TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta Základy práva II Studijní opora pro studium předmětu v kombinované formě studia ČÁST C: Občanské právo procesní JUDr. Eva Karhanová Horynová Liberec 2013 Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu "Inovace mezioborového studijního programu Ekonomika a Management se zaměřením na znalostní ekonomiku" reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0317 ESF OP VK.
Obsah Úvod... 3 Vysvětlení významu jednotlivých ikon... 4 1. Občanské právo procesní. Pojem, prameny, subjekty řízení... 2 1.1 Cíle kapitoly... 2 1.2 Klíčová slova... 2 1.3 Doporučená literatura... 2 1.4 Průvodce studiem... 2 1.5 Výkladový text... 3 1.6 Kontrolní otázky... 5 1.7 Shrnutí... 5 1.8 Pojmy k zapamatování... 5 2. Druhy civilního řízení. Dokazování... 6 2.1 Cíle kapitoly... 6 2.2 Klíčová slova... 6 2.3 Doporučená literatura... 6 2.4 Průvodce studiem... 6 2.5 Výkladový text... 7 2.6 Kontrolní otázky... 9 2.7 Shrnutí... 9 2.8 Pojmy k zapamatování... 9 3. Rozhodnutí a opravné prostředky. Náklady řízení... 10 3.1 Cíle kapitoly... 10 3.2 Klíčová slova... 10 3.3 Doporučená literatura... 10 3.4 Průvodce studiem... 10 3.5 Výkladový text... 11 3.6 Kontrolní otázky... 12 3.7 Shrnutí... 13 3.8 Pojmy k zapamatování... 13 Závěr... 14 Seznam použité literatury... 15 2
Úvod Vážení studenti, snahou této metodické příručky je poskytnout vám, studentům, přehled o obsahové náplni studijního předmětu Základy práva II, části C, která se věnuje problematice občanskému právu procesnímu. Cílem je v uvedeném studijním předmětu seznámit studenty se základními pojmy z oblasti obchodních korporací, s problematikou pracovního práva a vybranou problematikou občanského práva procesního. Předmět Základy práva II je vyučovaný jako povinný a je ukončený zkouškou. Uvedený studijní předmět navazuje na výuku právních disciplín z předmětu Základy práva I a rozšiřuje základní znalosti studentů v nové úpravě obchodních korporací, stávající úpravě pracovního práva a občanského práva procesního. Jsme přesvědčeni, vážení studenti, že vám tato metodická příručka bude dobrým průvodcem a dokáže vám v dostatečné míře objasnit probíranou tématiku studijního předmětu Základy práva II a věříme, že vám bude nápomocná nikoliv pouze při samotném studiu, ale i při řešení vašich konkrétních situací. Úvod do předmětu Občanské právo procesní část C Výuka občanského práva procesního si klade za cíl seznámit studenty se stávající právní úpravou tohoto právního odvětví. Právní úprava je obsažená v právním řádu ČR, a to jak v právních přepisech nejvyšší právní síly Ústava, Listina základních práv a svobod, ale zejména pak v současné době v občanském soudním řádu, zákoně o soudech a soudcích, insolventním zákoně a dalších právních předpisech, které danou oblast upravují. V rámci přednášek a studia se student seznámí zejména s předmětem úpravy občanského práva procesního, jeho zařazením do systému práva, s uvedenou právní úpravou, se základními pojmy občanského řízení, se zásadami, na kterých je civilní řízení postaveno. Studentům bude představena práce soudů na všech stupních obecné soustavy soudů v ČR, vysvětleno řízení před soudem, seznámí se základními požadavky na podání žaloby, kerá bude schopná projednání, nejdůležitější částí řízení, kterou je dokazování a jeho jednotlivými typy, které demonstrativně vymezuje občanský soudní řád. Bude jim vysvětlena problematika související s rozhodnutím soudu, počínaje vyhlášením a konče doručením rozsudku. Seznámí se s procesními instituty, které se nazývají opravné prostředky a využívají se tehdy, pokud někdo není spokojený se soudním rozhodnutím. V náplni přednášek nebude chybět problematika, která se dotýká i nákladů řízení. Znalosti, které student v rámci uvedeného předmětu získá, by mu měli pomoci k orientaci v uvedeném právním odvětví a ke znalostem, keré mu pomohou při event. soudním sporu k tomu, aby bylo vyloučeno pochybení nebo nedodržení podmínek občanského soudního řádu v některém stádiu řízení, což by mohlo mít za následek neúspěch v projednávané věci, a to i tehdy, když bude mít pravdu. Student by se uvedenými přednáškami měl seznámit se způsobem, jak uplatnit své právo u soudu. 3
Vysvětlení významu jednotlivých ikon Průvodce studiem vstup autora do textu, specifický způsob, kterým se studentem komunikuje, povzbuzuje jej, doplňuje text o další informace Pojmy k zapamatování. Shrnutí shrnutí předcházející látky, shrnutí kapitoly. Literatura použitá ve studijním materiálu, pro doplnění a rozšíření poznatků. Kontrolní otázky a úkoly prověřují, do jaké míry studující text a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatné a důležité informace a zda je dokáže aplikovat při řešení problémů. 4
1. Občanské právo procesní. Pojem, prameny, subjekty řízení 1.1 Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: orientovat se v problematice civilního procesu; znát základní principy občanského práva procesního; umět popsat úkoly občanského práva procesního; umět definovat základní pojmy občanského práva procesní; orientovat se v základních pramenech úpravy a subjektech řízení. 1.2 Klíčová slova Občanské právo procesní, civilní řízení, občanský soudní řád, účastníci řízení, osoby zúčastněné na řízení, obecná soustava soudů, podmínky řízení, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, 1.3 Doporučená literatura WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 6. aktualizované a doplněné vydání vyd. Linde Praha, akciová společnost, 2011. ISBN 978-80-7201-842-0. Str. 42 48, 59 125 KINDL, M.; ŠÍMA, A.; DAVID, O. Občanské právo procesní. 2. rozšířené vydání, vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-098-7. Str. 43 46, 59 91, 99 103, 115 128, 131 139, 140 157 ŠÍMA, A.; SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 12., doplněné vydání vyd. C.H. BECK, 2012. ISNB 978-80-7179-343-4. Str. 239 248 1.4 Průvodce studiem Kapitola studentovi umožní, aby se orientoval v oblasti civilního řízení, poznal základnízásady, na kterých je řízení vybudováno. V rámci přednášek se student seznámí také se základními prameny práva, které odvětví občanského práva procesního upravují, bude tedy schopen se orientovat zejména v občanském soudním řádu a bude znát obecnou soustavu soudů a úkoly jednotlivých soudů v rámci této soustavy. Seznámí se s pojmem účastník řízení tak, jak je ve 3 okruzích vymený zákonem. 2
1.5 Výkladový text Občaské právo procesní je zařazeno v systému práva na rozdíl od očanského práva hmotného zařazeno do veřejného práva. Označení procesní znamená, že v rámci civilního procesu jde o postup soudu, event. jiných rozhodujících subjektů (např. rozhodci v rámci mimosoudního řešení sporů), účastníků řízení a dalších subjektů při poskytování ochrany porušeným, ohroženým subjektivním právům a také zákonem chráněným zájmům, keré vyplývají z občanskoprávních, rodiněprávních, pracovněprávních a obchodních vztahů, které mezi těmito subjekty při označené činnosti vznikají. Základním pramenem úpravy je mimo jinélistina základních práv svobod, zák, č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ), ve znění pozdějších předpisů, dále zákon o soudech a soudcích aj. Základní principy civilního procesu lze označit za určité právní zásady, na kterých je tento proces vybudovaný. Navazují zejména na Listinu základních práv a svobod, kdy jejich stanovením a zejména pak dodržováním je naplňováno právo na spravedlivý proces. Vycházejí také z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a vyplývají i z Ústavy (soudni moc). Tyto principy mají své nezastupitelné postavení, kdy se jejich pomocí přibližují jednotlivé právní úpravy evropských států. Principy práva na spravedlivý proces jsou uvedené v Listině základních práv a svobod a lze je shrnout následovně: Výkon soudní moci se realizuje pouze soudem, výkon soudní moci se vykonává jménem republiky, soudci jsou nezávislí a nestranní (jsou jmenování presidentem republiky, řídí se pouze zákonem, vykonávají činnost nepodjatě), princp zákonného soudce (nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci), princip rovnosti (každý má právo na poskytnutí právní pomoci). Základní principy, na kterém je vybudovaný civilní proces, lze charakterizovat jako určité právní zásady. Vyplývají ze shora uvedených právních předpisů a jedná se o následující procesní zásady z. rovnosti, z. dispoziční ( jejím opakem je z. oficiality), z. projednávací (opakem je z. vyhledávací), z. jednotnosti řízení, z. volného hodnocení důkazů, z. veřejnosti, ústnosti, přímosti, z. rychlosti a hospodárnosti řízení, z. materiální a z. formální pravdy. Subjekty civilního řízení jsou další problematikou této části. Jedná se o 2 skupiny, jejichž postavení v civilním řízení, resp. v procesněprávních vztazích je odlišné. Do první skupiny patří soudy, druhou skupinu představují účastníci řízení (v omezeném míře mohou být také státní zastupitelství a Úřad pro zastupování stáu ve věcech majetkových). Nutné zdůraznit, že svědci, znalci, tlumočníci nebo osoby, kterým je v řízení uložená nějaká povinnost nejsou účastníky řízení, ale nanejvýš osoby nařízení zúčastněné. Osobou zúčastěnou na řízení je každý, kdo se jakýmkoliv způsobem aktivně účastní řízení. Problematika účastníků řízení je přesně vymezena v rámci procesního práva, které vymezuje účastníky řízení do 3 skupin. Do první se řadí žalobce a žalovaný, kteří proti sobě stojí v řízení a každý z nich má zájem na opačném výsledku řízení (např. náhrada škody, neplatné rozvázání pracovního poměru, určení vlastnictví atd. tedy označení účastníků ve sporných řízeních). Dále zákon za účastníka řízení považuje toho, kdo je zákonem výslovně jako účastník řízení označený (např. řízení o povolení uzavřít manželství účastníkem je ze zíkona ten, kdo se chce uzavřít manželství a dále také jeho zákonní zástupci). Do poslední skupiny účastníků řízení řadí zákon toho, o jehož právech a povinnostech se má v řízení jednat (např. řízení prarodičů, kteřé se domáhají svého práva, abyse mohli stýkat se svým vnukem/vnučkou/ 3
vnoučaty). Druhá a třetí definice účastníků řízení vymezuje účastníky nesporného řízení. Od 1. 1. 2014 bude toto řízení upaveno v rámci rekodifikace soukromého práva v novém zákoně o zvláštních řízeních soudních. První shora označená definice účastníků bude i nadále upravovat okruh účastníků pro sporná řízení a pramenem úpravy i bude občanský soudní řád. Pro možnost být účastníkem řízení je nezbytné, aby subjekt byl vybavený způsobilostí být účastníkem řízení a měl procesní způsobilost jako účastník řízení. Pokud občan nemůže jednat před soudem samostatně, protože nemá procesní způsobilost nebo ji má, ale nechce jednat sám, je jako účastník zastoupený svým zástupcem (zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec, obecný zmocněnec, advokát, notář, ustanovený zmocněnec, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Soudy lze charakterizovat jako zvláštní orgány státu, které stát pověřil výkonem soudnictví (jde o jednu z mocí v rámci rozdělení moci ve státě). Z toho jednoznačně vyplývá, že žádná jiný subjekt tuto činnost vykonávat nesmí. Soudy, jejichž úkolem je ochrana práv, jsou uspořádané do soustavy obecných soudů. Vytváří ji čtyři organizační články okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy (jsou pouze 2 Praha, Olomouc) a Nejvyšší soud se sídlem v Brně. Mimo tuto soustavu stojí Nejvyšší správní soud, který projednává věci z oblasti správního práva (na prvním stupni je správní soudnictví řešené specializovanými správními senáty u krajských soudů) a také Ústavní soud ČR. Soudy v civilním řízení projednávají věci, které jsou jim do pravomoci svěřené občanským soudním řádem (dále jen o.s.ř.). Aby příslušný soud mohl rozhodovat ve věci, je nutné, aby k tomu byl pravomocný (pravomoc soudu soudu je rozhodování příslušné věci svěřeno zákonem) a dále také příslušný( věcně, funkčně, místně). Jak pravomoc, tak příslušnost patří do podmínek řízení (podmínky řízení jsou o.s.ř. vymezené jako podmínky, za nichž může jednat ve věci ). Tyto podmínky lze rozdělit do 4 skupin 1) věcné procesní podmínky existence podnětu k zahájení řízení (na návrh, bez návrhu), splnění poplatkové povinnosti. 2) Procesní podmínky na straně soudu pravomoc soudu, příslušnost soudu věcná, místní, funkční. 3) Procesní podmínky na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost účastníků. 4) Negativní podmínky (tj. ty, které pokud by existovaly, bránily by možnosti projednávání věci) překážka zahájeného řízení a překážka věci rozsouzené. V závěru této kapitoly je nutné se zmínit od dopadech rekodifikace na občanské právo procesní, kdy základní zásady hmotněprávní úpravy v NOZ se promítají do občanského soudního řádu. Jedná se o změny věcné(např. nápomoc při rozhodování i v průběhu občanského soudního řízení), změny v úpravě řízení o výkonu rozhodnutí (např. vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí). Další změny se týkají terminologie (např. obchodní závod dříve podnik, sídlo dříve místo podnikání, právní osobnost dříve způsobilost mít práva a povinnosti, svéprávnost dřívě způsobilost k právním úkonům). Nemalé změny jsou vyvolané také tím, že se vyčleňuje napříště úprava nesporných řízení z režimu občanského soudního řádu do nového zákona o zvláštních řízeních soudních. 4
1.6 Kontrolní otázky 1. Co je úkolem civilního řízení? 2. Jaké jsou negativní podmínky řízení? 3. Koho zákon označuje za účastníky řízení, kdo jsou jejich zástupci? 4. Kdo je považovaný za osobu zúčastněnou na řízení? 5. Jak je tvořena soustava obecných soudů? 6. Jakými zásadami je ovládáno občanské soudní řízení? 1.7 Shrnutí Po prostudování této kapitoly je student schopný vysvětlit pojem občanského práva procesního, zná zásady, kterými je občanské soudní řízení ovládáno jsou mu známé prameny práva, kterými je občanské soudní řízení upraveno. Orientuje se v problematice účastníků řízení, dovede je označit a je mu známé, že jsou účastníci řízení rozděleni přímo zákonem do 3 základních okruhů. Postudovaní uvedené kapitoly umožňuje studentovi, aby se orientoval v obecné soustavě soudů, kterými je soudnictví na území ČR vykonáváno. Student bude obeznámený s možností zastupování v rámci civilního řízení. 1.8 Pojmy k zapamatování Občanské právo procesní, občanské soudní řízení (civilní proces), občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních, zásady občanského soudního řízení, soustava soudů, účastníci řízení (3 definice), osoby zúčastněné na řízení, právní subjektivita účastníků řízení, procesní způsobilost účastníků řízení, zastoupení účastníků. 5
2. Druhy civilního řízení. Dokazování. 2.1 Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: orientovat se v druzích civilního řízení; znát principy sporného řízení a nesporného řízení; umět popsat průběh řízení u soudu 1. stupně; umět definovat institut dokazování; znát nejčastější důkazní prostředky. 2.2 Klíčová slova Civilní řízení, sporné řízení, nesporné řízené, dokazování, důkazní prostředky, 2.3 Doporučená literatura WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 6. aktualizované a doplněné vydání vyd. Linde Praha, akciová společnost, 2011. ISBN 978-80-7201-842-0. Str. 335 370, 222 247 KINDL, M.; ŠÍMA, A.; DAVID, O. Občanské právo procesní. 2. rozšířené vydání, vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-098-7. Str. 170, 199 218 ŠÍMA, A.; SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 12., doplněné vydání vyd. C.H. BECK, 2012. ISNB 978-80-7179-343-4. Str. 250, 253 256 2.4 Průvodce studiem Obsah přednášek pomůže studentovi orientovat se v problematice jednotlivých druhů soudních řízení. Student bude znát podmínky, za kterých je možné zahájit řízení u soudu. Budou mu známy náležitosti žaloby a bude tedy schopen sám jednoduchou žalobu vypracovat. Seznámí se s problematikou dokazování a jednotlivými důkazními prostředky a bude vědět, jaké důkazní prostředky může použít na podporu svých tvrzení. 6
2.5 Výkladový text Řízení v rámci občanského civilního procesu lze rozdělit na řízení nalézací, řízení vykonávací (exekuční), dále řízení insovleční, řízení zajišťovací a řízení rozhodčí (arbitrážní). Současná právní úprava OSŘ v rámci nalézacího řízení dělí toto řízení na řízení sporné a nesporné. Nový zákon o zvláštních řízeních soudních bude napříště upravovat samostatně nesporná řízení a jiná zvláštní řízení, zatímco úprava sporných řízení zůstane nadále pouze v úpravě OSŘ. Tímto rozdělením dochází k tomu, že nový shora zmíněný zákon obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení. Do této kategorie řízení je novou právní úpravou zařazeno řízení o rozvod manželství, které bývá považováno za sporné, ale jsou pro něj platné výjimky, dále jako příklad lze uvést řízení o dědictví, řízení o úschovách, řízení o umoření listin a další, která zákon taxativně vymezuje. V rámci soudního řízení je sporné řízení nejběžnějším typem soudního řízení, se kterým se účastníci setkávají. Toto řízení se zahajuje pouze na návrh, tedy podáním žaloby. Zákon nestanoví, jak má žaloba po formální stránce vypadat, určuje však některé náležitosti, které musí být obsahem návrhu, tedy žaloby. Každá žaloba musí obsahovat označení soudu, kterému je určena, označení účastníků, předmět žaloby, vylíčení podstatných skutečností a zejména pak žalobní petit, ve kterém žalobce sděluje soudu, co svým podání sleduje a jak má soud pro něj rozhodnout. Součástí žaloby jsou také přílohy- důkazy, kterými žalobce podporuje svá tvrzení. Podáním žaloby je řízení zahájeno. Soud musí zkoumat, zda jsou splněné podmínky řízení. Jde např. o příslušnost soud, to znamená, že návrh je nutné podat soudu, který je k tomu věcně a místně příslušný. Ve většině případů je věcně příslušný okresní soud, který zpravidla rozhoduje jako soud 1. stupně. Výjimečně může jako soud 1. stupně rozhodovat krajský soud (vymezení uvedené v příslušném ustanovené OSŘ). Místní příslušností se rozumí, který soud z věcně příslušného soudu bude ve věci jednat tj. který z okresních nebo z krajských soudu příslušný. Rozlišují se 3 druhy místní příslušnosti 1) obecná obecný soud žalovaného, 2) příslušnost daná na výběr - žalobce může vybrat jiný než obecný soud žalovaného, 3) výlučná zákon uvádí důvody, kdy žalobu není možné podat u jiného soudu. Jedná se o jednu z podmínek řízení. Dalšími podmínkami jsou například splnění poplatkové povinnosti (uhrazení soudního poplatku), rozhodování nepodjatým soudcem, rozhodování ve správném složení soudu (samosoudce, senát), způsobilost být účastníkem a procesní způsobilost. Do procesních podmínek, které soud také zkoumá, patří i 2 negativní podmínky, a to překážka věci zahájené a překážka věci rozsouzené. Pokud soud zjistí, že jsou podmínky řízení v pořádku, je řízení zahájeno (v případech, kde to stanoví zákon, může být řízení zastaveno nebo přerušeno). Soud o takové skutečnosti musí účastníky informovat. V nesporných řízeních může být řízení zahájeno také vydáním usnesení o zahájení řízení. V tomto případě je řízení zahájeno i bez návrhu. Problematika řízení v prvním stupni je zakotvena v OSŘ a upravuje se zde postup soud od okamžiku, kdy byla podána žaloba až do okamžiku, kdy je v dané věci vydáno rozhodnutí ve věci samé. Po zahájeném řízení soud předvolá účastníky k nařízenému jednání. Jednání řídí a končí rozhodující soudce (předseda senátu, pokud je věc rozhodována senátně). V jeho pravomoci je udělit účastníkům slovo, bez jeho souhlasu nelze do řízení zasahovat. Zásada veřejnosti, kterou je jednání ovládáno je 7
upravena v OSŘ, a to znamená, že se jednání může účastnit také veřejnost. Soudci je umožněno, aby v určitých výjimečných situacích mohl z jednání veřejnost vyloučit. Veřejnost může být vyloučená na celé jednání nebo na jeho určitou část (veřejné projednávání věci by mělo za následek ohrožení mravnosti, hospodářského, státního, obchodního nebo služebního tajemství), rozsudek však i v tomto případě musí být vyhlášený veřejně. Jádrem řízení je dokazování. Účastníci řízení v rámci této hlavní činnosti soud mají za úkol přednést svá tvrzení k projednávané věci. Pro dokazování platí zásada, že důkazní povinnost má ten účastník, který tvrdí nějakou skutečnost. Žalobce a žalovaný zpravidla tvrdí rozdílné skutečnosti, a proto je nutné, aby svoje tvrzení prokázali (unesli důkazní břemeno) a soud na základě toho mohl rozhodnout. Jak upravuje ustanovení 125 OSŘ, za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Dokazovat není třeba obecně známé skutečnosti, právní předpisy. Účastníci mají právo se ke všem předkládaným důkazům vyjádřit. Občanský soudní řád demonstrativně uvádí jednotlivé důkazní prostředky, které lze následně uvést: Svědecká výpověď je nejčastějším důkazním prostředkem. Jde o osobu, která skutečnost vnímala svými smysly. Zákon stanoví obecnou svědeckou povinnost, tj. povinnost se dostavit k soudu a jako svědek vypovídat. Soud má vůči svědkovi poučovací povinnost, která mu určuje poučit svědka o nutnosti vypovídat pravdu, nic nezamlčovat, protože v opačném případě se vystavuje nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin křivého svědectví. Svědkovi má však také právo odepřít výpověď, a to tehdy, pokud by svědeckou výpovědí ohrozil trestním stíháním sebe nebo osobu jemu blízkou. Pokud je potřeba pro tvrzené skutečnosti odborné posouzení, pak lze provést důkaz prostřednictvím znaleckého posudku. Znalcem je osoba zapsaná do seznamu znalců. Důkaz je možné provést také listinami. Listina může mít charakter veřejné listiny. Za veřejnou listinu se považují listiny, které vydaly soudy ČR, státní orgány a také ty, které zvláštními zákony jsou za veřejné prohlášené. Druhou skupinou listin tvoří listiny soukromé. Rozdíl mezi těmito listinami spočívá v jejich důkazní síle. Údaje uvedené ve veřejných listinách se považují za pravdivé. Ten, kdo popírá pravost a správnost veřejné listiny, musí prokázat opak. U listiny soukromé stačí formální popření její správnosti. Za důkazní prostředek se považuje také ohledání. Je na soudu, aby určil, jakým způsobem má ohledání být provedeno. Za předmět ohledání může být použita jakákoliv hmotná věc, a to movitá i nemovitá, také živá nebo neživá, ale lze za něj použít i lidské tělo. Zvláštní postavení v důkazních prostředcích lze přiznat výslechu účastníků, a to s ohledem na věrohodnost tohoto typu důkazu. Na závěr dokazování je soud povinen, v rámci své poučovací povinnosti, poučit účastníky, že je potřeba uvést všechny rozhodné skutečnosti a navrhnout další důkazy před tím, než ve věci vyhlásí rozsudek, protože v odvolacím řízení k nim nebude přihlíženo. Proces dokazování je ovládaný zásadou volného hodnocení důkazů soudem. Procesnímu právu účastníka řízení navrhnout důkazy odpovídá povinnost soudu, aby o předložených návrzích rozhodl. Pokud předloženému návrhu důkazu soud nevyhoví, pak v rozhodnutí musí vyložit, proč a také z jakých důvodů tak učinil, protože odmítnutí důkazního návrhu lze učinit pouze z omezených důvodů. Po skončeném dokazování lze přistoupit ke konečné fázi civilního řízení, a to k rozhodnutí (formou může být rozsudek, usnesení, platební rozkaz). Rozhodnutí lze označit jako výsledek celého civilního řízení. Pokud soud nevyhoví ve svém rozhodnutí vyložit proč a z jakých důvodů tak činí. Neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit pouze třemi důvody. 8
2.6 Kontrolní otázky 1. Co je podstatou sporného řízení? 2. Jaký právní předpis od 1. 1. 2014 bude upravovat nesporná řízení? 3. Co se v rámci dokazování nedokazuje? 4. Jakou zásadou je dokazování ovládáno? 2.7 Shrnutí Po prostudování této kapitoly je student schopný charakterizovat sporné a nesporné řízení, zná základní náležitosti, které musí obsahovat žaloba, ví, kterému soudu se podání adresuje a podle jakých zásad. Umí vytvořit jednoduchý žalobní petit. Orientuje se v jednotlivých důkazních prostředcích a ví, proč a jakými způsoby se dokazování provádí a že dokazování je ovládáno zásadou volného hodnocení důkazů. Je mu jasné, jaké dopady má pro účastníka skutečnost, že neunese důkazní břemeno. Je mu znáno, že hodnocení důkazů, tak jak se s nimi vypořádal v rámci řízení, jsou uvedené v části rozhodnutí, která se zabývá odůvodněním výroku soudu. 2.8 Pojmy k zapamatování Sporné řízení, nesporné řízení, zahájení bez návrhu, žaloba, dokazování, důkazní prostředky, svědek, svědecká výpověď, znalec, znalecký posudek, listinné důkazy, ohledání, 9
3. Rozhodnutí a opravné prostředky. Náklady řízení. 3.1 Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: orientovat se v základních formách rozhodnutí, kterými soud rozhoduje; znát principy, na základě, kterých soud rozhoduje; umět popsat opravné prostředky řádné a mimořádné; umět definovat právní moc a vykonatelnost rozhodnutí; orientovat se v problematice nákladů řízení. 3.2 Klíčová slova Rozhodnutí ve věci, rozsudek, usnesení, platební rozkaz, dokazování, důkazní prostředky, opravné prostředky, náklady řízení. 3.3 Doporučená literatura Podrobnější informace k tématu této kapitoly je možné získat v následujících publikacích: WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 6. aktualizované a doplněné vydání vyd. Linde Praha, akciová společnost, 2011. ISBN 978-80-7201-842-0. Str. 256 294, 419 471, 300 315. KINDL, M.; ŠÍMA, A.; DAVID, O. Občanské právo procesní. 2. rozšířené vydání, vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-098-7. Str. 218 235, 266 290. ŠÍMA, A.; SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 12., doplněné vydání vyd. C.H. BECK, 2012. ISNB 978-80-7179-343-4. Str. 256 262. 3.4 Průvodce studiem Daná problematika umožní studentovi, aby se orientoval ve formách soudního rozhodnutí, a seznámí ho i se zvláštními druhy rozhodnutí. Student bude schopen definovat pojem právní moc a vykonatelnost a pochopí jejích důležitost v rámci civilního řízení. Bude umět se orientovat v opravných prostředcích řádných a mimořádných a v neposlední řadě bude znát druhy nákladů řízení. 10
3.5 Výkladový text Výsledkem civilního řízení je rozhodnutí, které soud vydá. Soud rozhoduje rozsudkem a usnesením. Rozdílů mezi těmito dvěma formami je několik rozsudkem se zásadně rozhoduje ve věci samé a usnesením se rozhoduje ve věcech technické povahy. Obecně se dá říci, že rozdíl lze najít v náležitostech, formě, požadavku veřejného vyhlášení a také v přípustnosti opravných prostředků. Kromě toho je možné také najít zvláštní druhy rozhodnutí, a to: a) rozsudek pro uznání (v průběhu řízení žalovaný uzná žalobcem uplatňovaný nárok nebo v případě fikce uznání nároku), b) rozsudek pro zmeškání (žalovanému bylo do vlastních rukou doručeno předvolání a žaloba nejméně 10 dnů před konáním jednání, byl o následcích nedostavení se poučený a přesto se bez řádné omluvy nedostaví k prvnímu jednání ve věci a pokud žalobce navrhne vydání rozsudku pro zmeškání) c) rozhodnutí soudu bez zvláštního nařízení ústního jednání (jedná se o projednávání věci, kdy není třeba nařizovat jednání, protože lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů, které předloží účastníci a účastníci s těmito postupem souhlasí), d) platební rozkaz, který je výsledkem tzv. zkráceného řízení. Rozhodnutí soudu následuje po skončeném dokazování, kdy soud rozsudek vyhlásí, poté následuje jeho písemné vyhotovení a doručení účastníkům. Vyhlášením se rozumí sdělení rozhodnutí v ústní formě. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, i v případě, že veřejnost byla z celého nebo z části jednání vyloučená. Rozsudek se vyhlašuje jménem republiky, vždy musí obsahovat výrok v plném znění, odůvodnění (stručnější než bude následovat v písemném vyhotovení rozsudku) a poučení o opravném prostředku. Po vyhlášení rozsudku jsou účastníci vyzváni, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání. Písemné vyhotovení rozsudku je veřejnou listinou, je doručováno účastníkům a s okamžikem doručení je spojený počátek běhu lhůty odvolání. Řádné doručení rozhodnutí je základním předpokladem pro nabytí jeho právní moci. Po uplynutí 15. denní lhůty všech oprávněných pro podání odvolání se stává rozhodnutí pravomocné. Právní moc označuje konečnost rozhodnutí (tj. nelze ho napadnout řádným opravným prostředkem) a vyjadřuje také závaznost a nezměnitelnost rozhodnutí. S uvedeným pojmem právní moc je spojený pojem vykonatelnost rozhodnutí. Jde o vlastnost rozhodnutí, která spočívá v přímé vynutitelnosti prostřednictvím státní moci. Opravné prostředky jsou instituty, které upravuje OSŘ a rozděluje je na řádné opravné prostředky a mimořádné. Jediným řádným opravným prostředkem je odvolání, kterým lze napadnout nejenom rozsudek, ale tam, kde je to přípustné i odvolání. Pro možnost podat odvolání musí být splněné podmínky (přípustnost, dodržení lhůty, oprávněné subjekty, odvolací důvody). Odvolacím soudem může být krajský soud nebo vrchní soud (záleží na tom, který soud rozhodoval jako soud 1. stupně). O odvolání lze rozhodnout tak, že odvolání bude a) odmítnuto, b)zamítnuto a bude potvrzené rozhodnutí soudu 1. stupně, c)změněno přímo odvolacím soudem, d) vráceno soudu 1. stupně, protože odvolací soud napadené rozhodnutí zruší. Do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání (napadá pravomocná rozhodnutí odvolacích soudu, a to v případech, kdy to stanoví zákon). Odvolatel musí být v tomto řízení, které se vede před Nejvyšším soudem ČR, zastoupený advokátem, notářem, pokud sám odvolatel nemá právnické vzdělání. Dalším mimořádným opravným prostředkem je žaloba na obnovu řízení, která slouží k tomu, aby byly napraveny nedostatky ve skutkových zjištěních. Tento mimořádným opravný prostředek není například přípustný proti rozsudku o rozvodu manželství, proti rozsudku o neplatnosti nebo neexistenci manželství a dále proti rozsudkům, kterými bylo 11
vyslovené zrušení, neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství. Posledním z mimořádných opravných prostředků je žaloba pro zmatečnost, kterou se řeší rozhodnutí vydaná v rámci řízení, které mělo nějaké vady existovaly zmatky v řízení (nedostatek procesních podmínek). Lhůty a důvody, pro které lze napadnout pravomocné rozhodnutí některým z mimořádných opravných prostředků jsou vymezené v příslušných ustanoveních OSŘ. Soudní řízení je provázené a spojené s finančními výdaji, které jsou různé povahy. Pozornost zaměříme na náklady řízení, které mají preventivní funkci a také funkci sankční. Za náklady řízení považujeme a) hotové výdaje účastníků a také jejich zástupců (poštovné, jízdné, stravné, nocležné, a výdaje průvodce, pokud je to potřeba, soudní poplatek). Uvedené náklady jsou upravené ve vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 34/1992 Sb. Soudní poplatek (SOP) je možné charakterizovat jako příspěvek účastníků do státního rozpočtu na činnost soudů. Je však i ochranou proti zbytečnému souzení se. Je zařazený jako jedna z procesních podmínek v rámci civilního řízení, kdy jeho neuhrazení je důvodem, který brání možnosti pokračovat v řízení. Pokud jsou splněné podmínky, lze účastníka od soudního poplatku zcela nebo zčásti osvobodit. Dalším nákladem řízení je i ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců. Náklady jsou také spojené s prováděním důkazů, jde o náklady důkazů. Do této kategorie řadíme svědečné, znalečné. Dalším druhem nákladů řízení je odměna za zastupování (advokát, notář, patentový zástupce), odměna notáře jako soudního komisaře, odměna správce dědictví. V případě náhrady nákladů řízení je potřeba rozlišovat povinnost platit (týká se každého účastníka občanského soudního řízení ohledně nákladů-sop za podání žaloby) a povinnost hradit náklady řízení (ukládá soud jako povinnost nahradit jinému účastníkovi náklady řízení, které platil). Co se týká zásad náhrady nákladů, základní zásadou je zásada úspěchu ve věci. Tato zásada je charakteristická pro sporné řízení a vyjadřuje, že právo na náhradu nákladů bude mít ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Další zásadou je zásada zavinění, která má sankční charakter a uplatňuje se jak v řízení sporném, tak v řízení nesporném (náklady řízení by v případě řádného průběhu řízení nebyly vznikly). Soud o nákladech řízení rozhoduje z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu. Rozsah náhrady nákladů se obecně vymezuje tak, že musí jít o náklady, které jsou potřebné k tomu, aby bylo účelně uplatňováno a bráněno právo (tento rozsah, tedy potřebnost vynaložených nákladů posuzuje soud při rozhodování o náhradě nákladů. Výrok o nákladech řízení je jedním z výroků, které jsou obsažené ve výrokové části rozsudku. V případě, že se účastník řízení vzdá svého práva na náhradu nákladů, soud rozhodne o tom, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů. 3.6 Kontrolní otázky 1. Kdy se rozhoduje rozsudkem? 2. Kdy se vydává rozsudek pro zmeškání? 3. Jaká je lhůta pro podání odvolání v civilním řízení? 4. Podle jaké zásady rozhoduje soud o nákladech řízení v řízení sporném? 12
3.7 Shrnutí Student se po prostudování této kapitoly bude schopen orientovat v typech rozhodnutí, kterými soud rozhoduje. Bude vědět, co znamená pojem právní moc, kdy nastává a jaké dopady má pro rozhodnutí nabytí právní moci. Je mu známé, že OSŘ obsahuje také ustanovení o lhůtě, ve které je třeba povinnost, která byla soudem uložená splnit a že se jedná o vykonatelnost rozhodnutí. Uvedená problematika studentovi umožní, aby se orientoval v možnosti využít opravné prostředky, ať už řádné nebo mimořádné. Je mu známo, že tento institut opravných prostředků zahrnuje odvolání a v rámci mimořádných opravných prostředků dovolání, obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost. Zná právní pramen práva (OSŘ), v kterém nalezne důvody pro možnost podání opravných prostředků a také lhůty, ve kterých je možné opravné prostředky využít. Prostudování uvedené kapitoly umožní studentovi, aby měl základní přehled o problematice, kterou souvisí s náhradou nákladů řízení. 3.8 Pojmy k zapamatování Rozhodnutí, rozsudek, usnesení, rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání, platební rozkaz, usnesení, právní moc, vykonatelnost, opravné prostředky řádné a mimořádné, odvolání, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost, náhrada nákladů řízení, soudní poplatek, svědečné, znalečné, odměna za zastupování, zásada úspěchu ve věci. 13
Závěr Problematika občanského práva procesního byla studentovi představená ve vybraných oddílech, které mu přiblížily základní instituty tohoto právního odvětví, umožnily se mu orientovat se v právní úpravě občanského práva procesního. Cílem bylo přiblížit studentovi složité a formální řízení před civilním soudem tak, aby poznal průběh řízení na 1. stupni, aby poznal náležitosti návrh, kterým se řízení zahajuje. Student se i v praktické podobě v rámci přednášek seznámil s tím, co vyjadřuje žalobní petit, čeho je nutné se v něm dožadovat a jak ho formulovat, aby se účastník domohl svého oprávněného nároku. V rámci dané problematiky se student seznámil s jednotlivými důkazními prostředky, které se v řízení nejčastěji objevují. Důraz se klade zejména na samotné rozhodnutí, na jeho obsahovou stránku, doručení účastníkům, jeho právní moc a vykonatelnost. Pozornost byla také věnována opravným prostředkům, aby student znal rozdíl mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky a byl schopen je krátce charakterizovat. Vzhledem k tomu, že procesní řízení je doprovázenou různými výdaji, stala se předmětem úpravy kapitol z oblasti občanského procesního práva, problematika nákladů řízení, kdy student se seznámil s jednolitými druhy nákladů. Cílem vybraných částí z občanského práva procesního bylo, aby napříště byl student věděl, proč je důležité i z hlediska praktického znát problematiku tohoto právního odvětví, umět se orientovat v základních pramenech právní úpravy civilního řízení a být schopný v případě potřeby bez úhony civilním řízením projít. 14
Seznam použité literatury KINDL, M.; ŠÍMA, A.; DAVID, O. Občanské právo procesní. 2. rozšířené vydání, vyd. Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-098-7. ŠÍMA, A.; SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 12., doplněné vydání vyd. C.H. BECK, 2012. ISNB 978-80-7179-343-4. WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 6. aktualizované a doplněné vydání vyd. Linde Praha, akciová společnost, 2011. ISBN 978-80-7201-842-0. 15