PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023, z toho 51,3 % žen Od roku 2009 evidujeme každoročně pokles obyvatel Z 591 412 obyvatel v roce 2008 klesl jejich počet o 7,7 tis. osob a téměř tolik mělo v roce 2016 město Napajedla V roce 2016 měl kraj 583 698 obyvatel, z toho 51,0 % žen Od vzniku Zlínského kraje ubylo 11 325 obyvatel, tj. 1,9 % Za posledních 5 let ubylo 3 995 obyvatel 2
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Úbytek počtu obyvatel kraje je způsoben migrací a s výjimkou roku 2010 i úbytkem obyvatel přirozenou měnou. Proti roku 2015 klesl počet obyvatel o 978 osob, z toho 647 osob migrací a 331 přirozenou měnou Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 596 000 594 000 592 000 590 000 588 000 586 000 584 000 582 000 580 000 578 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 3
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Během 17 let celkem zemřelo 103 820 obyvatel, to znamená průměrně ročně 6 107 obyvatel (nejvíce v roce 2013 6 354) Živě se narodilo celkem 95 761 dětí, v průměru ročně 5 633 dětí (nejvíce v roce 2008 6 261 dětí) Od roku 2011 zaznamenáváme přirozený úbytek obyvatel Celkem se do kraje přistěhovalo 59 819 obyvatel, vystěhovalo se 63 260 obyvatel Od roku 2009 evidujeme v kraji úbytek obyvatel stěhováním 4
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Živě narození, zemřelí, přistěhovalí a vystěhovalí od roku 2000 až po rok 2016 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 5
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji 6
Pohyb obyvatel ve městech v letech 2012 až 2016 na 1000 obyvatel 7
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Mění se i věkové složení obyvatelstva a zvyšuje se průměrný věk V roce 2000 bylo 98 856 obyvatel ve věku 0 14 let (16,6 %) a 81 355 obyvatel ve věku 65 let a více (13,7 %) V roce 2016 bylo 86 293 obyvatel ve věku 0 14 let (14,8 %) a 113 120 obyvatel ve věku 65 let a více (19,4 %) Průměrný věk obyvatel se neustále zvyšuje a od roku 2000, kdy byl 38,4 let, vzrostl bezmála o více jak 4 roky na 42,7 let v roce 2016. V tomto roce byly ženy průměrně starší od mužů o 3,3 roky. Průměrný věk mužů byl 41,0 let a průměrný věk žen 44,3 let. 8
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Index stáří porovnává velikost seniorské a dětské části populace a počítá se jako poměr počtu osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let v daném časovém okamžiku. (65+/0-14*100) Index stáří byl v kraji v roce 2016-131,1. To znamená, že převyšují senioři nad dětmi. Pro porovnání v roce 2000 byl 82,3. V té době byla situace opačná. V roce 2014 vydal Český statistický úřad publikaci s názvem Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2050. Podle této projekce bude mít kraj na počátku roku 2051 pouze 496 029 obyvatel. 9
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji podle této publikace bude na počátku roku 2051 průměrný věk obyvatel 50,3 let. Je to nejvíce mezi kraji. Index stáří je odhadován 290. Je nejvyšší v mezikrajském srovnání. Ve věkové skupině 0-14 let bude 58 925 dětí, 170 717 obyvatel bude ve skupině 65+ a produktivní skupinu bude tvořit 266 387 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2015 bude v kraji v roce 2051 bezmála o 90 tisíc obyvatel méně. Dětské části populace bude méně o 26 727, produktivní část se zmenší o 122 529 a naopak se zvýší o 60 609 počet seniorů. 10
Věkové složení obyvatelstva Zlínského kraje v roce 2013 a 2050 85 80 75 70 65 60 55 50 45 Věk 40 35 30 25 20 15 10 muži 5 ženy 0 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 Počet obyvatel 11
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Kraj má malý podíl cizinců mezi kraji nejnižší 1,5 %, (8,8 tis. osob) Zastoupení cizinců v populaci se od roku 2011 postupně mírně zvyšovalo až do roku 2015, kdy podíl dosáhl 1,5 %, v roce 2016 je podíl stejný. Z celkového počtu 493,4 tis. cizinců jich nejvíce žije v Praze (14,4 %). Kraj má dlouhodobě druhý nejnižší počet rozvodů na tis. obyvatel 2,1. Počet živě narozených na tis. obyvatel - 10,0 je třetí nejnižší. U zemřelých je to 10,6 ( šestá nejvyšší hodnota). 12
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji V kraji je druhý nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství v ČR 41,8 % v roce 2016 (nejnižší podíl v Hl. m. Praze 41,0 %) V letech 2008 až 2015 byl ve Zlínském kraji podíl nejnižší, v roce 2008 to bylo 27,9 % a podíl narůstal každým rokem. Nejvyšší je dlouhodobě v Karlovarském kraji (64,4 %). Od roku 1991 se ve Zlínském kraji zvýšila naděje dožití mužů o 6,8 let a naděje dožití žen o 5,7 let. Muž, který se ve Zlínském kraji narodil v roce 2016, by se mohl dožít 75,5 let, žena narozená v kraji v minulém roce 82,2 let. Nejdelší naději dožití mají lidé v Praze, naopak nejméně příznivé výsledky vykazuje Ústecký kraj. Hodnoty Zlínského kraje v mezikrajském srovnání řadí kraj u mužů na 11. a u žen na 6. místo. 13
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 má kraj nejvyšší podíl rodáků mezi kraji 53,0 %. Obec s nejvyšším podílem rodáků je Strání, kde tzv. rodáci tvoří 78,4 % obyvatel. 14
Mzdy Podle výsledků strukturálního šetření mezd zaměstnanců dosáhla průměrná mzda pracovníka ve Zlínském kraji v roce 2016 celkem 26 246 Kč. U mužů 29 317 Kč, u žen 22 499 Kč. Medián měsíční mzdy (mzda uprostřed mzdového rozdělení) činil 23 363 Kč. U mužů 25 749 Kč, u žen 20 363 Kč. Ve srovnání s ostatními kraji byla 3. nejnižší. Nižší mzdu měli pracovníci v Olomouckém a Karlovarském kraji. Rozdíl mezi nejnižší mzdou v Karlovarském kraji a Zlínskou byl 1 240 Kč. Naopak 11 685 Kč dělilo výši mzdy mezi Zlínskou a mzdou, kterou měli zaměstnanci v Hl. městě Praze. 15
Mzdy Od roku 2002 se mzda zvýšila bezmála o 10 000 Kč. Proti roku 2015 se průměrná měsíční mzda zvýšila o 1 692 Kč (o 1 816 Kč u mužů a o 1 625 Kč u žen). Mzdy mužů v kraji jsou dlouhodobě vyšší než mzdy žen, rozdíl mezi nimi se meziročně dále zvýšil. V roce 2015 byla průměrná mzda žen ve Zlínském kraji nižší o 6 627 Kč, v roce 2016 byl rozdíl již 6 818 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda ve Zlínském kraji celkem (Kč) v letech 2002 až 2016 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 muži ženy 16
Mzdy Výsledkem strukturálního šetření mezd není jen průměrná mzda, na kterou zpravidla nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, ale také medián mzdy. Medián ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (právě stejný počet mezd je vyšších i nižších než medián) a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy ve Zlínském kraji v roce 2016 dosáhl částky 23 363 Kč (25 749 Kč u mužů a 20 363 Kč u žen). Rozdíl výše průměrné mzdy a mediánu mezd činil 2 883 Kč. 17
Mzdy Mezikrajské srovnání úrovně průměrné mzdy a mediánu mzdy v roce 2016 je obsahem grafu. Medián mzdy ve Zlínském kraji byl mezi kraji 3. nejnižší. 40 000 35 000 30 000 Průměr ČR 24 934 Kč Průměr ČR 29 061 Kč 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Průměrná hrubá mzda Medián mzdy 18
řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 36 159 41 208 21 833 17 947 18 924 16 415 16 874 24 275 24 045 24 733 23 310 23 897 29 394 49 492 32 134 62 246 Mzdy Nejvýraznější mzdová diference mezi kraji ČR v rámci jedné kategorie zaměstnání byla v roce 2016 u mezd řídících pracovníků. Zaměstnanci zařazení do této třídy v Hl. městě Praze pobírali měsíčně hrubou mzdu 81 616 Kč, zaměstnanci v Karlovarském kraji pouze 44 714 Kč, tedy o téměř 37 tisíc Kč méně. 70 000 60 000 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v roce 2016 Zlínský kraj Česká republika 50 000 40 000 Kč 30 000 20 000 10 000 0 19
Nezaměstnanost Vývoj za posledních 5 let: pokles počtu uchazečů o 9 570 osob snížení podílu nezaměstnaných osob z 9,35 na 4,92 %, přitom výraznější pokles u mužů (z 10,45 na 4,98 %) ve struktuře nezaměstnaných se snížil podíl absolventů a mladistvých (z 7,8 na 5,1 %), mírně vzrostl podíl občanů se zdravotním postižením (z 15,6 na 16,6 %) pokles počtu uchazečů ve všech věkových skupinách, nárůst pouze u 60 letých a starších průměrný věk uchazeče se zvýšil z 39,5 na 42,6 let počet dlouhodobě nezaměstnaných (více než 12 měsíců) se snížil o 4,6 tis. na 6 427 osob průměrná délka evidence klesla z 516 na 328 dnů 20
Životní podmínky rodin Výběrové šetření Životní podmínky je národním modulem šetření EU-SILC a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření proběhlo na jaře 2016, hlavní výsledky mapují výši a složení příjmů domácností v kraji v roce 2015, doplňující šetření o subjektivních názorech, materiálním nedostatku jsou spojeny s rokem 2016, tedy s dobou dotazování. 21
Životní podmínky rodin Průměrný čistý roční peněžní příjem domácnosti kraje v přepočtu na osobu se meziročně zvýšil z 139,5 tis. Kč na 143,9 tis. Kč a mezi kraji byl druhý nejnižší. Nižší čisté roční peněžní příjmy měly domácnosti v Moravskoslezském kraji a to o 2,3 %. Od celorepublikové hodnoty byly příjmy domácností Zlínského kraje o 20,9 tis. Kč nižší. Průměrný čistý měsíční příjem na osobu se zvýšil z 11 621 Kč na 11 994 Kč. 22
Životní podmínky rodin Nejvíce domácností, a to téměř polovina, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč. U 5,9 % domácností nepřesáhl měsíční příjem na osobu přes 6 000 Kč. 2,0 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu přesahoval 30 tisíc Kč. Z šetření taktéž vyplývá, že třetina domácností se skládá ze dvou osob. Jednočlennou domácnost tvoří 22,1 % domácností, což je nejméně mezi kraji ČR. Bezmála polovinu domácností tvoří úplné rodiny čisté a skoro 17 % úplné rodiny smíšené. Další početnou skupinou (15,4 %) jsou domácnosti s jednotlivcem, které tvoří ženy. 23
Životní podmínky rodin Bezmála v jedné čtvrtině všech domácností je v čele rodiny osoba ve věku 35-44 let. Skoro polovina osob v čele domácnosti je vyučena nebo má nižší střední vzdělání a 9,9 % má základní či neukončené vzdělání. Jednu třetinu domácností tvoří důchodci bez pracujících členů. Bezmála 20 % domácností žije v manželství s trváním 36 let a více. Nejvíce domácností v kraji (55,7 %) žije v rodinném domě a 47,8 % ve vlastním. Čtvrtina domácností žije v bytě, který je v jejich vlastnictví, 6,4 % v družstevním a 12,7 % v pronajatém. 24
Životní podmínky rodin Více jak 30 % domácností žije v bytě o velikosti 60 80 m 2 a 34,40 m 2 je průměrná plocha na osobu v kraji. Výdaje domácností činily v průměru 5 239 Kč na domácnost a měsíc. V nákladech na bydlení tvořily největší podíl náklady na elektřinu (28,7 %) a dále pak náklady za plyn z dálkového zdroje (23,5 %), nájemné (17,5 %), teplo a teplá voda (9,9 %), vodné a stočné (9,9 %), ostatní služby (5,1 %) a tuhá a tekutá paliva (5,4 %). Odcestovat na týdenní dovolenou mimo domov si nemohlo dovolit 27,4 % domácností, jíst obden maso 5,9 % a dostatečně vytápět byt 1,4 % domácností. Neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč by nemohla zaplatit necelá čtvrtina domácností. 25
Životní podmínky rodin Dle zjišťovaných subjektivních názorů jen 8,4 % domácností vychází se svým příjmem snadno nebo velmi snadno. Různou míru obtíží uvádí 86,6 % domácností, z toho s velkými obtížemi vychází s rozpočtem 5,0 %, s obtížemi 15,9 % domácností a s menšími obtížemi 43,7 % domácností. Ve srovnání s ostatními kraji je ve Zlínském druhý nejnižší podíl domácností, pro které náklady na bydlení nepředstavují vůbec zátěž 5,6 %. Nižší podíl domácností mají v Plzeňském kraji. 26
Životní podmínky rodin 27
Vzdělání populace v kraji Z údajů o nejvyšším ukončeném Z údajů o nejvyšším ukončeném vzdělání ze SLDB v roce 2011 vyplývá, že nejpočetnější skupinu ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva staršího 15 let v kraji (více než třetinu) tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení), následovaly osoby s úplným středním vzděláním (s maturitou). Poměrně vysoké procento obyvatel necelá pětina měla pouze základní vzdělání. Ve vzdělanosti obyvatel přetrvávají rozdíly mezi muži a ženami. Muži vykázali vyšší vzdělanost především u středního vzdělání vč. vyučení bez maturity (43,7 %), ženy naopak u úplného středního vzdělání s maturitou (28,7 %). Vysokoškolské vzdělání mělo 12,2 % mužů a 10,4 % žen. 28
% Vzdělání populace v kraji Graf 2.4 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje ve věku 15 a více let Obyvatelstvo v okresech kraje ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání 100 80 60 40 20 0 celkem z toho ve věku 25 29 let celkem z toho ve věku 25 29 let celkem z toho ve věku 25 29 let celkem okres Kroměříž okres Uherské Hradiště okres Vsetín okres Zlín z toho ve věku 25 29 let základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské 29
Vzdělání populace v kraji Ve vysokoškolském vzdělání převládají ženy Nejoblíbenějším oborem u žen byla příprava učitelů a pedagogika, dále pak zdravotní a sociální péče, společenské vědy a vědy o lidském chování a humanitní vědy Nejrozšířenějším oborem u mužů byly technické vědy a technické obory. Druhým oborem v pořadí byla architektura a třetím zemědělství, lesnictví a rybářství 30
Vzdělání populace v kraji Zastoupení mužů a žen ve věku 25 29 let ve Zlínském kraji s vysokoškolským vzděláním ve vybraných oborech muži ženy obyvatelstvo ve věku 25 29 let s VŠ vzděláním příprava učitelů a pedagogika umění humanitní vědy společenské vědy a vědy o lidském chování obchod, řízení a správa právo vědy o neživé přírodě technické vědy a technické obory architektura a stavebnictví zemědělství, lesnictví a rybářství zdravotnictví a sociální péče 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 % 31
Děkuji za pozornost ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz