Ministerstvo dopravy TP 251 ZASTOUPENÁ V ČR FIRMOU RENA NOVA S. R. O. OCELOVÁ SVODIDLA PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE (TPV) Schváleno MD OPK, č.j. 41/2015-120-TN/7 ze dne 27. 4. 2015 s účinností od 27. dubna 2015 Současně se ruší a nahrazují v celém rozsahu TP 251 schválené Ministerstvem dopravy pod čj.12/2014-120-tn/1 ze dne 11. 2. 2014 s účinností od 1. 3. 2014.
OBSAH 1 ÚVOD, PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK...3 2 SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY...4 3 ROZDÍL MEZI SVODIDLY A JINÝMI OCELOVÝMI SVODIDLY...6 4 NÁVRHOVÉ PARAMETRY SVODIDLA...7 5 POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ SVODIDLA...9 5.1 SPOLEČNÉ DÍLY PRO VŠECHNY TYPY SVODIDLA...9 5.2 SVODIDLO M-JS-N2/230 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ N2 OBR. 2...9 5.3 SVODIDLO M-JS-H1/240 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H1 OBR. 3...10 5.4 SVODIDLO M-JS-H2/226 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 4...10 5.5 SVODIDLO M-OS-H2/028 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 5...10 5.6 SVODIDLO M-OS-H4/041 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H4 OBR. 6...10 5.7 SVODIDLO M-JS-H2/167 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 7.1 A 7.2...11 5.8 SVODIDLO M-OS-H2/174 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 8.1 A 8.2...11 5.9 SVODIDLO M-JS-N2/282 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ N2 OBR. 9...12 5.10 SVODIDLO M-JS-H1/281 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H1 OBR. 10...12 5.11 SVODIDLO M-JS-H2/436 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 11...12 5.12 SVODIDLO M-OS-H2/301 PRO SILNICE ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 12...13 5.13 ZÁBRADELNÍ SVODIDLO M-ZS-H2/169/170 PRO ÚROVEŇ ZADRŽENÍ H2 OBR. 13...13 5.14 ZÁSADY ÚPRAV VŠECH TYPŮ...13 6 SVODIDLO NA SILNICÍCH...29 6.1 VÝŠKA SVODIDLA A JEHO UMÍSTĚNÍ V PŘÍČNÉM ŘEZU...29 6.2 PLNÁ ÚČINNOST A MINIMÁLNÍ DÉLKA SVODIDLA...33 6.3 SVODIDLO NA VNĚJŠÍM OKRAJI SILNIC (NA KRAJNICI)...33 6.3.1 SVODIDLO PŘED PŘEKÁŽKOU A MÍSTEM NEBEZPEČÍ (HORSKÉ VPUSTI, PROPUSTKY)...33 6.3.2 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA...36 6.3.3 SVODIDLO U TÍSŇOVÉ HLÁSKY...36 6.3.4 PŘERUŠENÍ SVODIDLA...36 6.3.5 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY...36 6.3.6 SVODIDLO U ODBOČOVACÍCH RAMP...39 6.4 SVODIDLO VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU...39 6.4.1 ZÁSADY UMÍSŤOVÁNÍ SVODIDLA VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU...39 6.4.2 SVODIDLO U PŘEKÁŽKY VE STŘEDNÍM DĚLICÍM PÁSU...39 6.4.3 ZAČÁTEK A KONEC SVODIDLA...43 6.4.4 PŘEJEZDY STŘEDNÍCH DĚLICÍCH PÁSŮ...43 6.5 SVODIDLO U PODPĚR PORTÁLOVÝCH KONSTRUKCÍ SVISLÝCH DOPRAVNÍCH ZNAČEK...43 7 SVODIDLO NA MOSTECH...44 7.1 VŠEOBECNĚ...44 7.2 ZÁSADY POUŽITÍ...44 7.3 POKRAČOVÁNÍ SVODIDLA MIMO MOST...46 7.3.1 SVODIDLO NEPOKRAČUJE MIMO MOST...46 7.3.2 SVODIDLO POKRAČUJE MIMO MOST...46 7.4 SVODIDLO U PROTIHLUKOVÉ STĚNY...46 7.5 VÝPLŇ ZÁBRADELNÍHO SVODIDLA...46 7.6 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY NEIZOLOVANÝ...49 7.7 DILATAČNÍ STYK - ELEKTRICKY IZOLOVANÝ...50 7.7.1 VŠEOBECNĚ, POŽADAVKY NA MATERIÁL IZOLAČNÍHO POVLAKU...50 7.7.2 SVODNICE, HORNÍ PROFIL A VÝPLŇ...50 7.8 KOTVENÍ SLOUPKŮ...51 7.9 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ PODPORUJÍCÍCH SVODIDLO...51 1
7.10 KOTVENÍ ŘÍMSY DO NOSNÉ KONSTRUKCE A DO KŘÍDEL MOSTU...52 8 PŘECHOD SVODIDEL NA JINÁ SVODIDLA...53 8.1 PŘECHOD NA OCELOVÉ SVODIDLO JINÉHO VÝROBCE...53 8.2 PŘECHOD NA LANOVÉ SVODIDLO...54 8.3 PŘECHOD NA BETONOVÉ SVODIDLO...54 9 OSAZOVÁNÍ SVODIDLA NA STÁVAJÍCÍ SILNICE A MOSTY...54 9.1 SILNICE...54 9.2 MOSTY...54 10 UPEVŇOVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH KONSTRUKCÍ NA SVODIDLO...54 11 PROTIKOROZNÍ OCHRANA...54 12 PROJEKTOVÁNÍ, OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA...54 13 ZNAČENÍ JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ SVODIDEL...56 2
1 Úvod, předmět technických podmínek Firma RENA NOVA s. r. o. jako výhradní zástupce firmy z Itálie předkládá v těchto TPV 12 typů ocelových svodidel viz tabulka 1. Výrobce uvedených typů je strade Roveri 4, 150 68 Pozzolo Formigaro, Alessandria, Italy; www.marcegaglia.com Kontaktní osoba: Elena Maggiolini, tel. 0039 338 67 18 678, e-mail: elena.maggiolini@marcegaglia.co Zástupce pro ČR: RENA NOVA s. r. o. Budova Obecního úřadu č. 28, Blatnice pod Sv. Antonínkem, 696 71. Kontaktní osoba Ing. Václav Tolar tel. tel: 00420 775 957 059, fax: 00420 518 331 300, mail info@renanova.cz, www.renanova.cz Tabulka 1 - Předmět TPV Č. Zkratka Svodnice Typ svodidla 1 M-JS-N2/230 Dvojvlna tl. 2,5 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení N2 2 M-JS-H1/240 Dvojvlna tl. 3 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení H1 3 M-JS-H2/226 Trojvlna tl. 2,5 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení H2 4 M-OS-H2/028 Trojvlna tl. 2,5 mm Silniční oboustranné úrovně zadržení H2 5 M-OS-H4/041 Trojvlna tl. 3 mm Silniční oboustranné úrovně zadržení H4 6 M-JS-H2/167 Trojvlna tl. 2,5 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení H2 7 M-OS-H2/174 Trojvlna tl. 2,5 mm Silniční oboustranné úrovně zadržení H2 8 M-JS-N2/282 Dvojvlna tl. 2 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení N2 9 M-JS-H1/281 Dvojvlna tl. 2 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení H1 10 M-JS-H2/436 Dvojvlna tl. 2,85 mm Silniční jednostranné úrovně zadržení H2 11 M-OS-H2/301 Dvojvlna tl. 2,85 mm Silniční oboustranné úrovně zadržení H2 12 M-ZS-H2/169/170 Trojvlna tl. 2,5 mm Zábradelní svodidlo úrovně zadržení H2 Vysvětlení: První písmeno ve zkratce svodidla tvoří M od Marcegaglia, další dvě písmena vyjadřují typ svodidla (jednostranné JS, oboustranné OS a zábradelní ZS), následuje úroveň zadržení, údaj za lomítkem uvádí číslo certifikátu. U zábradelního svodidla (č. 12) jsou uvedeny dvě čísla certifikátu, 169 - svodidlo bez výplně, 170 s výplní. Technické podmínky mají dvě části: - Prostorové uspořádání (včetně návrhových parametrů a podmínek pro použití). Tato část je v souladu s TP 114 a TP 203 - Konstrukční díly (informativní příloha) - obsahují přehledné výkresy sestav jednotlivých typů svodidla včetně zábradelních výplní u zábradelního svodidla. Tuto část předkládá firma RENA NOVA na vyžádání a není předmětem schvalování MD. Technické podmínky platí pro silnice, dálnice a místní komunikace (dále jen silnice) a mosty, 3
ve smyslu předpisů 1, 2 a 3 a přiměřeně i pro účelové komunikace. POZOR použití každého svodidla je podmíněno souladem s TP 114. To znamená, že pokud se v TP 114 změní požadavky na úroveň zadržení nebo jakékoliv jiné požadavky, musí se těmto požadavkům přizpůsobit použití každého svodidla. 2 Související předpisy Pro svodidlo, které je předmětem těchto TPV platí pouze předpisy, na které je v textu odkazováno. U datovaných odkazů platí pouze citované vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání dokumentu (včetně změn). 1 ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic 2 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací 3 ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů 4 ČSN EN ISO 1461 Žárové povlaky zinku nanášené ponorem na železných a ocelových výrobcích - Specifikace a zkušební metody 5 ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí 6 ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 1 7: Obecná zatížení Mimořádná zatížení 7 ČSN EN 1991-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí Část 2: Zatížení mostů dopravou 8 ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 2: Betonové mosty Navrhování a konstrukční zásady 9 ČSN EN 1317-1 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody 10 ČSN EN 1317-2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 11 ČSN EN 1317-3 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 12 ČSN P ENV 1317-4 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 13 ČSN EN 1317-5+A2 (73 7001) Silniční záchytné systémy - Část 5: Požadavky na výrobky a posuzování shody záchytných systémů pro vozidla 14 TNI CEN/TR 1317-6 Silniční záchytné systémy - Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí 15 PrEN 1317-7 Silniční záchytné systémy - Část 7: Koncové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody 16 ENV CEN/TS 1317-8 Silniční záchytné systémy - Část 8: Záchytné systémy pro motocyklisty, které snižují závažnost nárazu motocyklisty při kolizi se svodidlem 17 Typizačná smernica pre osadzovanie zvodidiel - Bratislava 1990 * 18 TP 58 Směrové sloupky a odrazky - zásady pro používání z r. 2008, SV Brno 19 TP 63 Ocelová svodidla na PK, 1994, Dopravoprojekt Brno * 20 TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK z r. 2003, CDV 21 TP 104 Protihlukové clony PK z r. 2008, PGP 22 TP 106 Lanová svodidla na pozemních komunikacích z r. 1998, Dopravoprojekt Brno, Dodatek 1 2001, Dodatek 2 2010 23 TP 114 Svodidla na pozemních komunikacích 24 TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací z r. 2008, JEKU Praha 4
25 TP 128 Ocelové svodidlo NH4 z r. 1999, Dopravoprojekt Brno * 26 TP 139 Betonové svodidlo, Dopravoprojekt Brno 27 TP 156 Mobilní plastové vodicí stěny a ukazatele směru z r. 2009, ASPK 28 TP 158 Tlumiče nárazu z r. 2003, ASPK 29 TP 159 Vodicí stěny z r. 2003, ASPK 30 TP 166/2010 Ocelové svodidlo Fracasso, HRADIL CZ s. r. o. 31 TP 167/2012 Ocelová svodidla ArcelorMittal, ArcelorMittal Ostrava a. s. 32 TP 168/2011 Ocelové svodidlo Voest - Alpine, Voestalpine Strassensicherheit GmbH 33 TP 185 Ocelové svodidlo ZSSK/H2 z r. 2007, Skanska DS 34 TP 190 Ocelové svodidlo ZSODS1/H2, Eurovia CS, a. s. z r. 2007 35 TP 191/2012 Ocelová svodidla OMO, Jaroslav Číhal OMO 36 TP 195 Otevírací ocelové svodidlo S-A-B, PPS z r. 2008 37 TP 196 Ocelové svodidlo Varioguard, PPS z r. 2008 38 TP 203 Ocelová svodidla svodnicového typu, 2010, Dopravoprojekt Brno 39 TP 206 Betonové svodidlo kotvené MSK 2007, z r. 2009, Skanska Prefa 40 TP 223 Betonová svodidla SSŽ S97, Eurovia CS, a. s. z r. 2010 41 TP 227 Ocelové svodidlo ZSSAM/H2, Silnice a mosty a. s., Č. Lípa 42 TP 228/2010 Betonová svodidla Delta Bloc, Maba Prefa s. r. o. 43 TP 230 Ocelové svodidlo ZSH2, Značky Plzeň s. r. o., PSVS a. s. 44 TP 239/2012 Betonová svodidla CS Beton, CS BETON s. r. o. 45 TKP 11 46 TKP 18 47 TKP 19 48 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů 49 Nařízení vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. 50 Vzorové listy staveb PK - VL4 Mosty z r. 2010, PGP 51 Metodický pokyn Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) úplné znění - viz www.pjpk.cz * Předpisy jsou neplatné a mají význam pouze jako informativní materiál z důvodů dohledatelnosti původu svodidel a pro opravy. 5
3 Rozdíl mezi svodidly a jinými ocelovými svodidly Pro investora, projektanta a pracovníky údržby PK může být potřebné znát, jak se svodnice svodidel liší od svodnic ocelových svodidel jiných výrobců. Na obr. 1 jsou uvedeny příčné řezy svodnic Marcegaglia. Svodidla používají dva typy svodnice. Svodnici dvojvlnu výšky 310 mm z plechu tl. 2,0 mm, 2,5 mm, 2,85 mm nebo 3 mm. Svodnici trojvlnu výšky 505 mm z plechu tl. 2,5 mm nebo 3 mm Obrázek 1 - Příčné řezy svodnic Marcegaglia 6
4 Návrhové parametry svodidla Tabulka 2 - Návrhové parametry svodidla Č. Název svodidla Úroveň zadržení 1 Silniční jednostranné M-JS-N2/230 2 Silniční jednostranné M-JS-H1/240 3 Silniční jednostranné M-JS-H2/226 4 Silniční oboustranné M-OS-H2/028 Dynamický průhyb [m] Pracovní šířka w [m] N2 0,70 0,80 (W2) H1 1,20 1,40 (W5) H2 1,10 1,30 (W4) H2 1,80 2,10 (W6) Použití Pro úroveň zadržení N1 a N2 Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Do středních dělicích pásů se svodidlo neosazuje. Pro úroveň zadržení H1 a všechny úrovně nižší Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Ve středních dělicích pásech šířky nejméně 2,40 m jako dvě souběžná svodidla dle obr. 17.1 (tam, kde TP114 dovoluje použít H1). Pro úroveň zadržení H2 a všechny úrovně nižší Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Ve středních dělicích pásech šířky nejméně 2,70 m jako dvě souběžná svodidla dle obr. 17.2. Pro úroveň zadržení H2 Střední dělicí pásy šířky nejméně 2,30 m. 5 Silniční oboustranné M-OS-H4/041 H3 H4 1,70 1,60 2,10 2,10 (W6) Pro úroveň zadržení H2 Střední dělicí pásy šířky nejméně 1,90 m. Pro úroveň zadržení H3 a H4 Střední dělicí pásy šířky nejméně 2,30 m. 6 Silniční jednostranné M-JS-H2/167 7 Silniční oboustranné M-OS-H2/174 H2 0,90 1,00 (W3) H2 1,50 1,70 (W5) Pro úroveň zadržení H2 a všechny úrovně nižší Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Ve středních dělicích pásech šířky nejméně 2,00 m jako dvě souběžná svodidla dle obr. 17.2. Pro úroveň zadržení H2 Střední dělicí pásy šířky nejméně 1,80 m. 8 Silniční jednostranné M-JS-N2/282 9 Silniční jednostranné M-JS-H1/281 10 Silniční jednostranné M-JS-H2/436 N2 1,10 1,30 (W4) H1 0,80 1,00 (W3) H2 1,20 1,30 (W4) Pro úroveň zadržení N1 a N2 Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Do středních dělicích pásů se svodidlo neosazuje. Pro úroveň zadržení H1 a všechny úrovně nižší Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Ve středních/souběžných dělicích pásech šířky nejméně 2,00 m jako dvě souběžná svodidla dle obr. 17.1 (tam, kde TP114 dovoluje použít H1). Pro úroveň zadržení H1 a všechny úrovně nižší Na normové krajnici šířky za lícem svodidla 1 m, dle čl. 6.1. Pro úroveň zadržení H2 Tam, kde je za lícem svodidla rovinná plocha (příčného sklonu do 10%) šířky nejméně 1,30 m. Ve středních dělicích pásech šířky nejméně 2,50 m jako 7
dvě souběžná svodidla dle obr. 17.2. 11 Silniční oboustranné M-OS-H2/301 H2 1,20 1,30 (W4) Pro úroveň zadržení H2 Střední dělicí pásy šířky nejméně 1,30 m. 12 Zábradelní * M-ZS- H2/169/170 H2 1,0 (bez výplně) 1,0 (s výplní) 1,3 (W4) (bez výplně) 1,3 (W4) (s výplní) Na římsách mostů a opěrných zdí s výškou obruby 100-200 mm dle 7.1. Silnice, pokud se osazení provede na betonový základ s římsou, jejíž obruba je stejná, jako na mostech. Minimální délka svodidla se nestanovuje. - Dynamický průhyb - dle ČSN EN 1317-2 je maximální boční dynamické přemístění líce svodidla; - Pracovní šířka - dle ČSN EN 1317-2 je vzdálenost mezi lícem svodidla před nárazem a maximální dynamickou polohou kterékoliv hlavní části tohoto systému. - Všechny silniční typy je dovoleno kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm - viz obr. 16 a 18. - Minimální šířka středního dělicího pásu uvedená v tabulce 2 je pro dvě souběžná jednostranná svodidla stanovena jako větší z hodnot (pracovní šířka mezi líci svodidel + 2x vzdálenost od zpevnění k líci svodidla) nebo (2x šířka svodidla + 0,5 m vzdálenost mezi svodidly + 2x vzdálenost od zpevnění k líci svodidla). * svodidlo bylo zkoušeno dvakrát, jednou bez výplně a podruhé s výplní. Tabulka 3 Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky Č. Název svodidla Úroveň zadržení Vzdálenost líce svodidla od pevné překážky [m] 1 Silniční jednostranné N2 0,80 M-JS-N2/230 2 Silniční jednostranné N2 *1,00 M-JS-H1/240 H1 1,40 3 Silniční jednostranné N2 *0,90 M-JS-H2/226 H1 *1,00 H2 1,30 4 Silniční oboustranné N2 *1,30 M-OS-H2/028 H1 *1,60 H2 2,10 5 Silniční oboustranné M-OS-H4/041 6 Silniční jednostranné M-JS-H2/167 7 Silniční oboustranné M-OS-H2/174 N2 *1,30 H1 *1,40 H2 *1,70 H3 2,10 H4 2,10 N2 *0,70 H1 *0,80 H2 1,00 N2 *0,80 H1 *1,20 H2 1,70 8 Silniční jednostranné N2 1,30 M-JS-N2/282 9 Silniční jednostranné N2 *0,90 M-JS-H1/281 H1 1,00 8
10 Silniční jednostranné M-JS-H2/436 11 Silniční oboustranné M-OS-H2/301 12 Zábradelní M-ZS-H2/169/170 * Hodnota stanovena odborným odhadem. N2 *0,90 H1 *1,00 H2 1,30 N2 *0,80 H1 *1,00 H2 1,30 N2 *0,90 H1 *1,00 H2 1,30 Poznámka Hodnoty uvedené v tabulce 3 jsou stanoveny v souladu s TP 114 a pro použití svodidel jsou závazné. 5 Popis jednotlivých typů svodidla 5.1 Společné díly pro všechny typy svodidla Svodnice dvojvlna Svodnice má tvar dvojvlny. Výška svodnice je 310 mm, půdorysná šířka 85 mm a délka 4316 mm (pro modul vzájemné vzdálenosti sloupků 2 m a 4 m) a délka 4816 mm (pro modul vzájemné vzdálenosti sloupků 1,5 m). Vyrábí se z plechu různé tloušťky viz tabulka 1. Vzájemné spojení svodnic je 8 šrouby s polokruhovou hlavou M16x30 a spojení je u sloupků (přesah svodnic ve spoji je 316 mm). Ke sloupku, nebo k distančnímu dílu se svodnice připevní jedním šroubem M16 nebo M12 dle obrázků. Pod hlavu (na lícní stranu svodnice) se dává obdélníková podložka 100x40x4 mm. Svodnice se vyrábí v poloměrech dle objednávky, avšak nejmenší poloměr je 5 m. U poloměrů větších než 30 m se svodidlo montuje z přímých svodnic. Svodnice trojvlna Svodnice má tvar trojvlny. Výška svodnice je 505 mm, půdorysná šířka 85 mm a délka 4816 mm (pro modul vzájemné vzdálenosti sloupků 1,5 m a 2,25 m). Vyrábí se z plechu tloušťky 2,5 nebo 3 mm viz tabulka 1. Vzájemné spojení svodnic je 12 šrouby s polokruhovou hlavou M16x30 a spojení je u sloupků (přesah svodnic ve spoji je 316 mm). K distančnímu dílu se svodnice připevní dvěma šrouby s polokruhovou hlavou M16x50. Pod hlavu (na lícní stranu svodnice) se dává obdélníková položka 100x40x4 mm. Svodnice se vyrábí v poloměrech dle objednávky, avšak nejmenší poloměr je 5 m. U poloměrů větších než 30 m se svodidlo montuje z přímých svodnic. 5.2 Svodidlo M-JS-N2/230 pro silnice úroveň zadržení N2 obr. 2 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný U profil 120x80 mm z plechu tloušťky 5 mm. Sloupky mají délku 1,5 m (pod úrovní terénu jsou 0,85 m). - Svodnice dvojvlny tl. 2,5 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 2 m. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,75 m m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,205 m. 9
5.3 Svodidlo M-JS-H1/240 pro silnice úroveň zadržení H1 obr. 3 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný U profil 120x80 mm z plechu tloušťky 5 mm. Sloupky mají délku 1,65 m (pod úrovní terénu jsou 0,95 m). - Svodnice dvojvlny tl. 3 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 2 m. - Distančního dílu ohýbaného z plechu tloušťky 4 mm. Ten se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M 16x30. Existuje levý a pravý distanční díl. - Zadního pásku bombírovaného tvaru, z pásky tloušťky 4 mm, šířky 65 mm, který se přichytí zezadu ke sloupkům jedním šroubem M16x50. Vzájemné spojení pásků je 2 šrouby M16x50. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,75 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,364 m. 5.4 Svodidlo M-JS-H2/226 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 4 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x80x30 mm z plechu tloušťky 5 mm. Sloupky mají délku 1,58 m (pod úrovní terénu jsou 0,75 m). - Svodnice trojvlny tl. 2,5 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. - Distančního dílu ohýbaného z plechu tloušťky 5 mm. Ten se přišroubuje ke sloupku dvěma šrouby M 16x50. - Zadního U-profilu 120x65 mm, z plechu tloušťky 3 mm, délky 4,49 m. Ke sloupkům se přichytí jedním šroubem M16x50. Pod matici se dá obdélníková podložka 100x40x4 mm. Vzájemné spojení zadních U-profilů se provede tak, že se konce dvou profilů dají k sobě, dovnitř se vloží spojovací U-profil 100x50 mm, z plechu tloušťky 4 mm, délky 325 mm a ten se přišroubuje celkem 4 šrouby M16x30. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,90 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,565 m. 5.5 Svodidlo M-OS-H2/028 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 5 Jedná se o oboustranné svodidlo sestávající ze stejných sloupků, stejných distančních dílů a stejné svodnice, jak je uvedeno v článku 5.4. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,90 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,875 m. 5.6 Svodidlo M-OS-H4/041 pro silnice úroveň zadržení H4 obr. 6 Jedná se o oboustranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x80x30 mm z plechu tloušťky 5 mm. Sloupky mají délku 2,00 m (pod úrovní terénu 10
jsou 0,90 m). - Svodnice trojvlny tl. 3 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. - Distančního dílu ohýbaného z plechu tloušťky 3,5 mm. Distanční díl má půdorysně tvar pravidelného lichoběžníku a vysoký je 370 mm. Delší strana lichoběžníku má 310 mm a je na straně sloupku. Do horní části každého distančního dílu se vloží zpevnění distančního dílu a prošroubuje se po stranách s dist. dílem 4 šrouby M16x30. Pak se distanční díly dvěma šrouby M16x50 připevní ke stěně sloupku. Potom se půdorysně po obou stranách sloupku dají pomocné čtverhranné trubky a distanční díly se prošroubují vzájemně přes pomocné trubky jedním šroubem M16x160. - Zpevnění distančního dílu ohýbaného z plechu tloušťky 3 mm. - Pomocné čtverhranné trubky 120x120 mm z plechu tloušťky 5 mm, výšky 120 mm. Dvě takové trubky se umístí shora vedle sloupku a sešroubují se s distančními díly. - Pomocné svodnice z ohýbaného plechu tloušťky 3 mm. Pomocná svodnice má profil U 120x65 mm a je dlouhá 4,490 m. K držáku se připevní jedním šroubem M16x30. Vzájemné spojení dílů pomocné svodnice se provede tak, že se konce dvou profilů dají k sobě, dovnitř se vloží spojovací U-profil 100x50 mm, z plechu tloušťky 4 mm, délky 325 mm a ten se přišroubuje celkem 4 šrouby M16x30. - Držáku pomocné svodnice z ohýbaného plechu tloušťky 4 mm. Držák má půdorysně tvar pravidelného lichoběžníku a má výšku 100 mm. Kratší stranou se připevní ke stěně sloupku jedním šroubem M16x30. Svodidlo má horní hranu svodnice 1,195 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Osa pomocné svodnice je 300 mm nad zpevněním. Šířka svodidla je 0,875 m. 5.7 Svodidlo M-JS-H2/167 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 7.1 a 7.2 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 104 mm a jde o ohýbaný U profil 104x65 mm z plechu tloušťky 4 mm. Sloupky mají délku 1,70 m (pod úrovní terénu jsou 0,815 m). Každých 13,5 m, to je každý devátý sloupek, se použije odlišný sloupek, protože se k němu kotví těsně nad zemí lano. Tento sloupek je C-profil 120x 80x30 mm a má délku 2,25 m. - Svodnice trojvlny tl. 2,5 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. - Lana ø 20 mm. Lano probíhá na rubu horní vlny svodnice a speciální objímkou, která se vkládá pod maticemi šroubů pro vzájemné spojení svodnic, se ke svodnici připevní. Lano má délku dle délky svodidla, avšak nejvýše 500 m. Vzájemné spojení dvou konců lana je opět na rubu svodnice. Každých 13,5 m je lano spuštěno k zemi, kde se připevní ke sloupku a odtud se opět vrací do původní polohy viz obrázek 7.2. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,94 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,188 m. 5.8 Svodidlo M-OS-H2/174 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 8.1 a 8.2 Jedná se o oboustranné svodidlo, které je systémově podobné jednostrannému svodidlu M-JS- H2/167 dle článku 5.7. Svodidlo se sává ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný U profil 11
120x80 mm z plechu tloušťky 5 mm. Sloupky mají délku 1,70 m (pod úrovní terénu jsou 0,815 m). Každých 13,5 m, to je každý devátý sloupek, se použije odlišný sloupek, protože se k němu kotví těsně nad zemí lano. Tento sloupek je C-profil 120x 80x30 mm a má délku 2,25 m. - Svodnice trojvlny tl. 2,5 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. - Lana ø 20 mm. Lano probíhá na rubu horní vlny obou svodnic a speciální objímkou, která se vkládá pod maticemi šroubů pro vzájemné spojení svodnic, se ke svodnici připevní. Lano má délku dle délky svodidla, avšak nejvýše 500 m. Vzájemné spojení dvou konců lana je opět na rubu svodnice. Každých 13,5 m je lano spuštěno k zemi, kde se připevní ke sloupku a odtud se opět vrací do původní polohy viz obrázek 8.2. - Distančního dílu ohýbaného z plechu tloušťky 3 mm, tvaru U 50x150 mm, výšky 280 mm. Distanční díly se z obou stran sloupku připevní jedním šroubem M8x50. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,94 m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,588 m. 5.9 Svodidlo M-JS-N2/282 pro silnice úroveň zadržení N2 obr. 9 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 4,00 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x55x30 mm z plechu tloušťky 4 mm. Sloupky mají délku 1,7 m (pod úrovní terénu jsou 1,05 m). - Svodnice dvojvlny tl. 2,0 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 2 m. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,700 m m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,205 m. 5.10 Svodidlo M-JS-H1/281 pro silnice úroveň zadržení H1 obr. 10 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 2,00 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x55x30 mm z plechu tloušťky 4 mm. Sloupky mají délku 1,7 m (pod úrovní terénu jsou 0,98 m). - Svodnice dvojvlny tl. 2,0 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 2 m. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,77 m m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,205 m. 5.11 Svodidlo M-JS-H2/436 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 11 Jedná se o jednostranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x55x30 mm z plechu tloušťky 4 mm. Sloupky mají délku 1,7 m (pod úrovní terénu jsou 0,90 m). - Svodnice dvojvlny tl. 2,85 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. 12
Svodidlo má horní hranu svodnice 0,85 m m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,205 m. 5.12 Svodidlo M-OS-H2/301 pro silnice úroveň zadržení H2 obr. 12 Jedná se o oboustranné svodidlo sestávající ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 1,50 m. Šířka sloupků je 120 mm a jde o ohýbaný C profil 120x55x30 mm z plechu tloušťky 4 mm. Sloupky mají délku 1,7 m (pod úrovní terénu jsou 0,90 m). - Svodnice dvojvlny tl. 2,85 mm viz 5.1. Vrtání svodnice neumožňuje zahustit sloupky na méně než 1,5 m. - Svodidlo má horní hranu svodnice 0,85 m m nad přilehlou vozovkou (je to současně nejvyšší místo svodidla). Šířka svodidla je 0,291 m. 5.13 Zábradelní svodidlo M-ZS-H2/169/170 pro úroveň zadržení H2 obr. 13 Jedná se o jednostranné svodidlo, které sestává ze: - Sloupků v osové vzdálenosti 2,25 m. Sloupky tvoří uzavřený ocelový profil 120x80 mm z plechu tloušťky 4 mm. Součástí sloupku je patní deska půdorysného rozměru 250x290 mm z plechu tloušťky 10 mm. Deska je v předu a vzadu ohnuta 62 mm kolmo nahoru. Ke sloupku a k patní desce jsou ve spodní části přivařeny výztuhy. Patní deska má jeden otvor pro kotvení sloupku. Každý sloupek se kotví jedním šroubem M20x280 mm z materiálu 8.8. V zadní části sloupku nad patní deskou jsou dva otvory pro provlečení pojistného lanka. - Distančního dílu z plechu tl. 5 mm. Distanční díl se šroubuje ke sloupkům 2 šrouby M16x160 mm. - Svodnice trojvlny tl. 2,5 mm viz 5.1. - Horního přídavného profilu ve tvaru otevřeného lichoběžníkového žlábku z plechu tl. 5 mm, výška 140 mm, délka 4,46 m. Vzájemné spojení je mimo sloupky a provádí se tak, že se konce dvou profilů dají k sobě, dovnitř se vloží spojovací profil vysoký 120 mm, z plechu tloušťky 6 mm, délky 360 mm a ten se přišroubuje celkem 8 šrouby M16x50. Ke sloupku se profil přišroubuje dvěma šrouby M16x160 mm. - Pojistného lanka ø12 mm. Lanko je volně provlečeno dvěma otvory ve sloupku nad patní deskou. Každých 60 m je lanko vzájemně spojeno pomocí svorek. Za prvním a posledním sloupkem se lanko otočí a svorkou se připevní k témuž lanku před sloupkem. Lanko slouží jako pojistka proti případnému pádu sloupků z mostu pokud by byl náraz těžší, než je náraz zkušební. Svodidlo má horní hranu svodnice 0,87 m nad přilehlou vozovkou. O výškovou polohu horního přídavného profilu není třeba se zajímat, protože ta je dána vrtáním sloupku a pokud je správná poloha svodnice, je automaticky správná i poloha tohoto profilu. Šířka svodidla je 500 mm. 5.14 Zásady úprav všech typů Je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Z toho důvodu se nedovoluje na žádném místě žádného typu přerušit svodnici (ani u mostních závěrů). Dilatace těchto prvků v místě mostních závěrů je dovoleno provádět pouze v souladu s těmito TPV. U silničních typů není dovoleno jiné ukončení svodidla, než uvádí tyto TPV. 13
Pokud se v odůvodněných případech (např. mezi mostem a silnicí) vyskytne potřeba jiné délky svodnice, než uvádí tyto TPV, je možno svodnici zkrátit řezáním (nikoliv pálením). V odůvodněných případech je dovoleno dodatečné vyvrtání otvorů (provedení, nebo prodloužení oválného otvoru). Okraje řezných ploch a dodatečně vyvrtaných otvorů se musí opatřit vhodným nátěrem (např. s vysokým obsahem zinku), dle požadavků platných předpisů. U silničních typů pokud není možno (lokálně, ve výjimečných případech) sloupky zaberanit, je dovoleno je osadit do betonového základu kruhového půdorysu o průměru 450 mm, nebo čtvercového půdorysu o straně délky 400 mm a hloubky nejméně 700 mm. V tom případě je možno sloupky zkrátit tak, aby byly zabetonovány alespoň 500 mm v základu. Nejvíce je možno zkrátit 3 sloupky za sebou a celkově nejvíce 4 sloupky na délce odpovídající minimální délce svodidla dle tabulky 4. U dálnic a rychlostních komunikací je toto řešení možné pouze se souhlasem investora nebo správce komunikace. Pokud se navrhují plotové nástavce (možno provést pouze v souladu s TP 203), je třeba individuálně objednat mostní sloupky s otvory pro jejich připevnění. 14
Obrázek 2 Svodidlo M-JS-N2/230 15
Obrázek 3 Svodidlo M-JS-H1/240 16
Obrázek 4 Svodidlo M-JS-H2/226 17
Obrázek 5 Svodidlo M-OS-H2/028 18
Obrázek 6 Svodidlo M-OS-H4/041 19
Obrázek 7.1 Svodidlo M-JS-H2/167, příčný řez 20
Obrázek 7.2 Svodidlo M-JS-H2/167, průběžná část 21
Obrázek 8.1 Svodidlo M-OS-H2/174, příčný řez 22
Obrázek 8.2 Svodidlo M-OS-H2/174, průběžná část 23
Obrázek 9 Svodidlo M-JS-N2/282 24
Obrázek 10 Svodidlo M-JS-H1/281 25
Obrázek 11 Svodidlo M-JS-H2/436 26
Obrázek 12 Svodidlo M-OS-H2/301 27
Obrázek 13 Svodidlo M-ZS-H2/169/170 28
6 Svodidlo na silnicích 6.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice a obecně platí, že musí být tak vysoko nad zpevněním, nebo nad přilehlým terénem (podle vzdálenosti líce svodnice od zpevnění), kolik uvádí obrázky 2 až 13. Výška jednostranných svodidel (typů) - viz obr. 14 - se měří v hraně zpevnění, je-li líc svodidla od této hrany vzdálen 1,50 m a méně. Současně platí, že v místě přilehlého terénu se nesmí výška svodidla od předepsané hodnoty lišit o více než 0,10 m. Při vzdálenosti větší než 1,50 m se výška svodidla měří přímo v líci svodidla. Platí to pro svodidlo umístěné na krajnici i ve středním dělicím pásu. Výška oboustranných svodidel (typů) - viz obr. 15 - se měří v hraně zpevnění, je-li líc svodidla od této hrany vzdálen 2,00 m a méně. Současně platí, že v místě přilehlého terénu se nesmí výška svodidla od předepsané hodnoty lišit o více než 0,10 m. Při vzdálenosti líce svodidla od hrany zpevnění větší než 2,00 m se výška svodidla měří přímo v jeho líci. U středních dělicích pásů s příčným sklonem musí být předepsaná výška svodidla na straně, kde je vozovka výš. Na nižší straně vozovky se výška svodidla neměří. Tato svodidla je možno osadit je-li výškový rozdíl zpevnění do 0,25 m. Při větším rozdílu je třeba použít dvě souběžná svodidla. V souladu s TP 203 je přípustná tolerance při osazování ± 30 mm vůči teoreticky správné výšce. Tolerance pro směrové vedení je ± 25 mm. Výškový a směrový průběh svodidla musí být plynulý. Potřebné výškové změny se řeší sklonem 1:200, tj. nejvýše 20 mm na délku 4 m. Hodnoty výšky svodidla neplatí pro lokální nerovnosti. Obrázek 14 - Výška jednostranných svodidel Umístění jednostranných svodidel (typů) v příčném řezu na krajnici uvádí obr. 16. Svodidlo nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (s výjimkou místních komunikací). Svodidlo je dovoleno kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm. Vzdálenost svodidla od obruby přejízdného obrubníku se nestanovuje. 29
Obrázek 15 - Výška oboustranných svodidel Umístění jednostranných svodidel (typů) v příčném řezu ve středním dělicím pásu (SDP) uvádí obr. 17. Pokud se osazují dvě souběžná svodidla do SDP, je minimální šířka pásu uvedena v tabulce 2 ve sloupci "použití". Každé ze dvou souběžných svodidel musí mít úroveň zadržení, kterou požadují TP 114 pro svodidlo v SDP. Pokud je ve středním dělicím pásu pevná překážka nadimenzovaná na náraz silničních vozidel dle TP 114 (např. mostní pilíř nebo betonový základ výšky 1,5 m pod konstrukcí portálu, postupuje se podle obrázku 17.3. V ostatních případech, kdy překážka není nadimenzovaná na náraz silničních vozidel, např. podél sloupů VO, se úroveň zadržení nesnižuje a musí odpovídat požadavkům TP 114 pro svodidla do SDP. Umístění oboustranných svodidel v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí obr. 15 a 18. Oboustranná svodidla nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (ani u místních komunikací). Je dovoleno je kombinovat pouze s přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm. Vzdálenost svodidla od obruby přejízdného obrubníku se nestanovuje. Tato svodidla se mají osazovat do osy středního dělicího pásu. Krajní polohu dle obr. 18, kdy svodidlo lícuje s hranicí volné šířky, je dovoleno použít pouze v nezbytných případech, např. z důvodů potřebného rozhledu. Dojde-li při nárazu do svodidla k nehodě vlivem vyklonění svodidla, které je v krajní poloze z důvodů rozhledu, není to vada návrhu. 30
Obrázek 16 - Jednostranná svodidla na krajnici 31
Obrázek 17 - Jednostranná svodidla ve středním dělicím pásu Obrázek 18 Krajní poloha oboustranných svodidel ve středním dělicím pásu 32
6.2 Plná účinnost a minimální délka svodidla Svodidlo má plnou účinnost tam, kde má předepsanou výšku dle článku 6.1. To znamená, máli být v některém místě osazeno svodidlo, musí tam být (nepřerušené) svodidlo plné výšky a výškový náběh (dlouhý nebo krátký) je před nebo za tímto místem. Minimální délky silničních typů uvádí tabulka č. 4. Výškové náběhy se do délky svodidla nepočítají. Tabulka 4 - Minimální délka svodidla Č. položky Název svodidla Minimální délka svodidla [m] dovolená rychlost 80 km/h 1 M-JS-N2/230 50 84 2 M-JS-H1/240 50 88 3 M-JS-H2/226 54 90 4 M-OS-H2/028 54 90 dovolená rychlost > 80 km/h 5 M-OS-H4/041 50 82 6 M-JS-H2/167 50 81 7 M-OS-H2/174 50 81 8 M-JS-N2/282 36 56 9 M-JS-H1/281 40 60 10 M-JS-H2/436 46 72 11 M-OS-H2/301 50 81 6.3 Svodidlo na vnějším okraji silnic (na krajnici) 6.3.1 Svodidlo před překážkou a místem nebezpečí (horské vpusti, propustky) Zda je třeba svodidlo před překážkou umístit, se rozhodne na základě příslušných ČSN, TP 114, požadavků státních orgánů, event. jiných odůvodněných požadavků. Požadovanou úroveň zadržení svodidla určují TP 114. U svodidla M-JS-H2/167 rozhoduje pro stanovení délky svodidla před překážkou pouze min. délka svodidla dle tabulky 4 viz obr. 19. Obrázek 19 Svodidlo M-JS-H2/167 před překážkou U ostatních jednostranných svodidel rozhoduje navíc i typ a vzdálenost překážky od líce svodidla. Má se za to, že (v souladu s TP 203) najede-li vozidlo svým podvozkem na některé z těchto svodidel po výškovém náběhu, může být po svodidle vedeno jako po kolejnici až do překážky - viz obr. 20. To může nastat, je-li překážka vzdálena od líce svodidla méně než 3 m a vystupuje-li současně nad terén více než 0,40 m. V takovém případě o vzdálenosti svodidla před překážkou rozhoduje dovolená rychlost dle tabulky č. 5. 33
Naopak, vystupuje-li překážka nad terén méně než 0,40 m, nebo je-li vyšší, ale její vzdálenost od líce svodidla přesahuje 3 m, k uvedenému efektu nemůže dojít a pak rozhoduje pouze minimální délka svodidla dle tabulky 4. Překážka, která vystupuje nad terén nejvýše 0,20 m, nevyžaduje osazení svodidla. Souhrnně je délka svodidla před překážkou (s výjimkou typu M-JS-H2/167) uvedena v tabulce 6. Celková délka svodidla (bez náběhů) nesmí však nikdy klesnout pod minimální délku dle tab. 4. Obrázek 20 - Nebezpečí nárazu vozidla do překážky najetím na výškový náběh Tabulka 5 - Délka svodidla před překážkou, která vystupuje nad terén více než 0,40 m a která je vzdálena od líce překážky nejvýše 3 m Č. Název svodidla 1 Silniční jednostranné M-JS-N2/230 M-JS-H1/240 M-JS-N2/282 M-JS-H1/281 2 Silniční jednostranné M-JS-H2/226 M-JS-H2/436 Délka svodidla před překážkou [m] dovolená rychlost dovolená rychlost dovolená rychlost < 60 km/h 60-90 km/h > 90 km/h 28 60 100 22 54 90 34
Tabulka 6 Svodidla uvedená v tabulce 5 před překážkou - přehled řešení Možnost nárazu do překážky nebo vjetí do nebezpečného místa tím, že vozidlo opustí vozovku těsně před svodidlem - viz obr. 21, se řeší pouze u dálnic a rychlostních komunikací (s dovolenou rychlostí větší než 90 km/h), pokud je za svodidlem zpevněná plocha, která není schopna zbrzdit neovládané vozidlo. Řešení spočívá v protažení svodidla před překážkou až na 200 m, nebo ve vhodné povrchové či terénní úpravě. U dlouhé souvislé překážky, kterou není třeba chránit a která je schopna přesměrovat vozidlo (např. hladká zárubní betonová zeď), je nebezpečným místem pouze začátek a u silnic směrově nerozdělených i konec překážky. Podél samotné zdi se pak svodidlo neosazuje a z hlediska celkové délky svodidla se délka překážky uvažuje nulovou hodnotou. Svodidlo se zde osazuje u typu M-JS-H2/167 dle obr. 19 a u zbývajících typů dle tabulky 6. U silnic s dovolenou rychlostí nad 90 km/h, pokud je mezera mezi koncem jednoho a začátkem dalšího svodidla menší než 40 m, se doporučuje svodidlo nepřerušovat. 35
Obrázek 21 - Nebezpečí nárazu vozidla do překážky vyjetím z vozovky před svodidlem, je-li za svodidlem zpevněná plocha U propustků a podobných míst, kde je nebezpečí pro osádku vozidla menší než např. u mostů, je dovoleno celkovou délku svodidla (vycházející z obr. 19 a tab. 6) zkrátit avšak celková délka svodidla (bez náběhů) musí odpovídat alespoň jeho minimální délce dle tab. 4. 6.3.2 Začátek a konec svodidla Začátek a konec svodidla musí být (z důvodu únosnosti svodidla a bezpečnosti provozu) vždy opatřen výškovým náběhem se zapuštěním do země. Základní přehled náběhů je uveden v tab. 7. Každý typ má pouze jeden náběh, Mostní typ náběh nemá, protože svodidlo končí zpravidla na silnici. 6.3.3 Svodidlo u tísňové hlásky Postupuje se podle TP 203. 6.3.4 Přerušení svodidla Postupuje se podle TP 203. 6.3.5 Svodidlo u protihlukové stěny Postupuje se podle TP 203. Vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny uvádí tab. 3 těchto TP (úroveň zadržení stanovují TP 114). 36
Tabulka 7 Přehled výškových náběhů 37
38
6.3.6 Svodidlo u odbočovacích ramp Postupuje se podle TP 203. 6.4 Svodidlo ve středním dělicím pásu 6.4.1 Zásady umísťování svodidla ve středním dělicím pásu Postupuje se podle TP 203. 6.4.2 Svodidlo u překážky ve středním dělicím pásu Postupuje se podle TP 203. Nejběžnějšími překážkami ve středním dělicím pásu jsou podpěry mostů, portálů pro značky, sloupy osvětlení, event. jiné konstrukce silničního vybavení. Pokud jsou ve středním dělicím pásu sloupy VO, mezi lícem svodidla a sloupem VO musí být vzdálenost, jejíž velikost se najde v tabulce 3 pro úroveň zadržení, která je pro střední dělicí pásy požadovaná TP 114 (H2 až H3 v závislosti na intenzitě provozu těžkých vozidel). U mostních pilířů, nebo základů portálů (ty musí být v souladu s TP 114 nadimenzovány na náraz silničních vozidel), se ve středních dělicích pásech podél takových překážek osazují svodidla úrovně zadržení H2 a vzdálenost k překážce dle tabulky 3 pro úroveň zadržení H1 (viz TP 114). Pokud bude v SDP požadovaná úroveň zadržení H2, typy M-OS-H2/028 a M- OS-H2/174 mají své systémové protějšky a sice svodidla M-JS-H2/226 a M-JS-H2/167. Přechody mezi nimi pro přechod kolem mostních pilířů ve středním dělicím pásu, jsou vykresleny na obrázku 22 a 23. V případě, že bude do SDP požadovaná úroveň zadržení H3, osadí se svodidlo M-OS-H4/041 a přechod kolem pilíře je uveden na obrázku 24. 39
Obrázek 22 Přechod z M-OS-H2/028 na dvě M-JS-H2/226 u překážky ve středním dělicím pásu šířky 3,5 m 40
23 Obrázek 23 Přechod z M-OS-H2/174 na dvě M-JS-H2/167 u překážky ve středním dělicím pásu šířky 3,5 m 41
Obrázek 24 Přechod z M-OS-H4/041 na dvě M-JS-H2/167 u překážky ve středním dělicím pásu šířky 3,5 m 42
6.4.3 Začátek a konec svodidla Pro začátek a konec svodidla ve středním dělicím pásu platí stejné požadavky, jako pro svodidlo na krajnice dle čl. 6.3.2. Přehled výškových náběhů je uveden v tabulce č. 7. 6.4.4 Přejezdy středních dělicích pásů Postupuje se podle TP 203. Na uzavření přejezdů středních dělicích pásů se používá nejčastěji betonové svodidlo a ocelové svodidlo Varioguard. Při použití betonového svodidla se používají dva způsoby řešení. S úhlopříčným osazením svodidla dle čl. 4.8.4.3 TP 203 a s přímým napojením ocelového svodidla na betonové dle čl. 7.3.2 TP 139. 6.5 Svodidlo u podpěr portálových konstrukcí svislých dopravních značek Kolem podpěry portálu (nebo jeho základu), která je nadimenzovaná dle TP 114, se osadí svodidlo jako před překážkou podle čl. 6.3.1 event. čl. 6.4.2 (chrání se provoz na silnici před nárazem na portál, nikoli samotný portál). Úroveň zadržení svodidla osazovaného kolem podpěr portálů viz TP 114. 43
7 Svodidlo na mostech 7.1 Všeobecně Výrobce Marcegaglia vyvinula zábradelní svodidlo zvláště pro Českou republiku tzn., že toto svodidlo splňuje požadavky na výšku (nejméně 1,10 m), je odzkoušeno na obrubě výšky 150 mm a dokonce je odzkoušeno nejen s výplní ale i bez výplně. Způsob použití zábradelního svodidla uvádí tabulka č. 8. Minimální délka svodidla se u mostních typů nestanovuje. Tolerance při osazování viz čl. 6.1. 7.2 Zásady použití Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice. Horní profil je v důsledku daného vrtání automaticky ve správné výšce. Zábradelní svodidlo M-ZS-H2/169/170 se osazuje na římsu s výškou obruby 100 200 mm (požadavek ČSN 73 6201 na výšku obruby tím však není dotčen). Tvar obruby nad vozovkou musí být proveden podle obrázku v tabulce 8. Obruba musí lícovat se svodidlem. Zkosení hran není předmětem tvaru obruby (provádí se obvykle 10/10 mm až 30/30 mm). Svodidlo lze použít nejen jako zábradelní svodidlo, ale i jako jednostranné mostní svodidlo, za kterým bude mezera nebo chodník a mostní zábradlí, nebo protihluková stěna. V takovém případě se nepoužije žádná výplň. Ve středním dělicím pásu lze toto svodidlo (s výplní) použít i při šířce zrcadla nad 250 mm aniž by se muselo zrcadlo překrývat. V takovém případě se osadí na svodidlo plotový nástavec výšky 1,60 m za podmínek uvedených v TP 203. Pokud se zrcadlo překryje a toto překrytí co do zatížení odpovídá požadavkům alespoň na nouzový chodník a je k římsám pevně neodnímatelně připevněno, není třeba na svodidlo osazovat výplň (a pochopitelně ani plotový nástavec). Při šířce zrcadla do 250 mm včetně se výplň neosazuje ani, když zrcadlo není překryto. Pro svodidlo platí, že je-li zajištěno kotvení římsy dle požadavků těchto TPV, je dovoleno v římse provést nátoky pro odtok vody do vnějšího odvodňovacího žlabu - viz TP 203. Pro omezení možné kolize s hranou nátoku se doporučuje provádět nátoky po čtyřech metrech (případně po více metrech). Šířka nátoků nemá přesáhnout 0,25 m a hrany nátoku je třeba zkosit. 44
Tabulka 8 - Přehled použití svodidla na mostech 45
7.3 Pokračování svodidla mimo most 7.3.1 Svodidlo nepokračuje mimo most Pokud svodidlo za mostem nemá pokračovat, osadí se za římsou silniční svodidlo s následným výškovým náběhem. O délce silničního svodidla rozhodne projektant. U většiny mostů (například u těch, které překračují železnici, silnici apod.) je třeba se na svodidlo před mostem dívat jako na svodidlo před místem nebezpečí a podle čl. 6.3.1 těchto TPV stanovit potřebnou délku. Minimální vzdálenost silničního svodidla za římsou je 12 m (uplatní se pouze u nízkých a krátkých mostů, kde charakter překážky netvoří velké nebezpečí pro vozidla) s následným výškovým náběhem viz obrázek 21 a 22. Na obr. 25 je vykresleno za mostem svodidlo M-JS-N2/230. Vzhledem k tomu, že se jedná o svodidla s rozdílem dvou úrovní zadržení, musí se v souladu s TP 203 za mostním svodidlem zahustit sloupky. Protože běžná svodnice neumožňuje osazení sloupků s roztečí menší než 2 m, je třeba tento požadavek uvést do objednávky a výrobce/dovozce dodá potřebný počet svodnic s otvory pro osazení sloupků po 1 m. Na obr. 26 je vykresleno za mostem svodidlo M-JS-H2/226. 7.3.2 Svodidlo pokračuje mimo most Pokračuje-li svodidlo mimo most, na silnici hned za římsami se osadí silniční typ (sloupky se nezahušťují. Pokud je za svodidlem nouzový chodník, svodidlo se před ani za mostem nepřerušuje. Pokud je za svodidlem veřejný chodník, který za mostem nepokračuje, svodidlo se přeruší dle obr. 12 TP 203. Odklon tohoto přerušení začne nejdříve 12 m za římsou mostu. 7.4 Svodidlo u protihlukové stěny Pro umístění svodidla u protihlukové stěny nejsou žádné speciální požadavky. Rozhoduje požadavek na úroveň zadržení dle TP 114 a vzdálenost líce svodidla od protihlukové stěny dle tab. 3 pro tuto úroveň. Tzn., že při úrovni zadržení H2 musí být líc svodidla od protihlukové stěny alespoň 1,30 m. 7.5 Výplň zábradelního svodidla Výrobce nabízí tři druhy výplní: - vodorovnou; - svislou; - ze sítí. Všechny tři druhy výplní jsou nabízeny formou ocelového panelu, který se přišroubuje ke sloupkům. Panel má velikost jednoho pole mezi dvěma sloupky. Pokud je za svodidlem chodník (nouzový nebo veřejný) s mostním zábradlím, nebo protihlukovou stěnou, nebo se jedná o mosty s omezeným přístupem chodců (kategorie D, R, MR, městské estakády apod.) výplň se neosazuje. Kde se výplň osazuje ve středním dělicím pásu - viz článek 7.2 a tabulka 8. 46
Obrázek 25 Svodidlo M-ZS-H2/169/170 přechází za mostem na M-JS-N2/230 47
Obrázek 26 Svodidlo M-ZS-H2/169/170 přechází za mostem na M-JS-H2/226 48
7.6 Dilatační styk - elektricky neizolovaný Jedná se o dilataci svodidla v souvislosti s dilatací mostu v místech mostních závěrů. V informativní části těchto TPV Konstrukční díly jsou vykresleny způsoby řešení dilatací uvedených dílů. Svodidlo M-ZS-H2/169/170 má dva podélné prvky a tím jsou svodnice a horní profil. Výrobce nabízí řešení dilatace pro pohyb až ± 500 mm viz obrázek 27 a 28. Obrázek 27 Dilatace svodnice u zábradelního svodidla Princip dilatace svodnice je následující: Modul sloupků se na mostě nemění a zůstává 2,25 m. Při běžných velikostech dilatace zůstává vzdálenost 2,25 m i v místě mostního závěru. U větších dilatací je však při montáži svodidla třeba reagovat na aktuální teplotu konstrukce, nebo dodatečně objednat délky a dilatační úpravu svodnice a horního pásku (madla) podle aktuální potřeby. V místě dilatačního spojení jsou svodnice spojeny pouze šrouby, které drží svodnici na distančním dílu viz obr. 27. Dilatace výplňových panelů je provedena tak, že dilatační panel jezdí po dvou šroubech M16x80 (je na těch šroubech zavěšen na jednom sloupku) Dilatace výplně je uvedena v Konstrukčních dílech, kde jsou podrobné sestavy. 49
Obrázek 28 Dilatace madla u zábradelního svodidla 7.7 Dilatační styk - elektricky izolovaný 7.7.1 Všeobecně, požadavky na materiál izolačního povlaku V případě výskytu bludných proudů (viz TP 124), je jedním z opatření ochrany mostu provedení elektricky izolovaného dilatačního styku. Požadavky na materiál izolačního povlaku dilatačních dílů je uveden v TP 203 a výrobce spolu s dovozcem garantuje, že izolační materiál, kterým jsou díly potaženy, tyto požadavky splňuje. 7.7.2 Svodnice, horní profil a výplň Obecně pro izolační dilatační styk platí, že izolační spoj je na neposuvné straně, na posuvné straně je spojení neizolované. Výrobce dodává dilatační díl pro horní profil a dilatační svodnici. Na obr. 27 a 28 jsou tyto dilatační komponenty (nepotažené izolantem) vidět. Tyto komponenty se potahují celé. Na straně, kde nedochází k pohybu, je tak zajištěna trvalá elektrická izolace. Šrouby nejsou potaženy žádným izolantem. Princip elektrické izolace panelu výplně v místě dilatačního závěru mostu je, že panel klouže po umělohmotném kroužku navlečeném na dvou šroubech M16, na kterých je konec panelu zavěšený a po kterých se pohybuje. Dalším izolačním elementem je teflonový plát našroubovaný na panelu zboku na straně sloupku. 50
7.8 Kotvení sloupků Sloupky na mostech se kotví vždy tak, že se patní deska sloupku (patní deska je součástí sloupku) přišroubuje k římse jedním šroubem M20. Výrobce nabízí takový způsob kotvení, které bylo použito při nárazové zkoušce. Jedná se o dodatečně osazovanou chemickou kotvu M20 x 280 mm z materiálu 8.8. Průměr vrtu je ø 28 mm a hloubka vrtu nejméně 180 mm, nejvíce 220 mm. Technologický postup osazování kotev je popsán v montážním návodu, který dovozce spolu s konstrukčními díly (sestavami) uvádí na svých webových stránkách. Používá se dvoukomponentní lepicí tmel. Vzhledem k rozdílům povrchu betonu oproti patní desce (pokud jde o nerovnosti) a dále z důvodů výškového vedení římsy, se patní deska klade na vrstvu polymerní malty. Tloušťka polymerní malty nemá na rubu patní desky běžně přesáhnout 20 mm, to znamená, že vlivem nerovností a nepřesností ji přesáhnout může, avšak ne u všech sloupků. 7.9 Zatížení konstrukcí podporujících svodidlo Zatížení římsy od každého mostního typu tvoří spojité zatížení, které uvádí tabulka 9. V tabulce uvedené zatížení se uvažuje jako jediné na jedné římse (bez ohledu na dilatace římsy), může však působit kdekoliv od začátku římsy až po její konec. Zatížení nosné konstrukce mostu tvoří přenos zatížení římsy do nosné konstrukce mostu. Je dovoleno sílami uvedenými v tabulce 9 přímo zatížit konzolu mostní nosné konstrukce. Navíc zde přistupuje svislé zatížení kolovou silou. Její hodnota a dosedací plocha je uvedena v TP 114. Poloha této síly se uvažuje v místě obruby a v podélném směru uprostřed zatěžovací délky 6,75 m. Uvedené zatížení se nesnižuje v závislosti na zvolené úrovni zadržení, protože podporující konstrukce musí být zatížena největším možným zatížením, které od svodidla může vzniknout. Tabulka 9 - Zatížení římsy 51