BETONOVÁ SVODIDLA REBLOC

TPV 241/2015 BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE (TPV)

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 OBSAH 1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK... 2 2 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY... 2 3 PŘEHLED VYRÁBĚNÝCH DÍLCŮ... 4 4 NÁVRHOVÉ PARAMETRY JEDNOTLIVÝCH TYPŮ A JEJICH POUŽITÍ... 5 5 POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ... 19 5.1 ZÁMEK SVODIDEL A TŘÍDA BETONU... 19 5.2 POLOMĚRY, DO KTERÝCH JE MOŽNO SVODIDLA OSAZOVAT... 20 5.3 OBOUSTRANNÁ BETONOVÁ SVODIDLA... 20 5.4 BETONOVÉ SVODIDLO NB100/300-8-H2/W4... 21 5.5 ZÁSADY ÚPRAV VŠECH TYPŮ... 21 5.6 PROJEKTOVÁNÍ ÚPRAV SVODIDEL V REALIZAČNÍ DOKUMENTACI STAVBY... 22 6 SVODIDLO NA SILNICÍCH... 22 6.1 OBECNĚ... 22 6.2 UMÍSTĚNÍ SVODIDLA NA KRAJNICI... 22 6.3 UMÍSTĚNÍ SVODIDLA VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU... 22 6.4 ZPEVNĚNÍ POD SVODIDLEM... 24 6.5 PLNÁ ÚČINNOST A MINIMÁLNÍ DÉLKA SVODIDLA... 24 6.6 SVODIDLO PŘED PŘEKÁŽKOU A MÍSTEM NEBEZPEČÍ (HORSKÉ VPUSTĚ, PROPUSTKY)... 24 6.7 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA... 24 6.8 SVODIDLO U TÍSŇOVÉ HLÁSKY... 24 7 SVODIDLO NA MOSTECH... 25 7.1 UMÍSTĚNÍ SVODIDLA NA VNĚJŠÍM OKRAJI MOSTU... 25 7.2 UMÍSTĚNÍ SVODIDLA VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU NA MOSTĚ... 26 7.3 SVODIDLO PŘED A ZA MOSTEM... 26 7.4 DILATAČNÍ STYK... 28 7.5 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY IZOLOVANÝ... 28 7.6 ZATÍŽENÍ ŘÍMSY A NOSNÉ KONSTRUKCE... 28 8 PŘECHOD NA JINÁ SVODIDLA... 29 8.1 PŘECHOD NA OCELOVÁ SVODIDLA... 29 8.2 PŘECHOD NA BETONOVÁ SVODIDLA JINÝCH VÝROBCŮ... 29 9 PROTIKOROZNÍ OCHRANA... 30 10 PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA... 30 11 ZNAČENÍ... 30 1

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 1 Úvod, předmět technických podmínek Tyto TPV 241/2015 jsou revizí TP 241/2012, které nabyly účinnost 1. 11. 2012 a dodatků č. 1 a č. 2. TPV je zkratkou pro technické podmínky výrobce. V souladu s rozhodnutím MD, že technické podmínky výrobce nepatří do databáze resortních předpisů, ponechává GmbH číslo TPV 241. Tato revize zahrnuje v sobě všechna svodidla uvedená v TP 241/2012 a v dodatcích č. 1 a č. 2. Kromě toho uvádí jedno nové svodidlo (seznam svodidel nabízených těmito TPV je uveden v tabulce 1). Předmětem TPV je prostorové uspořádání svodidel uvedených v tabulce 1. Tabulka 1 - Předmět TPV Č. Zkratka Název 1 RB80-8-N2/W3 RB80-8-H1/W4 betonové svodidlo - úroveň zadržení N2 a H1 pro silnice 2 RB80H-8-H2/W5 betonové svodidlo - úroveň zadržení H2 pro silnice 3 RB100-8-H2/W5 RB100-8-H4b/W6 betonové svodidlo - úroveň zadržení H2 a H4b pro silnice 4 RB 110-8-H4b/W6 betonové svodidlo - úroveň zadržení H4b pro silnice 5 NB100/300-8-H2/W4 betonové svodidlo s PHS - úroveň zadržení H2 pro silnice Za podmínek uvedených v kapitole 7 je možno svodidla RB100-8 a RB 110-8 použít i na mostech Technické podmínky platí pro silnice, dálnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty, ve smyslu předpisů 2, 3 a 5. POZOR použití všech svodidel uvedených v těchto TPV je podmíněno souladem s TP 114. To znamená, že pokud se v TP 114 změní požadavky na úroveň zadržení nebo jakékoliv jiné požadavky, musí se těmto požadavkům přizpůsobit používání všech svodidel uvedených v těchto TPV. 2 Související předpisy Pro svodidla, která jsou předmětem těchto TPV, platí pouze předpisy, na které je v textu odkazováno. U datovaných odkazů platí pouze citované vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání dokumentu (včetně změn). 1 ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic 2 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací 3 ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 4 ČSN EN ISO 1461 Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových 2

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 výrobcích - Specifikace a zkušební metody 5 ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí 6 ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1 7: Obecná zatížení Mimořádná zatížení 7 ČSN EN 1991-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 2: Zatížení mostů dopravou 8 ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 2: Betonové mosty Navrhování a konstrukční zásady 9 ČSN EN 1317-1 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody 10 ČSN EN 1317-2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 11 ČSN EN 1317-3 Silniční záchytné systémy - Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 12 ČSN P ENV 1317-4 Silniční záchytné systémy - Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 13 ČSN EN 1317-5+A2 Silniční záchytné systémy - Část 5: Požadavky na výrobky a posuzování shody záchytných systémů pro vozidla 14 TNI CEN/TR 1317-6 Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí 15 PrEN 1317-7 Silniční záchytné systémy - Část 7: Koncové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 16 ENV CEN/TS 1317-8 Silniční záchytné systémy - Část 8: Záchytné systémy pro motocyklisty, které snižují závažnost nárazu motocyklisty při kolizi se svodidlem 17 Typizačná smernica pre osadzovanie zvodidiel - Bratislava 1990 * 18 TP 58 Směrové sloupky a odrazky - zásady pro používání z r. 2008, SV Brno 19 TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK z r. 2003, CDV 20 TP 104 Protihlukové clony PK z r. 2008, PGP 21 TP 114 Svodidla na pozemních komunikacích 22 TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací z r. 2008, JEKU Praha 23 TP 139 Betonové svodidlo 24 TP 156 Vodicí stěny a ukazatele směru 25 TP 158 Tlumiče nárazu 26 TP 159 Dočasná svodidla 27 TP 203 Ocelová svodidla (svodnicového typu) 28 TP 258 Mostní zábradlí 29 TKP 11 Svodidla, zábradlí a tlumiče nárazu 30 TKP 18 Beton pro konstrukce 31 TKP 19 Část A: Ocelové mosty a konstrukce Část B: Protikorozní ochrana ocelových mostů a konstrukcí 32 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 100/2013 Sb. 33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS 34 Vzorové listy staveb PK 35 Metodický pokyn Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) úplné znění viz www.pjpk.cz * Předpisy jsou neplatné a mají význam pouze jako informativní materiál z důvodů 3

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 dohledatelnosti původu svodidel a pro opravy. 3 Přehled vyráběných dílců Tabulka 2 Přehled vyráběných dílců Č. Označení svodidla RB80-8 1 2 3 4 5 RB80H-8 RB100-8 Typ dílce běžný zkrácený-4m skrátený-2m koncový přechodový na ocelové svodidlo přechodový na dvě řady betonových svodidel běžný zkrácený-4m zkrácený-2m koncový přechodový na ocelové svodidlo přechodový na dvě řady betonových svodidel běžný zkrácený-4m zkrácený-2m koncový přechodový na ocelové svodidlo přechodový na dvě řady betonových svodidel RB110-8 běžný zkrácený-4m zkrácený-2m koncový přechodový na ocelové svodidlo přechodový na dvě řady betonových svodidel NB100/300-8-H2/W4 základní dílec betonového svodidla délky 8 m RNB100-8... dílec s PHS délky 8 m, NB300-8... přechodový dílec na jedno oboustranné svodidlo RNB 100/RB 100... Hmotnost [kg] 4200 2150 1100 1800 2200 3500 4200 2150 1100 1800 2200 3500 5950 3050 1550 2400 3000 4900 5811 3050 1550 2731 3000 5350 6000 7500 4600 4

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 4 Návrhové parametry jednotlivých typů a jejich použití Tabulka 3 - Návrhové parametry Č. 1 2 Označení svodidla RB80-8 RB80H-8 Úroveň zadržení N2 H1 H2 Dynam. průhyb D [m]; ASI D=0,5 ASI=1,4 D=0,8 D=1,1 ASI=1,2 Pracovní šířka W [m]; Vyklonění vozidla VI [m]; W = 1,0 (W3) W = 1,3 (W4) VI nestanoveno W = 1,7 (W5) VI = 1,4 (VI5) Krajnice šířky dle ČSN 73 6101 Krajnice šířky dle ČSN 73 6101 Použití 3 4 5 RB100-8 RB110-8 NB100/300-8-H2/W4 H2 H4b H4b H2 D=1,0 ASI=1,37 D=1,4 D=1,3 ASI=1,4 D=0,3 ASI=1,4 W = 1,6 (W5) VI = 1,5 (VI5) W = 2,0 (W6) VI = 2,1 (VI6) W = 1,9 (W6) VI = 2,8 (VI8) W = 1,2 (W4) VI = 0,68 (VI2) Krajnice šířky dle ČSN 73 6101 do úrovně zadržením H3; pro úroveň zadržení H4 musí být plocha za lícem svodidla široká nejméně 1,40 m Střední dělicí pásy Šířky nejméně 2,40 m pro úroveň zadržení H4 Krajnice šířky dle ČSN 73 6101 pro všechny úrovně zadržení; Střední dělicí pásy Šířky nejméně 2,20 m pro úroveň zadržení H4 Krajnice šířky dle ČSN 73 6101 Tabulka 4 Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky Č. Označení svodidla Úroveň zadržení RB80-8 N2 1 H1 2 3 4 5 RB80H-8 RB100-8 RB110-8 NB100/300-8-H2/W4 N2 H1 H2 N2 H1 H2 H3 H4 N2 H1 H2 H3 H4 N2 H1 H2 Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky [m] 1,00 1,30 *1,00 *1,30 1,70 * 0,90 *1,20 1,60 *1,80 2,00 * 0,90 * 1,10 * 1,50 * 1,80 1,90 *1,00 *1,10 1,20 5

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 * Hodnota stanovena odborným odhadem Poznámka 1: Návrhové parametry uvedené v tab. 3 jsou hodnoty uvedené v protokolech z nárazových zkoušek. Nejsou to hodnoty, s kterými pracuje projektant nebo ten, kdo svodidlo navrhuje do projektu, osazuje apod. Tyto hodnoty jsou uváděny pouze jako informace, aby bylo zřejmé, že hodnoty uvedené v tabulce 3 s nimi nejsou v rozporu. Pro návrh (výběr) svodidla do projektu rozhodují informace v tab. 3 ve sloupci použití a hodnoty uvedené v tabulce 4. Poznámka 2: V souladu s TP 139 platí pro vzdálenost líce svodidla od pevné překážky, že hodnoty uvedené v tabulce č. 4 se týkají pouze překážek, které je třeba chránit (např. nějaké finančně nákladné zařízení apod.). Většina překážek se nechrání, chrání se provoz před nárazem do nich a mezera mezi svodidlem a těmito překážkami se dle TP 139 nevyžaduje. Týká se to např. mostních pilířů nebo základů portálů, které musí být nadimenzovány v souladu s TP 114. Mezera se však ve stísněných poměrech nevyžaduje ani u osvětlovacích stožárů. 6

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 1 Oboustranné betonové svodidlo RB80-8 běžný a koncový díl 7

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 2 Oboustranné betonové svodidlo RB80H-8 běžný a koncový díl 8

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 5 Svodidla RB80H-8 a RB100-8, přechodové díly na dvě řady betonových svodidel 11

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 6 Jednostranné díly pro použití v rozvětvení svodidel RB80H-8 a RB100-8 12

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 7 Svodidlo RB110-8 přechodové díly v rozvětvení 13

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 8 Přechod na ocelové svodidlo 14

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 9 Přechodové díly z RB80H-8 (RB80-8) na RB100-8 a z RB110-8 na RB100-8 15

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 10 NB100/300-8-H2/W4 16

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 11 NB100/300-8-H2/W4 schéma montáže 17

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 12 NB100/300-8-H2/W4 foto montáže Obrázek 13 Přechod NB100/300-8-H2/W4 na betonové svodidlo nebo ukončení 18

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 5 Popis jednotlivých typů 5.1 Zámek svodidel a třída betonu Všechna betonová svodidla používají stejný zámek. Jedná se o speciální ocelový výlisek průřezu C - viz obrázek 14, který je umístěn v čele každého dílce. Nosný systém každého dílce svodidla tvoří několik prutů betonářské výztuže z materiálu B500B, které probíhají každým dílcem a v čelech jsou přivařeny k zámku. Zámek má různou délku podle typu svodidla. Typ RB80-8 má zámek vysoký 100 mm a vzájemné spojení uvnitř dílce je 2 ø 20 mm. Typ RB80H-8 má zámek vysoký 140 mm a vzájemné spojení uvnitř dílce je 2 ø 20 mm. Typ RB100-8 má zámek vysoký 200 mm a vzájemné spojení uvnitř dílce je 4 ø 20 mm. Typ RB110-8 má zámek vysoký 200 mm a vzájemné spojení uvnitř dílce je 4 ø 20 mm. Typ NB100/300-8-H2/W4 má zámek vysoký 100 mm a vzájemné spojení uvnitř dílce je 2 ø 14 mm z oceli B500B. Zámek je v dílech PHS, ne v dílech betonového svodidla. Zámky jsou osazeny v čele dílce tak, že nepotřebují žádný spojovací profil. Zámky se do sebe zasouvají tak, že se dílec shora spouští k již osazenému dílci. Odpadá tak problém se zcizováním spojovacích profilů. Obrázek 14 Zámek svodidla 19

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Dílce se osazují tak, aby ve spoji byla co nejmenší vůle. Důvodem je snaha omezit dynamický ráz, který by mohl způsobit přetržení spoje viz poznámka 3. Poznámka 3: Požadovaný stav osazeného svodidla je, jsou-li zámky napnuty (smontovány bez vůle). Nárazem vozidla do takto ideálně smontovaného svodidla dochází k okamžitému zapojení celého nosného systému svodidla v místě nárazu. Pokud by v zámku byla vůle, nárazem by se dílce nejdříve posunuly tak, aby došlo k vyčerpání této vůle a teprve potom by došlo k zapojení nosného systému. Tím by vznikl pro svodidlo nepříznivý dynamický ráz ( škubnutí ), který by mohl způsobit přetržení nosného systému. Minimální třída betonu je C 30/37 XF4. Dle požadavku odběratele (investora, správce) vyrobí výrobce svodidlo s vyšší třídou betonu. 5.2 Poloměry, do kterých je možno svodidla osazovat Všechny typy oboustranných svodidel je možno montovat při poloměru rovném nebo větším než 108 m. Svodidlo s PHS, NB100/300-8-H2/W4 je možno montovat při poloměru rovném nebo větším než 200 m. 5.3 Oboustranná betonová svodidla Prefabrikovaná betonová posuvná svodidla jsou vysoká 0,80 m, 1,00 m a 1,10 m a montují se z jednotlivých dílů skladebné délky 8 m viz obrázky 1 až 4. Díly jsou vyztužené jen z montážních důvodů třmínky po cca 0,80 m, které ve spodní části (nad odvodňovacími otvory) mají 4 vodorovné pruty. Ve spodní části každého dílce se provádí odvodňovací otvory. Je možno objednat dílce i bez odvodňovacích otvorů. V případě potřeby (při skladbě nelze vždy vystačit s dílci délky 8 m) je možno objednat dílce délky 4 m, 2 m, případně (je-li to nutné) dílec na míru viz 5.5. Vždy však musí jít pouze o lokální místo, nelze osazovat kratší dílce než 8 m jako běžné svodidlo. U dílců osazených v místě mostních závěrů je možno objednat vybrání ve spodní části podle velikosti závěru. Výrobce nabízí standardně dílce dle tab. 2: - Běžný díl viz obrázky 1 až 4. - Koncový díl viz obrázky 1 až 4. - Přechodový díl na dvě řady betonových svodidel (tzv. rozvětvení) viz obrázky 5 a 7. Tyto dílce jsou dlouhé 4 m a na rozšířené straně se připojují speciální jednostranné dílce (viz obrázky 6 a 7), protože při použití běžných dílů by rozvětvení bylo příliš ostré. Tyto jednostranné dílce nelze použít systémově, jako užší svodidlo, ale pouze jako první díl rozvětvení. - Přechodové díly pro výškový přechod svodidel RB80H-8 (RB80-8) na RB100-8 a svodidel RB100-8 na RB110-8 viz obrázek 9. - Přechodové díly pro přechod na ocelové svodidlo přímým napojením viz obrázek 8. Tento dílec je v podstatě běžný dílec, doplněný betonářskou výztuží, která zajistí, že se dílec v 20

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 místě přikotvení ocelového svodidla neporuší (nepřetrhne). - Jednostranné dílce viz obrázky 6 a 7, které se osazují za rozvětvující" díl. kolem mostních podpěr, kde není dostatek prostoru pro běžný dílec. Nelze ho však použít obecně (systémově), jako jednostranné svodidlo. Montážní návod předkládá firma Rebloc v českém jazyku objednateli před začátkem montáže. 5.4 Betonové svodidlo NB100/300-8-H2/W4 Tento systém je kombinací betonového svodidla výšky 1,00 m a PHS viz obrázek 10. Základním dílcem je oboustranné betonové svodidlo výšky 1,00 m a délky 8,00 m. Tyto dílce mají v dosedací ploše šířku 0,95 m. V horní části je šířka 0,47 m a jsou v ní dva otvory půdorysné velkosti 0,196 m x 2,043 m. Díly se nespojují žádným zámkem, ale kladou se k sobě na pero a drážku. Po položení dvou dílů se namontuje jeden dílec PHS. Stěna je betonová a ze strany vozovky má pohltivou část. Stěna je dlouhá 8,00 m a ze spodní strany vystupují dvě steny dlouhé 1,90 m a vysoké 0,81 m. Těmito stěnami se celý dílec shora zasune do otvorů v dvou sousedních základních dílech betonového svodidla viz obrázek 11 a 12. Následuje montáž dalšího základního dílce betonového svodidla a dalšího dílu PHS. Díly PHS mají zámky viz článek 5.1. Celkovou výšku systému včetně PHS je možné volit v rozmezí 1,50 m 3,00 m (s výškou 3,00 m bol systém odzkoušen). Na začátku a na konci je možné PHS provést s výškovým náběhem anebo s odskoky podle požadavků projektanta a po konzultaci s výrobcem. Díly PHS je možno těsnit stejně jako jiné díly PHS, například elastickým tmelem. Přechod systému na běžné betonové svodidlo nebo jeho ukončení je znázorněné na obrázku 13. Systém se klade na souvislé zpevnění viz článek 6.2. Montážní návod předkládá firma Rebloc v českém jazyce objednateli před začátkem montáže. 5.5 Zásady úprav všech typů Je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Každá úprava musí být projednána s výrobcem svodidla. Úpravy lze rozdělit na úpravy svodidla jako celku a na úpravy některého jednotlivého dílce. 5.5.1 Úpravy svodidla jako celku Jedná se o: a) úpravy vyvolané příčným sklonem podkladu, na který se svodidlo osazuje (a změnou příčného sklonu); b) úpravy vyvolané osazováním svodidla na zvýšenou obrubu; c) úpravy vyvolané malým směrovým a výškovým poloměrem komunikace v místě svodidla; d) úpravy vyvolané požadavkem na úpravu, nebo vypuštění odvodňovacích otvorů. Úpravy a) a b) musí být v souladu s TP 139 a v takovém případě není třeba předem žádat o souhlas výrobce, pouze se v objednávce musí tyto úpravy specifikovat. Úpravy c) jsou omezeny možnostmi výroby eventuálně možnostmi nosného systému svodidla a je třeba je předem projednat s výrobcem. Úpravy d) lze běžně požadovat, je třeba je však rovněž projednat předem s výrobcem. 21

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 5.5.2 Úpravy nějakého konkrétního dílce Týká se zejména koncových a přechodových dílců a dílců v místě mostních závěrů. Patří sem i případné zkrácení běžného dílce (např. v souvislosti s mostními závěry, kdy se nevystačí s modulem 2 m).tyto úpravy se nepokládají za úpravu svodidla, protože se nedotýkají svodidla jako celku, jako sytému, nýbrž pouze lokálních míst, která mohou vyžadovat atypickou úpravu. Každou takovou úpravu je třeba projednat s výrobcem, protože může být omezena výrobními možnostmi formy, nebo nosného systému; a odsouhlasit s objednatelem/správcem stavby. 5.6 Projektování úprav svodidel v realizační dokumentaci stavby Svodidla jsou výrobky, za které nese plnou odpovědnost jejich výrobce. Z toho důvodu projektant PK pouze dává výrobci svodidla podklady pro nějakou úpravu. Takovými podklady je výkres skladby dílců svodidla (zejména na mostě), z kterého může vyplynout potřeba atypické délky nějakého dílce. Dále je to sdělení velikosti dilatačních pohybů a šířky mostního závěru u mostu a u napojení na ocelové svodidlo typ ocelového svodidla apod. Výrobně technickou dokumentaci (je-li to třeba), si výrobce svodidla zajišťuje sám na své náklady. 6 Svodidlo na silnicích 6.1 Obecně Požadavky na výšku betonových svodidel uvádí TP 139. Každý typ svodidel má svoji výšku (a veškeré zbývající rozměry) dány viz obrázek 1 až 10. V realizační dokumentaci (RDS) vybere zhotovitel PK konkrétní typ, který splňuje požadavek na úroveň zadržení a do středního dělicího pásu na výšku svodidla a který je vhodný do určitých míst PK dle tabulky 3, sloupce Použití. 6.2 Umístění svodidla na krajnici Protože TP 139 nepožaduje pro krajnice žádnou minimální výšku betonového svodidla, rozhoduje pouze požadavek na úroveň zadržení a tabulka 3 těchto TPV. Tato tabulka ve sloupci Použití uvádí do jaké úrovně zadržení je možno svodidlo použít na krajnici šířky dle ČSN 73 6101. Pro osazování všech typů (z hlediska volné šířky silnice, zpevnění, sklonů atd.) platí TP 139. Svodidlo NB100/300-8-H2/W4 se používá jen na krajnici podle tabulky 5. Zpevnění pod svodidlem má být souvislé s povrchem z asfaltu nebo betonu. Minimální tloušťka asfaltové nebo betonové vrstvy (pokud se jedná o jednu vrstvu) je 6 cm. Předpokládá se, že tato vrstva se klade na vrstvu štěrku, štěrkopísku apod. Maximální příčný sklon, na který se systém klade, je 3 %. Přehled možného osazení svodidel na krajnici silnic uvádí tabulka 5 těchto TPV. 6.3 Umístění svodidla ve středním dělicím pásu TP 139 požaduje pro samostatné betonové svodidlo osazované do středního dělicího pásu výšku nejméně 1,00 m. Dvě souběžná svodidla bez zásypu a se zásypem se osazují rovněž dle TP 139. Tyto TPV v tabulce 3 ve sloupci Použití uvádí nejmenší možnou šířku středního dělicího pásu pro 22

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 nejvyšší úroveň zadržení, na kterou bylo svodidlo zkoušeno a to při osazení jednoho oboustranného svodidla do osy středního dělicího pásu Přehled možného osazení svodidel na silnici ve středním dělicím pásu uvádí tabulka 5. Tabulka 5 Přehled používání svodidel na silnici 23

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 6.4 Zpevnění pod svodidlem Bez ohledu na požadovanou úroveň zadržení se zpevnění pod svodidlem provádí na nezpevněné krajnici podle TP 139 tak, že zpevnění končí na hraně koruny komunikace. Zpevnění ve středním dělicím pásu se provádí rovněž podle TP 139. U jednotlivých svodidel nebo u dvou souběžných svodidel bez zásypu má zpevnění sahat přes celý střední dělicí pás. To se týká všech zpevnění souvislého, osazení na panely nebo na betonové prahy. Zpevnění pod svodidlem NB100/300-8-H2/W4 má být souvislé a výrobce má právo předepsat podmínky pro toto zpevnění v montážním návodu. 6.5 Plná účinnost a minimální délka svodidla Postupuje se dle TP 139. 6.6 Svodidlo před překážkou a místem nebezpečí (horské vpustě, propustky) Postupuje se dle TP 139. 6.7 Začátek a konec svodidla Začátek a konec svodidla musí být vždy osazen koncovým (náběhovým) dílcem. Svodidlo může být ukončeno běžným dílcem tehdy, je-li toto ukončení překryto jiným svodidlem (betonovým nebo ocelovým) tak, že do takového konce nemůže být naraženo (např. u tísňových hlásek). 6.8 Svodidlo u tísňové hlásky Postupuje se dle TP 139. 24

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 7 Svodidlo na mostech 7.1 Umístění svodidla na vnějším okraji mostu V souladu s TP 139 se všechny typy betonových svodidel uvedených v těchto TPV používají pouze tak, že za svodidlem je mezera (revizní nebo veřejný chodník, nebo obyčejná mezera) a za ní mostní zábradlí, nebo protihluková stěna viz tabulka 6. Tabulka 6 Přehled umístění svodidel na vnějším okraji mostu Svodidlo na římse s chodníkem Pro šířku chodníku (revizního nebo veřejného) nejsou žádná omezení (dle norem zábradlí netvoří pevnou překážku). Žádná minimální šířka chodníku se v souvislosti s použitím svodidel nestanovuje. Svodidlo na římse s protihlukovou stěnou Postupuje se podle čl. 6.1.4 TP 139. Svodidlo u bezřímsového svršku s odvodňovacím žlabem Toto řešení je možné pouze tehdy, je-li za svodidlem ještě mostní zábradlí. Vzdálenost mezi lícem svodidla a zábradlím musí splňovat hodnoty uvedené v tabulce 4. Toto zpřísnění oproti osazení na chodníku s mostním zábradlím je z toho důvodu, že odvodňovací 25

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 žlab je náchylnější na porušení vlivem pádu svodidla do žlabu. 7.2 Umístění svodidla ve středním dělicím pásu na mostě Jedno svodidlo U zrcadla šířky do 100 mm bez výškového odskoku sousedních říms, je možno osadit jedno betonové svodidlo do osy středního dělicího pásu (viz obrázek 6, 7, 8 a 9 v tabulce 7). Vyjde-li vzdálenost od svodidla k obrubě větší nebo rovna 1400 mm (viz například obr. 7 v tabulce 7), není třeba svodidlu (v souladu s TP 139) snižovat spodní sokl, ale svodidlo se bez úprav osadí na římsu. Osadí-li se svodidlo do krajní polohy (viz obrázek 5 v tabulce 7), nebo vyjde-li vzdálenost od svodidla k obrubě méně než 1400 mm (viz například obr. 6 v tabulce 7), je třeba svodidlu snižovat spodní sokl. Pokud je svodidlo osazeno na hraně obruby (viz obrázek 5 v tabulce 7), provádí se úprava dle detailu A uvedeném v tabulce 6. Pokud je svodidlo dál od obruby (viz například obr. 6 v tabulce 7), provede se výška obruby max. 70 mm a svodidlu se sníží sokl tak, aby celková vzdálenost od vozovky ke hraně soklu svodidla byla nejvýše 110 mm. U bezřímsového svršku se svodidla nijak neupravují (viz obrázek 8 a 9 v tabulce 7). Pokud se však svodidlo osadí dle obrázku 9 v tabulce 7, je třeba pro něj provést rovinnou dosedací plochu. Dvě souběžná svodidla Do středního dělicího pásu je možno betonová svodidla uvedená v těchto TPV osazovat pouze při šířce zrcadla do 250 mm a při větší šířce pouze za podmínky, že zrcadlo bude překryto způsobem, který splňuje požadavky alespoň na nouzový chodník a překrytí bude k římse pevně přikotveno. Při osazení dle obrázku 10 a 11 v tabulce 7 se každému svodidlu musí snížit sokl dle detailu A uvedeném v tabulce 6. Při osazení dle obrázku 12 v tabulce 7 se provede výška obruby max. 70 mm a svodidlu se sníží sokl tak, aby celková vzdálenost od vozovky ke hraně soklu svodidla byla nejvýše 110 mm. Při osazení dle obrázku 13 v tabulce 7 tzn. u bezřímsového svršku, se svodidla nijak neupravují. 7.3 Svodidlo před a za mostem Postupuje se podle TP 139. Oblast těsně za římsou představuje problém z hlediska příčného sklonu římsy (většinou 2 4 % k vozovce) a příčného sklonu krajnice (většinou 6 8 % ke koruně silnice). V těchto případech se buď svodidlo na mostní římse provede se zkosením dosedací plochy tak, aby bylo svislé, a na krajnici se osadí prahy, které rovněž umožní svislou polohu svodidla, nebo se provede atypický (prefabrikovaný nebo monolitický) dílec mezi svodidlem na římse a svodidlem na krajnici. Tento atypický dílec musí mít stejný nosný systém, to znamená stejný zámek, jako vyráběné dílce. Atypický dílec se provede podle výrobně technické dokumentace, kterou ve spolupráci s projektantem mostu zajistí výrobce svodidla. Z hlediska pohledu z vozovky má být horní hrana svodidla na mostě stejně vysoko, jako horní hrana pokračujících svodidel na silnici. Eventuální výškový rozdíl mezi svodidlem na římse a svodidlem na silnici je třeba řešit v souladu s TP 139 sklonem 10 mm na délce 4 m. 26

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Tabulka 7 Přehled umístění svodidel ve středním dělicím pásu na mostě (číslování jednotlivých případů je pokračováním číslování z tabulky 6) 27

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 7.4 Dilatační styk Dilatace se řeší dle TP 139. Jedná se o atypický detail, jehož dokumentaci si zajistí výrobce v rámci své výrobně technické dokumentace ve spolupráci s projektantem mostu. Dílce sousedící s dilatační spárou, kterým se říká dilatační dílce, se provádí obvykle v délce 2 m a na rozdíl od běžných dílců jsou vyztuženy dle požadavků TP 139. 7.5 Dilatační styk - elektricky izolovaný Elektroizolační provedení dilatace se provádí rovněž dle požadavků TP 139. 7.6 Zatížení římsy a nosné konstrukce Zatížení římsy je uvedeno v tabulce 8. Stejným zatížením je možno přímo zatížit nosnou konstrukci. Kotvení římsy se provádí na základě statického výpočtu. Pokud se římsa kotví shora do nosné konstrukce, musí se osadit alespoň kotvy M20 po 2 m i kdyby podle statického výpočtu vycházelo kotvení úspornější. Předpokládá se, že toto kotvení bude vzdáleno od okraje nosné konstrukce alespoň 0,3 m. U říms kotvených do křídel pomocí třmínků vyčnívajících z křídla postačí třmínky ø R 12 po 0,40 m. Dopad na nosnou konstrukce je malý. K zatížení, které je uvedeno v tabulce 8 je však třeba připočíst kolové zatížení od vozidla - viz TP 114. Toto zatížení je spolu se zatížením v a h zatížením mimořádným. Výše uvedené zatížení se aplikuje tehdy, není-li za svodidlem tuhá překážka. Mostní zábradlí se nepokládá v tomto smyslu za tuhou překážku. Pokud je však za svodidlem protihluková stěna, s velmi tuhými sloupy, nebo sokl, do kterého se svodidlo opře, nebo odvodňovací žlab, kam může svodidlo při posuvu sjet, je třeba se zabývat jednak bezpečností protihlukové stěny a jednak bezpečností nosné konstrukce a odvodňovacího žlabu viz čl. 1.4.3 TP 114. Tabulka 8 Zatížení římsy 28

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 8 Přechod na jiná svodidla 8.1 Přechod na ocelová svodidla Přímé napojení ocelového svodidla lze provést pouze pomocí speciální přechodky pro přímé napojení na betonové svodidlo. Tyto přechodky zajišťují přechod svislé svodnice na šikmou plochu betonového průřezu tvaru New Jersey. Přechodka tak končí skloněným plechem, který má stejné množství otvorů jako běžný spoj svodnic. Přechodku vyrábí a dodává výrobce ocelového svodidla, které má být na betonové svodidlo připojeno. Na obr. 15 je uveden příklad takového připojení. Přechod z betonového svodidla na ocelové a obráceně je možný i prostým přesahem obou svodidel. Přitom platí, že betonové svodidlo musí mít v místě plné výšky ocelového svodidla svou plnou výšku. Je dovoleno, aby se betonové svodidlo dotýkalo ocelového svodidla, mezera se nepožaduje. Obrázek 15 Příklad přechodu na běžné ocelové svodidlo 8.2 Přechod na betonová svodidla jiných výrobců Přechod z betonových svodidel na betonové svodidlo jiného výrobce je možno provést dvěma způsoby: - Přesahem výškových náběhů; podmínkou je, aby plné výšky obou svodidel, která se míjí, byly vedle sebe, aby tak v každém místě PK byla plná výška svodidla. - Přímým spojením. Podmínkou je plynulý výškový přechod a zajištění tahové únosnosti v místě přechodu splňující únosnost svodidla s nižší úrovní zadržení. K tomu účelu je třeba vyrobit přechodový díl, který bude mít na jedné straně zámek jednoho výrobce a na druhé straně zámek jiného výrobce a tyto zámky budou vzájemně spojeny. Přechodový díl je 29

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 atypický a je výrobně technickou dokumentací výrobce svodidla, které se napojuje. Podmínkou takového řešení je souhlas výrobců obou svodidel, která mají být spojena. 9 Protikorozní ochrana Protikorozní ochrana nezabudovaných ocelových součástí svodidla musí splňovat požadavky objednatele, TP 139 a TKP 11. 10 Projektování, osazování a údržba Postupuje se podle TP 139. Všechna svodidla jsou výrobky ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a CPR 305/2011, proto se neprojektují a není dovoleno je nijak upravovat s výjimkou úprav uvedených v těchto TPV, nebo vynucených lokálních úprav viz 5.5 těchto TPV. Každá úprava však může být provedena pouze se souhlasem výrobce. Všechna svodidla mají značku CE a na internetových stránkách firmy jsou umístěny příslušné certifikáty. Výrobce dále dodává s betonovými svodidly tyto TPV a montážní návod, jehož součástí je i návod na údržbu a opravu svodidel. 11 Značení Výrobce opatřuje každý dílec betonového svodidla identifikačním štítkem zabetonovaným v dílci. Příklad takového štítku - viz obrázek 16. 30

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 Obrázek 16 Příklad štítku, kterým se značí dílce svodidla Název Vydal Betonová svodidla Rebloc GmbH Zpracoval Ing. František Juráň, tel. 00420 737 542 401 E-mail: fjuran@nbox.cz Tisk GmbH Wienerstrasse 662, A-3571 Gars am Kamp 0043 2985 309 222900 0043 676 8726 2913 E-mail : l.janos@rebloc.com Internet : www.rebloc.com 31

BETONOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TPV 241/2015 32