Plán péče. o Přírodní rezervaci Losenice II. na období

Plán péče o Přírodní rezervaci Losenice II na období 2007-2016

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1.Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN. Přírodní rezervace Losenice IV - Řízená rezervace 1.2. Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Nařízení Správy NP a CHKO Šumava o zřízení Přírodní rezervace Losenice II Vydala Správa NP A CHKO Šumava dne... Číslo nařízení :... 1.3. Územně správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj : Západočeský Obec s rozšířenou působností třetího stupně Obec : Kašperské Hory Katastrální území : Červená u Kašperských Hor Správní členění : Správa NP a CHKO Šumava Natura 2000 :Území je součástí ptačí oblasti Území je součástí EVL Příloha : Orientační mapa s vyznačením území 1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území : Červená u Kašperských Hor Číslo ppč podle KN Číslo ppč podle PK Druh poz. podle KN Způsob využití poz. Číslo LV Celková výměra ppč. podle Kn v m2 Výměra ppč. podle ZCHÚ 462/26 les les 783 0,0121 0,0121 462/27 les les 783 0,2145 0,2145 462/28 les les 783 0,1221 0,1221 462/30 les les 742 0,1489 0,1489 462/31 les les 742 0,4119 0,4119 462/32 les les 742 0,0202 0,0202 587 louka část. sek. louka 589 1,4203 1,4203 od 15.7.les 588 les les 589 0,1047 0,1047 589 les les 589 0,0734 0,0734 590/1 les les 589 0,3687 0,3687 590/2 les les 693 0,0575 0,0575 591 les les 693 0,0716 0,0716 592 ost. plocha neplodná 693 0,0295 0,0295 594/3 les les 693 0,0223 0,0223 595/2 les les 693 0,1520 0,1520 598/1 les les 693 1,5484 1,5484 598/2 les les 693 0,5463 0,5463 600 les les 693 2,0922 2,0922 601 les les 693 0,3402 0,3402 602/1 les les 742 0,1058 0,1058 602/2 les les 589 0,0320 0,0320 604 les les 742 0,5366 0,5366 605/1 les les 742 0,1496 0,1496 605/2 ost. plocha neplodná 742 0,0101 0,0101 606/1 ost. plocha neplodná 742 0,0144 0,0144 606/2 ost. plocha neplodná 742 0,0076 0,0076 607 ost. plocha neplodná 742 0,0108 0,0108 608 ost. plocha neplodná 742 0,0090 0,0090 609 les les 783 0,5136 0,5136 610 les les 783 0,3161 0,3161 611 les les 783 0,5370 0,5370 612/1 les les 742 0,4587 0,4587 613/1 les les 783 0,2061 0,2061 614/1 les les 783 0,1651 0,1651 615 les les 783 0,1914 0,1914 616 les les 783 0,4046 0,4046 617 les les 783 0,2813 0,2813 638 les les 783 0,0313 0,0313 639 les les 783 0,0277 0,0277 641 les les 783 0,1482 0,1482 642 les les 783 0,0061 0,0061 643 les les 783 0,1349 0,1349

644 les les 783 0,3561 0,3561 577 les les 589 0,0784 0,0784 578 les les 589 0,1183 0,1183 579 les les 589 0,0568 0,0568 593 les les 589 0,1079 0,1079 1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCH Ú plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku Lesní pozemky 12,7639 je stanoveno 50 m vně bezzásahový režim na p.p.č.586/3, 591/1, 594/2 Ostatní plocha 0,0814 bezzásahový režim Louka 0,4203 seč na části pozemku Celkem 13,2656 ZCHÚ plocha v ha 1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ochrana horské olšiny a přirozeného lesa podél toku říčky Losenice 1.6.2. Hlavní předmět ochrany současný stav A) Společenstva Popis jednotlivých biotopů Horská podmáčená smrčina ve středové a severozápadní části lokality. Kromě smrku ztepilého Picea abies a břízy pýřité Betula pubescens se ve stromovém patře vyskytuje i jedle bělokorá Abies alba. Keřové patro je tvořeno zmlazujícími dřevinami stromového patra.v bylinném patře Homogyne alpina, Lycopodium annoticum, Equisetum sylvaticum, Luzula sylvatica, Soldanella montana. Mechové patro je zastoupeno hojnými druhy Bazania trilobata, Polytrichum commune, a různými druhy z čeledi Sphagnum. Horská olšina s olší šedou Smíšené, druhově bohaté třípatrové až čtyřpatrové porosty s převládající olší šedou (Alnus incana), slabou příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jívy (Salix caprea) a se smrkem ztepilým (Picea abies) ve stromovém i keřovém patře. Charakter hustého bylinného patra určují vlhkomilné druhy : Aegopodium podagraria Chaerophyllum hirsitum Crepis paludosa Festuca gigantea Knautia drymeia Petasites albus Stachys sylvatica Stellaria holostea Aconitum callibotrion, Athyrium filix- femina Cicerbita alpina Ranunculus platanifolius Doronicum austriacum bršlice kozí noha krabilice chlupatá škarda bahenní kostřava obrovská chrastavec křovištní devětsil bílý čistec lesní ptačinec velkokvětý oměj šalamounek papratka samičí podbělice alpská pryskyřník platanolistý kamzičník rakouský Devětsilové lemy horských potoků Přirozené lemové porosty podél malých vodních toků, tvořené statnými víceletými bylinami, dorůstajícími výšky okolo 1,5 m. Porosty jsou zpravidla zapojené. Dominantu tvoří devětsil lékařský Petasites hybridus. Spolu s ním se vyskytují širokolisté nitrofilní byliny např.: Aegopodium podagraria, Bršlice kozí noha Chaerophyllum hirsitum, Krabilice chlupatá Filipendula ulmaria Tužebník jilmolistý Heracleum sphondyllium Bolševník obrovský Urtica dioica Kopřiva dvoudomá Menší zastoupení mají některé druhy trav: Dactylis glomerata ( srha laločnatá), Poa trivialis, ( lipnice obecná). Směrem ke komunikaci jsou tyto porosty značně zruderalizované. Devětsilové lemy zahrnují pozemky: 587, 590/1, 588.

Vlhké pcháčové louky Vlhké až mokré louky s dominantními travinami: Agrostis canina psineček psí Carex acuta ostřice štíhlá C. acutiformis ostřice ostrá C. cespitosa ostřice blešní Festuca pratensis kostřava luční F. rubra kostřava červená Juncus effusus sítina klubkatá Poa palustris lipnice bahenní P. pratensis lipnice luční Scirpus sylvaticus skřípina lesní Angelica sylvestris děhel lesní Bistorta major rdesno hadí kořen Caltha palustris blatouch bahenní Cirsium canum pcháč šedý C.heterophyllum pcháč různolistý C.oleraceum pcháč zelinný C.palustre pcháč bahenní C.rivulare pcháč potoční a částečně byliny trojštětových luk. Hladina vody je hodně vysoká, proto jsou to louky pouze jednosečné.zastoupení vlhkých pcháčových luk je na ppč 587. Pozemek leží na území NP. V pravé části je zřetelný nástup sukcese, olše, osika, ve stáří cca 15 let. Tuto část bude vhodné převést do kultury les rozhodnutím v pochybnostech, zda pozemek je určen k plnění funkce lesa. Zbývající pozemky jsou tvořeny mozaikou těchto přírodních a kulturních biotopů. Procentuelní zastoupení společenstev : Název společenstva Podíl plochy v ZCHÚ v % popis biotopu společenstva Vlhké pcháčové louky 2 % výskyt mokřadních společenstev Devětsilové lemy horských potoků 4 % lemující spol. mezi silnicí a potokem Horská olšina s olší šedou 50 % biotop s významnějším zastoupením Podmáčená smrčina 44 % hodnotnější část porostu B) Druhy Výskyt chráněných druhů rostlin Měsíčnice vytrvalá Lunaria revidiva roztroušeně, ohrožený druh Kamzičník rakouský Doronicum austriacum nahodile, ohrožený druh Dřípatka horská Soldanella montana na podmáčené smrčině ohrožený druh Oměj šalamounek Aconitum callibotrion v nivě toku,ohrožený druh 2.7. Fauna Systematický zoologický průzkum nebyl na území PR ukončen. Zjištěné údaje jsou pouze částečné a průběžně budou doplňovány. Bezobratlí Mlži perlorodka říční ( Margaritana margaritifera) Pozn.:Na části toku Losenice byl v 80. letech minulého století realizován projekt ochrany perlorodky říční. Byla sem vysazena z bývalého náhonu v Horažďovicích druh kriticky ohrožený. V současné době není výskyt potvrzen. Kruhoústí Obratlovci Ryby Plazi mihule potoční-( Lampetra planeri) kriticky ohrožený druh vranka obecná (Cottus gobio) ohrožený druh pstruh potoční ( Salmo trutta) střevle potoční ( Phoxinus phoxinus) mřenka mramorová (.Noemacheilus. barbatulus) zmije obecná ( Vipera berus ) ohrožený druh užovka obojková( Natrix natrix) ohrožený druh ještěrka živorodá ( Lacerta vivipara) ohrožený druh

Ptáci : konipas horský ( Motacilla cinerea) sýkora koňadra (Parus major) sýkora úhelníček ( Parus ater) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) datel černý ( Dryocopus mortius) mlynařík dlouhoocasý (.Aegithalos caudatus) hýl obecný ( Pyrrhula pyrrhula ) křivka obecná ( Loxia curvirostra) čížek lesní ( Corduelis spinus) sojka obecná ( Garrulus.glandarius) červenka obecná (.Erithacus rubecula) pěnice červenohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice hnědokřídlá ( Sylvia communis) budníček menší (Phylloscopus collybita) šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) lejsek velký ( Muscicapa striata) jeřábek lesní ( Tetrastes bonasia) Savci myšivka horská ( Sicista betulina ) silně ohrožený druh vydra říční ( Lutra lutra ) silně ohrožený druh veverka obecná (Sciurus vulgaris) ohrožený druh rys ostrovid ( Lynx lynx) druh silně ohrožený liška obecná ( Vulpes vulpes ) srnec obecný ( Capreolus capreolus) jelen lesní (Cervus elaphus) prase divoké ( Sus scrofa) 1.7 Dlouhodobý cíl péče Předmětem ochrany je zachování hodnotného sukcesního stádia ekosystému horské olšiny a jejích samovolně vzniklých ekotonů. 2.0. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Komplex horské olšiny a smrčiny probíhající řadu let bez hospodářské činnosti. 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Historie vývoje Vývoj území od roku 1837 na základě podkladů a údajů z katastrální mapy z tohoto roku. Většina pozemků v navrhované PR Losenice II byla trvale podmáčená, s absencí lesních porostů. Jednalo se o tyto pozemky: K.ú.Červená,ppč 593, 590/1, 587, 600, 609, 617, 655, 658, 612/1, 605/1, 644. Postupným vývojem se na těchto pozemcích formovala olšina místy proředěná bukem popřípadě javorem a jasanem. Další skupina pozemků měla charakter louky nebo pastviny, okraje byly lemovány listnáči (javor, buk, líska, bříza) - ppč 598/1, 611, 616, 578, 579. Zbývající skupina pozemků byla využívána poměrně intenzivně o kultuře pole, popřípadě louka. Byly to následující pozemky o parcelních číslech : 601, 604, 613/1, 614/1, 643, 647. Území dnešní rezervace se za posledních cca 100 let vyvíjí většinou samovolným způsobem. Lesní porosty mají zjevně tendenci samovolného vývoje jak selekcí, tak nástupem dřevin klimaxových druhů. Pozemky byly do pol. 19. stol. zemědělskou půdou, na větší části probíhá sukcesní vývoj. Menší část je převedena na les evidovaný v LHP Kašperské Hory. V polovině 90. let byly všechny pozemky v navrhovaném území rezervace vydány do soukromých rukou. V současné době je 95 % pozemků převedeno do kultury les. Na celém území se nachází pouze jediný pozemek evidovaný jako louka. Jedná se o ppč 587, které leží na území NP Šumava. Poslední dobou není pozemek zemědělsky využíván. 2.1.2 Poloha přírodní rezervace Rezervace leží jižně od obce Červená, navazuje na PR Losenice I, na hranici Národního parku Šumava v nivě toku Losenice. Místní komunikace zde přechází přes potok a tvoří přirozenou hranici mezi Národním parkem a CHKO Šumava. 2.1.3 Geologie PR svým podložím patří do moldanubika Českého masivu. To je tvořeno zejména injikovanými rulami a arterity, do nichž místy v (oblasti Výrovce) pronikají žilné porfyry, na pravém břehu ve vrcholové oblasti Šafářova vršku ( 929 m.n.m.) a v okolí obce Červená se objevují biotitické a muskoviticko - biotitické ortoruly. Mladší sedimenty toku jsou jílovito- písčité a štěrkovité. Jde o horniny zrudněné zlatem a wolframem. 2.1.4 Hydrologie PR Losenice II patří do povodí Otavy a to do té části povodí, ve které toky překonávají poměrně značný výškový rozdíl na okraji Šumavy a Šumavského předhůří. Losenice pramení v rašeliništích u Zlaté studny v nadmořské 1130 m. Délka toku je 16,8 km a plocha povodí 54,4 km 2. Průměrný průtok u ústí do Otavy v obci Rejštejn se udává 0,65 m 3 /s. V prostoru PR teče Losenice nad dvěma hlavními přítoky a to nad Zlatým a Pěnivým potokem.

2.1.5 Klimatologie Většina území Šumavy patří do chladné oblasti. Podnebí má přechodný ráz mezi oceánickým a kontinentálním klimatem, což se projevuje poměrně malými výkyvy teplot v průběhu roku a relativně vysokými srážkami s poměrně vyrovnaným průběhem v celém roce. V inverzních polohách, mezi které patří i lokalita PR, jsou rozdíly ještě dále snižovány a zvyšuje se zde vlhkost vzduchu a stékání chladnějšího vzduchu z vrcholové části Přílby a Huťské hory. Průměrná roční hodnota teplotního gradientu, který se mění s nadmořskou výškou i roční dobou je v této oblasti 0,54 o C. Průměrná roční teplota (1878-1975) v 1100 m.n.m. se pohybuje kolem 3,0 o C. Za nejchladnější měsíc lze považovat leden s průměrem 5 o C ( v 1100 m.n.m.) a 4 o C (v 750 m.n.m)..zima zde začíná koncem října a končí koncem března nebo začátkem dubna. Nástup teplot jarní vegetace ( tj. denních průměrů 5,0 o C) začíná koncem dubna nebo začátkem května. Denní průměry nad 10 o C se objevují až na konci května. Na podzim je obecně pokles teplot rychlejší než vzestup teploty na jaře. V září klesá průměrná měsíční teplota až o 4 o C. Za nejvlhčí měsíc v centrální části Šumavy se uvádí červenec, s průměrem 10-11 % všech ročních srážek. Nejsušší pak březen s průměrem 8-9 % ročních srážek. Nejvyšší oslunění PR probíhá kolem poledne. Ranní a večerní slunce je kryto vysokými svahy údolí. Efekt zastínění zvyšuje i lesní vegetace na svazích v okolí PR. PR je rovněž velmi dobře kryta před větrem. Od západu a jihozápadu, odkud přicházejí větry nejčastěji, je kryta mohutným valem Huťské hory s převýšením cca 300 m. Vzhledem k tomu,že masiv Huťské hory je protažen do souvislého horského hřbetu, nepronikají sem ani turbulentní vlivy větrů vyšších rychlostí. Ochrana proti východním a severovýchodním větrům způsobujícím v těchto prostorech často námrazy, zajišťuje naopak svah Šafářova vršku ( 929 m.n.m) s převýšením asi 230 m. K největrnějším měsícům patří měsíce letní, druhotně i říjen. Průměrná relativní vlhkost se pohybuje kolem 83 %, srážkové úhrny ve vegetačním období činí 500-700mm, v zimním období 300-500mm. 4,0 m /s. K největrnějším měsícům patří měsíce letní, druhotně i říjen. Přehled zvláště chráněných rostlin a živočichů a) Flóra Měsíčnice vytrvalá Lunaria revidiva ohrožený druh roztroušeně Kamzičník rakouský Doronicum austriacum ohrožený druh nahodile Dřípatka horská Soldanella montana ohrožený druh na podmáčené smrčině Oměj šalamounek Aconitum callibotrion ohrožený druh v nivě toku b) Fauna Perlorodka říční Margaritana margaritifera kriticky ohrožený druh Mihule potoční Lampetra planeri kriticky ohrožený druh Vranka obecná Cottus gobio ohrožený druh Zmije obecná Vipera berus ohrožený druh Užovka obojková Natrix natrix ohrožený druh Ještěrka živorodá Lacerta vivipara ohrožený druh Myšivka horská Sicista betulina silně ohrožený druh Vydra říční Lutra lutra silně ohrožený druh Veverka obecná Sciurus vulgaris ohrožený druh Rys ostrovid Lynx lynx silně ohrožený druh 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) Ochrana přírody b) Lesní hospodářství c) Zemědělské hospodaření d) Myslivost a) Nejsou zaznamenány žádné údaje o cílené ochraně přírody v tomto území v historii, od roku 1963 jde o součást CHKO Šumava, od roku 1991 Biosférickou rezervaci, následně II. a I. zónu CHKO Šumava, dále součást evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 b) Lesní hospodářství probíhalo v souladu z lesním hospodářským plánem

schvalovaným tehdejším subjektem Lesní závod Kašperské Hory, po vydání pozemků fyzickým osobám je hospodaření na LPF limitováno lesními hospodářskými osnovami je spíše nulové. c) Zemědělské hospodářství byla okrajová záležitost prováděná na jednom pozemku jako jednoseč, subjektem Státní statek Šumava, hospodářství Kašperské Hory. V současné době se pozemek zemědělsky nevyužívá. d) Péče o zvěř je zajištěna v souladu s mysliveckým zákonem 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Kašperské Hory (součást ÚSES) Byl schválen usnesením městského zastupitelstva č. 7 dne 7. 6. 1993 Lesní hospodářské osnovy zpracované pro soukromé osoby platností od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Lesní hospodářství Riziko poškození půdy a vodního režimu při lesnickém hospodaření, zejména vyklízení dřeva z porostů v podmáčeném terénu. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Předhůří Šumavy a Novohradských hor Lesní hospodářský celek 303804 Výměra LHC v ZCHÚ 12,7639 Období platnosti lesních hosp. osnov 1.1.2004-31.12.2013 Organizace lesního hospodářství Správa NP Šumava Nižší organizační jednotka ORP Sušice Výpis z LHP a hospodářských osnov Výpis z LHP LHC Kašperské Hory-LS Kašperské Hory porost 157 F platnost v -období-1.1.1994-31.12.2003. skupina 157 F 51 157F 54 157F 55 157F 52 157F 53 157 F 01 157F 02 Výměra 0,06, 0,07 0,97 1,92 3 3,40 4,50 věk 40 40 40 30 40 26 39 Hosp.soubor 198 297 297 571 297 55 55 Lesní typ 6S1 6V1 6V1 6V1 6S1 6S1 6S1 Zakmenění 10 9 9 9 9 10 10 Zastoupení dřevin BR40 OL30 OS 30 OL 100 OL 50 BR 45 TP 5 SM 55 OL 45 Ol 30 SM 20 BO 20 BR 20 MD 10 SM 100 SM30 OL 25 BR 20 BO 10 Kl 10 MD 5 Skutečná zásoba na 1 ha 166 143 128 67 154 93 155 Skutečná zásoba celkem 10 10 124 129 463 315 704

Těžba dřeva obnovní 10 0 0 0 0 0 0 Těžba dřeva výchovná 0 2 26 28 66 108 120 Prořezávky 0 0 0 0 0 0 0 Zalesnění 0,06 0 0 0 0 0 0 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů SLT. Přírodní lesní oblast 13 Šumava SLT název SLT přirozená dřevinná výměra v ha podíl v % skladba SLT ( Plíva 2000) 5 S svěží jedlová bučina BK 50, JD 50, KL, SM 0,31 2,37 6 S svěží smrková bučina SM 30, BK 40, JD 30, 8,02 61,36 KL 6 V vlhká smrková bučina SM 30, BK 30, JD 40, 4,74 36,27 KL, (JS, Ol) Celkem 13,07 100,00 Porovnání přirozené ( Plíva 2000 ) a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení v ha Současné zastoupení v % Přirozené zastoupení v ha Přirozené zastoupení v % Jehličnany SM smrk ztepilý 3,52 26,93 3,83 29,30 BO borovice lesní 0,13 0,99 - - MD modřín opadavý 0,34 2,60 - - JD jedle bělokorá - - 4,46 34,12 BR bříza bělokorá 2,17 16,60 - - OS osika obecná 0,67 5,13 - - OLS olše šedá 4,42 33,82 - - OL olše lepkavá 1,45 11,09 + + KL javor klen 0,24 1,84 + + LP lípa malolistá 0,03 0,23 - - BK buk lesní 0,10 0,77 4,78 36,58 JS jasan ztepilý - - + + celkem 13,07 100,00 13,07 100,00 Lesní hospodářské osnovy Lesní hos osnovy pl 1.1.2004-3 Vlastník Bernard Václav Oddělení 318 Díl C Porost d Por.skupina 5 Oddělení 318 Díl C Porost f Porostní skupina 5 Plocha 0,06 Plocha 4,83 Lesní typ 6S1 Lesní typ 6S1 Hosp. soubor 4721 Hosp.soubor 47 21 Věk 46 Věk 44 Zakmenění 8 Zakmenění 9 Zastoupení dřevin BR 60 KL 20 OS 10 OLS 10 Zastoupení dřevin SM 40 OLS 30 OL 10 BR 10 MD 5,OS 5 Zásoba V m3 173 Těžba výchovná 0,06 Zásoba v m3 991 Těžba výchovná 0

2.5.4 Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Lesní hospodářské osnovy 1.1.2004-31.12.2013 Lesní hospodářské osnovy 1.1.2004-31.12.2013 Vlastník Rudolf Šimek Vlastimil Šimek Jiří Šimek František Šimek Marie Šimánová Vlastník Milan Šimurda Pavlína Šimurdová Oddělení 318 Díl C Porost h Porostní skupina 5/4 Etáž 4 Etáž 5 Oddělení 318 Díl C Porost g Porostní skupina 5/4 Etáž 4 Plocha 0,82 Plocha 2,89 Plocha 1,02 ha Lesní Typ 6V1 Lesní typ 6V1 Lesní typ 6S1 Hospodářský soubor 4721 Hospodářský soubor 4721 Hospodářský soubor 4721 Věk 36 Věk 46 Věk 35 Zakmenění 2 Zakmenění 7 Zakmenění 5 Zastoupení dřevin SM 70 OLS 10 OS 10 KL 10 Zastoupení Dřevin OLS 70 OL 30 Zastoupení Dřevin SM 60 OLS 40 Zásoba 150 m Těžba Vých. 0 Obn.0 Zásoba 533 m Těžba Vých 0 Obn. 0 Zásoba 207 m Těžba Výchovná 0 Těžba Obnovní 0 Prořezávky 0 Zalesnění 0 Etáž 5 0,81 ha Lesní typ 6S1 Hospodářský soubor 4721 Věk 48 Zakmenění 4 Zastoupení dřevin BR 50 OL 10 OS 10 BO 10 MD 10 SM 10 Zásoba 414 m Těžba výchovná 0 Těžba obnovní 0 Prořezávky 0 Zalesnění 0 Lesní hospodářské osnovy 1.1.2004-31.12.2013 Vlastník: Ing. Škubnová Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Oddělení 318 Díl C Porost e Porostní skupina 5 Plocha 1,03 ha Lesní typ 6 V 1 Hospodářský soubor 4721 pozdní sečení konec července-poč. srpna 14 dní strunová, bubnová sekačka uklizení hmoty Věk 44 Zakmenění 8 Zastoupení dřevin OLS 40 BR 20 KL 10 OS 10 BK 10 SM 10 Zásoba 187 m Těžba výchovná 0 Těžba obnovní 0 Prořezávky 0 Zalesnění 0

2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V posledních letech neprobíhala na území žádná řízená činnost lesní i zemědělská (pozemky se navracely v restitučním řízení do rukou původních majitelů). Cílem je dosáhnout pro svěřené území bezzásahový režim. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území, případně jejich případné kolize. Ve svěřeném území se neočekává kolize zájmů, pro kterou by bylo nutno vydat rozhodnutí Správy. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Přílohy : Rámcová směrnice péče o les podle souboru lesních typů, odstranění geograficky nepůvodních dřevin, vyloučení umělého zalesňování, jen nahodilá těžba b) Péče o nelesní pozemky Louka 0,4203 seč na části pozemku v období července c) Péče o rostliny Chráněné druhy se vyskytují na LPF a péče o ně je součástí péče o LPF d) Péče o živočichy V souladu s mysliveckou činností, řízená péče o spárkatou zvěř. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy b) Nelesní pozemky : viz příloha mapa 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhů zásahů a přehledů činností. Smyslem ochranného pásma je vyloučení negativních vlivů ovlivňujících PR. Využití ochranného pásma podléhá podmínkám stanovených v identifikačních údajích uvedených výše. Optimální pro ochranné pásmo je udržet ho v přírodě blízkém stavu, resp. konzervovat současný stav. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bude probíhat v souladu s vyhláškou č. 395/92 Sb. Technické zabezpečení * instalace 2 ks tabule s malým státním znakem České republiky a označením přírodní rezervace k západnímu a východnímu okraji PR * zhotovení pruhového označení hranic PR na hraničních stromech 3.4 Návrhy potřebných administrativně správných opatření území Správa projednává výkup pozemků s vlastníky pozemků v kategorii les. V současné době probíhají soudně- znalecké posudky k danému území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nepředpokládá se rekreační ani sportovní využití území 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na území bude instalována jedna informační tabule. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Inventarizační průzkum bude zaměřen na hmyz a houby.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů. Druh zásahu, práce a odhad množství Orientační náklady za rok v Kč Jednorázové a časově omezené zásahy zákonné značení plechové tabule 1 400 kapličky, hranoly 1 200 železo 800 práce 400 Orientační náklady za období platnosti plánu péče Celkem v Kč 3 800 Opakované zásahy pruhové značení 10 000 vyžínání 2 x ročně 200 opravy značení 400 infopanel 18 000 Celkem v Kč 28 600 4.2. Použité podklady a zdroje informací Databáze Správy NP a CHKO Šumava Českobudějovicko-chráněná území ČR svazek č. VIII Plíva 4.3. Seznam mapových listů a) katastrální mapa ( měřítko) číslo mapového listu b) Státní mapa 1: 5000- odvozená číslo mapového listu c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu Rámcová směrnice péče o les podle souboru lesních typů kategorie lesa soubory lesních typů les hospodářský 6V1, 6S1 Cílová druhová skladba dřevin při přirozená obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující ostatní dřeviny dřeviny 6S1 BR, OS BR, Ol SM, BK, JD, KL 6V1 SM, OS, OlS, Kl SM, BK, JD, KL Základní rozhodnutí Obmýtí nestanoveno Obnovní doba nepřetržitá Hospodářský způsob podrostní Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty vytvoření přírodního lesa Způsob obnovy a obnovní postup Péče o nálety, nárosty a kultivary ochrana proti okusu Výchova porostů vychovávat s cílem vytvoření přírodní struktury lesa Opatření ochrany lesa Provádění nahodilých těžeb ano se souhlasem Doporučené technologie kůň, lanovka

Přílohy Historická mapa r. 1837 (originál je uložen ČÚZAK, Zhoršená kvalita kopie.)

Pozemková mapa z roku 2006

Letecký snímek z roku 2002

Výřez základní mapy 1:25 000

Geologická mapa výřez rok 1990

Hydrogeologická mapa, rok 1990 výřez

Horská podmáčená smrčina Segment z pobřežní podmáčené smrčiny, místy jsou semenáčky buku. Fotografie zachycuje jak horskou olšinu s olší šedou Alnus icana, tak i část řeky Losenice s levobřežním devětsilovým porostem. Snímek pochází z roku 2002, v době po povodních, s dobře patrnými zbytky naplavenin.

Podzimní aspekt zachycuje přechod zbytku mezofilní ovsíkové louky do sukcese na bývalé zemědělské půdě ve složení borovice, bříza. Fotografie pochází z října 2003, takže zde není patrná jinak bohatá druhová diverzita mezofilní ovsíkové louky. Detailní záběr oměje šalamounku na břehu potoka.

Sukcese v blízkosti Karliny Pily je tvořena převážně starými jehličnatými dřevinami (borovice a smrky) ve stáří cca 150 let. Hojně je zastoupena líska a bříza. Obzvláště u lísek je patrné bohaté zmlazování. Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL dílčí plocha 318 C porost d, sk.5 porost f, sk. 5 výměra dílčí plochy (ha) SLT zastoupení SLT (%) číslo rámcové směrnice/porostní typ dřeviny zastoupení dřevin (%) ha věk doporučený zásah 0,06 6S1 1 BR 60, 100 0,48 46 bez zásahu KL 20 OS 10 OLS 10 4,83 6S1 1 SM 40 OLS 30 OL 10 BR 10 100 44 bez zásahu MD 5 OS 5 318 C porost h, por.sk. 5/4 etáž 4 etáž 5 0,82 2,89 6V1 6V1 1 SM 70 OLS 10 OS 10 KL 10 OLS 70 OL 30 100 100 36 46 bez zásahu bez zásahu 318 C porost g 1

porostní skupina 5/4 etáž 4 etáž 5 318 C porost e por. sk. 5 1,02 6 S1 0,81 6 S1 1,03 6V1 1 SM 60 OLS 40 100 BR 50 OL 10 OS 10 BO 10 MD 10 SM 10 100 OLS 40 BR 20 KL 10 OS 10 BK 10 SM 10 35 48 46 36 bez zásahu bez zásahu bez zásahu