Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Osevní postup plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech).
Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období. Plodina dvouletá - v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány. Plodina víceletá - poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby. Plodina hlavní - její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení. Meziplodina - je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami. Krycí plodina - plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním. Podsev - plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny. Nosná plodina - zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.
Základní pojmy Plodina první tratě - plodina hnojená chlévským hnojem. Plodina druhé tratě - plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem. Plodina třetí tratě - plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem. Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou. Následná plodina - plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině. Porost - souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti. Čistý porost - vytvářejí rostliny téže plodiny. Smíšený porost - vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak směsky - smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí se současně, jednak sourosty - smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle. Hospodářská skupina plodin - skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.). Pěstitelská skupina plodin - skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)
Základní pojmy Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu). Hon celistvý - tvořený jedním půdním celkem Hon dělený - tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur) Hon blokový - hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání. Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu. Pohyblivý hon - přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací. Hon jednoduchý - na němž je pěstována jedna plodina Hon složený - na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny. Hon smíšený - na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin. Hon zhuštěný - na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).
Základní pojmy Sled plodin - pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku. Článek osevního postupu - agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.několik skupinových sledů tvoří osevní postup. Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let. Osevní plán - plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.
Hlavní zásady střídání plodin Hlediska : biologická pěstitelská technologická a organizační
Biologická hlediska Voda Plodiny náročné na vláhu jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené) 30-40 t/ha cukrovka, kukuřice 20-30 t/ha brambory 15-20 t/ha řepka Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených pšenice, ječmen, cibule Plodiny méně náročné na živiny žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky
Vliv na půdu Hloubka zakořenění hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny Vliv na půdní strukturu zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky Nesnášenlivost plodin po sobě jeteloviny 4-6 let řepa 4 roky brambory 3 roky řepka 4 roky luskoviny 3 roky len 6-7 let oves 3 roky
ÚNAVA PŮDY = jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné pravá - pouze některé plodiny všeobecná - po všech plodinách Teorie vzniku únavy půdy nedostatková mikrobiologická (organismová) toxinová - alelopatie
Význam organické hmoty v půdě slouží jako substrát pro půdní mikroflóru prekursor humusu významná část se mineralizuje přeměna na živiny
Bilance organické hmoty V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně cca 3,5 4,5 t.ha -1 organických látek (v sušině) Posklizňové zbytky Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota Množství posklizňových zbytků po jednotlivých plodinách: Obilniny 2,0 2,5 t.ha -1 Luskoviny 1,0 2,5 t.ha -1 Okopaniny 0,5 1,5 t.ha -1 Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 10,0 t.ha -1
Pěstitelská hlediska Faktory : předplodinová hodnota stupeň zastínění vegetační doba vliv plodiny na půdní strukturu kvalita posklizňových zbytků odčerpání živin z půdy odčerpání půdní vláhy doba sklizně nároky následné plodiny ostatní činitelé
Hlediska technologická a organizační respektovat délku vegetační doby z hlediska návaznosti prací pracovní špičky potřeby trhu specializace podniku živočišná výroba používané technologie
Zařazení plodin do osevních postupů
Jeteloviny Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí: Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů. Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N). Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin). Fixace N 2. Hluboký a bohatý kořenový systém. vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca, příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim. Potlačování plevelů zapojeným porostem.
Jetel luční Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší hladinou podzemní vody. Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na více let v jetelotravních směsích. V jednom roce dává zpravidla 2 seče. Vyžaduje odstup 4 5 let.
Vojtěška setá Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO. Pěstuje se na 2 3 užitkové roky. V sušších podmínkách poskytuje 2 3 seče, v příznivých podmínkách 3 4 seče za vegetaci. Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů). Hluboký kořenový systém. Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody. Vyžaduje odstup 3 4 roky.
Obilniny Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu. Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen). Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves). Jsou náročné na dusík. Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N. Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).
Ozimá pšenice Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel. Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu. Plodina náročná na dusík. Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku). Vhodné předplodiny: víceleté pícniny (jeteloviny), luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno, ozimá řepka, rané a polorané brambory,kukuřice na siláž, některé zeleniny (cibule). Středně dobré předplodiny: kukuřice na zrno (včas sklizená), včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka), luskovinoobilné směsky na zrno, mák, len. Špatné předplodiny: obilniny, pozdě sklizené okopaniny.
Jarní ječmen Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny. Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu. Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny. Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního. Vhodné předplodiny: cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory, kukuřice na siláž, kukuřice na zrno, ozimá řepka, mák. Středně dobré předplodiny: ozimá pšenice, žito, luskovinoobilné směsky, rané brambory, len. Méně vhodné předplodiny: jarní obilniny, luskoviny, jeteloviny.
Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb z 1 ha po předplodinách (lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996-2004) Předplodina výnos (t/ha) podíl zrna nad 2,5 mm výnos zrna nad 2,5 mm předpoklad tržeb (Kč/ha) Cukrovka 7,34 93,23 6,84 27 549 Pšenice ozimá 6,91 85,73 5,92 25 342 Kukuřice na siláž 7,07 94,03 6,65 26 606 Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t -1 a cenou krmného ječmene 2689 Kč.t -1 (prům. ceny za rok 2003)
Ozimý ječmen Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha -1. V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev. Méně náročný na předplodinu. Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost. Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci). Vhodné předplodiny: ozimá řepka, rané a polorané brambory, luskovinoobilní směsky, mák, (hrách). Nejčastěji pěstován po obilninách. Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni. Vhodná předplodina pro ozimou řepku.
Žito a tritikale Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO. Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září). Velmi dobré předplodiny: ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory. Středně dobré předplodiny: len, ozimá pšenice, oves. Méně vhodné předplodiny: jarní pšenice, jarní ječmen.
Oves Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 3,8 t.ha -1 (2001-05). Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves). Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin). Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné). Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek. Velmi dobré předplodiny: jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž. Středně dobré předplodiny: len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.
Kukuřice na zrno Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 8,7 t.ha -1 (2001-05). Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny. Při organickém hnojení není náročná na předplodinu. Dobré předplodiny: vojtěška, okopaniny, olejniny. Méně vhodné předplodiny: Obilniny Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.
Luskoviny V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů). Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období. Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup: Fazol: 2 roky. Lupiny (vlčí boby): 3 roky. Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3-4 roky. Vikev setá: 4 roky. Čočka: 4 6 let.
OLEJNINY Ozimá řepka Vyžaduje brzy sklizené předplodiny. Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici. Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky. Hořčice Stejné požadavky jako řepka. Slunečnice Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 7 let. Mák Náročný na půdu a živiny. Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny. Často zařazován mezi dvě obilniny. Len zařazuje se většinou po obilnině, po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 7 let.
OKOPANINY Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem. Cukrovka se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou. Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup. Brambory Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici. Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny. Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.
Stavba osevního postupu
Krok č. 1 - stanovení počtu honů ZVO pícninářská 4-6 honný OP ZVO bramborářská 6-8 honný OP ZVO obilnářská 6-8 honný OP ZVO řepařská 8-10 honný OP ZVO kukuřičná 9-10 (12) honný OP
Krok č. 2 - volba víceleté pícniny a způsobu založení výsev jeteloviny do krycí plodiny ječmen jarní, bob, kukuřice na siláž čistý výsev (přímý výsev) Krok č. 3 - zařazení nosných plodin do osevního postupu Krok č. 4 - zařazení ostatních plodin
Příklad sestavení OP Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin. Požadovaná struktura plodin v %: Jeteloviny 20 Obilniny 50 Řepa - cukrovka 13 Řepa - krmná 1 Kukuřice silážní 6 Brambory 4 Řepka (ozimá) 3 Luskoviny 3