.tng4tagtie~;,jes~níky"'.

('",\:-',1, Jt' dles~q,pfliqns -de-la',~'hainér;<de_.', ',) y" i'" j' '. 2'~:\ -.,1.7 ;/: : '.tng4tagtie~;,jes~níky"'. ",,'" "<\~", / )-,- - ~', '\.',> ~ '-\"., (, I / 'I' ~\!l~dimík, ŠILHh~~: ('. (,'CI ' ~'f I "1 1';'-, f " \1 )/ 'I.(~ '-. _>)/.,\', '1~_, ",/,': :,: -'.J:;' J ' '-!\,~\SBGRNÍIÝ~LUBQ. PRÍRÓDOVKDECKÉRO V,BRNE ZA ROK. 'o. " '- \~- '.. _1; 00:5 '~", ' r>' " _.J' ;..' --; "~l. f

.",l ( Sekáci Jeseníku. Les Opilions de 10 chciilnede montagnes "Jeseníky". VLADIMÍR ŠILHAVý. Severní cást zeme Moravskoslezské je nepomerne méne prozkoumána ne:: její cást jižní. To platl i o sekácích. Ackoliv vyšla nedávno souhrnná práce pojednávající o seká cích naší vlasti (Dr. J. KRA TO CHVÍL: Sekáci (Opiliones) Ceskoslovenské republiky, 1934), prece,pokládám za užitecné uverejniti své nálezy sekácu z Jeseníku z L 1936: jednak proto, že území toto je zpracováno v poslední dobe Nemci z blízké Vriatislavy, zatím co pro naše pracovníky je tato cást zeme Moravskoslezské, na škodu našeho vlastivedného výzkumu, težko dostupná pro obtížné spojení železnicní, jednak proto, že príspevekl tento podává zprávy o nových lokalitách nekterých vzácnejších druhu a prispívá tak i k poznání rázu fauny Jeseníku. Práce tato je výsledkem mé studijní cesty na Jeseníky umožnené mi stipendiem z fondu Wanklo1!u Klubu prírodovedeckého v Brne. V Jeseníkách byli dosud sekáci sbíráni J. ZA VREL EM v r. 1928. Tento autor publikoval své nálezy z cásti sám (c. 10. 11), jednakl predal svuj materiál sekácu J. KRA TOCHVÍLOVI. Proto v níže sestaveném seznamu sekácu J eseníkú jsou vyjmenovány i formy zjištent? v Jeseníkách temito autory a které jsem sám tam nenašel. Seznam ten ovšem zcela ne v y c e r p á v á celou faunu tamních sekácu, a príležitostne se jiste najdou v Jeseníkách formy tu nejmenované. Znacne omezená doba mého pobytu v sev. Morave a dosti nepríznivé pocasí, ~iež v cervenci 1936 panovalo v celých Jeseníkách mou práci znacne ztížilo a nebylo možno provésti prozkum tak, jak by bylo žádoucno. S o u s t a v n Ý pre h 1e d. 1. Nemastoma lugubre bimaculatum RTYR. Tento stredoevropský sekác vyskytuje se asi roztroušene po celé ceskoslovenské republice. Našel jsem jej v údolí Moravy pod Králickým Snežníkem, u Ramzové, ve vetším poctu v údolí Bílé Opavy pod Pradedem. Ve vetší výši (asi nad 800-900 m) jest zastupován formou 2. Nemastoma lugubre unicclor RWR. Nález této formy je n o v Ý pro zemi Moravskoslezskou a podpírá domnenku KRATO CHVÍLOVU, že se vyskytuje asi též v Krkonoších, patrících k témuž systému horskému. Našel jsem onu formu na Králickém Snežníku Šeráku, u Vresové studánky, v Cervenohorském sedle, na Pradedu a v údolí Bílé Opavy pod Pradedem. 1

3. Nemastoma spinosum HNAT. Rovnež prvý nález toho druhu v zemi Moravskoslezské, bezpecne zjištený. Našel 'jsem pouze jednu samicku pod kamenem u vodopádu Opavy pod Pradedem.*) 4. N emastoma quadripunctatum quadripunctatum (PER TY). Charakteristický zástupce rodu N emastoma pro vyšší polohy zeme Moravskoslezské. - Cervenohorské sedlo, vrchol Pradedu, údolí Opavy pod Pradedem. Tam je velice hojn)'" našel jej zde též prof. ZAVREL. 5. Ischyropsalis taunica Miillcr. - Tento sekác byl nalezen 1'. 1928 v jednom exemplári ZAVREL EM u vodopádu Opavy pod Pradedem, kteréžto místo je druhým jeho nalezištem na svete. Vyskytuj(( se tam asi velice vzácne, ponevadž jsem dukladne prohledal celou prístupnou marne. cást Opavy od úpatí Pradeda až ke Karlove Studánce, ak, 6. Gyas annulatus (OLIV.) - Také tento horský sekác je jmenován KRATOCHVÍLEM z Jeseníku, kde jej našel ZA VREL. Presné nalezište není však zapsáno a mne se nepodarilo za celou cestu najít.ani jeden exemplár, ackoliv je to druh svou velikostí velmi nápadný. 7. Mitopus morio (FABR). - Hojný, hlavne ve vyšších polohách, v mechu a tráve horských lesu. Všichni jedinci, které jsem sbíral v Jeseníkách, mají typické horské zbarvení: sedlo na dorsální strane zadecku svetlé se širokým podélným pruhem. Chycené exempláre jsou z Králického Snežníku, údolí Moravy u vesnice Velká Morava, Ramzové, Seráku, Klínové hory, Pradedu, hojne se též vyskytují v údolí Bílé Opavy pod Pradedem. Byl chycen na Jeseníkách též ZAVREL EM a STARýM (c. 4.). 8. Oligolophus tridens (c. L. KOCH). - Všichni chycení jedinci jsou dosud mladí, ponevadž tento druh dospívá u nás až koncem srpna. Králíky, údolí Moravy pod Králickým Snežníkem, Hajmrlov, Ramzová, Cervenohorské sedlo, Vresová studánka, údolí Opavy pod Pradedem. 9. Lacinius regis-alexandri HADŽI. - Králíky, Staré Mesto, Hajmrolv, Ramzová, hojný. 10. Lacinius oligodentatus HADŽI. - Králický Snežník, Ramzová, Serák, Vresová Studánka, Praded, vodopád Opavy pod Pradedem, V pomerne hojném poctu. Oba predcházející druhy jsou rovnež dosud nedospelé. 11. Opilio pa1'íetinus parietinus (DEGEER). - Králíky, Staré Mesto, Ramzová, Karlova Studánka, Malá Morávka, Bruntál. 12. Opilio parietinus Šilhavýi KRA T. - Tato subspecie je stejne rozšírená jako predcházející, žije však na rozdíl od oné hlavne ve v,o 1n é prí rod e. Chycen u Králíku na Mariánské hore, u Starého Mesta, Ramzové, Malé Morávky. 13. Phalangium opilio L. - Králíky, Ramzová, Šerák, Cervenohorské sedlo, Praded, Karlova Studánka. *) Mimo tuto lokalitu jmenuji ješte na tomlo míste svúj núlez N. s p i n o s II m v Josefském údolí II Adamova (1 ó') v kvetnu 1935. 2

14. Platybunus bucephalus (c. L. KOCH). - Nejhojnejší sekác. 'našich vyšších poloh. Žije v lesích, které jsou ve výši nad 700 m snad po celé naší vlasti"). Je znám' u nás z Krkonoš, Šumavy, (odtud jsem jej dostal v I. 1937), Ceskomoravské vysociny, Bezkyd, Bílých Karpat, Vysokých i NízkS'ch Tater, Velké i Malé Fatry, pohorí Podkarpatské Rusi. Casto jej nacházíme ve velkém poctu, u Devíti Skal jsem videl lesní cestu tímto tmavou barvou nápadným sekácem prímo zaplavenu. Také na Jeseníkách se s ním setkáme všude. Žije na Králickém Snežníku a celém hrebenu Hrubého Jeseníku od Ramzové až po Praded. Sekác je nápldný tím, že na nem velmi casto žije velké množství nedospelých stadií roztoce Acho1'Olophus ignatus, který je žive cervene zbarven. Je však težko ríci, jde-li o skutecný parasitismus, ponevadž jsem na jednom sekáci našel až ctyricet larev tohoto roztoce, jež obalovaly skoro celé telo a nohy, dávajíce tak sekáci skoro výstražné zbarvení. Sekác byl pres to cilý. 15. Platybunus pallidus n. sp. Mezi spoustou jedincu P. bucephalus jsem našel na vrcholu Pradedu jednoho samce, který se na prvý pohled nápadne lišil svým svetlým zbarvením od ostatních. Mel jsem zato, že to jest práve svlecený d a proto doposud málo pigmentovaný. Pri peclivejším prohlédnutí jsem videl, že se nápadne liší od ostatních jedincu ješte jinými znaky. Na vrcholku Pradedu jsem však nenašel již žádného, až teprve pod Pradedem v údolí Opavy pod ka-: meny u potoka ješte ctyri dospelé samecky a dve samice. Pokládám tohoto sekáce za nový druh. Z rodu Platybunus je na svete známo doposud pouze sedm druhu. z nichž šest je evropských, jen P. mirus byl nalezen na Sumatre, a to,jeden kus, ackoliv je pravdepodobno, že tam byl zavlecen. Z ostatních druhu tri žijí u nás CP. bucephalus (c. L. KOCH), P. pine-, torum (c. L. KOCH), P. triangularis (HERBST)], zbývající tri jsou druhy jihoevropskými CP. hadžii KRAT. z Dalmacie, P. nigro 1Jittatus E. S. Priímorské Alpy a Korsika, P. placidus E. S. Španelsko]. (5' Délka tela 5-6 mm. Délka noh: I. 0.5, 2.1, 1, 1.9, 2.5, 4.5 = 11.5 mm - II. 0.5, 3.5, 1.8, 3.25, 4.2, 7.25 = 20.5 mm - III. 0.5, 2.5, 1, 2, 3: 5, = 14 mm ~ IV. 0.5, 3.25, 1.25, 2.5, 5, 7, = 19.5 mm. Telo na hrbetní strane mírne vyklenuté, vzadu do špicky se zužující. C h e 1i cer y mohutné, prvý clánek dorsálne ozbrojený nekolika špicatými hrbolky, druhý Clánek nad skloubením nese nízkou vyvýšeninu, pokrytou špicatými hrbolky. Strana druhého Clánku vpred smerující porostlá krátkými rovnými chlupy. Barva chelicer hnedá,. prvý clánek ventrálne tmaveji nabehlý, špicky nužek cerné. Pal p u s robustní, tmavohnedý, jen apikální éásti Clánku svetleji zbarvené. TI. 0.4, fe. 2, pat. 1.2, ti. 1.3, tai. 1.8 = 6.7 mm. T r o c han t e r ventr. se 2-3 vetšími a nekolika menšími zuby, dors. s nekolika ostrými hrbolky. St e h n o venti. lat, se 6 dlouhými zuby a ostrými hrbolky, mediálne apikálne s malou apofysou ozbrojenou pouze 1-2 tupými hrbolky. *) V nižších polohách je ridší a má povahu formy demontanní. 3

K o 1e n a ventr. neozbrojená, mediálne apikálne s apofysou porostlou chlupy. Ho 1 e n ventrálne s 3-4 zuby, z nichž prostrední je nejdelší, med. apik. s apofysou porostlou chlupy. C hod i d 10 ventrálne se ctyrmi zuby, z nichž 2.. a 4. jsou nejdelší. Oc n í hrb o 1e k veliký, širší než delší, s 9-10 pomerne dlouhými, pravidelne usporádanými zoubky. Barva jeho je kožove hnedá, pouze kolem ocí jest cernohnedý. K y c 1e barvy tmavohnedé až cerné, první ventrálne ozbrojena ostrými nízkými zoubky. IV. kycel prox. apikálne' s nízkou bradavkou, nesoucí 2-3 ostré hrbolky. Prí k y c 1í téže barvy jako kycle. ozbrojené špicatými hrbolky. Ostatní clánky noh neozbrojené, oblé, porostlé jenom krátkými štetinkami. Barva noh rezave žlutá, pouze stehna proximálne tmaveji nabehlá. Ozbrojení štítu viz na obr. c. 1, jinak celé telo neozbrojené, hladké. Bar vat e 1a dorsálne celkem rezave žlutá, štít obycejne ponekud tmavší, zdobený cernými skvrnami. Zadek dorsálne vrouben svetlejším pruhem, takže vzniká více nebo méne zretelné sedlo, které je u nekterých jedincu prerušeno za ocrl1m hrbolkem svetlejším prícným pruhem (viz obr. c. 1.). Na spodní strane je abdomen žlutošedé až špinave bílé, pohlavní príklop je zbarven temneji. Také kolem análního otvoru je tmavší skvrna, která prechází po obou stranách cástec" ne až na dorsální stranu. Q: Délka tela u dvou chycených exempláru je 6.7 mm (long. du corps). Délka noh (long. de pattes): I. 0.5. 2, 1, 1.6, 1.8, 3 = 10 mm - II. 0.5, 2.8, 1.1, 22.7, 3.2, 5.2 = 15.5 mm - III. 0.5, 1.8, 0.9, 1.6; 2.3, 3.4 = 105 mm - IV. 0.5, 3, 1, 2.3, 3.7, 4.5 = 15 mm. Telo dorsálne vyklenutejší než u samce, vzadu zaokrouhlené. C h e 1i cer y malé, 1, i 2. clánek neozbrojený, na prvním jest jen 5-6 krátkých štetinek, na druhém jsou štetinky pouze kolem zkloubení s clánkem tretím, nužkami. Barva jejich je žlutá s tmavšími skvrnami. Pal p u s je svetle žlutý. s tmavším pruhem na femoru, patelle a tibii. Ozbrojení jeho celkem vetší a výraznejší než u d. T r o c han t e r: vellltr. s 6 dlouhými zuby, z nichž 3. je nejkratší mezi apikálními jsou ješte 3 malé zoubky. Rovnež li zkloubení s trochanterem je nekolik menších zoubku. Apolfysa ozbrojená 1-2 ;zuby. K o 1e n o ventr. lat. s 1 malým zoubkem, ventr. med. se 2 zoubky. Apofysa pouze porostlá chlupy. Hol e n ventr. ozbrojená 5 zuby, z nichž 2. a 4. jsou delší. Apofysa pouze chlupatá. C h o ci i dl o ventr. nese 3 vetší a 6-7 menších zubu. Ostatní morfologické znaky shodné se samcem. Barva tela dors. žlutohnedá s tmavohnedými jemnými teckami. Sedlo zretelné, uvnitr svetlé jako ostatní cást dors. strany, kolem svetleji konturované. Ventrální strana šedobílá, s popelavými skvrnami, kycle zbarvené tmaveji. Nohy barvy rezave žluté jako u samecka. 4

1. P 1a t y b u n u s pa 11 i II u s n. sp. d - Telo S1101'2- COl'pS, en dessuci. - 2. P. b u cep hal u s (C. L. KOCE), ocni hrbolek se slrany - l11ameloll ocuiaire, vu cn profi!. - 3. P. pa 11 i clu s, idem. - -1. P. pa 11 i clu s, makadlo, vnejší strana - pauc -lllachoire, colé cxlcnlc. --- 5. P. pal lid u s, cheiiccra zevnilf' - chéiicerc, colé inlerne. - G. P. P a 11 i clu s, l11akacllo, apofysa na tibii shora - palle l11achoin?, apophyse tibiaie, cn dcssus.. -- 7. P b II C C P hal u s (C. L. KOCE), idcm.

Znaky, jimiž se liší P. pallidus od P. buc~phalus: P. ljallidus Ocní PorosUý po stranách yysoi,yml pravidelnými zoubky. (Obr. 3.) Chelicery: hrbolek: P. buccphalus PorosLlý po stranách jen nízk5'tl1i hrbolky, nepravidelne postavenými. (Obr. 2.) U d mohutné, 2. clánek nese na U d pomerne menší, 2. cunek dors. strane vyvýšeninu s ostrými pouze s nekolika ostr)'mi l1rboll,y, hrbolky. Bana svelle hnedá. (Obr. 5) barvy tmavohnedé až syte cerné. U Q Úplne neozbrojené, hladké. TJ Q 1. clánek dorsálne opalren ostr)'mi hrbolky. Palpus: Mohulný, apofysa na libii konie- Slíblý, apol'y;.:a na libii štíhlú, ;l;< I,á, ki'atší než dvojnáwbná jé'jí šíl'ka lak dlouhá jako širokú. (Obr. 7. (Obr. 6.) Hrbolek na apil\. konci ly. kycle: Ozbrojený 3 zoubk.y. Ncpalrný, hladks. Pomerne krúlké, robustní. Barva Nohy: tela: Delší a tenké. SveLlolmecIá, jenom prední cást Tmavohnedá až cenú c!orsálne a kycle jsou tmavé. 16. Liobunum rotundum (LATR.) - Spousta nedospelých jedincu na kure stromu v aleji z Králíku na "Mariánskou horu". LITERA TURA. 1. J. HADŽl: Opilioni Triglavskoga masiv::!. (P l' i r o ci o s lov 11 c r a z p r a v e 1931.) - 2. J. HADŽI: Beilrag znr Kcnlllnis der Opilioniden Fauna von Slovenien. (Z o o 1. A n z. 1928.) - 3. G. KOLOSV.-í.RY: Díl' \\'cberknechtc Ungarns. (13 u ciap e s t 1929.) - 4. J. KR.-\.TOCHVíL, Sekáci (O p i I i o nes) ceskoslovenské republiky. (P r á c e?iio r. P l' í l' o d o v. S p o lec n o s ti 1934.) - 5. J. KEA TOCHVíL: Prehled zemepisného rozšíl'ení Ilašich sekáctl. (V e cia P l' í l' o dní, 1935.) - 7. C. F. ROEWER, Die Weberknechle der Erde. (J e n a 1923.) - 8. E. SDIO);: Les ArachnicIes dl' France, VII, (O P i I i o nes), (P a l' i s 1879.) - 9. H. STlPPERGER: Biologie u. Verbreilung der Opilioniden l\ordlirols. (lnnsbruck 1928.) - 10. J. ZAVREL: Ein cuer Fundorl von lschyropsalis taunica l\iii.ll. (Z o o 1. A n z. 1930.) - 11. J. ZAVREL: VzÚcn5' nmez. (P r í l' o d a 1930.) RÉSUMÉ, Ce travail contient la liste des Opilions que j'ai trouvés dans la chalne dl' montagnes Jeseníky dans la Moravie du nord, a la hauteur de 800-1490 m s. m. Parmi les especes y découvertes se trouve UD Opilion nouveau, 6

Platybunus palhdus n. sp. Voici les caracteres principaux, dont la species pallidus differe du P. bucephalus (c. L. KOCH): P. pallidus P. bucephalus Mamelon oculaire: La carene est formée de 8 a 10 La care ne est formée de tudenticules assez égaux (fig. 3). longs, presque bercules bas, irréguliers (fig. 2). Chéliceres du mále robustes, le 2e articje du mále relativement plus pear mé en dessus de quelques tites, le 2" article seulement denticules irréguliers, qui sonst avec quelques denticules, couplacés sur une basse proéminen- leur noire. ce. Couleur brun-clair (fig. 5). de la femelle: en dessus le 1e de la femelle: sans denticules article est muni de denticules. sur le 1e et 2e article. Robuste, apophyse tibiale conique, a peine deux fois plus longue que large (fig. 4, 6). Pat t e-m ach o i r e: Mince. apo;jhyse tibiale trois fois plus longue que large (Fig. 7). Mamelon apical sur la rve hanche. Pourvu de 3 denticules (Fig. 1). Peu important, lisse. Relativement courtes, robustes (la longeuer est indiquée dans Ie texte tcheque). Couleur Brun-blanc, ::eu]ement aux en virons du mamelon oculaire plus foncée. Les hanches presque noires, de meme que les trochanters. Pattes; du Plus longues, corps: minces. Presque no're, (chez les dd), ou gris brun;ltre (chez les 99). J'ai trouvé cinq males et deux femelles de cette forme sur le lnont Praded (1492 m s. m.) qui se trouve dans la chalne de mon~ tagnes de Jeseníky eu Moravie septentrionale, CSR. 7