Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Předběžná opatření a náhrada škody dle 77a OSŘ ve sporech z práv duševního vlastnictví Matěj Morávek 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Předběžná opatření a náhrada škody dle 77a OSŘ ve sporech z práv duševního vlastnictví zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Matěj Morávek 3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Pavlu Koukalovi, Ph.D. za cenné připomínky při konzultování této práce. Děkuji také rodičům JUDr. Janě Morávkové a Ing. Pavlu Morávkovi za podporu při psaní této práce a v průběhu celého studia. 4

Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou předběžných opatření v systému nástrojů k prosazování práv náležejících k duševnímu vlastnictví. Úvodem jsou řešeny základní otázky ochrany práv k duševnímu vlastnictví společně s právní úpravou prosazování práv k duševnímu vlastnictví. Následuje analýza institutu předběžného opatření a odpovědnosti za škodu, jež byla způsobena nezákonně nařízeným předběžným opatřením. Na základě zjištěných poznatků je v závěrečné části práce provedeno hodnocení právní úpravy předběžných opatření a jeho použitelnosti jako nástroje k vynucování práv k duševnímu vlastnictví. Klíčová slova Předběžné opatření, odpovědnost za škodu, náhrada škody, nezákonné předběžné opatření, duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, prosazování, vymáhání Abstract This thesis deals with the issue of preliminary injunction in the system of enforcement of the intellectual property law. The introduction addresses the fundamental issues of protection and enforcement of intellectual property. This is followed by the analysis of legislation of preliminary injunction and remedies for wrong preliminary injunction. On the basis of the findings, the assessment of efficiency of legislation of preliminary injunction as a legal instrument for enforcement of the intellectual property law is being accomplished. Keywords Preliminary injunctions, liability for damages, remedies, wrong preliminary injunctions, intellectual property, industrial property, enforcement 5

Obsah Seznam použitých zkratek... 8 Úvod... 9 1. Prosazování práv k duševnímu vlastnictví... 12 1.1 Procesní prostředky... 13 1.2 Vymáhání práv průmyslových... 14 1.2.1 Oprávněná osoba... 14 1.2.2 Opatření k nápravě... 15 1.2.3 Působnost soudu... 16 1.3 Vymáhání práv autorských a práv souvisejících... 16 1.4 Ochrana před nekalou soutěží... 17 2. Předběžná opatření... 19 2.1 Právní úprava... 19 2.2 Formální předpoklady pro nařízení předběžného opatření... 20 2.2.1 Účastníci řízení... 20 2.2.2 Pravomoc a příslušnost soudu... 21 2.2.3 Jistota... 24 2.2.4 Překážka litispendence a rei iudicatae... 27 2.3 Materiální předpoklady pro nařízení předběžného opatření... 28 2.3.1 Důvody pro nařízení předběžného opatření... 28 2.3.2 Nárok... 28 2.4 Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření... 32 2.4.1 Návrh... 32 2.4.2 Posuzování návrhu... 33 2.4.3 Obsah předběžného opatření... 35 2.4.4 Vyhlášení, vydání a doručení usnesení... 36 2.4.5 Vykonatelnost a výkon rozhodnutí... 37 2.4.6 Opravné prostředky... 39 2.5 Závaznost a účinky předběžných opatření... 40 2.6 Zánik předběžných opatření... 41 2.7 Předběžná opatření v rozhodčím řízení... 42 3. Odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením... 44 3.1 Odpovědnost za škodu podle obecné úpravy... 44 6

3.2 Odpovědnost za škodu a jinou újmu podle 77a OSŘ... 46 3.3 Vznik nároku... 47 3.4 Zánik ochrany duševního vlastnictví a jeho vztah ke vzniku nároku dle 77a OSŘ... 49 3.4.1 Absence neúspěchu nebo procesně neodpovědného jednání navrhovatele... 51 3.4.2 Absence příčinné souvislosti mezi předběžným opatřením a vznikem újmy... 53 3.4.3 Náhrada škody způsobené předběžným opatřením podle směrnice č. 2004/48/ES... 54 3.4.4 Současný stav 77a OSŘ a návrh možné změny... 54 3.5 Žaloba na náhradu škody nebo jiné újmy... 56 3.6 Způsob náhrady škody a jiné újmy... 58 3.6.1 Náhrada škody použitím jistoty... 58 3.6.2 Náhrada škody z jiného majetku navrhovatele... 58 4. Předběžné opatření jako nástroj k prosazování práv duševního vlastnictví... 60 4.1 Kritické aspekty právní úpravy předběžných opatření... 62 4.1.1 Princip rovnosti zbraní... 62 4.1.2 Úprava jistoty... 63 4.1.3 Odůvodňování usnesení o nařízení předběžného opatření... 64 4.1.4 Úloha ústavně konformní interpretace... 66 Závěr... 67 Seznam použitých pramenů... 70 7

Seznam použitých zkratek Ústava Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Listina základních práv a svobod, Listina Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky OSŘ, Občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Autorský zákon Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o vynálezech Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů Zákon o užitných vzorech Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů Zákon o průmyslových vzorech Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů Zákon o ochranných známkách Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů 8

Úvod Jedním ze základních prvků moderního právního státu je ústavní garance nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Z toho, mimo jiné, vyplývá i povinnost státu vytvořit určité systémy a nástroje pro ochranu vlastnického práva. Na vlastnictví jako mocenský vztah subjektu k určitému předmětu, se dá nahlížet z několika perspektiv. Z hlediska povahy objektu můžeme hovořit o dvou základních formách vlastnictví vlastnictví hmotných předmětů a vlastnictví věcí, které vznikly duševní činností člověka, jež nemají hmotnou povahu - tzv. duševního vlastnictví. Tato diplomová práce se zabývá právě oblastí vlastnictví duševního, a to konkrétně jedním prvkem mechanismu jeho ochrany, institutem předběžného opatření působícím v rámci občanského soudního řízení. Předběžné opatření je jedním z nástrojů prosazování práva. Je nástrojem k okamžité a účinné ochraně proti neoprávněnému zásahu do práva subjektu. Jelikož tento institut budu zkoumat z pohledu práva duševního vlastnictví, budu se v první části práce věnovat právní úpravě prosazování práv k duševnímu vlastnictví. Provedu tedy analýzu zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a ustanovení upravující ochranu před nekalou soutěží. Z těchto předpisů vyplývají vlastníkům, majitelům, autorům a jiným oprávněným uživatelům předmětů duševního vlastnictví nároky, jež je možné uplatnit cestou civilního soudního řízení. Tyto předpisy budu zkoumat jen z pohledu předběžných opatření, protože ne všechny nároky lze tímto speciálním prostředkem uplatňovat. Ve druhé části práce se budu věnovat analýze institutu předběžných opatření. Uvedu jeho základní charakteristiky, podmínky, za kterých je použitelné, proces jeho vydávání a další souvislosti. Jelikož se budu v této části pohybovat v procesní rovině, budu pracovat jak s občanským soudním řádem, tak s monografickými prameny, judikaturou českých soudů a odbornými články. Předběžná opatření budou v této práci zkoumána z pohledu práva duševního vlastnictví. Bude proto vybrána převážně relevantní judikatura korespondující s tímto požadavkem, popř. judikatura, která se sice nedotýká sporů o duševní vlastnictví, ale kterou je možno analogicky interpretovat a dovodit z ní závěry i pro tuto oblast. Z důvodu zaměření mé práce se nebudu zabývat některými variantami 9

a vlastnostmi předběžného opatření, které nejsou z pohledu práva duševního vlastnictví relevantní. 1 Pokusím se tedy nastínit teoretické aspekty předběžných opatření a problematiku jejich použití v praxi jako jednoho z prostředků vymáhání práv vyplývajících z duševního vlastnictví. Třetí část práce bude věnována odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným předběžným opatřením. Pojem nezákonné předběžné opatření není zcela přesný. Jedná se o odpovědnost za škodu způsobenou odpůrci (resp. tomu, proti kterému předběžné opatření působilo), která vznikla v souvislosti s předběžným opatřením, jež se posléze ukázalo jako nedůvodné kvůli neúspěchu nebo procesně neodpovědného jednání nenavrhovatele v navazujícím řízení ve věci samé. Toto právo na náhradu škody je založeno ustanovením 77a občanského soudního řádu a je důležitým nástrojem pro případy, kdy předběžné opatření, místo aby ochránilo právo jednoho účastníka sporu, často bezdůvodně zasáhne do práva druhého. Takové riziko je u vydávání předběžného opatření stále přítomno, a to díky samotné povaze předběžného opatření, kdy soud rozhoduje nikoli na základě provedeného dokazování, ale na základě skutečností, které jsou mu prokázány, resp. osvědčeny. Rozeberu tedy detailně subjekty, rozsah a další aspekty odpovědnosti za tuto škodu. Jelikož se pro náhradu této škody (resp. újmy) subsidiárně použijí obecné předpisy občanského práva, považuji také za vhodné uvést základní charakteristiku režimu náhrady škody tak, jak ji upravuje zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Tento režim se totiž v některých aspektech liší od minulé právní úpravy. Budu se také zabývat spornými otázkami, které úprava odpovědnosti za škodu způsobenou předběžným opatřením ve spojení s právem duševního vlastnictví vyvolává. V poslední části práce se budu věnovat účelnosti, resp. použitelnosti, předběžných opatření pro vymáhání práv z duševního vlastnictví. Tato část bude obsahovat kritické hodnocení problematických otázek právní úpravy. Ani současný, v posledních letech několikrát novelizovaný, stav této úpravy 1 Např. Speciální předběžná opatření podle 405 a 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních. Některé aspekty úpravy 74 a násl. OSŘ jako jsou předběžná opatření ve věci výživného, předběžná opatření ve věci pracovní apod. 10

neposkytuje situaci, která by byla prosta otázek či interpretačních nesnází. Výrazná kritika zní zejména ze strany odborné veřejnosti, a proto budu v této části pracovat s odbornými články reagujícími na tuto problematiku, popř. s rozhodnutími Ústavního soudu, který je, vedle jeho interpretační funkce, také tzv. negativním zákonodárcem. Ani úprava předběžných opatření se neobešla bez zákroku Ústavního soudu, který derogoval ustanovení, jež nebylo možno interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Má práce vychází z předpokladu, že současná právní úprava předběžného opatření je provedena tak, že její fungovaní je v procesu prosazování práv k duševnímu vlastnictví do jisté míry omezeno, a že není prosta ustavně konformních nedostatků. Provedu kritickou analýzu právní úpravy předběžných opatření a na základě jí konfrontaci dvou důležitých roviny předběžného opatření. Na jedné straně předběžné opatření jako velmi rychlý a účinný ochranný prostředek před neoprávněnými zásahy do práv, na straně druhé předběžné opatření, které může svým neuváženým nebo nesprávným použitím způsobit značné a mnohdy obtížně nahraditelné škody. To vše v mantinelech problematiky sporů z práv duševního vlastnictví. Budu se tak zabývat specifickými situacemi, které při nařizování předběžných opatření ve sporech z práv duševního vlastnictví vznikají. Ze současného znění právní úpravy předběžných opatření lze totiž dovodit závěr, že v tomto kontextu nedošlo k uspokojivé reflexi zvláštní povahy práv k duševnímu vlastnictví. Pokusím se tedy reagovat na tyto skutečnosti a mimo jiné navrhnout úpravu, která by tato specifika již reflektovala. Úkolem mé práce je tedy odpovědět na otázku, zda je předběžné opatření v jeho současné podobě účelným a vhodným prostředkem k prosazování práv z duševního vlastnictví. 11

1. Prosazování práv k duševnímu vlastnictví Termín prosazování práva se dnes ustálil jako český ekvivalent anglického slova enforcement, jež je sémanticky nebližší českému slovu vynucování, popř. vykonávání. Termín prosazování práv k duševnímu vlastnictví, zahrnuje prosazování práv autorských a práv souvisejících, prosazování práv průmyslových a práv, práv k obchodnímu tajemství, obchodnímu jménu tzv. práv označení. Úprava těchto práv je obsažena ve zvláštních zákonech, upravujících vždy jednotlivé předměty práv k duševnímu vlastnictví. 2 Mimo tato práva jsou součástí práv k duševnímu vlastnictví také nehmotné předměty, jejichž ochrana není garantována zvláštními zákony, ale je zajištěna právem proti nekalé soutěži. Pojem prosazování práv k duševnímu vlastnictví zahrnuje nejen oprávnění majitele práva domáhat se jeho ochrany, ale i dvojí povinnost státu - povinnost vytvořit patřičnou právní úpravu a vytvořit soustavu orgánů s kompetencemi pro realizaci této ochrany. 3 4 Systém nástrojů sloužících k prosazování práv k duševnímu vlastnictví je součástí rozsáhlého komplexu právních norem, patřících do různých právních odvětví. Jak do práva soukromého, tak veřejného, hmotného i procesního. Z teritoriální výlučnosti zákonem garantovaných práv k duševnímu vlastnictví zároveň vyplývá nutnost harmonizace jednotlivých národních právních řádů na poli mezinárodním či nadnárodním. 5 Ty to snahy souvisejí s především rozvojem mezinárodního obchodu, odstraňováním překážek v obchodu, a s tím související potřebou zajistit ochranu právům duševního 2 Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnických vynálezů, Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků 3 Jedním z materiálních znaků každé právní normy je státní donucení. Jde o obecnou péči a zájem státu, aby právní normy byly dodržovány. Viz: HARVÁNEK, Jaromír a kol., Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, s. 172. Vynutitelnost, resp. prosaditelnost, práva je tedy základním předpokladem k tomu, aby plnilo svou reálnou funkci a nebylo pouze právem na papíře. 4 MUNKOVÁ, J. a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví učební texty. I díl, sešit 1. [online] ELSO group, 2007. s. 7. [cit. 1. 3. 2015]. 5 MUNKOVÁ, J. a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví učební texty. I díl, sešit 1. [online] ELSO group, 2007. op. cit. s.7 [cit. 1. 3. 2015] 12

vlastnictví napříč mezinárodním společenstvím. V prostředí českého právního řádu se prosazování práv k duševnímu vlastnictví uskutečňuje prostřednictvím nástrojů, které spadají do soukromoprávní, veřejnoprávní a trestněprávní ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Prosazování těchto práv má význam především z důvodu častého porušování absolutních práv jejich vlastníků či majitelů. Tato práva jsou založena např. vytvořením autorského díla 6, udělením patentu na vynález 7, zápisem průmyslového 8 či užitného vzoru 9, ochranných známek 10 apod. Vedle toho porušováním nechráněných práv dochází také k porušování práv relativních v rámci hospodářské soutěže. 1.1 Procesní prostředky Základním prostředkem k uplatnění práv duševního vlastnictví v občanském soudním řízení je civilní žaloba. Prostřednictvím žaloby je možné uplatnit několik nároků vyplývajících z vlastnictví těchto práv. Jde o nárok negatorní, nárok na odstranění následků nebo zničení zboží, nárok na informace, nárok na zadostiučinění, nárok na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobou se může vlastník také domáhat zveřejnění rozhodnutí nebo určení, že zboží vyráběné jiným subjektem je z hlediska duševního vlastnictví padělkem nebo nedovolenou napodobeninou. Z povahy předběžného opatření jsou však některé typy nároků z předběžného řízení vyloučeny. Připadá v úvahu nárok negatorní, kterým je nárok na zákaz rušení práva, na zdržení se určité hospodářské nebo jiné činnosti. Předpokladem úspěšnosti je, že toto rušení trvá, popř. hrozí, že s rušením bude započato nebo se bude opakovat. 11 Tato situace například nastane, pokud bude zjištěno, že je připravována výroba zboží, které je z hlediska duševního vlastnictví padělkem. Pokud by bylo zjištěno, že rušení práva v průběhu řízení netrvá nebo, že opakování takového jednání nehrozí, nebude možné takovýto zákaz přiznat. 6 9 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském 7 11 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích 8 11 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových zvorů 9 15 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech 10 29 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách 11 HRABA, Z., ABRAHAM, V., Prosazování práv z duševního vlastnictví učební texty. II. Díl sešit č. 2. [online] ELSO group, 2007. s. 9 [cit. 1. 3. 2015] 13

Dalším nárokem, který je možno uplatnit v řízení o předběžném opatření je nárok na odstranění následků ohrožení nebo porušení práva. Ovšem jen takovým způsobem, který by neznamenal navození definitivního nezvratného stavu. 1.2 Vymáhání práv průmyslových Zákonem č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví došlo k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004, o dodržování práv k duševnímu vlastnictví. Tento zákon však směrnici transponoval nikoli v její přesné podobě. Došlo dále k úpravě některých pojmů převážně z důvodu rozdílné povahy právního řádu ČR. Zákon také, na rozdíl od směrnice, poskytuje právní úpravu vymáhání práv z vlastnictví průmyslového. Tato komplexní úprava stávající právní úpravu zásadním způsobem rozšířila a konkretizovala. 12 1.2.1 Oprávněná osoba Za osobu oprávněnou vymáhat práva podle tohoto zákona je označen vlastník nebo majitel (dále jen vlastník) práva podle příslušného právního předpisu na ochranu průmyslového vlastnictví. 13 Oprávněným je však i nabyvatel licence a profesní organizace ochrany práv 14, která je řádně uznána v zemi původu jako organizace oprávněná zastupovat vlastníky či majitele práv průmyslového vlastnictví. Nabyvatel licence je však oprávněn vymáhat práva pouze pokud 12 KOUKAL, Pavel. Vymáhání práv z vlastnictví ochranných známek. [online] Právní zpravodaj. roč. 2006, č. 11, s. 6 [cit. 28. 2. 2015]. 13 Viz poznámka pod čarou č. 2) k 1 zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví. : Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách 14 V současné době v ČR neexistují žádné takovéto organizace. Existují však v jiných členských státech Společenství. Proto je třeba těmto subjektům poskytnout aktivní legitimaci k vymáhání těchto práv i pro území ČR. Viz: SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví podle nové úpravy. [online] Právní zpravodaj. roč. 2006, č. 11. [cit. 14. 3. 2015] Za profesní organizace jsou ale považovány také sdružení výrobců výrobků označených označením původu či zeměpisným označením tedy sdružení ve smyslu 5 odst. 1 zákona č. 452/2001 Sb., o označení původu a zeměpisných označení. Viz: HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví: komentář. 2. podstatně dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 330. 14

vlastník práva bude z jakýchkoli důvodů nečinný. 15 Nabyvatel licence totiž může vymáhat průmyslová práva pouze se souhlasem jejich vlastníka. Souhlasu nepotřebuje jen tehdy, pokud vlastníka upozornil na porušení či ohrožení práva a jestliže vlastník ve lhůtě jednoho měsíce od doručení této informace nezahájil řízení ve věci porušení či ohrožení práva. Tímto je vytvořena zákonná fikce souhlasu s vyvoláním sporu, která je důležitá především z hlediska aktivní legitimace v řízení před soudy. 16 1.2.2 Opatření k nápravě Zákon výslovně neupravuje možnost oprávněné osoby vymáhat práva cestou předběžných opatření. Stanovuje pouze, že v případě neoprávněného zásahu do práv se může oprávněná osoba domáhat u soudu toho, aby se porušovatel zdržel jednání, jímž dochází k porušení nebo ohrožení práva a následky ohrožení nebo porušení byly odstraněny. 17 Směrnice však výslovně řadí předběžná opatření do oddílu Opatření, řízení a nápravná opatření. Nárok směřující ke zdržení se dalšího porušování práva k duševnímu vlastnictví, případně nekalého soutěžního jednání, lze tedy uplatnit i cestou předběžných opatření. 18 4 uvádí demonstrativní výčet povinností, které lze porušovateli uložit, který obsahuje i povinnosti, které v kontextu předběžných opatření nepřipadají v úvahu. Předběžným opatřením totiž nelze navodit nezvratný stav. Nepřichází tedy v úvahu např. trvalé odstranění nebo zničení výrobků, trvalé odstranění nebo zničení materiálů, nástrojů používaných výlučně nebo převážně při činnostech porušujících nebo ohrožujících právo apod. 15 Důvodová zpráva k zákonu č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. 16 HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví: komentář. 2. podstatně dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 330. op. cit. 17 4 zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví. op. cit. 18 Viz také: ČERMÁK, Karel, jr. Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v ČR v kontextu směrnice EU. [online] Právní rádce: Měsíčník Hospodářských novin. roč. 2005, č.2, s. 18. [cit. 17. 3. 2015] 15

1.2.3 Působnost soudu Zákon zakládá speciální místní a věcnou 19 působnost Městského soudu v Praze. Tento soud rozhoduje jako soud prvního stupně ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví 20 a je pro rozhodování těchto sporů vybaven specializovanými senáty složenými z předsedy a dvou soudců. 21 Problémem však je, že český právní řád legální definici průmyslového vlastnictví neposkytuje, resp. není jasné, co vše se dá pod pojem spory a nároky z průmyslového vlastnictví subsumovat. Vzhledem k tomu, že je obsah průmyslového vlastnictví upraven odlišně i v mezinárodních smlouvách, a že i názory na tuto problematiku se v odborné literatuře liší, je nutné, dle názoru JUDr. Romana Horáčka 22, vycházet z úmyslu zákonodárce, který lze vyčíst například z poznámky pod čarou č. 2 u 1 tohoto zákona. Jde tedy o nároky z předmětů průmyslového vlastnictví, které mají svou zákonnou úpravu. 23 Působnost soudu ve sporech a nárocích vycházejících například z know- how, goodwill, je otázkou spornou. 24 1.3 Vymáhání práv autorských a práv souvisejících Směrnice č. 2004/48/ES se týkala prosazování práv k duševnímu vlastnictví jako celku, nikoli jen uplatňování práv průmyslových. Implementace této směrnice byla provedena mimo jiné také novelou Autorského zákona. Nároky, jež je možné uplatnit v civilním soudním řízení, jsou obdobné jako nároky vycházejících 19 Viz také: 39 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Ve věcech průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám je příslušný věcně a místně jako soud prvního stupně Městský soud v Praze. 20 6 zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. op. cit. 21 6 odst. 2 zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. op. cit. 22 HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví: komentář. 2. podstatně dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. s. 342. op. cit. 23 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách 24 Názor, že nic nebrání tomu, aby právní prostředky sloužící k vymáhání práv podle tohoto zákona uplatňovaly i subjekty práv k objevům, know- how, goodwill např. zde: SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví podle nové úpravy. [online] Právní zpravodaj. roč. 2006, č. 11. [cit. 14. 3. 2015] 16

z vlastnictví práv průmyslových. 25 Pro uplatnění formou předběžného opatření je i zde použitelný nárok negatorní a nárok na odstranění následků zásahu. Aktivně legitimován k uplatnění nároků je zde autor. Odlišná situace však nastává, jestliže jde o neoprávněné užití díla spravovaného kolektivním správcem, v případě, že neoprávněný uživatel řádně a bez zbytečných průtahů vede jednání směřující k uzavření příslušné licenční smlouvy. 26 V tomto případě autor uplatnit zdržovací nárok nemůže, 27 což je důležité i z hlediska jeho aktivní legitimace k podání návrhu na nařízení předběžného opatření. 1.4 Ochrana před nekalou soutěží Duševní vlastnictví, především pak práva průmyslová, jsou v hospodářské soutěži hojně využívaná a také porušovaná. Důležitým nástrojem pro prosazování práv k duševnímu vlastnictví je proto i ochrana před nekalou soutěží. Vedle případů, kdy se tato ochrana překrývá se speciální ochranou zákonem upravených nehmotných předmětů, je také hlavní ochranou know- how, goodwillu a jiných zákonem neupravených nehmotných statků. 28 Porušování práv k duševnímu vlastnictví je obsahem některých speciálních skutkových podstat jednání nekalé soutěže. Jde zejména o klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny a porušení obchodního tajemství. 29 Ve všech případech však musí být splněna generální klauzule nekalé soutěže. 30 Subjekt, jehož právo bylo jednáním 25 Specifickým nárokem vycházejícím z práva k autorskému dílu je nárok na určení svého autorství. Ostatní nároky se více méně shodují s nároky vycházejícími z průmyslového vlastnictví. Jde tedy o nárok negatorní, nárok na sdělení informací, na odstranění následků zásahu, nárok na náhrady škody, přiměřeného zadostiučinění a vydání bezdůvodného obohacení apod. 40 a násl. Zákona 121/2000 Sb., o právu autorském. 26 POPELKOVÁ, V. a kol., Prosazování práv z duševního vlastnictví Učební texty. II. Díl, Sešit 1. [online] ELSO group, 2007. s. 19. [cit. 1. 3. 2015]. 27 Zůstává mu zachována pouze možnost uplatnit nárok na určení autorství, na uveřejnění rozsudku viz 41 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském Zůstává mu i nárok na vydání bezdůvodného obohacení ovšem nikoli podle AutZ, ale ve výši obvyklé - 2999 zákona č. 89/2012, občanský zákoník. viz POPELKOVÁ, V. a kol., Prosazování práv z duševního vlastnictví Učební texty. II. Díl, Sešit 1. [online] ELSO group, 2007. s. 19. [cit. 1. 3. 2015]. op. cit. 28 BOHÁČEK, Martin. Duševní vlastnictví a vymáhání práv k němu: jiné úhly pohledu. 1. vyd. Praha: Troas, 2011, s. 28. op. cit. 29 2978 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. op. cit. 30 K jednání musí dojít v hospodářském styku, musí jít o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a musí být způsobilé přivodit újmu soutěžitelům nebo zákazníkům. Bez splnění 17

nekalé soutěže porušeno nebo ohroženo, může vůči rušiteli uplatnit nárok jak negatorní, tak nárok na odstranění závadného stavu. 31 Aktivní legitimaci k uplatnění těchto nároků má vedle této osoby i právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků. 32 Prostřednictvím ochrany před nekalou soutěží lze uplatnit i nároky vyplývající z porušení práv k průmyslovému vlastnictví a práv na označení. Tyto nároky jsou obsahově shodné s těmi, které lze uplatnit v řízení o porušení průmyslových práv podle již zmíněného zákona č. 221/2006 Sb. 33 těchto podmínek není možné uplatňovat nároky z ochrany před nekalou soutěží. 2976 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník op. cit. 31 Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. 2988 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 32 Aktivní legitimace těchto osob však nastupuje jen v tom případě, kdy se nejedná o speciální skutkové podstaty nekalé soutěže upravené v 2982 až 2985. Viz 2989 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z hlediska práv k duševnímu vlastnictví je tak důležité, že tato osoba není aktivně legitimována k uplatňování nároku z porušení obchodního tajemství. 33 MUNKOVÁ, J. a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví učební texty. I díl, sešit 1. [online] ELSO group, 2007. s. 21 [cit. 1. 3. 2015] op. cit. 18

2. Předběžná opatření V následujícím výkladu rozeberu teoretické aspekty předběžných opatření upravených v 74 a násl., resp. v 102 OSŘ. Budu se pohybovat v oblasti vymáhání práv vyplývajících z duševního vlastnictví, což mi bude sloužit jako mantinel pro zkoumání tohoto institutu. Proto se nebudu zabývat druhy předběžných opatření, které jsou vzhledem k povaze práv duševního vlastnictví nepoužitelné. Jedná se zejména o předběžná opatření, která jsou upravena v 400 a násl. a v 452 a násl. zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním. 34 Nebudu se také zabývat těmi ustanoveními úpravy v občanském soudním řádu, které nejsou ve sporech o práva z duševního vlastnictví relevantní. 35 2.1 Právní úprava Zákonná úprava předběžných patření je obsažena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu v 74 až 77a. Úprava však není vyčerpávající a zákon na užití jiných ustanovení neodkazuje. Lze dovodit, že pro řízení o předběžném opatření je možno podpůrně užít ustanovení části prvé občanského soudního řádu, což vyplývá ze systematického uspořádání tohoto předpisu. Praxe pak dovodila možnost přiměřeného užití ustanovení části třetí (pokud není v 74 až 77a stanoveno jinak). 36 Předběžné opatření je nástrojem k zajištění prozatímní ochrany oprávněnému účastníkovi a zabránění dalšímu zhoršování jeho postavení. Navrhovatel zpravidla potřebuje sice prozatímní, zato však neprodlený zákrok proti rušiteli. Předběžné opatření tuto podmínku splňuje, ale za cenu toho, že skutkový stav nemůže být soudem z důvodu nutnosti rychlé úpravy náležitě zjištěn. V řízení se neprování dokazování, skutečnosti musí navrhovatel prokázat (popř. osvědčit). Soud zvažuje riziko vzniku škody na straně navrhovatele, na straně druhé zvažuje důsledky bezodkladného zásahu do práv povinného, k němuž dochází bez provedeného dokazování, možnosti reakce povinné strany na vzniklou situaci a bez ochrany před vydáním rozhodnutí. Obecná zásada občanského 34 Tato předběžná opatření byla dříve součástí úpravy předběžných opatření v občanském soudním řádu. Byla však, s účinností od 1. 1. 2014, přesunuta do zmíněného zákona. 35 Např. 76 odst. 1 písm. a), b), c), 76c odst. 3) apod. 36 DAVID, L. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. s. 307 19

soudního řízení spočívající v rovnosti zbraní tak není při nařizování předběžného opatření do jisté míry dodržena. 37 Tato nevýhoda je naopak kompenzována určitými zárukami, které jsou poskytnuty povinné straně 38, např. možností podat návrh na zrušení předběžného opatření, objektivní odpovědností navrhovatele za škodu způsobenou předběžným opatřením apod. Prozatímní úpravou vztahů se neprejudikují práva a povinnosti účastníků ani výsledek sporu. 39 Soud tak není předběžným opatřením při pozdějším rozhodování o věci samé nijak vázán. 40 Od předběžných opatření, která jsou nařízena před zahájením řízení, je nutno odlišit předběžná opatření upravená v 102 OSŘ, která mohou být nařízena v průběhu řízení ve věci samé, jestliže je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky, nebo existuje- li obava, že by byl bez vydání předběžného opatření výkon soudního rozhodnutí ohrožen. Podmínky nařízení obou těchto typů předběžných opatření jsou v zásadě totožné. O předběžném opatření vydaném v rámci řízení však, na rozdíl od předsedy senátu, rozhoduje soud v takovém složení, v jakém rozhoduje ve věci samé. 41 2.2 Formální předpoklady pro nařízení předběžného opatření 2.2.1 Účastníci řízení Pokud je subjekt nositelem právní osobnosti 42, splňuje zároveň jednu z podmínek řízení. Tou je způsobilost být účastníkem řízení. Účastníkem řízení o předběžném opatření může být jak fyzická, tak i právnická osoba, která ale disponuje svéprávností 43, kterou se rozumí způsobilost před soudem jako účastník samostatně právně jednat. 37 JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář, Kniha I. 1-78g občanského soudního řádu: podle stavu k 1. 4. 2014. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. s. 450 38 Hodnocení míry kompenzace deficitu v požadavku rovnosti zbraní bude provedeno dále. 39 Viz např. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 142/2005 40 SCHELLEOVÁ, Ilona a Karel SCHELLE. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. s. 315 41 SCHELLEOVÁ, Ilona a Karel SCHELLE. Civilní proces. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. s. 315. op. cit. 42 Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Viz 15 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. 43 20 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. 20

Za účastníky řízení o předběžném opatření zákon označuje navrhovatele a ty, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. 44 I tímto je akcentována dočasná funkce předběžného opatření, které je úzce spjato s následným řízením o věci samé. Navrhovateli, který s návrhem na předběžné opatření uspěje, totiž soud vedle toho uloží povinnost podat návrh na zahájení řízení věci samé, jímž se poměry mezi účastníky upraví s konečnou platností. Pokud by návrh nepodal, předběžné opatření zanikne a navrhovatele tak stíhá nejen ztráta výhody, kterou předběžným opatřením získal, ale také odpovědnost za škodu podle 77a OSŘ, viz část třetí této práce. Účastníky řízení ve sporech z práv duševního vlastnictví budou zejména ti, kterým náleží výlučná dispoziční práva k těmto nehmotným předmětům. Budou svůj návrh opírat zpravidla o porušení ustanovení konkrétních zákonů, které tato výlučná práva garantují a poskytují jim ochranu, jako např. 40 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, 8 zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách apod. Můžou jimi však být i ti, kterým tato práva náležejí na základě licenčních smluv. Nabyvatel licence však může práva vymáhat jen se souhlasem vlastníka či majitele práva. 45 2.2.2 Pravomoc a příslušnost soudu Základní podmínkou pro to, aby mohl v dané věci rozhodovat soud, je jeho pravomoc. Soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné věci, vyplývající z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. 46 Rozhodné je tedy kritérium soukromoprávních sporů. Spory z práv duševního vlastnictví toto kritérium splňují, neboť jednotlivé předměty jsou věcmi 47, které mohou být objekty soukromého vlastnictví. 48 Zákonná úprava pravomoci a příslušnosti soudu je ve 44 74 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 45 Souhlas se zde nevyžaduje, pokud ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení či ohrožení práva nezahájil vlastník či majitel práva řízení ve věci porušení či ohrožení práva sám. Viz 2 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. 46 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 47 489, 496 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník 48 1011 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 21

své podstatě konkretizací práva na zákonného soudce zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 49 Občanský soudní řád obsahuje speciální úpravu příslušnosti soudu k vydání předběžného opatření. Podle 74 odst. 3 OSŘ je příslušným ten soud, který je příslušný k řízení ve věci samé, nestanoví- li zákon jinak. Obecná věcná příslušnost se řídí 9 OSŘ, který v písm. g) stanoví, že ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví jsou v prvním stupni příslušnými krajské soudy. Místní příslušnost je upravena v 84 OSŘ a následujících. Podle základního pravidla je příslušným soudem obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje. 50 Směřuje- li tak navrhovatel předběžné opatření proti rušiteli jeho práv, musí návrh podat u krajského soudu, v jehož obvodu má rušitel bydliště, popř. sídlo. Takto koncipovaná místní a věcná příslušnost se tedy uplatní zejména ve sporech z práv plynoucích z autorského zákona, včetně nároku na náhradu škody vzniklé neoprávněným zásahem do autorských práv. 51 Z pravidla určení příslušnosti podle 9 odst. 2. písm. g) a 84 a násl. OSŘ, však existuje výjimka. Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, zakládá tzv. speciální věcnou a místní příslušnost soudu ve sporech z průmyslového vlastnictví. V 6 stanovuje, že Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví. 49 Právo na zákonného soudce vyjadřuje zákaz přidělení soudce na základě libovůle. Tento zákaz se nevztahuje pouze na dodržení pravomoci a příslušnosti soudu podle příslušných procesních předpisů. Součástí základního práva na zákonného soudce je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátu na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Viz: Nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 1171/14 ze dne 27. 2. 2015. V tomto případě bylo Vrchním soudem zrušeno usnesení o nařízení předběžného opatření, jímž byl zakázán prodej a užívání postaviček Krtek a jeho přátelé. Ve sporu o autorskoprávní nároky z licenčních smluv. Vrchní soud však věc přidělil jinému senátu, než tomu, který byl určen rozvrhem práce. Přidělil ji senátu 3 Cmo, který měl v oboru působnosti rozhodování o odvoláních ve věcech ochrany duševního vlastnictví a ochrany hospodářské soutěže. Příslušným k rozhodnutí byl však senát 1 Co, který měl v oboru působnosti rozhodování o odvoláních ve věcech nároků vyplývajících z autorského práva. Blíže viz výše zmíněný Nález Ústavního soudu. 50 Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, případně, v jehož obvodu se zdržuje. Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Viz 85 zákona č. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 51 Jde například o žaloby správců autorských majetkových práv (OSA, Intergram, Dilia apod.), spory z neoprávněného užití díla, zadržovací žaloby atd. viz: JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář, Kniha I. 1-78g občanského soudního řádu: podle stavu k 1. 4. 2014. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. s 72. op. cit. 22

Pokud je soudem příslušným pro rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření soud, který je příslušným k řízení o věci, je tedy Městský soud v Praze příslušný i k rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření ve sporech vycházejících z průmyslového vlastnictví. Je tedy jediným soudem příslušným k rozhodnutí v prvním stupni ve věcech vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Jisté otázky vzbuzují poměrně časté situace, kdy navrhovatel opírá návrh, jak o právo na ochranu vynálezu, ochranné známky, průmyslového vzoru apod., tak o právo na ochranu před nekalou soutěží. V případě samostatného nároku z nekalé soutěže se totiž podle úpravy obsažené v zákoně č. 221/2006 postupovat nedá. Tuto situaci řešil např. Vrchní soud v Praze, přičemž vyslovil názor, že i když navrhovatel předběžného opatření návrh činí z titulu ochrany práv vlastníka ochranné známky i z titulu ochrany před jednáním nekalé soutěže, je třeba oproti obecné úpravě dát přednost úpravě speciální. 52 I v této souvislosti je však důležitou otázkou, co všechno lze řadit pod pojem průmyslové vlastnictví. Jak již bylo řečeno v předchozí části práce, úmyslem zákonodárce pravděpodobně bylo omezit rozsah použití zákona č. 221/2006 Sb. pouze na prosazování práv k objektům, ke kterým existují absolutní subjektivní práva upravená zvláštními zákony. Toto užší pojetí průmyslového vlastnictví se promítá i v příslušnosti Městského soudu v Praze. Pokud tedy jde o předběžné opatření, jímž je chráněn nárok z práva k nehmotným statkům, které nejsou chráněny zvláštními zákony ale ochranou proti nekalé soutěži 53, pak u těchto sporů v prvním stupni rozhodují krajské soudy podle bydliště, popř. sídla žalovaného. 54 55 52 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2008 sp. zn. 3Cmo 343/2008 53 Např. know- how, goodwill aj. 54 BOHÁČEK, Martin. Duševní vlastnictví a vymáhání práv k němu: jiné úhly pohledu. 1. vyd. Praha: Troas, 2011. s. 26. op. cit. 55 Pokud jde o obchodní firmu ( 423 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), Vrchní soud judikoval, že právo k obchodní firmě je právem průmyslovým. Viz Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cdo 254/2010. I přesto, že zákon č. 221/2006 Sb. se o něm nikterak nezmiňuje. Viz poznámka pod čarou č. 2 u 1 zákona 221/2006 Sb. 23

Postup při pochybnostech o příslušnosti Dospěje- li soud k závěru, že není věcně příslušný, musí postupovat podle 104a, v případě místní příslušnosti podle ustanovení 105 odst. 2 OSŘ. 56 Tento postup však dosti zpomalí celý proces vydání předběžného opatření. Pokud navrhovatel chce, aby jeho situace byla řešena rychlým zásahem, musí dbát na to, aby návrh učinil u soudu příslušného. Při pochybnostech o příslušnosti k projednání návrhu na nařízení předběžného opatření totiž soud vysloví nepříslušnost a věc předloží nadřízenému soudu, popř. věc postoupí soudu příslušnému. V úvahu zde přichází otázka, zda je tímto postupem zachován účel předběžných opatření. Dochází totiž ke značnému prodlení a účel předběžného opatření, jimž je neprodlený zákrok proti rušiteli práva, je tak často zmařen. Považoval bych proto za vhodné, aby byl tento rigidní postup soudů při vyslovování nepříslušnosti v rámci řízení o předběžném opatření určitým způsobem zjemněn. Z hlediska podstaty předběžného opatření, je totiž možno stávající řešení otázky soudní příslušnosti hodnotit jako odepření předběžné ochrany tímto institutem. 57 Z tohoto pohledu na věci nemění nic ani ta skutečnost, že navrhovatel má možnost, v případě kdy soud vysloví nepříslušnost, vzít návrh zpět a učinit nový návrh u soudu příslušného. 58 V situaci, kdy není zcela jisté, co vše lze řadit do průmyslového vlastnictví, navrhovatel nemůže mít ani jistotu v tom, u kterého soudu má návrh podat. 2.2.3 Jistota Předběžné opatření se uplatňuje v situacích, které je třeba řešit rychle a bez zbytečných průtahů. To je např. důvodem, proč předseda senátu nepřezkoumává správnost předložených listin, neprovádí dokazování ani jiné úkony. Během 56 JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář, Kniha I. 1-78g občanského soudního řádu: podle stavu k 1. 4. 2014. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. s 435. Op. cit. 57 HRNČIŘÍK, Vít. Srovnání právní úpravy předběžných opatření v USA a v ČR. [online] Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. roč. 2014, č. 12., s. 419. [cit. 5. 3. 2015]. 58 Opakované podávání návrhů na nařízení předběžného opatření, i z jiných důvodů než je nepříslušnost soudu, však nelze činit neomezeně. Pokud by účastník zcela zřetelně zneužíval záměrně, dlouhodobě a v mimořádné intenzitě svých práv a povinností, zejména podáváním opakovaných, zjevně bezúspěšných a dysfunkčních návrhů, lze tyto postupy kvalifikovat jako hrubé ztěžování postupu řízení ve smyslu ustanovení 53 odst. 1 OSŘ a tudíž je postihnout pořádkovou pokutou. Usnesení Krajského soudu sp. zn. 61 UL 6/2012 24

účinnosti předběžného opatření tak může vyjít najevo, že podmínky pro jeho nařízení dány nebyly, nebo že takové předběžné opatření postrádá smysl. V takových případech vzniká odpůrci často škoda či jiná újma. Zákon proto ukládá navrhovateli povinnost složit tzv. jistotu 59. Je to peněžitá částka, která slouží k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. Její výše je stanovena na 10 000 Kč. V případech týkajících se vztahů mezi podnikateli, vyplívajících z jejich podnikatelské činnosti, je zvýšena na 50 000Kč. 60 Jistotu je nutné složit nejpozději ve stejný den, kdy byl podán návrh na nařízení předběžného opatření. Složit ji musí každý, kdo nevyhovuje podmínkám pro osvobození od jejího placení 61. Povinnost včasného složení jistoty je jednou z podmínek pro vydání předběžného opatření. Sankcí za nesložení jistoty nejpozději v den podání návrhu je neprojednatelnost takového návrhu, tedy jeho bezpodmínečné odmítnutí. 62 Pro úpravu výše jistoty byl zákonem č. 69/2011 Sb. zaveden institut doplatku jistoty. Tento doplatek má v zákoně dvě podoby. Jednou je možnost předsedy senátu před vydáním usnesení o předběžném opatření posoudit, zda zákonem stanovená jistota postačuje k náhradě škody nebo jiné újmy a i bez návrhu rozhodnout o jejím doplatku. 63 Doplatek musí být zaplacen nejpozději do tří dnů a v případě jeho nesložení bude návrh odmítnut. Další variantou doplatku je doplatek na návrh povinného upravený v 76h OSŘ. Tento doplatek přichází v úvahu jen za účinnosti předběžného opatření, tedy po vydání usnesení, jímž se předběžné opatření nařizuje. Návrh na doplatek jistoty musí obsahovat, kromě 59 75b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 60 Novelou OSŘ provedenou zákonem č.218/2009 Sb. byla výše jistota snížena. Do té doby platila pro věci obchodní výše jistoty 100 000Kč a 50 000Kč v pro ostatní věci. BUREŠ, Jaroslav, Ljubomír, DRÁPAL, Zdeněk, KRČMÁŘ., Občanský soudní řád: komentář. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 433 61 75b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 62 Na tuto problematiku však existují odlišné názory, dle kterých by i pozdější složení jistoty nemělo vést k odmítnutí návrhu na předběžné opatření, pokud byla jistota složena, byť opožděně, avšak do doby, než z důvodu jejího nezaplacení došlo k vydání usnesení o odmítnutí návrhu. Viz: HRNČIŘÍK, Vít. Jistoty k zajištění náhrady škody a na náklady řízení, včetně problematiky jejich včasného, pozdějšího a pozdního složení. [online] Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. roč. 2013, č. 21., s. 731 [cit. 5. 3. 2015]. 63 75b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 25

obecných náležitostí také vylíčení rozhodných skutečností, z nichž lze dovodit, proč by mohla povinnému vzniknout škoda nebo jiná újma, skutková tvrzení o výši škody, důkazní prostředky a konečný návrh, v jaký výši má být doplatek složen. 64 Dospěje- li předseda senátu k závěru, že je návrh povinného důvodný, usnesením vyzve navrhovatele ke složení doplatku opět v třídenní lhůtě. Doplatek jistoty je významným instrumentem i pro předběžná opatření upravující poměry mezi účastníky v duševněprávních sporech. Zejména průmyslová využitelnost některých statků a jejich silné spojení s podnikatelskými aktivitami stojí za jejich vysokou ekonomickou hodnotou. Předpokládám, že návrh povinného účastníka na doplatek jistoty bude v těchto situacích spíše pravidlem. 65 Znemožnění užívaní ochranných známek, či stažení výrobků z trhu může způsobit škody mnohonásobně vyšší, než je zákonná výše jistoty. Úmyslem zákonodárce však nebylo složenou jistotou (i po jejím zvýšení) zcela pokrýt případnou škodu. Výše jistoty by také neměla být pro navrhovatele likvidační. Rozhodnutí o zvýšení jistoty je založeno výhradně na vlastní úvaze soudu, s tím, že výsledek této úvahy nemusí korespondovat s později skutečně vzniklou škodou či jinou újmou. Předseda senátu v této souvislosti přihlíží k okolnostem případu, kterými můžou být jednak okolnosti týkající se uplatněného nároku jako takového (povaha nároku, postoj účastníků) a dále subjektivní kritéria týkající se odpůrce (popř. jiné osoby, které může předběžným opatřením vzniknout škoda nebo jiná újma). Soud tedy zvažuje, jaký dopad do poměrů odpůrce může mít nařízené předběžné opatření. Zda jde o výrazné omezení podnikání nebo naopak omezení týkající se okrajového předmětu, zda před podáním návrhu na nařízení předběžného opatření byl odpůrce upozorněn navrhovatelem na protiprávní jednání a srozuměn s tím, že může být nařízeno předběžné opatření a jím uloženo splnění 64 JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář, Kniha I. 1-78g občanského soudního řádu: podle stavu k 1. 4. 2014. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2014. s. 475. op. cit. 65 Ústavní soud řešil případ, kdy stěžovatelky mimo jiné namítaly i nízkou výši jistoty, aniž by však podali návrh k doplatku jistoty podle 76h OSŘ. Podle jejich tvrzení totiž nebyla zohledněna potenciální škoda, která jim může vzniknout předběžným opatřením, kterým jim bylo zakázáno uvádět na trh léčivý přípravek. Navrhovatelem byl majitel užitného vzoru, kterého bylo užito při výrobě produktu stěžovatelkami. Odvolací soud stejně jako soud ústavní vyhodnotil danou námitku jako neopodstatněnou. Blíže: Usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 659/13 op. cit. 26

povinnosti a zda v úvahu přichází jak škoda skutečná, tak i škoda v podobě ušlého zisku či škody v podobě sankcí podle smluv s třetími osobami apod. 66 Byl- li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu zamítnut, odmítnut nebo bylo- li řízení zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud předběžné opatření nařídil, bude jistota vrácena, jestliže marně uplyne lhůta k žalobě na náhradu škody způsobenou předběžným opatřením podle 77a odst. 2 OSŘ nebo jestliže z rozhodnutí soudu o této žalobě vyplývá, že jistota k uspokojení práva na náhradu škody či jiné újmy použita nebude. 2.2.4 Překážka litispendence a rei iudicatae Ze subsidiárního použití části 3. OSŘ, lze dovodit, že i u řízení o návrhu na předběžné opatření je mezi formální podmínky řízení nutno řadit i překážku věci zahájené. 67 Na základě tohoto pravidla není možné, aby o totožném návrhu na vydání předběžného opatření probíhalo u soudu jiné řízení. O překážku věci pravomocně rozsouzené 68 jde v tom případě, kdy o předběžné opatření již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí. Toto brání v projednání stejného návrhu znovu. Obě ustanovení používají pojem věc, resp. o věci. Pod tímto pojmem je však nutno vidět i řízení o předběžném opatření, i když se nejedná o řízení ve věci samé. 69 66 Viz: Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 156/2012 Odpůrci bylo předběžným opatřením uloženo, aby se zdržel výroby, distribuce a prodeje jím vyrobeného poplastovaného plechu a nakládaní se zařízením na výrobu poplastovaného plechu včetně jeho zcizení. Odpůrce se domáhat doplatku o výši 236 268 648 Kč. Tuto částku vyvozoval s průměrné délky řízení ve věci samé 3 roky. Argumentoval škodou, která mu každý měsíc vzniká na nájmech výrobního zařízení, nájmech výrobních prostor, mzdách, ušlých ziscích apod. Soud prvního stupně jeho argumentaci odmítl, s tím, že jistota ani doplatek jistoty nejsou koncipovány tak, aby pokryly veškerou možnou škodu. Městský soud v Praze tedy rozhodl o doplatku ve výši 700 000 Kč a Vrchní soud v Praze jako soud odvolací toto rozhodnutí jako správné potvrdil. 67 83 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 68 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 69 Použitelnost těchto ustanovení pro předběžná opatření možno dovodit např. z Usnesení Ústavního soudu sp. zn. ÚS 2591/09 27