P Ř Í L O H Y
Příloha č. 1 Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků, které jsou předměty ochrany Ptačí oblasti Orlické Záhoří, v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu Ptačí oblast (PO) Orlické Záhoří byla vymezena nařízením vlády č. 532/2004 Sb. ze dne 29. září 2004. Předmětem ochrany této PO je populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotop. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše jmenovaný druh v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populace tohoto druhu ve stavu příznivém z hlediska jeho ochrany. 1. Odborné a věcné zdůvodnění cílů a způsobů péče Souhrn doporučených opatření, ve formě přílohy k plánu péče o CHKO Orlické hory, slouží k naplnění cíle ochrany PO, tedy k zachování populace chřástala polního v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu. Za tímto účelem směřují opatření k zajištění kvalitních biotopů využívaných výše uvedeným druhem na dostatečně velkých plochách a dále upozorňuje na další faktory, které by mohly mít negativní dopad na předmět ochrany této PO. 1.1. Předmět ochrany 1.1.1. chřástal polní (Crex crex) Chřástal polní je tažný druh. Do České republiky se vrací ze svých zimovišť v rovníkové a jižní Africe na konci dubna až v květnu. Ihned po obsazení vhodných hnízdních lokalit se samci začínají ozývat a vytrvale volají svým typickým hlasem především v noci a navečer. Jelikož žijí velmi skrytě, jejich volání je prakticky jediná možnost, jak lze jejich výskyt zjistit. Chřástalí volání obvykle ustává v průběhu července, v srpnu dospělí ptáci pelichají a dva týdny nejsou schopni letu, od konce srpna do října se ptáci vracejí na zimoviště. Druh je zranitelný po celou dobu své přítomnosti na hnízdišti. Hnízdní biotop druhu v našich podmínkách představuje bylinná vegetace, jejíž výška by měla optimálně přesahovat 20 cm a současně by neměla být příliš hustá, aby se v ní mohl bez obtíží pohybovat. Z tohoto důvodu chřástalovi polnímu nejvíce vyhovují každoročně kosené kulturní louky (ale i nepravidelně obdělávané a dlouhodobě nekosené, pokud nejsou příliš husté). Kromě travních porostů obsazuje řídce i polní kultury, zejména pak jeteliště. Dalším důležitým faktorem je přítomnost mokřin a pramenišť. Vyhledávaným prostředím jsou prameništní louky s rozptýlenými keřovými vrbami. Chřástal polní je sukcesivně polygamní druh. Samec po obsazení teritoria láká svým voláním samici, tráví s ní však pouze 7 10 dní. Po snesení prvních vajec samec samici opouští a přelétá na jinou, často i velmi vzdálenou lokalitu. Samice hnízdí obvykle dvakrát ročně, zejména v nižších polohách. Ve vyšších polohách, kde k hnízdění dochází později, umožňují klimatické podmínky v některých letech pouze jediné hnízdění. V případě brzkého zničení hnízda následuje náhradní snůška. Samice snáší 7 12 vajec, na kterých sedí 16 19 dní a následující dva týdny vodí mláďata. Ve stáří 34 38 dní jsou mláďata vzletná. V potravě druhu převažuje drobný hmyz a jeho larvy, měkkýši a pavoukovci, v malé míře se živí i zelenými částmi rostlin, případně semeny. 1.2. Stav ptačí oblasti z hlediska předmětu ochrany Tato kapitola podává přehled stavu PO z hlediska předmětného druhu a naplnění jeho biologických nároků. Svým členěním kapitola navazuje na předchozí kapitolu, která podává popis obecných nároků tohoto druhu.
1.2.1. chřástal polní (Crex crex) Počet volajících samců v PO se udržuje na 30 40 (s kolísáním mezi 15 50). Počet obsazených hnízdišť kolísá mezi 10 20. Ačkoli dochází k výkyvům mezi jednotlivými sezónami, dlouhodobě lze populaci zhodnotit jako stabilní. V oblasti obsazuje především extenzivně obhospodařované trvalé travní porosty, neobhospodařované louky v údolní nivě, mokřiny a prameniště. Stanoviště svými podmínkami velmi dobře odpovídají potřebám chřástala polního. Důležitým faktorem je přítomnost mokřin a pramenišť, kterých je v poslední době dostatek i díky dožívajícímu melioračnímu systému, který v některých místech přestal louky odvodňovat, ale naopak vyvádí vodu na povrch, a je předpoklad, že se rozloha zamokřených ploch bude rozšiřovat tak, jak budou meliorační stavby dožívat a ztrácet funkčnost. Kromě přítomnosti mokřin a pramenišť má zásadní význam i extenzita hospodářského využití prováděná uživatelem pozemků. Stav nejčastějších stanovišť chřástala polního lze označit jako vyhovující, i když část vhodných hnízdišť bývá každoročně v průběhu hnízdního období vysečena. Uspokojivý stav nastal zejména díky částečně upravovanému hospodaření a aktivitám patronátní skupiny pro výzkum ptáků, která po dohodě s hospodařícím subjektem individuálně chrání vybraná hnízdiště. V případě efektivnějšího využívaní dotačních titulů zohledňujících výskyt chřástala polního a eliminaci negativních jevů (např. vysečení obsazených hnízdišť) lze předpokládat udržení stavů při horní hranici odhadů. Po ukončení seče (srpen-říjen) potřebují mláďata pro svůj vývoj a dospělí ptáci pro pelichání vhodné lokality, které jsou lokalizovány jinde než hnízdiště. V PO jsou to nivní louky řeky Orlice a potoků, rezervace (především PR Bedřichovka) a ohrazená prameniště. Při vhodných úpravách a údržbě těchto stanovišť a rozšíření ohrazených pramenišť je možno i tato stanoviště hodnotit pro danou populaci jako vyhovující. Potravní stanoviště jsou podobně jako hnízdní lokality vázána na nekosené louky s mokřinami a prameništi. Při zachování dostatečné rozlohy těchto stanovišť (2 5 ha na 1 hnízdící pár) lze zhodnotit potravní stanoviště jako vyhovující. Problémem v PO se v posledních letech zdokonalováním zemědělské techniky stává synchronizované intenzivní sečení a pastva některých vhodných stanovišť v druhé polovině června a začátkem července, kdy je zakládáno druhé hnízdění chřástalů. 1.3. Optimální způsoby využívání ptačí oblasti 1.3.1. Vhodné způsoby využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů Optimální využití PO vzhledem k chřástalovi polnímu je závislé především na vhodně zvoleném způsobu ochrany hnízdišť a s tím souvisejícím zvolení vhodného způsobu hospodaření v klíčových biotopech vedoucím ke zlepšení jejich stavu. V PO Orlické Záhoří se jedná o luční biotopy, zejména o obhospodařované louky a pastviny. Důležitými stanovišti jsou i hnízdiště umístěná v rezervacích, v ohrazených prameništích na pastvinách a ve vlhkých nivních loukách řeky Orlice, což je zhruba 25 % hnízdních lokalit v PO Orlické Záhoří. Optimální způsob hospodaření v těchto biotopech by měl být charakterizován pravidelnou údržbou zamezující mimo jiné zarůstání prostředí dřevinami, zabráněním nadměrné fragmentace krajiny novými výsadbami dřevin, nepoužíváním chemie a v případě podmáčených lučních porostů s prameništi přiměřenými vodohospodářskými zásahy směřujícími k udržení vhodného prostředí pro cílový druh (tj. udržet louky ve stavu podmáčenosti, ale zabránit jejich zaplavení). Na zemědělsky obhospodařovaných loukách a pastvinách je zásadní odložení seče a pastvy na hnízdních stanovištích až po ukončení hnízdění chřástalů, optimálně až po 15. 8. Ke vhodným způsobům využívání PO, které se přímo i nepřímo podepisují na kvalitě biotopů předmětu ochrany, patří také usměrňované sezónní sportovně-rekreační aktivity v hnízdním období a kontrolovaný rozvoj zástavby v blízkosti lokalit s pravidelným výskytem předmětu ochrany.
1.3.2. Vhodné způsoby využívání PO s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou předmětem ochrany PO K dalším aktivitám, které mohou mít přímý pozitivní vliv na jedince a populaci chřástala polního patří: - individuální ochrana a značení aktuálních hnízdišť (pozdní sečení aktuálně obsazených lokalit po vyvedení mláďat) - vhodný způsob seče (vždy od středu k okrajům louky, ne od kraje ke středu) - regulovaná pastva (redukce počtu pasených kusů na jednotku plochy, pozdější pastva klíčových stanovišť po polovině srpna) - ochrana a údržba zemědělsky nevyužívaných nivní luk a zřizování ohrazení proti pastvě na prameništích 1.4. Aktuální stav využívání území ptačí oblasti 1.4.1. Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů Ptačí oblast Orlické Záhoří je silně ovlivněna zemědělským hospodařením a v menší míře i turistikou a rekreací. V 70. letech minulého století proběhly na většině území rozsáhlé pozemkové úpravy (meliorace, scelování luk), jejichž cílem bylo odvodnit území a vytvořit velké plochy zemědělské půdy. Tyto zásahy kompletně změnily tvář místní krajiny. Zemědělská půda byla zčásti zorněna a zčásti využívána jako intenzívně obhospodařované louky a pastviny. Napřímena a zatrubněna byla také řada menších vodních toků. Napřímené toky začaly na některých místech ohrožovat území erozí. Zásahy do krajiny razantně snížily druhovou pestrost a početnost živočišných i rostlinných druhů. Nadměrné hnojení podpořilo rozvoj zvláště nitrofilních druhů synantropních rostlin. Z těchto důvodů je většina lučních porostů kulturních a mezofilního charakteru a relativně jednotvárná. Přes tyto zásahy zůstaly v prostoru ptačí oblasti zachovalé ostrovy původních rostlinných společenstev (Bedřichovka, Trčkovská louka, niva Divoké Orlice), které jsou důležitou součástí zdejší krajinné mozaiky a rezervoárem rostlinných i živočišných druhů pro celé území. V současné době probíhají revitalizační opatření k nápravě uvedených nežádoucích jevů. Se změnami socioekonomických poměrů, které postupně probíhaly od počátku 90. let minulého století, se zemědělská výroba v území soustředila výhradně na velkochov masného skotu a na udržování krajiny. V celé oblasti hospodaří velký zemědělský subjekt (Ing. Ondřej Hulc družstvo EKOLIFE), který při své činnosti využívá extenzivní ekologické techniky. Orná půda byla přeměněna na trvalé travní porosty, které jsou spolu s bývalými loukami většinou střídavě spásány a koseny. Větší zamokřené pozemky, které nelze sklízet mechanizací, zůstávají nepokosené, případně jsou koseny bez použití těžší mechanizace v rámci dotačních titulů. Ve vybraných případech pevné ohrazení zabraňuje vstupu pasoucího se dobytka na tyto zamokřené plochy. Cílený management zemědělského využívání vhodný pro chřástala je zaveden jen na vybraných plochách. Je velký tlak přizpůsobovat zemědělské hospodaření dotační politice státu spojené s výběrem finančně výhodných a pracně nejméně náročných titulů. 1.4.2. Aktuální stav využívání PO činnosti s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou předmětem ochrany PO V roce 2004 přihlásil uživatel pozemků část travních porostů do agroenvironmentálního programu (AEO) pro chřástala polního (se sečí po 15. 8.) a část do programu extenzivního obhospodařování (s posunem seče po 15. 7.). Bohužel podstatná část pozemků vybraná hospodařícím subjektem pro tyto dotační programy nebyla zvolena ideálně (AEO pro chřástala byla využita pouze na některých suboptimálních lokalitách) a hnízdní stanoviště chřástalů na nich byla zaznamenána jen sporadicky. Výsledky monitoringu prováděného
patronátní skupinou pro výzkum ptáků v PO naznačují, že v letech 2004 2012 bylo těmito programy ochráněno maximálně 12 % hnízdišť. Od roku 2011 začala patronátní skupina vybraná nechráněná hnízdiště chřástalů individuálně označovat. Vymapované lokality (plocha 3-5 ha), kde byl chřástal na začátku sezóny opakovaně zaznamenán a předpokládá se hnízdění, byly označeny obarvenými tyčkami a po dohodě s uživatelem pozemků na těchto lokalitách bylo odloženo sečení až do doby předpokládaného vyvedení mláďat chřástala. Opatření se ukazuje jako úspěšné a v posledních dvou letech se podařilo snížit předpokládané ztráty hnízdišť vysečením z 56 % na 20 %. Další činnosti s přímým vlivem na jedince a populaci předmětu ochrany: - v některých lokalitách dochází k sečení lučních porostů v nevhodném termínu (druhá polovina června) a nevhodným způsobem (od okrajů ke středu; příliš rychle a synchronně na velkém území) - vlivem postupující sukcese nebo změny využití lučních porostů může docházet v některých lokalitách k úbytku vhodných stanovišť pro chřástala polního (například začínající zarůstání keřovými vrbami v některých částech nivy podél břehů Orlice) - v území jsou nadpočetné stavy především jelení zvěře a některých predátorů (liška), které dále umocňují negativní vlivy zemědělského hospodaření - v území dříve využívaném předmětem ochrany dochází či je plánována výstavba nových zástaveb a areálů s navazující celoroční činností a okolní infrastrukturou (sjezdovky apod.) 1.5. Činnosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatření Následující tabulka podává přehled a základní charakteristiku činností, aktivit a jevů na území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou předmětem ochrany PO. Činnost, jev, aktivita 1.5.1. Nevhodný termín a technologie péče o trvalé travní porosty 1.5.2. Úbytek lučních porostů (vývoj sukcese na otevřených plochách) 1.5.3. Nadpočetné stavy jelení zvěře a predátorů 1.5.4. Realizace rozsáhlých investičních záměrů velkoplošný zábor biotopů, umisťování nových staveb 1.5.5. Rušení sportovně rekreačními aktivitami Ovlivněný druh Časová specifikace Prostorová specifikace chřástal polní v době lokálně hnízdění a (některé louky) vodění mláďat (V VIII) chřástal polní celoročně lokálně (některé louky) chřástal polní celoročně celoplošně v PO chřástal polní celoročně celoplošně v PO chřástal polní celoročně celoplošně v PO Významno st kritický faktor vysoce významný faktor významný faktor potenciálně kritický faktor významný faktor 1.5.1. Nevhodný termín a technologie péče o trvalé travní porosty Kosení lučních porostů a intenzivní pastva v období od května do poloviny srpna před hnízděním a v průběhu hnízdění chřástala působí dočasnou likvidaci hnízdních biotopů a přímou likvidaci hnízd, hnízdících jedinců a mláďat. Rizikem je intenzifikace obhospodařování luk spojená s posouváním agrotechnických lhůt směrem k dřívějším senosečím a sklizní
rozsáhlých ploch v jednom termínu. Problémem je zejména použití moderní mechanizace, která umožňuje rychlejší kosení na velkých plochách v krátkém období. Negativně působí také kosení od okraje pozemků k jeho středu, při němž hrozí přímá likvidace samic sedících na snůškách či mláďat. Podle publikovaných výzkumů uhyne při kosení od krajů pozemku k jeho středu až 60% přítomných mláďat. Dalším rizikovým faktorem je intenzivní pastva způsobující degradaci biotopů (redukce hustoty a výšky vegetace spasením a podupáním), úbytek vhodného hnízdního prostředí, ale i riziko přímého rozšlápnutí hnízd. Nežádoucí je také neregulovaný vstup dobytka na mokřadní plochy, které by jinak sloužily jako refugium pro rodinky chřástala polního. 1.5.2. Úbytek lučních porostů (vývoj sukcese na otevřených plochách) Vhodné je zachování lučních porostů minimálně v současné rozloze (tj. minimálně 80% PO). Problémem mohou být změny druhů pozemků (např. zalesňování), nebo změny využití luk (na intenzivní pastviny, které jsou pro chřástala polního nevhodné). Problematické je také ponechání neudržovaných lučních lokalit přirozené sukcesi a jejich postupné zarůstání. 1.5.3. Nadpočetné stavy jelení zvěře a predátorů Nadměrné stavy jelení zvěře mohou mít za následek degradaci vhodných okrajových lučních biotopů nevyužívaných pro zemědělské hospodaření, vhodných jako refugia pro chřástala polního. Při vyšších stavech jelení zvěře není zanedbatelné ani riziko přímého zničení hnízd na zemi hnízdících ptáků rozšlápnutím snůšky. Dlouhodobý nárůst populace šelem (liška, kuna) má za následek zvýšené riziko pro ptačí druhy hnízdící a pohybující se na zemi včetně chřástala polního. 1.5.4. Realizace rozsáhlých investičních záměrů velkoplošný zábor biotopů, umisťování nových staveb Výstavbou rekreačních a sportovních areálů či realizaci jiných rozsáhlých investičních záměrů často dochází k velkoplošnému záboru mnohdy cenných biotopů. Prosazování nové stavební činnosti a investic na zelené louce ohrožuje předmět ochrany nejen fragmentací biotopů, zatížením širšího okolí při budování doprovodné infrastruktury, ale také nárůstem přímého vyrušování v důsledku samotné stavby nebo následného provozu. Příkladem může být např. plánované vybudování nového lyžařského areálu v oblasti Jadrné nebo rozšiřování sportovního areálu v oblasti Bedřichovka, kde vybudování lyžařských areálů předmět ochrany neohrozí přímo svým provozem (v zimě), ale předmět ochrany může být ohrožen budováním doprovodných staveb. Přímý negativní vliv na chřástala polního může mít i jakýkoliv další rozvoj stavební činnosti v chřástalem využívaných lokalitách. Většinou se jedná o další rozšiřování stávající zástavby či přímo umísťování nových staveb do volné krajiny. 1.5.5. Rušení sportovně rekreačními aktivitami V poslední době je zaznamenáván čím dál větší zájem o konání různých sportovněrekreačních aktivit na území PO. Jedná se především o hromadné turistické akce, survivalové a outdoorové aktivity, nárůst pěší a cyklo turistiky. Některé výše uvedené aktivity mohou negativně ovlivňovat předmět ochrany, pokud se konají v období rozmnožování. 2. Plán opatření 2.1. Dlouhodobý plán opatření Realizace níže uvedených opatření je nezbytná pro zachování jedinců a populací a obnovu ekosystémů významných pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO. Navrhovaná doporučená opatření slouží jako podkladový materiál pro zajišťování péče o PO a výkon státní správy příslušných OOP na území PO.
2.2. Zajištění požadavků druhů, které jsou předmětem ochrany Ke každé aktivitě z kapitoly 1.5. (činnosti, aktivity a jevy na území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou předmětem ochrany PO) byla vypracována následující ochranná opatření. 2.2.1. Vhodné obhospodařování trvalých travních porostů Popis opatření: V oblastech nejčastějšího výskytu chřástala (viz kap. 2.4. a obr. 3.3) po dohodě s hospodařícími subjekty omezit intenzivní pastvu dobytka v období inkubace snůšek a sezení na hnízdech (konec května až konec července) a odsunout kosení až do doby po vyhnízdění (tj. po polovině srpna). Na lokalitách, kde se provádí či bude provádět kosení dříve, je z hlediska ochrany druhu vhodné kosit po menších plochách tak, aby mezi nimi stále zůstávaly určité plochy vhodných biotopů s vyšší vegetací pro únik chřástalů. Není vhodné při kosení používat souběžně pracující řady více strojů a rychlost kosení je třeba přizpůsobit maximální únikové rychlosti potenciálně přítomných dospělců nebo rodinek chřástalů (maximálně 6-8 km/hod). Doporučuje se kosit z centra kosené lokality k okrajům nebo postupovat v pruzích od jednoho konce lokality k druhému, ale nikdy od okrajů plochy do centra, aby případně přítomní chřástali měli možnost úniku. Je vhodné nezakládat trvalé pastviny v oblastech nejčastějšího výskytu chřástalů, nezačínat pastvu na lokalitách v tom roce již chřástalem obsazených (případně vymezit ohrazením plochu o velikosti 3 5 ha vymapovanou jako hnízdiště chřástala a pást na zbytku lokality). Na pastvinách je vhodné oplocovat podmáčené plochy v okolí vodotečí a pramenišť, po vyhnízdění a ukončení pelichání chřástalů před migrací (nejlépe až v říjnu) je vhodné v případě nadměrného zarůstání těchto lokalit zajistit jejich seč, případně odstranění náletových dřevin a odklizení biomasy. Na zamokřených plochách přiměřenými vodohospodářskými zásahy udržovat vhodný stav pro cílový druh (tj. udržet louky ve stavu podmáčenosti, ale zabránit jejich zaplavení). V oblastech nejčastějšího výskytu chřástala vyloučit mulčování a podporovat vstup do AEO programu zaměřeného na ochranu tohoto druhu. Pro ochranu předmětu ochrany je důležité provádět systematický, pravidelný a dlouhodobý monitoring chřástala polního. Podrobné sezónní mapování je nezbytné při individuální ochraně hnízd chřástalů. 2.2.2. Udržení rozlohy luk Popis opatření: Pravidelným a řízeným obhospodařováním bránit sukcesi dřevin na lučních porostech s výskytem chřástala, nezalesňovat ani potenciální lokality vhodné pro jeho výskyt. Nežádoucí je i neuvážená výsadba vyšších dřevin na loukách s výskytem chřástalů, například ve formě nových koridorů, které z hlediska chřástala nadměrně fragmentují krajinu. Nezakládat trvalé pastviny v oblastech nejčastějšího výskytu předmětu ochrany. Vstřícnou komunikací, nabídkou dotačních titulů a finančních náhrad motivovat a zainteresovat hospodařící subjekty k ochraně cílového druhu. 2.2.3. Regulace stavů zvěře Popis opatření: Ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti, vlastníky pozemků a nájemci honiteb prosazovat snížení nadměrných stavů jelení zvěře a predátorů pozemních druhů ptáků (liška, kuna). Omezovat přikrmování a vnadění zvěře v oblastech nejčastějšího výskytu předmětů ochrany.
2.2.4. Zohlednění nároků druhů při plánování a realizacích staveb a záměrů Popis opatření: Pečlivě zvažovat jakékoliv stavební záměry na území PO. V místech s historickým, aktuálním i potenciálním výskytem předmětu ochrany v maximální možné míře zachovat druhy pozemků, způsoby jejich využívání a nezastavěnost těchto lokalit. U stávajících staveb a areálů vyhodnotit jejich vliv na předmět ochrany PO a využít zjištěné skutečnosti při jednáních o případných dalších záměrech obdobného charakteru. Komunikací a osvětou v začátcích nových podnikatelských záměrů předcházet záměrům na realizaci staveb v cenných lokalitách ptačí oblasti. 2.2.5. Vhodná regulace sportovně rekreačních aktivit Popis opatření: Pečlivě posuzovat individuální i hromadné sportovně-rekreační aktivity v ptačí oblasti. Aktivity tohoto typu s větším počtem účastníků primárně nasměrovat mimo oblasti nejčastějšího výskytu předmětu ochrany PO. Komunikací a osvětou zajistit plánování rozsáhlejších akcí mimo hnízdní období chřástalů. Směrovat případné vyznačování turistických a cykloturistických tras mimo lokality s nejčastějším výskytem předmětu ochrany. Postihovat aktivity s výrazným rušivým vlivem provozované v nevyznačených lokalitách ptačí oblasti (např. provoz motorových čtyřkolek ve volné krajině mimo silnice a místní komunikace). 2.3. Opatření správního charakteru Ochranu předmětu ochrany zajistit dohodami s vlastníky pozemků ve smyslu výše uvedených opatření. Lépe motivovat vlastníky většiny pozemků v oblastech nejčastějšího výskytu chřástala polního ke vstupu do AEO zaměřeného na ochranu chřástala polního a iniciovat zařazení nově vymapovaných nejčastějších hnízdišť do AEO místo stávajících nevhodně zvolených půdních bloků. Výběr půdních bloků (PB) pro zařazení do AEO by se měl na základě předchozích zkušeností řídit těmito základními pravidly: - na PB již v minulosti bylo opakovaně zjištěno hnízdiště chřástala, - velikost PB by měla být větší než 3 ha, - na PB nebo v jeho sousedství by měla být přítomna podmáčená mokřadní plocha, - PB by měl být vzdálen nejméně 100 m od lesa nebo větší skupiny vzrostlých stromů. Ve spolupráci s patronátní skupinou pro výzkum ptáků v PO a hospodařícími subjekty podporovat individuální ochranu hnízdišť chřástala polního, kdy jsou vybraná hnízdiště chřástalů, kde se neuplatňují AEO programy na chřástala, individuálně označena a po dohodě s uživatelem pozemků je na těchto lokalitách odloženo sečení až do doby předpokládaného vyvedení mláďat. Iniciovat zařazení tohoto způsobu ochrany do systému dotací, který by motivoval uživatele pozemků. Již při zadávání územních plánů obce Orlické Záhoří v předstihu řešit konflikty se zájmy ochrany přírody (předmětem ochrany PO). Nároky předmětu ochrany zohledňovat při tvorbě plánů péče o MZCHÚ. 2.4. Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem Oblasti nejčastějšího výskytu chřástala polního jsou vyznačeny na přiložené mapce PO (viz obr. 3.3). Tyto plochy byly vyznačeny na základě mapování výskytů chřástalů v letech 2004-2011 a představují přibližně 55 % z celé plochy PO (asi 70 % trvalých travních porostů v PO). Vzhledem k tomu, že chřástal polní v průběhu sledovaných let obsazoval postupně většinu vhodných travních porostů v PO a meziročně byl jeho výskyt limitován především aktuální kvalitou biotopu (závislou na aktuálním hospodaření), jsou pro jeho výskyt
potenciálně významné všechny plochy s trvalými travními porosty o velikosti 2 ha a více. Na neobhospodařovaných plochách by mělo být bráněno sukcesi dřevin. Vyřezání náletu by mělo probíhat v případě nutnosti jedenkrát za tři roky a to v zimní polovině roku od října do března, vyřezaná biomasa musí být odvezena. Hospodářsky využívané lokality by měly být obhospodařovány se zvýšeným ohledem na hnízdní biologii chřástala polního. Seč by měla být prováděna jedenkrát ročně, nejdříve po 15. srpnu. 2.5. Řešení konfliktů s jinými předměty ochrany, popř. významnými druhy, v území U cíleného systematického managementu pro chřástala polního může dojít u botanicky hodnotných zachovalejších lučních porostů k jejich degradaci a tím pádem také k negativnímu ovlivnění hmyzího společenstva (v podmínkách PO Orlické Záhoří například zvláště chráněného modráska bahenního Maculinea nausithous). Proto je na botanicky nejhodnotnějších lokalitách s výskytem zároveň chřástala i modráska vhodné doporučit mozaikovitý management, kdy termín seče bude zvolen s ohledem na zachování kvality lučních společenstev, přičemž vždy zůstane alespoň 30% lučních ploch nepokoseno až do poloviny září (do ukončení vývoje modrásků v květech krvavce totenu). Nepokosené plochy je třeba situovat mozaikovitě (s minimální velikostí jednotlivých plošek 2 3 ha minimální vhodná hnízdní plocha pro chřástala) a s meziročním obměňováním těchto později kosených ploch. V rámci PO Orlické Záhoří se jedná o louky v oblasti PR Trčkovská louka, PR Bedřichovka, louky v intravilánu obce Orlické Záhoří a louky v jižní části PO (podél toku T12 Hraniční potok).
Obr. 1 Orientační mapa ptačí oblasti.
Obr. 2 Překryv ptačí oblasti s EVL a ZCHÚ.
Obr. 3 Grafické vymezení lokalit s plánovaným managementem.
Příloha č. 2 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Orlické hory V Rámcových směrnicích péče o les pro CHKO Orlické hory jsou oproti OPRL pro PLO č. 25 Orlické hory zohledněna specifika hospodaření dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav. I. zóna CHKO: V plánu péče o CHKO nejsou Rámcové směrnice péče o les zpracovány pro území I. zóny CHKO, která je zároveň součástí MZCHÚ nebo jejich vyhlášených OP. Pro MZCHÚ jsou Rámcové směrnice vždy součástí plánů péče a jsou v nich zohledněny specifické předměty a cíle ochrany v jednotlivých MZCHÚ. V plánu péče o CHKO jsou Rámcové směrnice péče o les zpracovány pro plošně nejvíce zastoupené cílové HS pouze pro území I. zóny mimo MZCHÚ a jejich ochranná pásma, tzn. pro segmenty I. zóny v údolí Bělé a Zdobnice a segmenty I. zóny v oblasti Vrchmezí. II. zóna CHKO: Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové směrnice péče o les pro plošně nejvíce zastoupené cílové HS. Přitom ve výčtu zahrnutých SLT jsou uvedeny pouze SLT, které zaujímají alespoň 1% rozlohy lesů II. zóny CHKO. Číselné označení vychází z přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. III. zóna CHKO: Pro území III. zóny nejsou Rámcové směrnice péče o les v plánu péče o CHKO Orlické hory zpracovány. Pro lesy v této zóně se přebírají Rámcové směrnice vypracované ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočkou Hradec Králové a uvedené v Oblastním plánu rozvoje lesů (OPRL) pro Přírodní lesní oblast č. 25 Orlické hory. Při jejich použití je však nutné respektovat zákonná omezení vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav. Vysvětlivky: Porostní typ: Zařazení se provádí podle převládající dřeviny. Není-li pro převládající dřeviny vylišen porostní typ, řadí se do příbuzného HS, a to např. DG, MD do smrkového, KL do bukového. Hospodářský způsob: P" podrostní, N" násečný, H" holosečný, V výběrný podrostní při němž obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu násečný při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu holosečný při němž obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, širší než je průměrná výška těženého porostu výběrný při němž těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní doba: Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky.
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů: Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) pro příslušné cílové hospodářské soubory podle souborů lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 4 vyhlášky č. 83/1996 Sb.. Doporučený minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru určuje příloha č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb. Geograficky nepůvodní dřeviny: Na území CHKO je zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů ( 26 odst. 1d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav). V RS péče o les nejsou geograficky nepůvodní druhy dřevin v cílové druhové skladbě uváděny.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 1) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 50 Exponovaná I. stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 4F 4B9 5A 5F 5U Porostní typy bukový listnaté směsi (BK, KL, JV, JS,LP) Základní rozhodnutí 4F, 4B9, 5A, 5F, 5U BK 6-7, JD 1-2, LP+-1, KL +-1, SM +-1, DB BK 8-9, JD +-1, LP +-1, KL +-1, DB BK 5-6, JD 3, KL 1-2, SM+-1, LP, JL, JS, BK 5-6, JD 3-4, KL +-1, LP+-1, SM+-1 BK 1-3, JS 2-3, KL 2-3, JD 1-2, SM 1-2, OL+-1, JL smrkový Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les zvláštního určení les zvláštního určení 200 ha Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obmýtí Obmýtí Obnovní doba 140 40(-50) 110 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK, JD, JV, JS, JL, LP % MZD 70 % MZD 40 Hospodářský způsob podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup V BK okrajová clonná seč, v zabuřenělých částech náseky, seče orientované ne přímo po spádnici. Ve SM porostech v předstihu uvolnění vtroušených BK, KL a JD (clonné skupiny), pak náseky nebo okrajová clonná seč. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu a na bohatějších stanovištích proti buřeni, včasné prostřihávky přehoustlých nárostů BK Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů. Ve SM porostech podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni), v BK porostech podpora ostatních listnáčů (JV, KL, JL, LP) a JD, ve směsích listnáčů udržet všechny druhy a podporovat málo zastoupené (JL, LP). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Volit tak, aby nedošlo k poškození půdního povrchu a vzniku eroze (lanovky, na méně exponovaných stanovištích lehká mechanizace). Poznámka
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 2) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 54 Živná stanoviště I. vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 4B 4B 5S, 5D, 5V, 5B BK 8-9, JD +-1, LP +-1, KL, DB 5S (5D,5B) BK 6-7, JD 3-4, KL +-1, LP, SM, JS, JL 5V BK 4-6, JD 2-4, KL 1-2, JS +-1, SM, LP, OL, JL Porostní typy bukový smrkový listnaté směsi (BK, KL, JV, JS,LP) Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les zvláštního určení les zvláštního určení 140 ha Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 40 110 30(-40) Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK, JD, JV, JS, JL, LP % MZD 70 % MZD 40 Hospodářský způsob podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup V BK okrajová clonná seč, v zabuřenělých částech náseky. Ve SM porostech v předstihu uvolnění vtroušených BK, KL a JD (clonné skupiny), pak náseky nebo okrajová clonná seč. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu a buřeni, prostřihávky přehoustlých nárostů BK Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů. Ve SM porostech podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni), v BK porostech podpora ostatních listnáčů (JV, KL, JL, LP) a JD, ve směsích listnáčů udržet všechny druhy a podporovat málo zastoupené (JL, LP). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch. Poznámka
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 3) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 52 (72) Kyselá stanoviště vyšších (horských) poloh Cílová druhová skladba dřevin 6K BK 4-5, SM 4-5, JD 2, JR 6S BK 4, SM 3, JD 3, KL+-1 7K SM 7-8, BK 2-3, JD +-1, JR, KL Porostní typy I. 6K, 6S, (6P, 6V) 7K, (7S, 7V) 320 ha smrkový bukový Kategorie lesa les zvláštního určení Kategorie lesa les zvláštního určení Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 (140) 40 140 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK,JD,LP, JR % MZD 40 (na 7K 20) % MZD 60 (na 7K 40) % MZD Hospodářský způsob podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup V BK okrajová nebo pruhová clonná seč, v zabuřenělých částech náseky po spádnici. Ve SM porostech v 6. LVS v předstihu clonné skupiny pro BK a JD, v 7. LVS náseky pro BK. Pokračovat okrajovou clonnou sečí nebo náseky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu, v nezbytných případech prostřihávky přehoustlých nárostů Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch. Poznámka
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 4) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště II. 7Z, 8Z, (7Y) 160 ha Cílová druhová skladba dřevin 7Z, 7Y SM 7-8, BK 2-3, JD +-1, JR, BR 8Z SM 8-9, JR 1-2 Porostní typy smrkový Základní rozhodnutí smrkový s KOS Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les ochranný les ochranný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK, JD, BR, JR, JV % MZD 10 % MZD 10 % MZD Hospodářský způsob účelové výběry jednotlivých stromů až skupin zaměřené na zdravotní stav a odstranění nepůvodních druhů, případně uvolnění přirozené obnovy Způsob obnovy a obnovní postup v porostech SM přirozená obnova, podpořená podsadbou či dosadbou dřevin PDS zejména JR a BK v porostech s KOS provádět odstranění KOS po malých skupinách (několik arů) s ponecháním smrku a vtroušených listnáčů (JR,BR) Péče o nálety, nárosty a kultury bez zásahu, příp. individuální péče o vnesené listnaté dřeviny dosadby smrku a listnáčů do mezer v KOS, individuální péče o listnaté dřeviny Výchova porostů bez výchovy (případně podpora vtroušených listnatých dřevin zejména JR, příp. BK, KL nebo potlačování KOS) Opatření ochrany lesů ochrana přirozeného zmlazení proti zvěři (individuální nebo větší skupiny oplocením) Doporučené technologie bez vyklizování dřeva, případně jen z okrajových částí bez poškození půdního povrchu a vegetace možné štěpkování KOS na místě Poznámka nezasahovat do skalních partií
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 5) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh II. 5A, 5F, (5J), 5N, (5U) 6N, 6F, (6A) Cílová druhová skladba dřevin při obnově BK porostů: BK 4-8, JD 3-5, SM +-2, KL, JV, LP, JLH, JS, JR+ při obnově porostů SM 5N, 6N: SM 6-7,BK 2-3, JD 1, KL, JV +-1, JR 5A, 5F, 6A, 6F: SM 5-7,BK 2-3,KL, JV 1-2,(LP,JD,JLH,JS)+-2, JR Porostní typy 510 ha bukový smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský les hospodářský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 40 120 30 (40) Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK,JD,JV,LP, na 5A a 6A dále JS, JLH % MZD 70 % MZD 30 % MZD Hospodářský způsob podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup V BK pruhové a okrajové clonné seče nebo kombinace náseků a okrajové clonné seče. Ve SM porostech v předstihu clonné uvolnění vtroušených BK a JD nebo založení náseků pro BK a JD, pak pokračovat pruhovou nebo okrajovou clonnou sečí nebo kombinovat clonnou seč a náseky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu a buřeni, prostřihávky přehoustlých nárostů Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Volit tak, aby nedošlo k poškození půdního povrchu a vzniku eroze (lanovky, na méně exponovaných stanovištích lehká mechanizace). Poznámka V porostech se změněnou druhovou skladbou je možno využívat douglasku v rozsahu a za podmínek uvedených ve výjimce z roku 2011.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 6) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 53 Kyselá stanoviště vyšších poloh II. 6K, 6I 5K, 5I Cílová druhová skladba dřevin při obnově BK porostů: BK 4-8, JD 3-5, SM +-2, KL, JV, LP, JLH, JS, JR+ při obnově porostů SM v 5. LVS SM 5-7,BK 2-3, JD 1-3, KL v 6. LVS SM 6-8, BK 1-3, JD 1-2, JR, KL Porostní typy 2380 ha bukový smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský les hospodářský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 40 110 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK,JD,LP % MZD 60 % MZD 25 % MZD Hospodářský způsob podrostní, násečný Způsob obnovy a obnovní postup V BK okrajová, pruhová nebo skupinová clonná seč, v zabuřenělých částech náseky. Ve SM porostech v předstihu zajištění příměsi BK a JD (clonné skupiny, skupiny, náseky), pak pokračovat okrajovou clonnou sečí nebo náseky. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, vhodné klimatické podmínky, lehká mechanizace. Poznámka Porosty zjevně geneticky nepůvodní možno obnovovat s nižším obmýtím. V porostech se změněnou druhovou skladbou je možno využívat douglasku v rozsahu a za podmínek uvedených ve výjimce z roku 2011.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 7) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 55 Živná stanoviště vyšších poloh II. 5S, 5B, 5D, (5H), (4B) 6S, (6B, 6D) Cílová druhová skladba dřevin Při obnově BK porostů BK 6-7,SM 2-3,JD 1-2, KL,JV +-1, JL, JS Při obnově SM porostů v 5. LVS SM 5-6,BK 3-5,JD 2-3, KL,JV+-1 v 6. LVS SM 5-7, BK 2-4, JD 2-3, KL+-1 Porostní typy 1690 ha bukový smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský les hospodářský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 40 110 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK,JD,JV,JL,LP,JS % MZD 70 % MZD 25 % MZD Hospodářský způsob násečný, podrostní Způsob obnovy a obnovní postup V BK porostech pruhová clonná seč a následně okrajová clonná seč nebo náseky (v zabuřenělých částech). Ve SM porostech náseky po svahu s postupem od V, JV, buk v předstihu do skupin nebo do stinného okraje seče. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu a buřeni, prostřihávky přehoustlých SM nárostů Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů, podpora vtroušených listnáčů a JD (i v podúrovni). Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, vhodné klimatické podmínky. Poznámka Porosty zjevně geneticky nepůvodní možno obnovovat s nižším obmýtím. V porostech se změněnou druhovou skladbou je možno využívat douglasku v rozsahu a za podmínek uvedených ve výjimce z roku 2011.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 8) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 57 Oglejená II. stanoviště vyšších poloh Cílová druhová skladba dřevin 6V, 6P, 6O (5V) 6P, 6O SM 5-6, JD 3-4, BK 1-2, BR, OS 6V SM 5-6, BK 2-3, JD 3-4, KL, JS, OL, LP Porostní typy smrkový Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský les hospodářský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 40 (30) Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK,JD,JV,JL,LP,JS, OS, BR % MZD 25 % MZD % MZD Hospodářský způsob podrostní, násečný, 770 ha Způsob obnovy a obnovní postup Okrajové clonné seče s postupem proti převládajícímu větru, v zabuřenělých částech náseky. BK, JD, příp, v předstihu do skupin nebo podsadbou, LP,KL do skupin nebo na okraj seče. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu a buřeni, prostřihávky přehoustlých SM nárostů Výchova porostů Redukce geograficky nepůvodních druhů, cílená podpora JD a vtroušených listnáčů. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů dřevin PDS (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku). Ve smrkových porostech standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, vhodné klimatické podmínky. Poznámka Porosty zjevně geneticky nepůvodní možno obnovovat s nižším obmýtím.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 9) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 73 (71, 75) Kyselá (exponovaná, živná) stanoviště horských poloh II. Cílová druhová skladba dřevin 7K: SM 7-8,BK 1-3, JD+-1,JR+-1 7N: SM 7-8,BK 2-3, JD +-1, KL+-1 7S: SM 6-7, BK 3-4, JD 1, KL Porostní typy smrkový Základní rozhodnutí 7K (7S) 7N, (7F) Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský 1080 ha Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BK, JR, JD, JV, % MZD 15 % MZD % MZD Hospodářský způsob Násečný, (podrostní) Způsob obnovy a obnovní postup Náseky s postupem proti převládajícímu větru, nebo kombinace náseků s okrajovou clonnousečí. V předstihu úzké pásy nebo skupiny pro BK a JD. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři Výchova porostů Podpora vtroušených listnáčů, redukce počtu v přehoustlých SM částech Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku), jinak standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, vhodné klimatické podmínky, lehká mechanizace, na exponovaných svazích lanovky. Poznámka Porosty zjevně geneticky nepůvodní možno obnovovat s nižším obmýtím.
Rámcové směrnice péče o les (směrnice č. 10) Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Rozloha 77 (79) Oglejená (podmáčená) II. stanoviště horských poloh Cílová druhová skladba dřevin 6R SM 9-10, OL+-1, JD 7O, 7P SM 8, JD 1-2, OL+-1, JR 7R SM 9, BRP 1, JR 7T SM 8-9, JD +-1, BRP +-2, JR 8T SM 8-9, BRP+-2, JR+-2 Porostní typy smrkový Základní rozhodnutí 6R, 6G 7O, 7P, 7R, 7T 8T Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodářský 360 ha Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 (120) 40 Meliorační a zpevňující dřeviny Výčet dřevin: BR, JR, JD % MZD 10 % MZD % MZD Hospodářský způsob násečný (podrostní) Způsob obnovy a obnovní postup Clonné seče nebo náseky s postupem proti větru. Zajistit v předstihu podíl JD skupinovou clonnou sečí, menšími skupinami nebo podsadbou, ponechávat nárosty BR a OL. Péče o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti zvěři Výchova porostů Ponechání a podpora vtroušených listnáčů a JD, redukce počtu kvůli stabilitě rozvolněný a nepravidelný zápoj, dlouhé koruny. Opatření ochrany lesů Ponechávání jednotlivých sterilních souší, zlomů a vývratů (při respektování požadavků bezpečnosti osob a majetku), jinak standardní opatření proti podkornímu hmyzu v nezbytném rozsahu. Doporučené technologie Nepoškozovat půdní povrch, vhodné klimatické podmínky. Poznámka Porosty zjevně geneticky nepůvodní možno obnovovat s nižším obmýtím.