VZ N I K K N I H OV N Y Knihovna zakázaných knih vznikla z potřeby soustředit na jednom místě a zpřístupnit širší veřejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatelů a zaplnit tak jedno z bílých míst naší nedávné historie. Protože jsme přesvědčeni, že jedním z pilířů demokracie je právo občana na přístup k informacím bez jakýchkoli překážek, snažíme se svou činností k naplnění tohoto práva přispět. Abychom takovou službu mohli všem zájemcům skutečně poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce překonávání mnoha právnických, finančních, prostorových a jiných problémů se nám podařilo knihovnu dne 22. října 1990 otevřít v Podskalské ulici, za finanční a technické pomoci Čs. nadace Charty 77 a za účasti mnoha významných kulturních představitelů včetně prezidenta republiky. Pozdější činnost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha příznivců naší myšlenky a v Čechách tak vznikl subjekt naprosto ojedinělý a nezastupitelný, který zde dosud chyběl. Základem knihovny byly archivní exempláře samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Jiří Gruntorád, a další publikace jím v době normalizace získané koupí nebo výměnou. Sbírku tehdy tvořilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor časopisů a dokumentů. SPOLEČNOST LIBRI PRO H I B I T I Vzhledem k tomu, že knihovna potřebovala právní subjektivitu, založili jsme, a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra ČR zaregistrovali, nevýdělečné občanské sdružení - Společnost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je zajištění chodu knihovny a kompletování sbírek. Výše členských příspěvků nebyla stanovena a je tedy dobrovolná. Mezi zakládajícími členy společnosti byli mj. spisovatelé Václav Havel, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zdeněk Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav, dále rektor emeritus Karlovy univerzity Radim Palouš, rektor emeritus Masarykovy univerzity v Brně Milan Jelínek, bývalý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vilém Prečan, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, novinář a bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalý ředitel Masarykova ústavu AV ČR Jaroslav Opat, ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR Ivan M. Havel i významný katolický pedagog, teolog a vydavatel Oto Mádr. Společnost má dnes 181 členů. Jsou mezi nimi kromě jmenovaných zakládajících členů např. spisovatelé Jiří Gruša, Alexandr Kliment, Petr Král, Pavel Šrut, Ota Ulč a Jan Vodňanský, literární vědci Jiří Brabec a František Kautman, teologové Milan Balabán a Jakub Trojan, bývalý český velvyslanec v Bulharsku Petr Pospíchal, vydavatel Kanadských listů Mirko Janeček, nakladatel Karel Jadrný a další samizdatoví a exiloví vydavatelé, publicisté a přátelé knihovny. Valnou hromadou Společnosti Libri prohibiti byly 22. února 2000 přijaty nové stanovy a zvolen výbor. Nyní reprezentuje naše občanské sdružení výbor nový, zvolený v roce 2005. Jeho předsedou je Ivan M. Havel, místopředsedou Oldřich Černý (Ženeva), členy jsou Zdeňka Gruntorádová, Jiří Gruntorád, který je také

jednatelem a novým členem výboru se stal Michal Holeček, jeden ze zakládajících členů Společnosti. Do Společnosti Libri prohibiti zveme i nadále všechny zájemce o členství, kteří mohou a chtějí knihovně jakkoli pomoci. AK TUÁLNÍ S TAV FO N D Ů K N I HOV N Y Naši knihovnu tvoří fondy samizdatové a exilové literatury, archiv dokumentů a audiovizuální oddělení. Dnes je zde soustředěno a zpracováno 28000 knihovních jednotek a přes 2200 titulů periodik. Sbírky rozšiřujeme nákupy, výměnou, trvalými zápůjčkami a dary příznivců z domova i ze zahraničí. Z cenných unikátů a materiálů zapůjčených pořizujeme kopie, ve stále větší míře i elektronické, které pak poskytujeme zájemcům k prezenčnímu studiu. K n i h o v n í f o n d j e r o z d ě l e n d o t ě c h t o č á s t í : 1. Č e s k é s a m i z d a t o v é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Fond má dnes přes 14000 knihovních jednotek z 50. až 80. let, a to jak edičních (např. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, Česká expedice, Kvart, Kde domov můj atd. - přibližně 100 edic a nakladatelů), tak i publikací mimoedičních. Sbírka časopisů čítá přes 380 titulů (např. Informace o Chartě 77, Informace o církvi, Revolver Revue, Vokno, Historické studie, Kritický sborník, Střední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. 2. Č e s k é e x i l o v é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Fond zahrnuje přes 7300 knihovních jednotek. Zastoupeno je 35 nakladatelství, která měla souvislý ediční program, a přes 400 jednotlivých nakladatelů a institucí, které vydávaly publikace v češtině. Kompletní je produkce nakladatelství 68 Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arkýř, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library, Sklizeň, Biblioscandia atd. Dnes máme přes 860 titulů čs. exilových periodik, z toho jsou kompletní ročníky časopisů Archa, Svědectví, Listy, Studie, Proměny, 150 000 slov, Obrys, Západ, Reportér, Rozmluvy, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklizeň, Okno, Modrá revue, Hovory s pisateli, Perspektivy, Bohemia, Skutečnost, České slovo, Národní politika, Právo lidu, Paternoster, Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku, Nový život a další, zahrnující období od konce 40. let do současnosti. 3. M o n o g r a f i e a č a s o p i s y 1. a 2. o d b o j e Fond obsahuje 85 knihovních jednotek legionářské literatury z 1. světové války, 830 monografií československého válečného exilu 1939-1945 a některé časopisy z období 1. a 2. světové války.

4. C i z í s a m i z d a t o v é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Fond má přes 380 knihovních jednotek slovenského a přes 650 knihovních jednotek polského samizdatu, 43 titulů slovenských a přes 230 titulů polských periodik. Okrajově je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. C i z í e x i l o v é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Fond má přes 700 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a přes 50 titulů časopisů, 420 svazků monografií ruského a ukrajinského exilu z let 1920-1990 s několika tituly časopisů, polský exil je zastoupen pouze několika desítkami publikací a časopisů. 6. C i z o j a z y č n é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Fond cizojazyčných knih se vztahem k Československu a dalším komunistickým zemím nebo k problematice lidských práv, včetně překladů z češtiny, má přes 3300 svazků a více než 520 titulů časopisů. 7. K r a j a n s k é m o n o g r a f i e a č a s o p i s y Tento fond obsahuje 440 knihovních jednotek a několik desítek titulů periodik, vydávaných krajany především v Rakousku, USA a bývalé Jugoslávii. 8. D o k u m e n t a c e a a r c h i v Velkou část tohoto fondu tvoří dokumenty o porušování lidských a občanských práv v bývalém Československu a v celém sovětském bloku. Jde o soubor písemných dokumentů, vzniklý zejména činností nezávislých iniciativ - Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Východoevropské informační agentury atd., práce jednotlivých autorů i skupin šířené samizdatem, fejetony, politické komentáře, příležitostné texty, petice, dopisy apod. Fond je již částečně zpracován - zatím je hotovo přes 1500 záznamů. Jeho součástí jsou také nepublikované práce a rukopisy (přes 270 knihovních jednotek), dokumenty a písemné doklady o činnosti exilových organizací, nakladatelství a redakcí, včetně korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výstřižkový archiv. 9. P ř í r u č n í k n i h o v n a - te m a t i c k á a s e k u n d á r n í l i t e r a t u r a Obsahuje knihy, časopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatuře, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem přes 2600 položek. 1 0. A u d i o v i z u á l n í o d d ě l e n í Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V současné době vlastníme nahrávky nekonformní hudby na 2500 kazetách, na 1090 CD-ROM médiích a 197 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních přednášek a seminářů (cca 450 záznamů), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci (1100 záznamů) na 620 videokazetách a 195 DVD nosičích. Nahrávky se snažíme získávat přímo od původců, tedy v nejlepší možné technické kvalitě.

P ROVOZ A ČINN OSTI KN I H OV NY Sídlo knihovny a čítárny Libri prohibiti je na Senovážném náměstí č. 2 v Praze 1. Otevřeno máme čtyři dny v týdnu (pondělí - čtvrtek) od 13 do 17 hodin, kromě prázdnin. Fondy jsou k dispozici čtenářské veřejnosti bezplatně, poskytujeme standardní služby včetně rešerší, kopírování a konzultací. Většina publikací je přístupná prezenčně v naší studovně, kde je 18 míst. Multiplikáty půjčujeme absenčně po složení kauce. V průběhu doby se začíná naplňovat náš cíl, pro který knihovna vznikla: daří se nám kompletovat produkci exilu i samizdatu, včetně nosičů audio a video záznamů. Vzhledem k unikátnosti některých materiálů, které se knihovně podařilo získat (a v některých případech i zachránit před zkázou), a které nejsou dostupné nikde jinde v republice ani ve světě, (z větší části jsou evidované v elektronické podobě), má naše knihovna zásadní význam pro zlepšení informovanosti v mnoha oblastech. Kromě literatury a literární vědy také v historii, politologii, filozofii, teologii, sociologii, kulturní i politické publicistice, lidských právech a mezinárodních vztazích, a stále není výčet úplný. Pro poznání naší nedávné minulosti, jejíž různé aspekty je možno zkoumat na jednom pracovišti, je naše knihovna již delší dobu nezastupitelná. I v loňském roce se knihovna těšila stálé pozornosti médií (články v denním i odborném tisku včetně zahraničního, pořady v rozhlase a televizi), navštěvují ji zájemci z mnoha zemí světa, studenti a vědečtí pracovníci mnoha odborných institucí. Do naší studovny přichází denně až deset uživatelů, mnoho konzultací poskytujeme také písemně, telefonicky a elektronickou poštou. V loňském roce jsme pořídili přes 30.000 stran kopií. Na knihovnu, která nemá stálé zaměstnance, je to provoz značně rozsáhlý a vyžaduje velké osobní nasazení. Vítáme proto každou pomoc. Našich služeb využívají různé instituce doma i v zahraničí (např. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Památník písemnictví, Muzeum a archiv populární hudby, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Národní archiv, Ústav pro studium totalitních režimů, British Library v Londýně, Forschungsstelle Osteuropa an der Universität Bremen, Ústav pamäti národa v Bratislavě aj.), vědečtí pracovníci, studenti středních a vysokých škol, Český rozhlas, Česká televize, některá vydavatelství, novináři i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají studenti čeští i zahraniční. Umožňujeme také praxi studentům 2. a 3. ročníku Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a studentům Literární akademie - Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého. V roce 2008 jsme získali ve stejném domě pro naši knihovnu prostory, odpovídající svou velikostí potřebám stále se rozrůstajících fondů. V součastné době probíhá jejich rekonstrukce a brzy je otevřeme pro naše návštěvníky.

N A ŠE VÝSLEDKY V MINU L OSTI Přispěli jsme m. j. ke vzniku těchto publikací: Johanna Posset: Česká samizdatová periodika 1968-1989; Minulost a dějiny v českém a slovenském samizdatu 1970-1989 (sest. J. Vlk, V. Vaňková, J. Novotný); Michal Přibáň: České krajanské a exilové časopisy po r. 1945; Aleš Zach: Kniha a český exil; František Knopp: Česká literatura v exilu; Lubomír Machala: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy; Texty The Plastic People of the Universe (sest. Jaroslav Riedel); Ivan Jirous: Magorův zápisník (sest. Michal Špirit); Martin Pilař: Underground: Kapitoly o českém literárním undergroundu; Václav Havel: Spisy /1-7/ (připravil Jan Šulc); Barbara Dayová: Sametoví filozofové (vyd. též anglicky); Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka; Petr Kabeš: Kámen ze srdce; Zdeněk Rotrekl: Nezděné město; Miroslav Kusý - Milan Šimečka: Veľký Brat a Veľká Sestra; Gertraude Zand: Totální realismus a trapná poezie: česká neoficiální literatura 1948-1953 (vyd. též německy); Alternativní kultura: příběh české společnosti 1945-1989 (sest. Josef Alan); Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 11(sest. Marie Jirásková); Ivan Wernisch: Blbecká poezie; Gegenansichten (sest. Heidrun Hamersky); Jarmila Cysařová: Muž, který tu chybí; Ivan M. Jirous: Labutí písně; Oskar Mainx: Poesie jako mýtus, svědectví a hra; Marie Rút Křížková: Svědectví, které nemohlo být vysloveno; Václav Havel František Janouch: Korespondence 1978-2001; Jaroslav Pažout: Mocným navzdory: Studentské hnutí v šedesátých letech 20. století; Pohledy zevnitř: Česká undergroundová kultura ve svědectvích, dokumentech a interpretacích (sest. Martin Machovec); Michal Přibáň: Prvních dvacet let: Kulturní rada a další kapitoly z dějin literárního exilu 1948-1968; A nepozdvihne meč: Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989 (sest. Petr Blažek); Jaroslav Pažout: 1968 Osmičky v dějinách českých zemí; Nejcitlivější místo režimu: VONS pohledem svých členů (sest. Petr Blažek a Jaroslav Pažout); Slownik dysydentów (Varšava, 2008). Spolupracovali jsme také na vzniku mnoha dokumentárních filmů. Ve spolupráci s Libri prohibiti tak vznikl například patnáctidílný dokumentární seriál Samizdat, dokumentární seriál Příběhy železné opony, dokumentární film Jana Nováka Občan Václav Havel jede na dovolenou, desetidílný dokumentární seriál Ženy Charty 77, dokumenty z cyklu Neznámí hrdinové (mimo jiné o Josefu Zvěřinovi, Pavlu Zajíčkovi, Jiřím Němcovi), jeden z dílů zábavně vzdělávacího magazínu Futuroskop Jak kopírka mění svět i televizní dokument o Janu Vladislavovi. Poskytli jsme kopie dokumentů, filmů a fotografií pro film The Power of the Powerless režiséra Cory Taylora, pro film Jana Nováka Občan Havel přikuluje a pro dokument francouzské režisérky Ruth Zylbermanové. Několik let jsme také dodávali podklady pro rozhlasový pořad Radima Vašinky Nežádoucí texty. V roce 2008 vznikly s naší pomocí literární večery z díla Jana Vladislava k jeho významnému životnímu jubileu, a druhý k výročí narození a úmrtí Jaromíra Šavrdy. Oba skvěle realizoval Radim Vašinka ve svém Krytovém divadle Orfeus. Naše rešerše byly použity pro sestavení personálních bibliografií Egona Bondyho, Václava Havla, Zbyňka Hejdy, Bohumila Hrabala, Jana Lopatky, Sergeje Machonina, Jiřího Němce, Jana Patočky, Petra Rezka, Zdeňka Vašíčka a v mnoha dalších případech.

Trvale spolupracujeme s tvůrci webových stránek Totalita.cz, Scriptum.cz, Charta.cz a VONS.cz a s redakcí Revue pro studium totalitních režimů Paměť a dějiny. V roce 2000 jsme se zapůjčením exponátů podíleli na výstavě Samizdat pořádané v Berlíně, v roce 2001 jsme stejným způsobem participovali na výstavách Doma v cizině - Češi ve Vídni a Jaroslav Seifert, které se obě konaly v Praze. V roce 2003 byly naše exponáty na výstavě Samizdat v Budapešti, na výstavě Deutschland - Tschechien v Lipsku a Ladislav Sutnar v Praze. Stovky exponátů jsme zapůjčili na výstavu Český a slovenský exil 20. století v Brně. V roce 2004 jsme zapůjčili exponáty na pražskou výstavu Hrabal a Libeň a na výstavu Polabského muzea v Poděbradech Autoři samizdatu. V roce 2005 byla v Muzeu knihy ve Žďáru nad Sázavou díky naší stálé zápůjčce samizdatové a exilové literatury rozšířena expozice dějin knihy ve 20. století a naše exponáty také putovaly na výstavy Zlaté časy médií v Národním muzeu v Praze, Literatura a totalita v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě a 140 našich exponátů na výstavu Polského institutu na knižním veletrhu Libri v Olomouci. V červenci roku 2005 jsme spolupracovali na instalaci expozice československé cely (č. 82) v Památníku obětí komunismu Memorial v rumunském Sighetu, v září jsme v Polském institutu v Praze připravili výstavu Zakázané knihy, zakázaná témata, v říjnu téhož roku jsme pro konferenci o Bohumilu Hrabalovi v Udine připravili výstavu jeho knih, vydaných v samizdatu. V říjnu roku 2006 jsme se účastnili přednáškou o samizdatu a výstavou knižního veletrhu v Pise. V březnu roku 2007 jsme uspořádali výstavu samizdatu v Pražské křižovatce kostele sv. Anny u příležitosti setkání k 30. výročí Charty 77 a připomenutí odkazu Jana Patočky a spoluorganizovali jsme výstavu Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1.1.1977, která se uskutečnila v březnu 2007 na FF UK v Praze. Ve stejné době jsme zapůjčili exponáty na výstavu Národního muzea v Praze Charta 77 a její doba, doba a její Charta a na výstavu Českého centra v Budapešti. V roce 2007 jsme také zapůjčili Královské knihovně ve Stockholmu z našich sbírek na výstavu vzácný samizdat knihu Astrid Lindgrenové Bratři lví srdce. V květnu roku 2008 jsme výstavou v Národní knihovně ČR připomněli výročí narození a předčasného úmrtí vězně svědomí Jaromíra Šavrdy. Naše exponáty putovaly na výstavy v Římě a v Udine (Praga da una primavera all altra, 1968-1969), v Moskvě (Želanije svobody), do National Czech & Slovak Museum & Library v Cedar Rapids, Iowa a byly i v Basileji na výstavě Prager Frühling. Půjčili jsme i dokumenty na výstavu k výročí vzniku K-231 v Praze a dále byly časopisy z našich sbírek na výstavě Unie vydavatelů. Kopie našich exponátů jsou na výstavě Jan Palach v pražském Karolinu. Spolupořádali jsme také s místopředsedou Senátu PČR senátorem J. Liškou Diskusní večer se členy a příznivci Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných k 30. výročí vzniku výboru. V prosinci roku 2007 předal Václav Jehlička Jiřímu Gruntorádovi Cenu Ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury za rok 2007 a to za (citujeme): projekt Knihovna Libri prohibiti kterou založil a více než 16 let ji velmi obětavě a kompetentně řídí.

V září roku 2008 mu Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven udělily pamětní medaili Z. V. Tobolky za významný přínos pro rozvoj českého knihovnictví. Zpracování fondů Naše knihovní i audiovizuální fondy počítačově zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, vzniklé databáze průběžně doplňujeme a pracujeme na jejich revizi. Rozšiřujeme je také o záznamy desiderat a vytváříme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i článkové bibliografie důležitých samizdatových časopisů, např. Kritického sborníku, Hosta, Historických studií, Obsahu a dalších, máme již přes 7800 záznamů. Tiskem jsme některé uveřejnili v Kritickém sborníku, kde postupně vycházely i bibliografie samizdatových edic: Jungiana, Nové cesty myšlení, Spisy Jana Patočky, Česká expedice, Krameriova expedice, Popelnice, Expedice (černá i světlá řada), Alef a Knihovna Střední Evropy. N A ŠE PUBLIKACE Katalog knih českého exilu 1948-1994 1994 Naši první knižní publikaci jsme s finanční pomocí Ministerstva zahraničních věcí ČR vydali v roce 1995 v nakladatelství Primus. Katalog knih českého exilu 1948-1994, jak jsme ji nazvali, je vlastně kombinací bibliografie knih vydaných na Západě českými vydavateli a katalogů tří pražských knihoven (Libri prohibiti, Národní knihovny a knihovny Ústavu pro českou literaturu AV ČR). Tomuto vydání předcházela několikaletá přípravná práce, zahrnující i rešerše v Národní knihovně a v knihovně ÚČL AV ČR. Katalog, dnes již rozebraný, sestavil Jiří Gruntorád. Obsahuje 3111 bibliografických záznamů, má 394 stran, jmenný a předmětový rejstřík osob. Cena publikace byla 129,- Kč. Sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Zprávy Východoevropské informační agentury V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali Sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Zprávy Východoevropské informační agentury. Tyto bibliografie jsou uživatelům přístupné v elektronické podobě i jako tištěný katalog (interní neprodejný tisk knihovny Libri prohibiti). Tento projekt byl realizován s podporou Nadace rozvoje občanské společnosti. Informace o Chartě 77: Článková bibliografie 1978-1990 1990

V rámci projektu Knižní vydání článkové bibliografie Informací o Chartě 77 jsme v r. 1997 elektronicky zpracovali veškeré podklady pro tisk a v březnu 1998 jsme v nakladatelství Doplněk vydali tuto knihu pod názvem Informace o Chartě 77: Článková bibliografie 1978-1990. Projekt podpořila Nadace rozvoje občanské společnosti z Phare Programu rozvoje občanské společnosti Komise Evropské Unie. Tato publikace obsahuje 4129 bibliografických záznamů, má 628 stran, autorský a jmenný rejstřík a také rejstřík institucí. Bibliografii sestavil Jiří Gruntorád s pomocí Jany Lifkové. Brožovaná publikace stojí 315,- Kč, vázaná 350,- Kč. Exilová periodika: Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945 S finanční podporou MZV ČR, Nadace rozvoje občanské společnosti z prostředků Evropské Unie v rámci programu Phare a hlavního města Prahy jsme v roce 2000 vydali v nakladatelství Ježek katalog pod názvem Exilová periodika: Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945, který přináší soupis 1093 dosud zjištěných periodik. Volně navazuje na náš Katalog knih českého exilu 1948-1994 a je opět kombinací bibliografie a katalogu. Jeho heslář zaznamenává všechny dosud známé tituly periodik z uvedeného období vydávané v češtině a pozornost je věnována i časopisům ve slovenštině a dalších jazycích. Součástí knihy jsou také bibliografické záznamy všech titulů tehdy přítomných v Libri prohibiti, včetně soupisu všech čísel. Příležitostně uvádíme i soupisy periodik v knihovně Náprstkova muzea v Praze a v archivu olomouckého Centra pro exilová studia. Katalog obsahuje detailní popis více než 600 titulů zastoupených v Libri prohibiti, má 503 stran, osobní, vydavatelský a názvový rejstřík. Jen osobní rejstřík obsahuje téměř 3500 jmen. Katalog sestavili Lucie Formanová, Jiří Gruntorád a Michal Přibáň. Vázaná publikace stojí 360,- Kč. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných: Politická perzekuce, opozice a nezávislé aktivity v Československu v letech 1978-1989 1989 Sborník grantového projektu. Editor: Jaroslav Pažout, vydala Libri prohibiti. Naleznete v něm dvě studie o agentech mezi členy VONS, studii o trestním stíhání Jaroslava Šabaty v roce 1978, o působení Amnesty International ve prospěch politických vězňů v ČSSR, o řetězové hladovce na podporu čs. vězňů svědomí v roce 1988 a rozhovor s členem VONS Ivanem Medkem. Sborník o 142 stranách má osobní rejstřík Je prvním ze tří plánovaných sborníků v rámci tříletého projektu GA ČR a je neprodejný. N A ŠE VÝSLEDKY DO ROK U 2 0 0 9 Od září roku 1999 můžete navštívit naše české, anglické, německé a od konce roku 2006 také francouzské internetové stránky na adrese

http://libpro.cts.cuni.cz. Zřídili jsme je s finanční pomocí Ministerstva kultury ČR, s laskavým přispěním Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a v minulém roce je navštívilo 5687 zájemců. Naleznete zde základní informace o knihovně a našem sdružení, naši aktuální výroční zprávu, předchozí výroční zprávy, články o knihovně, informace o našich publikacích a jejich recenze, seznamy našich sponzorů, přehled digitalizovaných časopisů vystavených na internetu, seznamy hledaných knih a také část našich knižních katalogů. Dokončili jsme projekt konverze dat našich počítačových katalogů ze systému ISIS/MAKS do systému EasyInt, který nám umožňuje prezentaci a průběžnou aktualizaci katalogů na internetu. V roce 2001 jsme zde umístili katalogy fondu československých poválečných exilových publikací a fondu poválečných publikací slovenského exilu, v r. 2003 také katalog čs. válečného exilu. V roce 2008 jsme umístili katalog knih 1. odboje a katalog krajanských publikací. Katalog československých exilových knižních publikací, vydávaných od r. 1948 do současnosti obsahuje 4300 záznamů a vyhledávat v něm lze v několika rejstřících: Autorském - podle autorů (hlavních i vedlejších - ilustrátorů, překladatelů, redaktorů atd.), Názvovém - podle názvů knih, Vydavatelském - podle vydavatelů (nakladatelství) a Personálním - podle osob, o kterých se píše. Podle stejných kritérií lze pracovat i s katalogem slovenských exilových publikací, který obsahuje zatím 570 záznamů, s katalogem publikací čs. válečného exilu, který obsahuje 550 záznamů, s katalogem knih 1. odboje (66 záznamů) a krajanských publikací (400 záznamů). Katalogy jsou průběžně aktualizovány a chceme zde prezentovat i další, zejména katalogy periodik a československého samizdatu. V rámci grantu EIDHR Evropského společenství jsme v r. 2001 a 2002 zpracovali archivní fond Československé studentské hnutí v šedesátých letech (sbírka Ivana Dejmala), který obsahuje 545 inventárních jednotek v osmi kartonech a jeho katalog jsme umístili na naše internetové stránky. Pokračovali jsme také v práci na archivu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, která započala již v r. 2002. Jeho inventarizace byla dokončena v r. 2005 (59 kartonů) a fond je průběžně doplňován. Inventář byl v roce 2008 umístěn na našich internetových stránkách a vydali jsme Sborník grantového projektu viz část Naše publikace. V loňském roce jsme získali zejména dary a nákupy přes 750 knihovních jednotek a kolem 25 titulů periodik. Nejvýrazněji se rozšířily tyto části fondu: České samizdatové monografie o více než 100 knihovních jednotek Exilové monografie o 250 knihovních jednotek Příruční knihovna o 200 knihovních jednotek V audiovizuálním oddělení nám přibylo 20 audiokazet, 130 videokazet, 2 gramodesky, 30 CD-ROM a 145 DVD nosičů

V průběhu roku 1999 byly do elektronické podoby převedeny tři kompletní exilové časopisy. Prvním byla nezávislá revue Skutečnost, vycházející od roku 1949 do roku 1953 (1096 stran). Dalším již poněkud obsáhlejším celkem byla nezávislá kulturní revue Sklizeň, vycházející v letech 1953-1979 (2040 stran). Měsíčník pro politiku a kulturu Zápisník, vycházející v průběhu let 1958-1962, (491 stran). Spolu s několika samizdatovými publikacemi jsme takto zpracovali přes 4000 stran. V roce 2007 jsme převedli do elektronické podoby kompletně exilový časopis Nový život (cca 17000 stran), zčásti samizdatový časopis Informace o Chartě 77 (cca 2500 stran). V roce 2008 byla ukončena digitalizace Informací o Chartě 77, převedeny časopisy Vokno, Voknoviny, PARAF, Informační bulletin Čs.-polské solidarity a Koruna, a exilové časopisy Perspektivy, Archa, Studie, Krtek a Svobodná země. S výjimkou Sklizně a Nového života naleznete všechny vyjmenované tituly na našich internetových stránkách. Stále je to ovšem jen zlomek materiálů, které musí být v dohledné době převedeny do elektronické podoby, a to nejen z důvodů jejich uchování coby kulturního dědictví, ale také jejich efektivnějšího využívání. Výsledky grantového projektu Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných: h: Politická perzekuce, opozice a nezávislé aktivity v Československu v letech 1978-1989 1989 v druhém roce jeho řešení (2008) Hlavním cílem projektu je kritické vydání dokumentů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, konkrétně 1125 sdělení o případech perzekuce, a dalších dokumentů, které nevyšly formou sdělení. V prvním roce řešení projektu byl proveden výběr základních předloh pro editování sdělení a ty byly přepsány. Také bylo shromážděno dalších zhruba osmdesát dokumentů výboru, které nevyšly formou sdělení a které se stanou součástí edice. I ty byly přepsány. Ke všem těmto dokumentům byly vypracovány regesty. V loňském roce vyšlo první číslo sborníku v nákladu 300 kusů a vydán byl také přepis diskusního setkání členů VONS o dějinách výboru, uskutečněného 19. října 2007 v bytě Kamily Bendové. Editory knihy Nejcitlivější místo režimu: Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných očima svých členů, jsou Jaroslav Pažout a Petr Blažek. Zahájena je práce na vytváření věcných poznámek k dokumentům VONS na základě materiálů získaných k jednotlivým případům (soudní, vyšetřovací a osobní spisy, sbírka VONS v Libri prohibiti, rozhovory s pamětníky aj.).

Výsledky grantového projektu Podpora hnutí Kubánské nezávislé knihovny. Literární soutěž Franze Kafky,romány do šuplíku v prvním roce jeho řešení (2008) Cílem projektu je kromě podpory čtenářské veřejnosti prostřednictvím nezávislých knihoven také podpora současných kubánských autorů, kteří nemohou na Kubě oficiálně publikovat, a v rámci literární soutěže umožnit vydání alespoň jednoho díla za účelem jeho distribuce na Kubě. Dále je to podpora a pomoc kubánským knihovníkům, pronásledovaným a vězněným za svou činnost. Založili jsme webové stránky (www.knihovny-kuba.cz), kde jsou umisťovány všechny dostupné informace o nezávislých knihovnách a pronásledovaných knihovnících, o možnostech pomoci, aktuální články apod. Bylo vydáno vítězné dílo literární soutěže autora Orlanda Freire Santany La sangre de la libertad (Krev svobody) a uskutečněna presentace na veletrhu Svět knihy v Praze. Kniha byla distribuována na Kubu spolu s mnoha dalšími knihami ve španělštině. Na podporu vězněným knihovníkům a jejich rodinám byly zasílány dopisy a vyhlášena akce adopce nezávislých knihoven. Vytištěn byl také informační leták Podpořme kubánské nezávislé knihovny. Studentské časopisy z 60. let 20. století V roce 2007 jsme také zahájili projekt zpřístupňování časopisů vytvořených v prostředí studentského hnutí 60. let 20. století. Prozatím bylo z různých zdrojů shromážděno a naskenováno 87 časopisů o rozsahu cca 1700 stran (např. časopisy Buchar, Impuls, Elixír). V průběhu roku 2008 byly získány další tituly a jejich elektronické kopie budou umístěny na internetových stránkách Libri prohibiti v tomto roce. Předpokládáme také další doplnění sbírky. Sbírka Charta 77 (8 kartonů, 30 inventárních jednotek) V roce 2007 bylo přistoupeno k uspořádání sbírky Charta 77. Vzhledem ke zvýšenému zájmu o tuto sbírku v souvislosti s třicátým výročím vzniku Charty 77 byla zatím zpracována formou prozatímního inventárního seznamu. V letošním roce počítáme s vytvořením definitivního inventáře. Sbírka Charta 77 je neustále doplňována o další materiály. Její obsah tvoří převážně dokumenty vydané Chartou 77, jejich koncepty a reakce na ně. Ve fondu se nacházejí i texty reflektující činnost a existenci Charty 77, především v roce jejího vzniku. Je zde uložen soubor dokumentů k zahraničním reakcím na Chartu 77 a projevům solidarity s jejími signatáři, dokumentace k setkáním signatářů po roce 1989, k diskusím nad jejím působením po pádu normalizačního režimu, k jejímu historickému výzkumu a články o Chartě 77.

Osobní fondy V roce 2007 bylo uspořádáno několik osobních fondů a pořízeny jejich inventáře, případně katalogy. Jde o fond Otakara Veverky (2 kartony), Jarmily Charfreitagové (1 karton) a Hany Šklíbové (1 karton). Byla zahájena práce na katalogu osobního fondu Ladislava Radimského, který byl knihovně předán Hooverovým institutem (23 kartonů). V roce 2008 byla uspořádána zhruba polovina z rozsáhlé Radimského korespondence a pracuje se také na uspořádání fondu Antonína Kratochvila. CÍLE KNIHOVNY PRO ROK 2009 Naším hlavním cílem je shromáždit co nejúplnější a nejkvalitnější sbírky knih, časopisů a dalších materiálů, které byly vytvořeny českým a slovenským exilem, i všech dostupných materiálů naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletně počítačově zkatalogizovat a výsledky zpřístupnit dalšímu bádání jednak prezenčně v naší počítačové síti, jednak formou knižních a časopiseckých publikací, vydáním na CD-ROM médiích a také na síti internet. V t o m t o r o c e j e t e d y t ř e b a : pokračovat v akvizicích pokračovat v počítačové katalogizaci našich knižních fondů a přírůstků, zejména československého samizdatu zpracovaná data zpřístupnit na síti internet především katalog exilových a krajanských periodik vydávaných po r. 1945 (865 záznamů) pokračovat v rozšiřování a katalogizaci audiovizuálního fondu pokračovat v projektu záchrany některých ohrožených exilových periodik jejich digitalizací vydat dokončený výbor z Kritického sborníku (ed. Karel Palek, již v tisku) Na tento rok předkládáme jeden projekt Ministerstvu kultury ČR - Shromáždění, zpracování a zpřístupnění dat v knihovně Libri prohibiti a jeden projekt Ministerstvu zahraničních věcí - Podpora hnutí Kubánské nezávislé knihovny. Vzhledem k stále omezeným možnostem státního rozpočtu předpokládáme, že dotace pokryjí menší část našich nákladů a potřebujeme získat další sponzory. Dary mohou v České republice fyzické i právnické osoby odečíst z daňového základu. P R OSBA

Již dnes je ve fondu knihovny nejrozsáhlejší sbírka exilového a samizdatového tisku z uvedeného období, ještě stále však zůstávají ve fondu citelné mezery, které je třeba doplnit. Žádáme proto o pomoc přátele doma i ve světě. Máte-li doma ještě staré samizdatové nebo exilové knihy, noviny, časopisy, gramofonové desky, nahrávky, filmy, brožury, letáky, oběžníky, fotografie např. z krajanských akcí, korespondenci v exilu činných osobností apod., ozvěte se nám, je to důležité! Neméně důležitá je však pro nás i finanční podpora. V loňském roce jsme se přes pomoc Ministerstva kultury ČR a ČSOB, a.s. ocitli v deficitu, který jsme vyrovnali ze zůstatku z roku 2007. V letošním roce může být naše situace ještě daleko obtížnější vzhledem k mimořádným výdajům, spojeným s rekonstrukcí a vybavením nových prostor, a s nezbytnou inovací zastaralé počítačové sítě. Prosíme Vás tedy, podpořte nás, pokud můžete, i finančně. Každá pomoc je vítaná. P ODĚKOVÁNÍ Naše poděkování si zaslouží zejména: Ministerstvo kultury ČR (490.000,- Kč) ČSOB, a.s. (400.000,- Kč) Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Grant Kuba 439.663,- Kč) Ligmet a.s. (60.000,- Kč) Luděk Volf (55.555,- Kč) Nadace Hannse Seidela (40.000,- Kč) Jiří Fragner (30.000,- Kč) Starman Bohemia (30. 000,- Kč) Zelocel s. r. o. Johann Grünbauer (12.500,- Kč) a dále Jarmila a Robert Kristofori (10.000,- Kč), australský přítel (6.250,- Kč), Oldřich Černý (5.000,- Kč), Karel Jadrný (5.000,- Kč), Libuše a Věněk Šilhánovi (5.000,- Kč), Argentinské velvyslanectví (5.000,- Kč), Amitié franco-tchécoslovaque (4.802,- Kč), Tomáš Vrba (4.500,- Kč), Zdeňka Klimešová (4.250,- Kč), Čechoameričan (3.554,- Kč), Jiřina Teyrovská (3.215,- Kč), Edmund Teyrovský (3.000,- Kč), Marta Schmid (3.000,- Kč), všichni za částku 3.000,- Kč a více. Poděkování si zaslouží také někteří členové naší Společnosti za své dary, které činily 26.485,- Kč. Ze 181 členů bylo bohužel jen 17 platících. Děkujeme také za nezištnou pomoc mnoha jednotlivců. Za všechny jmenuji alespoň Lois Russell a Jana Nováka, kteří přeložili naši výroční zprávu do angličtiny, Johannu Posset, která se stará o naše německé internetové stránky, Helenu Berthelon a Françoise Mayer, které přeložily naše internetové stránky do francouzštiny, Alexandru

Blodigovou, která nezištně pomohla se zpracováním fondu Josefa Kalvody, Luďka Holuba z Malmö, kterému vděčíme za laskavý souhlas s použitím jeho výtvarných děl na obálce naší letošní výroční zprávy a Viktora Karlíka, který graficky upravil její sazbu. Nemenší dík patří také všem dárcům, kteří stále pomáhají rozšiřovat naše fondy. Děkujeme i těm vydavatelům novin a časopisů, kteří nám je bezplatně zasílají. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, čím je. Děkujeme tedy všem našim přátelům, příznivcům, spolupracovníkům i sponzorům, kteří nám dosud pomáhali knihovnu udržet a rozšířit. Přejeme Vám všechno dobré, hodně štěstí a úspěchů a doufáme, že nám zachováte přízeň i v letošním roce. Těšíme se také na Vaši návštěvu. V Praze 29. ledna 2009 Jiří Gruntorád