Praha 11. června 2009 Připomínky k návrhu zadání celoměstsky významných změn II. Územního plánu sídelního útvaru Hlavního města Prahy Na základě oznámení o projednání návrhu zadání celoměstsky významných změn II. ÚP SÚ hl. m. Prahy, které bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou, tímto podáváme v zákonné lhůtě 30 dní své připomínky. Změna Z 1175/00 Lokalita zvaná Trojmezí je nezastavěné území o celkové rozloze přes 2 500 000 m2 na pomezí Prahy 10, 11 a 15, obklopené ze všech stran sídlišti Chodov, Spořilov, Záběhlice, Zahradní Město, Hostivař a Košík. Změna Z 1175/00 řeší v současné době nezastavěnou část tohoto území o velikosti 95 ha. Část Trojmezí leží v Přírodním parku Hostivař - Záběhlice. V nivě Botiče se také nalézá Přírodní památka Meandry Botiče a biokoridor Územního systému ekologické stability. Pro obyvatele okolních sídlišť je to často jediná možnost kontaktu s přírodou. Návrh Zásad územního rozvoje, v části věnující se této lokalitě, určuje nezastavitelnost širokého údolí Botiče, tedy i součásti přírodního parku Hostivař Záběhlice. Ještě dále šel návrh v prvním čtení Konceptu nového územního plánu na podzim 2008, který v celém území nevymezil prakticky žádné nové zastavitelné plochy. První návrh Konceptu byl zřejmě studenou sprchou pro megalomanské plány městských částí a developerů. Snad i díky tomu bylo území Trojmezí zařazeno do II. vlny celoměstsky významných změn. Připomínáme, že podnět k zařazení tohoto území do II. vlny dala rada městské části Praha 10. Přílohou jejího usnesení byla studie, počítající se zástavbou odhadem asi 70% tohoto území, včetně většiny plochy přírodního parku. Osud této přírodní lokality však není mnoha lidem lhostejný. Koncem března proběhla petice Za zelené Trojmezí, kterou během 11 dní podepsalo na 13.000 lidí, další 3.000 lidí ji podpořili elektronicky. V návaznosti na velkou občanskou odezvu proběhlé petice bylo založena založena
Koalice občanských sdružení Trojmezí, jež se snaží se zachránit lokalitu Trojmezí pro přírodu a rekreaci. V souladu s požadavky této petice dávají jednotliví, níže uvedení členové Koalice občanských sdružení Trojmezí následující Připomínky ke změně Z 1175/00: 1. Požadujeme, aby změny funkčního využití ploch oproti stávajícímu stavu a oproti návrhu uvedeném v prvním čtení Konceptu nového územního plánu byly prováděny pouze na základě komplexně zpracované a s veřejností projednané územní studie, která bude brát v úvahu i širší územní vztahy 2. Požadujeme zpracování konceptu změny 1175/00 ve variantách. Jedna z variant by měla odpovídat návrhu v prvním čtení Konceptu nového územního plánu (viz příloha č.1). 3. Požadujeme, aby byla na změnu zpracována SEA, včetně zhodnocení všech uvažovaných variant. 4. esouhlasíme se začleněním funkčního využití OV (všeobecně obytné) do tohoto území. Obzvláště nepřijatelné jsou podle nás snahy o bytovou zástavbu uvnitř přírodního parku. Takováto snaha je v přímén rozporu s koncepčními dokumenty města například s Usnesením Rady hl. m. Prahy ze dne 2.12.2008, kterým byla schválena Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze. V té se mimo jiné praví: hlavní cíle koncepce ochrany přírody na území hlavního města Prahy: nepřipouštění další zástavby v přímém kontaktu s hranicí lokalit se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území, přírodní parky, biocentra apod.), smysluplné využití přírodního a plošného potenciálu zemědělské půdy zastoupené na území hlavního města Prahy zejména pro: preferenci mimoprodukčních funkcí příměstské krajiny (zvýšení vodní retence území, posílení ekologické stability území, zvýšení nabídky ploch vhodných pro každodenní rekreaci, apod.), V podobném duchu hovoří také další koncepční dokumenty: Zásady a principy tvorby Zeleného pásu hl. m. Prahy, Vyhláška hlavního města Prahy č. 8/1990 o zřízení oblastí klidu i současné znění Zásad územního rozvoje a Konceptu nového územního plánu. Plochy OV lze akceptovat pouze po obvodě území vymezené touto změnou v již stabilizovaných územích. Začleněním území OV do změny by s nejvyšší pravděpodobností znamenalo další zhoršení dopravní infrastruktury, která v tomto území nemůže být výrazně zlepšena vzhledem k limitu dopravní infrastruktury hlavně v oblasti Staré Hostivaře, která byla již překročena stávající nekoncepční výstavbou obytného souboru Slunečný vršek. Požadujeme vypuštění funkce OV ze zadání změny 1175/00. 5. Připomínáme, že území bylo vždy považováno za celkově nezastavitelné, s potenciálním rozvojem zeleně, rekreace a sportu. Cílem změny by mělo být zachovat a trvale chránit toto území pro jeho přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty( Meandry Botiče, Přírodní park Hostivař-Záběhlice) a zároveň umožnit zde rozvoj rekreace a sportu pro širší spádové území přiléhajících velkých obytných celků přilehlých městských částí Prahy 10, 11 a 15. Tím vším by se mělo výrazně přispět k celkovému zlepšení kvality životního prostředí města, které je v souladu s Usnesením Rady hl. m. Prahy ze dne 2.12.2008, ve kterém byla zveřejněna Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze ( citace z usnesení viz. Příloha č.3).
6. avrhujeme území využívat následujícím způsobem: Spodní část kolem Botiče zeleň, vodní plocha a cyklostezka propojující Hostivař a Záběhlice (vyšší třída), pás s revitalizovanou Višňovkou přírodní park s cestami pro pěší, koňskými stezkami apod., v prostoru nad Višňovkou (pole) přírodní sportovní park s cyklostezkami, cestami pro inline bruslení, přírodní hřiště a v této části lze vybudovat i centrální parkoviště, celou tuto oblast propojit podchodem pod ulici nebo nadchodem nad ulicí K Horkám s Hostivařským lesoparkem jižně od Trojmezí., neřešit přes uvedenou lokalitu žádnou dopravní obslužnost stávajících okolních bytových lokalit (žádná vyšší dopravní propoj s druhým břehem Botiče možné propojení je pouze lávkami pro pěší a cyklisty). Toto platí i pro budoucí zástavbu již stabilizovaných ploch v okolí. dopravní obslužnost budoucí zástavby západně od vymezeného území řešit komunikační soustavou přes ulici Klíčovou napojenou na ulici Mírového hnutí, nikoliv propojení do Doupovské ulice, začlenit stávající nádrž v lokalitě do parkového řešení oblasti založením retenční vodní plochy (rybníka), která bude napájena Botičem a bude zároveň pomáhat odvést dešťovou vodu z okolního území do Botiče. Předem děkujeme za zohlednění a vypořádání našich připomínek. V Praze dne 11.6.2009
Připomínky k návrhu zadání celoměstsky významných změn II. Územního plánu sídelního útvaru Hlavního města Prahy PŘÍLOHY Citace z koncepčních dokumentů, věnujících se lokalitě Trojmezí
Příloha č. 1 1. čtení Konceptu Územního plánu hl. města Prahy Zpracovatel: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace Podzim 2008
Příloha č. 2 ávrh Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy Zpracovatel: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace Jaro 2009, stav před veřejným projednáním
Příloha č. 3 Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze Zpracovatel: U-24, s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Schváleno usnensením Rady hl.m. Prahy ze dne: 2.12.2008
Příloha č. 4 Vyhláška hlavního města Prahy č. 8/1990 o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlašování stavební uzávěry pro tyto oblasti Čl.2 Poslání oblastí klidu Posláním oblastí klidu je zachovat a trvale chránit vymezené části území pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty, umožnit jejich využití k rekreaci i poučení občanů a celkově přispět ke zlepšení životního prostředí města. Oblasti klidu tak představují specifickou velkoplošnou ochranu zachovalé přírodní krajiny ve městě. Čl.3 Stavební činnost v oblastech klidu 1. V oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace vychází ze specifických podmínek oblastí klidu a příspívat k naplnění jejich poslání. 2. Pro oblasti klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra 1) v tomto rozsahu a za těchto podmínek: a) V souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě) je zakázáno: 1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění životního prostředí hl. m. Prahy, nebo samostatné oblasti klidu (např. liniové stavby, ČOV apod.), včetně drobných účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody, 2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila, 3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihl ráz krajiny a břehové porosty, b) Výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektonické kvality. Intenzívní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena. 3. K realizaci záměrů, studií a projektů staveb, zařízení a úprav, jež mají sloužit provozu orgánů a organizací vykonávajících v oblastech klidu pravidelnou činnost je nezbytný souhlas odborného orgánu státní ochrany přírody hl. m. Prahy po projednání s příslušnými obvodními národními výbory.
Příloha č. 5 Zásady a principy tvorby Zeleného pásu hl. m. Prahy Schváleno usnesením Rady HMP dne 4.11.2008 V grafické příloze ZÁKLAD Í PRVKY PRO KO CEPCI ZELE ÉHO PÁSU je území Trojmezí označeno jako Zelené klíny. Plocha sadu je pak označena jako Významné terénní útvary. Koncepce Zeleného pásu hl. m. Prahy Obecné zásady: - rozvíjení Zeleného pásu v příměstské krajině hlavního města je pozitivním krokem, nelze jej však oddělit od odpovídajícího rozvoje zeleně na území Středočeského kraje; - základními nástroji pro zajištění ochrany systému zeleně jsou různé úrovně územně plánovacích dokumentací (zásady územního rozvoje v ideové úrovni a územní plán pro konkrétní ochranu potřebných ploch); - rozvoj systému zeleně se nemůže omezit pouze jen na tangenciální vztahy, ale musí obsahovat i vazby radiální (a to včetně pro Prahu tak významných průniků vegetačních pásu hluboko do nitra města i přesahů do okolního regionu); Konkrétní průmět zásad do konceptu nového územního plánu Koncept nového územního plánu, do nějž by měly být základní prvky Zeleného pásu začleněny, je aktuálně ve stádiu příprav k projednání. Souhrn vybraných ploch, zajišťující prostorové a funkční vazby, tvoří celoměstský systém zeleně. Základními prvky tohoto systému jsou zelené klíny, rozvojové (transformační) plochy zeleně a rozvojové osy, které jsou zakresleny v grafické příloze. Okrajové partie celoměstského systému zeleně (při obvodu města) mohou být potenciálním základem pro Zelený pás kolem Prahy, respektive jeho části. Zelené klíny tvoří stávající zelené plochy s různými funkcemi městské a příměstské krajiny, které pronikají radiálně do městské struktury. Jsou utvářeny především lesními porosty, zelení městskou a krajinnou, loukami, pastvinami, parky, sady, zahradami a zahrádkovými osadami. Hlavními zelenými klíny jsou: K 8: Botič Milíčov Na jihovýchodním okraji Prahy se dochoval zelený klín Botič Milíčov. Je tvořen nivou Botiče, Pitkovického potoka, Milíčovským lesem a lesním komplexem u Hostivařské vodní nádrže. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je součástí přírodních parků Hostivař Záběhlice a Botič Milíčov. Zasahuje až ke Spořilovu do oblasti Trojmezí. Jižním směrem pokračující niva Botiče a Pitkovického potoka je propojením do Středočeského kraje. Botič Milíčov by měl být propojen se zelenými klíny Říčanka Rokytka a Klánovice Čihadla.
Zelené klíny a rozvojové (transformační) plochy zeleně jsou stěžejními kameny pro koncepci zeleně v Praze. Jsou bezpodmínečným základem, na kterém je založen celoměstský systém zeleně. Zelený pás hl. m. Prahy - návrh dalších kroků a jejich zajištění. Určení příslušných partnerů a garantů: 3) ÚKOL: zajištění potřebných ploch v rámci územních plánů (ÚP hl. m. Prahy i sousedních obcí), aktualizace navrženého celoměstského systému zeleně a jeho doplnění; a) zapracovat Zelený pás do ÚP hl. m. Prahy, na základě projednání s orgány ochrany přírody a městskými částmi jej postupně upřesňovat, GARANT: Odbor územního plánu MHMP (ve spolupráci s Útvarem rozvoje hl. m. Prahy, příslušnými orgány ochrany přírody, dotčenými městskými částmi atd.)