využití. Do analýzy majetku města Hlinska jsou zahrnuty všechny energeticky významné budovy a zařízení, soukromé obytné budovy a Teplárenská společnost Hlinsko. Od referenčního roku 2009 již došlo k několika významným úsporným opatřením vedoucích ke snížení spotřeby a emisí CO 2. V roce 2010 prošla teplárna změnou zdroje vytápění na 95 % dřevěné štěpky. Tím došlo u objektů zásobovaných teplem z CZT ke snížení emisí CO 2. U dalších objektů došlo k zateplení a tím ke snížení spotřeby energií. Tyto kroky jsou zahrnuty do Akčního plánu. 6. Metodika zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii města Akční plán je jedním z nástrojů energetického managementu města. Představuje základní dokument pro dlouhodobou koncepci správy majetku města ve vztahu k energetickému řízení. Potřeba zpracování tohoto dokumentu vychází z členství města Hlinska v Paktu iniciativě Evropské unie. Akční plán by měl být velmi užitečným nástrojem pro energetický management už jen proto, že město díky němu získá možnost účinně sledovat a vyhodnocovat spotřebu energie a emisí ve svých vlastních objektech. Energetickým managementem se rozumí soubor procesů, jejichž cílem je efektivní snižování energetické náročnosti a emisí CO 2. Skládá se z následujících cyklicky opakujících se činností: ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 25

Obrázek 2: Diagram činností energetického managementu Aktualizace Akčního plánu Měření skutečné spotřeby Vyhodnocení realizovaných opatření Stanovení potenciálu úspor Realizace efektivních opatření Činnosti energetického managementu vychází z termínu PDCA (z anglického plan=> do=> check=> act čili plánuj=> udělej=> zkontroluj=> jednej ), což jsou základní kroky neustálého zlepšování. 6.1. Strategické dokumenty města Akční plán vychází ze strategických dokumentů, jako jsou: Program rozvoje města (2007) Program rozvoje města ve své návrhové části zahrnuje ve čtyřech prioritních oblastech 23 opatření. Opatření jsou specifické činnosti, které povedou k dosažení vytčených záměrů rozvoje města. Plnění jednotlivých opatření bude dosahováno realizací jednotlivých rozvojových projektů. Projekt je konkrétní realizační akce, jejímž výsledkem jsou konkrétní výstupy, které svými dopady do řešeného území naplňují opatření, záměry a cíle programu. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Hlinsko 2010 Další významné metodické a informační zdroje: Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky do roku 2040, červen 2012, MPO. Fond rozvoje bydlení. Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. Metodika pro zpracování SEAP Covenant of Mayors. Vstupní data pro zpracování Akčního plánu vychází z Inventury, zpracované ČVUT v r. 2012. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 26

6.2. Organizační struktura přípravy Akčního plánu Pro potřeby vypracování a koordinaci Inventury a Akčního plánu byl vytvořen neformální projektový tým, který zahrnuje odborníky v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie a osoby: PhDr. Magda Křivanová (starostka města Hlinsko), Zdeněk Netolický (Odbor investic a městského majetku), Ing. Jiří Sokol (komise Zdravého města při Radě města Hlinska), Bc. Jiří Hrabčuk (komise Zdravého města při Radě města Hlinska), Doc. Ing. Jana Frková, PhD. (ČVUT), Ing. Eduard Hromada, PhD. (ČVUT), Ing. Michal Rohlena (ČVUT). V rámci této skupiny byla získávána a vyhodnocována vstupní data a zpracován dokument Akčního plánu, který zohledňuje ekonomické, environmentální a sociální hledisko rozvoje města ohledně energetiky a životního prostředí. 6.3. Implementace energetického managementu Důležitou činností v přípravě Akčního plánu je jeho implementace do struktury městských rozvojových dokumentů a dalších zainteresovaných organizací. Byl proto pověřen Odbor investic a městského majetku, aby zavedl energetický management do svých činností a spravoval a udržoval data pomocí nástroje SW ENERGYPAS, který je vyvíjen na ČVUT a je autorsky chráněn. Zajištění jasné organizační struktury a přidělení odpovědnosti v procesu přípravy,aktualizace a vyhodnocování Akčního plánu je předpokladem pro úspěšný návrh jednotlivých opatření a implementaci tohoto plánu. Na základě toho byla navržena organizační struktura řízení a implementace Akčního plánu. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 27

Obrázek 3: Organizační struktura energetického managementu Rada města Hlinska Odbor Investic a městkého majetku Objekty a zařízení v majetku a správě města Organizace zřizované městem Soukromé organizace Občané Implementace, neboli uskutečnění programu Akčního plánu závisí, jak na kvalitě práce energetického managementu, tak na ochotě a schopnosti zapojení jednotlivých subjektů a jedinců do procesu jeho naplňování. 6.4. Nástroje energetického managementu Pro potřeby energetického managementu bude implementován SW nástroj ENERGYPAS, pomocí kterého bude probíhat sledování a vyhodnocování spotřeby energií a emisí na území obce. Díky němu bude možné vyhodnocovat údaje na základě průběžně sledovaných dat. Výstupem budou tzv. reporty o plnění Akčního plánu, které budou v dvouletých cyklech předkládány úřadu Paktu v Bruselu. 7. Akční plán pro udržitelnou energii města Akční plán vychází z Inventury a zohledňuje strategické cíle rozvoje města v oblasti energetiky a životního prostředí. Rok 2009 byl vybrán jako referenční a jsou od něho plánována úsporná opatření vedoucí ke snížení emisí CO 2 o minimálně 11 779 tun z 58 896 tun (2009) na maximálních 47 117 tun CO 2 ročně. Akční plán vymezuje tři prioritní oblasti: Prioritní oblast 1: Úspory energií Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energie Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 28

Obrázek 4: Diagram prioritních oblastí Akčního plánu Vize Cíle Prioritní oblast 1: Úspory energií Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energií Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel 7.1. Vize Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií a odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života ve městě Hlinsko. 7.2. Cíle V rámci akčního plánu jsou vymezeny 3 prioritní oblasti, které definovalo město Hlinsko: 7.2.1. Prioritní oblast 1: Úspory energií Úspory energií jsou jednou z nejdůležitějších oblastí Akčního plánu. Úsporná opatření budou realizována na základě předchozího ekonomického a environmentální rozhodování. Úsporná opatření budou realizována na vybraných objektech v majetku města dle dat z Inventury. Pro všechna opatření budou vypracovány energetické audity s posouzením optimální varianty úsporného opatření. Jedná se nejen o budovy ve vlastnictví města ale také o veřejné osvětlení a městská vozidla. Ve spolupráci se soukromým sektorem budou sledována úsporná opatření budov v soukromém vlastnictví. Na základě zavedení energetického managementu bude optimalizován provoz a využití budov ve vlastnictví města, aby nedocházelo k plýtvání. Toto opatření ovšem nelze přesně ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 29

kvantifikovat, protože přínos následkem snížení spotřeby energií bude v různé míře kompenzován nárůstem cen energií. 7.2.2. Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energií Podpora obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) je jedním z pilířů jak dosáhnout nezávislosti na zdrojích energií z nestabilních zemí. Pro místní samosprávy přináší řadu výhod v možnosti návrhu optimálního OZE podle jeho využití. Město Hlinsko plánuje instalaci solárně-termických systémů na střechách městských budov. Ve městě Hlinsko je využívána dřevní štěpka jako zdroj Teplárenské společnosti Hlinsko. Pro odběratele tepla znamenalo zavedení tohoto opatření především snížení nákladů na vytápění. V celkovém pohledu celého města došlo především ke snížení využití fosilních paliv (zemního plynu) a zvýšení podílu OZE z místních zdrojů. Řada domácností využívá OZE na vytápění nebo ohřev TUV. Na základě osvěty nejen v oblasti využívání OZE, ale i možnostech financování, budou místní obyvatelé stimulováni k rozšíření využití OZE. 7.2.3. Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel Spotřeba energií soukromých budov tvoří největší část spotřebované energie města a produkce emisí CO 2. Je zde tedy velký potenciál k úsporám spotřeby energií. Spotřeba energií je závislá na chování obyvatel. Současná zvyšující se životní úroveň obyvatel se projevuje ve zvýšené spotřebě energií, což se projevuje ve zhoršení životního prostředí. Bez motivace obyvatel k šetrnému zacházení postrádá Akční plán smysl. Obyvatelé města budou informováni o iniciativě Paktu a z toho vyplývajícího závazku města snížit emise o 20 % do roku 2020 na webových stránkách města, při Dnech zdravého města a různých sportovních a kulturních akcích, konaných ve městě Hlinsko. Občané získají informace o energetické náročnosti budov ve vlastnictví města za pomoci např. veřejně přístupných Průkazů energetické náročnosti budov (povinnost bude uložená směrnicí EU o energetické účinnosti 2 ), nebo budou informováni o aktuálních a připravovaných úsporných opatřeních na budovách města. Město bude také informovat o možných dotačních programech, vhodných pro financování úsporných opatření u soukromých budov. 2 Návrh směrnice EP a Rady o energetické účinnosti (SEK (2011) 799 v konečném znění) a (SEK (2011) 780 v konečném znění ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 30

Graf 9: Rozdíl spotřeby energií bez provedení opatření a po provedení opatření Spotřeba energií jednotlivých objektů Spotřeba [MWh] 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Období [rok] Celková spotřeba energií bez úsporných opatření Celková spotřeba energí po provedení úsporných opatření Graf znázorňuje plánované snižování spotřeby energií na celém území města Hlinska postupnou realizací úsporných opatření dle Akčního plánu (2009 2020). Graf 10: Emise CO 2 bez provedení opatření a po provedení opatření Emise CO 2 jednotlivých objektů Emise CO 2 [t] 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Období [rok] Emise CO2 bez provedení opatření Emise CO2 po provedení opatření ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 31

Graf znázorňuje plánované snižování emisí CO 2 na celém území města Hlinska postupnou realizací úsporných opatření dle Akčního plánu (2009 2020). V důsledku provádění úsporných opatření a výměnou zdrojů vytápění za OZE dojde k postupnému poklesu emisí CO 2 z 58 896 tun o 11 779 tun na konečných 47 117 tun CO 2 ročně (tj o 20 %), čímž je naplněn požadavek na snížení emisí minimálně o 20 %. Tabulka 8: Seznam plánovaných opatření Plánovaný rok Plánované úsporná opatření realizace Snížení spotřeby energií a instalace OZE na budovách v majetku města náklady Kč[] Snížení spotřeby [MWh] OZE [MWh] Snížení emisí CO2 [tun] Odpovědné oddělení Zateplení BD ČSA 386,387,389 2010 5,5 mil 73 6 Odbor investic a městského majetku Zateplení BD ČSA 432,433,435 2010 5,5 mil 84 8 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Smetanova 2011 9,6 mil 187 62 Odbor investic a městského majetku Výměna oken na radnici; 2012-2013 0,7 mil 41 8 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Rubešova 2013 7,0 mil 368 75 Odbor investic a městského majetku Solárně-termický systém ohřevu vody 2013 2,5 mil 187 187 27 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Budovatelů 2014 8,6 mil 198 32 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Ležáků 2015 11,0 mil 351 191 Odbor investic a městského majetku Výměna zdroje vytápění objektu Polikliniky 2016 1,2 mil 136 43 Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Lidického 2016 3,2 mil 52 11 Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Adámkova 2017 3,5 mil 65 12 Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Milíčova 2018 3,3 mil Odbor investic a městského majetku Snížení spotřeby energií a instalace OZE soukromých budov Zateplování a výměna zdrojů vytápění 2010-2020 Snížení spotřeby energií veřejního osvětlení Postupná výměna světelných zdrojů za úspornější zdroj a instalace elektronických předřadníků 2013-2020 11,3 mil 240 228 Odbor investic a městského majetku Centrální zásobování teplem Přechod CZT na vytápění dřevní štěpkou 2010 11083 1180 Teplárenská společnost Hlinsko Studie proveditelnosti kombinované výroby tepla/elektro Teplárenská společnost Hlinsko Poradenské služby Poradenství pro občany ohledně energeticky úspornáho bydlení a možnostech získání peněžních prostředků z dotačních titulů (např. Zelená úsporám) na zateplení, výměnu oken a výměnu zdrojů vytápění a ohřevu TUV. 2013-2020 Město Hlinsko ve spolupráci s ČVUT v Praze 8. Financování Akčního plánu pro udržitelnou energii města Předpokládané náklady na provedení navržených úsporných opatření na majetku města je expertní analýzou odhadován na 80 milionů korun (převážná část dat převzata z energetických auditů, již zpracovaných na jednotlivé budovy města). Možné zdroje financování: rozpočet města Hlinska; dotace ze státního rozpočtu (např. program EFEKT); strukturální fondy EU 2007 2013; strukturální fondy EU 2014 2020; nová podoba programu Zelená úsporám vyhlášená v r. 2013 Náklady na úsporná opatření soukromých budov nelze odhadnout, jelikož každý občan volí jinou cestu k realizaci úspor. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 32

9. Monitoring a aktualizace Akčního plánu pro udržitelnou energii města K procesu tvorby Akčního plánu je nutno přistupovat již s vědomím potřeby následného monitorování a vyhodnocování plánu v souladu s požadovanými termíny Paktu. Pro monitorování a následné vyhodnocování bude využit nástroj pro energetický management SW ENERGYPAS. Monitoring bude probíhat v ročních intervalech. Ve dvouročních intervalech bude probíhat vyhodnocování plnění cílů Akčního plánu a návrhy opatření při neplnění vytyčených cílů. Vyhodnocování Akčního plánu bude v termínech: 11/2014 SEAP report I, 11/2016 SEAP report II, 11/2018 SEAP report III, 11/2020 SEAP report IV. Bude prováděno porovnávání plánu se skutečností uvedenou v SW ENERGYPAS a v případě větších odchylek budou hledána nová efektivní řešení, respektující strategické a environmentální priority města. Monitorovacími indikátory budou například: počet zrekonstruovaných/zateplených objektů na území města Hlinska, počet vybudovaných OZE na území města, celková spotřeba energie v jednotlivých objektech města viz tabulka 9. Tabulka 9: Indikátory monitoringu Akčního plánu č. Indikátor jednotka 1 Energetická náročnost/spotřeba budov kwh/m 2.a Výdaje za paliva a energii na vytápění na jednotku plochy 2 budov ve vlastnictví města Kč/rok Úspory energie realizované v budovách a zařízeních ve 3 vlastnictví města MWh/rok 4 Emise CO 2 v budovách ve vlastnictví města tun/rok 5 Spotřeba energie v majetku města celkem MWh/rok 6 Emise CO 2 v majetku města celkem tun/rok Podíl energie z OZE na celkové spotřebě energie v budovách 7 a zařízeních ve vlastnictví města % Počet osvětových a jiných vzdělávacích akcí zaměřených na 8 úsporu energie a OZE počet 9 Počet osob účastnících se osvětových akcí počet osob 10 Výroba elektřiny v CZT (kombinovaná výroba) MWh/rok 11 Počet instalací termosolárních kolektorů m 2 12 Počet zrekonstruovaných/zeteplených soukromých budov počet/rok ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 33

10. Závěrečná ustanovení Tento Akční plán je veřejným dokumentem a plnohodnotně zastupuje Strategický plán udržitelné energie (SEAP) dle metodiky Paktu. ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 34

11. Seznamy Obrázek 1: Letecký snímek města Hlinska...13 Obrázek 2: Diagram činností energetického managementu...26 Obrázek 3: Organizační struktura energetického managementu...28 Obrázek 4: Diagram prioritních oblastí Akčního plánu...29 Tabulka 1: Emisní faktory jednotlivých zdrojů energií dle metodiky IPCC [t/mwh]...10 Tabulka 2: Základní informace o městě Hlinsko...14 Tabulka 3: Množství spotřebované energie dle nosiče energie 2009...16 Tabulka 4: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) konečná spotřeba energie v referenčním roce 2009...22 Tabulka 5: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) konečné emise CO 2 v referenčním roce 2009...23 Tabulka 6: Základní inventura emisí (Baseline Emission Inventory) Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO 2 v referenčním roce 2009...24 Tabulka 7: Základní inventura emisí Místně vyrobené teplo/chlad a příslušné emise CO 2 v referenčním roce 2009...24 Tabulka 8: Seznam plánovaných opatření...32 Tabulka 9: Indikátory monitoringu Akčního plánu...33 Graf 1: Spotřeba energií v období od roku 2005 do 2011 po sektorech...16 Graf 2: Poměr spotřeby energií dle nosiče energie v referenčním roce 2009...17 Graf 3: Spotřeba energií jednotlivých obecních budov...17 Graf 4: Spotřeba energií jednotlivých objektů v roce 2009...18 Graf 5: Náklady na energie pro jednotlivé objekty ve vlastnictví města Hlinska...18 Graf 6: Náklady na energie jednotlivých budov v roce 2009...19 Graf 7: Emise CO 2 v jednotlivých sledovaných sektorech...20 Graf 8: Emise CO 2 jednotlivých obecních objektů...21 Graf 9: Rozdíl spotřeby energií bez provedení opatření a po provedení opatření...31 Graf 10: Emise CO 2 bez provedení opatření a po provedení opatření...31 12. Přílohy 12.1 Inventura energetické náročnosti/tabulková část 12.2 Akční plán dle metodiky SEAP/tabulková část 12.3 Pasporty budov ČVUT v Praze, FSv, Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Thákurova 7, Praha 6 35

S"T.I;49 Q5 5(,491P=(P56A)Q;6 3: 6.+8 -+ 6 -;. -<!!& U Q 3 = >/88? 789)4; * U 8 8! " "# $%"&' S' 4NO?".!"!#$$! O. $ $! (' ) *+!%, *,01 23 2*4 567$486$5649:)2;<1 =10 >( 6#!"#$ "%& '&&%% $ &'$ ()*!%'%%!%'%% + ##'"!&'#"!!"! "" '&&"!"'!",- +.+- '#' '#' /0- )--. 1+ +21(3*? (7 O15P5=;91(8*45/QK)LM R 1" %. )+" 3 " 7+?+@! #$#!#%##!!!!!"! $ "" '&&"!&&' 0194 4# 4!'&!'& 5. 36 )+!'&!'& A BBC3 DB3 BB3 B3B B3B B3B E3F GH3H BH3C B3B B3B B3B HGG3B EFF3G B3B FBHC3D - ' * - " (. /. A 5 % +%? I'J!'% + " K)LM# A1 % +%? I 789*#