Starost o zvířata, snaha o lepší vědu ORGÁNY PRO DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT A VÝBORY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Starost o zvířata, snaha o lepší vědu Novo Nordisk SMĚRNICE 2010/63/EU O OCHRANĚ ZVÍŘAT POUŽÍVANÝCH PRO VĚDECKÉ ÚČELY ORGÁNY PRO DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT A VÝBORY ČLENSKÝCH STÁTŮ Životní prostředí

Orgány členských států příslušné pro provádění směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely Pracovní dokument o orgánech pro dobré životní podmínky zvířat a výborech členských států ke splnění požadavků této směrnice V Bruselu ve dnech 9. a 10. října 2014 Komise zřídila pracovní skupinu odborníků, jejímž úkolem je vytvořit pokyny k orgánům pro dobré životní podmínky zvířat a výborům členských států ke splnění požadavků stanovených v článcích 26, 27 a 49 směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely. Všechny členské státy a hlavní zúčastněné organizace byly vyzvány, aby jmenovaly odborníky, kteří se budou na této práci podílet. Pracovní skupina odborníků se sešla ve dnech 11. a 12. června 2014. Cílem pracovní skupiny odborníků bylo vypracovat k požadavkům uvedené směrnice pokyny a zásady řádné praxe týkající se dobrých životních podmínek zvířat a výborů členských států, a usnadnit tak její provádění. Tento dokument je výsledkem jednání uvedené pracovní skupiny odborníků, jednání s členskými státy i právních podnětů Komise. Byl schválen orgány příslušnými pro provádění směrnice 2010/63/EU na zasedání ve dnech 9. a 10. října 2014. Upozornění: Následující text má sloužit jako vodítko a pomoci členským státům a dalším subjektům, na něž se vztahuje směrnice 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, dosáhnout jednotného výkladu ustanovení obsažených v této směrnici a usnadnit její provádění. Veškeré poznámky by měly být chápány v kontextu směrnice 2010/63/EU. Jsou zde uvedeny určité návrhy možných způsobů splnění požadavků této směrnice. Obsah tohoto dokumentu neukládá žádné další povinnosti nad rámec povinností stanovených v této směrnici. Právně závazný výklad právních předpisů Evropské unie je oprávněn provádět pouze Soudní dvůr Evropské unie. 1

Obsah Úvod... 3 Příslušné články směrnice 2010/63/EU... 4 Orgány pro dobré životní podmínky zvířat... 5 Výhody účinného orgánu pro dobré životní podmínky zvířat... 5 Struktura, složení a kvalifikace požadované po orgánech pro dobré životní podmínky zvířat... 6 Vyhovění požadavkům orgánu pro dobré životní podmínky zvířat u drobných chovatelů, uživatelů a dodavatelů... 10 Plnění úkolů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat... 11 Podporování kultury péče... 17 Dosažení účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat... 20 Výbory členských států... 24 Výhody účinného fungování výboru členského státu... 24 Složení a struktura výborů členských států... 25 Co očekávají orgány pro dobré životní podmínky zvířat od výboru členského státu?... 26 Plnění úkolů výboru členského státu... 26 Zajištění účinného fungování výboru členského státu... 29 Umožnění výměny informací na úrovni EU... 30 2

Úvod Tento dokument si klade za cíl poskytnout všem, kteří se podílejí na dohledu nad zvířaty používanými k vědeckým postupům a na péči o ně a jejich používání, informace o tom, jak by mohly být splněny požadavky směrnice v souvislosti se strukturou a fungováním orgánu pro dobré životní podmínky zvířat (články 26 a 27) a výboru členských států (článek 49). Směrnice stanoví, že v souvislosti s držením, chovem a používáním zvířat by měla být nejvyšší prioritou otázka dobrých životních podmínek zvířat. Jedním z mechanismů směrnice k dosažení tohoto cíle je vytvořit v rámci každého zařízení (s možnou výjimkou pro malá zařízení, která mohou plnit úkoly orgánu pro dobré životní podmínky zvířat jiným způsobem) orgán pro dobré životní podmínky zvířat. Orgány pro dobré životní podmínky zvířat zajišťují vnitřní dohled a stanoví pokyny ke každodennímu uplatňování principu 3 R (replacement, reduction, refinement nahrazení a omezení používání zvířat a šetrné zacházení s nimi), sledují probíhající práci a přezkoumávají výsledky činnosti a mohou sehrát pozitivní úlohu při přípravě návrhu projektu. Z hlediska důvěry veřejnosti a zajištění rovných podmínek pro všechny, kdo se v rámci jednotlivých členských států podílí na záležitostech souvisejících se získáním, chovem, umístěním zvířat, péčí o ně a jejich používáním, je důležité, aby byl prosazován jednotný přístup k hodnocení projektu a uplatňování principu 3 R. Členské státy by měly mít nezbytné struktury a nástroje k naplňování těchto cílů a případně by k tomuto účelu měly využít výbor členského státu. Orgány pro dobré životní podmínky zvířat i výbory členských států hrají zásadní roli při vytváření a udržování vhodné péče o zvířata, jež se v praxi mezi uživateli zvířat často nazývá kulturou péče, a tento termín se užívá i dále v tomto dokumentu. Přestože orgány pro dobré životní podmínky zvířat mohou do procesu projektové žádosti zasahovat, hodnocení projektů představuje podle směrnice zcela samostatný požadavek. Pokyny k hodnocení a zpětnému posouzení projektu vypracovala předchozí pracovní skupina a byly schváleny orgány členských států příslušnými pro provádění směrnice 2010/63/EU na jejich zasedání v září 2013 1. Účelem těchto pokynů není opakovat nebo znovu uvádět informace obsažené v Pokynech k hodnocení a zpětnému posouzení projektu. 1 http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/project_evaluation/cs.pdf 3

Příslušné články směrnice 2010/63/EU Orgán pro dobré životní podmínky zvířat 31. bod odůvodnění V souvislosti s držením, chovem a používáním zvířat by měla být nejvyšší prioritou otázka dobrých životních podmínek zvířat. Chovatelé, dodavatelé a uživatelé by proto měli zřídit orgán pro dobré životní podmínky zvířat, jehož hlavním úkolem je poradenství v otázce dobrých životních podmínek zvířat. Tento orgán by měl dále sledovat vývoj a výsledky projektů na úrovni zařízení, podporovat péči o zvířata a poskytovat nástroje k praktickému uplatňování a včasnému zavádění nejnovějších výsledků technického a vědeckého vývoje v souvislosti se zásadami nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi s cílem zlepšit životní podmínky zvířat v průběhu celého jejich života. Poradenství orgánu pro dobré životní podmínky zvířat by mělo být řádně dokumentováno a během inspekcí by mělo být možné podrobit je kontrole. Článek 26 Orgán pro dobré životní podmínky zvířat 1. Členské státy zajistí, aby každý chovatel, dodavatel a uživatel zřídil orgán pro dobré životní podmínky zvířat. 2. Členem orgánu pro dobré životní podmínky zvířat musí být alespoň osoba nebo osoby odpovědné za dobré životní podmínky zvířat a péči o ně a v případě uživatele vědecký pracovník. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat rovněž získává informace od určeného veterinárního lékaře nebo odborníka uvedeného v článku 25. 3. Členské státy mohou drobným chovatelům, dodavatelům a uživatelům dovolit, aby úkoly stanovené v čl. 27 odst. 1 plnili jiným způsobem. Článek 27 Úkoly orgánu pro dobré životní podmínky zvířat 1. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat plní nejméně tyto úkoly: a) pracovníkům, kteří zacházejí se zvířaty, poskytuje poradenství týkající se dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti se získáním a umístěním zvířat, péčí o ně a jejich používáním; b) poskytuje pracovníkům poradenství k uplatňování požadavku nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi a informuje je o technickém a vědeckém pokroku při uplatňování tohoto požadavku; c) zavádí a přezkoumává vnitřní provozní postupy, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a návazné kroky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, která jsou v zařízení umístěna nebo používána; d) sleduje průběh a výsledky projektů a přitom zohledňuje jejich dopad na používaná zvířata, určuje prvky, které dále přispívají k nahrazení a omezení 4

používání zvířat a šetrnému zacházení s nimi a poskytuje v těchto věcech poradenství a e) poskytuje poradenství o režimech pro umístění zvířat do zájmového chovu včetně odpovídající socializace zvířat, která mají být do zájmového chovu umístěna. 2. Členské státy zajistí, aby záznamy o každém poradenství poskytnutém orgánem pro dobré životní podmínky zvířat a o rozhodnutích přijatých na základě tohoto poradenství byly uchovávány nejméně po dobu tří let. Záznamy jsou na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu. Výbory členských států 48. bod odůvodnění Na vnitrostátní úrovni je třeba zajistit soudržný přístup k hodnocení projektů a strategiím pro přezkum. Členské státy by měly zřídit výbory pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely, aby poskytovaly poradenství příslušným orgánům a orgánům péče o dobré životní podmínky zvířat v zájmu prosazování zásad nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi. Síť výborů členských států by měla být zapojena do výměny osvědčených postupů na úrovni Unie. Článek 49 Výbory pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely 1. Každý členský stát zřídí výbor pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely. Tento výbor poskytuje příslušným orgánům a orgánům pro dobré životní podmínky zvířat poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění zvířat, péči o ně a používání zvířat k postupům, a zaručí, že jsou sdíleny osvědčené postupy. 2. Výbory členských států uvedené v odstavci 1 si v Unii vyměňují informace o fungování orgánů pro dobré životní podmínky zvířat a o provádění hodnocení projektů a sdílejí osvědčené postupy. Orgány pro dobré životní podmínky zvířat Výhody účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat Účinně fungující orgán pro dobré životní podmínky zvířat má pro zvířata a vědu i pro osoby pracující se zvířaty mnoho výhod. Danému zařízení poskytuje ujištění: zlepšováním životních podmínek zvířat mj. zlepšením postupů umístění, chovu a šlechtění zvířat a péče o ně a jejich používání; převzetím vedoucí úlohy při prosazování dobrých životních podmínek zvířat a odpovědné péče a používání zvířat chovaných, držených nebo používaných pro vědecké postupy, a to včetně poradenství ohledně plánované a probíhající práce; 5

poskytováním poradenství ohledně řádné praxe a zajišťováním, že je prováděna náležitým způsobem; vytvářením kritického fóra k zajištění každodenního uplatňování principu 3 R ; motivací a podporou prosazování dobrých životních podmínek zvířat a principu 3 R ; poskytováním poradenství ohledně postupu podávání projektových žádostí, zejména v souvislosti s prosazováním principu 3 R, a průběžných podnětů v dalších fázích provádění projektů; jakožto hlavní kontaktní místo pro případné rozpory mezi dobrými životními podmínkami zvířat a vědou; posilováním kontaktů a komunikace mezi vědci a pracovníky pečujícími o zvířata / techniky; vyvíjením vlivu na vedení s cílem zajistit vhodné zdroje, které by umožnily realizaci kvalitní vědy a dobrých životních podmínek; zajišťováním účinného kontaktu s výborem členského státu; podporou vědy o laboratorních zvířatech prostřednictvím komunikace s prostředím externích zúčastněných stran; zvyšováním důvěry veřejnosti v kvalitu vědecké práce a péče poskytované v zařízeních; podporou řádné kultury péče; zvyšováním kvality vědy. Struktura, složení a kvalifikace požadované po orgánech pro dobré životní podmínky zvířat Minimální rozsah úkolů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat stanovený ve směrnici zahrnuje širokou škálu technických a vědeckých témat a témat z oblasti řízení, která vyžadují podněty od pracovníků se širokou škálou vědomostí, odborných znalostí a zkušeností. Podle článku 26 musí být členem orgánu pro dobré životní podmínky zvířat alespoň osoba nebo osoby odpovědné za dobré životní podmínky zvířat a péči o ně a v případě uživatele vědecký pracovník, přičemž orgán pro dobré životné podmínky zvířat rovněž získává informace od určeného veterinárního lékaře 2. Struktura 2 Pojem určený veterinární lékař v tomto dokumentu v souladu s článkem 25 směrnice odkazuje jak na určeného veterinárního lékaře, tak, pokud je to vhodnější, [na] patřičně kvalifikovaného odborníka. 6

Optimální strukturu orgánu pro dobré životní podmínky zvířat může ovlivnit řada faktorů, včetně: povahy zařízení (chovatel, dodavatel, uživatel); velikosti zařízení, včetně počtu a složitosti chovných jednotek a počtu pracovníků; oblasti výzkumu; počtu a typu projektů a postupů; druhu a počtu použitých zvířat; institucionální struktury a organizace např. více pracovišť na různých místech; stylu a struktury řízení; institucionálních závazků (např. pokud jde o přidělení zdrojů); kultury péče dané instituce která se může lišit v závislosti na povaze zařízení, například vysoká škola oproti odvětví průmyslu a veřejný sektor oproti soukromému sektoru; dalšího poslání a úkolů, jež byly v rámci zařízení zadány orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Ve velkých složitých zařízeních jsou úkoly orgánů pro dobré životní podmínky zvířat často členěny na menší složky, které plní specializované podskupiny se zvláštním zaměřením (např. podskupina pro úpravu prostředí), jež jsou podřízeny hlavnímu orgánu pro dobré podmínky zvířat. Základní kvalifikace Pokud mají být plněny úkoly účinného orgánu pro dobré životní podmínky zvířat a realizovány jeho výhody v plném rozsahu, měli by jeho členové získávat informace od pracovníků s přiměřenou úrovní znalostí, porozumění a odborných způsobilostí v řadě klíčových oblastí. Požadovaná kvalifikace se může v každém okamžiku lišit podle konkrétních otázek, jež daný orgán pro dobré životní podmínky zvířat posuzuje, a čas od času může být potřebná kooptace dalších odborných znalostí. Zařízení, která používají zvířata pro vědecké účely příslušné právní předpisy; etologie zvířat, chov zvířat, péče o zvířata, zdraví a dobré životní podmínky všech živočišných druhů v určitém zařízení, včetně postupů úpravy prostředí; každá jednotlivá složka principu 3 R relevantní pro práci v rámci daného zařízení: o možnosti nahrazení zvířat; o omezení používání zvířat prostřednictvím vhodné koncepce pokusů a statistických podnětů; účinné chovatelské programy; o šetrné zacházení, které zajistí, že bude v průběhu celého života zvířat při chovatelských a/nebo vědeckých postupech věnována pozornost uplatňování zásad šetrného zacházení, včetně metod tlumících bolest a zmírňujících utrpení a strach (např. anestezie, analgeze) a stanovení humánního ukončení postupu; 7

posuzování dobrých životních podmínek (včetně uznání bolesti, utrpení a strachu); humánní usmrcování zvířat; veškeré postupy a chovné modely používané v daném zařízení; vědecké disciplíny, v jejichž rámci se v daném zařízení provádí výzkum. Mezi další typy odborné způsobilosti, jež mohou zlepšit účinnost orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, patří: komunikační/interpersonální dovednosti (včetně dovedností prezentačních, vůdčích, schopností a schopností ovlivňovat, organizačních schopností, chápání kolektivní odpovědnosti); vzdělávací dovednosti; případně znalosti v oblasti zajištění kvality / provádění auditu. Zařízení, která chovají či dodávají zvířata pro vědecké účely Ve srovnání se zařízeními, která zvířata pro vědecké účely používají, provádějí zařízení, která je pro vědecké účely chovají či dodávají, omezenější rozsah činnosti. Požadovaná základní kvalifikace proto může mít menší rozsah. Za zásadní jsou však považovány tyto aspekty: příslušné právní předpisy; chov zvířat, péče o zvířata, zdraví a dobré životní podmínky všech živočišných druhů (případně včetně geneticky upravených zvířat) v daném zařízení, včetně postupů úpravy prostředí; princip 3 R, zejména šetrného zacházení a omezení, v souvislosti s jejich uplatňováním po dobu celého života zvířat při chovatelských postupech; posuzování dobrých životních podmínek zvířat (včetně poznání a zmírňování bolesti, utrpení a strachu); vymezené strategie zákroku v chovatelských a zdravotních otázkách a humánní usmrcování zvířat; odborné znalosti o chovatelských postupech. Složení zapojení širší členské základny Vzhledem k rozsáhlým požadavkům na znalosti by byla obecně zapotřebí širší členská základna, než je minimum požadované podle článku 26, přičemž možnou výjimku by v tomto směru mohla tvořit velmi malá zařízení s malým počtem zvířat a/nebo úzkým rozsahem vědeckých projektů/postupů. Tato členská základna by měla být dostatečně flexibilní, aby se zajistilo, že budou zahrnuty všechny aspekty v případě vědeckých vstupů se situace může lišit v závislosti na vědeckých otázkách, které jsou předmětem diskuse. Lze zvážit, zda jádro členské základny v orgánech pro dobré životní podmínky zvířat ad hoc nedoplňovat strukturovaným využíváním externích sítí a odborníků. Přestože členem orgánu pro dobré podmínky zvířat nemusí nutně být veterinární lékař, podle směrnice jsou podněty od něj zapotřebí, neboť jsou považovány za velmi cenné. Řada 8

členských států proto jejich formální začlenění do orgánů pro dobré životní podmínky zvířat nařizuje. Za důležité jsou považováni i nezávislí členové (interní pracovníci zařízení nebo pracovníci odjinud), a to jako prostředek, jak zajistit širší spektrum názorů a podpořit transparentnost. Existuje několik kategorií těchto členů. Může se jednat o odborníky z příslušné oblasti (například se specializací na chování zvířat nebo technologie nahrazení zvířat), z odlišné vědecké disciplíny, nebo může jít o naprosté laiky. Mohou být nezávislí na daném zařízení nebo na dané vědecké disciplíně, či nezávislí na obou těchto faktorech. K výhodám širší členské základny patří tyto skutečnosti je k dispozici poradenství k celé řadě vědeckých otázek, principu 3 R, dobrých životních podmínek zvířat a technických otázek, což přispívá ke zlepšení v oblasti dobrých životních podmínek zvířat i v oblasti vědy a určení příležitostí k nahrazení zvířat, snižování jejich utrpení a šetrnému zacházení s nimi; podporu pro konkrétní činnosti lze delegovat na složky na nižší úrovni, např. podskupiny, tak aby se v maximální míře využívaly zdroje a čas pracovníků; širší základna vědeckých pracovníků, z níž bude možné vybírat, může zamezit případným střetům zájmů v konkrétních oblastech výzkumu; více členů znamená přístup k širší základně kontaktů (v rámci zařízení i mimo ně); širší členská základna přispívá k posilování povědomí o funkci orgánů pro dobré životní podmínky zvířat v rámci zařízení a k podpoře této funkce; zapojení nezávislých pracovníků vnese do stávající činnosti nové pohledy a přispěje k otevřenosti a transparentnosti a ke zpochybňování stávajícího stavu věcí; zastoupení vyššího vedení může orgánu pro dobré životní podmínky zvířat zajistit podporu v celém zařízení; je k dispozici kritické množství odborníků, jež poskytne větší příležitost k prodiskutování otázek týkajících se řádné praxe a určení dalších příležitostí k uplatňování principu 3 R. K nevýhodám širší členské základy patří tyto skutečnosti omezené zdroje (čas, lidé, finanční prostředky); šíře může být na úkor účinnosti: rozhodování může být obtížnější nebo může trvat déle vzhledem k tomu, že se na rozhodovacím procesu podílí více lidí a vstupuje do něj více hledisek, zejména ve velkých organizacích se složitou strukturou; zachování vyváženosti jednotlivých pravomocí v rámci členství v orgánech pro dobré životní podmínky zvířat; oslabení pocitu odpovědnosti ( udělá to někdo jiný ); zachování rovnováhy mezi podněty pracovníků pečujících o zvířata a vědeckých pracovníků; zachování důvěrnosti. 9

Každé zařízení by si mělo určit vhodnou velikost a strukturu s přihlédnutím ke své složitosti a požadovaným znalostem a se zřetelem k potenciálním výhodám i nevýhodám. Tyto faktory by měly vyústit ve stanovení optimální velikosti, jež umožní plně dostát úkolům orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Měl by tak být zajištěn účinný přehled o péči o zvířata a jejich používání a zapojení všech pracovníků, a mělo by se tak pozitivně přispět ke zlepšením v oblasti řádné péče o zvířata, účinnému uplatňování principu 3 R a vyšší kvalitě vědy. Vyhovění požadavkům na orgán pro dobré životní podmínky zvířat u drobných chovatelů, uživatelů a dodavatelů Ve směrnici není definováno, jaké parametry má mít malé zařízení. Dva členské státy vytvořily definici těchto zařízení v jedné z těchto definic se jedná o zařízení s méně než 10 zaměstnanci, druhá je definuje jako zařízení s méně než 5 zaměstnanci, které používá méně než 50 zvířat ročně. V mnoha členských státech se očekává, že by všechna zařízení bez ohledu na velikost měla vyhovět požadavkům článků 26 a 27 a zřídit orgány pro dobré životní podmínky zvířat. V těch členských státech, ve kterých drobní chovatelé, dodavatelé a uživatelé mají dovoleno plnit úkoly orgánů pro dobré životní podmínky zvířat jiným způsobem, musí být ovšem splnění stanovených úkolů dosaženo i v případě, že není žádný formální orgán pro dobré životní podmínky zvířat podle článku 27 směrnice zřízen. Jedním z hlavních úskalí u menších zařízení je zajištění veškerých znalostí a kvalifikace, jež jsou k zajištění účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat nezbytné. Tato zařízení často využívají k překlenutí případných mezer externí zdroje. Externí podněty mohou rozšířit znalostní základnu, neboť menší zařízení mohou být vystavena většímu riziku, že se jim nepodaří udržet krok s aktuálním vývojem v oblasti vědy o laboratorních zvířatech. Takové externí podněty mohou mít podobu: využívání konkrétních znalostí externích odborníků, a to případ od případu, zejména u podrobné vědecké problematiky; sdružování zdrojů s jinými menšími zařízeními; využívání orgánů pro dobré životní podmínky zvířat působících ve větších zařízeních. Je důležité, aby se úkoly soustředily na místní potřeby a byly jim přiměřené. Některá menší zařízení své zdroje, a to zejména v případě, že jsou jejich činnosti podobné (např. pokud se práce týká určitého chovného druhu), spojují a uplatňují systém společných úkolů pro orgán pro dobré životní podmínky. Účinné řešení možného střetu zájmů může být náročné, zejména v případě, že jednotlivá zařízení své zdroje sdílejí. 10

Určený veterinární lékař disponuje mnoha nezbytnými znalostmi a může přispět k účinnému plnění úkolů. Plnění úkolů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat Každý orgán pro dobré životní podmínky zvířat by si měl vypracovat účinný mandát, který zajistí jednoznačné vymezení funkcí a povinností a úroveň pravomoci ve vztahu ke všem, kteří v daném zařízení působí. Tento mandát by mělo schválit a v rámci zařízení viditelně podporovat vedení. Je důležité, aby na existenci a funkci orgánu pro dobré životní podmínky zvířat byli upozorněni všichni pracovníci, aby byli vyzváni k předkládání návrhů a informování o problémech. Tyto informace lze předat v rámci materiálu pro úvodní školení nových pracovníků. Je nezbytný účinný komunikační rámec (často vypracovaný v součinnosti s osobou, která odpovídá za přístup k informacím (podle čl. 24 odst. 1 písm. b)) k zajištění účinného šíření informací v daném zařízení a případně jiným vědcům/organizacím mimo toto zařízení. Pokyny k plnění pěti klíčových úkolů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat jsou uvedeny níže: i. Poskytovat pracovníkům, kteří zacházejí se zvířaty, poradenství týkající se dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti se získáním a umístěním zvířat, péčí o ně a jejich používáním Orgán pro dobré životní podmínky by měl představovat fórum, v jehož rámci lze posuzovat a schvalovat nové nebo revidované postupy týkající se péče o zvířata a jejich používání. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat může interně vypracovat speciálně uzpůsobené postupy, a to s přihlédnutím k informacím z řady interních a externích zdrojů, jako jsou nové publikace, účast na akcích dalšího profesního rozvoje a kontakty s jinými vědci/zařízeními. Vypracování místních politik a norem včetně standardních provozních postupů Orgán pro dobré životní podmínky zvířat často přezkoumává a schvaluje interní normy a postupy pro aspekty péče o zvířata a jejich používání a navrhuje aktualizace těchto norem a postupů, jakmile jsou k dispozici nové znalosti a zlepšené postupy. Může například vypracovat pokyny k těmto aspektům: nejšetrnější metody správy a odběru vzorků (např. objemy, trasy) pro používané živočišné druhy; posouzení závažnosti; zvládání nepříznivých účinků, včetně škodlivých geneticky upravených fenotypů; úprava prostředí, strategie socializace a přivykání; používání zvířat ve volné přírodě. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat může vypracovat poradenství v otázkách toho, jak řešit výjimky ze standardních postupů (např. případný požadavek na 11

individuální umístění) a jaká návazná opatření jsou v souvislosti s těmito výjimkami přijímána s cílem posoudit dopad na zvířata. Může také posoudit prvky související s dopravou (např. vhodnost přepravců, otázky klimatu, problémy týkající se místních zařízení), a zejména ty otázky, jimiž se ostatní právní předpisy nezabývají a které mohou mít negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat. Šíření informací o normách a politikách v rámci zařízení Orgán pro dobré životní podmínky zvířat má, často spolu s osobou, která odpovídá za přístup k informacím (čl. 24 odst. 1 písm. b)) významnou funkci: zajistit, aby pracovníci byli dobře informováni o požadavcích daného zařízení týkajících se postupů zaměřených na dobré životní podmínky zvířat, péči o ně a jejich používání a aby tyto postupy byly prováděny. Příslušní pracovníci musí být upozorněni na zlepšení postupů 3 R nebo na jejich změny včas a musí být přijata návazná opatření k posouzení dopadu těchto změn. Může se také uvažovat o zřízení externí vědecké poradní komise, která by se scházela nejméně jednou ročně k posouzení postupů zaměřených na dobré životní podmínky zvířat, postupů používání zvířat a péče o ně a účinnosti fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Stálé body na pořadu jednání (např. zprávy o zdravotním stavu zvířat vypracované určeným veterinárním lékařem) jsou považovány za užitečný nástroj k šíření informací o novém vývoji s cílem zlepšit zdravotní stav a dobré životní podmínky zvířat v daném zařízení. V úvahu lze vzít tyto otázky: původ zvířat, jejich zdravotní stav, zamezení přebytku zvířat a podpora sdílení orgánů/tkání. ii. Poskytovat pracovníkům poradenství k uplatňování požadavku nahrazení a omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi a informovat je o technickém a vědeckém pokroku při uplatňování tohoto požadavku Orgán pro dobré životní podmínky zvířat může k tomuto úkolu přistupovat řadou různých způsobů, například: vypracováním pokynů k uplatňování principu 3 R, jež se začlení do rámce vzdělávání a odborné přípravy a také dalšího profesního rozvoje pro dané zařízení, a podněty k těmto pokynům; určením a šířením dobré praxe týkající se principu 3 R, např. zlepšením koncepce pokusů a optimalizací velikostí skupin; zavedením procesů k uznání a oceňování iniciativ 3 R a jejich prováděním v praxi; 12

iii. interdisciplinárními iniciativami v oblasti 3 R, např. semináři, kterých se společně zúčastní pracovníci z praxe / odborníci používající metody in vivo a in vitro, s cílem zkoumat možnosti principu 3 R ; interní diskusí a analýzou se zaměřením na oblasti budoucích priorit pro vypracování řešení 3 R v rámci daného zařízení; aktivním nabádáním vědců, techniků a pracovníků pečujících o zvířata ke vzájemné spolupráci při navrhování a zavádění šetrného zacházení se zvířaty; zajištěním toho, aby byly konkrétně řešeny i postupy omezení používání zvířat a šetrného zacházení s nimi pracovníci, kteří mají odborné znalosti v oblasti koncepce pokusů a vývoje alternativ, mohou k řešení těchto problémů účinně přispět; vytvořením kultury 3 R v rámci zařízení další informace viz internetová stránka centra NC3R 3 uvádějící případ, jak lze k této věci přistupovat 4. Zavádět a přezkoumávat vnitřní provozní postupy, pokud jde o sledování, podávání zpráv a návazná opatření týkající se dobrých životních podmínek zvířat, která jsou v zařízení umístěna nebo používána Mechanismy přijaté ke splnění těchto požadavků se budou významně lišit v závislosti na velikosti zařízení a povaze a složitosti vykonávané práce. Všichni chovatelé, dodavatelé a uživatelé by měli mít zavedeny a zaznamenány postupy kontroly kvality. V jejich rámci by měl být definován orgán pro dobré životní podmínky zvířat, jeho oblast působnosti a povinnosti v daném zařízení a související zásady a postupy, včetně postupů zaznamenávání relevantních problémů, podávání zpráv o nich a jejich zvládání, včetně mechanismů předcházení opětovnému výskytu problémů, které případně vzniknou. Měla by se zvážit možnost zahrnout do těchto postupů zvláštní přezkumy životních podmínek zvířat (je třeba vzít v úvahu tyto aspekty: co/kdy/jak/četnost/podávání zpráv a zpětná vazba). Mohou být zavedeny jiné postupy řízení zaměřené na provozní procesy, které budou na orgánech pro dobré životní podmínky zvířat nezávislé. Orgány pro dobré životní podmínky zvířat by si však měly být vědomy případných postupů, které mají dopad na dobré životní podmínky zvířat, jejich používání a péči o ně. Měly by požádat o obdržení zpráv z těchto procesů a měly by být nabádány k tomu, aby k nim poskytly podněty a podaly k nim zpětnou vazbu. Následující návrhy se týkají mechanismů, které pomohou při zavádění a přezkumu vnitřních postupů. V zařízeních fungovaly úspěšně, ale jejich použitelnost bude záviset na povaze zařízení, a není pravděpodobné, že by některé zařízení mělo zavedeny všechny z nich: formální vnitřní audity v oblasti zajištění kvality během projektů/postupů, jejichž součástí mohou být podněty od orgánu pro dobré životní podmínky zvířat; 3 National Centre for the Replacement, Refinement & Reduction of Animals in Research (Spojené království). 4 Jedná se o institucionální rámec pro princip 3 R, viz http://www.nc3rs.org.uk/institutional-framework-3rs. 13

zvláštní audity projektů/postupů prováděné orgánem pro dobré životní podmínky zvířat; systémy k monitorování zjištění auditu a reakcí na ně; standardní provozní postup k tomu, jakým způsobem se přistupuje k nedodržování předpisů nebo problémům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat zjištěným během auditů a jakým způsobem jsou tyto případy zaznamenány a vykazovány; externí audity klientů; přezkumy zařízení pro umístění zvířat prováděné orgánem pro dobré životní podmínky zvířat spojené s poskytováním podnětů a zpětné vazby vědeckým pracovníkům i pracovníkům pečujícím o zvířata s cílem pomoci prosazovat řádnou kulturu péče; zřízení (anonymního) kanálu k podávání zpráv s cílem umožnit každému podávat zprávy o problémech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat mimo rámec přímé linie podávání zpráv prostřednictvím vedení; pravidelné interní přezkumy konkrétních otázek, například minimalizace přebytku zvířat, přezkum předpokládané závažnosti oproti skutečné závažnosti a jak často bylo dosaženo humánního ukončení postupu; přezkum účinnosti zavedených systémů s cílem zajistit, že zvířata budou odpovídajícím způsobem sledována, například každodenní sledování jednotlivých zvířat z prostoru vedle klece, sledování chování a klinických příznaků a jejich zaznamenávání za použití záznamových listů. Například v pracovním dokumentu EU k rámci posuzování závažnosti 5 se uznává, že pro každou studii je řádnou praxí uplatňování týmového přístupu ke stanovení a provádění protokolu posuzování dobrých životních podmínek zvířat. Doporučuje se zde také, aby orgány pro dobré životní podmínky zvířat hrály určitou roli při definování protokolů pro posuzování skutečné závažnosti, a přispěly tak k zajištění jejich konzistentnosti. V tomto dokumentu se také poukazuje na proces ověřování, v jehož průběhu jsou porovnávány úsudky různých lidí, a to jako na prostředek napomáhající k prosazování konzistentního používání dotčeného systému; přizvání externích odborníků k přezkumu vnitřních systémů a/nebo chovných zařízení; procesy k podávání zpráv o problémech týkajících se životních podmínek zvířat a k jejich zaznamenávání a v případě potřeby k naléhavějšímu upozornění na problémy; - postupy monitorování problémů a zajištění návazných opatření a řešení, - schopnost používat systém vedení záznamů s cílem sledovat trendy / opětovný výskyt problémů, - zajistit, aby za monitorování a sledování odpovídal konkrétní jedinec, systém vnitřních opatření návazných na inspekce prováděné příslušnými orgány. 5 http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/severity/cs.pdf 14

iv. Sledovat průběh a výsledky projektů a zohledňovat přitom jejich dopad na používaná zvířata, určovat prvky, které dále přispívají k nahrazení a omezení používání zvířat a šetrnému zacházení s nimi, a poskytovat k nim poradenství Orgán pro dobré životní podmínky zvířat může pozitivně ovlivňovat všechny fáze projektu od počátečního plánování, přes formální proces žádosti, sledování probíhající vědecké práce až po fázi návazných opatření po dokončení projektu. Podněty ve fázi plánování projektu a fázi žádosti mohou představovat příležitost zlepšit kvalitu žádostí, zajistit uplatňování principu 3 R a určit, zda jsou pro práci, jež má být provedena v daném zařízení, k dispozici vhodná zařízení a odborná způsobilost. Další informace a návrhy lze nalézt v dokumentu Hlavní zásady dobré praxe pro procesy etického přezkumu 6. Orgány pro dobré životní podmínky zvířat mohou také podobným způsobem přispět k podáním týkajícím se změn projektu. Pro orgán pro dobré životní podmínky zvířat je užitečné obdržet po provedení pilotních studií zprávy k novým oblastem práce, u kterých se vyskytuje určitá nejistota ohledně účinků postupů na zvířata. Hodnocení projektu v polovině období, zejména v případě projektů delšího trvání, lze použít k zajištění toho, aby daná práce byla v souladu s harmonogramem a aby byly využity veškeré další příležitosti k uplatňování principu 3 R. Interní zprávy/posouzení na konci projektu jsou dobrou příležitostí k posouzení skutečného dopadu na zvířata ve srovnání s dopadem předpokládaným a ke zjištění toho, zda lze určit další příležitosti k uplatňování principu 3 R. Viz Pokyny EU k hodnocení a zpětnému posouzení projektu 7. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat může uplatňovat i tyto další přístupy: orgán pro dobré životní podmínky zvířat může vyžadovat systém podávání zpráv o veškerých neočekávaných nepříznivých účincích nebo úmrtích nebo o případech, ve kterých je pravděpodobné, že budou předpokládané ukazatele překročeny; orgány pro dobré životní podmínky zvířat mohou po konzultaci s realizátory projektu programy sledování speciálně uzpůsobit pro zvířata, u kterých se uplatňují postupy (viz rovněž pracovní dokument EU o rámci posuzování závažnosti, na který se odkazuje výše); jejich součástí přitom bude: - četnost monitorovacích akcí na základě navrhované závažnosti postupů (definování konkrétních kritických kroků během dotčeného postupu), - odborná příprava, jež je potřebná pro jednotlivce sledující zvířata (zajišťuje schopnost rozeznávat normální/nenormální chování zvířat v souvislosti s použitými postupy), 6 http://www.lasa.co.uk/pdf/gp-erpjuly2010printfinal.pdf. 7 http://ec.europa.eu/environment/chemicals/lab_animals/pdf/guidance/project_evaluation/cs.pdf 15

- kontrolní seznam nebo vzor k ukazatelům dobrých životních podmínek, jež budou vyhodnoceny v průběhu procesu sledování (např. formální systém bodového hodnocení životních podmínek či ukazatele, které jasně stanoví humánní ukončení postupů), - vzor hodnocení/projednání zjištění s příslušným výzkumným pracovníkem, - vzor, který se na konci projektu použije k poskytnutí zpětné vazby orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. orgán pro dobré životní podmínky zvířat může v zájmu omezení duplicity vyvíjené činnosti použít informace, které již má o používání zvířat k dispozici (například informace, jež jsou součástí žádostí o výzkumný grant); orgán pro dobré životní podmínky zvířat může zavést procesy s cílem zajistit, aby všichni příslušní pracovníci měli povědomí o postupech orgánu pro dobré životní podmínky zvířat v souvislosti s dohledem nad projektem, a to včetně povědomí o tom, kdy jsou informace požadovány, v jakém formátu a od koho. Může také zavést procesy k upozornění na problémy a k jejich řešení (systém oznámení nekalých praktik). v. Poskytovat poradenství o režimech pro umístění zvířat do zájmového chovu a k odpovídající socializaci zvířat, která mají být do zájmového chovu umístěna Ačkoli je umístění zvířat do zájmového chovu za podmínek stanovených ve směrnici (viz článek 19) povoleno, mělo by se k němu přistupovat pouze v případě, že mohou být splněny určité podmínky, a sice pokud: (a) (b) (c) to umožňuje zdravotní stav zvířete; není ohroženo veřejné zdraví, zdraví zvířat ani životní prostředí; byla přijata vhodná opatření, aby se zvířeti zajistily dobré životní podmínky. Měly by být zavedeny vnitrostátní pokyny (na úrovni členských států) doplněné pokyny místními (na úrovni orgánu pro dobré životní podmínky zvířat) k umístění zvířat do zájmového chovu, neboť tak lze v případě, že se naskytne příležitost k umístění zvířat do zájmového chovu, přispět k minimalizaci nepatřičných prodlev. Pokyny orgánu pro dobré životní podmínky zvířat by měly jasně stanovit podmínky, jež má dané zařízení splnit. Měly by zahrnovat: informace o okolnostech, za kterých mohou být zvířata umístěna do zájmového chovu; informace o tom, jak bylo určité zvíře určeno jako kandidát na umístění do zájmového chovu a jak budou zařazením do programu umístění do zájmového chovu zachovány/zlepšeny jeho životní podmínky; informace od veterinárního lékaře, které jsou nezbytné pro daný proces, a případná požadovaná návazná opatření; podle potřeby podrobné informace o zdravotním programu / programu používání / preventivním léčebném programu; 16

podrobné informace o navrhovaném programu socializace (který bude odsouhlasen vhodnými odborníky); kritéria, na jejichž základě se posoudí vhodnost nového vlastníka/prostředí; definice povinností a související vzory prohlášení pro nové vlastníky; podrobnosti o případném programu návazných opatření; informace o schválené průvodní dokumentaci pro zvíře; informace o tom, jak v případě potřeby poskytovat průběžné poradenství novým vlastníkům (například prostřednictvím jmenované kontaktní osoby); určení potenciálních nových vlastníků (Pozn.: spolupráce s dobročinnými organizacemi na ochranu zvířat, jež mají k umístění do zájmového chovu odbornou způsobilost, se ukázala jako úspěšná). Publikace Asociace Spojeného království pro vědu o laboratorních zvířatech (LASA) uvádí další doporučení týkající se umístění psů do zájmového chovu 8. Jiné úkoly, k nimž může orgán pro dobré životní podmínky zvířat přispět Ústřední úloha, již orgán pro dobré životní podmínky zvířat v rámci zařízení hraje, společně s dobrým přehledem, který by měl o záležitostech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, péče o ně a jejich používání mít, mu poskytuje vynikající příležitost pomoci, pokud to finanční zdroje dovolí, také při jiných souvisejících úkolech, a to vždy s pozitivním efektem pro dobré životní podmínky zvířat i vědu. K dalším navrhovaným úkolům, v souvislosti s nimiž mohou orgány pro dobré životní podmínky zvířat užitečným způsobem přispět k dobrým životním podmínkám zvířat a pečovatelským postupům v rámci zařízení, patří: přispění k rámci vzdělávání a odborné přípravy a jeho obsahu v rámci daného zařízení; kontakt s osobou odpovědnou za odbornou přípravu a kvalifikaci (čl. 24 odst. 1 písm. c)) s cílem zajistit, že odborná příprava a další profesní rozvoj neztratí na aktualitě a přiměřenosti orgán pro dobré životní podmínky zvířat může pomoci určit otázky, u kterých by byla vhodná aktualizace nebo opakovací odborná příprava, jako je např. anestezie; posouzení provádění souvisejících právních předpisů, např. o přepravě živých zvířat a biologické bezpečnosti; přispění k vypracování a provádění komunikační strategie zařízení ve věci používání zvířat a to interní i externí; přispění ke stanovení priorit v rozdělování zdrojů v rámci zařízení. Podporování kultury péče Zajištění vhodné kultury péče je v zájmu každého, neboť přispěje ke zlepšení životních podmínek zvířat, a tudíž ke zlepšení vědeckých výsledků, a všechny osoby, které se podílejí 8 http://www.lasa.co.uk/pdf/lasa%20guidance%20on%20the%20rehoming%20of%20laboratory%20dogs.p df. 17

na činnosti zařízení, naplní důvěrou, že zajištění vysoké kvality postupů péče o zvířata a jejich používání je důležitou prioritou. Pouhá skutečnost, že budou k dispozici zařízení a zdroje pro zvířata, jež vyhovují požadavkům právních předpisů, nezajistí, že budou automaticky uplatňovány vhodné postupy zaměřené na dobré životní podmínky zvířat, jejich používání a péči o ně. Všichni, kdo se podílejí na péči o zvířata a jejich používání, by měli odhodlaně prosazovat princip 3 R a měli by se vyznačovat ohleduplným přístupem ke zvířatům chovaným nebo používaným k vědeckým postupům založený na respektu k nim. Je nepravděpodobné, že se životní podmínky zvířat a vědecké výsledky podaří optimalizovat bez vhodné kultury péče v zařízení. Klíčové faktory, které spolupůsobí v rámci prosazování vhodné kultury péče v jednotlivých zařízeních, jsou uvedeny v následujícím přehledu: zásadní význam má vhodné chování a postoj vůči výzkumu zvířat ze strany všech klíčových pracovníků. Vedení by mělo být informováno o otázkách péče o zvířata a jejich používání a odhodláno zajistit pro zvířata životní podmínky na vysoké úrovni; zařízení by mělo disponovat pracovníky, kteří pilně pracují, přejímají individuální odpovědnost na všech úrovních a jsou ochotni iniciovat řešení problémů, pokud nějaké vzniknou. Řečeno stručně: je zapotřebí postoj, který není založen jen na dodržování pravidel, ale i na pozitivní a aktivní individuální mentalitě a přístupu, pokud jde o životní podmínky zvířat a humánní vědu; očekávání vysoké úrovně v daném podniku, pokud jde o aspekty týkající se práva, dobrých životních podmínek zvířat a principu 3 R, jakož i etické aspekty používání zvířat, jež se uplatňují a jsou přijímány na všech úrovních v celém zařízení; dané zařízení bude udržovat chovná zařízení na vysoké úrovni a má zavedenou politiku péče o dobré životní podmínky zvířat. Kvalitně vyškolení pracovníci poskytnou zvířatům dobrou veterinární a odbornou péči; společná odpovědnost (ovšem bez ztráty individuální odpovědnosti) za péči o zvířata, jejich životní podmínky a používání zvířat; aktivní přístup usilující o zvyšování úrovně, a nikoli pouhé reagování na problémy v okamžiku, kdy vzniknou; účinná komunikace o problémech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, péče o zvířata a jejich používání a vztahu těchto aspektů ke kvalitní vědě, a to v rámci celého zařízení; je chápán význam dodržování předpisů, a to i z hlediska jejich naplňování v praxi; pracovníci s určenými funkcemi znají své povinnosti a úkoly; posílení postavení pracovníků pečujících o zvířata a veterinárních lékařů pracovníci pečující o zvířata a techničtí pracovníci jsou respektováni a naslouchá se jim a v celém zařízení se jejich funkce a práce těší podpoře; 18

všem názorům a problémům je věnována pozornost a jsou řešeny pozitivně. Pracovníci na všech úrovních v celé organizaci by měli být nabádáni k tomu, aby upozornili na problémy (tj. měla by být uplatňována kultura neobviňování), a měla by být také podporována kvalitní interakce a komunikace mezi výzkumnými pracovníky a pracovníky pečujícími o zvířata. Jak může být rozvíjena řádná kultura péče? Přestože by se kultura péče měla prolínat všemi úrovněmi zařízení, je nezbytné, aby výše postavení pracovníci převzali iniciativu a viditelně prokázali, že jsou odhodláni v zařízení prosazovat a podporovat řádnou kulturu péče. Výběr pracovníků by měl probíhat za použití na míru uzpůsobených náborových procesů, které pomáhají rozpoznat žádoucí vlastnosti pracovníků. Tyto procesy by se měly přednostně uplatňovat u výběru všech, kdo se podílejí na péči o zvířata a na jejich používání. Vedení by mělo uznat a ocenit úsilí pracovníků při prosazování účinné kultury péče, například v rámci kritérií hodnocení pracovníků nebo vytvořením programů k ocenění iniciativy v oblasti principu 3 R. Očekávání zařízení v souvislosti s postupy zaměřenými na dobré životní podmínky zvířat a péči o ně by měla být sdělována všem pracovníkům, nejenom těm, kteří se na péči o zvířata a na jejich používání přímo podílejí. Měla by se dále zdůrazňovat a měla by být dále rozvedena v úvodních a v průběžných programech odborné přípravy, kterými procházejí všechny osoby, které používají zvířata a pečují o ně. Je třeba podporovat rozvoj formálních a neformálních komunikačních kanálů mezi výzkumnými pracovníky, pracovníky pečujícími o zvířata a technickými pracovníky, a to ku vzájemnému prospěchu, pokud jde o vědu a dobré životní podmínky zvířat. Je třeba podporovat kontakty s externími zařízeními s cílem vypracovat a sdílet řádnou praxi, například pozvat hostující školitele nebo zařídit vzájemné návštěvy pro pracovníky. Funkce orgánu pro dobré životní podmínky zvířat při prosazování řádné kultury péče Orgán pro dobré životní podmínky zvířat má ideální postavení k prosazování kultury péče a měl by na sebe v této oblasti vzít účinnou vedoucí úlohu. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat by měl v součinnosti s vyšším vedením zajistit, aby byly zavedeny přiměřené struktury k prosazování vhodné kultury péče a aby tyto struktury byly podrobovány pravidelnému přezkumu, tak aby se zajistilo účinné naplňování výsledků. Všichni příslušní pracovníci by měli mít povědomí o funkci orgánu pro dobré životní podmínky zvířat a měli by být nabádáni k tomu, aby svými podněty a iniciativami přispěli k dalšímu rozvoji řádné praxe. 19

Orgán pro dobré životní podmínky zvířat by měl z hlediska přístupu pěstovat spolupráci, kolegialitu a nekonfliktnost a zároveň by si měl zachovat svou pravomoc a dosáhnout toho, aby jeho doporučení byla uváděna do praxe. Další návrhy, jak pomoci orgánu pro dobré životní podmínky zvířat dosáhnout řádné kultury péče: nabádat vědce, aby spolupracovali s pracovníky pečujícími o zvířata (a ocenili jejich přínos); poskytovat informace o úloze a funkcích orgánu pro dobré životní podmínky zvířat novým pracovníkům a nabádat je k tomu, aby v tomto směru také sami přispěli; zajišťovat průběžné zapojení realizátorů projektu do činnosti orgánu pro dobré životní podmínky zvířat; dát příležitost kterémukoli pracovníkovi, aby vznesl otázky pro zasedání orgánu pro dobré životní podmínky zvířat, aby tato zasedání navštěvoval, a vybízet pracovníky k těmto aktivitám; komunikovat se všemi pracovníky (prezentace / bulletiny / internetové stránky) a šířit povědomí o principu 3 R, zlepšeních v životních podmínkách, změnách politiky, funkci pracovníků pečujících o zvířata, školitelů a veterinárních lékařů a orgánu pro dobré životní podmínky jako takového. Dosažení účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat Právní předpisy vyžadují, aby každý chovatel, dodavatel a uživatel zřídil orgán pro dobré životní podmínky zvířat. V případě, že tento orgán plní své funkce a úkoly účinně, lze docílit významných přínosů v oblasti životních podmínek zvířat i vědy. Zajištění účinnosti má ale svá úskalí, jež je třeba řešit. V následujícím přehledu jsou uvedeny klíčové kritické prvky, jejichž naplnění je k dosažení účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat nezbytné: Zdroje Zařízení musí zajistit, aby byly k dispozici dostatečné zdroje v rámci toho musí být pracovníkům dán dostatek času k tomu, aby se věnovali funkcím orgánu pro dobré životní podmínky zvířat, musí jim být poskytnuty prostory pro zasedání orgánu a administrativní podpora. Členům orgánu musí být dán k dispozici čas, aby mohli plnit povinnosti v souvislosti s orgánem pro dobré životní podmínky zvířat, včetně účasti na zasedáních, opatření a návazných opatření, a řešit problémy v době mezi zasedáními. Pracovníci/kvalifikace členové orgánu, včetně jeho předsedy, musí mít osobní kvality, které vzbuzují z odborného/vědeckého hlediska respekt; 20

členové jsou, pokud jde o funkci orgánu pro dobré životní podmínky zvířat, nezávislí: při projednávání a hodnocení projektů u nich nevzniká střet zájmů; členy orgánu tvoří motivovaní jedinci (pokud možno dobrovolníci), kteří podporují cíle orgánů pro dobré životní podmínky zvířat; vazby na klíčové výslovně určené odpovědné osoby podle směrnice (čl. 20 odst. 2, čl. 24 odst. 1, článek 25, čl. 40 odst. 2 písm. b)), případně jejich zahrnutí do rámce širší skupiny členů nebo sítě orgánu pro dobré životní podmínky zvířat; členům orgánu pro dobré životní podmínky zvířat by mělo být poskytnuto vhodné úvodní školení a měl by být zajišťován jejich další profesní rozvoj; orgánu pro dobré životní podmínky zvířat musí být svěřena dostatečná pravomoc a poskytnuta viditelná podpora vedení tento orgán má úzkou vazbu na vyšší vedení a důvěrně s ním komunikuje, přičemž je strategicky začleněn do organizační struktury zařízení; zařízení by měla mít zavedena jasné mechanismy k zajištění toho, aby poradenství orgánu pro dobré životní podmínky zvířat bylo přijímáno a aby orgán pro dobré životní podmínky zvířat měl pravomoc provádět veškerá doporučení, jež mají dopad na dobré životní podmínky zvířat, tak aby svá rozhodnutí prosadil u uživatelů. Poradenství orgánu pro dobré životní podmínky zvířat by mělo být respektováno, přijímáno, zaváděno do praxe a měla by být v souvislosti s ním přijímána návazná opatření. Struktura Zajistit vhodnou strukturu úměrnou složitosti daného zařízení. Komunikace/viditelnost v rámci organizace Příslušní pracovníci by měli být obeznámeni s provozními procesy a pracovními postupy orgánu pro dobré životní podmínky zvířat, mj. i jeho cíli a prioritami (např. s politikami či standardními provozními postupy), a také s plánovanými zasedáními a předpokládaným pořadem jednání, záznamy o opatřeních a návaznými opatřeními. Velice důležité je zavedení jasných komunikačních kanálů (formálních i neformálních): v rámci zařízení: měly by být zavedeny mechanismy pro včasné předání příslušných informací správným lidem. Poradenství by mělo být řádně zaměřeno a zacíleno na správný okruh příjemců. Například: - poradenství v otázce úpravy prostředí pro myši by se mělo zaměřit na všechny, kdo v daném zařízení chovají myši, pečují o ně nebo je používají, - poradenství ohledně zlepšení běžně používané techniky (např. odběr krve z periferní žíly) by se mělo zaměřit na všechny výzkumné týmy v rámci dané instituce, které tuto techniku používají, - poradenství v otázkách techniky nebo modelu specifického pro určitý projekt by se mělo zaměřit na výzkumný tým, který se daným projektem zabývá 21

(např. na realizátora projektu, který koncipuje pokusy, pracovníky, kteří provádějí určitý postup/postupy, veterinární lékaře a pracovníky pečující o zvířata, kteří poskytují poradenství ohledně ukončování postupu a sledování zvířat). Za užitečný prostředek k šíření poradenství se považují interní internetové stránky, měly by být ale využívány spolu s individuálními vyrozuměními e- mailem nebo formou pravidelných informací o aktuálním dění, například formou bulletinu zařízení / orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. mimo rámec zařízení: například v komunikaci mezi orgánem pro dobré životní podmínky zvířat a výborem členského státu a jinými orgány pro dobré životní podmínky zvířat. s orgánem příslušným pro hodnocení projektu: v závislosti na místním uspořádání by se případně mohlo jednat i o vzájemnou součinnost s cílem zajistit odpovídající kvalitu informací v projektových žádostech a v případě zpětného posouzení i přístup k příslušným informacím (mj. věstníky, databáze atd.) pro všechny členy orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Úskalí a jejich možná řešení k dosažení účinného fungování orgánu pro dobré životní podmínky zvířat Úskalí Nedostatečná podpora v oblasti zdrojů / pravomoci / podpory vedení absence účinné pravomoci k řešení situace s nespolupracujícími jednotlivci nebo k prosazení přijetí poradenství či nedostatečné zdroje k poskytování doporučení. Absence znalostí o funkci orgánu pro dobré životní podmínky zvířat / porozumění této roli; nedostatečná interní odborná způsobilost; pracovníci, kteří se zdráhají dobrovolně přijmout funkci v orgánu pro dobré životní podmínky zvířat; obavy ohledně střetu zájmů. Možná řešení Větší informovanosti vyššího vedení o klíčových funkcích a povinnostech orgánu pro dobré životní podmínky zvířat lze docílit nabádáním/podporou ze strany příslušného orgánu. Prostřednictvím zpětné vazby k inspekcím (podle článku 34); zveřejnění pokynů k funkci/očekáváním, pokud jde o orgány pro dobré životní podmínky zvířat a zařízení, např. dodržování předpisů; řádná kultura péče; přiměřené složení a znalosti; pravidelná zasedání; účinné řešení problémů; vhodné vzdělávání a odborná příprava. Uznání významu funkce orgánu pro dobré životní podmínky zvířat ze strany vedení; zařazení diskuse o funkcích orgánu pro dobré životní podmínky zvířat do úvodních programů odborné přípravy a pravidelných hodnocení. Odborná příprava a další profesní rozvoj členů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Pečlivé posouzení potřebné kvalifikace (znalosti, dovednosti a osobní schopnosti) a proces výběru členů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat na 22

základě těchto kritérií. Analýza nedostatků, pokud jde o požadované znalosti, a podpora při vyhledávání externích odborných znalostí podle potřeby. Je nezbytné zamezit střetu zájmů: tento aspekt je potřeba náležitě zohlednit a zavést proces, jímž se střetu zájmů zamezí. Nedostatečná, chybně organizovaná komunikace ze strany orgánu pro dobré životní podmínky zvířat. Podpora účinné informační strategie; navázání úzkých kontaktů s osobou (osobami) odpovědnou za přístup k informacím a poskytování podpory této osobě. Nemožnost svobodně se vyjadřovat. Všichni pracovníci by měli být nabádáni k tomu, aby upozorňovali na problémy, aniž by se museli obávat postihu. Měla by se rozvíjet institucionální kultura nulové tolerance šikanování, která by přispěla k otevřenosti vyjadřování a k řešení problémů. Předseda by se měl postarat o zajištění toho, aby byla posílena účast všech členů orgánu pro dobré životní podmínky zvířat tak, aby se na všech zasedáních aktivně zapojovali do rozpravy. Orgán pro dobré životní podmínky zvířat není brán vážně; jeho poradenství není přijímáno nebo zaváděno do praxe. Náležité posílení postavení orgánu pro dobré životní podmínky zvířat poradenství by mělo být přijímáno, nejsou-li pádné důvody k opaku. Definování struktur vhodných pro konkrétní zařízení / uzpůsobených speciálně pro jeho potřeby. Zamezení zbytečné byrokracii: zachovávání činností vhodných pro dané zařízení; využívání stávajících nástrojů; kombinace formálních i neformálních záznamů. Dostatečná pravomoc, aniž by došlo ke ztrátě poradenské funkce a potřeba dosáhnout v tomto směru vyváženosti. Zachování soudržnosti a kontinuity: v tomto ohledu mohou pomoci překrývající se funkční období jednotlivých členů. Získání zpětné vazby k poskytnutému poradenství: posouzení jeho dopadu. 23

Výbory členských států Článek 49 a 48. bod odůvodnění směrnice popisují požadavky na zřízení výborů pro ochranu zvířat používaných pro vědecké účely v každém členském státě. Výbory členských států by příslušným orgánům a orgánům pro dobré životní podmínky zvířat měly poskytovat poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění zvířat, péči o ně a používání zvířat k postupům, a zaručí sdílení řádná praxe. Měly by rovněž zajistit jednotný přístup k hodnocení projektů a hrát významnou roli při výměně zkušeností v oblasti řádné praxe ohledně fungování orgánů pro dobré životní podmínky zvířat a hodnocení projektů v rámci dotčeného členského státu a na úrovni Unie. Přestože několik členských států mělo výbor členského státu ještě před směrnicí 2010/63/EU, jeho funkce se významně lišily. Tyto výbory obvykle reagovaly na požádání dotčeného orgánu, často v souvislosti s určitými aspekty právních předpisů nebo při vypracovávání nových politik, například v oblasti geneticky upravených zvířat, či při poskytování poradenství o konkrétních typech práce, např. závažných postupech u subhumánních primátů. Žádný z těchto výborů nejednal ve významné součinnosti s místními orgány pro dobré životní podmínky zvířat. V mnoha členských státech se výbory členských států v době koncipování tohoto dokumentu (v létě 2014) doposud nacházely ve velice rané fázi vývoje, a i ty, které existovaly již dříve, procházely určitou reorganizací, aby vyhověly požadavkům nové směrnice. Výhody účinného fungování výboru členského státu podporuje přiměřenou úroveň celistvosti a soudržnosti v záležitostech týkajících se péče o zvířata a jejich používání v rámci dotčeného členského státu, a to buď přímo u orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, nebo případně prostřednictvím regionálních struktur v rámci dotčeného členského státu a v rámci EU; podporuje soudržnost při hodnocení projektů v rámci dotčeného členského státu - zejména v těch zemích, ve kterých hodnocení provádí více orgánů; zajišťuje v rámci každého členského státu řádnou koordinaci poradenství/informací týkajících se péče o zvířata a jejich používání ve vztahu k orgánům pro dobré životní podmínky zvířat a ve vztahu mezi nimi; vytváří účinnou síť komunikace s orgány pro dobré životní podmínky zvířat; poskytuje nezávislé informace týkající se politiky pro dobré životní podmínky zvířat a postupů v oblasti péče o zvířata a jejich používání pro vědecké účely; může přispět k vypracování pokynů k provádění vnitrostátních předpisů; může usnadnit diskusi mezi příslušnými zúčastněnými stranami o péči o zvířata a o jejich používání k vědeckým postupům; může představovat ústřední databázi aktuální řádné praxe na vnitrostátní úrovni a zajistit její účinné šíření. 24

V závislosti na vnitrostátní struktuře a použitelných vnitrostátních předpisech lze uvést ještě další výhody: výbor členského státu zajišťuje funkci dohledu při poskytování odborné přípravy v dotčeném členském státě; výbor členského státu může pomoci příslušnému orgánu s účinnou komunikací ohledně používání zvířat pro vědecké účely se širokou veřejností. Složení a struktura výborů členských států Složení výboru V některých členských státech je složení výboru členského státu popsáno ve vnitrostátních právních předpisech. Složení výboru by mělo být vyvážené, aby se podpořila jeho důvěryhodnost a důvěra k němu mezi výzkumnými pracovníky, skupinami zaměřenými na životní podmínky zvířat a péči o ně a širokou veřejností. K potřebné kvalifikaci patří znalosti o životních podmínkách zvířat, chování zvířat, odborné znalosti o konkrétních živočišných druzích, odborné veterinární znalosti, etika, věda, alternativní metody (všechny složky principu 3 R ), znalosti v oblasti koncepce pokusů, právních předpisů, včetně hodnocení právních předpisů / bezpečnosti a ochrany zvířat. Členové výboru by měli být jmenováni především na základě znalostí a kvalifikace a podnětů, jež mohou do výboru přinést. Bez ohledu na kruhy, z nichž pocházejí, by členové výboru měli být ve výkonu svých funkcí nezávislí a výbor a jeho členové by při výkonu svých povinností neměli podléhat žádné jiné osobě nebo organizaci. Všichni členové výboru by měli být dobře obeznámeni s právními předpisy a funkcemi a povinnostmi výboru členského státu. V závislosti na kruzích, z nichž členové pocházejí, může být potřebná určitá úvodní odborná příprava. Struktura / pracovní postupy Přestože by výbor členského státu měl pracovat nezávisle a nestranně, mívá obecně úzké vazby na příslušný orgán (který může poskytovat administrativní podporu a zapojit se do činnosti výboru jako jeho člen nebo v roli pozorovatele). Struktura výboru musí být dobře koordinována, aby se zajistilo, že do pracovních plánů / komunikační strategie dotčeného výboru budou zahrnuta všechna zařízení v daném členském státě. To bude obzvláště náročné v případech, kdy pod úrovní výboru členského státu existuje řada regionálních struktur. V zájmu usnadnění pokroku při zajišťování jednotného přístupu k hodnocení projektů by byl prospěšný úzký kontakt s příslušným orgánem odpovědným za provádění hodnocení projektu a udělení souhlasu s projektem. 25

Co očekávají orgány pro dobré životní podmínky zvířat od výboru členského státu? Od výborů členských států se očekává, že orgánům pro dobré životní podmínky zvířat poskytnou poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění zvířat, péči o ně a používání zvířat k postupům, a zaručí, že je sdílena dobrá praxe ve všech zařízeních. Ke splnění těchto povinností bude zapotřebí účinné komunikace mezi výborem členského státu a všemi orgány pro dobré životní podmínky zvířat, v jejímž rámci budou šířeny informace a sdílena řádná praxe k příslušným tématům, jako je například struktura a fungování orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, vývoj životních podmínek zvířat a princip 3 R. K dalším faktorům, jimž výbory členských států v rámci úsilí o naplnění očekávání orgánů pro dobré životní podmínky zvířat mohou věnovat pozornost, patří: zpracování často kladených otázek a pokynů ke společným tématům nastoleným orgány pro dobré životní podmínky zvířat; vytvoření fóra pro výměnu informací v tomto procesu mohou být nápomocné moderní IT nástroje; vypracování obecných pokynů a/nebo organizace seminářů na společná témata nastolená orgány pro dobré životní podmínky zvířat; vytvoření systému přímé (a zacílené) komunikace s příslušnými členy vyššího vedení, jako je vedoucí ústavu, a to s cílem upevnit nebo posílit postavení, úlohu a význam orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, např. prostřednictvím pravidelných bulletinů; udržování povědomí o probíhajících iniciativách v souvislosti s péčí o zvířata a jejich používáním a předávání příslušných informací orgánům pro dobré životní podmínky zvířat. Výbor členského státu může působit jako informační centrum poskytující online zdroje a kontakty na jiné subjekty, jako například centra pro princip 3 R, PARERE 9, EU NETVAL 10, školitele či asociace pro vědu o laboratorních zvířatech; poskytování poradenských služeb v oblastech, které jsou pro orgány pro dobré životní podmínky zvířat obtížné, například jak posuzovat používání zvířat mimo rámec schvalování projektů nebo v rámci výzkumu prováděného vědci EU v zařízeních mimo EU (která nemusí být provozována podle norem EU, a mohou proto pro domovská zařízení těchto vědců představovat riziko z hlediska ohrožení dobré pověsti). Plnění úkolů výboru členského státu Směrnice stanoví pro výbor členského státu řadu cílů. Tyto cíle jsou však velmi obecné, a mohlo by tedy být prospěšné stanovit pokyny, jak je plnit v praxi. 9 https://eurl-ecvam.jrc.ec.europa.eu/about-ecvam/scientific-advice-stakeholders-networks/parere. 10 https://eurl-ecvam.jrc.ec.europa.eu/eu-netval. 26

Hlavní úkoly (článek 49) poskytnutí kontaktního místa a podpory orgánům pro dobré životní podmínky zvířat; prosazování principu 3 R v souvislosti s poskytováním poradenství orgánu pro dobré životní podmínky zvířat / příslušnému orgánu/orgánům; poskytování poradenství příslušným orgánům (nejlépe aktivně i reaktivně); šíření řádné praxe; výměna informací o přístupu k hodnocení projektů s cílem usnadnit jednotný a harmonizovaný přístup na vnitrostátní úrovni; poskytování pokynů ke konkrétním tématům v oblasti získání, chovu, umístění a používání zvířat a péče o ně; sdílení informací s jinými výbory členských států. Další/volitelné úkoly dle zvážení vyvolat veřejnou debatu o používání zvířat pro vědecké účely; poskytovat stanoviska k návrhu právních předpisů/pokynů; předkládat návrhy na budoucí oblasti výzkumu a témata týkající se péče o zvířata a jejich používání; poskytovat na vyžádání vědecké posudky / odborná stanoviska; poradenství ohledně provádění rámce vzdělávání a odborné přípravy v dotčeném členském státě; vnitrostátní úpravy po provedení směrnice ve vnitrostátním právu mohou stanovit další úkoly například poskytování poradenství ohledně konkrétních typů projektů nebo poradenství ohledně odvolání proti rozhodnutím o schválení projektů. Plnění hlavních úkolů výboru členského státu i. Poradenství orgánům pro dobré životní podmínky zvířat Každý členský stát musí svému výboru umožnit přístup ke všem orgánům pro dobré životní podmínky zvířat v rámci dotčeného členského státu. Výbory členského státu by měly udržovat korespondenci s orgány pro dobré životní podmínky zvířat / vnitrostátními kontaktními místy s cílem zjistit, jaké vazby v oblasti poradenství/pokynů/komunikace by mohly být užitečné. Návštěvy v konkrétních zařízeních mohou členům výboru členského státu pomoci lépe se informovat o problémech týkajících se používání zvířat k vědeckým postupům a péče o ně při těchto postupech a poskytnout další příležitosti k určení problematiky, v jejíž souvislosti by bylo poradenství žádoucí. 27

Mají-li výbory členských států plnit účinně svou poradenskou roli, potřebují účinnou komunikační strategii, jejíž součástí by mohly být například: - jednání s příslušnými orgány (zejména v případě, že je dotčena řada příslušných orgánů), - jednání se zástupci orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, - vytvoření sítě orgánu pro dobré životní podmínky zvířat usnadňující komunikaci vůči orgánům pro dobré životní podmínky zvířat / ze strany těchto orgánů /a mezi nimi navzájem. Výbor členského státu může také schvalovat a šířit užitečný poradenský materiál; vytvořit informační portál a diskusní fórum pro orgány pro dobré životní podmínky zvířat; podle potřeby do výboru kooptovat další odborníky / vytvořit pracovní skupiny odborníků, které budou pracovat na poradenství v konkrétních otázkách určených orgány pro dobré životní podmínky zvířat (např. ve věci posuzování závažnosti). Optimálně by měly být zavedeny mechanismy, které by určily účinnost výboru členského státu a jeho poradenství, mj. i ze strany příslušných orgánů a orgánů pro dobré životní podmínky zvířat. ii. Sdílení osvědčených postupů v hodnocení projektů Tento úkol bude silně záviset na strukturách pro hodnocení projektů zavedených v jednotlivých členských státech. Otázka, zda by mohl každý výbor členského státu přispět k prosazování jednotného přístupu k hodnocení projektů, bude záviset na řadě faktorů, včetně počtu, složitosti a rozsahu projektů, a na předpisech a pokynech platných v jednotlivých členských státech. K možnostem, jež mají výbory členských států k dosažení pokroku v plnění tohoto úkolu k dispozici, patří vnitrostátní předpisy, jež umožňují: vypracovat/schválit pokyny k hodnocení projektů může se jednat o pokyny pro žadatele ke zlepšení podání; spolupracovat s osobami provádějícími hodnocení projektu, např. prostřednictvím statutu pozorovatele na zasedáních. Účelem by bylo informovat ty, jež se na dotčeném procesu podílejí, nikoliv zapojovat se do procesu jednotlivých žádostí; přezkoumat vzorky/hodnocení projektů; přezkoumat výkonnost členských států, pokud jde o dobu schvalování projektů (v souladu s článkem 41); získat od žadatelů zpětnou vazbu k procesu schvalování. Soudržnost lze dále prosazovat vhodnou odbornou přípravou žadatelů a hodnotitelů projektu a pravidelnými přezkumy výsledků hodnocení projektů. Výbor členského státu může posoudit a/nebo přezkoumat obsah této odborné přípravy a případné pokyny, které mají žadatelé/hodnotitelé k dispozici. 28

iii. Funkce výboru členského státu při prosazování řádné kultury péče Výbor členského státu může k tomuto úkolu přispět řadou způsobů, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu: iv. organizace vnitrostátního fóra, které umožní sdílení řádné praxe; zajištění sdílení řádné praxe vytvořením vnitrostátního rámce pro shromažďování, ukládání a šíření informací o řádné praxi; prosazování významu a relevantnosti řádné kultury péče z hlediska dosažení kvalitních vědeckých výsledků a výsledků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; informovat orgány pro dobré životní podmínky zvířat o jejich funkci propagátora řádné kultury péče a tuto jejich funkci podporovat; využívat výhody osobních kontaktů a součinnosti místo neosobních informačních bulletinů ke zdůraznění významu řádné kultury péče. Prosazovat soudržnost na vnitrostátní úrovni Výbor členského státu se může podílet: vlastními příspěvky na vypracování a aktivní distribuci dohodnutých chart / kodexů chování / pokynů k provádění hodnocení projektů, úkolů/práce orgánů pro dobré životní podmínky zvířat, zpětného posouzení a netechnických shrnutí projektu; vlastními příspěvky na společném rámci a normách rámce vzdělávání a odborné přípravy. Šíření informací z výboru členského státu ohledně toho, nakolik jsou poskytnuté poradenství a rovněž zpětná vazba od příslušných orgánů a orgánů pro dobré životní podmínky zvířat považovány za užitečné v tom smyslu, jaká návazná opatření byla přijata a jak účinné se poradenství ukázalo být v praxi. Zajištění účinného fungování výboru členského státu Členské státy by měly zajistit, aby výbory členských států: měly dostatek času a zdrojů, aby naplnily očekávání; měly dostatečné odborné znalosti jejich členové jsou často dobrovolníci; zachovávaly kontinuitu členství uplatňováním rotace / překrývání funkčního období nových / odcházejících členů; byly průběžně informovány o aktuálním vývoji v oblasti používání laboratorních zvířat a péče o ně. 29

Umožnění výměny informací na úrovni EU Měl by být vypracován rámec a vhodné nástroje pro výměnu informací mezi výbory členských států (síť výborů členských států EU). Jako nástroj napomáhající při plnění tohoto úkolu by bylo možno vytvořit omezené diskusní fórum (jako je například platforma CIRCABC) pro předsedy výborů členských států nebo jmenované zástupce, jehož účelem by bylo šíření a sdílení informací o vnitrostátních aktivitách a politikách. Měl by být sestaven seznam kontaktních osob / předsedů výborů členských států, který by napomáhal komunikaci. Měly by být zorganizovány schůze předsedů výborů členských států (nebo zástupců jimi jmenovaných) z každého členského státu s cílem umožnit sdílení zkušeností a řádné praxe. Zasedání vnitrostátních kontaktních míst by měla mít jako stálý bod na pořadu jednání aktuální informace o činnosti výborů členských států, tak aby se sledoval vývoj těchto výborů a projednaly problémy. V průběhu zasedání výborů členských států by měla probíhat výměna řádné praxe ke konkrétním otázkám a měly by být vypracovány pokyny k otázkám společného zájmu. Výbory členských států by se měly scházet a přispívat vlastními podněty na mezinárodních zasedáních týkajících se vědeckých témat / dobrých životních podmínek zvířat s cílem dále prosazovat a rozvíjet práci výborů členských států. Sdílení vnitrostátních zpráv, včetně shrnutí pokroku, jsou-li k dispozici, se považuje za řádnou praxi. 30