O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009

Podobné dokumenty
O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Profily eliptických galaxíı

Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch

Slunce zdroj energie pro Zemi

Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina

Vzdálenosti ve vesmíru

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

11 milionů světelných let od domova...

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Astronomie, sluneční soustava

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Spektroskopie Vegy. e hc/k BλT. λ 5 1. L =4πR 2 σt 4, (2)

N.G.C. 6822, A Remote Stellar System

Vojtěch Sidorin. Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Praha,

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Extragalaktické novy a jejich sledování

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Virtual Universe Future of Astrophysics?

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Příklady Kosmické záření

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Stručný úvod do spektroskopie


Základní jednotky v astronomii

Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Objev gama záření z galaxie NGC 253

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Numerické simulace v astrofyzice

Historie objevu Hubbleova zákona Vladimír Štefl, ÚTFA, PřF MU

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Kosmické záření a astročásticová fyzika

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace ŘEŠENÍ

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Jak se pozorují černé díry?

V říši galaxií. velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru

Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Úvod. Zatmění Slunce 2006

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Charakteristiky optického záření

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Kosmické záření. Dalibor Nedbal ÚČJF nedbal(at)ipnp.troja.mff.cuni.cz.

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Cesta do nitra Slunce

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Svˇetelné kˇrivky dosvit u

Za hranice současné fyziky

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

6c. Techniky kosmické geodézie VLBI Aleš Bezděk

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

Fyzika I (mechanika a molekulová fyzika NOFY021)

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Temná hmota ve vesmíru

České Vysoké Učení Technické v Praze Fakulta Elektrotechnická. Astrofyzika. Petr Kubašta. Vypracované otázky od Milana Červenky (verze z 14.5.

Systémy pro využití sluneční energie

Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

V říši galaxií. pouhýma očima na celé hvězdné obloze M31, SMC, LMC velké množství galaxií => každý má aspoň jednu ; (ultra)hluboký pohled do vesmíru

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Naše představy o vzniku vesmíru

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny

Zdroje optického záření

ročník 9. č. 21 název

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty

Transkript:

Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 10. duben 2009 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 1 / 22

Před lety... pohyb objektů kolem centra Mléčné dráhy viriálová hmota masery v M 106 jet v M 87 (... ) F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 2 / 22

Detekce černých děr černá díra je charakterizována třemi parametry: hmota, moment impulsu, náboj předpoklad: reálné černé díry nejsou nabité základní metody odhadují hmotu objektu přesná metoda mapuje prostoročas okoĺı objektu lze díry detekovat přímo? F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 3 / 22

Mapování prostoročasu kolem tělesa Mapování gravitačního potenciálu zkoumáme (vypouštíme) testovací částice na Zemi měříme gravimetrem: pružina, volný pád, siderické kyvadlo F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 4 / 22

Popis prostoročasu kolem tělesa Efektivní gravitační potenciál měříme klasicky Schwarzschild V eff v(r), r V eff GM r ( 1 2GM c 2 r + L2 2mr 2 ) ) (c 2 + L2 2mr 2 M = v 2 r 2G ovšem: M m, M hmota kolem F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 5 / 22

Střed Mléčné dráhy v oblacích F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 6 / 22

Infračervené oči ESO R.Genzel & spol. http://www.mpe.mpg.de/ir/gc/ pozorování od roku 1990 vlnové délky: 1.6, 2.2 a 3.8 µm lokalizace díky flare Flare F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 7 / 22

Za mlhou... F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 8 / 22

... a turbulencemi F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 9 / 22

Dráha S2 Gillessen at all.: ApJ, 692, 1075 1109 (2009) běžná hvězda perioda 15 let perinigricon (přídíří) 17 světelných hodin obíhá po elipse F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 10 / 22

Kolem čeho kroužíme? Kĺıčová fakta o galaktickém centru hmota distance (4.31 ± 0.36) 10 6 M 8.33 ± 0.17 kpc Dance F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 11 / 22

Úvahy o centrálním tělesu Schwarzschildův poloměr r s = 2GM c 2 2.95km/M pro 4 10 6 M je r s 10 7 km (100 R = 10 AU) nejbĺıže 17 světelných hodin (=130 AU, Pluto nejdál 50 AU) hustota > 10 3 g/cm 3 hustota pro NS: 10 14 g/cm 3 (voda, Slunce) hustota pro WD: 10 6 g/cm 3 olovo: 11 g/cm 3 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 12 / 22

M 87 srdce kupy v Panně F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 13 / 22

Aktivní jádro M 87 snímek centra z HST přes Hα + [N II] filtr aktivní galaxie výtrysk z jádra jet vzdálenost 15 Mpc v centru je disk F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 14 / 22

Spektroskopie disku M 87 snímek centrálního disku z HST spektrální čáry jsou posunuté v závislosti na tom, kde pořizujeme spektrum posunutí λ je úměrné rychlosti materiálu λ λ 0 = v (v c) λ 0 c F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 15 / 22

Jádro M 87 Harms et al.: ApJ 435, L35-L38 (1994) Faint Object Spectrograf (FOS), 1000 6000 sec odečteno kontinuum přes Hα a [N II] filtr čáry: [O III] 5007 Å, [N II] 6584 Å sklon dráhy 42 ± 5 poziční úhel 1 < θ < 14 hmota centra (2.4 ± 0.7) 10 9 M Kĺıčová fakta o centru M 87 nerozlišený netermální zdroj s jasem koncentrovaným do středu velikost není větší než 1 pc hmota je 10 9 M F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 16 / 22

M 106 Greenhill et al.: ApJ 440 619 627 (1995) vzdálenost 7 Mpc systematická rychlost 472 ± 4 km/s VLBI mapa z rádiové syntézy H 2 O maserů mechanismus vzniku mega-maserů není objasněn F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 17 / 22

Masery v M 106 masery mají izotropní svítivosti 10 2 10 4 L vnitřní poloměr disku je asi 0.15 pc hmota je 10 7 M F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 18 / 22

M 31 F. Hroch (U TFA MU, Brno) Krouz ı me kolem c erne dı ry? 10. duben 2009 19 / 22

Dvojité jádro u M31 Kormedy & Bender: ApJ 522 772 792 (1999) spektroskopie z HST hmota 3 10 7 M druhé jádro: díra nebo hvězdokupa? F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 20 / 22

Spirální metamorfózy co se dvěmi černými dírami? John Dubinski, http://www.galaxydynamics.org/ F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 21 / 22

Reference http://www.physics.muni.cz/~hroch/krouzeni.pdf http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/ phot-46-08.html http://www.galaxydynamics.org/ http://chandra.as.utexas.edu/~kormendy/bhpix.html http://www.mpe.mpg.de/ir/gc F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 22 / 22

1 Úvod 2 Centrum Mléčné dráhy 3 Dynamika hmoty v M87 4 Masery v M106 5 Srážky galaxíı F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 23 / 22