PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Obor právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Obor právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Důlní činnost z pohledu práva Ing. Pavla Machová 2011/2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Důlní činnost z pohledu práva zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.

Děkuji doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za ochotu, trpělivost, odbornou pomoc a podnětné a věcné připomínky, které mi poskytla při vypracování této práce.

Obsah: strana Úvod 6 1. Pojmy, definice 8 1.1. Nerost 8 1.2. Nerostné bohatství 10 1.3. Loţisko nerostů 10 1.4. Dobývací prostor 10 1.5. Hornická činnost 11 1.6. Činnost prováděná hornickým způsobem 12 1.7. Organizace 12 2. Horní právo 14 2.1. Historie 14 2.2. Současná právní úprava 16 3. Orgány státní správy v hornictví 21 3.1. Ministerstvo ţivotního prostředí 21 3.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu 22 3.3. Český báňský úřad 23 3.4. Krajské úřady 25 4. Vlastnictví 26 5. Vyhledávání a průzkum loţisek 32 5.1. Řízení o povolení provádění geologických prací 32 5.2. Řízení o povolení vyhledávání a průzkumu loţisek důlními díly 34 5.3. Projektování geologického průzkumu 35 5.4. Vyhodnocování výsledků geologických prací 36 5.5. Osvědčení o výhradním loţisku 37 6. Územní ochrana výhradních loţisek 38 6.1. Chráněné loţiskové území 38 6.2. Ochrana výhradních loţisek orgány územního plánování 39 7. Příprava dobývání 40 7.1. Řízení o stanovení dobývacího prostoru 40 7.2. Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek 42

strana 7.3. Řízení o povolení trhacích prací při hornické činnosti 44 8. Zakládání, sanace a rekultivace 46 8.1. Zakládání 46 8.2. Rekultivace 49 9. Zajišťování a likvidace důlních děl 54 9.1. Česká geologická sluţba Geofond 56 9.2. Stará důlní díla 56 9.3. Opuštěná důlní díla 56 10. Zvláštní zásahy do zemské kůry 58 10.1. Úloţiště 59 10.2. Průmyslové vyuţívání tepelné energie 59 Závěr 60 Cizojazyčné resumé 62 Seznam pouţitých zdrojů a judikátů 64 Příloha č. 1 68 Příloha č. 2 69 Příloha č. 3 71 Příloha č. 4 72

Důl, cožpak mi mohou vzít důl? Vždyť je to díra v zemi! (J. Cimrman, ze hry Vizionář) Úvod Člověka od pradávna fascinoval svět pod zemí, cesty do hlubin země, poklady, otevírání hor. Stovky metrů pod zemí se rozkládá labyrint kilometrů chodeb, které se rozprostírají na všechny strany, některé se zuţují a sniţují aţ do ztracena. Také na povrchové doly je impozantní pohled, moţná jen trochu děsivý nebo smutný, protoţe ve fázi dobývání je krajina zničená. Na druhou stranu těch pár let, kdy hnědouhelný důl postupuje krajinou, je v porovnání s dějinami lidstva jen pouhý zlomek času a lidé potřebují svítit a topit, potřebují rudu pro výrobu, stavební kámen pro stavby. Jiţ při plánování dobývání je počítáno s tím, ţe se škody na krajině napraví, uţ jsou mnohé oblasti s ukončeným dobýváním k nepoznání. Moje první studium na Vysoké škole báňské jsem absolvovala závěrečnou diplomovou prací na téma těţba zúrodnitelných hlín a spraší před postupem dolu Chabařovice. Bylo to v době, ve které, jak si mnoho lidí myslí, se nedbalo na ţivotní prostředí, přesto tato práce také směřovala k tomu, aby se po ukončení těţby krajina zase vzpamatovala. A s jednou z nejcennější surovinou půdou - bylo zacházeno, alespoň v některých případech, správným způsobem, byla uchráněna pro budoucí pouţití. Platí to skutečně generálně? Skrývka kulturních vrstev půdy se těţila na separátní deponie i v době, která pojem chránit ţivotní prostředí pouţívala minimálně a jen v případech, kdy se to politicky hodilo. Samozřejmě to neplatí obecně, ale domnívám se, ţe by se v této věci spíš jednalo o selhání jednotlivců, pokud by svrchní část půdy byla zničena. Dalším studiem mám moţnost k technickému pohledu na dobývání nerostných surovin přidat další pohled, ten, který se týká právních aspektů. 6

Bakalářská práce je věnována tématu právních vztahů při realizaci vyuţívání nerostného bohatství. Budu se zabývat správními řízeními, kterými musí projít organizace při všech fázích vyuţívání nerostných surovin, které začíná geologickým průzkumem a končí sanací a rekultivací krajiny. Cílem této práce je vyloţit sloţitost problematiky právní úpravy v oblasti horního práva. V současné době probíhají práce na připravované novele horního zákona, kterou předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Současná právní úprava nedostatečně zabezpečuje ochranu soukromého vlastnictví a zvýhodňuje stát vlastníka loţisek vyhrazených nerostů, kterému umoţňuje v případě převládajícího veřejného zájmu na vyuţití tohoto loţiska vyvlastnění pozemku. Připravovaná novela řeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a vyuţíváním nerostného bohatství. Navrhovaná úprava bez náhrady odstraňuje právo státu, resp. těţební organizace, nabývat vyvlastněním práva k pozemkům. 1 1 knihovna připravované legislativy, [cit. 26.3.2012]. Dostupné: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf 7

1. Pojmy a definice Pojmy, se kterými se setkáváme v horním právu, zejména v zákonech č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (dále horní zákon) a č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (dále zákon o hornické činnosti) pouţívají i jiné vědní obory, například geologie nebo stavebnictví. Základními pojmy současného horního práva jsou především: - nerosty - nerostné bohatství - loţisko nerostů - dobývací prostor - organizace 1.1.Nerost Tento pojem vymezuje horní zákon jako všechny části zemské kůry, ať jsou tuhé, kapalné nebo plynné a zároveň vyjmenovává, co není za nerosty povaţováno podle tohoto zákona. 2 Nerosty jsou zákonem rozděleny na dvě základní skupiny: - nerosty vyhrazené - nerosty nevyhrazené Rozsah vyhrazených nerostů se v průběhu času rozšiřoval, zejména ze strategických důvodů v závislosti na důleţitosti poţadované látky pro stát. 2 Horní zákon za nerosty nepovaţuje: a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichţ se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i kdyţ se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty. Dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, c) rašelinu, d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném mnoţství, e) kulturní vrstvu půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva. 8

Vyhrazený nerost byl vţdy oddělen od pozemku, ať se nacházel na něm nebo pod ním. Naproti tomu nevyhrazené nerosty byly vţdy součástí pozemku. Toto rozdělení platilo v minulosti stejně jako v současné právní úpravě. Vyhrazené nerosty jsou zákonem vymezeny taxativně 3 a neuvedené nerosty patří mezi nerosty nevyhrazené. Podle odborníků není tento výčet jednoznačný a praxe prokázala, ţe mohou nastat pochybnosti a spekulace v zařazení. 4 Například v případě dobývání některých hornin, které jsou-li blokově dobyvatelné a leštitelné, jsou zařazeny do vyhrazených nerostů a v opačném případě, při nedodrţení alespoň jedné z podmínek, jsou zařazeny do nevyhrazených nerostů. Loţiska nerostů však mohou mít v různých úsecích rozdílné vlastnosti. Stejné pochybnosti mohou nastat při posuzování vhodnosti k chemicko-technologickému zpracování či technické vyuţitelnosti. Toto ve svých důsledcích můţe vyvolat právní nejistotu vlastníka pozemku či pro toho, kdo tento nerost dobývá. 5 V zákoně by měla být změněna definice vyhrazeného nerostu takovým způsobem, aby byla zcela jasná a nebyl důvod k pochybnostem. Při zařazování nerostů na základě subjektivního posouzení můţe docházet k výkladovým sporům. 3 v 3 odst. 1 horního zákona. Patří mezi ně: a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy uhlí, ropy a hořlavého zemního plynu a bituminózní horniny c) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluor nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové a bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichţ je moţno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné a travertin, j) technicky vyuţitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a ţáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, ţivce, perlit, a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec a trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichţ se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky vyuţitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b) 4 Problémem se zabývá např. MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999 nebo BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 27, ISSN: 1213-5542 5 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. s. 27-28 9

Dosud platnou výjimkou jsou loţiska nevyhrazených nerostů, které byly prohlášeny výhradními loţisky před účinností novely horního zákona č. 541/1991 Sb. 6 1.2. Nerostné bohatství Podle 5 odst. 1 horního zákona nerostné bohatství tvoří loţiska vyhrazených nerostů. Nerostné bohatství je ve vlastnictví České republiky, 1.3. Ložisko nerostů Z geologického hlediska je loţisko nerostů přirozené nahromadění nerostu nebo skupiny nerostů. Horní zákon rozšiřuje tuto definici o nahromadění nerostů, která vznikla hornickou činností (základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště). Z rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené podobně vyplyne následné rozdělení na loţiska výhradní a loţiska nevyhrazených nerostů. Reţim výhradních a nevýhradních loţisek spočívá v odlišnosti vlastnictví. Nevyhrazená loţiska nerostů nejsou předmětem úpravy horního zákona. 7 1.4. Dobývací prostor Dobývací prostor představuje geometricky vymezený prostor stanovený uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami a s vrcholy určenými v platném souřadnicovém systému. Pod povrchem se prostorové hranice stanoví 6 Z 5 horního zákona byla vypuštěna část, která za vyhrazené nerosty určovala i ta loţiska nevyhrazených nerostů, která byla vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství 7 Vyjma ustanovení, která se týkají výhradních loţisek nevyhrazených loţisek, Dosud platnou výjimkou jsou loţiska nevyhrazených nerostů, které byly prohlášeny výhradními loţisky před účinností zákona č. 541/1991 Sb. 10

zpravidla svislými rovinami. Výjimečně se mohou prostorové hranice stanovit podle přirozených hranic (např. tektonických poruch) 8 1.5. Hornická činnost Horní zákon zmiňuje v různých souvislostech pojem hornická činnost, definici však nenajdeme. Taxativní výčet činností vymezuje zákon o hornické činnosti v 2: - vyhledávání a průzkum loţisek vyhrazených nerostů (výhradních loţisek), - otvírku, přípravu a dobývání výhradních loţisek, - zřizování, zajišťování a likvidaci důlních děl a lomů, - úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, - zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) d), - zvláštní zásahy do zemské kůry, - zajišťování a likvidaci starých důlních děl. - báňská záchranná sluţba, - důlně měřická činnost. Z tohoto úplného výčtu vidíme, ţe jde o základní technologické etapy dobývání loţiska od jeho vyhledání aţ po zahlazení následků těţby po jeho vytěţení. Nebo s nimi úzce souvisí, jako důlně měřičská činnost a báňská záchranná sluţba. Výjimkou jsou zvláštní zásahy do zemské kůry, které souvisí například s uskladňováním odpadů v podzemních prostorech či podzemní zásobníky plynů a kapalin. Právní pojem zvláštní zásahy do zemské kůry pouţil poprvé horní zákon. Jedná se o nové technologie, které se pouţívají teprve několik desítek let a nebyly dříve posuzovány jako hornická činnost, přešly však pod dozor státní báňské správy jiţ v roce 1972 nabytím účinnosti zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. 8 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. s. 39 11

1.6. Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle zákona o hornické činnosti rozumí: a) dobývání loţisek nevyhrazených nerostů včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním a vyhledávání a průzkum loţisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, b) těţba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těţbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údrţbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udrţování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za pouţití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více neţ 100 000 m³ horniny, s výjimkou zakládání staveb, f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely neţ k činnostem uvedeným v 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udrţování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v raţení štol a tunelů, jakoţ i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším neţ 300 m³ horniny. Tyto činnosti nesouvisí s dobýváním vyhrazených nerostů a některé ani s dobýváním nevyhrazených nerostů. 1.7. Organizace Horní zákon povaţuje za organizaci právnickou nebo fyzickou osobu, která v rámci své podnikatelské činnosti vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání 12

loţisek nebo jinou hornickou činnost. Tato činnost není ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání ţivností. K tomu, aby organizace mohla v oblasti hornictví podnikat, to znamená vykonávat hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, musí splňovat poţadavky zákona č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, to značí vyvíjet soustavnou podnikatelskou činnost za účelem zisku, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. Podnikatelem v této oblasti je tedy buď obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění (podle zákona o hornické činnosti nebo podle geologického zákona). Podmínky k získání oprávnění pro vykonávání hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem i k projektování objektů, které jsou součástí těchto činností, jsou stanoveny ve vyhlášce ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakoţ i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. 9 9 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. s. 64-69 13

2. Horní právo Hornictví napomáhalo vývoji právní úrovně společnosti jiţ v dobách, kdy se většina společnosti řídila obyčejovým právem. V minulosti bylo v popředí mezi obory lidské činnosti nejen po stránce organizační nebo technické, ale také po stránce právní. Zajištění spolupráce mnoţství řemesel, zvládnutí sloţitých technologií při těţbě a zpracování nerostů vyţadovalo psané zákony. Mohlo by se říct, ţe hornictví patřilo mezi změnotvorné síly i v právním odvětví. Základní etická hodnota, společná pro všechna právní odvětví, je řád a fungování společenského systému jako celku. 10 Horní právo svou myšlenkou podnikatelské svobody jako druhou základní zásadou předstihlo vývoj práva o více neţ šest století. Volný přístup k vyhledávání a dobývání nerostů, oddělení vyhrazených nerostů od pozemkového vlastnictví, ale i další omezení vlastnických práv majitelů půdy, pod jejíţ povrchem probíhala důlní činnost, byl velmi váţný zásah do tehdy nedotknutelného vlastnictví. 11 2.1.Historie V dlouhé historii na území naší země se stalo mnoho událostí, které ovlivnily vývoj horního práva. Omezím se pouze na ty, které povaţuji ze svého pohledu za zásadní. Horní zákoník krále Václava II. neboli Constitutiones juris metallici či Ius regale montanorum je povaţován za nejstarší zákoník v dějinách českého práva. Za vznikem tohoto předpisu byl obrovský rozmach kutnohorského hornictví. Kutná Hora tehdy představovala největší hornické a technologické centrum českého státu a organizace a správa tak rozsáhlého průmyslového komplexu si vyţadovala dokonalejší právní úpravu. Byly nahrazeny staré, nevyhovující, převáţně zvykové normy tímto novým a svým pojetím moderním zákoníkem horního práva. Podle 10 CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 1999. str. 15 11 CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 1999. str. 15, MAKARIUS, Roman. Vývoj hornictví a horního práva v českých zemích do roku 1854. In Hornická Příbram ve vědě a technice. Sborník přednášek-sekce 140. výročí účinnosti obecného horního zákona. 1995, s. 5-10. 14

současných poznatků tento horní zákoník představuje nejstarší kodifikaci zvykového a psaného horního práva vzniklého v Evropě. 12 Horní právo vycházelo ze dvou právních principů, z horního regálu 13 a horní svobody. Zásada horního regálu znamenala výhradní právo panovníka na nerostné bohatství. Vycházela z principu, ţe panovníkovi patří všechno nerostné bohatství nacházející se na jeho území a pouze panovník disponoval výhradním právem vydávání báňských zákonů a propůjčování báňských oprávnění a za to mu byla odváděna část výtěţku ve formě dávky z vytěţené rudy. 14 Báňské podnikání bylo vţdy mimořádně riskantní, přitom ale ekonomicky významné a přínosné pro panovníka i pozemkové vlastníky. Úspěchy v báňském podnikání nebylo moţno vynutit, pro povzbuzení iniciativy byly proto báňským podnikatelům udíleny rozsáhlé výsady, souhrnně označované jako horní svoboda. 15 Ius regale montadorum platil v českých zemích aţ do roku 1854, kdy vydává císař František Josef I Obecný horní zákon, který upravuje podmínky kutání, náhrady důlních škod, organizaci bratrských pokladen, vrchního dozoru báňské správy atd. Tento zákon byl vydán, aby sjednotil dosud rozdílnou právní úpravu hornictví v korunních zemích habsburské monarchie. 16 Zestátnění soukromého důlního majetku v Československu bylo provedeno k 28.10.1945 zvláštním dekretem prezidenta republiky č. 100 z 24.10.1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, který představoval nejvýznamnější převrat v dosavadním chápání horního práva. Zákonem č. 114/1948 Sb. byla realizována další etapa znárodnění hornických organizací, které těţily například sklářské písky. Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. z 9.5.1948 prohlásil v 148, ţe nerostné bohatství je vlastnictví státu a jeho těţba 12 KNOLL, Vilém, SMRŢOVÁ Petra, ZBORNÍKOVÁ Alena. Vybrané mezníky českých právních dějin. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002, s. 35-43 13 Pojmem horní regál se zabývají také např. DYMEŠ, Bohumil. Horní regál a horní vlastnictví. Praha: Orbis, 1937, ŠAMAN, Václav. Příručka horního práva. Nákladem vlastním, 1936 14 SULDOVSKÝ, Josef. Kronika hornictví zemí koruny české. Vydavatelství CDL Design s.r.o., 2006, st. 44 15 CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 1999. str 15-20 16 KNOLL, Vilém, SMRŢOVÁ Petra, ZBORNÍKOVÁ Alena. Vybrané mezníky českých právních dějin. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002, s. 43 15

můţe být prováděna pouze státními organizacemi. Tímto krokem došlo k likvidaci soukromého báňského podnikání. Právní důsledky, které vyplynuly z těchto ústavních a zásadních změn, ukázaly neudrţitelnost situace, protoţe část předpisů byla zrušena a část předpisů, která neodporovala danému právnímu stavu, byla ponechána v platnosti. Nepřehledný zbytek byl nahrazen zákonem č. 41/1957 Sb. 17 Nahradil všeobecný horní zákon a přetransformoval horní regál do státního vlastnictví vyhrazených nerostů. Problematikou horního práva a jeho postavením v československém právním řádu se zabývá například JUDr. Ing. Milan Pekárek v příspěvku na konferenci v roce 1986. Srovnává zde právo vyuţívat loţisko nerostů v předsocialistické éře a v socialistickém právu, kdy ztratilo smysl třídit právo na veřejnoprávní a soukromoprávní, protoţe se socialistický stát stal vlastníkem nerostného bohatství a současně jediným podnikatelem v báňské oblasti. 18 2.2.Současná právní úprava Horní právo představovalo vţdy samostatnou, nikoliv však ucelenou oblast práva. 19 Převáţná část řízení podle horního práva je správními řízeními podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Řízení, respektive postupy, která nejsou správními řízeními, jsou uvedena v 41 horního zákona a 46 zákona o hornické činnosti. 20 17 CHARUZA, Jan. Institut ochrany nerostného bohatství. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava. 1986 str. 276 18 PEKÁREK, Milan. Pozemkové právo a horní zákon. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava. 1986 str. 95 19 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. s. 20 20 Podle 41 horního zákona se jedná o: - rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu podle 3 odst. 3 horního zákona o tom, zda se jedná o vyhrazený nebo nevyhrazený nerost, - vydání osvědčení Ministerstva ţivotního prostředí o výhradním loţisku podle 6 horního zákona, - výpočet zásob výhradního loţiska podle 13 horního zákona, - klasifikace, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradního loţiska ministerstvem ţivotního prostředí podle 14 horního zákona, - odpis a změna stavu zásob výhradních loţisek podle 14a horního zákona, - návrh na odpis zásob a vydání stanoviska OBÚ a územních orgánů ministerstva ţivotního prostředí k návrhu organizace podle 14c horního zákona, - vyvlastňovací řízení podle 31 odst. 4. horního zákona k získání práv k nemovitostem. 16

V současné právní úpravě v oblasti ochrany a vyuţívání nerostného bohatství je základním pramenem zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), který zrušil zákon č. 41/1957 Sb. Horní zákon rozšířil pojem a význam nerostného bohatství, nově upravil vlastnictví k loţiskům a podrobněji stanovil loţiskový průzkum. Byly uzákoněny právní instituty jako ochrana nerostného bohatství, chráněné loţiskové území, povolování staveb v těchto územích apod. Byly vytvořeny, případně převzaty, nové právní instituty: uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, a průmyslové vyuţívání tepelné energie zemské kůry, které byly označeny jako tzv. zvláštní zásahy do zemské kůry. Odlišně od předešlé úpravy byly upraveny: důlní škody a jejich náhrady, vyuţívání důlních vod, poţadavky na měřičskou a geologickou dokumentaci apod. 21 Druhým podstatným pramenem v této oblasti je zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, který stanovil podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, uzákonil báňskou záchrannou sluţbu, podmínky pouţívání výbušnin a nově zřídil orgány státní báňské správy včetně jejich práv a povinností. Podle 46 zákona o hornické činnosti: - rozhodnutí ČBÚ, zda jde o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem podle 4 zákona o hornické činnosti, - povolení ČBÚ k pouţívání vybraných důlních strojů, zařízení a pomůcek a povolení OBÚ organizacím, které vykonávají hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení podle 8 zákona o hornické činnosti, - rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu v pochybnostech, zda jde o výbušninu, výbušný předmět nebo pyrotechnický výrobek podle 21 odst. 5 zákona o hornické činnosti, - rozhodnutí ČBÚ v pochybnostech, zda jde o pomůcku nebo zda jde o trhací práce podle 21 odst. 5 zákona o hornické činnosti, - povolení ČBÚ zhotovovat jednoduché druhy trhavin na trhací práce jiným organizacím, resp. těm, které nemají souhlas ministerstva průmyslu a obchodu podle 23 odst. 2 zákona o hornické činnosti, - povolování výbušnin a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování vydávaná ČBÚ podle 24 zákona o hornické činnosti, - povolování k odběru výbušnin vydávaných OBÚ podle 25 zákona o hornické činnosti, - povolování pouţívat typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek ČBÚ podle 40 odst. 5 písm. b) zákona o hornické činnosti. 21 MAKARIUS, R.: České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. s. 17-18 17

Oba zákony nabyly účinnosti 1.7.1988 a je mezi nimi úzká spojitost, protoţe souhrnně upravují hornickou činnost. Kompletnost horních zákonů doplňuje zákon 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu. Tyto předpisy byly doplněny prováděcími vyhláškami Českého báňského úřadu, Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Za nejdůleţitější můţeme povaţovat: - Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o pouţívání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách vyuţívání loţisek nevyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MŢP 364/1992 Sb., o chráněných loţiskových území - Vyhláška MPO 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakoţ i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MŢP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních loţisek ve znění pozdějších předpisů 18

- Vyhláška ČBÚ č. 298/2005 Sb., o poţadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů Polistopadové změny v roce 1989 přinesly nové politické a ekonomické prostředí a vyvolaly nutnost legislativních změn horního práva. Jaký byl pohled na dobývání surovin před rokem 1989 je zřejmé z vysokoškolské učebnice lomového dobývání: Při rozhodování o způsobu obstarání nerostné suroviny hraje důležitou úlohu postavení příslušné suroviny v národním hospodářství. Bude záležet na naléhavosti potřeby této suroviny a na množství, ve kterém je v dané době k dispozici. U významných nedostatkových surovin se usiluje o maximální využití domácích zdrojů, přičemž hledisko jejich rentability při exploataci ustupuje do pozadí. 22 I úpravu povinností ohledně ţivotního prostředí lze pouze odvodit z některých ustanovení horního zákona z roku 1957. Tento stav však odpovídá období vzniku, protoţe pojem ochrana ţivotního prostředí bychom nenašli ani v ostatních právních předpisech. 23 Horní zákon byl novelizován zákonem ČNR č. 541/1991 Sb. Účelem novelizace, jak vyplývá z důvodové zprávy, bylo především umoţnit dobývání loţisek vyhrazených nerostů i dalším subjektům neţ pouze státním podnikům a také stanovit způsob a rozsah báňských oprávnění, zajistit obcím a občanům lepší moţnost uplatnění svých chráněných zájmů a zabezpečit ochranu veřejných zájmů. Znění zákona bylo uvedeno do souladu s novou organizací státní správy a byly zavedeny úhrady z dobývacích prostorů. Zákon o hornické činnosti byl také novelizován, a to zákonem ČNR č. 542/1991 Sb. Novela zákona umoţnila podnikání v báňské oblasti všem fyzickým a právnickým osobám, po splnění podmínek zákona. Také rozšířila poţadavky na bezpečnost práce, nově byla ustanovena báňské záchranná sluţba. Další novela horního zákona v roce 1993 zákonem č. 10/1993 Sb., a zákonem č.168/1993 Sb. a novela zákona o hornické činnosti zákonem č. 169/1993 Sb. přinesla znovu zařazení 22 SMETÁNKA J., KALÁT J., STOČES J. Lomové dobývání ložisek. SNTL Nakladatelství technické literatury Praha 1986. 23 PRŮCHOVÁ Ivana. Horní zákon a ţivotní prostředí. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. Dům techniky ČSVTS Ostrava. 1986 str. 266 19

povinnosti rekultivovat území dotčené těţbou a také povinnost vytvářet finanční rezervy na sanace, rekultivace a důlní škody. Obvodním báňským úřadům byla uloţena povinnost schvalovat výši vytvářených rezerv a jejich čerpání. Úprava vycházela ze skutečnosti, ţe po ukončení dobývání jiţ organizace nemá zdroj prostředků na vypořádání škod způsobených dobývání. Tuto finanční rezervu je nutno vytvořit v průběhu dobývání ve výši předpokládaných nákladů. Nezanedbatelnou úlohu mají i obce, obvodní báňské úřady jsou povinny vyţadovat jejich vyjádření. 24 Další novelizace postupovaly takto: zákonem č. 132/2000 Sb. (zohlednila vytvoření krajů), zákonem č. 258/2000 Sb., (nepodstatná změna, hygienické sluţby nahradilo slovní spojení ochrana veřejného zdraví), zákonem č. 366/2000 Sb., (upravil nakládání s úhradami z vydobytých nerostů), zákonem č. 315/2001 Sb., (zajištěna plná harmonizace českého práva s právem Evropské unie), zákonem č. 61/2002 Sb., (týkal se starých důlních děl) 25, zákonem č. 320/2002 Sb., (souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů), zákonem č. 150/2003 Sb., (upravil nakládání s pozemky ve vlastnictví státu), zákonem č. 3/2005 Sb., (upravuje mj. i předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru), zákonem 386/2005 Sb., (zrušil sníţení odškodnění z poddolování o koeficient prodejnosti), zákonem č. 186/2006 Sb., (souvislost s novým stavebním zákonem a zákonem o vyvlastnění), zákon č. 313/2006 Sb., (převedení rezerv na rekultivace a důlní škody na zvláštní vázaný účet, který nepodléhá exekuci cílem novely bylo dosaţení jistoty, ţe finanční rezerva, kterou důlní společnosti vytvoří v průběhu dobývání, bude pouţita v případě insolvence a konkurzu těţební společnosti na svůj účel a závazky na zahlazení následků hornické činnosti nezůstanou státu. 26 ), zákon č. 296/2007 Sb. (souvislost se změnou insolvenčního zákona), zákon 157/2009 Sb. (souvislost se zákonem o nakládání s těţebním odpadem), zákon 227/2009 Sb. (souvislost s 24 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, který byl schválen pod č. 169/1993 Sb., [cit. 26.3.2012]. Dostupné: www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?vr=338&all=1 25 Důvodem novely byly nejednotné výkladové názory, např. povrchový důl o hloubce 180 m nebyl za důlní dílo v podzemí povaţován, ačkoliv se na něho ostatní předpisy jako na důlní dílo vztahovaly. Nebyl za staré důlní dílo povaţován, přestoţe ohroţoval zdraví a ţivoty lidí a jeho sanace byla ve veřejném zájmu. (z důvodové zprávy k poslaneckému návrhu zákona č. 31/2002 Sb., [cit. 26.3.2012]. Dostupné: www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?vr=338&all=1 26 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, [cit. 26.3.2012]. Dostupné: www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?vr=338&all=1 20

přijetím zákona o základních registrech), zákon č. 281/2009 Sb. (změna v souvislosti s přijetím daňového řádu). Společenské změny po roce 1989 měly mít dopad na soustavu horních zákonů. Provedené novelizace odstranily pouze zásadní překáţky k podnikání v této oblasti, případně přinesly kosmetické úpravy v souvislosti se změnami jiných zákonů. Domnívám se, ţe trojici zákonů, která upravuje báňské hospodářství, měl jiţ před časem nahradit jeden moderní kodex. 3. Orgány státní správy v hornictví Působnost státní správy je rozdělena mezi Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český báňský úřad a jemu podřízené báňské úřady a krajské úřady. Pravomoci jsou stanoveny v horním zákoně, v zákoně o hornické činnosti a v zákoně o geologických pracích. 3.1. Ministerstvo životního prostředí Působnost Ministerstva ţivotního prostředí je uplatňována na počátku vyuţívání nerostných surovin. Na Ministerstvu ţivotního prostředí je pro oblast vyuţívání nerostného bohatství odbor ochrany horninového a půdního prostředí s odděleními: - oddělení geologie, ţivotního prostředí a výzkumu - oddělení nerostných zdrojů - oddělení geologických prací - oddělení ochrany půdy Pravomoci Ministerstva ţivotního prostředí v oblasti vyuţívání nerostného bohatství jsou zejména: - podle 2 odst 6 zákona o geologických pracích rozhoduje v pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu - podle 3 odst 3 zákona o geologických pracích rozhoduje o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací. Rozhodnutí se vydává na dobu 21

neurčitou a můţe být zrušeno pro závaţné porušování ustanovení zákona o geologických prací nebo předpisů vydaných na jeho základě. - podle 4a zákona o geologických pracích stanovuje průzkumné území v rozhodnutí o stanovení průzkumného území - na základě 6 odst. 1 horního zákona vydává osvědčení o výhradním loţisku - v případě, ţe nebude výhradní loţisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, pověřuje právnickou osobu zabezpečit ochranu loţiska na základě 8 horního zákona - na základě 17 odst. 1 horního zákona stanovuje chráněné loţiskové území (po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem) - podle 24 odst. 2 horního zákona uděluje předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru (po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu) - na základě 29 horního zákona vede evidenci osvědčení o výhradním loţisku, evidenci chráněných loţiskových území a souhrnnou evidenci zásob výhradních loţisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky - vypořádá i případné škody na hmotném majetku způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl na základě 35 odst. 5 horního zákona 3.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu Další pravomoci v oblasti dobývání nerostů jsou svěřeny Ministerstvu průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a vyuţívání nerostného bohatství. Působnost v této oblasti se týká hlavně surovinové a energetické politiky státu V sekci průmyslu a energetiky působí tyto odbory: - odbor hornictví a stavebnictví - odbor surovinové a energetické bezpečnosti 22

- odbor plynárenství a kapalných paliv 27 K pravomocem Ministerstva obchodu a průmyslu patří např.: - rozhodnutí v pochybnostech, zda je určitý nerost vyhrazený či nikoliv (v dohodě s Ministerstvem ţivotního prostředí) na základě 3 odst. 3 horního zákona - v období vyhledávání a průzkumu výhradního loţiska rozhoduje o návrhu na odpis zásob výhradního loţiska (se souhlasem Ministerstva ţivotního prostředí); v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního loţiska (po projednání s Českým báňským úřadem) na základě 14c odst. 1 horního zákona - podle 32a odst. 2 horního zákona stanovuje základ pro vyměření úhrady pro nerosty, u nichţ není známa trţní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů (po projednání s Ministerstvem ţivotního prostředí a Ministerstvem financí) - sníţit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady (v dohodě s Českým báňským úřadem, s Ministerstvem ţivotního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichţ území jsou dotčena) - na základě 33 odst. 3 horního zákona vydává rozhodnutí o řešení střetů zájmů, pokud nedošlo k dohodě nebo jestliţe krajský úřad nesouhlasí s dohodou (po projednání s Ministerstvem ţivotního prostředí, Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu) 3.3. Český báňský úřad Český báňský úřad je ústřední orgán státní správy pro veškerou hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem a má podřízených osm 27 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument91164.html 23

obvodních báňských úřadů se sídly v Praze, Plzni, Sokolově, Mostě, Hradci Králové, Brně, Ostravě a Liberci. Činnost je stanovena v 40 zákona č. 61/1988 Sb. a patří zde především: - zajišťování vydávání právních předpisů k provedení horního zákona, zákona o hornické činnosti a výbušninách a o státní báňské správě, zákona o zbraních a střelivu - řízení výkonu státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů - rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím podřízených obvodních báňských úřadů - vykonávání vrchního dozoru nad veškerou hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, - kontroluje, zda dozorované organizace vykonávají tyto činnosti v souladu s horním zákonem, zákonem o hornické činnosti a předpisy vydanými na jejich základě, - inspekční činnost v oblasti bezpečnosti práce a provozu u hornických organizací a organizací pouţívajících a vyrábějících výbušniny, - šetření závaţných důlních havárií, - povoluje uvedení výbušnin do oběhu při prvním pouţití v rizikovém prostředí - vydává osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkcí závodního dolu, závodního lomu s těţbou nad 500 000 t, technického vedoucího odstřelu a hlavního důlního měřiče, - ověřování odborné způsobilosti u vedoucích pracovníků revírních báňských záchranných stanic, - vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů, - ukládání opatření k zajištění hospodárného vyuţívání loţisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení 24

- dozor nad hlavními báňskými záchrannými stanicemi, dává souhlas ke zřízení, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost 28 3.4. Krajské úřady Působnost stanovená krajskému úřadu předpisy horního práva je výkonem přenesené působnosti na základě 41a horního zákona a 16 odst. 4 zákona o hornické činnosti. Jedná se o tyto pravomoci: - rozhodovat o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uloţením povinnosti strpět provedení geologických prací, pokud nedojde k dohodě (omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu) podle 14 odst. 2 zákona o geologických pracích - spory o jednorázovou náhradu rozhoduje krajský úřad, v jehoţ správním obvodu je nemovitost na základě 16 odst. 4 zákona o hornické činnosti - vyjadřovat se ke stanovování chráněného loţiskového území 29 - vydávat stanovisko k dohodě o řešení střetů zájmů mezi těţební organizací 30 28 Státní báňská správa České republiky [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.cbusbs.cz/predmet-cinnosti-cbu.aspx 29 s Ministerstvem ţivotního prostředí viz. 17 odst. 1 horního zákona 30 pro Ministerstvo průmyslu a obchodu viz. 33 odst. 3 horního zákona 25

4. Vlastnictví Ústavní základy vlastnictví zakotvuje čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále Listiny). Ve vztahu k nerostnému bohatství je významný jeho odstavec 2, který uvádí, ţe jen zákon smí stanovit, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu, smí být jen ve vlastnictví státu nebo jiných určených právnických osob.. Neméně důleţitý je i odst. 3 čl. 11 Listiny, který uvádí, ţe vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneuţito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a ţivotní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Z hlediska vyuţívání nerostných surovin je nejdůleţitější článek 7 Ústavy, který stanoví, ţe stát dbá o šetrné vyuţívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Vlastnictví nerostů je podstatné pro vlastníka pozemku, na kterém nebo pod kterým se provádí nebo bude provádět těţba. V případě pozemku jako objektu vlastnictví se totiţ setkáváme s jednou zvláštností. Zákon č. 344/1992 Sb., katastrální zákon v 27, písm. a) vymezuje pozemek jako určitou část zemského povrchu, která je oddělená od sousedních částí hranicí správní nebo katastrálního území, vlastnickou nebo drţby nebo hranicí druhů pozemků, případně hranicí rozsahu zástavního práva. Vlastnictví této plochy však pozemkového vlastníka opravňuje k výkonu vlastnického práva nejen na této ploše, ale i v prostoru nad ní nebo pod ní. To znamená, ţe vlastník pozemku můţe své vlastnictví vykonávat v prostoru nad a pod pozemkem tak vysoko a tak hluboko, jak chce, pokud mu v tom nebrání zvláštní předpis. 31 Pod povrchem jsou skryty hornina a nerosty. A podle horního zákona jsou loţiska vyhrazeného nerostu ve vlastnictví státu. Ovšem zaznívají polemiky, zda toto nemá být jinak: Zatím nepanuje jednoznačná shoda mezi tím, zda mají konkrétní nerosty být ve vlastnictví státu nebo 31 PEKÁREK, Milan a kol. Pozemkové právo. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010, s. 23

zda mají být věcí ničí, res nulius, k jejichž exploataci si pouze stát vyhradí právo rozhodovat o jejich využití. Jde o ústavní souvislosti a jedná se současně o vztah, a to ve svých důsledcích značně nerovný, k vlastnictví pozemků, pod nimiž se nerosty nacházejí. 32 Horní zákon označuje loţiska vyhrazených nerostů na území naší země jako bohatství, bohatství ve vlastnictví České republiky. A i přes toto označení však horní zákon neřeší, co se se státním majetkem, vyhrazenými nerosty, stane po vytěţení. I kdyţ těţební organizace dostane licenci k dobývání, kdyţ je stanoven dobývací prostor, tak z mého pohledu je to stále majetek státu, i po vytěţení. Nezmění na tom nic úhrady z vydobytých nerostů. V zákoně totiţ není definován přechod tohoto vlastnictví státu. A otázkou je, zda úhrady z vydobytých nerostů, pokud jsou jakousi cenou, nejsou příliš nízké, jde přeci o bohatství státu a zdá se, ţe se stát svého bohatství vzdává příliš lacino. Problematika přechodu vlastnických práv k vydobytým vyhrazeným nerostům je dosti sloţitá. V historickém vývoji šly změny od středověkého horního regálu k horní svobodě podle horního zákona z roku 1854, k socialistickému státnímu zřízení a pak zpět k státnímu vlastnictví vyhrazených nerostů. Současný horní zákon je původem z doby státních organizací, které byly výlučným zpracovatelem nerostů, které následně prodávaly, a proto nebylo nutné řešit přechod vlastnických práv. 33 Problému vlastnictví vydobytých nerostů se věnuje více autorů. Názory, opírající se o současné znění horních předpisů zdůrazňují, ţe stát prostřednictvím zvláštních licencí 34 umoţňuje soukromým subjektům dobývání loţisek ve vlastnictví státu. Přechod vlastnického práva k vytěţeným nerostům lze podpůrně vyloţit podle ustanovení 24 odst. 10 horního zákona: Organizace je oprávněna nakládat s 32 PACÁK, Neklan. Výklady a stanoviska k některým problémům horního práva, zejména ve světle analýzy. [cit. ]. Dostupné: http://slon.diamo.cz/hpvt/2002/sekce/legislativa/l2.htm 33 BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 29, ISSN: 1213-5542 34 oprávnění k hornické činnosti a oprávnění k dobývání 27

vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Následně 32a stanovuje úhrady za stanovený dobývací prostor a za mnoţství vytěţených nerostů z výhradních loţisek. Takto vysvětluje přechod vlastnictví k vytěţeným nerostům JUDr. Ing. Roman Makarius v publikaci České horní právo z roku 1999. Ovšem jako předseda Českého báňského úřadu v projevu na konferenci Legislativa těţby nerostných surovin v ČR v roce 2006 (viz dále) vyslovil jiţ odlišný názor. JUDr. Josef Tošner poukazuje ve svém článku na to, ţe stanoví-li tedy zákon, že ve vlastnictví státu je nerostné bohatství (tj. ložiska vyhrazených nerostů), neznamená to, že by stát tím, že od předmětu jeho vlastnictví bude něco odděleno, toto vlastnictví ztrácel. Separací může vlastnictví nabýt pouze vlastník věci, ze které byla oddělena; u jiné osoby by se tak mohlo dít pouze na základě nějakého právního důvodu (zákonu, smlouvy apod.), který by určitě a srozumitelně s takovýmto okamžikem přechod práva spojoval. 35 JUDr. Michal Bernard pak ve své práci upozorňuje, ţe vydobyté nerosty se pak stávají vlastnictvím soukromého subjektu: Stát tak přenechává své nerostné bohatství soukromým subjektům, a to za minimální poplatek. 36 Z této úhrady však nelze nic usuzovat ohledně převodu vlastnického práva. Skutečnost, ţe těţební organizace platí úhrady za vydobytý nerost, nic nevypovídá o tom, kdo má k těmto nerostům vlastnické právo. Uvedenou úhradu navíc nelze ani povaţovat za jakousi kupní cenu, neboť tomu neodpovídá její výše ani zákonná konstrukce úhrad. Úhrada z vydobytých nerostů je totiţ stanovena v kombinaci s poplatkem z dobývacího prostoru jako veřejnoprávní poplatek za těţbu nerostů a charakter úhrad jako veřejnoprávního poplatku je navíc ještě podtrţen tím, ţe báňské úřady postupují při jejich správě podle zákona o správě daní a poplatků (viz 7 odst. 35 TOŠNER, Josef. Stát jako vlastník vyhrazených nerostů. České právo životního prostředí. 2007, č. 19, s. 52-53, ISSN: 1213-5542 36 BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 27, ISSN: 1213-5542 28

3 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů) 37 Nabývání vlastnictví je řešeno v občanském zákoníku. Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Ve slovech předchozího předsedy Českého báňského úřadu 38 zaznívá ta skutečnost, ţe přechod vlastnických práv prostřednictvím úhrad není v pořádku: Když dostanou povolení hornické činnosti báňští těžaři, začnou si přivlastňovat ten nerost, který normálně prodávají, a to je z hlediska judis velká závada, protože zde není řečeno, jakým způsobem přechází vlastnictví státu na vlastnictví jednotlivce, ať už právnické nebo fyzické osoby. My si sice pomáháme tím, že podle 32a) byly stanoveny úhrady z vydobytých nerostů, ale je to určitá právní berlička, že podnikatel tím, že platí úhrady, si přivlastňuje ten užitkový nerost. 39 Úhrada z vydobytých nerostů můţe být nejvýše 10% z trţní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná trţní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Pro řadu nerostů je však stanovené procento niţší a u některých nerostů činí pouze 0,5 % (například hlubinně dobývané uhlí) Věc je to sloţitější, ţe se jedná o obrovské finanční částky, které soukromé těţební společnosti získávají a finanční částky na úhrady jsou povaţovány za jakousi cenu za tento nestandardní přechod vlastnictví, jak vyplynulo ze slov předsedy Českého báňského úřadu. Další úhel pohledu je myšlenka právníka, který se zabývá horním právem a se kterou lze jen souhlasit: K tomu je třeba zmínit, že hodnota dobývaných ložisek nerostů nebyla započítána do privatizační hodnoty státních podniků převáděných na 37 TOŠNER, Josef. Stát jako vlastník vyhrazených nerostů. České právo životního prostředí. 2007, č. 19, s. 52-53, ISSN: 1213-5542 38 JUDr. Ing. Roman Makarius zastával funkci předsedy Českého báňského úřadu od března 1997 do března 2008 39 Z projevu prof. JUDR. Ing. Romana Makariuse, Csc, který zazněl na konferenci Legislativa těţby nerostných surovin v ČR (přínosy a dopady) 5.1.2006[cit. 26.3.2012]. Dostupné z http://www.seitlova.cz/seminare.php?clanek=2, 29

soukromé subjekty. 40 Finanční zisky těžebních společností jsou pak z celkového pohledu značné a z určitých ohledů velmi sporné. 41 Například jsem nalezla návrh řešení: Příjmy plynoucí z úhrady z vydobytých nerostů ponechat zcela obci (případně ve stanoveném koeficientu obci + kraji) s tím, ţe stát si ponechá příjmy plynoucí z uplatnění svých vlastnických práv k vyhrazeným vydobytým nerostům. 42 V tomto případě bych nesouhlasila s dělením mezi obec a kraj. Nejvíce je kaţdopádně zasaţena obec negativy z těţby, tj. hluk, prach, vibrace a jiné, a proto se mi zdá jako správné řešení tyto úhrady směřovat obci, která můţe svým občanům přímo vynahradit určité problémy a protoţe zastupitelé ţijí přímo v místě, vědí, co je v jejich obci aktuálním problémem. Zákonodárce by měl především přechod vlastnických práv zakotvit do právní úpravy. Navrhla bych zachovat poplatek z dobývacího prostoru, protoţe je to poplatek, který je spojený s negativními vlivy na okolí a část jde obcím, na jejichţ území probíhá těţba. Úhrady z vydobytých nerostů bych změnila takovým způsobem, aby bylo ze zákona patrno, ţe jde o cenu, za kterou si těţební organizace koupí příslušný nerost či horninu a její výši bych upravila tak, aby vlastník, Česká republika, se zachovala jako dobrý hospodář. Těţební organizace správně počítá se ziskem ze svého podnikání, ale je potřeba, aby vlastník nerostů také získal odpovídající díl. Jiným přijatelným řešením problému vlastnictví loţisek vyhrazených nerostů, se kterým mohu souhlasit, je tzv. fikce vlastnictví. Proto by se dalo tvrdit, že ve skutečnosti u nerostného bohatství nejde o vlastnictví se všemi atributy, ale pouze o 40 Privatizace státních podniků, zabývajících se těţbou, probíhá podle zákona č.92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V usnesení vlády ČR ze dne 12.2.1992 č. 96 k návrhu postupu při uplatňování zájmů ochrany ţivotního prostředí v procesu privatizace je v příloze uveden i majetek, který nemůţe být privatizován. Podle tohoto usnesení nemohou být výhradní loţiska předmětem privatizace. BERNARD, Michal. Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí a lidských práv. Právní fórum, VIA IURIS, čtvrtletní příloha 2006, č. III. s. 44, dostupné in: http://www.viaiuris.cz/files/pravni_forum/via_iuris_06_3.pdf 41 BERNARD, Michal. Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí a lidských práv. Právní fórum, VIA IURIS, čtvrtletní příloha 2006, č. III. s. 44, dostupné in: http://www.viaiuris.cz/files/pravni_forum/via_iuris_06_3.pdf 42 KNOTEK, Jaroslav. Poplatky jako ekonomické nástroje ochrany ţivotního prostředí slouţící obcím. In Sborník příspěvků z konference Brno, červen 2010 Ekonomické nástroje v právu životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 34--36. ISBN 978-80-210-5370-0. 30

fikci vlastnictví, jíž stát zajišťuje pro ložiska vyhrazených nerostů nezbytnou ochranu a přitom si k tomu účelu ponechá i prostředky soukromoprávní ochrany vlastnictví. 43 Dalším institutem, který se mi jeví zvláštní, je odpis zásob. Stát vlastní nerostné bohatství, jak říká o nerostech vyhrazených, ale zároveň podle 14 a horního zákona dovolí to bohatství odepsat. Zdá se mi diskutabilní, o něčem, co reálně existuje, a to z jakéhokoliv důvodu, ať ekonomického, technologického nebo enviromentálního, úředně stanovit neexistenci byť třeba části loţiska nerostu. Stát by měl být povinen chránit své bohatství pro budoucnost, pro budoucí generace. Pokud nějaké loţisko nejde vydobýt nebo ho stát nechce vydobýt, tak vzhledem k nesmírnému vývoji technologií kolem nás je moţné, ţe třeba naši potomci to budou umět a budou chtít a potřebovat tuto surovinu. Existují politické tlaky hlavně v severních Čechách, rozhodnout o odpisu zásob v určitých územích, ovšem v tomto případě stejně není ţádná jistota, zda se těţit v budoucnu bude nebo nebude, protoţe po změnách ekonomických či politických lze takové rozhodnutí změnit, právě proto, ţe loţiska fyzicky existují. 43 KUSÁK, M.: Omezení vlastnického práva z důvodů ochrany ţivotního prostředí a přírodních zdrojů. České právo životního prostředí. 2005, č. 15, s. 21, 31

5. Vyhledávání a průzkum ložisek Má-li být provedena správná a hospodárná otvírka nového lomu nebo dolu, je nutné dobře znát geologické a hydrogeologické poměry loţiska a chemické a fyzikální vlastnosti jeho výplně, popřípadě i ostatních doprovodných nerostů. Tyto poznatky získáme průzkumem loţiska, který má stanovit jeho prostorové uloţení v zemské kůře, tvar, rozlohu a mocnost, mnoţství a vlastnosti uţitkové suroviny, mocnost, kubaturu a vlastnosti nadloţí, hydrogeologické poměry a další skutečnosti, které jsou potřebné pro exploataci loţiska. Jedná se o počátek vyuţívání nerostného bohatství, průzkum loţiska však nesměřuje vţdy k vydobytí nerostů. Účelem této fáze je zjištění podrobností, které se budou dále posuzovat. 5.1 Řízení na vydání povolení ke geologickým pracím pro vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů K provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum loţisek je potřeba povolení Ministerstva ţivotního prostředí. Toto povolení se vydává na základě ţádosti k stanovení průzkumného území fyzické nebo právnické osoby, která získala oprávnění k hornické činnosti. Geologické práce pro vyhledávání a průzkum loţisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních loţisek nevyhrazených nerostů je moţné realizovat jen na průzkumném území. Ţádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních loţisek (dále průzkumné území) se předkládá na základě ustanovení 4 odst. 2 zákona o geologických prací ve dvojím vyhotovení a obsahuje: a) návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však v menším neţ 1 : 25 000 u území do 50 km² a 1 : 50 000 nad 50 km², s výpočtem plošného obsahu území a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami, 32

b) nerost v případě vyhledávání a výhradní loţisko nerostu v případě průzkumu, c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných loţiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území, d) údaje o ţadateli a doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti, e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se o stanovení průzkumného území ţádá, f) u vyhledávání nebo průzkumu loţisek ropy nebo zemního plynu doloţení technické a finanční způsobilosti ţadatele, g) rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, ţe navrhované průzkumné území výhradního loţiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním právním předpisem ( 43 horního zákona), musí ţádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků. Účastníky tohoto správního řízení vymezuje 4a (2): Kromě ţadatele jsou účastníky tohoto správního řízení také obec, na jejímţ území je navrţené průzkumné území situováno, občanská sdruţení, kterým umoţňuje účast v řízení 70 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vlastník dotčeného pozemku není účastníkem řízení, nemá moţnost hájit svá vlastnická práva a stanovení průzkumného území je povinen strpět. Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území se stává zadavatel poplatníkem poplatku za oprávnění provádět loţiskový průzkum, výše se odvozuje z plochy průzkumného území. Příjemcem je obec, myslím si však, ţe by bylo správné upravit odvod poplatku tak, aby alespoň částečně byl příjemcem vlastník dotčeného pozemku. Při podání jakékoliv ţádosti o stanovení průzkumného území je vţdy posuzována shoda ţádosti se státní, případně regionální surovinovou politikou, přičemţ je potřeba pouţít relevantní ustanovení státní surovinové politiky s ohledem na druh nerostu. 33

Nutno zmínit, ţe na stanovení průzkumného území není právní nárok. Úkolem ministerstva v řízení o stanovení průzkumného území je porovnat jednotlivé, často protichůdné, veřejné zájmy a přezkoumatelným způsobem zdůvodnit své uváţení. Kriteria pro takové posouzení stanoví ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích. 44 5.2 Řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly V případě, ţe je potřeba k vyhledávání a průzkumu pouţít důlní dílo, se pouţije zákon o hornické činnosti. Těţební organizace předkládá podle Přílohy č. 1 k vyhlášce ČBÚ č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů ţádost o povolení k vyhledávání a průzkumu a přikládá předepsanou dokumentaci: - Cíl vyhledávání a průzkumu; popis, účel, rozsah a uspořádání důlních děl. - Zabezpečení provozu energií, vodou, mechanizačními prostředky a materiálem; způsob a systém důlní dopravy. - Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti se starými důlními díly, okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů a prachů, samovznícení, průtrţí hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů. - Nakládání s důlními vodami. - Způsob zajištění poţadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimţ přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů - Opatření k zajištění podmínek stanovených rozhodnutími o chráněných loţiskových územích a dobývacích prostorech. 44 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.12.2010, sp. zn. 7As 70/2009 34

- Seznam důlních děl, která budou ústit na povrch nebo do takové blízkosti povrchu, ţe by se mohly projevit nepříznivé účinky na povrch, včetně způsobu jejich kontroly. - Posouzení plánu navrţených důlních děl se zřetelem jejich případného vyuţití pro jiné účely - Mapy a řezy s přehledným vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů bodů 1, 2, 3, 4, a 7 Termín předloţení dokumentace a dokladů ukládá 17 zákona o hornické činnosti, musí být předloţena nejpozději tři měsíce před plánovaným zahájení prací. Pokud jsou hornickou činností ohroţeny právem chráněné objekty a zájmy, musí být se ţádostí předloţeny doklady o vyřešení střetů zájmů. Institut střetů zájmů v tomto případě řeší Horní zákon v 33. Hornická činnost svou podstatou přináší střety nejrůznějších zájmů, je proto nepravděpodobné, kdyby nebyly ţádné střety zájmů k řešení. Obvodní báňský úřad prověří vyřešení střetů zájmů a ţádost o povolení povolí nebo zamítne. Vydané povolení můţe obsahovat doplňující podmínky k povolené činnosti. To, ţe není nárok na vydané povolení ani v případě splnění poţadovaných náleţitostí najdeme v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu: Vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů nepředstavuje realizaci ať už přirozeného či ústavním pořádkem dovoleného práva (například disponovat svým vlastnictvím nebo podnikat), nýbrž jde o výkon práv náležejících státu, která mohou být propůjčena v zákonem stanovených případech osobě od státu odlišné. Povolení k prospekci je tedy svou povahou nejbližší správnímu aktu, který doktrína vymezuje jako koncesi, na jejíž udělení nárok není. 45 5.3 Projektování geologického průzkumu Geologické práce představují zásah do vlastnictví jak soukromých osob, tak obcí, na jejichţ nemovitostech nebo i vedle kterých se tyto geologické práce provádějí. 45 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2004, sp. zn.7a 15/2000-107 35

Jak stanoví 6 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, geologické práce se provádějí podle schváleného projektu. Jiţ při samotném projektování je zjišťováno, jestli se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy. Jsou to zájmy uvedené např. ve stavebním zákoně nebo v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a dalších. Zpracovatel projektu následně volí takové řešení, které bude v souladu s ochranou těchto zájmů. Pokud by zjistil některé skutečnosti, které vylučují realizaci záměru, musí práce přerušit a informovat zadavatele, kterým je těţební organizace, které bylo stanoveno průzkumné území. Ostatní zjištěné střety zájmů zahrne do projektu s návrhem řešení v souladu s 4 odst. 6 vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí č. 369/2004 Sb. 5.4 Vyhodnocování výsledků geologických prací Nyní jsme na konci vyhledávání a průzkumu loţisek nerostů. Výsledky geologických prací se vyhodnocují v závěrečné zprávě, ze které lze vyčíst průběh prací a jejich výsledky, součástí závěrečné zprávy je i výpočet zásob nerostů. Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených geologických prací ve vztahu k jejich cíli, s přihlédnutím k záměru, pro který byly geologické práce prováděny. Závěrečná zpráva se zpracovává podle druhu výpočtu podle přílohy č. 4 nebo (vyhledané nebo prozkoumané zásoby) vyhlášky MŢP č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradního loţiska. Součástí závěrečné zprávy s výpočtem zásob nerostů je také pasport výhradního loţiska, který obsahuje identifikační údaje o loţisku a jeho místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou charakteristikou a popisem loţiska, údaje o nerostné skladbě loţiska, o podmínkách a způsobu jeho ochrany a vyuţívání, o výpočtech a stavu jeho zásob a o podmínkách vyuţitelnosti pouţitých k jejich vyhodnocení. Po vyhodnocení výsledků vyhledávání a průzkumů se zásoby klasifikují podle měřítek uvedených v 14 odst. 2 horního zákona. 36

Podle stupně prozkoumanosti výhradního loţiska se dělí na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Podle podmínek vyuţitelnosti na zásoby bilanční, které jsou vyuţitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám vyuţití výhradního loţiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyuţitelné, protoţe nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám vyuţití, ale jsou podle předpokladu vyuţitelné v budoucnosti. Podle přípustnosti k dobývání na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakoţ i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Na základě výsledků je nutné zváţit, zda konkrétní loţisko je vhodné k dobývání. 5.5 Osvědčení o výhradním ložisku Zjistí-li se vyhrazený nerost v mnoţství a jakosti, které umoţňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo ţivotního prostředí osvědčení o výhradním loţisku na základě zmocnění v 6 odst. 1 horního zákona. Osvědčení o výhradním loţisku zašle Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niţ bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního loţiska. 37

6. Územní ochrana výhradních ložisek Na vyhodnocení výsledků geologického průzkumu navazuje institut územní ochrany. Tato ochrana se poskytuje jen výhradním loţiskům nerostů (patří sem i výhradní loţiska nevyhrazených nerostů). Tato loţiska chráníme prostřednictvím chráněného loţiskového území a prostřednictvím územně plánovací činnosti. 6.1 Chráněné ložiskové území Chráněné loţiskové území slouţí jako ochrana výhradního loţiska proti ztíţení nebo znemoţnění jeho dobývání a na takto vymezeném území je omezeno umisťování staveb, nesouvisejících s dobýváním. Chráněné loţiskové území stanoví Ministerstvo ţivotního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem na základě zmocnění v 17 odst. 1 horního zákona. Tady se mi zdá zvláštní, ţe chráněné loţiskové území stanovuje Ministerstvo ţivotního prostředí, protoţe hlavní důvod, proč je stanoveno, je zabezpečení loţiska z hospodářského hlediska a nikoliv enviromentálního a tyto dva důvody se mi jeví velmi protichůdně. Návrh na stanovení chráněného loţiskového území podává organizace, která v rámci podnikatelské činnosti vykonává vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních loţisek nebo jinou hornickou činnost nebo na podnět orgánů státní správy. Návrh se doloţí osvědčením o výhradním loţisku a návrhem hranic chráněného loţiskového území. 38

6.2 Ochrana výhradních ložisek orgány územního plánování Při územně plánovací činnosti orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací činnosti vycházejí z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních loţiscích. K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních loţiskách poskytovaných jim ministerstvem ţivotního prostředí České republiky; při tom postupují podle zvláštních předpisů 46 a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a vyuţití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější, jak jim určuje 15 odst. 1 horního zákona. Pokud stanovíme povinnost takto, je pojmově nesplnitelná. Najít řešení, které by bylo nejvýhodnější pro oba naprosto protichůdné zájmy je neuskutečnitelné. Proto orgány územního plánování musí spíše poměřovat, který z obou zájmů v konkrétním území převaţuje a kterému z nich dát při rozhodování o jeho vyuţití přednost. 47 Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a vyuţití nerostného bohatství. Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a vyuţití nerostného bohatství. Toto vyplývá z 15 odst. 2 horního zákona. 46 myšlen zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, 13, odst. 1, 2 Vyuţití výsledků geologických prací při územním plánování 47 BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 48, ISSN: 1213-5542 39

7. Příprava dobývání Otvírka většího dolu nebo lomu představuje investičně i časově náročnou činnost, kterou lze zvládnout pouze za předpokladu vyřešení všech vazeb, které podmiňují plánované zahájení provozu. Z hlediska práva jsou to následující správní řízení: 7.1 Řízení o stanovení dobývacího prostoru Jedno ze správních řízení, které probíhá v souvislosti s těţbou nerostných surovin je řízení o stanovení dobývacího prostoru (a také o změnách a zrušení). Týká se však pouze vyhrazených nerostů. Vlastní správní řízení o stanovení dobývacího prostoru je velmi sloţité a časově náročné, protoţe je v tomto procesu zapojeno mnoho subjektů, ať uţ přímo jako účastníků řízení nebo pouze jako osob zúčastněných na řízení. 48 Dalším důvodem sloţitosti a časové náročnosti je také závaţnost stanovovaných práv a povinností. 49 Řízení upravuje horní zákon - 27 a 28. Zahajuje se na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichţ vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, obec, v jejímţ územním obvodu se dobývací prostor nachází, a obce, jejichţ územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny. Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Účastníci mohou své připomínky a návrhy uplatnit nejpozději při ústním jednání. Těţební organizace má za povinnost projednat při přípravě návrhu podmínky stanovení dobývacího prostoru s dotčenými 48 POLÁČKOVÁ, Marie BĚLOHRADOVÁ, Jitka. Vybraná řízení v souvislosti s ochranou nerostného bohatství. Časopis pro právní vědu a praxi. Brno, Právnická fakulta Masarykovy univerzity. ISSN 1210-9126, 2010, roč. XVIII, č. 2/2010, s. 176-184 49 MAKARIUS, Roman. České horní právo, 1. díl. Ostrava: Montanex, 1999, s. 46 40

orgány. Pokud se jedná o rozsáhlejší území, oznamuje se zahájení veřejnou vyhláškou. V rozhodnutí je vymezen dobývací prostor a stanoveny podmínky, které zabezpečí zákonem chráněné zájmy v území a je rozhodnuto o námitkách účastníků. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vydané podle 27 odst. 1 horního zákona nelze povaţovat za nucené omezení vlastnického práva dotčených subjektů porušující čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Stanovení dobývacího prostoru vlastníkům nebrání v dalším uţívání pozemků v jejich vlastnictví, ať jiţ leţí vně či uvnitř dobývacího prostoru. Nuceným omezením vlastnického práva by bylo teprve případné vyvlastnění těchto pozemků podle 33 odst. 4 ve spojení s 31 odst. 4 horního zákona, k němuţ však můţe dojít jen tehdy, pokud by veřejný zájem na vyuţití výhradního loţiska převaţoval nad oprávněným zájmem vlastníků dotčených pozemků. 50 Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je dle ustanovení 27(6) horního zákona rozhodnutím o vyuţití území. Stavební zákon v 80(2)b) výslovně stanoví, ţe stanovení dobývacího prostoru vyţaduje rozhodnutí o změně vyuţití území. Není ovšem tato skutečnost, ţe je potřeba podstoupit dvě řízení, která v podstatě řeší stejnou problematiku, zbytečná? Třeba jen z hlediska ekonomiky řízení. Horní zákon je speciálním zákonem ke stavebnímu zákonu a proto si myslím, ţe by mělo stačit jen jedno řízení. Institut předchozího souhlasu představuje aktivní legitimaci jediného báňského podnikatele k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Jeho udělení můţe být vázáno na stanovení podmínek. 51 Tento souhlas vydává Ministerstvo ţivotního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ministerstvo ţivotního prostředí můţe svůj souhlas vázat na splnění podmínek, které stanoví. Ty se budou vztahovat k tvorbě jednotné surovinové politiky státu a k návratnosti prostředků vynaloţených státem na vyhledávání a průzkum výhradního 50 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.5.2009, čj. As 68/2008-138 51 Metodický pokyn 1/1997 Ministerstva ţivotního prostředí[cit. 26.3.2012]. Dostupné z http://www.mzp.cz/metodicky_pokyn_1997 41

loţiska Podmínky budou pak uvedeny i v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. 52 Posouzení vlivů záměru na ţivotní prostředí (EIA) 53 by mělo předcházet správnímu řízení Obvodního báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru (nad 1.000.000 tun/rok) 7.2 Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek K samotnému dobývání výhradních loţisek potřebuje organizace kromě oprávnění k dobývání výhradního loţiska, které bylo získáno rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru také povolení přípravy, otvírky a dobývání výhradního loţiska podle ustanovení 24 odst. 1 horního zákona. Povolení přípravy, otvírky a dobývání výhradního loţiska vydávají obvodní báňské úřady ve správním řízení, které spadá pod řízení o povolení hornické činnosti podle 17 a 18 zákona o hornické činnosti. Ţádost podává organizace nejpozději tři měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu a musí být přiloţeny následující náleţitosti podle 6 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním vyuţívání výhradních loţisek: a) obchodní jméno, identifikační číslo a sídlo organizace b) druh hornické činnosti, pro kterou se ţádá povolení 54 c) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, bliţší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností d) údaje o stanovení chráněného loţiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách e) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti 52 PEKÁREK, Milan a kol. Pozemkové právo. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010, s. 316 53 PEKÁREK, Milan, PRŮCHOVÁ, Ivana, DUDOVÁ Jana, a kol. Právo životního prostředí I díl, MU Brno 2009, str. 173 EIA nástroj pro komplexní systémové zkoumání vlivu lidské činnosti na ţivotní prostředí, jehoţ základem je zhodnocení všech předpokládaných přímých i nepřímých důsledků určitého záměru na ţivotní prostředí s cílem navrhnout variantu představující optimální kombinaci ekologických, ekonomických i sociálních nákladů a uţitků. 54 V tomto případě otvírka, příprava, dobývání. 42

f) obchodní jméno a sídlo zpracovatele plánu a organizace, která bude provádět některé práce pro organizaci uvedenou v písmenu a) g) názvy a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti h) plán otvírky, přípravy a dobývání 55 i) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliţe jsou ohroţeny objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů j) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem k) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch l) závěrečnou zprávu o výsledcích loţiskového průzkumu m) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu, pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno n) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního loţiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření o) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního loţiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření p) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti Účastníky řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání jsou ţadatel, investor, vlastník důlního díla, obec, pod kterou spadá příslušné katastrální území a v neposlední řadě občané, jejichţ práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Podkladem pro rozhodnutí obvod je plán otvírky, přípravy a dobývání, který se zpracovává buď pro celé loţisko nebo je přípustné zpracování podle jednotlivých etap prací u nově budovaných dolů nebo lomů. 55 Je podstatnou náleţitostí ţádosti, obsahové náleţitosti upravuje příloha č. 3 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. Plán otvírky, přípravy a dobývání vytyčuje podmínky a limity pro konkrétní dobývací prostor. Má grafickou část s mapami povrchové a důlní situace s řezy, mapami bloků zásob, větrání, rozvodu energií. Pokud se jedná o důl nebo lom se sloţitými poměry, ať geologickými, hydrogeologickými nebo báňsko-technickými (například nebezpečí důlních otřesů, průvalů vod nebo plynu), přikládají se další přílohy. V textové části jsou uvedeny geologické informace, hospodaření se zásobami, způsob a metody otvírky, přípravy a dobývání, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů. 43

7.3 Řízení o povolení trhacích prací při hornické činnosti Hornictví je obor, ve kterém se trhaviny pouţívají ve velkých mnoţstvích. K provádění prací za pouţití výbušnin ţádá organizace povolení trhacích prací. Toto povolení vydává ve správním řízení obvodní báňský úřad. Obvodní báňský úřad vydává povolení k následujícím činnostem: - trhací práce při hornické činnosti - trhací práce při činnosti prováděné hornickým způsobem - trhací práce při ostatních činnostech - ohňostrojné práce Bez povolení je moţno provádět trhací práce pouze při záchraně ţivota nebo majetku a hrozí-li nebezpečí z prodlení. Pro účely zákona se rozlišují trhací práce malého rozsahu a trhací práce velkého rozsahu. Určení rozsahu trhacích prací, určení obsahových náleţitostí technického projektu odstřelu a technologického postupu a úpravu provádění trhacích prací stanoví vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o pouţívání výbušnin. Ţádost o povolení trhacích prací podává organizace nebo s jeho souhlasem ten, který bude tyto práce provádět. K ţádosti se přikládá: a) dokumentace trhacích prací s návrhem technických podmínek k bezpečnému provedení trhacích prací nebo ohňostrojných prací, b) návrh opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů organizací a občanů, c) seznam organizací a občanů, jejichţ práva nebo právem chráněné zájmy by mohly být ohroţeny pouţitím výbušnin. Předpokladem řešení střetu zájmů podle 33 odst. 1 horního zákona je spolehlivé zjištění toho, které pozemky jsou ohroţeny vyuţitím výhradního loţiska (zde trhacími pracemi malého rozsahu). 56 Pro určení, které osoby a jejich práva by mohly být ohroţeny pouţitím výbušnin se uţívá institut bezpečnostního okruhu trhacích prací. Ten je určen pro kaţdý 56 Rozsudek nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2004, čj. A5/2003-1 44

dobývací prostor se zohledněním charakteru a intenzity trhacích prací. Osoby, jejichţ nemovitosti se nacházejí uvnitř okruhu, jsou pokládány za účastníky řízení. 57 57 BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20, s. 62, ISSN: 1213-5542 45

8. Zakládání, sanace a rekultivace Skrývka je nadloţní vrstva hornin, která se odstraňuje na výsypky nebo deponie při těţbě nerostných surovin na povrchových dolech. Za povrchovou povaţujeme těţbu takovými objekty, jejichţ plošné rozměry převyšují jejich hloubku. Při hlubinné těţbě je vytěţena také nepotřebná hornina, která se ukládá poblíţ těţební oblasti, v minulosti jako vysoké haldy, v současné době na ploché nebo stupňovité odvaly, jiţ se záměrem vytvořit podmínky pro jejich navrácení přírodě. 58 Podle 31 odst. 5 horního zákona je organizace povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů 59 všech pozemků dotčených těţbou. Za sanaci se povaţuje odstranění škod na krajině kompletní úpravou území. Činnosti spojené s hornictvím ovlivňují celkový stav ţivotního prostředí, a to delší dobu po ukončení dobývání. Jak závaţné zásahy do ţivotního prostředí to mohou být, ukazují zejména následky těţby uhlí v severních Čechách a na severní Moravě. Cílem ochrany ţivotního prostředí není zamezit vyhledávání a dobývání nerostů, ale sníţit jejich dopad na ţivotní prostředí a usměrnit je v souladu s poţadavkem na zajištění trvale udrţitelného rozvoje. Jde o uvedení do souladu zájmů ekologických s ekonomickými. 60 8.1 Zakládání Při kaţdé lidské činnosti vznikají odpady, tedy i při hornické. Je to ono známé: Kam s tím? 58 OKD, a.s. [online]. [cit. 26.3.2012]. Dostupné z http://www.okd.cz/cz/zivotniprostredi/produkce-hlusiny-a-haldy/ 59 Zvláštním zákonem je zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, podle kterého jsou právnické a fyzické osoby oprávněné k těţbě nerostů povinny při těţební činnosti chránit zemědělský půdní fond a po jejím ukončení provádět vhodné úpravy pozemků narušených těţbou, aby byly připraveny pro rekultivaci (tvarem, uloţením zeminy apod.) 60 DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 203. ISBN 8071797472, str. 454 46

Odvaly nebo výsypky bývají výraznou dominantou v krajině, odkaliště můţe zůstat nepovšimnuto. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů definuje odpad jako movitou věc, které se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit a je zde zařazen také odpad, který vzniká při loţiskovém průzkumu, těţbě, úpravě nebo skladování nerostů. Problematiku těţebního odpadu upravuje zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů. V případě pochybností rozhodne Český báňský úřad s dotčeným orgánem státní správy na návrh původce odpadu nebo z vlastního podnětu. Řízení o povolení provozu úloţného místa nebo jeho změny se zahajuje na návrh provozovatele. Účastníky řízení o povolení provozu úloţného místa jsou provozovatel, obec, v jejímţ územním obvodu má být úloţné místo zřízeno a osoby, jejichţ práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny. Ve vydaném povolení obvodní báňský úřad stanoví také podmínky pro ukládání těţebního odpadu, způsob tvorby rezervy finančních prostředků, průběh kontrol a sledování úloţného místa a opatření pro ukončení provozu úloţného místa a pro jeho sanaci a rekultivaci. Provozovatel je povinen přijmout na své náklady taková ekonomicky proveditelná opatření, která povedou k předcházení nepříznivým účinkům na lidské zdraví a ţivotní prostředí způsobeným nakládáním s těţebním odpadem nebo k nejvyššímu moţnému omezení takových vlivů během provozu úloţného místa i po ukončení jeho provozu, včetně prevence závaţných nehod způsobených provozem tohoto místa a omezení negativních důsledků případné závaţné nehody na lidské zdraví a ţivotní prostředí. Ekonomicky proveditelnými opatřeními se rozumí ta opatření, která vycházejí mimo jiné z nejlepších dostupných technik, aniţ by bylo stanoveno, kterou techniku či technologii, s přihlédnutím k technickým vlastnostem úloţného místa, k jeho zeměpisné poloze a místním podmínkám ţivotního prostředí, je nutno pouţít. 47

Provozovatel je povinen vytvářet si rezervu finančních prostředků na tyto činnosti a musí být v souladu s potřebou budoucích rekultivačních prací, které je následně nutno provést v zasaţeném území tak, jak je popsáno v plánu a poţadováno v povolení provozu úloţného místa. Plán je povinen vypracovat provozovatel a poţádá o jeho schválení obvodní báňský úřad. Těţební odpad je ukládán do vytěţených prostor, do povrchových vod nebo dočasně jinam, pokud nebude vyuţit za podmínek stanovených jiným právním předpisem (například terénní úpravy těţební práce na povrchu 80 (2) stavebního zákona.) Prostor úloţného místa je provozovatel povinen ohradit nebo jinak zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob. Tato povinnost končí současně s ukončením sanačních a rekultivačních prací. Systematická inventarizace těţebních odpadů v ČR je řešena od roku 2001, kdy Ministerstvo ţivotního prostředí projednalo s Českou geologickou sluţbou - Geofondem moţnosti vytvoření databáze hald. Po sestavení definice sledovaných objektů se od roku 2002 začalo se sběrem dat. V roce 2006 došlo k zásadní úpravě a rozšíření struktury databáze. Z tohoto důvodu byl také původní název změněn na databázi deponií po těţbě nerostných surovin, která eviduje následující typy objektů: halda, odkaliště, odval, sejp, výsypka, skrývka a deponie. Databáze slouţí jako základní informační podklad pro sledování lokalit s výskytem odpadů po hornické činnosti v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU 2006/21/ES (o nakládání s odpady z těţebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES), která byla implementována do zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů, zveřejněného dne 7.5.2009 ve Sbírce zákonů. 61 61 Česká geologická služba [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.geofond.cz/cz/statnigeologicka-sluzba/ulozna-mista-tezebniho-odpadu 48

8.2 Rekultivace Uţ v roce 1852 byla starým horním zákonem uloţena báňským podnikatelům povinnost pečovat o to, aby pozemky postiţené těţbou byly vráceny k svému původnímu účelu. Stanoveny byly i způsoby napravení škod. Horní zákon z roku 1957 v 32 ukládal všem těţebním podnikům povinnost rekultivací. V této souvislosti je účelné připomenout, že Československo bylo v rámci bývalého socialistického bloku jedinou zemí, kde bylo povinností těžebních organizací v plném rozsahu zabezpečovat celý rozsah rekultivací oproti ostatním socialistickým státům, kde těžební organizace zajišťovaly pouze technickou úpravu devastovaných ploch, které pak k biologické rekultivaci bezúplatně předávaly státním zemědělským a lesnickým organizacím k provedení biologické části rekultivačního cyklu, což vedlo k diskoordinaci a zpomalování rekultivací. 62 Pro dnešní evropské pojetí zahlazování následků báňské činnosti se v průběhu devadesátých let promítl odraz celospolečenských změn s výrazně zvýšeným důrazem na ţivotní prostředí a ekologii. Mezi klady můţeme jednoznačně zařadit výrazné zvýšení prestiţe enviromentálních aktivit ve společenském hodnocení a absenci byrokratických zásahů do územních koncepcí rekultivačních prací, které se hlavně v osmdesátých letech nesmyslným způsobem uplatňovaly zásadou hektar za hektar a příkazem stranických a státních orgánů nejméně 50% zemědělských rekultivací 63 - bez ohledu na reálnou moţnost v konkrétním území. 64 Vlivy dobývání nerostných surovin zasahují do všech sloţek krajiny. Plochám zpustošeným báňskou činností se rekultivacemi vrací funkce krajinného systému. Po hlubinné těţbě zůstávají poklesy a propadliny stávajícího terénu. Část území se dostává svým povrchem pod hladinu podzemní vody. Povrchová těţba zasahuje do 62 ŠKÝZ, Stanislav. Rekultivace v zrcadle století (1906-2006). Hornické listy. 2006, ročník XIV, č. 1, str. 14 63 Z hlediska krajinotvorby známe rekultivaci zemědělskou, lesnickou, vodohospodářskou a ostatní (funkční a ostatní zeleň) 64 ŠKÝZ, Stanislav. Historie rekultivací na Mostecku. [citováno 7.2.2012online]. Dostupné z: <http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=historie_90 49

skladby zemské kůry v prostoru samotného lomu, dochází současně k obrovskému přesunu hmot v prostoru těţby a zakládání vnějších a vnitřních výsypek. Vzniká nová tvář terénu a mění se charakter horninového prostředí. Cíl rekultivačních a sanačních prací je navrácení území do produktivního vyuţívání. 65 V krátkosti nastíním technologii rekultivací: - Nejdříve jsou realizované koncepční a projektové práce v přípravné etapě. - V rámci technologické etapy je provedena vhodně navrţená stavba výsypek, důleţitý je tvar, stabilita, vodní reţim. Důleţité je zajištění odklizu vhodných nadloţních zemin (ornice, zúrodnitelné hlíny a spraše), které budou následně pouţity jako povrch rekultivovaných ploch. - Poslední etapou je biotechnická část rekultivací (práce zemědělské, lesnické atd.). 66 Provedení rekultivace je závěrečnou etapou báňské činnosti podle horního zákona. Projednávání dokumentace probíhá v několika navazujících etapách. Základní dokumenty musí být schváleny před schválením plánu otvírky, přípravy a dobývání. Hlavními projednávanými dokumenty jsou: - Souhrnný plán sanace a rekultivace je řešení komplexní úpravy území a územních struktur dotčených těţbou. Je zpracován ve smyslu vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb., obsahuje technické řešení a harmonogram prací a vyčíslení předpokládaných nákladů s návrhem tvorby potřebných finančních rezerv v časovém horizontu. Je základním koncepčním materiálem v oblasti zahlazování důsledků dobývání s výhledem do konce ţivotnosti lomu. K zajištění větší provázanosti tohoto dokumentu s územně plánovací dokumentací organizace přikládá kopii příslušné části územně plánovací dokumentace jiţ k ţádosti o stanovení dobývacího prostoru a musí s ní být v souladu. Po projednání s odbory územního plánování, odbory ţivotního 65 Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udrţitelný rozvoj v roce 2008. [citováno 7.2.2012online]. Dostupné z: <http://www.czechcoal.cz 66 Výsledkem jsou hřiště, sportoviště, vodní plochy apod. 50

prostředí, Ministerstvem ţivotního prostředí aj., s územně dotčenými obcemi a báňským úřadem se stává pro příslušné časové období součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání.. - Plán sanace a rekultivace je přílohou k ţádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a odnětí půdy z pozemků pro plnění funkce lesa. Půda se odejme pouze dočasně, protoţe po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivovaná tak, aby mohla být vrácena zpět. Je projednán s orgány MŢP a jinými dotčenými orgány. - Plán sanace a rekultivace v rámci plánu otvírky, přípravy a dobývání, jehoţ je nedílnou součástí (bod 1.6. přílohy č. 3 k vyhlášce ČBÚ č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro vybrané území schvaluje báňský úřad (předpokladem je souhlasné stanovisko Ministerstva ţivotního prostředí, dotčených obcí a dotčených orgánů státní správy). Podkladem pro schválení plánu otvírky, přípravy a dobývání je mimo jiné i posouzení vlivů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Zpracování a projednání výše uvedené dokumentace předchází samotné těţbě. V průběhu těţby je postup rekultivací dále upřesňován. - Plán obnovy krajiny, tj. prognóza neboli generel rekultivací vychází z plánu sanace a rekultivace a upřesňuje ho pro pětileté období. Tato studie poskytuje ucelený obraz o podobě nově vytvořeného území a jeho začlenění do okolní krajiny. Po projednání s orgány státní správy ţivotního prostředí a územního plánování je pro těţební organizaci závazný a je podkladem pro zpracování projektové dokumentace. - Projektová dokumentace sanace a rekultivace pro období realizace je přílohou k územnímu, stavebnímu, vodoprávnímu řízení v souladu s platnými 51

předpisy, je projednán před nebo v rámci řízení s vlastníky pozemků, s dotčenými orgány státní správy a s dotčenými obcemi. 67 Tyto dokumenty jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a společně se stanovisky dotčených orgánů státní správy, samosprávy, odboru územního plánování a odboru ţivotního prostředí jsou závaznými podklady povolování hornické činnosti. Konkrétní rekultivační projekty následně prochází územním a stavebním řízením, jednodušší realizace jsou provedeny na základě rozhodnutí o vyuţití území. V roce 1993 proběhla novelizace legislativy upravující horní právo 68 a těţební organizace musí od té doby nově vytvářet finanční rezervu na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených hornickou činností. Zákon také stanovuje způsob vzniku této rezervy a postup při čerpání finančních prostředků v příslušném roce. Ţádost o čerpání finanční rezervy na sanace a rekultivace a důlní škody podává těţební organizace obvodnímu báňskému úřadu. Přílohou ţádosti je také přehled jednotlivých rekultivačních projektů, na které budou finanční prostředky čerpány. Obvodní báňský úřad ţádost posoudí a vydáním rozhodnutí o schválení čerpání finanční rezervy je schvalovací proces konkrétního projektu rekultivací ukončen a těţební organizace jej můţe zahájit. Výsledek rekultivačních prací ve správném případě splyne s nedotčenou krajinou. Výsledkem je normální krajina, která je od ostatních nerekultivovaných částí k nerozeznání a ve které je vloţeno plno tvůrčích myšlenek projektantů a realizátorů. Stále je v mnoha lidech zakořeněna myšlenka měsíční krajiny severních Čech, krajiny lomů a výsypek, která je nadobro zničená. Také Ostravsko si mnoho z nás představí ve spojení s těţkým průmyslem a zničenou krajinou. Tyto názory v širších společenských souvislostech mají řadu negativních dopadů. Je pravda, ţe severní Čechy byly po dlouhá léta na prvním místě v míře škodlivin, kterým bylo vystaveno obyvatelstvo. Bývaly slavné severočeské neproniknutelné mlhy a období inverzí. 67 Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2008. [citováno 7.2.2012]. Dostupné z: <http://www.czechcoal.cz 68 Zákony 168/1993 Sb. a 169/1993 Sb., kterými se mění a doplňují zákony č. 44/1988 Sb. a č. 61/1988 Sb. 52

Také jsem se odstěhovala za zdravým vzduchem a na novém místě se radovala ze smrků, které mají větve aţ k zemi. Také termín Černá Ostrava je jiţ přeţitý. Ostrava má mezi českými městy největší podíl zeleně na obyvatele. 69 Úroveň našich rekultivací lze zařadit do světové špičky, a to hlavně proto, ţe má legislativní garanci, zavedenou realizační strukturu a ţe jsou rekultivační činnosti realizovány ve vazbě na těţební činnost a, coţ je nejdůleţitější, v souladu s územně plánovací dokumentací na úrovni velkého územního celku i územních plánů příslušných obcí. 70 Jako přílohu č. 1 4 71 přikládám příklady uskutečněných rekultivací v severních Čechách, regionu nejvíce zasaţeného těţebním průmyslem. 69 Rekultivační broţura OKD a.s. Vracíme krajině život [citováno 8.2.2012]. Dostupné z: <http://www.okd.cz/cz/zivotni-prostredi/rekultivace/soucasnost-rekultivaci/ 70 ŠKÝZ, Stanislav. Rekultivace v zrcadle století (1906-2006). Hornické listy. 2006, ročník XIV, č. 1, str.12-14 71 CD-ROM - Životní prostředí Mostecka, Ekologické centrum Most (2002), Foto: Ing. Stanislav Štýs, DrSc. Dostupné: http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=pruvodce_foto_postup 53

9. Zajišťování a likvidace důlních děl Provoz v dole se můţe zastavit pouze dočasně nebo trvale. Při dočasném zastavení provozu se důl pouze zajišťuje, při trvalém ukončení těţby se provádí likvidace hlavních důlních děl. Problematiku dočasného nebo trvalého zastavení provozu a s tím spojené povinnosti organizace řeší 10 zákona o hornické činnosti. Při dočasném zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich zajištění tak, aby bylo moţno dobývání loţiska obnovit. Zastavení provozu oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu. Neprovede-li organizace zajištění a je-li ohroţena bezpečnost nebo zdraví lidí nebo další dobývání loţiska, nařídí obvodní báňský úřad zajištění dolu nebo lomu na náklady organizace. Zdá se, ţe pojem dočasné zastavení provozu není blíţe specifikováno a je to dost neurčitý pojem. Navrhla bych, aby toto místo v zákoně bylo nějak blíţe určeno, v nějakém specifickém případě s různorodými zájmy si dovedu představit, ţe je důlní dílo dočasně zastaveno na neurčito. Při trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich likvidaci nebo předloţit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného vyuţití. Neprovede-li organizace likvidaci a je-li ohroţena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace. Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Se ţádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace. Obvodní báňský úřad zajištění nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů organizaci nařídí, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 4 a 5, téţ pokud organizace nepodá ţádost o povolení do 3 měsíců od skončení dobývání nebo přerušení činnosti. 54

9.1. Česká geologická služba - Geofond Českou geologická sluţba Geofond je pověřena Ministerstvem ţivotního prostředí vést registr starých důlních děl ve smyslu 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a 1, 2 vyhlášky MŢP ČR č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru. 72 Zjišťování starých důlních děl slouţí podle 1 odst. 1 této vyhlášky jako podklad pro činnost a rozhodnutí podle stavebního zákona a pro opatření k ochraně objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů. Těmito předpisy jsou například zákon o obcích, zákon o ochraně přírody a krajiny nebo zákon o státní památkové péči. Informace o lokalizaci a stavu starých důlních děl jsou vyuţívány zejména pro odborná vyjádření k investiční výstavbě a územnímu plánu. Jednotlivá důlní díla a jejich projevy na povrch jsou zakreslovány do map poddolovaných území, které jsou pravidelně poskytovány orgánům státní správy, samosprávy a územního plánování a řízení. Tyto vlivy důlní činnosti jsou zároveň prezentovány v rozsahu tzv. základní informace na webových aplikacích ČGS Geofondu. 73 Oznamovací povinnost je všeobecná, jak vyplývá z 35 odst. 4 horního zákona: Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu ţivotního prostředí České republiky. V oznámení starého důlního díla nebo jeho účinků na povrch se uvede místo a čas zjištění a stav nebo rozsah poškození povrchu, například velikost propadliny. Do registru starých důlních děl jsou zařazována všechna došlá oznámení. V rámci jednotlivých oznámení můţe být uvedeno i více důlních děl (objektů). Vlastní registr je veden formou sloţek, obsahujících záznamový list, výřez mapy s lokalizací díla, vyjádření ČGS Geofondu pro Ministerstvo ţivotního prostředí, veškerou korespondenci a další související materiály. K registru patří i tzv. dokladová část, zahrnující plány zabezpečení, závěrečné technické zprávy a další 72 Česká geologická služba [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.geofond.cz/cz/statnigeologicka-sluzba/stara-dulni-dila 73 tamtéţ 55

pomocné zprávy a posudky. Následným šetřením ČGS Geofondu jsou oznámené objekty zařazeny do příslušných kategorií. 74 Rozlišují se: - stará důlní díla podle definice v 35 horního zákona - opuštěná průzkumná důlní díla, provozovaná ze státních prostředků v rámci geologického průzkumu, která nebyla po ukončení prací předána těţbě - opuštěná důlní díla, díla mimo provoz, která mají svého majitele nebo jeho právního zástupce - ostatní objekty, většinou podzemní prostory, které byly vyraţeny za jiným účelem, neţ pro těţbu a průzkum nerostných surovin 9.2. Stará důlní díla Starým důlním dílem se podle 35 odst. 1 horního zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehoţ původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. V novele od roku 2002 je starým důlním dílem je také opuštěný lom po těţbě vyhrazených nerostů, jehoţ původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Tato historická důlní díla spadají do kompetence Ministerstva ţivotního prostředí, tedy státu. Znepřístupňování mříţí se provádí hlavně u štol, jejichţ prostory je třeba zachovat jako zimoviště netopýrů. 75 9.3. Opuštěná důlní díla Definici opuštěného důlního díla jsem neobjevila, ale předpokládám, ţe co není staré důlní dílo, bude opuštěné důlní dílo. Tato důlní díla mají svého majitele nebo 74 75 tamtéţ Báňská záchranná služba Odolov [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: www.bzs.cz 56

správce. Majitel těchto důlních děl má právo na jejich vyuţití, ale především povinnost zajistit bezpečnost a likvidaci. Termín opuštěné průzkumné dílo má zavedený Ministerstvo ţivotního prostředí, jsou to případy raţení pro průzkumné účely a investorem byl stát, jedná se o díla raţená před rokem 1989. Příkladem co se s opuštěným důlním dílem můţe dít dále najdeme ve zprávě Báňské záchranné sluţby Odolov: Velkou část náplně činnosti ZBZS Odolov tvoří kontroly a sanace opuštěných důlních děl v oblasti zasažené hornickou činností Východočeských uhelných dolů. Všechna tato opuštěná důlní díla jsou minimálně jedenkrát ročně kontrolována, zaznamenány případné změny a projevy na povrchu (propadliny, obnažená ústí) a postupně jsou uváděna do souladu se současnou legislativou. Taková díla jsou po ohlášení zjištěných změn báňskému úřadu, na základě návrhu uzavření a vypracovaného projektu definitivně zlikvidována zaplněním zpevněným zásypem a ústí uzavřena betonovou zátkou. 76 76 Báňská záchranná služba Odolov [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: www.bzs.cz 57

10. Zvláštní zásahy do zemské kůry Podle 34 odst. 1 horního zákona se zvláštními zásahy do zemské kůry se rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro: - uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), - ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, - průmyslové vyuţívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch. Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se povaţují za důlní díla podle 34 odst. 3 horního zákona. Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem na základě 34 odst. 4 horního zákona. Průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry upravuje vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, člení ho na etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací, jimiţ se má zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah geologických struktur nebo podzemních prostorů vhodných pro konkrétní zásah do zemské kůry, a to s podrobností potřebnou pro územní rozhodnutí o umístění uvaţovaného zařízení podle zvláštního právního předpisu. 77 U průzkumu geotermální energie se v etapě vyhledávání zjišťuje existence zdrojů geotermální energie, u nichţ je předpoklad jejich průmyslového vyuţití, dále na etapu průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jejichţ účelem je získat a ověřit geologické údaje o geologických strukturách a podzemních prostorech připravovaných pro realizaci zvláštního zásahu do zemské kůry, v kvalitě a podrobnostech potřebných pro zpracování dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních právních předpisů, 78 77 78 Zvláštním předpisem je stavební zákon Zvláštní předpis je zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, zvláštní zásahy upravuje 11 58

a na etapu podrobného průzkumu, která zahrnuje soubor prací prováděných během výstavby a při provozu zařízení podle zvláštních právních předpisů, 79 jimiţ jsou získávány potřebné geologické údaje pro usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry. 80 10.1 Úložiště Jak je uvedeno výše, má úloţiště charakter důlního díla, respektive důlní stavby pod povrchem, kterou povoluje orgán státní báňské správy. Samotný proces povolování upravuje zákon o hornické činnosti. 10.2 Průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry V případě průmyslového vyuţití geotermální energie, například pro prodej jiným subjektům, se jedná o hornickou činnost, a to o zvláštní zásah do zemské kůry, kterou povoluje a která podléhá vrchnímu dozoru státní báňské správy. Pro úplnost uvádím stanovisko Českého báňského úřadu ve věci vrtů pro tepelná čerpadla: Získávání tepelné energie zemské kůry pro rodinné domky není zvláštním zásahem do zemské kůry podle znění 34 písm. c) horního zákona. Vrty k tomuto účelu povoluje místně příslušný stavební úřad a státní báňská správa se k projektům nevyjadřuje. 81 79 například stavební zákon, horní zákon, atomový zákon 80 3 odst. 2 vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí č. 369/2004 Sb. 81 Stanovisko ČBÚ ve věci vrtů pro tepelná čerpadla pro rodinné domy, [cit. 26.3.2012]. Dostupné: http://www.cbusbs.cz/jine-situace.aspx: 59

Závěr České horní právo patří mezi nejstarší oblasti českého právního řádu, jejíţ směr a rychlost vývoje byl závislý na vývoji technologických prostředků pouţívaných v oblasti hornictví. Oblast hornictví je upravena mnoţstvím právních předpisů s mnoha technickými údaji a náleţitostmi. Technici se musí zabývat mnoţstvím právních předpisů a právníci, kteří se zabývají horním právem, si musí osvojit mnoţství technických podrobností. Horní právo je upraveno předpisy, které vznikly v odlišných politických a ekonomických podmínkách, ale postupnými novelizacemi se přizpůsobily novým společenským podmínkám, nicméně celková koncepce zůstala zachovaná. Horní zákon byl zákonem federálním, naproti tomu zákon o hornické činnosti byl zákonem republikovým. Některé instituty se objevují v obou zákonech, některé jsou řešeny pouze v jednom. Přímo se zde nabízí myšlenka o moderním kodexu, který obsáhne a nahradí oba zákony, případně zahrne i poslední z trojice, a to zákon o geologických pracích a Českém geologickém úřadu. Ve své práci jsem se zabývala administrativními postupy, které jsou stanoveny v horních předpisech a souvisí s vyhledáváním, dobýváním loţisek nerostů a následně zahlazení této činnosti, které musí být organizací, která hodlá vyuţívat loţisko nerostů, dodrţeny. Při hodnocení informací, které jsem načerpala při této práci, vyzdvihuji zejména stav a výsledky z oblasti zahlazování následků hornické činnosti, neboť je zřejmé, ţe i v minulosti byla tato problematika řešena a při srovnání se zeměmi v podobném politickém zaměření dopadla naše republika nejlépe a dále se legislativa velmi vylepšila. Stav území po ukončení těţby je aktuální otázka v dnešní době, kdy veřejnost velmi negativně vnímá zhoršování stavu ţivotního prostředí ve všech oblastech. 60

Surovinová politika 82 je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a vyuţívání tuzemských zdrojů a získávání surovin ze zahraničí. Z tohoto materiálu vyplývá, ţe neexistuje společná legislativa v zemích EU ve vztahu k hornímu právu, současně české horní právo neodporuje legislativě EU. Umoţňuje šetrné vyuţívání nerostných surovin, ukládá jejich ochranu a dobývání s minimálními ztrátami. Zdůrazňuje, ţe rozsáhlejší novelizace horního práva by měla navazovat na úpravy v občanském zákoníku, ţivnostenském zákoně, stavebním zákoně apod. 83 Podle odboru surovinové a energetické politiky Ministerstva průmyslu a obchodu klesla produkce černého uhlí od roku 1990 do roku 2005 o 43 %, produkce hnědého uhlí o 39 %. Současně zaměstnanost v tomto odvětví poklesla v případě těţby černého uhlí o 74 % a v případě hnědého uhlí o 67 %. 84 Potencionální nedostatek uhlí a také nezaměstnanost můţe být také důvodem k diskusím k územně ekologickým limitům těţby hnědého uhlí v severočeské uhelné pánvi, stanovených usnesením Vlády České republiky ze dne 30.10.1991 č. 444, které potvrdila usnesením ze dne 10.9.2008 č. 1176. Budoucnost vyhledávání a dobývání nerostů závisí na uskutečňování surovinové a energetické politiky státu, na které také bude záviset vývoj legislativních prací v oblasti horního práva. Resumé 82 Ministerstvo životního prostředí. Surovinová politika v oblasti nerostných surovina jejich zdroj. [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/surovinova_politika nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Surovinová politika v oblasti nerostných surovina jejich zdroj. [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www. mpo.cz/dokument 6621.html 83 Ministerstvo životního prostředí. Surovinová politika v oblasti nerostných surovina jejich zdroj. [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/surovinova_politika nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Surovinová politika v oblasti nerostných surovina jejich zdroj. [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z: http://www. mpo.cz/dokument 6621.html 84 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Porovnání produkce tuhých paliv a zaměstnanosti v % k roku 2005 a k roku 1990. [online] [cit. 26.3.2012]. Dostupné z:: http://www.mpo.cz/cz/energetika-asuroviny/statistiky-energetika 61

The BA Thesis deals with legal relationships concerning the exploitation of natural resources. The objective is to explore the complicated legal norms of mining legislation and the administrative procedures, which any organisation must go through in all the phases of natural resources exploitation, starting with the geological survey and ending with the final reclamation of the affected territory. At the beginning of the thesis there is a glossary defining the key terms concerning the mining law such as a mineral, natural resources, mineral deposit, mining area, mining operations, operations using mining methods and organisations. There is a brief summary of the mining law history in the Czech kingdom from the Middle Ages until now, with focus on selected milestones. One of the most important milestones is the Mining Code of the king Wenceslas II. called Constitutiones juris metallici or Ius regale montanorum considered to be the oldest codex in the history of the Czech law. Of course, there are described the currently valid legal norms too. The following chapter defines the institutions, which exercise the state s authority in the field of mining. The thesis also describes ownership of selected minerals and the assignation of the ownership rights to the excavated minerals after payment for the excavated minerals and after payment of a fee for the exploitation of the mining area. The main part of the thesis deals with the individual administrative procedures for the exploitation of natural resources, which has several phases. First there is a geological survey, the outcomes of which are assessed in the final report. There we can read about the progress of work, the results and the final report also contains a calculation of the estimated mineral deposit volume. The assessment of the geological survey outcomes is followed by territorial protection. This procedure is provided only for exclusive mineral deposits and they are protected by a protected zone and by urban planning. Another administrative procedure connected with the mineral resources excavation is the procedure about mining area definition. Then there comes opening, preparation and mining of the exclusive deposits. After the end of mining the 62

organisation must ensure disposal of the main mining woks and objects or offer the mining authority with a project for a new utilisation of the zone. The organisation must ensure reclamation including recultivation of all land affected by the mining. Reclamation is remedy of damage in the landscape by carrying out complex landscape adaptations. The future of surveying and excavating of minerals depends from the natural resource and energy policy of the government. The development of legislative changes in the mining law depends from the government policy too. Seznam použitých zdrojů 63

Odborná literatura - BERNARD, Michal. Právní ochrana ţivotního prostředí. České právo životního prostředí. 2007, č. 20 - BERNARD, Michal. Vybrané aspekty horního práva ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí a lidských práv. Právní fórum, VIA IURIS, čtvrtletní příloha 2006, č. III. - DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. - DYMEŠ, Bohumil. Horní regál a horní vlastnictví. Praha: Orbis, 1937, - CHARUZA, Jan. Institut ochrany nerostného bohatství. Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. 1986 - CHYBA, Jaroslav. Dějiny a současný stav horního práva. Rigorózní práce 1999 - KNOLL, Vilém, SMRŢOVÁ Petra, ZBORNÍKOVÁ Alena. Vybrané mezníky českých právních dějin. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002 - KNOTEK, Jaroslav. Poplatky jako ekonomické nástroje ochrany ţivotního prostředí slouţící obcím. Sborník příspěvků z konference Brno, červen 2010 - KUSÁK, M.: Omezení vlastnického práva z důvodů ochrany ţivotního prostředí a přírodních zdrojů. In České právo životního prostředí. 2005, č. 15 - MAKARIUS, Roman. České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, 1999. - MAKARIUS, Roman. Vývoj hornictví a horního práva v českých zemích do roku 1854. Sborník přednášek-sekce 140. výročí účinnosti obecného horního zákona. - PACÁK, Neklan. Výklady a stanoviska k některým problémům horního práva, zejména ve světle analýzy, 2002 - PEKÁREK, Milan a kol. Pozemkové právo. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2010 - PEKÁREK, Milan, PRŮCHOVÁ, Ivana, DUDOVÁ Jana, a kol. Právo životního prostředí I díl, MU Brno 2009 64

- PEKÁREK, Milan. Pozemkové právo a horní zákon. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. 1986 - POLÁČKOVÁ, Marie BĚLOHRADOVÁ, Jitka. Vybraná řízení v souvislosti s ochranou nerostného bohatství. Časopis pro právní vědu a praxi. Brno, Právnická fakulta Masarykovy univerzity. roč. XVIII, č. 2/2010 - PRŮCHOVÁ Ivana. Horní zákon a ţivotní prostředí. In: Horní právo 86 Sborník přednášek celostátní konference se zahraniční účastí. 1986 - SMETÁNKA J., KALÁT J., STOČES J. Lomové dobývání ložisek. SNTL Nakladatelství technické literatury Praha 1986. - SULDOVSKÝ, Josef. Kronika hornictví zemí koruny české. Vydavatelství CDL Design s.r.o., 2006 - ŠAMAN, Václav. Příručka horního práva. Nákladem vlastním, 1936 - ŠKÝZ, Stanislav. Historie rekultivací na Mostecku. - ŠKÝZ, Stanislav. Rekultivace v zrcadle století (1906-2006). Hornické listy. 2006, ročník XIV, č. 1 - TOŠNER, Josef. Stát jako vlastník vyhrazených nerostů. České právo životního prostředí. 2007, č. 19 Právní předpisy - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů - Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů - Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava České republiky (zr.: 11.7.1960) - Zákon č. 44/1988 Sb., O ochraně a využití nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 61/1988 Sb., O hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 62/1988 Sb., O geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů 65

- Zákon č. 157/2009 Sb., O nakládání s těţebním odpadem a o změně některých zákonů, ), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 183/2006 Sb., O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 100/2001 Sb., O posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 344/1992 Sb., O katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 455/1991 Sb., O ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 24/1972 Sb., O organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (zr.: 1.7.1988) - Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 41/1957 Sb., Zákon o vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) (zr.: 1.7.1988) - Zákon č. 114/1948 Sb., O znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků - Dekret č. 100/1945 Sb. II, O znárodnění dolů a některých průmyslových podniků - Vyhláška č. 369/2004 Sb., O projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních loţisek, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 15/1995 Sb., O oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakoţ i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností - Vyhláška č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 363/1992 Sb., O zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů 66

- Vyhláška č. 104/1988 Sb., O racionálním vyuţívání výhradních loţisek, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška č. 72/1988 Sb., O pouţívání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů Ostatní zdroje - Rekultivační broţura OKD a.s. Vracíme krajině ţivot - Projev prof. JUDR. Ing. Romana Makariuse, Csc, na konferenci Legislativa těţby nerostných surovin v ČR (přínosy a dopady) 5.1.2006 - Metodický pokyn 1/1997 Ministerstva ţivotního prostředí. - Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udrţitelný rozvoj v roce 2008 - knihovna připravované legislativy - Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, schváleného pod č. 169/1993 Sb. - Důvodová zpráva k poslaneckému návrhu zákona č. 31/2002 Sb. webové stránky http://www.mpo.cz http://www.mzp.cz http://www.cbusbs.cz http://www.okd.cz http://www.geofond.cz http://www.bzs.cz Judikáty Rozsudek NSS čj. 7A 15/2000-107 ze dne 30.6.2004 Rozsudek NSS čj. As 68/2008-138 ze dne 6.5.2009 Rozsudek NSS čj. A5/2003-1 ze dne 30.1.2004 Rozsudek NSS čj. 7As 70/2009-205 ze 17.12.2010 67

Příloha č. 1 Jižní část bývalého lomu Ležáky. Stav kolem roku 1970 a v roce 1999. 68

Příloha č. 2 Výsypka lomu J. Šverma v roce 1982. Mostecký hipodrom vybudovaný v rámci rekultivací, podoba v roce 1999. 69

Příloha č.3 Okolí litvínovského Koldomu. Stav v roce 1960 a v roce 1998. 70

Příloha č. 4 Proměna měsíční krajiny na výsypce bývalého lomu Šmeral VII u Mostu v roce 1975 na úrodnou vinici v roce 1999. 71