ČESKÉ A MORAVSKÉ VLTAVÍNY

ČESKÉ A MORAVSKÉ VLTAVÍNY

RADEK HANUS ET AL. ČESKÉ A MORAVSKÉ VLTAVÍNY

Text 2015 RNDr. Radek Hanus, Ph.D., a spoluautoři: Lubomír Mlčoch (kapitoly Naleziště vltavínů), Přemysl Dušek (kapitola Hodnocení kvality a určování ceny vltavínů) a Pavel Josef Kreperát (kapitola Ezoterické působení) Fotografie 2015 Lubomír Mlčoch (392), Zlatica Bursíková (391), Radek Hanus (43), Milan Prchal (36), Vít Kršul (25), Milan & Eva Purkart (23), Jaromír Šilhavý (21), Přemysl Dušek (11), Richard Rotter (11), NASA (3), Jaroslav Hyršl (2), Miroslav Čada (2), Jan Kynický (2), Uměleckoprůmyslové museum Praha (2) Rieskrater-Museum (2) Karel Mařík (1) Roman Rubcov (1) H. Raab (1) Granát, d.u.v. Turnov (1) Tabulka vzniku tektitů Aubrey Whymark Design 2015 Zlatica Bursíková ISBN 978-80-7296-094-1 Neoznačené fotografie: přední strana obálky: Vltavíny z jihočeského nalezište Besednice zadní strana obálky: Soudobé šperky z nabídky firmy Mineral, Milan & Eva Purkart strana 1: Kulatý briliantový výbrus vltavínu z Radomilic, 15,3 ct strana 2: Výjimečné kapky a činky z Besednice Stohu, druhá kapka 19,6 g strana 3: Vltavín z Dobrkovské Lhotky Parýzu, váha 40,3 g strana 4: Vltavín z moravských Štěpánovic, váha 10 g strana 5: Vltavín z Besednice Stohu, váha 92 g strana 6: Nádherně skulptované vltavíny z besednické Ježkovny, váha prvního 24,8 g strana 7: Portrétní gemma z jihočeského vltavínu, autor Zdeněk Petr strana 126: Historizující šperk s vltavíny v secesním stylu Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být rozmnožovány tiskem, fotokopiemi, počítačovými datovými soubory ani jiným způsobem bez předchozího písemného svolení nakladatele

OBSAH TAJEMNÝ SVĚT VLTAVÍNŮ..................... 9 CO JSOU TEKTITY........................... 11 Dělení tektitů................................. 13 Tvary tektitů.................................. 17 VLTAVÍNY................................. 19 Vznik vltavínů................................. 20 Tvar a skulptace................................ 22 Struktura a inkluze.............................. 25 Vnitřní pnutí.................................. 27 NALEZIŠTĚ VLTAVÍNŮ........................29 Jihočeská naleziště.............................. 30 Západočeská naleziště............................ 88 Moravská naleziště.............................. 90 DRAHÝ KÁMEN VLTAVÍN....................107 Hodnocení kvality a určování ceny vltavínů............. 114 Ezoterické působení............................ 118 Syntetické vltavíny............................. 120 VÝZNAMNÉ SBÍRKY VLTAVÍNŮ................123 LITERATURA..............................125

Poděkování Kniha o vltavínech by nemohla vzniknout bez spolupráce řady lidí. Zvláštní poděkování patří panu Milanovi Prchalovi, který se věnuje vltavínům více než padesát let a pamatuje nejen počátky sběru, ale také zlatou éru, kdy bylo možné vltavíny nerušeně a hojně nacházet. Poděkování patří také RNDr. Romanovi Skálovi, Ph.D., za konzultace vstupních kapitol. Obrazová část vznikla jen díky ochotě sběratelů, kteří umožnili fotografování ve svých sbírkách a podělili se o své znalosti. Jihočeské vltavíny na snímcích pocházejí ze sbírky Přemysla Duška, který je zároveň autorem systému oceňování vltavínů, jenž je vůbec poprvé publikován v této knize. Další kameny jsou ze sbírek Aleše Grabmüllera, Františka Tůmy, Martina Wichterleho, Jana Mandíka, Přemysla Bureše, Michala Vašíčka, Karla Valtera, Karla Maříka a dalších. Kapitola o západočeských vltavínech by nevznikla bez Miroslava Čady. Vltavíny z Německa pro fotografování laskavě poskytl PharmDr. Jan Krška. Moravské kameny jsou v naprosté většině ze sbírky MUDr. Jaromíra Šilhavého. Fotografie vltavínů v matečné hornině dodal Ing. Jan Kynický z firmy Topminerals. Za poskytnutí fotografií objektů ze svých sbírek děkujeme Muzeu vltavínů v Českém Krumlově a Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. Za povolení reprodukování obrázků děkujeme NASA a Rieskrater-Museu v bavorském Nordlingenu. Za podporu vydání této knihy děkujeme firmám Granát, družstvo umělecké výroby, Turnov a Minerál Milan & Eva Purkart.

Vltavín v matečné hornině z Chlumu nad Malší. Šířka záběru 40 mm 8

TAJEMNÝ SVĚT VLTAVÍNŮ Vltavíny, jimž je tato kniha věnována, se v posledních době dostaly do obecného povědomí a staly se populárními po celém světě, a to nejen mezi sběrateli, kteří si je cení pro krásnou barvu a zajímavé přírodní tvary. Estetické kvality je předurčují ke šperkovému použití. Díky svému tajemnému původu si je oblíbili také vyznavači ezoterických nauk, kteří jim připisují mimozemský vznik a další atributy s ním spojené. Vltavíny byly poprvé popsány před téměř 250 lety z povodí Vltavy, místní lidé je ale znali a používali ke zdobení již dříve. Našly se dokonce kameny opracované neolitickými lidmi do podoby nástrojů. Ve špercích se vltavíny nejvíce proslavily na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, kde byly představeny ve společnosti českých granátů jako typické české drahé kameny. Po krátké oblibě v období secese o ně zájem opadl, až v šede- sátých letech minulého století se opět dostaly mezi šperkařsky ceněné materiály, většinou ve své přírodní formě. V současnosti se prosazují stále častěji i jako fasetované drahé kameny, zasazované především do zlata, které se k nim barevně výtečně hodí. Tato kniha má čtenáře seznámit s vltavíny ze všech možných úhlů pohledu. V první řadě objasňuje jejich původ, který opravdu má i mimozemské kořeny. Upřesňuje jejich výjimečné postavení ve skupině tektitů celého světa. Seznamuje čtenáře s jejich vlastnostmi a poprvé ukazuje možnosti, jak je odlišit od pouhého skla nebo od především čínských padělků, které se nedávno objevily na trhu. Zájemcům o esoteriku shrnuje nejdůležitější informace, které vltavíny řadí mezi nejvíce ceněné kultovní kameny. Nejcennějším přínosem je však obrazová část knihy, která poprvé předvádí takové množství vltavínů v jejich přirozené kráse. Ilustrační ztvárnění dopadu asteroidu z archivu NASA 9

Různé tvary indočínitů z vietnamského naleziště v provincii Yen Bai. Největší měří 70 mm 10

CO JSOU TEKTITY Vltavíny patří z geologického pohledu do skupiny tektitů, přírodních skel nacházených v různých oblastech po celém světě; řecký výraz tektós znamená roztavený či natavený. Vyjadřuje tavený, sklovitý charakter přírodních hmot. Tento název byl zaveden rakouským badatelem F. E. Suessem (1900). Nejstarší písemná zmínka o tektitech však pochází z Číny od Liu Sun (rok 950, dynastie T ang). Lidé v Than Liou je po silných deštích sbírali na polích. Přírodní skla jsou širší skupina, do které patří také sopečná skla, například obsidiány. Sklo je produkt tavení, který byl ochlazen na pevnou fázi bez krystalizace. Je to amorfní pevná látka bez pravidelného uspořádání na vzdálenost větší než několikanásobný rozměr elementárních stavebních jednotek. Skel- Zjednodušené schéma vzniku tektitů 1 PRIMÁRNÍ TVARY vznikají ve výšce z roztavené horniny v roztrhaném mračnu impaktových vyvrženin. Tvary jsou určeny tenzními a odstředivými silami. 2 PLASTICKÁ DEFORMACE vyvolaná interakcí s atmosférou ve fázi vyvržení zplošťuje kulovité útvary do elipsoidálních a diskových tvarů. Stupeň deformace se snižuje s výškou. 3 CHLADNUTÍ. Tektity postupně chladnou. Tektity z blízkosti středu kráteru mohou do atmosféry znovu vstoupit ještě roztavené nebo horké. Malé tektity z blízkosti kráteru a všechny tektity z větších vzdáleností sestupují do atmosféry již v pevném stavu. 4 ZAHŘÁTÍ V DŮSLEDKU OPĚTOVNÉHO VSTUPU DO ATMOSFÉRY. Tektity ze střední vzdálenosti se pouze zahřejí, ale tektity z větších vzdáleností mají dostatečnou rychlost na to, aby odpor stlačené atmosféry vyvolal takové zahřátí, které vyústí až do ABLACE (odtání materiálu z povrchu tělesa). 5 CHLADNUTÍ. Tektity ztrácejí získanou kosmickou rychlost a čelní strana tektitu rychle chladne ve styku s chladnou horní atmosférou, což vede ke SPALACI (odlamování/tříštění). 6 Tektity dopadají jako ztuhlá tělesa a jsou předmětem TRANSPORTU A CHEMICKÉHO ZVĚTRÁVÁNÍ, což vede k vytvoření a zvýraznění skulptace. Dopad kosmického tělesa do křemenem bohatých sedimentů Částečně roztavená sklovina Charakteristická je silná PLASTICKÁ DEFORMACE, k ablaci nedochází, je patrné slabé povrchové tříštění či odlamování. Charakteristická je mírná plastická deformace, k ablaci nedochází, je patrné silné tříštění SPALACE s výskytem tříštivých kuželů (vzniklých v důsledku odporu vzduchu při opětovném vstupu do atmosféry). Charakteristická je slabá plastická deformace, dochází k silné ABLACI, po níž následuje silné tříštění/odlamování SPALACE s výskytem tříštivých kuželů. Vzniká tavenina a kondenzáty, které jsou transportovány po balistických drahách a větrem. Jsou termodynamicky stabilní. SPALACE není pozorována. IMPAKTITY v blízkosti středu kráteru VRSTEVNATÉ IMPAKTOVÉ SKLO v blízkosti kráteru TVAROVANÉ (splashform) TEKTITY v blízkosti kráteru TŘÍŠTĚNÉ TEKTITY ve střední vzálenosti od kráteru TEKTITY TVAROVANÉ ABLACÍ ve větších vzdálenostech MIKROTEKTITY ve všech vzdálenostech Schéma převzato z www.tektites.co.uk, s laskavým svolením autora Aubrey Whymarka (verze z listopadu 2014) 11

JIHOČESKÁ NALEZIŠTĚ Naleziště vltavínů v jižních Čechách poskytují jistě nejkrásnější tektity světa. Rozkládají se zhruba na území Českobudějovické a Třeboňské pánve, jež obě vznikly v období křídy a třetihor. Z těchto oblastí byly vodními toky roznášeny severním směrem, nejvzdálenější nálezy pocházejí až z náplavů Labe nedaleko Drážďan. Jihočeské vltavíny se svým složením liší od kamenů z ostatních pádových polí. Podle obsahu lechatelieritu i bublin jde o dvě částečně se překrývající pádová pole: jihočeské a radomilické. Od moravského pádového pole jsou odděleny asi 60 kilometrů širokým pruhem, který je bez nálezů. Většina jihočeských vltavínů pochází z nadmořské výšky 400 590 metrů. Vltavíny zde nikde nebyly nalezeny in situ, tj. na místě svého dopadu. Ani mikrovltavíny se nenašly, je však pravděpodobné, že se Pohled do pískovny v Chlumu nad Malší prostě jen v agresivním prostředí nedochovaly. Charakteristická barva je převážně v odstínech zelené. Podle Boušky (1987) lze naleziště rozdělit do následujících čtyř typů. 1. Svrchně miocenní uloženiny. Vltavíny jsou v nich jen mírně transportované. Jsou hluboce korodované s výraznou skulptací. Uloženiny jsou většinou pouze 0,5 2 metry mocné. Nálezy vltavínů v tomto prostředí jsou hojné, avšak nepříliš estetické. Typickými nalezišti jsou Besednice Stoh, Vrábče Nová Hospoda, Krasejovka, Slavče, Habří, Jankov, Bukovec. 2. Pliocenní a pleistocenní sedimenty. Písčito-štěrkovité usazeniny dosahují mocnosti až 12 metrů. Jsou charakteristicky rezavě zabarvené oxidy železa a obsahují značné množství živců, proto se jim někdy říká živcové štěrkopísky. Vltavíny mají většinou podobu lesklých valounů s hlubokou skulptací. Typickými nalezišti jsou Besednice, Lo čenice, Chlum nad Malší, Milíkovice, Koroseky či Lhenice. 3. Čtvrtohorní svahové hlíny a sutě, nejspíš pleistocenního stáří. Obsahují málo transportované vltavíny. Jejich výskyt není hojný ani rozsáhlý. Typicky omleté vltavíny z polních sběrů na Radomilicku, největší 15 g 30

JIHOČESKÁ NALEZIŠTĚ Následky nelegální těžby na lokalitě Slavče 4. Aluviální náplavy kolem dnešních říčních toků. Vltavíny se nacházejí v říčních terasách vzniklých v holocénu nebo koncem pleistocénu. Typickými nalezišti jsou Radomilice, Zbudov, České Budějovice. Kuriozitou jsou nálezy z katastru Prahy. Vltavíny mají převážně valounovitý charakter s omletým povrchem. Celková hmota vltavínové skloviny, která spadla koncem třetihor na jižní Čechy a jihozápadní Moravu, by podle Boušky vytvořila kouli o průměru 14 metrů. Průměrná hmotnost jihočeských vltavínů činí 4 gramy, výjimečně přesahují 40 gramů. Jihočeská naleziště lze v podstatě rozdělit do tří skupin. Původní polní sběry nijak nezasahovaly do krajiny. Po zavedení hluboké orby byly nálezy místy hojné. Kameny jsou však již vysbírané. S nárůstem ceny rostl počet sběratelů. Z vltavínů se stal velmi žádaný produkt, hlavně když se do módy dostalo jejich využití pro ezoterické účely. Ilegální těžaři začali na vytipovaných místech kopat do hloubky, původně často v opuštěných pískovnách a v místech prováděných meliorací. S postupem času se však začalo kopat také na polích nebo v lesích, které poskytovaly snadnější úkryt. Většinou nelegální těžba probíhá v noci; za noc jsou kopáči schopni dosáhnout hloubky až 3,5 metru, a to bez jakéhokoliv jištění, takže práce je to nejen namáhavá, ale také nebezpečná. Nezpevněné písky a štěrkopísky jsou nestabilní a jejich sesuvy si již vyžádaly lidský život. V současnosti nelegální těžaři používají i velmi pokročilou techniku, vodní čerpadla a výdřevu, a s pomocí přístrojů na noční vidění se dovedou úspěšně vyhýbat odhalení. Po takových sběratelích zůstává zničený les nebo na poli díry, do kterých by mohl zapadnout i celý traktor. Vltavíny se těží také průmyslově v pískovnách a štěrkopískovnách, z nichž nejznámější a největší je asi Chlum nad Malší. Většinou jde o doplňkový program k těžbě stavebních materiálů. Nezoraná pole či zarostlé louky v průběhu roku neumožňují sběr vltavínů, jako například na tomto nalezišti u Nesměně 31

BESEDNICE Naleziště leží 25 kilometrů jižně od Českých Budějovic na úpatí Slepičích hor. Popsáno bylo po nálezu jediného vltavínu již v roce 1943, prakticky ale bylo objeveno panem Rudolfem Píšou v roce 1965. Nalezišti se mezi sběrateli také říká Ježkovna. Vltavíny jsou zde uložené ve štěrkopíscích. Nelegální těžba probíhala v okolí vsi do roku 2000, poté se legálně těžilo do roku 2008, o dva roky později byla lokalita zrekultivována a osázena stromy. Sběr vltavínů je zakázán pod pokutou, přesto pokusy o nelegální těžbu stále probíhají. Černí kopáči se zakopávají, většinou pod příkrovem tmy, Rekultivovaná Ježkovna v Besednici i více než 6 metrů do hloubky a kvůli bezpečnosti používají bednění. Na místě je vyhlášena přírodní památka nazvaná Besednické vltavíny. V Besednici byly časté celotvary: disky, kapky i činky. Vynikaly, zvláště v Ježkovně, bohatou a hlubokou skulptací, která nemá na jiných nalezištích obdoby, charakteristickým matným leskem a krásně zelenou barvou. Jednotlivé bodliny mohou být i přes centimetr dlouhé. Zdejší vltavíny patří k nejvíce ceněným a velmi často jsou v přírodní podobě zasazovány do šperků. Díky svým tvarům jsou velmi vhodné pro glyptiku. V současnosti jsou za ně často vydávány podobné kameny z jiných nalezišť. Asi 1 kilometr severozápadně od vsi je naleziště mezi sběrateli nazývané Stoh, kde byly vltavíny uloženy v terciérních jílech. Kameny jsou díky členitému povrchu opticky poměrně velké, ač jejich průměrná váha činí asi 10 gramů. Naleziště, dříve nelegálně těžené, je dnes již vyčerpané. Asi 2 kilometry severně od Besednice leží naleziště Nesměň. Pole na lokalitě Nesměň 32

BESEDNICE Charakteristicky skulptované vltavíny z Besednice, největší 40 g 33