MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY. Bakalářská práce BRNO 2014 KATEŘINA DVOŘÁKOVÁ

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Bakalářská práce BRNO 2014 KATEŘINA DVOŘÁKOVÁ

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY Technická analýza s využitím systému Bloomberg Bakalářská práce Kateřina Dvořáková Vedoucí práce: Mgr. Martin Řezáč, Ph.D. Brno 2014

Bibliografický záznam Autor: Kateřina Dvořáková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav matematiky a statistiky Název práce: Technická analýza s využitím systému Bloomberg Studijní program: Matematika Studijní obor: Aplikovaná matematika pro víceoborové studium, Ekonomie Vedoucí práce: Mgr. Martin Řezáč, Ph.D. Akademický rok: 2013/2014 Počet stran: 48 + 2 Klíčová slova: Technická analýza, Indikátory, Bloomberg Terminal, Backtesting, Testování indikátorů technické analýzy

Bibliographic Entry Author: Kateřina Dvořáková Faculty of Science, Masaryk University Department of Mathematics and Statistics Title of Thesis: Technical analysis using Bloomberg Degree Programme: Mathematics Field of Study: Applied Mathematics for Multi-Branches Study, Economics Supervisor: Mgr. Martin Řezáč, Ph.D. Academic Year: 2013/2014 Number of Pages: 48 + 2 Keywords: Technical analysis, Indicators, Bloomberg Terminal, Backtesting, Testing of indicators of technical analysis

Abstrakt V této práci se věnuji technické analýze a jejímu použití pomocí systému Bloomberg. Jsou zde popsány různé indikátory technické analýzy a jejich obvyklé uplatnění v praxi. Je zde představen systém Bloomberg, který obsahuje pro technickou analýzu již mnoho předprogramovaných funkcí. Součástí práce je také otestování výnosnosti indikátorů na reálných datech. Abstract In this thesis I study the technical analysis and its usage by the Bloomberg Terminal. Various technical indicators and their applications are described here. The Bloomberg Terminal is introduced as well as its many preprogrammed functions for technical analysis. The testing of profitability of technical indicators is also part of the thesis.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Mgr. Martinu Řezáčovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 23. května 2014.......................... Kateřina Dvořáková

Obsah ÚVOD...................................................................... 8 Kapitola 1. TECHNICKÁ ANALÝZA....................................... 9 1.1 DRUHY GRAFŮ........................................ 12 1.2 GRAFICKÉ METODY A FORMACE......................... 15 1.3 DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ...................... 16 1.3.1 Klouzavé průměry................................... 17 1.3.2 Oscilátory......................................... 22 1.3.3 Objemové indikátory................................. 27 1.3.4 Sentiment indikátory................................. 28 Kapitola 2. JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU. 29 Kapitola 3. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ TECHNICKÉ ANALÝZY.............. 34 ZÁVĚR..................................................................... 44 PŘÍLOHY.................................................................. 49 7

ÚVOD Dosáhnout velkých výnosů na finančních trzích je snem každého investora. Všichni mají stejný cíl, ale každý používá jinou techniku, jak se k tomuto cíli dostat. Někdo může spoléhat na štěstí a vybírá své portfolio téměř náhodně, většina investorů ale používá různých analýz, aby předpověděli budoucí vývoj trhu. Tyto analýzy můžeme rozdělit na tři základní druhy: Technická analýza (dále TA) Fundamentální analýza Psychologická analýza Tématem této práce je analýza technická a její využití v systému Bloomberg. Vybrala jsem si ji především z toho důvodu, že jsem chtěla prověřit vhodnost použití technické analýzy na dnešních trzích. Většina analytiků totiž předpokládá, že nefunguje příliš spolehlivě. Proto je cílem této práce otestovat TA a zjistit tak, zda je její použití vhodné a výnosné. Bloomberg (software poskytující finanční data) má již velmi rozvinutou část věnující se této tématice, nicméně existuje jen málo návodů k těmto funkcím. Z tohoto důvodu je také cílem práce popsat možnosti technické analýzy v systému Bloomberg a následně prakticky ukázat funkčnost tohoto nástroje tak, že otestuji fungování technické analýzy na konkrétních datech. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první popíši principy technické analýzy, grafy, indikátory a jejich použití. V další se budu věnovat systému Bloomberg, jeho základním možnostem a především jeho přednostem pro technickou analýzu. V poslední části provedu otestování vybraných indikátorů na konkrétních datech a budu přitom zkoumat, které indikátory jsou nejvíce vypovídající pro určité druhy finančních aktiv. 8

Kapitola 1 TECHNICKÁ ANALÝZA Analýzy finančního trhu jsou velmi rozsáhlé a pro jejich plné pochopení je potřeba mnoho znalostí i zkušeností. Většina investorů se proto nepokouší plně porozumět všem analýzám, ale dávají přednost jedné či dvěma, které považují za nejúčinnější. Každá z nich je založena na jiném přístupu a má jiné předpoklady pro úspěšné investování. Jedno mají však všechny společné snaží se porozumět aktuální situaci na trhu a předpovědět, zda budou kurzy finančních aktiv růst či klesat. Technická analýza je založena na předpokladu, že historie se opakuje. Snaží se detekovat aktuální trendy, porovnat je s historickým vývojem a z tohoto odvodit, co by se pravděpodobně mohlo dít v budoucnu. Zkoumá historické ceny a objemy obchodů a pouze na základě těchto dvou informací se snaží predikovat budoucí vývoj. Zastává názor, že všechny faktory ovlivňující cenu jsou již v kurzu zahrnuty, a proto není třeba zkoumat žádné další proměnné. Dle fundamentální analýzy má každé finanční aktivum svou správnou cenu tzv. vnitřní hodnotu kterou by mělo být na trhu oceňováno. Tato hodnota se dá spočítat pomocí mnoha faktorů, ke kterým patří například tržby firmy, její produkt, ziskovost, dividendy, úrokové míry, všeobecná situace na trhu, atd. Obvykle však aktivum není na trhu oceňováno přesně touto hodnotou kvůli krátkodobým výkyvům trhu a také kvůli potřebě likvidity investorů. Dlouhodobě by se však měl tržní kurz blížit této vnitřní hodnotě. Tento přístup pak vypovídá o tom, zda je momentálně aktivum na trhu nadhodnocené či podhodnocené. Pokud je například vypočítaná hodnota aktiva mnohem větší, než jak aktivum trh momentálně ohodnocuje, je aktivum levné a mělo by se do něj co nejdříve investovat. Tyto dvě analýzy mají velmi rozdílný přístup, a proto mezi jejími zastánci vznikají časté rozpory. Techničtí analytici namítají, že je velmi pravděpodobné opomenutí nějaké informace fundamentální analýzy a tím výsledek nebude odpovídat realitě [1, str. 424]. Naopak fundamentální analytikové tvrdí, že historické ceny jsou minulostí a nemůžeme 9

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA jimi předvídat jakýkoliv budoucí vývoj. Posledním typem je analýza psychologická. Ta nezkoumá trh ani dané aktivum ale jednání lidí při investování. Snaží se odhadnout chování davu, což je leckdy velmi obtížné, protože lidé někdy nejednají racionálně, ale věří horkým tipům analytiků. Tato analýza je čím dál tím používanější, jelikož na finančních trzích investuje stále větší procento laiků, kteří sami skoro žádné analýzy neprovádějí a řídí se právě doporučeními zkušenějších kolegů. Finanční trh je velice složitý a nepredikovatelný a ani ta nejlepší analýza nemůže předpovědět vývoj stoprocentně správně. V takové situaci je nejlepší možností vybrat tu z analýz, která se nejvíce osvědčila. V dnešní době obchoduje většina investorů podle analýzy fundamentální a technické analýze moc nevěří. Dříve tomu ovšem bylo jinak. Za průkopníka TA je považován Charles Dow. Byl to americký novinář, který žil mezi lety 1851 a 1902. Svou teorii popsal v letech 1900 1902 v časopisu The Wall Street Journal, jehož byl vydavatelem. Jelikož však zemřel velice brzo, nestačil svou práci dokončit a knižně publikovat a ve výzkumu pokračovali po jeho náhlé smrti někteří následovníci. Jedním z nich byl William Hamilton, který byl editorem The Wall Street Journal po Dowovi. Vydal knihu The Stock Market Barometer, kde obhajoval technickou analýzu. Ucelenou teorii však zveřejnil až roku 1932 Robert Rhea ve své knize The Dow Theory [3, str. 93]. Základní předpoklady Dowovi teorie jsou velice jednoduché a dají se shrnout do tří tezí [5, str. 61]: 1. Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré informace 2. Ceny se pohybují v trendech 3. Historie se opakuje Předpokládá se, že investoři se chovají racionálně a všechny dostupné informace promítají do svého rozhodování. Z toho plyne, že cena je založena na veřejných aktuálních informacích. Reakce kurzu cenného papíru se však novinkám přizpůsobuje postupně a právě zde nastupují trendy. TA je přesvědčena, že lidé reagují na novinky stále podobně a na trhu proto existují opakující se pohyby, které se formují do trendů. TA již více než sto let tyto pohyby zkoumá a hledá signály, které by prozradily, který trend právě nastupuje. Historie se však neopakuje přesně stejně a právě proto zde vznikají nepřesnosti. To dává příležitost analytikům, aby uplatnili své zkušenosti a objevili něco, co jiným uniká. Zakladatel TA Charles Dow je velice známý hlavně díky svým indexům DJIA (Dow Jones Industrial Average) a DJTA (Dow Jones Transportation Average). Tyto indexy vznikly kvůli jeho přesvědčení, že velká část kurzů akcií se pohybuje obdobně, a proto je možné 10

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA pohyby trhu modelovat pomocí akciových indexů. DJIA obsahuje v současnosti akcie třiceti převážně průmyslových společností a DJTA společnosti dopravní. Studium finančního trhu přivedlo Dowa k závěru, že kurzy tvoří tři základní typy cenových pohybů: Hlavní pohyb (primární vývoj) dlouhodobý trend trvající nejméně 1 rok Vedlejší pohyb (sekundární vývoj) změna dlouhodobého trendu, která trvá 3 týdny až několik měsíců Malý pohyb (náhodné výkyvy) krátkodobé odchylky zabírající méně než 3 týdny Investor se musí rozhodnout, na jak dlouho chce investovat své prostředky a podle toho sledovat krátkodobé či dlouhodobé pohyby trhu. Tyto trendy se dělí na dva základní druhy: Trh býka (ceny trvale rostou) Trh medvěda (ceny dlouhodobě klesají) Trh však nemusí mít vždy jasný trend. Někdy ceny pouze kolísají v neurčitém sledu a jindy jde trh tzv. do strany, kdy ceny zůstávají téměř stejné. Rozpoznání těchto trendů je v TA velmi důležité a obecně se dá říci, že pokud investor následuje trend, vydělává a pokud jde proti němu, prodělává. Dalším významem akciových indexů je jejich použití při ověřování trendu. Dow tvrdil, že ve zdravé ekonomice se bude průmysl a doprava podporovat, jelikož zboží, které je v průmyslu vyrobeno je potřeba následně někam dovézt. Proto se musí oba indexy pohybovat stejným směrem, aby byl trend potvrzen. Podobné tvrzení platí i u objemu obchodů. Trend nastoupený na trhu je potvrzen při rostoucím objemu obchodů, naopak pokud objemy obchodů klesají, je zřejmé, že trend není již moc silný a je velice pravděpodobné, že dojde ke změně trendu. Závěrem se dá říci, že techničtí analytikové zkoumají především CO se na trhu děje a už je příliš nezajímá PROČ, to je spíše v zájmu fundamentální analýzy. Snaží se časovat trh a vydělávat na kratších intervalech, zatímco fundamentální analytikové řádně zhodnotí finanční aktivum svými metodami a po jeho koupi ho drží i několik let. 11

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY GRAFŮ 1.1 DRUHY GRAFŮ Grafy hrají v technické analýze velmi důležitou roli. Právě s jejich využitím lze interpretovat signály, které TA přináší. Existuje několik druhů, které se různí především množstvím poskytovaných informací. Následující grafy jsou všechny dostupné v Bloombergu. Liniový graf Liniový graf je ze všech nejjednodušší. K jeho sestavení jsou potřeba pouze závěrečné kurzy (lze zkoumat i jiné druhy kurzů jako otevírací, nabídkový, poptávkový i další). Tyto kurzy se vynesou do grafu a následně spojí křivkou. Jeho jednoduchost je však výhodou i nevýhodou, jelikož neobsahuje další informace, které by se k analýze grafů mohly hodit. Obrázek 1.1: Liniový a svíčkový graf, Zdroj: Bloomberg Svíčkový graf (Candle) Svíčkový graf již tak jednoduchý není, jelikož obsahuje více informací. Je sestaven z jednotlivých svící, které určují zavírací, otevírací, nejvyšší a nejnižší cenu v daném období. Tělo svíce také barevně specifikuje, zda kurz v daném období rostl či klesal. Pokud je svíce plná (v Bloombegu modrá), otevírací cena byla vyšší než zavírací a naopak pokud je svíce bílá (prázdná), kurz uzavřel výše, než otevřel. Tyto grafy mohou být velmi užitečné i z hlediska interpretace různých indikátorů. Při sledování cen se často zjišťuje, kdy linie indikátoru (klouzavý průměr, Bollingerovo pásmo, atd.) protne linii kurzu. Jak je vidět na svíčkovém grafu z obrázku 1.1, pokud by se zkoumaly pouze závěrečné kurzy (jako v liniovém grafu), mohly by se některé signály přehlédnout. 12

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY GRAFŮ Svíčka se skládá z těla svíčky, přičemž dolní část zobrazuje zavírací kurz u klesající svíce a otevírací kurz u rostoucí svíce. Horní část pak ukazuje otevírací či zavírací kurz přesně naopak. Nejvyšší a nejnižší kurz jsou pak zachyceny na stínech nad a pod svíčkou. Obrázek 1.2: Svíčkový graf, Zdroj: Vlastní tvorba Čárový graf Čárový graf přináší stejné informace jako graf svíčkový, čili kurz otevírací, zavírací, nejvyšší a nejnižší. Skládá se ze svislé čáry, jejíž konce zachycují nejvyšší a nejnižší cenu a dále jsou po stranách nakresleny příčky, přičemž po levé straně je otevírací kurz a po pravé straně zavírací. To znamená, že oproti předchozímu grafu neobsahuje tělo svíčky, tzn. neukazuje barevně, zda kurz otevřel výše či níže než zavřel. Obrázek 1.3: Čárový graf, Zdroj: Vlastní tvorba 13

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY GRAFŮ HLC Band Tento graf přináší pouze 3 informace zavírací, nejvyšší a nejnižší cenu. Jednotlivá časová období jsou zobrazena tvarem obdélníku, kdy nejvyšší kurz představuje horní hranu, nejnižší dolní hranu a závěrečný kurz je zachycen jako čára protínající obdélník rovnoběžně se spodní hranou. Tento typ grafu však není příliš využívaný, jelikož je velice podobný grafu svíčkovému, který obsahuje navíc otevírací cenu, a proto je informačně bohatší. Heikin-Ashi Cenným pomocníkem při investování je graf Heikin-Ashi, což je vážená verze svíčkového grafu. K vytvoření tohoto grafu je na rozdíl od předchozích variant třeba znát ještě otevírací a zavírací kurz předchozího období. Jeho výhodou je odstranění některých šumů a lepší pozorovatelnost trendu. Počítá se dle následujících vzorců [8]: kde C je zavírací kurz, O H L O n 1, C n 1 HAC, HAH, HAL, HAO HAC = O +C + L + H 4 (1.1) HAH = max{h, O,C} (1.2) HAL = min{l, O,C} (1.3) HAO = O n 1 +C n 1, (1.4) 2 je otevírací kurz, je nejvyšší kurz, je nejnižší kurz, je otevírací a zavírací kurz předchozího období, je zavírací, nejvyšší, nejnižší a otevírací cena v Heikin-Ashi grafu. 14

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA GRAFICKÉ METODY A FORMACE 1.2 GRAFICKÉ METODY A FORMACE Technická analýza je velmi široké téma, které se však dá rozdělit do dvou primárních kategorií. Jednou jsou grafické metody neboli charting a druhou technické indikátory, které jsou hlavní náplní této práce a kterým se budu věnovat podrobněji. Charting znamená sledování vývoje kurzů a následná snaha najít v grafech standardizované formace opakující se pohyby kurzů. Analytikové věří, že vývoj kurzů se v čase opakuje, a proto je možné nalézat stále se opakující formace. Pokud pak takovou formaci objeví v grafu analyzovaného aktiva, mohou předpovědět, jak by se kurz mohl vyvíjet dále. Charting je velice subjektivní a každý analytik může vidět ve stejném grafu jiné formace. Pomocí této metody se však musí každý graf studovat zvlášť, a proto je tato část technické analýzy velmi časově náročná. V dnešní době počítačové techniky proto již většina analytiků dává přednost používání technických indikátorů, které dokáže spočítat skoro každý finanční software. Obrázek 1.4: Trendové linie, Zdroj: Vlastní tvorba Základním nástrojem k určování trendu jsou trendové linie. Vzestupná trendová linie vznikne spojením lokálních minim a sestupná naopak spojením lokálních maxim. Pokud je trendová linie plochá, svědčí to o trhu, který nemá žádný výrazný trend. Trendový kanál vzniká, pokud se cena pohybuje v určitém pásmu. Vybočení z daných formací značí změnu trendu s tím, že toto vybočení musí být obvykle větší než 3 % nebo musí trvat déle než 2 dny. Z trendových linií se skládají formace, které se dělí na dva typy konsolidační formace potvrzuje trend a reverzní formace naznačuje změnu trendu. Mezi konsolidační formace patří například vlajka, praporek, hlava a ramena. Reverzní pak zastupují vrchol a dno, dvojité dno, dvojitý vrchol, klíny, obdélníky a další. 15

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ 1.3 DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Nejvíce využívanou částí TA je studium technických indikátorů. Tyto ukazatele vypovídají, jak se trh choval do současnosti a jelikož TA předpokládá, že ceny se pohybují v trendech, lze předpovědět přibližný budoucí vývoj. Indikátor je křivka sestavená na základě historických cen nebo objemů obchodů. Práce s indikátory probíhá v několika krocích. Nejdříve je nutné získat potřebná data. Pro většinu indikátorů jsou potřeba pouze zavírací kurzy. Následně je třeba zvolit konkrétní nastavení indikátorů, jelikož u většiny z nich není nastavení pevně dané, ale vybírá se například délka období nebo rozpětí intervalu, pro které je indikátor kalkulován. Poté již lze spočítat daný indikátor pomocí patřičného vzorce a nakonec vyhodnotit nákupní a prodejní signály a uskutečnit obchody. Dalším kritériem, které se musí zvolit, je obchodní strategie. Existují dvě Long a Short, případně jejich kombinace. Long indikuje tzv. dlouhé pozice. V této strategii se nakoupí při nákupním signálu, prodá při prodejním a následně se čeká, až přijde další nákupní signál. Zisk se tvoří, pokud kurz aktiva roste. Aby bylo možné vydělávat i na klesajících cenách, vznikly tzv. krátké prodeje (Short), které však používají převážně pokročilejší investoři. V realitě to znamená, že prodají aktivum, aniž by ho vlastnili v podstatě si ho zapůjčí. Za nějaký čas aktivum nakoupí zpět vrátí ho. Pokud ceny opravdu klesaly, investoři nakoupili za méně než prodali a vygenerovali zisk i na klesajícím trhu. Pro možnost profitovat jak na stoupajícím tak na klesajícím trhu se používá kombinace Long i Short. V tomto případě se nakoupí při nákupním signálu, prodá při prodejním a zároveň se při prodejním otevře Short pozice, neboli prodají se další kusy. Při správné funkci indikátorů tento přístup zajišťuje generování neustálého zisku. Při investování se nemusí čekat, až půjde trh nějakým konkrétním směrem. Technické indikátory se dělí do několika skupin podle jejich konstrukce a použití. První skupinou jsou klouzavé průměry, které vyhlazují cenové křivky od krátkodobých kolísání a pomáhají tak určit aktuální trend. Druhou skupinou jsou oscilátory, které jsou konstruovány jako určitá pásma, mezi kterými by se kurzy měly v běžných podmínkách pohybovat. Pokud kurz z tohoto pásma vybočí, značí to změnu trendu. Třetí kategorií jsou objemové indikátory, které určují trend na základě obchodovaného objemu. Pokud objemy obchodů rostou, nastupuje silný trend, pokud naopak klesají, trend je již vyčerpán a pravděpodobně se brzy změní. Poslední skupinou jsou sentiment indikátory, které vypovídají spíše o chování investorů než o vývoji kurzů. 16

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ 1.3.1 Klouzavé průměry Jedny z nejpoužívanějších indikátorů jsou právě klouzavé průměry. Dnešní trhy jsou velmi kolísavé a klouzavé průměry pomáhají vyhladit rozdíly a snáze tak rozpoznat trendy. Správně předpovídající jsou na dobře trendujících trzích. Avšak na trzích, které se pohybují tzv. do strany (nemají výrazný trend) mohou vydávat mnoho falešných signálů. Klouzavé průměry však trend nepředpovídají, nýbrž následují, a proto přináší signály zpožděné. Kvůli tomu mohou připravit investora o zisk, který by mohl utržit, kdyby vstoupil do trendu na jeho počátku. Je velmi důležité, jak dlouhé období se zvolí pro výpočet průměru. Neexistuje žádná správná hodnota, ale spíše záleží na tom, jak dlouhé období se zkoumá a jak dlouhodobé trendy se hledají. Podle toho se může počítat například s obdobím dva týdny či třeba jen dvě hodiny. Lze rozlišit čtyři typy klouzavých průměrů podle váhy připadající na různě stará data: Jednoduchý Exponenciální Vážený aritmetický Triangulační Mezi klouzavé průměry dále patří Bollingerova pásma a indikátor Moving Average Convergence/Divergence (MACD), které vznikají úpravou základních klouzavých průměrů. Obrázek 1.5: Klouzavý průměr, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) 17

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Jednoduchý klouzavý průměr (SMA) SMA(n) = P t 1 + P t 2 + + P t n, (1.5) n kde SMA(n) je jednoduchý klouzavý průměr s délkou periody n, P t 1 je zavírací kurz k časovému okamžiku t 1. Slouží pro určení směru pohybu akciových kurzů. Obvyklou délkou periody pro výpočet bývá 14 období, tzn. 14 dní, 14 hodin nebo například 140 minut, podle toho, jaká data jsou k dispozici. Existují dvě základní možnosti, jak zachycovat signály. Jeden ze způsobů dává signál k prodeji, pokud kurz klesá pod klouzavý průměr a signál ke koupi, pokud kurz stoupá přes průměr (graf 1.5). V grafu jsou vždy vyznačeny signály k prodeji červenou šipkou a signály k nákupu šipkou zelenou. Pro přehlednost jsou vyznačeny pouze některé signály, ale jak je vidět, bývá jich tam mnohem více. K dalšímu způsobu interpretace jsou potřeba dva klouzavé průměry s různě dlouhými periodami. Na grafu 1.6 jsou zvoleny periody 15 a 40, nicméně použití se velmi různí. Dalšími běžně užívanými hodnotami jsou 3 a 21. Pokud protne křivka s kratší periodou křivku s delší periodou zespodu, indikuje to signál k nákupu. Naopak pokud jí protne shora dolů, zachycuje signál k prodeji. Obrázek 1.6: Klouzavý průměr, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) Další klouzavé průměry se počítají odlišným způsobem, jejich použití a vyhodnocování signálů však zůstává stejné jako u jednoduchého klouzavého průměru. 18

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Exponenciální klouzavý průměr (EMA) Tento klouzavý průměr je konstruován tak, že největší váhu mají nejaktuálnější kurzy, a proto reaguje rychleji na změny [3, str. 147]. EMA t (n) = { SMA(n), t = 1 EMA t 1 + x (P t EMA t 1 ), t > 1, (1.6) kde EMA t (n) je exponenciální klouzavý průměr s délkou periody n, P t je zavírací kurz k časovému okamžiku t, EMA t 1 je exponenciální klouzavý průměr k časovému okamžiku t 1, x = n+1 2 je vyhlazovací konstanta. Vážený aritmetický klouzavý průměr (WMA) Vážený průměr lze spočítat s jakkoliv nastavenými váhami, avšak nejčastěji je kalkulován s největšími váhami pro nejaktuálnější kurzy. Podobá se tím exponenciálnímu průměru, avšak tyto kurzy jsou váženy lineárně na rozdíl od předchozího indikátoru. Vzorec výpočtu je následující [4, str. 199]: WMA t (n) = n P t + (n 1) P t 1 + + 2 P t n+2 + P t n+1 = (1.7) n + (n 1) + + 2 + 1 2 = n(n + 1) [n P t + (n 1) P t 1 + + 2 P t n+2 + P t n+1 ], kde WMA(n) je vážený klouzavý průměr s délkou periody n, P t je zavírací kurz k časovému okamžiku t. Triangulační klouzavý průměr (TMA) U TMA mají největší váhu kurzy uprostřed periody. Nereaguje velmi rychle na změny, ale spíše zachycuje dlouhodobější trend, který je očištěn od krátkodobých výkyvů. T MA(n) = X i=1 SMA i(x) X (1.8) kde T MA(n) je triangulační klouzavý průměr s délkou periody n, SMA i (n) je jednoduchý kl. průměr s délkou periody n k časovému okamžiku i, X = n+1 2 je konstanta. Není-li X celé číslo, je X zaokrouhleno k nejbližšímu celému číslu (výpočet z Bloombergu). 19

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Moving Average Convergence/Divergence (MACD) Indikátor MACD již nesestává z jednoho klouzavého průměru, nýbrž rovnou ze tří. Sleduje rozbíhavost a sbíhavost klouzavých průměrů. Skládá se ze dvou křivek: MACD Signální křivka (SIG) Jejich výpočet je proveden následujícím způsobem [7]: MACD = EMA(x) EMA(y) (1.9) SIG = EMA(z), (1.10) kde EMA(x) je exponenciální klouzavý průměr s délkou periody x. Obvyklými hodnotami pro nastavení indikátoru jsou x = 12, y = 26, z = 9. Rozhodnutí o koupi či prodeji je odvozeno z vývoje signální křivky, kdy prodejní signál vznikne, pokud křivka MACD protne signální křivku shora, nákupní signál se pak objeví, jakmile MACD stoupne nad signální křivku (graf 1.7). Jiné signály lze získat, pokud se sleduje, kdy MACD nabude hodnoty nula. Pokud MACD vzroste ze záporných hodnot do kladných, zachycuje to signál k nákupu a naopak klesne-li do záporu, nastává signál k prodeji. Obrázek 1.7: MACD, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) 20

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Bollingerova pásma Bollingerova pásma se skládají ze tří křivek klouzavého průměru a dvou křivek znázorňujících rozptyl pomocí směrodatné odchylky. Umožňuje především porovnávat volatilitu instrumentu 1 podle toho, jak se pásma rozšiřují a zužují. Čím vyšší je volatilita, tím širší je Bollingerovo pásmo. Jejich značení a výpočet dle Bloombergu je následující: Horní pásmo UBB(x) Uprostřed jednoduchý klouzavý průměr BollMA Dolní pásmo LBB(x) BollMA = SMA(n) (1.11) UBB(x) = SMA(n) + x σ (1.12) LBB(x) = SMA(n) x σ (1.13) n 1 σ = (P i P) n 2, (1.14) kde SMA(n) je jednoduchý klouzavý průměr s délkou periody n (typicky n = 20), i=1 P i je zavírací kurz k časovému okamžiku i, P je průměr zavíracích kurzů období n, σ je směrodatná odchylka, x je násobek odchylky určuje, jak široké bude pásmo (typicky x = 2). Většinou by se kurzy měly pohybovat v rozmezí pásem. Jestliže však kurz vybočí z daného rozsahu, signalizuje to změnu trendu. Pokud kurz protne horní pásmo, dává signál k prodeji. Signál k nákupu se pak objeví, pokud protne dolní pásmo. Obecnou obchodní technikou je však vyčkat, dokud se trend nepotvrdí, tzn. dokud se kurz nenavrátí zpět do Bollingerova pásma. Obrázek 1.8: Bollingerovo pásmo, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) 1 Volatilita označuje míru kolísání hodnoty aktiva. 21

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ 1.3.2 Oscilátory Momentum Jeho základní podstatou je měřit sílu a rychlost trendu. Pro výpočet musíme zvolit délku periody n [1, str. 455]: MOM(n) = P t P t n, (1.15) kde MOM(n) je momentum s délkou periody n (typicky n = 14), P t, P t n je zavírací kurz k časovému okamžiku t a t n. Pro interpretaci lze vybrat ze dvou základních způsobů. První interpretace indikuje nákupní signál, pokud momentum vzroste ze záporných hodnot do kladných a prodejní signál, pokud naopak klesne do záporných hodnot. K druhému použití je třeba navíc spočítat jednoduchý klouzavý průměr. Ten pak dává signály, pokud se momentum zkříží s klouzavým průměrem. Protne-li momentum průměr shora, indikuje prodejní signál. Nákupní signál pak nastane, protne-li ho zdola. Obrázek 1.9: Momentum, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) Index relativní síly (RSI) RSI určuje vnitřní sílu akcie a je založen na měření, zda je trh překoupen či přeprodán. Pokud je trh překoupen, znamená to, že investoři se snažili připojit k růstovému trendu a nakupovali dané aktivum. V této době je už je aktivum tak drahé, že investoři přestávají nakupovat a růstový trend začíná ochabovat. Přeprodaný trh značí opačnou situaci, kdy dochází ke změně z trendu klesajícího na růstový. 22

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Pro výpočet indikátoru je třeba opět zvolit délku periody, pro kterou se bude RSI kalkulovat. Poté lze indikátor spočítat následujícím způsobem [3, str. 186]: RSI(n) = 100 100 1 + RS, (1.16) kde RS značí podíl průměru kladných a záporných cenových změn. Matematicky lze RS vyjádřit následovně: RS = S F (1.17) S = n i=1 R i n F = n i=1 R i n pro R i > 0, i = 1,...,n (1.18) pro R i < 0, i = 1,...,n (1.19) R i = P i P i 1, (1.20) kde P i je zavírací kurz k časovému okamžiku i, R i je rozdíl zavíracích cen dvou po sobě jdoucích období. Hodnoty indikátoru se mohou pohybovat v rozmezí od 0 do 100 %. Podle základních pravidel je trh překoupen, pokud index protne zdola hranici 70 %. Naopak přeprodán je, pokud hodnoty klesnou pod 30 %. Pro ověření trendu by se mělo vyčkat, dokud se hodnoty indexu nevrátí zpět do rozpětí 30-70 %. Po potvrzení indikátor vysílá signál k prodeji, pokud je trh překoupen a signál k nákupu, pokud je trh přeprodán. U tohoto indikátoru se využívají různé hranice, přičemž dalšími běžnými hodnotami jsou 25 a 75 % či 20 a 80 %. Commodity Channel Index (CMCI) Cílem tohoto indikátoru je opět indikovat překoupený a přeprodaný trh. Za překoupené úrovně jsou považovány hodnoty CMCI nad úrovní +100 a za přeprodané hodnoty menší než -100. Signály k nákupu dává index až tehdy, když se hodnoty vrátí zpět do neutrálního pásma mezi -100 a 100. Hodnoty CMCI se počítají dle následujícího vzorce [9]: CMCI(n) = 1 0,015 Ti SMA T (n) (1.21) σ T σ T = 1 n n i=1 T i SMA T (n), (1.22) 23

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ kde CMCI(n) je Commodity Channel Index s délkou období n, T i = H+L+P 3 je typická cena určená jako průměr nejvyšší, nejnižší a zavírací, SMA T (n) je jednoduchý kl. průměr sestavený z typických cen za n období, σ T Williams %R je absolutní odchylka typických cen. Určuje poměr sil býků a medvědů při uzavírání denních cen. Měří vzdálenost zavírací ceny od nejvyšší v poměru k rozpětí nejvyšší a nejnižší ceny za dané období. Dle Bloombergu se kalkuluje tímto způsobem: kde P t je zavírací kurz k časovému okamžiku t, L n H n je nejnižší kurz za n období, je nejvyšší kurz za n období, Wm%R = 100 Hn P t H n L n, (1.23) n je počet období, pro které se Williams %R počítá (typicky n = 14). Obvykle nabývá hodnot od 0 do 100 %, avšak v Bloombergu se zlomek násobí zápornou stovkou, a proto jsou zde všechny hodnoty záporné. Nulové hodnoty nabude, pokud kurz akcie výrazně stoupá a zavírací cena je stejná jako nejvyšší. Naopak svého minima -100 může nabýt, pokud bude cena aktiva klesat. Indikátor vydává signál k nákupu, pokud křivka vzroste nad -80 a signál k prodeji, klesne-li pod -20. Obrázek 1.10: Williams %R, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) 24

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ Stochastic Stochastic oscilátor je velice podobný Williams %R. Sestává však ze dvou linek %K a %D, přičemž vývoj %K je o trochu rychlejší než %D. Indikátor Stochastic zachytí nákupní signál, pokud linka %K vzroste přes hranici 30 a prodejní signál, pokud klesne pod 70. Dalším použitím může být sledování, kdy se linky %K a %D překříží. Počítá se tímto způsobem [10]: kde P t je zavírací kurz k časovému okamžiku t, L n H n %K = P t L n H n L n 100 (1.24) %D = SMA %K (m), (1.25) je nejnižší kurz za n období, je nejvyšší kurz za n období, n je počet období, pro které se Stochastic počítá (typicky n = 20), SMA %K (m) je SMA sestavený z hodnot %K s délkou období m. Obrázek 1.11: Stochastic, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) Directional Movement Index (DMI) Indikátor DMI je sestaven ze tří křivek: +DMI, -DMI a ADX. První dvě určují, zda je přítomný rostoucí či klesající trend a třetí křivka poté definuje, jak silný je vyznačující se trend. ADX je oscilátor, jehož hodnoty se mohou pohybovat od 0 do 100. Nízké hodnoty (pod 20) značí slabý trend, zatímco hodnoty nad 40 indikují silný trend. Nad 60 se ADX dostane velice zřídka. Pokud křivka ADX roste, trend sílí a naopak. Vzorce pro výpočet se poměrně různí, a proto je zde uveden postup výpočtu přímo z Bloombergu: 25

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ +DM = DM = H i H i 1 = U p (1.26) L i L i 1 = Down (1.27) { { U p, U p > Down a U p > 0 0, jinak (1.28) Down, Down > U p a Down > 0 0, jinak (1.29) +DMI = 100 SMA +DM(n) AT R (1.30) DMI = 100 SMA DM(n) AT R (1.31) AT R = SMA T R (n) (1.32) T R = max{h i,p i 1 } min{l i,p i 1 } (1.33) DX = 100 (+DMI) ( DMI) (+DMI) + ( DMI) (1.34) ADX = 100 SMA DX (n), (1.35) kde H i je nejvyšší kurz k časovému okamžiku i, L i je nejnižší kurz k časovému okamžiku i, P i 1 je zavírací kurz k časovému okamžiku i 1, SMA +DM (n), SMA DM (n) je SMA sestavený z +DM nebo -DM s periodou n, SMA T R (n), SMA DX (n) je SMA sestavený z TR nebo DX s periodou n. Indikátor vysílá signál k nákupu, pokud linie +DMI protne -DMI zdola a prodejní signál, pokud jí protne shora. Současné sledování křivky ADX pravděpodobně zvýší výnosnost indikátoru. Obrázek 1.12: DMI, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) 26

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ 1.3.3 Objemové indikátory Bilance objemu (On Balance Volume OBV) Hlavním předpokladem tohoto indikátoru je idea, že změna objemu předchází změně ceny. OBV určuje, zda investoři chtějí více nakupovat nebo prodávat. Jeho konstrukce se řídí následujícím vzorcem [2, str. 84]: kde P t je zavírací kurz k časovému okamžiku t, V t je zobchodovaný objem aktiva v čase t. OBV t = OBV t 1 + x t (1.36) V t, P t > P t 1 x t = V t, P t < P t 1 (1.37) 0, P t = P t 1 Jinými slovy, pokud je cena vyšší než předchozí den, přičítá se objem obchodů tohoto dne k OBV a naopak, pokud je cena nižší, pak se objem obchodů odečítá. Obrázek 1.13: OBV, Zdroj: http://www.webpodnikanie.com/obvindikator.html Bilance předpokládá, že trh je rozdělen mezi dva druhy subjektů: Smart money (zkušení investoři), kteří investují, když jsou ceny nízké General Public (méně zkušená veřejnost), kteří následují zkušené investory, investují své prostředky do aktiva a OBV tudíž postupně roste Pokud tedy kurz klesá a OBV se zvyšuje, dává indikátor nákupní signál. Akcie začíná být levná a smart money začínají nakupovat. Jak se připojí i general public, cena poroste. Naopak při rostoucí ceně a klesajícím OBV nastává prodejní signál smart money opouští své pozice, protože věří, že nastává změna trendu. 27

KAPITOLA 1. TECHNICKÁ ANALÝZA DRUHY TECHNICKÝCH INDIKÁTORŮ 1.3.4 Sentiment indikátory Tento druh TA se velmi blíží k psychologické analýze, protože se snaží odhadnout obecnou náladu na trhu. Jedním z indikátorů je například Put/Call Ratio. Ten sleduje poměr mezi objemy put a call opcí a určuje tak, zda investoři více věří nastoupení růstového či klesajícího trendu. Další ukázkou může být indikátor Bull/Bear sentiment. Srovnává objemy prodejů a nákupů. Výsledek tedy napovídá, zda je na trhu více nabídky či poptávky. Advance Decline Ratio (ADR) je indikátor, který určuje poměr mezi počtem cenných papírů z určité množiny, které vzrostly a které klesly. Jako množina se nejčastěji volí burzovní index [2, str. 81]. Je pak snadné určit, zda trh celkově roste či klesá. Jak je vidět, tyto indikátory příliš nepomohou u konkrétního aktiva, ale spíše obecně hodnotí trh a investory, a jsou proto vhodné pouze jako doplňky k ostatním druhům technických indikátorů. 28

Kapitola 2 JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU Bloomberg je finanční společnost založená roku 1982 Michaelem Bloombergem (bývalý starosta New Yorku ve funkci od 2002 do 2013). Firma sídlí v New Yorku a zabývá se poskytováním finančních dat, analýz, novinek, televizního i rádiového vysílání, vydáváním magazínů a dalšími aktivitami. Hlavním projektem je tzv. Bloomberg Terminal, což je počítačový software obsahující všechny informace o veřejně obchodovaných investičních instrumentech, které se dají (veřejně) získat. Proto je velmi cenným nástrojem pro všechny investory, ať používají technickou či jinou analýzu. V této kapitole se budu snažit vysvětlit, jak pracovat se systémem. Ten je velice rozsáhlý, a proto se po obecném úvodu budu věnovat pouze použití Bloombergu pro technickou analýzu. Se systémem se dá pracovat i graficky, je ovšem lepší (a znatelně rychlejší) znát systémové zkratky, které se mohou následně vepisovat přímo do příkazového řádku. Terminál má vlastní klávesnici, která pomůže zefektivnit práci, ale bez problémů se dá pracovat i s klávesnicí klasickou. V prvním kroku při práci se systémem je třeba nalézt konkrétní finanční aktivum. Pokud zadáme do příkazového řádku název cenného papíru, nebo ještě lépe přímo ISIN (jedinečný identifikační kód každého instrumentu), nabídne Bloomberg více možností. Tento systém má totiž oddělené informace pro stejné aktivum, které se kotuje na více trzích. Po vybrání zvoleného cenného papíru se objeví řada možností. Základními jsou: DES Obecné informace o aktivu CN Novinky vztahující se k aktivu HP Historické ceny GP Grafy ALLQ Údaje o obchodnících, kteří kotují dané aktivum 29

KAPITOLA 2. JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU V oblasti technické analýzy je systém Bloomberg velmi propracovaný. Mnoho indikátorů je implementováno v systému, takže je možné s nimi pracovat i bez hlubších znalostí jejich výpočtu. Tabulka nejpoužívanějších indikátorů a jejich zkratek je připojena v příloze. Pro zobrazení křivky indikátoru existují dvě možnosti. První volbou je vepsání zkratky do příkazového řádku, po čemž se indikátor vykreslí přímo do grafu. Druhou možností je nejprve zobrazit graf pomocí příkazu GP a následně přidat indikátor. Toho se docílí otevřením nabídky Security/Study v pravém horním rohu, kde lze prozkoumat všechny indikátory, které systém nabízí. V tomto menu lze také měnit parametry indikátorů. Defaultně jsou nastaveny hodnoty, které se pro daný indikátor používají nejčastěji. Obrázek 2.1: Bollingerovo pásmo, Zdroj: Bloomberg (vlastní úprava) Obrázek 2.1 zachycuje graf historických cen akcií společnosti ČEZ a.s v Bloombergu, na kterém se dají nastavit následující parametry: 1. Rozsah grafu 2. Typ zobrazované ceny Last price (závěrečná cena), nabídková, poptávková a další 3. Typ grafu Line (Liniový), Svíčkový, HLC Band, Čárový 4. Indikátory TA Některé indikátory se vykreslí přímo do grafu společně s historickými cenami, aby bylo možné sledovat křížení linek. Jiné se zobrazují v samostatném grafu v dolní části obrazovky z důvodu rozdílných jednotek. Do grafu je možné vykreslit i několik indikátorů najednou, které budou pro přehlednost odlišeny barevně. 30

KAPITOLA 2. JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU Backtesting Významným nástrojem technické analýzy v Bloombergu je tzv. Backtesting (BTST). Tato funkce umožňuje zpětné testování indikátorů. Je schopna spočítat, kolik obchodů by se mělo provést, kolik signálů by bylo úspěšných, kolik by se dalo danou strategií vydělat a celkově zhodnotí vypovídací schopnost indikátorů na konkrétních datech. Obrázek 2.2: Backtesting, Zdroj: Bloomberg Na obrázku 2.2 je zobrazena základní nabídka indikátorů, které jsou v Bloombergu automaticky nastavené (k menu se lze dostat pomocí zkratky BTST). V základním přehledu jsou počty obchodů, které by strategie uzavřela, absolutní i procentní výnosy z těchto obchodů, průměrná doba držení aktiva, procenta úspěšných a neúspěšných obchodů a mnoho dalších informací. Je zde proto velmi snadné srovnat, jak který indikátor předpovídal vývoj trhu pro dané aktivum. Testování je již velmi propracované, a proto je možné nastavit zde mnoho parametrů. Na záložce Strategy definition (Definice strategie) lze zadat nákupní a prodejní signály pro vybraný indikátor. Všechny indikátory mají signály již nastaveny, ale nabízí se také příležitost akce upravit a vytvořit tak vlastní indikátor. Příklad lze vidět na obrázku 2.3, kde je nastavena automatická definice pro indikátor MACD. Nákupní signál vznikne, pokud MACD linka protne Signální linii zdola a prodejní, pokud jí protne shora. Další záložkou je Simulation Control (Kontrola simulace) (obrázek 2.4), kde lze specifikovat testovaní pro určitý kapitál a některá další nastavení. Nejdůležitějším prvkem je určení, s jakými daty se bude pracovat. Mohou to být kurzy denní nebo intradenní, přičemž rozpětí je od jedné minuty až po celý den. U denních dat lze test provést pro jakkoliv dlouhou periodu, avšak pro intradenní kurzy je délka období omezena. Například s minutovými 31

KAPITOLA 2. JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU Obrázek 2.3: Backtesting Definice strategie, Zdroj: Bloomberg kurzy lze testovat pouze rozpětí tří týdnů, pro 10minutová data to je půl roku. Ne každá akcie má však tato data dostupná, a proto je vhodné nejdříve dostupnost dat ověřit. Obrázek 2.4: Backtesting Kontrola simulace, Zdroj: Bloomberg Trading approach (Obchodní přístup) nabízí možnosti obchodovat Long i Short či pouze jednu z uvedených možností. Initial capital (Vstupní kapitál) upřesní výši počátečního vkladu. Default Trade Price (Implicitní obchodní cena) udává, zda se po zachycení signálu obchoduje současná závěrečná cena nebo až otevírací cena dalšího období. Trade Size (Velikost obchodu) dále nastaví, zda se obchoduje stále s celým kapitálem nebo pouze s konkrétní sumou pro jeden obchod či pro daný počet akcií. Reporting Currency (Měna) určí měnu, ve které bude indikátor podávat výsledky, aby bylo možno porovnávat více aktiv s různými měnami. Tato funkce je však přístupná pouze 32

KAPITOLA 2. JAK PROVÉST TECHNICKOU ANALÝZU V BLOOMBERGU u dat s denní periodou. Commission (Poplatky) lze nastavit třemi různými způsoby poplatek za obchod, poplatek za akcii nebo procentní poplatek z obchodu. Toto kritérium je v testování velmi důležité, protože poplatky podstatnou měrou snižují zisky a například Hence, Fama and Blume (1966) [6, str. 22] zkonstatovali, že nadprůměrných výnosů nemůže být dosaženo technickou analýzou, vezmeme-li v potaz velikost poplatků. Tato funkce umožňuje provádět Backtesting s výsledky blížícími se reálné hodnotě, kterou by bylo možno vydělat či prodělat při obchodování s indikátorem. Zde je již ukázka konkrétního indikátoru. V grafu 2.5 jsou zobrazeny nákupní a prodejní signály indikátoru MACD spolu s historickou cenou a křivkou indikátoru. Jedná se o akcie společnosti ČEZ a.s. v období 2.1.2013 2.1.2014. U každého signálu je možné zjistit přesné informace o daném obchodu množství nakoupených či prodaných kusů, cena za akcii, poplatek, čas obchodu a kolik peněz zbývá v portfoliu. V grafu je zaznamenáno, že indikátor MACD dal za roční období celkem 10 signálů na otevření Long, z čehož 2 byly úspěšné a 8 neúspěšných a dále 11 signálů pro Short, z nichž byly 4 úspěšné a 7 neúspěšných. Celkově by investor prodělal 16,26 % vstupního kapitálu, což indikuje nepříliš dobrou vypovídací schopnost indikátoru pro toto aktivum v daném čase. Obrázek 2.5: Backtesting indikátor MACD, Zdroj: Bloomberg 33

Kapitola 3 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ TECHNICKÉ ANALÝZY V této části testuji technické indikátory pomocí Bloombergu funkce Backtesting. Tímto testováním jsem zkoumala hned několik aspektů. Primárně jsem se snažila určit, který indikátor nejlépe vypovídá o daném odvětví, přičemž měřítkem byla procentní výnosnost za půl roku. Dále jsem sledovala, která ze strategií Long i Short, pouze Long nebo pouze Short je nejvýnosnější. Nakonec jsem se zabývala otázkou, zda je vhodnější obchodovat s denními intervaly, a nebo obchodování zrychlit a používat kratší intervaly. Dowova teorie vyžaduje pro rozhodování období alespoň tří týdnů, zatímco dnešní analytici se přiklání spíše ke kratším obdobím. Ovšem v době, kdy žil Dow (přelom 19. a 20. století), se informace získávaly pomaleji než dnes, a proto může být tento názor již poměrně zastaralý. Mluvím-li zde o období, mám na mysli spíše frekvenci dat. Pokud se vezmou denní data a testuje se na nich indikátor s délkou periody 20, pak je pro rozhodování dostupné období 20 dnů. Pokud se vezmou data 10minutová, pak je pro rozhodování pouze období 200 minut. Pro zjištění, jak dlouhé období pro rozhodování by bylo vhodné, jsem testovala indikátory dvakrát. Poprvé jsem testování provedla s denními daty a následně s daty, jejichž interval je pouhých 10 minut. Obvykle se obchoduje pouze pomocí strategie Long, avšak pomocí této strategie se dá vydělávat jen na rostoucím trhu. Pokud by ceny klesaly, investor by musel pouze čekat, až se trend obrátí. Mělo by být tedy lepší používat kombinovanou strategii Long i Short. Testování jsem provedla pro půl roku od 1.1.2013 do 30.6.2013 a to z toho důvodu, že půl roku je maximální rozsah, který Bloomberg umožní otestovat při intradenních datech. Všechny procentní výnosnosti jsou tudíž půlroční. Backtesting v Bloombergu umí testovat 22 indikátorů, z nichž jsem si vybrala deset, jejichž výnosnost jsem porovnávala. Jako srovnávací strategii jsem navíc zahrnula Koupit&Držet strategie, kdy se aktivum na počátku nakoupí a drží se až do konce ob- 34

KAPITOLA 3. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ TECHNICKÉ ANALÝZY dobí. Z té je tudíž patrné, zda cena aktiva za testované období vzrostla či poklesla, což může ovlivnit i výnosnost strategií Long a Short. Vybranými indikátory jsou Bollingerova pásma, Commodity Channel Index (CMCI), Directional Movement Indicator (DMI), Moving Average Convergence/Divergence (MACD), index relativní síly (RSI), Williams %R, Stochastic, jednoduchý klouzavý průměr (MA), exponenciální klouzavý průměr a vážený klouzavý průměr. Jejich přesné nastavení je následující: 1. Bollingerova pásma: n = 20, x = 2, hranice pro signály 30 a 70 2. CMCI: n = 13, hranice pro signály 100 a -100 3. DMI: n = 14 4. MACD: x = 12, y = 26, z = 9 5. RSI: n = 14, hranice pro signály 30 a 70 6. Williams %R: n = 14 7. Stochastics: n = 20, hranice pro signály 30 a 70 8. Jednoduchý MA: n = 50 9. Exponenciální MA: n = 50 10. Vážený MA: n = 50 Jako defaultní cena pro obchod je nastavena následující otevírací cena. To znamená, že pokud indikátor vydá signál k nákupu, obchod se vypořádá za kurz aktuální k dalšímu dni (v případě intradenních kurzů k dalším 10 minutám). Toto opatření vede k reálnějšímu testování, jelikož obchod obvykle nemůže proběhnout přesně v moment, kdy indikátor vyšle signál, ale existuje zde jisté zpoždění, ať již vinou investora, makléře či burzy. Pro větší přiblížení k realitě testuji vybrané indikátory i se zahrnutím poplatků za obchody. Poplatky se dělí na dvě části poplatek obchodníka, který se platí přímo makléřské firmě a následně poplatek třetích stran, který si účtuje burza za vypořádání obchodu. Pro nastavení výše poplatků jsem zjišťovala sazby u několika makléřských firem v České republice. Rozhodla jsem se použít ceník největší brněnské makléřské firmy Cyrrus, jelikož mají speciálně nastavené investiční strategie, kde se neplatí poplatky obchodníkovi ale pouze poplatky třetím stranám. I zde však existují různé sazby pro obchody na odlišných trzích. Pro testování jsem použila všechny cenné papíry v primární měně americký dolar, a z tohoto důvodu jsem vybrala poplatky třetích stran firmy Cyrrus na trhu USA, které činí [11]: Poplatek zprostředkovatele fix Poplatek NASD Poplatek SEC 7 USD 0,00009 USD/ks, max. 4,50 USD z prodeje 0,00174 % z objemu každého prodeje 35

KAPITOLA 3. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ TECHNICKÉ ANALÝZY Tyto poplatky se dají nastavit v Bloombergu v záložce Simulation control (Kontrola simulace) Commission per trade (poplatek za obchod) činí 7 USD, Commission per share (poplatek za akcii) 0,00009 a nakonec Commission Percentage (procentní poplatek) je 0,174. Jediné, co nastavit v Bloombergu nelze, je maximum u poplatku za akcii. Při testované výši kapitálu nebylo nutné strop nijak nastavovat. Jedinou výjimku tvoří testování měn, kde jsem poplatky upravila. Testování u všech cenných papírů jsem provedla se vstupním kapitálem 100 000 USD, což považuji za minimální částku vhodnou pro investování pomocí technické analýzy. Zkoumala jsem procentní výnosnosti, takže na zvolené částce by v podstatě nezáleželo, kdybych však do testování nezahrnula poplatky. Takto je částka poměrně důležitá, jelikož se provádí mnoho obchodů a poplatky by při nižším vstupním kapitálu zásadně snižovaly zisky. Zkoumala jsem několik různých odvětví, abych určila, které indikátory nejlépe vypovídají pro která aktiva. Abych mohla výsledky alespoň částečně zobecňovat pro konkrétní odvětví, vybrala jsem z těchto sektorů vždy pět cenných papírů a následně vypočítala aritmetické průměry výnosnosti skrze indikátor dle vzorce: V = V 1 +V 2 + +V 5, (3.1) 5 kde V je průměrná výnosnost indikátoru, V i pro i = 1,...,5 je procentní výnosnost indikátoru pro i-tý cenný papír. Tyto průměrné výnosnosti pro odvětví jsou pak uvedeny v tabulkách dále. Shrnutí vstupních podmínek: Vstupní kapitál: 100 000 USD pro každý cenný papír Obchodování se všemi dostupnými prostředky Testované období: 1.1.2013-30.6.2013 Poplatky: 7 USD za obchod + 0,00009 USD za akcii + 0,00174 % z objemu Strategie: Long i Short, Long, Short Defaultní cena obchodu: Následující otevírací Data denní a 10minutová 36

KAPITOLA 3. PRAKTICKÉ VYUŽITÍ TECHNICKÉ ANALÝZY Bankovní sektor Z bankovního sektoru byly testovány akcie J.P.Morgan Chase & Co (JPM USD), Bank of America Corp (BAC US), Deutsche Bank (DB US), Citigroup Inc (C US) a Royal Bank of Scotland (RBS US). V závorkách jsou zapsány zkratky cenných papírů z Bloombergu. V tabulce 3.1 jsou uvedeny procentní výnosnosti daných strategií za půl roku pro konkrétní cenné papíry, které spočítal přímo Bloomberg. Pro možnost zobecňování závěrů je zde spočítán i průměr skrze všechny aktiva, který je pak náplní další tabulky. Jde však pouze o velice přibližné zobecnění, jelikož je zřejmé, že výnosy se velmi různí. Za povšimnutí stojí například indikátor MACD, který přinesl zisk 64,18 % pro Royal Bank of Scotland, avšak u J.P.Morgan Chase & Co zaznamenal ztrátu 18,26 %. Proto by bylo neefektivní zkoumat jednotlivá aktiva zvlášť, jelikož by byly výsledky poměrně zkreslené. Tyto průměry jsou však schopny alespoň částečně odstranit velké nerovnoměrnosti ve výnosnostech. Indikátor BAC C DB JPM RBS Průměr Koupit&Držet 7,06 16,49-6,81 17,97-21,85 2,57 Bollingerova pásma 37,76 24,62 1,65-4,61-11,67 9,55 CMCI 1,68-2,34-22,40-3,61-42,07-13,75 DMI -17,93 0,38 11,25-4,09 13,34 0,59 MACD -10,73 0,94 58,32-18,26 64,18 18,89 RSI -10,78-13,26 53,15-13,83 62,95 15,64 Stochastic -8,44-6,79-26,40-6,80-35,94-16,88 Williams %R 1,55-0,70-6,29-2,57-51,91-11,98 Jednoduchý MA -5,55 0,38 1,01-6,02 7,05-0,62 Exponenciální MA 1,87 4,59 3,23-9,16-18,32-3,56 Vážený MA -7,69-4,06 19,56-7,90 13,49 2,68 Tabulka 3.1: Výnosnosti akcií bankovního sektoru Long i Short strategie pro denní data Z tabulky 3.2 je vidět, že strategie MACD byla velice úspěšná pro bankovní sektor a vynesla zisk 18,89 %. Je však zřejmé, že tento úspěch zaznamenala pouze pro strategii Long i Short při denních datech. U ostatních přístupů tak zisková nebyla a pro 10minutová data byla dokonce ztrátová. Nejvhodnějším indikátorem pro bankovní sektor jsou v tomto testování Bollingerova pásma. Jsou zisková ve všech strategiích a při 10minutových datech a strategii Long i Short přinesou zisk 22,5 % za půl roku, přičemž minimální výnosnost počítaná do tohoto průměru byla 15,16 %. Nejhorším indikátorem je Stochastic, který vykázal ztráty až 16,88 % pro strategii Long i Short při denních datech a nepřinesl kladné zisky ani u jedné strategie. 37