Návrh řešení liniové plemenitby Činčily velké Jméno a příjmení: Jakub a Tomáš Vysočtí Datum: 3. 3. 2010
Obsah Úvod...3 Zařazování zvířat do linií...4 Pravidla pro zařazování do linií...5 2.1.1 Do linie 30, bude zařazeno jen to zvíře, které:...5 2.1.2 Podmínky pro toto nově zařazené zvíře do linie jsou následující:... 5 Typické znaky pro jednotlivé linie...7 Udělování výjimek pro zařazení mezi plemenné samce...8 Evidence plemenných samců...9 Elitní matky...10 4.1 Zařazování mezi elitní matky...10 4.2 Zařazování mezi superelitní matky...10 Plemenná kniha...11 Základní plemenná kniha...11 Elitní plemenná kniha...11 Garanti linií a informace k liniím...12 Další návrhy...13 7.1 Dřívější typizace...13 Vícenásobná typizace...13 Typizační kódy...14 Závěr...15
Úvod Úvodem bych rád zmínil, že tento, vám předkládaný návrh, je komplexním řešením liniové plemenitby pro Činčilu velkou z dlouhodobého hlediska a zároveň rád upozornil na některé důležité změny a aspekty tohoto návrhu. Tato práce je výsledkem rozsáhlého zamyšlení se nad praktickými zkušenostmi a možnostmi liniové plemenitby králíků. Mnoho bodů tohoto konceptu vyšlo také z diskuzí s chovateli, kteří s plemenitbou mají dlouholeté zkušenosti, ale také s odborníky v oboru genetiky a šlechtitelství. Koncept řešení vzniklé situace, který je vám předkládán nelze brát v úvahu po částech, ale jen a pouze jako celek. Má to velice prostý důvod, celá tato práce je dlouhodobá, některé části, jako například plemená kniha, se musejí rozvíjet až časem, ale někde začít přeci musíme, abychom se mohli vyvíjet. Součástí této práce jsou také určité návrhy, které by měl výbor projednat a uvažovat o jejich zavedení do praxe, jsou to návrhy, které by velice zlepšily práci s plemenitbou, ale také organizačně usnadnily průběh výstavy a zároveň sebraly vítr z plachet věčným hledačům chyb. Rád bych také vyzdvihl, že tento návrh řeší rovněž otázku, kdo bude tento kus práce dělat. Tuto práci a všechny její podbody se zavazují vykonávat její autoři a to po dobu platnosti tohoto systému. Další otázkou, která by mohla vyvstat je, zda je systém připraven k okamžitému používání, nebo od kdy konkrétně by se mohlo návrhu začít využívat. Odpověď je rovněž jednoduchá a chovateli očekávaná, systém je schopen začít fungovat od nového kalendářního roku, což znamená, že v případě přijetí tohoto návrhu, pro nás začne práce nikoliv po speciálce 2010, ale již před ní a hlavně v jejím průběhu, důvody se ale dočtete na následujících stránkách. Závěrem úvodního slova bych vám rád poděkoval za vaši pozornost, chápavost a chuť něco změnit k lepšímu.
Zařazování zvířat do linií V této části se budu věnovat tomu nejdůležitějšímu, a to zařazování zvířat do linií samotných. V současné době máme zvířata již rozdělena do 8 linií, problémem, který ale nastal je ten, že dnes již linie neplní onen původní záměr, se kterým byly vytvořeny. Zkráceně se jedná o systém, že pokud vezmu králíka z určité linie, tak si můžu být jistý, že alespoň otec tohoto zvířete tyto znaky nesl a v určité předchozí generaci se nalézal/i rovněž králík/králíci, který/ři tyto znaky nesl/i. Dnes už bohužel tuto původní ideu není možno v žádném případě aplikovat v praxi, jedním slovem je v tom zmatek. Je tedy otázkou, zda v tom pokračovat dále a netřídit nijak králíky při zařazování do linií, nebo nastavit opět určitá pravidla a mantinely, kterými bychom dokázali chov zkvalitňovat, zpestřovat a dovádět k určité dokonalosti. Ano, my jsme si zvolili tu druhou cestu a chceme vnést do liniové plemenitby pravidla, pořádek, ale také změnit v chovatelích podvědomí o liniové plemenitbě, mluvit s chovateli a vysvětlovat jim určitá úskalí náhodného křížení, co může způsobit to, pokud nebudeme přihlížet k typizačním kódům a podobně. Nyní bych přešel ke konkrétním faktům tohoto systému a k pravidlům, jenž byla vytvořena s přihlédnutím jak do historie, tak do blízké budoucnosti, co se plemenitby týče.
Pravidla pro zařazování do linií *pozn. autora: Znaky rozuměj též jako typizační kódy Jako člověku, který studuje genetiku na vysokoškolské úrovni, se neříká zrovna snadno, že nositeli linie budou, tak jako v dosavadním systému, jen a výhradně samci. Z pohledu genetika bych tuto variantu ale dokázal velice snadno napadnout a vyvrátit, ovšem na vliv samic jsme v našem konceptu v žádném případě nezapomněli, více se dozvíte v kapitole, věnující se systému elitních matek. Dalším, ale již zásadně rozdílným kritériem pro zařazení do linie, je zařazení selektivních znaků pro jednotlivé linie. Oč se konkrétně jedná, by mělo být všem, kteří se liniovou plemenitbou zabývají jasné, pro úplnost návrhu to ovšem osvětlím na příkladu: 2.1.1 Do linie 30, bude zařazeno jen to zvíře, které: 1. Náleželo do linie 30 po krevní linii samce již několik generací předtím (počet generací není omezen, předkové se budou hledat od roku 2010, jelikož v tomto roce se ještě do linií zařazují všechna zvířata a tudíž není možné, aby mělo mimoliniové zvíře v krevní linii samce samčího předka z některé z existujících linií., prověřovat je samozřejmě nutné zvířata připadající pro nově vzniklé linie, např. 37), přitom do této linie nemusel být zařazen přímo otec, nebo děd otce, praděd otce ze strany otce, atd. (pro vás srozumitelnějším výkladem asi bude, že se jedná o systém dohledávání předků) 2. Otec tohoto zvířete byl určen po speciální výstavě jako liniový, což znamená, že splňuje jak bod číslo jedna této kapitoly, tak i to, že musel mít znaky, jenž jsou pro linii 30 typické, tyto znaky jsou sepsány v seznamu znaků linií. 2.1.2 Podmínky pro toto nově zařazené zvíře do linie jsou následující: 1. Zvíře bude registrováno v linii 30 2. Pokud chovatel chce, aby bylo možno po tomto zvířeti registrovat na linii 30, musí se jednat o samce, dále jej musí předvést na klubové výstavě, zvíře musí být na této výstavě typizováno, typizační kódy tohoto samce musí odpovídat znakům, které jsou uvedeny v seznamu znaků jednotlivých linií 3. Pokud bude splněn bod č. 2 této kapitoly, pak budou mláďata po tomto samci registrována na linii 30 4. V případě nesplnění některé z podmínek z bodu č. 2 této kapitoly, pak nebude možno zařadit odchovy po tomto samci do linie 30 Pro ujasnění zařazování do linií bych ještě zdůraznil, že není možný přechod mezi liniemi, králík jednoduše z krevního hlediska je buďto mimoliniové po celou svou krevní historii a takové zvíře nemůže být do linie nikdy zařazeno (pokud není potomkem mimoliniového zakladatele nové linie), nebo náleží/náleželo do určité linie. A to bez ohledu na to, kolik generací zpátky po otcovské krvi do této linie náležel. Toto vyhledávání a zařazování zvířat
do linií bude jistě velice pracné, ale jsme si jisti, že tuto nejpodstatnější část liniové plemenitby zvládneme a budeme ji dělat poctivě a neomylně. Ještě bych v bodech shrnul, co musí samec splňovat, aby byl označen za plemenného samce (tzn. že jeho potomci budou registrováni do dané linie): 1. Musí z krevního hlediska historicky do konkrétní linie patřit 2. Musí být předveden na speciální výstavě 3. Musí splnit bodovou hranici pro zařazení do typizace 4. Musí být otypizován 5. Typizační kódy jemu přidělené musejí souhlasit s typizačními kódy náležícími linii, do které z krevního hlediska spadá Dále bych ještě také v bodech shrnul podmínky, za kterých budou po samcích, jejichž otec je plemenný samec registrováni potomci do určité linie: 1. Otec těchto potomků musí splňovat všechny podmínky jako plemenný samec, tudíž je označen rovněž za plemenného samce Zvířata, jejichž otec nesplní dané podmínky a nestane se tak plemenným samcem, jsou registrována jako mimoliniová, jak ale z kontextu vyplývá, jejich potomci se do dané linie mohou zařadit v následujících generacích za splnění daných podmínek.
Typické znaky pro jednotlivé linie V následující tabulce jsou určeny konkrétní znaky, pro jednotlivé linie, které budou muset splnit samci, jenž do těchto linií krevně náleží, aby byli označeni za plemenné samce a bylo po nich možno registrovat mláďata do patřičných linií. Linie Znaky, které plemenní samci musí splňovat při typizaci 30 H Z N T P 31 V M P 32 H M P 33 H N T P 34 T M P 35 H T P 36 H T M P 37 H N T M P Dále bych chtěl uvést, že z vad budou tolerovány pouze typizační kódy: k-oříšek, s, s 2, s 3, m, jinak všechna písmena musejí být velká, nebo maximálně v průměru. Výjimky pouze na základě bodu 2.3 tohoto návrhu. Takto jsme zvolili znaky, při pohledu na poslední čtyři roky plemenářské práce mnoha lidí ve všech liniích. Musím se zklamáním říci, že někde to byl skutečně nadlidský výkon některé znaky určit, zato v některých liniích jsme se nebáli určit čtyři a více znaků. Je třeba jedním dechem k těmto vyřčeným znakům dodat, že je možno je ještě operativně pozměnit, či nahradit. Musím dále říci, že bylo velikým zklamáním to, že při pohledu na typizační kódy jednotlivých linií, nemáme skutečně linii, ve které bychom měli kvalitní srst zaručenou po několik generací. Ano, sem tam nám něco vyskočí, ale nejsem z dosavadního vývoje nadšený o nic méně než vy. Také barva není zrovna vyšlechtěnou vlastností některé z linií, můžeme velice zapracovat na housenkování, nebo třeba uších. Našim cílem bude také vytvořit linii, ve které by se nám tyto problematické znaky podařilo udržet na kvalitní úrovni po více generací. Toto nebude jistě práce dvou nebo tří lidí. Je k tomu zapotřebí více chovatelů, kteří budou mít chuť nám pomoci něco zlepšit a vyšperkovat tak úsilí mnoha lidí. Ještě naposledy připomínám, že znaky které jsme pro jednotlivé linie určili, jsou asi velice diskutabilní, ale připomínám, že se ukáže až na speciálce, jak to skutečně vypadá a bude záležet také na oku typizační komise, zda tyto znaky bude třeba i za cenu pár minut typizace navíc u zvířat hledat a diskutovat je.
Udělování výjimek pro zařazení mezi plemenné samce V našem konceptu se musíme bohužel vypořádat také s lidskou omylností, která je mnohdy na místě a je bohužel všudypřítomná. Nadpis kapitoly by vás mohl vystrašit a vést k úvahám, že budeme do linií zařazovat nakonec stejně všechna zvířata, i ta, která podmínky nesplňují. Já vás ale v následujících řádcích vyvedu z omylu. Jak jsem napsal, lidský faktor ovlivňuje vše a typizace není výjimkou. Nechtěl bych nikoho kritizovat, ani ukazovat prstem. Jde mi jen o kvalitní práci v oboru plemenitby, a pokud má mít tato práce smysl, je nutné kontrolovat i ty, jež jsou pro plemenitbu nejdůležitější a rozhodují, zda se samec ve finále do dané linie zařadí, či nikoliv. Ano, jedná se o typizační komisi samců. Dejme příklad linii, která je určena třemi typizačními kódy o velkém písmeni a jedním vylučujícím kódem. Pokud by samec splňoval dva ze tří znaků a zároveň by neměl znak vylučující z linie, bylo by na zvážení, aby se na králíka podívali lidé, kteří budou mít linie na starosti a rozhodli, zda onen třetí znak je skutečně v průměru a nelze jej přehodnotit jako veliké písmeno, pokud bychom přehodnotili znak spolu se členy typizační komise na veliké písmeno, byl by králík do linie zařazen. Samozřejmě, že se jedná o další pracnou proceduru, kterou také bereme na svá bedra. Tento bod bych zařadil spíše jako diskutabilní. Nechci totiž, aby došlo ke špatnému pochopení, nebo k tomu, že by byl systém chápan jako zmanipulovatelný, to v žádném případě. Nebude možné přehodnocovat zvíře, které na to jednoduše nemá, a nehodláme hledat něco, co na zvířeti není. Také bych nechtěl, aby tento bod byl považován za počínání proti typizační komisi samců. Není mým zájmem nikoho kritizovat, jak jsem již předeslal, jedná se mi jen o správnost, úplnost a co možná největší přesnost a spravedlnost.
Evidence plemenných samců Abychom docílili co možná nejlepších výsledků a přehledu, zároveň také mohli sledovat vývoj a to, jak je tento systém platný a v praxi účinný, tak je nutností vést poctivou evidenci plemenných samců. Tuto evidenci budeme vést jak v podobě plemenné knihy (viz kapitola plemenná kniha), tak v podobě fotografií. Na speciální výstavě, vždy po skončení typizace, si potencionální plemenné samce dle typizace nafotíme a až posléze (například (!!!) do dvou týdnů od speciální výstavy, jednoduše, až se určí všichni plemenní samci, po kterých budou mláďata registrována jako liniová) poskytneme fotografie samců na internetových stránkách našeho klubu. Na internetu bychom tak chtěli zpřístupnit postupně celou liniovou plemenitbu klubu, pokud by nebylo přáním výboru, aby k těmto informacím měla přístup široká veřejnost, tak zřídíme vstup do databáze jen na jméno a k němu přidělené heslo. Všichni by tak měli mít přehled o tom, jak zástupce které linie přibližně vypadá a kam která linie spěje a jaký má smysl. Samozřejmě, že není možno vše určit jen podle fotografie, proto taky máme typizaci
Elitní matky Systém elitních matek zavádíme z důvodu sledování dědičnosti kvalitativních znaků samic na další generace a to zejména v případě superelitních matek. Dále máme velice dobrý přehled o nejlepších samicích výstavy a dostáváme se také k širokému využití pro plemenáře, kteří jsou zajisté mezi námi. 4.1 Zařazování mezi elitní matky Mezi elitní matky bude zařazeno 10 dospělých samic, které budou vybrány tímto systémem: I) 5 samic bude zařazeno, dle nejlepší typizace mezi samicemi II) Dalších 5 samic bude vybráno jako nejlepší samice speciálky, čímž se rozumí, že budou vybrány posuzovateli V případě shody (samice patří mezi 5 nejlepších dle výběru posuzovatelů a zároveň dle typizační komise) se samice započítá jen do počtu samic určených posuzovateli a tím pádem typizační komise určí další pořadí samic dle typizace. 4.2 Zařazování mezi superelitní matky Mezi superelitní matky budou zařazeny samice, které budou splňovat následující podmínky: I) Samice již budou zařazeny mezi elitní matky II) Jejich nejlepších 5 potomků dosáhne na klubem sledovaných výstavách (speciální výstava, meziklubová výstava se Slovenskem, výstava Moravy a Slezska, celostátní výstava a národní výstava mláďat) průměrného hodnocení minimálně 94 bodů v průběhu dvou let od zařazení mezi elitní matky Zařazení mezi elitní a superelitní matky proběhne vždy po speciální výstavě a proběhne i patřičné uveřejnění informací. Já osobně si myslím, že by nám tento systém mohl přinést mnoho dobrých poznatků a postřehů do další práce se samicemi a mohli bychom více uvažovat o jejich úloze v plemenitbě. Také tento bod se zavazují zpracovávat autoři návrhu.
Plemenná kniha Již jak jsem přišel do klubu činčil velkých, tak jsem se vcelku divil, že se nevede žádná plemenná kniha. V tak rozvinutém a fungujícím klubu by podle mého názoru neměla scházet. Od otce jsem se dozvěděl, že něco jako plemenná kniha kdysi existovalo, ale když jsem viděl, jak byla vedena, tak jsem došel k názoru, že klub ČV ještě skutečnou plemennou knihu neměl. A toto bychom také rádi změnili. Myslím si, že zde nemusím ztrácet zbytečné množství řádků rozepisováním se toho, k čemu plemenná kniha je, jelikož je to věc, která by měla být v obecném podvědomí vedení klubu. V úvodu bych rád upozornil, že veškeré ocenění zvířat se týká pouze zvířat dospělých nikoliv mláďat a veškeré zařazování samců do jednotlivých plemenných knih se bude provádět a patřičně zveřejňovat po speciální výstavě. Základní plemenná kniha Do základní plemenné knihy budou zařazeni dospělí samci, kteří dosáhnou na speciální výstavě minimálního bodového hodnocení 94,5 bodů a dva nejlépe hodnocení sourozenci tohoto samce nebudou hodnoceni hůře, nežli 94 bodů a nesmějí být vyloučeni z typizace. Elitní plemenná kniha Do elitní plemenné knihy mohou být zařazeni pouze samci, kteří již jsou evidování v plemenné knize základní. Dále musí splnit podmínku, že jeho potomstvo bude vystaveno na minimálně jedné, klubem sledované výstavě (speciální výstava, meziklubová výstava se Slovenskem, výstava Moravy a Slezska, celostátní výstava a národní výstava mláďat) v počtu nejméně 4 kusů od dvou matek (rozumějte tak, že minimální složení vystavených zvířat může být toto: jedná tříčlenná kolekce od matky jedné a jeden jednotlivec od matky druhé, nebo kolekce 2+2 a to dva králíci od každé matky. Při vystavení většího počtu kusů, budou brány jen ty nejlépe hodnocené kusy) a nejlepší čtyři z těchto potomků musejí mít v průměru nejméně 94 bodů. Tento systém plemenné knihy, jak jste si již určitě všimli, je dvoustupňový. Ještě by bylo možné v budoucnu uvažovat o zavedení třetího stupně plemenné knihy a to superelitní plemenné knihy, zatím je to ale poněkud předčasné. Závěrem této kapitoly bych rád zdůraznil potřebu zavedení základní a elitní plemenné knihy. Důvody jsou jasné, budeme se moci podívat, která zvířata nám nesou jaké znaky, zprůhledníme při správné prezentaci dědičnost znaků a dostaneme se zase o stupínek výše.
Děkuji, že jste k této kapitole byli zvláště pozorní a naslouchali jste našim názorům, které Vás doufám, pánové, oslovily a donutily se k zamyšlení nad stávající situací. Garanti linií a informace k liniím Pro některé by zde byl prostor, aby nám vytkli, že se chceme jen setřepat práce na úkor členů klubu a že nechceme nic dělat. Ovšem, jak jste si všimli, tak na našich bedrech spočívá již dostatek úkolů a práce, nejvíce však bude té, která se zde ani nepíše, ale to všichni jistě dobře víte. Nechci tím ale říci, že určení garantů linií je jen formalitou a tito lidé nebudou vykazovat žádnou činnost. K myšlence zavedení těchto garantů mě vedly úvahy mnohých chovatelů, kteří nevědí, co to linie jsou, i když jim to napíšete do milionu oběžníků, tak to vědět nebudou. Nebudou vědět, proč králíky takto rozdělujeme, co tím chceme docílit, jak se vlastně zvířata do linií dělí a hlavně podle čeho. Otázek bych tady mohl napsat tisíce. Garanti linií budou chovatelé, kteří se určité linii věnují již dlouhou dobu a budou se ztotožňovat s tímto systémem zařazování do linií. Budou ochotni jej pochopit a vysvětlit ostatním chovatelům ve svém okolí, budou sledovat vývoj jim svěřené linie, hodnotit jak se linie vyvíjí, kam se posouvá. Také sami se budou podílet na šlechtění této linie a budou mít snahu držení čisté linie. Samozřejmě, že bychom tyto garanty nestanovovali žádným násilím, jednalo by se čistě o spontánní záležitost, tyto úkoly budou nabídnuty, zda se jich někdo chopí a pomůže nám, to bude na něm, ale doufám v to, že by se tito lidé mezi námi našli. Toto je samozřejmě jen stručný výčet toho, co by tito lidé měli být schopni dělat. Myslím si, že liniovou plemenitbu neděláme jen sami pro sebe, jen pro tři nebo osm chovatelů, měli bychom ji dělat pro široké spektrum chovatelů, kteří ovšem musí najít snahu tento systém pochopit a nebát se zeptat. Samozřejmostí v případě přijetí tohoto systému by bylo poradenství k liniové plemenitbě. Chtěli bychom o liniích a jejich významu s chovateli diskutovat, snažit se také o vývoj linií kupředu, také o to, abychom nepřicházeli o kvalitní liniové samce, snažit se tyto kvalitní plemeníky linií dávat k dispozici širokému spektru chovatelů, v tom využít do budoucna internet, kde by se dal u jednotlivých plemeníků zveřejňovat jejich stav, zda jsou prodejní, zda ještě žijí, či u kterého chovatele se nyní nacházejí. Mohli bychom pracovat tímto způsobem mnohem efektivněji, vzpomeňme si, kolik chovatelů bylo v určité době schopno využít internetu k mnoha jiným věcem, proč ho teď nevyužít k něčemu, co by nám opravdu při práci mohlo pomoci? Já osobně bych byl spokojen jen za to, kdybyste si dokázali využití internetu, i když třeba jen pro 40 lidí, představit.
Další návrhy Zde bych zmínil, jak jsem v úvodu předeslal, další návrhy, které by pomohly v širším spektru jak plemenitbě, tak i průběhu výstavy. Všechny jsou samozřejmě diskutabilní. Samozřejmě, že tyto body již nejsou součástí předchozího komplexního konceptu a v případě jeho přijetí se nepovažují za současně přijaté. 7.1 Dřívější typizace Tento návrh se týká povinnosti vystavovatele uvádět v přihlášce, případně dodatečně při přejímce, zda bylo zvíře v minulosti již typizováno. Předejdeme tak hodinám práce, které absolvuje každoročně několik lidí a stejně se může shodou okolností stát, že se všichni tři přehlédnou a na chybu nepřijdou. Pak je této chyby jen zbytečně využíváno a v širším pohledu zanedbatelné chyby, někteří lidé využijí k vytvoření obrovské senzace a vyzdvižení neschopnosti, což je vůči těmto lidem značně nefér, proto si myslím, že by tento návrh mohl být přijat. Vícenásobná typizace V tomto bodu bych lehce navázal na první návrh. Jedná se o možnost vícenásobné typizace zvířat. Na první pohled to zamítáte, ale zkuste číst dále. Nemyslím si, že mám takové chovatelské zkušenosti, jako někteří z vás, myslím si ale, že o genetice toho vím poměrně hodně a pokud to dám dohromady s ohlasy širokého spektra klubové základny a tím myslím zkušené chovatele a členy výboru, je typizace pouze jednou jedinkrát v životě zvířete velice ošemetná. Speciální výstava se koná v průběhu tří dní v roce a je to jediná příležitost k typizaci. Zvíře se do ní může dostat za určitých okolností, i pokud není ve formě a posuzovatel zavře obě dvě oči, to jistě všichni víme. Když se takovýto jedinec dostane do typizace, tak už ale tolik pochopení samozřejmě čekat nemůže. Tak se stane, že třeba i zvíře, které bychom nechtěli,
aby bylo v dané formě typizováno, se do typizace dostane, ale samozřejmě, že obdrží i odpovídající typizační kódy. Nyní může nastat situace, že v případě přijetí nového systému linií, můžeme přijít i o jinak kvalitní genetický materiál. Pokud bych se zde opřel o základy genetiky, tak genotyp (genetická výbava jedince, je to ta, která se přenáší na potomky) se ve fenotypu projevuje, ne v každém věku však dostatečně intenzivně (vzpomeňme na králíky, u nichž takzvaně docházejí hlavy, nejedná se o nic jiného, než pozdější projev genotypu ve fenotypu jedince). Nemusíte genetice rozumět, abyste pochopili řádky, psané výše, stačí se zamyslet nad tím, zda by to byl opravdu takový problém zaměřit se na podstatu problému a nehledat jen komplikace. Jednalo by se možná o dvě či tři zvířata na speciálce, vždyť to všichni víme, tak nepopírejme genetiku. Detaily tohoto návrhu jsou opět diskutabilní. Typizační kódy Zde bych se jen lehce dotkl tématu z členské schůze a návrhu udělat revizi typizačních kódů. Je pravdou, že některé typizační kódy již nejsou vůbec používány. To je nepopiratelný fakt. Pojďme se ale hlouběji zabývat tím, proč se na typizačních lístcích neobjevují? Myslíte si, že již tyto vady skutečně nemáme a problémy jsou nenávratně vyřešeny? Jen vám zkouším nastínit něco, nač byste si měli jako lidé, kteří o budoucnosti plemene v kruhu odborníků a specialistů rozhodují, odpovědět zodpovědně sami. Jsem rád, že málokdo argumentuje při rozhovoru se mnou tím, že jsem ještě mladý, ale asi vidíme některé věci trochu jinak. Já to vidím tak, že se k intenzivnímu chovu Činčily velké chci po studiích vrátit a také chci být nedílnou součástí klubu jako všichni jeho členové. To ale také pro mne znamená, myslet dopředu, vezměte prosím v úvahu mou myšlenku: Podívat se na typizační kódy, zhodnotit, zda jsou odpovídající a dostačující. Ale vyřadit například tři nebo pět kódů? Proč bychom to jen dělali? Kdo chce typizaci rozumět, stejně si vezme seznam kódů a dívá se, co který kód znamená. Není to zase tak složitá operace, kterou by lidé nezvládli a pokud bychom chtěli kódy zjednodušit tak, aby jim porozuměli všichni a bez vysvětlivek, tak to si myslím, upřímně, není možné. Nechci nic předpovídat, ale myslím si, že vyřazovat kódy z podoby jaká je dnes, není zase tak moc dobrý nápad. Narážím trochu na to, že se můžeme za pár let dostat do situace, že budeme mít vady, které nebude typizačním kódem možno popsat a pozice které dnes vyřadíme, budeme zítra dlouho vzpomínat, schvalovat a tak dále. Jsou typizační kódy, které chcete vyřadit opravdu minulostí, nebo je zapomíná typizační komise používat? Za přečtení mého názoru děkuji. U typizačních znaků bych si dovolil ještě zůstat. Jen bych vás požádal, abyste se zamysleli, co občas prostřednictvím typizační komise žádáte po chovatelích. V posledních letech se neustále vyskytují typizační kódy, které nám říkají, že zvířata mají světlejší prsa a boky. Ovšem když procházím kolem pracující typizační komise, tak mě zaráží, jak se k těmto pozicím staví. Nechci nijak hájit zvířata, která mají opravdu tyto problémy, ale občas se mi
zdá, že chceme po přírodě něco, co není reálně možné. Vždyť si uvědomme, jakou barvu má činčila na břiše? Tam chceme čistě bílou barvu, na zbytku těla bychom ale chtěli spekulativní, prostě činčilovitou barvu s housenkováním. A přechod mezi těmito barvami má být kde? Netvrdím, že u některých zvířat se nejedná skutečně o problém, to jistě ano, jen si myslím, že bychom měli přihlížet i na možnosti toho, co je a není možné. Závěr A jak už to bývá, jako poslední přichází na řadu závěr. Zde bych rád některé věci shrnul a zakončil tak práci, která nám dala skutečně hodně zabrat. Byl bych rád, pokud byste si z tohoto návrhu na řešení liniové plemenitby ČV něco odnesli, pokud byste se snažili pochopit podstatu konkrétních problémů a snažit se vyhledávat efektivní řešení. Některá řešení jsme nastínili, ale myslím si, že mnoho otázek stále zůstává nezodpovězených a je třeba vyhledat odpovědi na ně až v časovém kontextu a s odstupem. Celá tato práce se snaží vyřešit určitou nastalou situaci komplexně a dlouhodobě, nechceme jen zalepit nějakou díru záplatou, udělat veliké změny, rušit fungující a zavádět neosvědčené a pak odejít. Cílem tohoto návrhu není vyplenit něco, co se zde budovalo již léta. Jak jste doufám z předchozích stránek pochopili, chceme svým dílem a prací přispět k něčemu, co bychom měli vytvářet za ideálních podmínek všichni. Chceme do plemenitby zapojit mnohem širší spektrum chovatelů, než bylo zapojeno doposud a také bychom s některými doplňkovými návrhy rádi zpříjemnili práci všem, kterým záleží na bezproblémovém chodu našeho klubu a klubové speciálky. Závěrem bych vám velice rád poděkoval za váš čas, který jste trávili nad tímto návrhem. Děkuji také za vaši snahu nás pochopit a vyjít nám v některých bodech vstříc. Děkuji vám pánové za vše co jste každý z vás doposud pro činčilu velkou udělali a doufám, že při rozhodování, jak dále budete obezřetní a zvážíte všechny navržené varianty pečlivě a starostlivě a nakonec zvolíte opravdu tu nejlepší pro nás všechny, kterým na dalším osudu činčily velké záleží. Děkuji.