Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin
Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport v apoplastu Radiální transport v symplastu
Apoplastická a symplastická transportní cesta
Zvláštnosti apoplastické transportní cesty Může být omezena nejen endodermis, ale také exodermis (u některých druhů). Může někdy vést až do středního válce: -mladé části kořene bez endodermis -v místě prorůstajících bočních kořenů - propustná místa v endodermis
Zvláštnosti symplastické transportní cesty Přechod přes PM pouze jednou dále přes plasmodesmata Tok vody a iontů přes buňky a plasmodesmata je pasivně difuzí po směru transpiračního toku Plasmodesmata selektivní přenos nízkomolekulárních látek Otevírání a zavírání regulováno, počet může velmi kolísat
Struktura plasmodesmat
Typy transportu na dlouhé vzdálenosti
Transport iontů na dlouhé vzdálenosti Transport v xylému - aktivní transport do apoplastu Transport ve floému - aktivní transport do sítkovic naplňování lýka Možná výměna iontů mezi xylémem a floémem (důležité např. pro vývoj plodů)
Schéma transportu iontů do xylému
Transport iontů v xylému Transport iontů z xylémového parenchymu do vodivých elementů xylému Aktivní proces za účasti ATPáz na PM, převážně iontovými kanály Proces naplňování je regulován nezávisle na příjmu v buňkách kortexu zajištění selektivity Kořen je schopen vytvářet v xylému tlak kořenový vztlak
Faktory ovlivňující rychlost exudace a složení xylémové šťávy Aktivita transportu: pokles vodního potenciálu ve stélé > zrychlení toku vody do této části > zvýšení tlaku v xylému (může se projevit jako gutace) Hydraulický odpor kořenů Dostupnost živin a vody v prostředí Zvýšení teploty více ovlivňuje rychlost celkového toku než koncentraci iontů ve xyl. štávě změny však mohou nastat v zastoupení iontů (K x Ca)
Vliv rychlosti transpirace na příjem živin a transport do xylému
Vliv vnější koncentrace živin na složení xylémové šťávy
Koncentrace iontů v xylému a floému
Změny složení xylémové štávy v průběhu transportu Výměnná adsorpce iontů -na buněčných stěnách vodivých elementů a sousedících buněk např. parenchymu Resorpce iontů -příjem do živých buněk podél transportní cesty výživa buněk, zásoby, ale také ochrana listů (např. snížení konc. Na + ) Sekrece iontů - uvolňování zásob
Transport ve floému Transport v živých buňkách na základě hromadného toku vody nasávaného do buněk v místě naplňování Hlavním místem transportu minerálníchživin do lýka je stonek Mobilita minerálních živin v lýku: -vysoká K, Mg, P, S, N, Cl -střední Fe, Zn, Cu, B, Mo -nízká Ca, Mn
Mimokořenový příjem živin - listy Absorbce přes průduchy -málo časté, kvantitativně nejasné Absorbce přes kutikulu - častější avšak velmi různě efektivní Důležitá možnost pro rychlou korekci nedostatku živin u kulturních plodin
Průduchy listů jako místo vstupu živin
Průduchy listů jako místo vstupu živin Příjem živin hlavně v plynné formě (NH 3, SO 2, NO 2 ) Uvolňování minerálních i organických látek (NH 3,H 2 S)
Kutikula listů jako místo vstupu živin
Problémy s aplikací živin na list Pomalá absorbce Stékání po hydrofobním povrchu Spláchnutí srážkami Rychlé osychání za suchého počasí Omezená možnost retranslokace (u některých živin) Přijato cca 10% aplikovaných živin
Ztráty živin vymýváním z listů Vymývání z apoplastu Vymývání z poškozených částí Zrychleno zejména u starších listů Důležitá součást cyklování živin zejména v lesních ekosystémech
Minerální výživa masožravých rostlin Rostliny přijímají min. živiny z půdy a jsou schopny tak plně pokrýt svoje nároky Mají specializované orgány na chytání živočišné kořisti Doplňují chybějících živiny z kořisti, nepokryje to však celou potřebu rostliny Pravděpodobně je to adaptace na extrémně nepříznivé podmínky vlhkých a kyselých půd