z ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ww.ukzuz.czemědělský GFD v ČR Tomáš Růžička ISO 9001: 2008 Křísek révový a chráněná zóna na Konference VINOENVI, Mikulov, 16. 7. 2017
GFD = Grapevine flavescence dorée phytoplasma (Grapevine flavescence dorée MLO vyhláška 215/2008 Sb., v platném znění) = původce fytoplazmového zlatého žloutnutí révy = karanténní škodlivý organismus (KŠO) křísek révový (Scaphoideus titanus) hlavní přenašeč GFD, není regulován fytosanitárními předpisy ČR a EU chráněná zóna (CHZ) území v EU, ve kterém není původní nebo usídlený KŠO, který je usídlený v jedné nebo několika částech území EU, a to přesto, že podmínky pro jeho usídlení jsou v tomto území vhodné a uznané Evropskou komisí (podle právního předpisu) ČR = CHZ proti GFD Úvodní informace 2
Grapevine flavescence dorée phytoplasma malá specializovaná bakterie bez buněčné stěny, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem výskyt GFD je znám jen v Evropě hostitelské rostliny: réva vinná, réva pobřežní, plamének plotní příznaky: listy: nápadně intenzivně zbarvené u bílých odrůd žlutozelené, v okolí žilnatiny zlatožluté u modrých odrůd červené až červenofialové čepele se občas nezbarvují úplně, ale jejich zbarvené části jsou ostře ohraničené žilkami od částí zelených zpravidla dochází ke svinování listů, listy jsou kovově lesklé a křehké rostliny: zbarvené jsou celé keře nebo jen jejich části, vyzrávání letorostů je nerovnoměrné, na povrchu se objevují tmavé skvrny, internodia letorostů mohou být zkrácená hrozny: nevyvíjejí se, předčasně vadnou nebo zasychají 3
Grapevine flavescence dorée phytoplasma latentní fáze choroby do projevu prvních symptomů může trvat několik let náchylné odrůdy odumírají po 2 3 letech někdy dojde ve vývoji choroby ke střídání fáze odumírání a ozdravení; u rezistentních odrůd může dojít k úplnému ozdravení příznaky napadení jsou nespecifické a zaměnitelné rostliny infikované Potato stolbur phytoplasma se v porostech vyskytují jednotlivě, počet infikovaných rostlin a šíření infekce se zvyšuje poměrně pomalu rostliny napadené GFD se za přítomnosti kříska révového vyskytují ve skupinách a infekce se rychle šíří na sousední rostliny 4
Grapevine flavescence dorée phytoplasma Foto: Dr. Federico Bondaz, Plant Protection Unit of Val daosta reg. (IT), EPPO Gallery 5
Grapevine flavescence dorée phytoplasma Chardonnay - žloutnutí a svinování čepele, trojúhelníkový tvar listů Foto: Dr. Federico Bondaz, Plant Protection Unit of Val daosta reg. (IT), EPPO Gallery 6
Grapevine flavescence dorée phytoplasma příznaky na hroznu hnědnoucí a scvrklé plody Biologische Bundesanstalt (DE), EPPO Gallery žluté pásky podél žilek a nekrózy 7
nejzávažnější přenašeč GFD v Evropě nepůvodní druh, zavlečený ze Severní Ameriky v Americe je polyfágním druhem, populace zavlečená do Evropy se živí striktně monofágně na rostlinách révy dospělec 5 6,5 mm, rezavě hnědý se světlými okrouhlými skvrnami jedna generace v roce přezimují vajíčka pod kůrou dvouletých větví révy larvy se líhnou od konce května křísek révový agregační prostorová distribuce - maximum populace je koncentrováno uvnitř porostů vinic, dospělci se z napadených vinohradů aktivně nešíří, mimo vinohrady jsou v Evropě nalézáni výjimečně, max. do 25 m od vinohradu 8
křísek révový mladá nymfa Foto J. Beránek 9
křísek révový dorostlá nymfa Foto J. Beránek 10
křísek révový - dospělec Foto J. Beránek 11
GFD - fytosanitární požadavky GFD = škodlivý organismus, jehož zavlékání a rozšiřování je zakázáno, pokud se vyskytuje na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech rostliny Vitis L. kromě plodů a osiva (jakékoli rostliny, nejen rozmnožovací materiál) Chráněná zóna proti GFD v ČR od 1. 11. 2007 (Směrnice Komise 2007/40/ES) CHZ musí být vymezena a průběžně udržována na základě pravidelného systematického průzkumu, potvrzujícího nepřítomnost příslušného škodlivého organismu ve vymezeném území (zákon 326/2004 Sb., 29) do CHZ a uvnitř této zóny nesmějí být přemísťovány rostliny révy bez rostlinolékařského pasu pro CHZ 12
Rostlinolékařský pas pro CHZ proti GFD potvrzuje, že rostliny révy byly vypěstovány v zemi, kde se nevyskytuje GFD v oblasti úředně uznané za prostou GFD v CHZ proti GFD v místě produkce, kde na matečných rostlinách nebyly od začátku posledních dvou ukončených vegetačních období pozorovány žádné příznaky napadení GFD ; a buď na rostlinách v místě produkce nebyly zjištěny žádné příznaky napadení GFD; nebo rostliny byly podrobeny ošetření horkou vodou o teplotě nejméně 50 C po dobu 45 minut aby se eliminovala přítomnost GFD 13
Vymezení a udržování CHZ proti GFD v ČR od roku 2005 každoroční úřední průzkum výskytu GFD i kříska révového spolu s průzkumem výskytu původce fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (= Potato stolbur phytoplasma) a jeho přenašeče žilnatky vironosné (Hyalesthes obsoletus) status GFD v ČR: nevyskytuje se, potvrzeno průzkumem status kříska révového v ČR: výskyt zjištěn při detekčním průzkumu v roce 2016 14
Průzkum výskytu křísků 15
Výsledky detekčního průzkumu ÚKZÚZ Místo výskytu Scaphoideus titanus (katastrální území) křísek révový - 2016 Termín prvního výskytu Počet termínů pozitivních pozorování Celkový počet jedinců (ks) Valtice 21.7. 11 1975 Úvaly u Valtic 16.8. 4 21 Domanín 9.8. 1 3 Moravská Nová Ves 23.8. 1 1 Hrušky 7.9. 2 18 Němčičky u Hustopečí 8.9. 2 32 Tupesy na Moravě 3.10. 1 5 Ořechov u Uherského Hradiště 3.10. 2 46 Sudoměřice 3.10. 1 4 16
křísek révový - Scaphoideus titanus
GFD = první popsaná fytoplazmová žloutenka révy - jihozápad Francie,1957 1978 Korsika a sever Itálie GFD - rozšíření poté rozšíření do jihofrancouzských vinařských oblastí a na sever Španělska dnes EU: Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Španělsko mimo EU Srbsko, Švýcarsko z toho omezené rozšíření: Chorvatsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko, patogen také chybí v rozsáhlých územích v severní Francii a v jižní Itálii 18
GFD - rozšíření 19
GFD opatření v místech výskytu úřední dozor odstraňování napadených rostlin likvidace celých vinic odstraňování divoce rostoucích rostlin révy insekticidní ošetřování proti přenašečům kontroly školek + certifikace rozmnožovacího materiálu termoterapie u rozmnožovacího materiálu 20
EFSA = Evropský úřad pro bezpečnost potravin vědecké stanovisko na žádost Evropské komise (v rámci nové fytosanitární legislativy EU se provádí přehodnocení KŠO) GFD působí epidemie pouze pokud se vyskytuje společně s přenašečem (křískem révovým) závěry: EFSA posouzení rizika GFD pro EU oba škodlivé organismy jsou usídleny ve velké části území EU, kde se pěstuje réva mají potenciál se usídlit ve velké části dosud nezamořeného území 21
EFSA posouzení rizika GFD pro EU 3 scénáře pro šíření a škodlivost GFD v období příštích 10 let 1) ponechání současných opatření 2) současná opatření + povinné ošetřování školkařského materiálu horkou vodou ve školkách v zamořeném území 3) současná opatření + zpřísněná opatření k eradikaci nebo izolaci (zaměřená na divoce rostoucí révu, opuštěné vinice, okolí vinic, zahrady atd.) ad 1) šíření GFD v EU bude pravděpodobně i nadále pokračovat, celkový dopad GFD na celkovou produkci hroznů v EU bude nízký (0,5-1 %) ad 2) a 3) šíření v EU bude pokračovat zhruba poloviční rychlostí než podle scénáře 1), celkový dopad GFD na celkovou produkci hroznů v EU bude oproti scénáři 1 snížen o 1/3 při scénáři 2, o 2/3 při scénáři 3 22
křísek révový a GFD situace v okolních zemích Slovinsko (19 300 ha vinic) křísek révový 1983 GFD 2005 eradikace: jednotlivé rostliny, při více než 20% infikovaných rostlin likvidace celé vinice ochrana: povinná ochrana proti přenašečům, v místech výskytu GFD se omezuje zakládání nových vinic národní předpis: opatření k zabraňování šíření a potlačování GFD Rakousko křísek révový 2004 GFD 2009 eradikace: jednotlivé rostliny, při více než 30% infikovaných rostlin likvidace celé vinice ochrana: povinná ochrana proti přenašečům ve vymezených územích s výskytem GFD 23
křísek révový a GFD situace v okolních zemích Maďarsko křísek révový 2005 GFD 2013 eradikace: 2013 2015 4800 rostlin révy v 5 regionech ochrana: povinná ochrana proti přenašečům ve školkách a ve vymezených územích s výskytem GFD (1 x proti larvám, 2 x proti dospělcům) doporučené 1 ošetření všech vinic Slovensko křísek révový 2013 Německo GFD ne křísek révový ne GFD 2014, Porýní-Falc, školka, 4 400 rostlin, podnože a očka částečně z Německa, částečně z Itálie 24
GFD 25
křísek révový a GFD situace v ČR možnosti bránění či oddálení zavlečení GFD: povinná (případný národní předpis) či dobrovolná ochrana proti křískům školky v území zamořeném křískem indoxakarb Steward 0,17 kg/ha ± termoterapie udržování chráněné zóny: ANO povinné či dobrovolné ošetřování vinic proti křískům v zamořeném území indoxakarb Steward 0,1 kg/ha 300-500 l vody/ha před začátkem květu 0,15 kg/ha 500-1000 l vody/ha od začátku květu OL 3 dny stolní, 14 dní moštové integrovaná produkce: ANO ekologická produkce:? 26
křísek révový a GFD situace v ČR ÚKZÚZ v roce 2017 2 režimy sledování kříska v okresech Brno-venkov, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště: režim monitoringu, sledování 1 x za týden v ostatním území: režim průzkumu, sledování 1 x za 14 dní intenzivní testování kříska na GFD 27
Děkuji za pozornost. Ing. Tomáš Růžička oddělení rostlinolékařské kontroly a dozoru Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ztracená 1099/10, Praha 6, PSČ 161 00 tomas. ruzicka@ukzuz.cz 28