OBSAHUJE AKTUALIZOVAN OBOROV ADRESÁ

časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci Technologie velkoformátového tisku Stavíme stánek Presentace na WEBu Pohledávky... Gravírování Obrazové databanky Computer to Plate PDF formát Vazby Tiskové techniky II. Papír jako materiál pro tisk OBSAHUJE AKTUALIZOVAN OBOROV ADRESÁ čtvrtletník 2/2002 cena 35 Kč /45 Sk

RP 2/2002 Úvodník VáÏení ãtenáfii, Opût sedím v zajetí své kanceláfie a je tû pfied chvilkou jsem se pokou el analyzovat dopady nového v zkumu do cenové politiky mého klienta. V duchu ale znovu a znovu listuji prvním ãíslem ãasopisu Reklamní produkce a pfiem lím, ãemu se ve svém úvodníku budu vûnovat. M m oborem je totiï marketingové a mediální poradenství. O médiích a reklamû v nich vím dost, ale o reklamní produkci skoro nic. Zdánlivû paradox. Ale ve skuteãnosti je to jen o specializaci, a právû ta nám v em dává moïnosti. Znát v echno by totiï znamenalo znát to pouze povrchnû. Platí to nejen o nás o lidech, ale stejnû dobfie také o ãasopisech. Právû proto je tu ãasopis Reklamní produkce. Je mi jasné, Ïe drïím v rukou jeden z dal ích specializovan ch odborn ch titulû zamûfien ch na relativnû úzkou cílovou skupinu, v tomto pfiípadû dokonce velmi úzkou. Nev hodou tûchto titulû je bezesporu nízk náklad, v hodou naopak absolutnû pfiesné zacílení. Vût ina z vás ãtenáfiû se mûïe pochlubit pfieci na vizitce funkcí produkãní. Chlubit se je ãím. Vyznat se ve v ech nov ch technologiích, a Ïe jich je neustále poïehnanû, se mûïe dnes uï jen specialista produkãní. A zase stejná písniãka - právû proto je tu ãasopis Reklamní produkce. Vydavatel má pfied sebou nûkolik nároãn ch úkolû. Prvním z nich je pfiesvûdãit své ãtenáfie o fundovanosti titulu a druh m je na základû podobné argumentace, nabídnout titul inzerentûm a zajistit tak titulu pfiíjmy a perspektivu. Je urãitû v hodou, Ïe pro vydavatelství Svût tisku to není zdaleka první specializovan titul. Vût ina ãtenáfiû Reklamní produkce jistû zaregistrovala zejména mûsíãník Svût tisku, kter vydavatelství jiï nûjak ten pátek úspû nû vydává. Lze tedy oãekávat, Ïe i tento titul najde své místo v popfiedí zájmu ãtenáfiû. A inzerenti? VÏdy jich bylo a bude málo, ale dle mého názoru mají s tímto titulem anci cílenû oslovit vás ãtenáfie produkãní. Pfiiznejte si, Ïe pfii va í ãasové zaneprázdnûnosti je to úkol témûfi nadlidsk. Pokud ale v ãasopise najdete partnera na úrovni, budete se k nûmu rádi vracet. Pfieji celé redakci, aby jí vydrïel elán, se kter m se do tohoto projektu pustila, a aby se ãasopis Reklamní produkce stal opravdu partnerem sv ch ãtenáfiû. Roman Hefiman jednatel 2C Czech Republic, k. s. Vydavatelství Svût tisku, spol. s r. o., Spoleãnost je zapsána u mûstského soudu Praha, oddíl C, vloïky 80559. Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 13675. ManaÏer projektu: Pavel Svítek; Vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 717 335 554, Fax: 272 736 252; E-mail: inzerce@svettisku.cz, redakce@svettisku.cz, www.svettisku.cz Sazba: AdAm studio s. r. o., tisk a knihafiské zpracování: www.tisknete.cz, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o. Toto vydání je vyti tûno na následujícím papíru: Obálka Magno Star, 250 g/m 2 ; Vnitfiní strany Magno Star, 135 g/m 2. Magno star: bezdfiev, bíl, leskl papír a karton, tfiikrát oboustrannû natíran, 100% bezchlórov (TCF). Jde o grafick papír pro nároãn ofsetov tisk. Rozsah plo n ch hmotností 90 350 g/m 2. Dodává OSPAP velkoobchod papírem a. s., Kontakt: tel.: 844 111 175, www.ospap.cz 1

Podklady RP 2/2002 Aktuality Wacom Home Photo Studio Collection Digitální fotografie si stále rychleji nachází své místo na trhu, na coï reagují i v robci nejrûznûj ích zafiízení. Jednou z takov ch firem je i spoleãnost Wacom, která prostfiednictvím spoleãnosti Conquest uvedla na ãesk trh velmi zajímav bundle zahrnující komplexní grafické fie ení pro úpravy digitálních fotografií. Jde o Wacom Home Photo Studio Collection, které zahrnuje kromû tabletu Wacom Graphire2 také aplikace Corel Painter Classic, Adobe Photoshop Elements a NIK penpalette. Ty jsou urãeny pro v echny, ktefií se zab vají aè uï amatérsk m ãi profesionálním fotografováním, a umoïàují kompletní vyuïití tabletu Wacom pfii úpravách digitálních fotografií ve spolupráci se skenerem, digitálním fotoaparátem nebo digitální kamerou. Nové poloprofesionální skenery Umax Spoleãnost Umax uvedla na ãesk trh dva nové poloprofesionální skenery. Oba modely Astra 4500 Plus a Astra 4500 Pro disponují optick m rozli ením 1 200 2 400 dpi, maximálním interpolovan m rozli ením 9 600 9 600 dpi a barevnou hloubkou 48 bitû. Skener Astra 4500 Plus je urãen pro skenování odrazn ch pfiedloh, varianta Pro je pak doplnûna dianástavcem TPU-4500 pro skenování prûsvitn ch pfiedloh. Skenery jsou dodávány spoleãnû se skenovacím softwarem SilverFast SE. SilverFast SE s vestavûnou technologií NegaFix pro snímání negativû, kde má uïivatel moïnost vybírat z více jak 120 pfiednastaven ch profilû negativních filmû rûzn ch v robcû. Cena skeneru Astra 4500 Plus je 5 490 Kã, modelu Astra 4500 Pro pak 6 990 Kã bez DPH. Canon Bubble Jet S820 na scénû Novou tiskárnu s oznaãením Bubble Jet S820, která konstrukãnû vychází z osvûdãeného typu tiskárny S800, pfiedstavila spoleãnost Canon. Nov Skenování a obrázkové fotobanky Obrázky a zase obrázky jen velmi malé procento tiskovin se obejde bez obrázkû. Konkrétní produkty, ilustraãní zábûry, to v e je materiál, kter je tfieba nejprve legálnû získat, a poté ãasto i pfievést do digitální podoby. Kvalita obrázkû pfiitom ãasto rozhoduje o úspûchu publikace. My se dnes zamûfiíme na dva moïné zpûsoby získávání obrázkû, na skenování a digitální fotobanky. Obrázky z fotbanky jsou nejãastûji vyuïívány jako ilustraãní materiál, ãasto jsou pfiitom i podstatnû modifikovány (samozfiejmû v rámci práv, se kter mi obrázek zakoupíme). Naopak ke skenu nejãastûji pfiistupujeme v situaci, kdy je tfieba pracovat s obrázky konkrétních lidí, produktû, scenérií apod. Skenování Skenování je nejdûleïitûj í metodou pfievodu obrázkû do digitální metody. Postupem ãasu mu sice bude stále více ubírat na v znamu nástup digitální fotografie, nesmíme ale zapomínat na obrovské zásoby archivních podkladû (fotografie, diapozitivy, dfiíve oti tûné obrázky, apod.), o kter ch se lze jen tûïko domnívat, Ïe by v dohledné dobû mohly b t i jen z podstatnûj í ãásti digitalizovány. Poznamenejme, Ïe i velká ãást snímkû, obsaïen ch ve fotobankách, je i dnes pofiizována klasickou cestou, a pro zafiazení do fotobanky musí b t naskenována. Skenery Podle základního principu práce mûïeme souãasné skenery rozli it na ploché a bubnové. Oba se od sebe navzájem li í zpûsobem upnutí podkladû v zafiízení i technologií snímání; v dûsledku se pak li í i cenou a kvalitou v stupu, resp. produktivitou práce, ale to jsou jiï faktory, kde se jednotlivé kategorie mohou prolínat, a podrobné dûlení v tomto smûru není na ím cílem. Bubnov skener najdeme prakticky v hradnû ve specializovaném studiu, obvykle tam, kde zpracovávají data pro noviny a ãasopisy. Jeho kvalitám a v konu odpovídají pofiizovací ceny, tyto skenery jen zfiídka stojí ménû, neï pûl milionu korun, ãastûji pak více, neï milion korun. Název této skupiny skenerû odráïí fakt, Ïe pfiedlohy jsou pfied skenováním pfiipevnûny na sklenûn válec ( buben ). Ten je vloïen do skeneru, kde se pfii snímání roztoãí do vysok ch otáãek. S bubnov m skenerem se setkáme zfiejmû jen pfii objednávce externího skenování. Velkou v hodou tûchto skenerû je kvalita snímání, zejména schopnost snímat detaily zároveà v temn ch i svûtl ch partiích obrázku. Mimochodem, ãím je toto rozpûtí skeneru vy í, tím draï í a dokonalej í stroj máme pfied sebou (tento rozsah je vyjádfien denzitou, absolutní piãka by se mûla dostat nad 4,5). Ploché skenery jsou s pfievahou nejpouïívanûj í a nejroz ífienûj í. Spektrum kvality i ceny je velmi iroké, a sahá od profesionálních pfiístrojû, za které vydáme statisíce korun, aï ke kategorii velmi levn ch pfiístrojû. Právû zde jsme pfiitom v poslední dobû svûdky nástupu pfiekvapivû kvalitních zafiízení v té nejlevnûj í kategorii (jiï do 3 000 Kã). Úmûrnû cenovému rozpûtí najdeme ploché skenery jak v profesionálním studiu, tak i v domácnostech. Je obtíïné rozsoudit, kter skener je jiï dostateãnû kvalitní. V sledná podoba a kvalita tiskoviny je navíc ovlivnûna pfiíli mnoha následujícími faktory. âím jsou takové rozdíly dány? V podstatû jde o to, Ïe po dosaïení urãité úrovnû kvality je kaïd dal í pokrok, a to i mal, 2 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Podklady stále obtíïnûj í, a je vykoupen stál m zvy- ováním ceny. Rozdíl mezi dvûma ploch mi skenery, z nichï jeden patfií do lep í stfiední tfiídy, a druh je fiazen mezi absolutní piãku, mûïe sice ãinit i 100 000 Kã, rozdíl ve snímání ale nemusíme poznat. Ten se totiï projeví jen v okamïiku zv en ch nárokû, napfiíklad pfii snímání pfiedloh s extrémním rozsahem svûtel a stínû. Dal ím faktorem, kde lze hledat cenové a kvalitativní rozdíly mezi jednotliv mi typy skenerû, je ovládací software. Nejde tu jen o ovládací komfort, ale i o funkce, dûleïité napfiíklad pro barevnou anal zu obrazu, pro jeho korekce a pro nalezení správn ch parametrû snímání. Struãné zásady skenování Skenování je obor, kde se mísí technika se zku eností a umem obsluhy skeneru. Proto nepodceàujme ani v bûr zafiízení, ani potfiebu základních technologick ch znalostí, praxe a citu pro obraz. Pfiesn postup pfii skenování je do urãité míry závisl na konkrétním obsluïném programu, hlavní zásady, dûleïité pro dosaïení dobr ch v sledkû, ale definovat mûïeme. Není pfiitom dûleïité, zda má obsluïn program podobu samostatné aplikace, nebo zda probíhá skenování uvnitfi nûkterého z grafick ch programû, typicky napfiíklad uvnitfi Photoshopu. Prvním krokem je náhled, pfii nûmï skener nasnímá celou pracovní plochu. Poté vyznaãíme oblasti, které budou snímány do finálního skenu. To je dûleïité, protoïe skener prozkoumá vybranou oblast (svûtla, stíny, barevnost), a podle v sledku pak upraví parametry snímání. Jednotlivé skenery se mohou v znamnû li it i pokud jde o provedení ovládacích aplikací a s tím související nabídku základních i pokroãil ch funkcí a nástrojû DosaÏení kvalitních v sledkû pfii skenování je podmínûno pouïitím vhodné techniky. Pozor ale na to, Ïe ani piãková technika není samospasitelná. V této fázi b vají k dispozici i moïnosti ruãní korekce, moderní pfiístroje by mûly b t schopny zobrazit náhled, kter v echny korekce a barevná nastavení respektuje. Poznamenejme, Ïe aplikace barevn ch profilû vyïaduje urãité zmûny v popsan ch postupech, podrobnûj í informace lze nalézt napfiíklad ve Svûtû tisku. Po vyznaãení oblasti skenu a nastavení parametrû (ostrost, barevnost, rozli- ení) lze pfiejít k finálnímu skenu. Podle typu pouïívané aplikace je následnû hotov sken pfiedán ovládacím programem skeneru zpût do hlavní grafické aplikace, nebo automaticky uloïen na disk k dal- ímu zpracování. Externí skenování V pfiípadû, Ïe vlastní zafiízení na provedení skenu nestaãí (kvalitativnû, z hlediska formátu, apod.), lze si objednat sken na specializovaném pracovi ti. Zákaznick sken je nabízen prakticky kaïd m vût ím studiem, podobnû jako napfiíklad osvit a dal í subdodavatelské práce. S v bûrem dodavatele lze ale jen tûïko poradit, a ani technické vybavení nemusí b t vodítkem. Dobrou pfiedstavu mûïeme získat, pokud vybereme nûkter z dûleïit ch (nebo obtíïn ch) obrázkû a poïádáme o provedení testovacího skenu a pfiedvedení v sledku na monitoru u skeneru (je ov em tfieba poãítat s tím, Ïe ochota studia mûïe b t adekvátní velikosti oãekávané zakázky). Ceny za sken b vají odvozeny od formátu v sledného obrázku (tak lze zapoãítat napfiíklad skenování z kinofilmu na vût í formát). Cena bûïnû zahrnuje základní kontrolu obrázku a jednoduché barevné vyrovnání, za nároãnûj í barevné úpravy a korekce je tfieba platit zvlá È, stejnû jako ze retu e. Pfiípad od pfiípadu je moïné se domluvit i na uloïení do poïadovaného formátu ãi barevnosti (RGB, CMYK).

Podklady RP 2/2002 Aktuality model umoïàující tisk esti barvami (CMYK + LC + LM) v maximálním rozli- ení 2 400 1 200 dpi disponuje stejn m tiskov m motorem jako pfiedcházející model, kter získal fiadu ocenûní. Tiskárna Bubble Jet S820 kombinuje vysokou kvalitu estibarevného tisku s technologií MicroFine Droplet TechnologyTM a s vysoce rychl m fotografick m tiskem, coï dokresluje schopnost vytisknout plnobarevnou fotografii ve formátu A4 v kvalitû klasické fotografie jiï za dvû minuty. Nová tiskárna Bubble Jet S820 dále vyuïívá inovovanou technologii Canon Single Ink, která umoïàuje nezávislou v mûnu zásobníkû inkoustu pfii jejich vyãerpání. Tiskárna S820 je vybavena paralelním i USB rozhraním, coï jí zaji Èuje kompatibilitu nejenom se v emi operaãními systémy Windows, ale také Mac OS a Mac OSX. âtvrté studio speciálních papírû Obchod se speciálními papíry je stále Ïádanûj ím. O tom svûdãí i otevfiení praïského studia speciálních papírû firmy Ing. Du an Kyjanka Grafilit, které je po Litovli, Brnu a Klatovech jiï ãtvrt m studiem svého druhu. K dispozici je zde okolo 200 aï 300 druhû papírû nejenom z oblasti speciálních grafick ch papírû, ale i papírû ruãních, mnohdy i exotické provenience. Zákazník tak má pfii v bûru moïnost porovnat jednotlivé varianty papírû a mûïe také pro konkrétní zakázku zvolit kombinaci papírû, které by jinak musel kupovat samostatnû. V nabídce studia jsou i exkluzivnû nabízeny papíry, pro nûï spoleãnost pfiipravuje vlastní vzorníky. CtP systém v tiskárnû Kavka Technologie CtP se zaãíná prosazovat v mnoha tiskárnách na eho regionu. Jednou z doposud posledních instalací se mûïe pochlubit i praïská tiskárna Kavka, kde byl v polovinû kvûtna nainstalován v âeské republice první CtP systém Prosetter nûmecké spoleãnosti Heidelberg. Nov CtP systém vybaven fialov m laserem a pracující v maximálním formátu B2 je doplnûn o vyvolávací automat tiskov ch desek Colenta. Na CtP zafiízení jsou v tiskárnû Kavka V sledné obrázky obdrïíme na CD. Pfii kontrole se zamûfiíme, kromû barevné vûrnosti, i na podání a reprodukci detailû ve svûtlech a ve stínech. Profesionálovi, vybavenému piãkovou technikou, by se kresba a detaily nemûly nikdy ze stínû a svûtel ztratit, na skenu by se nemûly objevit souvislé bílé a ãerné plochy nikde jinde, neï na originále. Pokud k tomu dojde, je moïné skeny reklamovat na vinû totiï mûïe b t i nûkteré z automatick ch nastavení, kter m si skenerista snaïil usnadnit práci. Obrazové databanky UÏivatel má obvykle na v bûr mezi obrázky v rûzné cenové hladinû a spadající pod rûzné reïimy v konu autorsk ch práv Nabídka na trhu profesionálních fotobank se ãasto mûní. Zejména s roz ífiením Internetu se objevují stále nové, ambiciózní spoleãnosti. Snímky z obrazov ch databank jsou jedním z nenahraditeln ch zdrojû obrazového materiálu. Ilustraãní obrázky, coï je doména databanky, jsou souãástí letákû, inzerátû, katalogû, i firemních materiálû. Nabídka je obrovská, zahrnuje fotografie osob v rûzn ch situacích (sport, obchod, voln ãas), pfiírodních scenérií, povrchû a materiálû (jsou velmi vhodné jako pozadí tiskovin a internetov ch stránek), oblíbené jsou napfiíklad i kolekce detailû strojû a zafiízení. Obrazové databanky mohou b t organizovány více zpûsoby. Snímky, které nabízejí, pocházejí obvykle od profesionálních fotografû, ale nejsou v jimkou ani databanky, jejichï prostfiednictvím mûïe své fotografie a grafiky nabízet kdokoliv (v takovém pfiípadû jde ãasto spí e o prodejní fotogalerie, praktick a právní rozdíl nemusí b t ale Ïádn ). Zatímco je tû nedávno bylo bûïné (a vlastnû nutné) vybran obrázek si v databance fyzicky zapûjãit (nejãastûji v podobû diapozitivu), v posledních letech prochází zpûsob jak nabídky, tak i prodeje snímkû rychl m posunem ke kompletnû digitální cestû. V souãasnosti jsou nejãastûj ími metodami distribuce online prodej jednotliv ch obrázkû a prodej cel ch kolekcí na CD. Pro vizuální v bûr vhodného obrázku podle náhledû jsou k dispozici ti tûné katalogy, kromû toho lze bûïnû vyhledávat i v elektronickém katalogu na CD a na stránkách fotobanky na Internetu v elektronické podobû je k obvykle k dispozici i vyhledávání podle klíãov ch slov. Vyhlédnut obrázek je po zaplacení moïné stáhnout, nebo je zaslán elektronickou po tou. Pozornost musíme vûnovat i oblasti autorsk ch práv, kde se lze setkat se dvûma základními pfiístupy. Dnes asi nejpopulárnûj í jsou obrázky s tzv. royalty free licencí. Tyto obrázky zakoupíme obvykle ve vût ím mnoïství na CD, mûïeme je pouïívat opakovanû a velmi volnû. V hodou je v raznû niï í cena, nev hodou fakt, Ïe tytéï obrázky si mûïe pofiídit kaïd. Opakem jsou obrázky, které autor (pfiípadnû agentura) zapûjãují na jeden konkrétní úãel (inzerát, apod.). Podle zpûsobu uïití je stanovena i cena. Ta je obvykle dostateãnû vysoká, aby zajistila urãitou úroveà exkluzivity. Obrazové databanky na Internetu obvykle umoïàují vyhledávat obrázky podle fiady kritérií a klíãov ch slov. OkamÏit on-line nákup je samozfiejmostí Obrazové databanky mûïeme nalézt na Internetu, kde se kromû znám ch zahraniãních spoleãností v posledním zhruba roce a pûl prosadilo i nûkolik zajímav ch tuzemsk ch projektû. Prodejem jednotliv ch tématick ch CD s fotografiemi se kromû toho zab vají i nûktefií prodejci poãítaãové techniky, zejména ti se zamûfiením na polygrafick trh. Poznamenejme, Ïe dobr m zdrojem obrázkû mohou b t i doprovodná CD k nûkter m grafick m aplikacím, napfiíklad k produktûm spoleãnosti Corel. Kamil Tfie Àák 4 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Pre-press PDF obecné moïnosti formátu PDF je zkratka, kterou kolem sebe sly íme stále ãastûji. K ãemu pfiesnû je tento formát urãen? Je to formát, urãen pro posílání velmi mal ch souborû pfies Internet? Hodí se pro distribuci návodû, nebo lze do PDF uloïit i data pro billboard? nauãit (a tak tent Ï soubor zobrazit) mnoho rûzn ch zafiízení, nejen tiskáren. Post- Script je dodnes nezastupiteln, mimo jiné proto, Ïe soubory v PostScriptu generují ovladaãe, které jsou zdarma souãástí systémû Windows i Mac OS. Odpovíme-li na kaïdou z tûchto otázek ano, neudûláme chybu. PDF je univerzální formát, ve kterém mohou b t ukládána a pfiená ena data, a to nejen grafická a textová. Jednou ze základních vlastností je pfiitom jeho kompatibilita napfiíã platformami. Krátce z historie První oficiální verze PDF (1.0) byla uvedena spoleãností Adobe (rovnûï tvûrce PostSriptu) v roce 1992. Doprovodil ji balík aplikací Acrobat, urãen pro tvorbu PDF souborû, i pro dal í práci s nimi (prohlíïení, úpravy). Podle souãasn ch mûfiítek byla verze 1.0 velmi chudá, pou- Ïívala napfiíklad jen RGB obrázky na druhé stranû ale znamenala revoluci hned ve dvou smûrech. UmoÏnila do souboru vloïit odkazy (kliknutím na odkaz odskoãíme na jiné místo dokumentu) a nabídla moïnost vloïit do PDF souboru písma, aby mohl b t správnû vyti tûn i po odeslání na jin poãítaã. V souãasnosti je jiï nûjak ãas k dispozici verze Acrobat 5 a PDF 1.4, velmi ãasto je ale vyuïívána i verze pfiedchozí (Acrobat 4 a PDF 1.3). V obou pfiípadech máme k dispozici vyspûlé funkce pro vyuïití v mnoha oborech, a mimo jiné i v grafice a tisku. Co je uvnitfi Formát PDF, kter pfied deseti lety vznikl odvozením z PostScriptu, si lze s trochou fantazie pfiedstavit jako obálku na data, ov em obálku inteligentní a programovatelnou. Jeho pfiedchûdce, PostSript, byl fie ením velké vzájemné nekompatibility profesionálních tiskáren. Svou podstatou ov em není PostScript formátem, jako je tfieba JPEG, ale programovacím jazykem. Znamená to, Ïe stránka v PostSriptu se skládá z pokynû, jak ji má tiskárna vykreslit a kdesi uvnitfi souboru jsou jako v kontejneru uloïeny v echny potfiebné obrázky a dal í náleïitosti. Revoluce Post- Sriptu spoãívala v tom, Ïe se ho mohlo Hlavní nev hody PostSriptu uvádût nemusíme, jsou totiï pfiesn m protipólem hlavních v hod PDF pfiedpisy pro správné vytvofiení PDF jsou dány pomûrnû pfiísnû, v sledné soubory jsou v raznû men í, a lze je v irokém rozsahu a bezpeãnû mûnit. Jak jsme fiekli, PDF je v principu textov formát, a na ukázce je to dobfie vidût. Znalec formátu PDF proto mûïe provést fiadu oprav ãi zmûn dokonce i za pomoci bûïného textového editoru

Pre-press RP 2/2002 Aktuality nyní zpracovávány tiskové desky pro ofsetové stroje Heidelberg GTO, SM 74-2 a SM 74-5, které zaji Èují v robu tiskovin zejména pro reklamní agentury. Nové multifunkãní zafiízení Ricoh Spoleãnost Ricoh pfiedstavila na ãeském trhu nov model digitálního multifunkãního zafiízení, kter m je Aficio 1013/1013F. Rychlost tohoto zafiízení umoïàujícího kopírování, tisk a faxování je 13 stran A4 za minutu. Nové Aficio tiskne ãernobíle, a to aï do maximálního rozli ení 600 dpi pfii 256 stupních edi. Nadstandardnû lze pak zafiízení doplnit v konnûj ím tiskov m modulem umoïàujícím tisk aï do maximálního rozli ení 1 200 dpi. Zásobníky na papír mají maximální kapacitu 850 stran, plo ná hmotnost potiskovaného materiálu se pak pohybuje v rozmezí od 60 do 157 g/m 2. Ovládání nového Aficia je zaji tûno pomocí panelu s LCD displejem, kde jsou prûbûïnû zobrazovány nejdûleïitûj í informace. Nové velkoformátové tiskárny Spoleãnost bitcon koncem kvûtna pfiedstavila nové velkoformátové piezoelektrické tiskárny nazvané Eurros a Permasol. Jde v podstatû o jiï dfiíve uvedené modely Mutoh 4100 a 6100 a Roland FJ-50, SC-500 a SJ-500/600, které doznaly jist ch drobn ch úprav tak, aby mohly vyuïívat nové solventbased inkousty, které jsou urãeny pro exteriérové pouïití. Tyto inkousty totiï nabízejí nejenom dostateãnou mechanickou odolnost, ale také UV stálost a Ïivotnost minimálnû tfii roky. Zafiízení je moïné pouïívat pro tisková rozli ení 180, 360, 720 a 1 440 dpi. Potiskovat lze pak velké mnoïství materiálû od samolepicích vinylû aï po bannery a backlity. Povrch tûchto materiálu v ak musí b t vïdy dobfie odma tûn. Podíváme-li se dovnitfi PDF napfiíklad textov m editorem, uvidíme, Ïe i PDF je sledem textov ch instrukcí. Tentokrát je to ale popis stránky a jejích prvkû, je to soubor jasnû dan ch parametrû, ne program, jako byl PostSript. I PDF soubor obsahuje uvnitfi v echny náleïitosti, aby mohl b t korektnû vyti tûn, nebo zobrazen na monitoru kdekoliv, kam byl zaslán. Trik je ale hlavnû v tom, jak jsou v echna data uvnitfi souboru uloïena to lze ve velmi irok ch mezích nastavit pfii tvorbû PDF souboru. PDF je jedním z nejuniverzálnûj- ích formátû. Data v nûm uchovávaná jsou snadno pfienosná mezi platformami. Obrázky mohou b t v CMYK, nebo v RGB (nejen, ale hlavnû). Podle urãení souboru mohou b t komprimovány. K dispozici je hned nûkolik kompresí, zejména JPEG a obdoba známého zipu. Jak velká bude komprese, záleïí na urãení souboru a na poïadavcích na kvalitu tisku, snadno se mûïeme dostat na hodnoty 5 10% pûvodní velikosti. Pfiesn zpûsob nastavení je otázkou zku enosti, a je mimo jiné v raznû závisl na typu obrázku. Samostatnû projdou kompresí obrázky v edé kále, ãernobílé pérovky, i texty zejména v posledních dvou pfiípadech je pouïita vysoce v konná kompresní metoda, která pfiitom neubírá na kvalitû zobrazení. V sledkem toho v eho jsou soubory, které jsou ãasto pfiekvapivû malé. Kromû tûchto prvkû, typick ch pro grafiku, mohou ale PDF soubory obsahovat i mnoho dal ích multimediálních a interaktivních objektû, a mohou plnit fiadu dal ích funkcí. Je tak moïné, aby stránka v PDF obsahovala napfiíklad zvukové záznamy, nebo spustitelné videosoubory. Obojí lze vyu- Ïít jak pro zpestfiení informaãní hodnoty stránky, tak i napfiíklad pro vkládání komentáfie do jiï hotového, prohlíïeného souboru. Komentáfi ale pfiitom mûïe mít i podobu jen prostého zv raznûní, nebo pfiipojené textové poznámky to v e ãiní PDF soubory ideálními napfiíklad pro pou- Ïití pfii korekturách. Ale ani to není zdaleka v e. PDF soubor mûïe obsahovat formuláfie, do kter ch lze snadno vyplnit data (a vyplnûné soubory odeslat), chování souboru a jeho prvkû lze i programovat v JavaScriptu (Acrobat má vlastní mutaci). PDF je jednou z variant, jak lze ífiit elektronické knihy, mimo jiné i proto, má propracovan systém bezpeãnostní ochrany dat. Co potfiebujeme Pro bûïné prohlíïení a pfiípadnû vyti tûní potfiebujeme prohlíïeã PDF Acrobat Reader. Ten je sice zdarma, ale souãástí standardní dodávky je jen na poãítaãích Apple. UÏivatelé Windows si moïná budou muset program stáhnout ze stránek Adobe na Internetu, ne v ichni dodavatelé totiï Reader k poãítaãûm PC pfiidávají. âasto je ale Reader k nalezení i na nejrûznûj ích programov ch CD (pozor na verzi, instalujeme nejradûji verzi 5, je k dispozici i kompletnû v ãe tinû). Hor í je to s vytváfiením PDF. ada aplikací, zejména od Adobe, dokáïe do PDF pfiímo exportovat. Takové PDF je ale obvykle vhodné zejména pro zobrazení na monitoru, pfii tisku sloïitûj ích stránek se mohou objevit chyby. Podobnû je tomu i pfii pouïití fiady aplikací, které jsou dostupné na Internetu (jako freeware, nebo levn shareware). Adobe Acrobat je jedním z naprosto základních a v praxi nepostradateln ch nástrojû pro tvorbu PDF Prakticky jedinou moïností, jak vyrobit kvalitní, iroce pouïiteln a neselhávající PDF soubor proto zûstává pouïití souãásti aplikaãního balíku Acrobat aplikace Adobe Distiller. To je samozfiejmû jiï komerãní software, kter je tfieba zakoupit ve verzi 5 je poprvé kompletnû lokalizován do ãe tiny. MoÏnosti Acrobatu mohou b t, podobnû jako u fiady jin ch aplikací, roz ífieny rûzn mi moduly (pluginy). Celosvûtovû jich existuje ohromné mnoïství, stejnû jako dal ích samostatn ch aplikací pro editaci a dal í vyuïití PDF souborû. Kamil Tfie Àák 6 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Pre-press Osvit Osvit na film, to bylo po dlouhá léta zavr ení práce grafického studia. Teprve na filmech (a na nátisku z filmû) se poprvé doopravdy a s velkou mírou vûrnosti ukázalo, jak bude finální tiskovina vypadat, a to se v emi klady i zápory. Pfii jen trochu pozornûj ím pohledu na jakoukoliv tiskovinu poznáme, Ïe reprodukce reality je moïná jen za cenu malé pasti na lidské smysly. Dojem obrazu (fotografie, apod.) je na papífie vytváfien velk m mnoïstvím velmi mal ch bodû. Pozorovány z urãité vzdálenosti, vyvolávají tyto body dojem souvislého tisku (barevného ãi ãernobílého). A právû v procesu pfienosu tûchto bodû na papír hraje osvit dûleïitou roli. O tiskov ch bodech PfiestoÏe tiskové body nejsou dnes na ím tématem, je tfieba vûnovat jim alespoà nûkolik málo slov. Poté, co je stránka (inzerát, plakát, apod.) hotova, je poslána do RIPu. To je program, kter se postará právû o onen rozklad obrázku do mnoha miniaturních tiskov ch bodû. PfiipomeÀme si, Ïe bûïn barevn tisk vzniká soutiskem ze ãtyfi primárních barev (CMYK), a tak ve vût inû pfiípadû potfiebujeme pro tisk jedné barevné stránky celkem ãtyfii filmy. I po rozkladu ale tyto body existují stále jen v poãítaãi, a my potfiebujeme technologii, která vytvofií jejich reáln, funkãní obraz. A to ne obraz ledajak, ale velmi kvalitní, pfiesn a ostr. Filmov materiál e ením, je tû nedávno dominujícím, je pfienos tiskov ch bodû na polygrafick film. Pfienos probíhá ve speciálním zafiízení, s pfiíznaãn m názvem osvitová jednotka. Název dokonale odpovídá její funk- ci, uvnitfi jednotky je umístûn polygrafick film, a v místech, kde budou tiskové body, je osvícen laserem. Následuje vyvolání a film je pfiipraven k dal ímu pouïití. Filmy, pouïívané v osvitov ch jednotkách ale nejsou shodné s filmy, na které bûïnû fotografujeme. Základní odli nosti spoãívají zejména v gradaci filmu. Od polygrafického filmu poïadujeme pfiedev ím vysokou ostrost, a po osvícení vysok stupeà zãernání. Naopak, je zcela neïádoucí, aby film produkoval polotóny. Dal ím krokem je totiï kopírování filmû na tiskové desky (pod siln m svûtlem), a pokud jsou tiskové body na filmu Pro vytvofiení dojmu reáln ch barev tiskneme obrázek (v pfiípadû klasického ofsetu) postupnû ãtyfimi v taïkov mi barvami. Pfii osvitu na filmy musíme proto vyrobit celkem ãtyfii filmy (ãasto a s rozdílnou mírou pfiesnosti téï separace, v taïky, pláty, ãi litografie). Zleva na pfiíkladu postupnû vidíme film pro barvy: ãerná, Ïlutá, purpurová a azurová

Pre-press Aktuality Nové tiskárny Xerox Phaser V polovinû kvûtna pfiedstavila spoleãnost Xerox dva nové modely tiskáren Phaser model 6200 pracující s tuh mi inkousty a laserovou tiskárnu Phaser 8200. Ta pracuje v maximálním rozli ení 1 200 dpi a maximální rychlostí aï 16 stran za minutu. Standardnû je tiskárna dodávána ve ãtyfiech základních provedeních li ících se od sebe nejenom mnoïstvím pamûti, ale také moïností pfiipojení pomocí Ethernet 10/100 BaseTX ãi moïností standardnû instalovaného duplexu pro oboustrann tisk. Tiskárna je ve standardu vybavena procesorem PowerPC RISC s taktovací frekvencí 300 MHz. Podobn mi parametry disponuje i druhá tiskárna, laserov Phaser 6200. Také zde mûïeme nalézt ãtyfii modely, které se od sebe navzájem li í nejenom mnoïstvím pamûti a druhem pfiipojení ãi oboustrann m tiskem ve standardní v bavû, ale i maximálním rozli ením. Základní model s oznaãením Phaser 6200B nabízí rozli ení 600 600 dpi, zatímco modely 6200N, 6200DP a 6200DX nabízejí rozli ení 2 400 600 dpi, poslední dva zmiàované modely také 1 200 1 200 dpi. V echny laserové tiskárny Phaser 6200 pak disponují procesorem PowerPC s taktovací frekvencí 500 MHz. Phaser 8200 je v základní konfiguraci nabízen za 64 990 Kã, laserová tiskárna Phaser 6200 je prodávána od 89 990 Kã. Novinky v oblasti digitálních tiskáren Spoleãnost Roland pfiedstavila dvû novinky ãeského trhu s digitálními tiskárnami, kter mi jsou modely SC-500 a SJ-500/600 z fiady SolJet umoïàující tisk aï do maximálního rozli ení 1 440 dpi. Samotn tisk je zaji Èován pomocí esti inkoustû SolInk, které odolávají pûsobení vody, jsou UV stabilní a pfii aplikaci na média s upraven m povrchem (coating) mají Ïivotnost minimálnû 3 roky. S jin mi nastaveními tiskárny je v ak moïné pouïít i inkousty pigmentové nebo sublimaãní. Model SC-500 tiskne v ífice od 13 do 134 cm, model SJ-500/600 pak tiskne v ífice od 21 do 161,5 resp. 136 cm. provedeny nekvalitnû ( edivky ), vyrobíme nejspí desku, která v mnoha dûle- Ïit ch místech ztratí ostrost a kresbu detailû. Navíc, pokud film málo zãerná, musí tiskárna pouïít pfii kopírování slab í svûtlo, a hrozí, Ïe se na desku z filmu pfienesou i drobné krábance, otisky prstû, apod. Osvitové jednotky Jak jsme fiekli, osvit probíhá v osvitové jednotce. Jednotka má obvykle na vstupu zásobník, ze kterého se film postupnû odvíjí (film je chránûn pfied okolním osvûtlením kazetou). Po vysvícení stránek je film posunut na v stupu z osvitové jednotky aï do vyvolávacího automatu. Osvit filmu má uvnitfi osvitové jednotky na starosti laser. V praxi se lze setkat s fiadou rûzn ch laserû, které se od sebe li í nejãastûji v konem a hodnotou vlnové délky, to jsou ale parametry, které by mûly zajímat pfiedev ím majitele zafiízení, protoïe ovlivàují nákladovost provozu stroje. Za standardních podmínek se ov em typ laseru nemûïe v kvalitû filmu projevit. Velmi podobnû je tomu i s dûlením osvitov ch jednotek na bubnové a capstanové. Jde tu o zpûsob transportu filmu jednotkou a o zpûsob upnutí filmu v ní. Obecnû lze fiíci, Ïe bubnové jednotky dokáïí osvítit filmy s vy í pfiesností jedním dechem je ale tfieba dodat, Ïe rozdíl se projeví jen ve velmi nároãn ch podmínkách. V mnoha pfiípadech mûïe b t klíãovou jejich dal í pfiednost, velmi vysoká rychlost osvitu a z toho plynoucí produktivita. Rizika a moïné chyby Kopírovací rám je zafiízení, ve kterém je obraz z osvícen ch filmû pfienesen na tiskovou desku Pfiednû je tfieba fiíci, Ïe opravy na filmech jsou prakticky nemoïné. A protoïe ani sama v roba filmû není z nejlevnûj ích, je jasné, Ïe se v echny chyby snaïíme vypátrat a odstranit dfiíve, neï k osvitu dojde. To mluvíme ov em o chybách jasn ch a zjevn ch, jak mi jsou napfiíklad chybûjící ãi pfieb vající písmena, chybûjící obrázky, nebo obrázky ve patném rozli ení ãi v nevhodné barevnosti tedy o chybách, které lze peãlivou kontrolou obvykle zachytit a opravit. Druhou kategorií chyb jsou chyby, dané pfiehlédnutím, nebo omylem operátora na osvitu. Nejãastûji mûïe b t v sledkem patn poãet filmû, obãas mohou chybût ãi pfieb vat i jen jednotlivé pláty. Jako obranu lze doporuãit peãlivou pfiejímku. Pfii pfiebírání filmû nelitujeme ãasu, filmy si rozdûlíme podle stránek a alespoà hlavní prvky na stránkách zkontrolujeme. Poslední kategorií chyb pfii osvitu jsou ov em potíïe, které tak snadno odstranit nelze. Obvykle jsou vázány na pracovi tû, kde osvit vzniká, a mohou b t zapfiíãinûny konkrétním pouïit m typem filmu, osvitovou jednotkou a stavem, ve kterém je udrïována, ãasto i kázní pfii vyvolání exponovaného filmu. V echny tyto faktory mohu vyústit, tím spí e, kdyï se jich sejde nûkolik najednou, ve film, kter je v rûzné mífie nepouïiteln. Nejãastûj ím dûsledkem je nedostateãné zãernání osvícen ch tiskov ch bodû, pfiípadnû jejich neostré okraje. KdyÏ takov film pou- Ïije tiskárna pro v robu tiskové desky, nebudou tiskové body na desce kvalitní a to se nevyhnutelnû projeví i na kvalitû tisku. Zásadní problém je ov em v tom, Ïe takto zkaïené filmy je prakticky nemoïné bûïnou kontrolou odhalit. Jedin m zpûsobem jsou v tomto pfiípadû kontroly speciálním pfiístrojem (pfiípadnû pod mikroskopem) které také obãas pfii reklamacích ke slovu pfiijdou. Solidní studio si své zafiízení samo pravidelnû testuje, a podobn ch excesû se proto bát nemusíme. Mûjme ov em fieãené na pamûti, jako pfiíklad toho, Ïe pokud se problémy objeví, nemusí b t vûbec snadné hledat jejich pravé pfiíãiny. 8 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Press Computer to Plate Osvit na film není jedin m zpûsobem, jak pfiipravit tiskovou desku. Stále ãastûji se v praxi mûïeme setkat i s pfiím m osvitem desek, pro jehoï oznaãení se vïila zkratka CtP (Computer to Plate). Technologie pfiímého osvitu tiskov ch desek jsou zaloïeny na principu, kter je spoleãn mnoha moderním postupûm, totiï na nahrazení co nejvût ího mnoïství analogov ch procesû digitální cestou. V pfiípadû CtP jsou to osvit na film, a jeho následné kopírování na tiskovou desku, které do dnes prakticky kompletnû digitálního procesu pfiípravy tiskov ch dat vná ejí analogov Ïivel. My lenka je jednoduchá, proã bychom mûli oklikou svítit laserem na film a posléze vznikl obraz pfiená et na desku, kdyï urãitû mû- Ïeme stejnû dobfie na onu desku svítit laserem pfiímo. kresbû nabízejí obvykle i lep í finální tisk, neï klasicky pfiipravené desky. Kde CtP hledat Rozhodnû ne v jednom z bûïn ch osvitov ch studií, které osvit (na film) tradiãnû nabízejí. Osvit na film je totiï moïné nabízet univerzálnû, v okamïiku osvitu nezáleïí na tom, do které konkrétní tiskárny si zákazník filmy odnese (aï na nûkteré speciální pfiípady). Takov postup ale rozhodnû nelze aplikovat na osvit desek. ZáleÏí na typu zakázek, na typu tiskového stroje i na zvyklostech tiskárny, jaké desky bude pouïívat. Ne kaïdou desku lze ov em osvítit v kaïdém CtP zafiízení (viz v e). Prakticky z toho plyne, Ïe osvit desek najdeme témûfi v hradnû pfiímo v tiskárnû, coï je asi jediná rozumná cesta, jak v echny vazby mezi CtP, deskami a tiskov m strojem dostateãnû vyladit. Jedním z typick ch zafiízení pro osvit tiskov ch desek je dnes CtP systém Mako 2 od firmy ECRM Jak se dnes ukazuje, v principu je to pravda, jen bylo tfieba dal ích pár let v zkumu, neï bylo moïné fiíci, Ïe platí slovní spojení stejnû dobfie. Není tak tûïké vymyslet nûkolik zpûsobû, jak na tiskové desce vytvofiit obraz, hor í uï je, aby obrazová vrstva mûla pfiesnû definované tiskové vlastnosti (to znamená, aby tiskla). Je tû vût í problém samozfiejmû spoãíval v podmínkách, ve kter ch pracují tiskové desky, a v nárocích, které na nû v tiskárnû klademe, zejména pfii tisku vy ích nákladû (jin mi slovy, aby deska vydrïela). A tak to samozfiejmû nûkolik let trvalo, neï se technologie, které byly zpoãátku úspûchem jen v oãích autorû, dostaly na dne ní úroveà, kdy nejen vyhovují nárokûm na trvanlivost, ale díky pfiesnûj í Kde jsou hlavní zmûny Je jasné, Ïe za oponou technologií CtP najdeme mnoho detailû a fie ení, které se v práci designéra nebo reklamního pracovníka vûbec neprojeví. Typick m pfiíkladem jsou jednotlivé varianty technologií CtP. Jen pro ilustraci, obraz tiskov ch bodû na deskách lze vytváfiet pûsobením laserû o rûzn ch vlnov ch délkách, a podle toho se li í mechanismus, jak body na desce vznikají; nûkteré desky lze prakticky ihned po osvitu pouïít, jiné musí projít dal ím vyvoláváním. V echny tyto detaily posléze ústí v pravidla, jaké desky je v jakém pfiípadû vhodné pouïít, z ekonomického ãi provozního hlediska. Zadavatel má od tûchto informací zûstat odstínûn. Kromû toho jsou tu ov em dûsledky, které plynou ze samého principu technologie. CTP odstraàuje filmy, proto odstra- Àuje ãi modifikuje i nûkolik operací, které jsou s filmy spojeny a mûní nûkteré postupy pfii pfiípravû k tisku.

Press RP 2/2002 Aktuality Roz ífiení sortimentu speciálních papírû V návaznosti na pfieãíslování telefonních linek a tím i nutnosti inovace ve - ker ch firemních materiálû pfiipravila spoleãnost Smoza pro své zákazníky v znamné roz ífiení sortimentu speciálních grafick ch papírû. Nabízí nyní 32 ucelen ch fiad znaãek Fedrigoni, Conqueror a Impression apod. Jako mal dárek sv m zákazníkûm Smoza poskytuje od 1. 6. do 31. 12. 2002 10% slevu na uveden sortiment. Dal í informace lze získat na obchodních poboãkách, v Centru speciálních grafick ch papírû Le papier" a u obchodních zástupcû. Nová tiskárna od HP Spoleãnost Hewlett-Packard pfiedstavila novou tiskárnu s oznaãením HP Color LaserJet 4600, která pracuje v maximálním formátu A4 a s rozli ením 600 dpi. Velmi zajímav m na této tiskárnû je pfiedev ím její nov engine, kter dokáïe naná et barevné tonery najednou pfii jednom otoãení tiskového mechanismu, coï napomáhá v raznému zrychlení tisku oproti bûïnû pouïívané tiskové technologii laserov ch tiskáren. Pomocí HP Color Laser- Jet 4600 lze tak tisknout rychlostí 16 stran za minutu a to jak v ãernobílé tak i barevné produkci. Tiskárna je vybavena procesorem s taktovací frekvencí 400 MHz a je dodávána ve standardu s 96 MB pamûti, pfiiãemï ji lze osadit maximálnû aï 416 MB. Barevné tonery mají udávanou Ïivotnost aï 8 000 stran, standardnû je tiskárna vybavena zásobníkem na 600 listû. Mezi samozfiejmosti vybavení tiskárny jiï patfií i vestavûn webov server umoïàující dálkové fiízení ze standardního webového prohlíïeãe nebo pomocí instalace HP Web Jetadmin. Tiskárna je dodávána v pûti variantách li ících se nejenom v síèovém rozhraní, ale také napfiíklad v zafiazení duplexu do standardu. HP Color LaserJet 4600dtn je pak dále roz ífien o tfietí zásobník papíru na 500 listû a také je doplnûn o více pamûti. HP Color LaserJet 4600 je urãen pro provozy, kde je mûsíãní zátûï do 85 000 stran. Ceny se pohybují od 85 680 Kã s DPH za základní model. Obvykle je CtP systém zapojen do linky s vyvolávacím automatem, kter zajistí okamïité zpracování tiskové desky Nátisk První, kdo mizí ze scény, je klasick analogov (nûkdy fiíkáme chemick ) nátisk, tzv. Cromalin. Nátisk se provádí z filmû, ze kter ch se bude tisknout, a to tak, Ïe se ve speciálním zafiízení pfies tyto filmy na vhodnou podloïku nanesou tiskové barvy. Donedávna to byla jedna z nejpfiesnûj ích metod, jak simulovat finální tisk, a chemické nátisky slouïily nejen pro kontrolou a schvalování filmû, ale následnû i v tiskárnû jako vodítko pro nastavení správné barevnosti. Exponovanou desku lze hned pouïít v tiskovém stroji S Cromalinem se tedy pfii vyuïití CtP mûïeme rozlouãit. Na jeho místo nastupuje nejãastûji nátisk, proveden na pfiesnû nastavené piãkové ink-jetové tiskárnû. Není to ale jediná moïnost, napfiíklad se lze setkat s tím, Ïe simulace finálního tisku vznikne po osvitu speciálního materiálu ve stejném CtP zafiízení, ve kterém se svítí i desky. V echny v souãasnosti pouïívané metody jsou nicménû na takové úrovni, Ïe by mûly poskytnout vûrn nátisk, ze kterého si jak studio, tak i klient dokáïí udûlat správnou pfiedstavu o vzhledu budoucí tiskoviny. MontáÏ Tiskové stroje obvykle potiskují relativnû velké archy papíru. Úkolem montáïe, coï b vá samostatné oddûlení v tiskárnû, je pfievzít filmy, a uspofiádat jednotlivé osvícení stránky na tiskové archy, ve správném pofiadí i natoãení. To je samozfiejmû operace, nároãná na pfiesnost práce a na ãas, a montáï stostránkového barevného ãasopisu zabere nûkolik smûn. Po pfiechodu na CtP není ruãní montáï moïná, na její místo nastupuje digitální postup (kter je samozfiejmû moïné zavést i u filmû, ale o tom jindy). Z hlediska zadavatele je dûleïité, Ïe zavedení digitální montáïe (u desek i filmû) mûïe zkrátit v robní termíny, a to skuteãnû extrémnû ze dnû na hodiny. Tisk O tisku lze fiíci jen jedno. Pokud jsou v echny operace provedeny bezchybnû, bude tisk z desek, pfiipraven ch metodou CtP, minimálnû stejnû kvalitní jako z desek klasick ch. Teoreticky by takov tisk mûl b t dokonce kvalitnûj í, záleïí ov em na fiadû faktorû v celém procesu v roby, zda bude kvalitativní nárûst pozorovateln. Ceny Není snadné fiíci, jak se pfiechod od osvitu filmû k CtP projeví v cenové kalkulaci za pfiedtiskovou pfiípravu. Je jasné, Ïe úspora za nevysvícené filmy mûïe dosáhnout aï nûkolika desítek tisíc korun (barevné ãasopisy), a navíc bychom mohli uvaïovat o úspofie za digitální montáï. Na druhé stranû je tfieba poãítat s tím, Ïe tiskové desky, urãené pro pfiím osvit, jsou draï í neï desky klasické. Velkou úsporu (finanãní, provozní) ale mohou, pfiípad od pfiípadu, pfiinést zkrácené v robní lhûty. Obecnû pak jistû platí, Ïe seriózní dodavatel by mûl b t schopen kalkulaci vysvûtlit bez ohledu na to, zda svítí na filmy nebo na desky. Kamil Tfie nák 10 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Press Tiskové techniky II. V minulém, prvním ãísle ãasopisu Reklamní produkce jsme pfiiblíïili a popsali principy tfií základních tiskov ch technik, tedy knihtisku, ofsetu a hlubotisku. V tomto prvním pokraãování budeme vûnovat pozornost dal ím tfiem tiskov m technikám flexotisku, tamponovému tisku a sítotisku. První dvû jmenované tiskové techniky vycházejí z principû základních tiskov ch technik, flexotisk z knihtisku a tamponov tisk z hlubotisku a pfiedstavují jakési jejich modifikace. Sítotisk je potom úplnû samostatnou tiskovou technikou, a jeho princip je zcela odli n od v ech dosud popsan ch. Flexotisk Tato tisková technika má za sebou pomûrnû dlouh v voj jak po stránce technologické, tak i po stránce názvu. Z takzvaného gumotisku se postupnû vyvíjela od konce 19. století, aby se koncem století dvacátého pod názvem flexotisk stala nejprogresivnûj í tiskovou technologií. Vynález gumotisku nebo také anilinového tisku, kter je jednou z forem tisku z v ky, je datován rokem 1890, kdy byla tato technologie poprvé vyuïita nûmeckou firmou Sperling k potisku levn ch balicích papírû a obalû. Jako tisková forma byly vyuïívány gumové, ruãnû vyfiezávané knihtiskové válce, pozdûji gumové potahy na tyto válce, proto gumotisk, k tisku byly pouïívány zejména anilinové barvy, proto anilinov tisk. Nev hodou tohoto zpûsobu tisku byla mimo jiné skuteãnost, Ïe po nataïení na tiskov válec docházelo ke zdeformování tiskové formy, napfiíklad kruïnice se zmûnila v elipsu, a to tím víc, ãím vût í byla v ka tisknoucích vyv en ch segmentû formy a ãím men í byl prûmûr formového válce. Naopak k v hodám patfiila napfiíklad obrovská trvanlivost takovéto tiskové formy a s ohledem na její pruïnost i moïnost potisku materiálû s hrub ím povrchem. V polovinû minulého století byl pro tuto tiskovou techniku pouïíván název flexografick tisk a v roce 1965 byl jako koneãn pfiijat název flexotisk i s definicí tohoto zpûsobu tisku: Jde o tiskovou techniku, pfii níï se pouïívá k tisku obrazu gumová nebo plastová tisková forma za pouïití speciální tiskové barvy, která schne odpafiováním fiedidel. I tato definice ale uï staãila zastarat. Dnes se jako tiskové formy ve flexotisku vyuïívají fotopolymerické desky nebo návleky (sleeves) na formové válce, na které se tiskové obrazy pfiená ejí buì fotochemickou nebo digitální cestou, nebo dokonce pfiím m gravírováním. Vícebarvové kotouãové tiskové stroje s dal ími in-line pfiipojen mi zafiízeními, jako je lakování nebo vysekávání, jsou samozfiejmostí, stejnû jako pouïívání UV barev su en ch nikoli odpafiováním fiedidel, ale polymerací odstartovanou UV záfiiãi. V souãasné dobû uï není flexotisk dávno jen technikou k potiskování papírov ch pytlû. DokáÏe tisknout i barvotisky v kvalitû srovnatelné s ofsetem a potiskovat jím lze nej ir í paletu rûzn ch materiálû od papíru pfies sendviãové materiály na samolepicí etikety, aï po fólie z rûzn ch plastû. Nejvíce je proto tato tisková technika vyuïívána v obalovém prûmyslu, kde ze zbyl ch pozic postupnû vytlaãuje hlubotisk, ale ve Spojen ch státech je flexotisk vyuïíván napfiíklad i pfii v robû vysokonákladov ch barevn ch ãasopisû a merkantilních tiskovin. Tiskov stroj Scout od firmy Mark Andy se vyuïívá pfieváïnû pro potisk etiket. 11

Press RP 2/2002 Aktuality Monitory Sony se sondou Eye-One Díky spolupráci firem Sony a Gretag- Macbeth si mohou uïivatelé zakoupit komplet nejv konûj ích monitorû Sony (24" model FW900 a dva 21" modely F520 a G520) se sondou pro kalibraci barev Eye-One. V sadû s monitory Sony je je tû freeware aplikace Eye-One Share, která umoïàuje vytváfiet palety z barev, aè jiï dfiíve definovan ch (i Pantone), nebo namûfien ch sondou. Palety lze posílat emailem, importovat do bûïn ch DTP aplikací, atd. Spoleãn prodej sondy a monitoru je zajímav zejména z praktického a psychologického hlediska. Dodateãné zakoupení sondy k monitoru není samozfiejmû nic sloïitého, ve vût inû pfiípadû ale naráïí na nechuè majitelû a manaïerû vydávat dodateãné peníze. Komplet monitoru a sondy je, podle typu, o zhruba 14 16 000 Kã draï í, neï bez sondy; ta pfiitom samostatnû stojí asi 23 000 Kã. Sítotisková Fespa 2002 v Madridu Od 4. do 8. ãervna leto ního roku se ve panûlském Madridu konal nejvût í leto ní sítotiskov veletrh s názvem Fespa 2002, kter mûl podtitul "One World of Imaging." Jde o v stavu, která se konala po tfiech letech; minul roãník probûhl v roce 1999 v nûmeckém Mnichovû. Leto ní Fespa vyuïila dvou zcela nov ch hal madridského v stavi tû, kde na plo e pfiesahující 21 000 m 2 vystavovalo více jak 300 firem z celého svûta zab vajících se sítotiskem, zejména pak potiskem textilu, skla a keramiky, CD, plastick ch hmot a firem zab vajících se sítotiskem aplikovan m v automobilovém prûmyslu. Samozfiejmostí byla také pfiítomnost dodavatelsk ch spoleãností a v robcû strojû a zafiízení. Tamponov tisk Historie tamponového tisku je pomûrnû dlouhá, i kdyï prûmyslovû je tato tisková technika vyuïívána teprve pomûrnû krátkou dobu, nûco málo pfies dvacet let. Na rozdíl od ostatních zmínûn ch tiskov ch technik není známo, kdo vlastnû tamponov tisk vynalezl. Jisté je pouze to, Ïe jeho základy bylo poloïeny ve v carsku, kde byl vyuïíván v hodináfiském a keramickém prûmyslu a první zmínky o pfiedchûdcích souãasn ch tamponov ch strojû pocházejí uï z 18. stol., kdy se k pfienosu barvy, tedy k tisku, pouïívaly Ïelatinové tampony. Ty ale byly vysoce lepivé, takïe je bylo nutné pfied kaïd m tiskem napudrovat, a snesly pouze mal poãet opakovan ch tiskû, okolo dvaceti. Proto bylo sloïení tiskov ch barev na bázi terpent nu i pudrû na zapra ování stfieïen m tajemstvím. Princip tamponového tisku ve své podstatû vychází z hlubotisku a má s ním nûkolik shodn ch znakû. Tiskovou formou je destiãka, takzvané kli é, do jehoï povrchu je leptáním zahlouben dan tiskov motiv. Toto kli é je potom stejnû jako u hlubotisku zaplaveno barvou a následnû je tato barva z netisknoucích míst sta- Ïena stírací raklí, takïe zûstane pouze v tisknoucích prohlubních. Ale zatímco u hlubotisku je barva v této fázi pfienesena uï pfiímo na potiskovan materiál, tedy vût inou papír, u tamponového tisku vstupuje do tiskového procesu je tû pfienosov meziãlánek tampon stejnû jako napfiíklad u ofsetového tisku pfienosov válec. Proto b vá tato tisková technika nûkdy také naz vána nepfiím m tiskem z hloubky. Tampony jsou zhotovovány ze silikonové gumy v iroké kále rûzn ch tvrdostí, protoïe tvrdost pouïívaného tampónu je v pfiímé souvislosti s velikostí a zejména tvarem potiskovaného pfiedmûtu. Silikon potom zpûsobuje, Ïe tisková barva je z prohlubní tiskové destiãky tamponem vytaïena, ulpí na nûm a jeho prostfiednictvím je pfienesena na povrch potiskovaného pfiedmûtu. Ukázka ãtyfibarvového stroje pro tampónov tisk edidlo tiskové barvy se na povrchu tamponu odpafií, ãímï se barva stane lepivûj í a snadnûji se na potiskovaném médiu uchytí. PouÏívané barvy jsou sv m slo- Ïením podobné barvám sítotiskov m. Tamponov m tiskem je moïné potiskovat velké mnoïství pfiedmûtû, u nichï z dûvodu jejich nepravideln ch tvarû s extrémnû konvexnû nebo konkávnû zakfiiven mi plochami není moïné pouïít jinou tiskovou technologii. Pfiitom je ale moïné tisknout nejenom písmo nebo pérovkové grafické motivy, ale na vícebarvov ch tampónov ch strojích i polotónové barvotisky. Proto je tamponov tisk vyuïíván nejenom k potisku napfiíklad elektrosouãástek, osvûtlovacích tûles, keramiky a rûzn ch druhû obalû, ale zejména dárkov ch pfiedmûtû a pfiedmûtû z oblasti 3D reklamy, jak mi jsou tfieba propisovaãky, zapalovaãe, plastové kanceláfiské svorky, klíãenky, láhve, rûzné hraãky a dal í vûci. Mûkk mi tampony je moïné potiskovat i znaãnû nerovné a strukturované povrchy, jedin m omezením je jejich maximální velikost. Sítotisk Pro reklamní vyuïití je sítotisk takfika ideální tiskovou technologií, protoïe doká- Ïe potiskovat irokou kálu rûzn ch médií, papír nevyjímaje. Bez problémû je jím moïné tisknout jak na strukturované, tak i na zaoblené povrchy, vrstva nanesené Dva nové digitální kopírovací stroje Spoleãnost Panasonic zareagovala na zv enou poptávku po multifunkãních kanceláfisk ch zafiízeních a roz ífiila úspû nou fiadu digitálních kopírovacích strojû WORKiO o dva nové modely DP- 1810P a DP-1510P. Kromû digitální Schéma pfienosu barvy tamponov m tiskem barvy mûïe b t i pomûrnû dost tlustá a také velikost potiskované plochy je prakticky omezena jen velikostí síta. 12 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Press Na rozdíl od v ech jiï uveden ch tiskov ch technik je sítotisk technikou prûtiskovou, to znamená, Ïe tisková barva je protlaãována tiskovou formou v místech tisku. V praxi to v souãasnosti vypadá asi tak, Ïe základním materiálem tiskové formy je fiídká tkanina, pfii prûmyslovém vyuïití sítotisku zhotovená z vláken z plastick ch hmot nebo vláken kovov ch, napnutá v rámu. Na tuto tkaninu je nanesena svûtlocitlivá vrstva, která ji zcela zneprûchodní. Potom jsou na této vrstvû osvícena místa, která mají tisknout. Pfii vyvolání celého síta je z tûchto tisknoucích míst svûtlocitlivá vrstva vymyta, kdeïto netisknoucí neosvûtlená místa zûstávají Pro potisk textilu sítotiskem se pouïívají tiskové stroje karuselové konstrukce zaslepena. Na síto je potom nanesena barva, která je prûchodn mi místy síta mechanickou pruïnou tûrkou protlaãena na kontaktnû pfiiloïen potiskovan materiál. Sítotisk se mûïe chlubit pomûrnû dlouhou historií, protoïe jeho pfiím pfiedchûdce, technika ablonáfiství, se objevila v Japonsku uï ve stfiedovûku. Pomocí papíru s prosekan mi drobn mi otvory, vyrábûného z kûry moru ovníku, zdobili japon tí v robci své tradiãní paravány a koïené ãásti v zbroje bojovníkû. âím více otvorû v ak bylo v papíru vysekáno, tím byla ablona kfiehãí a trhala se. Proto tito první sítotiskafii nejprve zkusili slepovat více vrstev papíru k sobû a potom se zrodil nápad napnout lidské vlasy do rámeãku a vytvofiit tak fiídkou síèku, na kterou by se mohla ablona pfiilepit a její kfiehké ãásti by touto síèkou byly pfiidrïovány. No a vzhledem k tomu, Ïe k naná ení tiskové barvy prostfiednictvím této ablony nebylo pouïíváno tûtcû nebo tamponû, ale nástroje hodnû podobného souãasné tûrce, mûïeme fiíci, Ïe ablonáfiství bylo pfiím m pfiedchûdcem dne ního sítotisku. Nechal si ho patentovat v roce 1915 Ameriãan Edward Owen, kdyï jako základní tkaninu pouïil mlynáfiské pláténko. Nejvût í rozmach potom sítotisk zaznamenal aï po druhé svûtové válce, kdy byly vynalezeny svûtlocitlivé roztoky na ovrstvování sítotiskov ch forem. iroké moïnosti sítotisku byly popsány uï v úvodu této kapitoly. Podle druhu pouïití bychom ho mohli rozdûlit na sítotisk grafick, technick nebo také prûmyslov, textilní, speciální a umûleck, jemuï se také nûkdy fiíká serigrafie. U grafického sítotisku se jedná pfiedev ím o potisk papíru, samolepicích materiálû, plastov ch desek samolepicích etiket a dal í plo n tisk obsahující grafické motivy. Technick m sítotiskem jsou potiskovány CD-ROMy, obaly, láhve, keramika a dal í 3D v robky. Textilním sítotiskem jsou potiskovány jednak triãka, ko ile, ãepice a podobné textilní v robky, jednak existuje i rotaãní sítotisk, kde se potiskované médium pohybuje mezi dvûma válci, z nichï jeden je tvofien sítí a uvnitfi nûj je pevn stûraã. Tento zpûsob je pouïíván pfii potisku nekoneãného pásu textilií. Speciální sítotisk je vlastnû jakousi podskupinou sítotisku technického a fiadí se do nûj speciální v robní postupy vyuïívající sítotiskové technologie, napfiíklad potisk autoskel. A koneãnû serigrafie je umûleckou technikou k vytváfiení jak originálû, tak i limitovan ch sérií obrazû. Ivan DoleÏal âtyfibarvov sítotiskov stroj Svecia

Press RP 2/2002 Aktuality kopírky a laserové tiskárny obû zafiízení disponují také skenerem, pfiiãemï obû zafiízení je moïné pfiímo propojit s poãítaãem. Jak je patrné z názvu obou pfiístrojû, rychlost kopírování/tisku, které mohou dosáhnout, je 18 (DP-1810P) a 15 stran (DP-1510P) za minutu. Dodávku papíru zaji Èuje zásobník na 550 listû a standardnû i boãní podavaã na dal ích 50 listû. Zásobu papíru lze pak roz ífiit aï na 1 150 listû. Oba modely disponují zoomem, kter je nastaviteln od 50 do 200 %. Díky ethernetov m rozhraním 10-Base a T/100- Base mohou b t tato univerzální zafiízení integrována do sítû, kde mohou b t vyuïity jako tiskárna s rozli ením 600 600 dpi. Pfiístroje WORKiO DP- 1810P a DP-1510P budou dostupné za 59 995 Kã, resp. 49 995 Kã bez DPH. Nové fie ení prezentací Spoleãnost Matsushita Electric Industrial uvedla na ãesk trh interaktivní Panaboard KX-BP800. Tento pfiístroj není jen interaktivní tabulí a projekãní plochou, ale slouïí téï jako bílá psací tabule s moïností tisku na bûïn kanceláfisk papír. Ultrazvukové a infraãervené technologie zaji Èují pfiesné snímání obrazové plochy a pro zv raznûní dûleïit ch míst lze navíc pouïít barevné elektronické popisovaãe. Model KX-BP800 je dodáván s pomocn m softwarem, umoïàujícím intuitivní ovládání a rychlé otevírání tabulek a dokumentû z jednotliv ch aplikací bûhem pfiedná ky. Staãí pouze pfiitlaãit na tabuli elektronick m perem a lze ovládat aplikace a multimediální materiály promítané na plochu. V horní ãásti Panaboardu je zobrazena pfiehledná nástrojová li ta, na které mûïete snadno pfiepínat mezi projekãním reïimem a re- Ïimem tabule. KX-BP800 lze upevnit na stûnu nebo pouïít vlastního stojanu. Na na em trhu bude pfiístroj k dostání za cenu od 106 000 Kã vãetnû DPH. První Falcon II v Evropû Velkoformátová tiskárna Mutoh Falcon II RJ 8000 je první ze tfií novinek, které spoleãnost HSW Signall uvádí na ãesk trh. Stroj je urãen pro tisk aï osmi inkousty najednou (CMYK+lC+lM+O +G), pfiiãemï jeho rychlost dosahuje Základní dûlení papírû Pro vût inu polygrafick ch zakázek je jedním ze základních vstupních materiálû papír. Papírové produkty zahrnující napfiíklad nejrûznûj í letáky, broïury, knihy, ale také obaly atd. jsou zkrátka pfiedmûtem kaïdodenního pouïívání. Jak je iroké spektrum papírov ch produktû, tak je také iroké spektrum nejrûznûj ích druhû papírû. Dnes se pokusíme ãásteãnû rozdûlit jednotlivé druhy do skupin a pfiifiadit k nim typické pfiíklady pouïití. Zcela základním kritériem pro dûlení papírû je jejich rozãlenûní dle obecn ch vlastností na papíry dfievité a bezdfievé. Toto je naprosto univerzální dûlení, protoïe do tûchto dvou skupin lze rozdûlit v echny v souãasné dobû pouïívané papíry. Samotné pouïívané termíny jsou pro laika ponûkud zavádûjící, protoïe obû dvû kategorie pochopitelnû dfievo jako základní stavební hmotu obsahují. Papíry se v obou kategoriích dûlí nejenom podle druhu pouïitého dfieva (napfi. smrk u dfievit ch papírû ãi bfiíza u bezdfiev ch), ale také podle zpûsobu zpracování. Zatímco u papírû dfievit ch se dfievní hmota rozmûlàuje na buniãinu, která je jednou z hlavních sloïek papíru, mechanicky, u papírû bezdfiev ch se k rozmûlnûní vyuïívá chemick ch procesû. Druh m dûleïit m dûlením, s nímï se mûïete ãasto setkat, je na papíry natírané a nenatírané dûlené podle toho, zda svrchní vrstvu papíru tvofií nátûr ãi nikoliv. Toto rozdûlení je pak podmnoïinou obou jiï v e popsan ch kategorií. Tfietí základní dûlení, s nímï se mû- Ïeme ãasto setkat, je podle druhu vlákna obsaïeného v papíru. Zde rozli ujeme Pfiíklady speciálních papírû vyuïívan ch pfiedev ím pro v robu malonákladov ch prací papíry pfiírodní a recyklované. Papíry pfiírodní jsou vyrobeny z dfievní hmoty, která byla primárnû vytûïena v lese. Pfii v robû recyklovan ch papírû se k dfievní hmotû pfiidává hmota vzniklá tzv. rozvláknûním recyklovatelného sbûrového papíru. Dfievité papíry natírané Nejvût í skupinu tûchto papírû tvofií lehce natírané papíry tzv. LWC (Light Weight Coated). Vût ina LWC papírû má jeden leskl nátûr, jejich plo ná hmotnost se pohybuje od 51 do 80 g/m 2. LWC papíry se pouïívají pfiedev ím v hlubotisku a kotouãov ch ofsetov ch strojích. U LWC papírû rozli ujeme dále nûkolik podskupin li ících se zpûsobem zpracování, kvalitou nátûru ãi plo nou hmotností. LWC papíry je moïné dodávat i v ar ích pro tisk na archov ch ofsetov ch strojích. Zde rozli ujeme lehce dfievité ãi dfievité papíry. Hlavní vyuïití tûchto papírû spatfiujeme pfiedev ím v ãasopisecké produkci. Dfievité papíry nenatírané Velkou skupinu nenatíran ch dfievit ch papírû tvofií hodnû hlazené papíry, které jsou v papírnické terminologii oznaãovány jako 14 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Press Bezdfievé papíry nenatírané Pohled do skladu papíru superkalandrované nebo také SC papíry. Zajímavé na tûchto papírech je pfiedev ím to, Ïe se bûlostí a hladkostí svého povrchu blíïí papírûm natíran m, pfiiãemï jejich cena je podstatnû niï í neï u LWC papírû. SC papíry se témûfi v hradnû pou- Ïívají pro tisk na kotouãov ch strojích, a to jak hlubotiskov ch tak i ofsetov ch. Tyto papíry jsou také pouïívány díky své nízké cenû k tisku barevnû nároãn ch ãasopisû ofsetovou technikou. Velkou kategorii dfievit ch nenatíran ch papírû také tvofií papíry novinové, dûlené dále na standardní, s vy í bûlostí, barevné a papíry urãené pro telefonní seznamy. Bezdfievé papíry natírané Tyto papíry tvofií asi úplnû nejvût í skupinu. Obecnû je celá tato kategorie trochu mylnû oznaãována jako papíry kfiídové. Nejvût í vyuïití papírû této skupiny nacházíme v archovém ofsetovém tisku, coï je dáno hlavnû obecnû vy í plo nou hmotností tûchto papírû. Díky tomu, Ïe jde o pomûrnû obsáhlou kategorii papírû, je obsáhlá i skupina v sledn ch produktû. Na tyto papíry se tak napfiíklad tisknou exkluzivní knihy a ãasopisy, prospekty, firemní materiály apod. Natírané papíry dále rozdûlujeme na lesklé, pololesklé a matné. Jejich kvalita se do jisté míry také urãuje podle poãtu nátûrû, které papírûm dodávají specifickou bûlost. Zde se pak vyuïívá jednoho, dvou, ãi tfií pigmentov ch nátûrû, a to jak jednostrann ch tak i oboustrann ch. Papíry s jednostrann m nátûrem vût- inou nacházejí speciální uplatnûní. Do této skupiny pak patfií napfiíklad pohlednicové kartony, jejichï plo ná hmotnost se pohybuje od 200 aï po 350 g/m 2. Natíraná strana se pouïívá lesklá nebo matná, druhá strana je bez nátûru. Dále sem fiadíme také papíry etiketové, coï je v ak kategorie, která by vydala na zcela samostatn ãlánek. Poslední kategorií, ne v ak svojí velikostí, jsou nenatírané bezdfievé papíry. S tûmito papíry se také setkáváme velmi ãasto v kaïdodenním Ïivotû. adíme sem totiï napfiíklad kanceláfiské papíry (papíry do kopírek, faxû, ink-jetov ch tiskáren apod.) I zde mûïeme nalézt rûzné druhy zpracování a velké odli nosti v základních vlastnostech papírû. Uveìme si pro snaz í pfiedstavivost jeden pfiíklad, kter m budou papíry ink-jetové, jejichï povrch je uzavfien a je dále opatfien jemn m pigmentem tak, aby nedocházelo k zapíjení inkoustû. V klasické polygrafii se pak bezdfievé nenatírané papíry pouïívají jak pro tisk kotouãov tak pro archov tisk. Souhrnnû se bezdfiev m papírûm fiíká nûkdy zjednodu enû také papíry ofsetové. Nejvût í vyuïití nacházejí bezdfievé papíry v oblasti v roby knih, se- itû a nejrûznûj ích jednoduch ch aplikacích, kde nejsou kladeny vysoké nároky na barevnost. Velké mnoïství zakázek ti tûn ch na bezdfiev ch nenatíran ch papírech tak napfiíklad tvofií letáky. Okrajovou, i kdyï ne nezajímavou, skupinou tûchto papírû jsou materiály bankovní a ceninové pro v robu akcií, kolkû apod. V tomto místû bychom mohli základní dûlení papírû pouïívan ch v polygrafickém prûmyslu pomalu ukonãit. Pfiesto si v ak neodpustíme alespoà malou exkurzi do dal í pomûrnû hojnû vyuïívané kategorie papírû, která je oznaãována jako papíry speciální. Nûkdy se mûïeme také setkat s termínem krásné papíry. V této oblasti je v ak velmi problematické najít nûjaké vhodné dûlení do jednotliv ch skupin, protoïe jde o papíry, které jsou natolik variabilní a rûznorodé, Ïe je není moïné svázat nûjak mi jednoduch mi kritérii. KaÏd v robce napfiíklad nabízí jejich zcela jin sortiment; nejvût í rozmanitost je pfiedev ím v barvách, vzorech a strukturách. Speciální papíry jsou urãeny zejména na v robu exkluzivních tiskovin, jako jsou v roãní zprávy nebo vizitky. V aplikaci tûchto papírû se napfiíklad velmi ãasto konají nejrûznûj í soutûïe hodnotící nejenom samotn potisk, ale také celkov grafick zámûr. Kategorii speciálních papírû se v ak budeme podrobnûji vûnovat v nûkterém z dal ích vydání publikace Reklamní produkce. Patrik Thoma

Post-press RP 2/2002 Aktuality 40 m 2 za hodinu. Mutoh Falcon II pfii této vysoké rychlosti nabízí rozli ení od 360 do 1 440 dpi. K tisku se vyu- Ïívá piezoelektrické technologie s promûnlivou velikostí kapek inkoustû. V sledkem je lep í podání detailû a hlad í barevné pfiechody. Falcon II bude prodáván ve tfiech základních variantách li ících se v maximální potiskované ífii. Nejmen í model bude nabízet tisk aï do ífie 1 263 mm, prostfiední model 1 643 mm a nejvût í dokonce 2 230 mm. Nej ir í model je navíc konstrukãnû uzpûsoben tak, aby bylo moïné najednou potiskovat dvû role média souãasnû. Falcon II dokáïe potiskovat materiály aï do celkové tlou Èky 1,5 mm, pfiiãemï lze nastavovat tfii nastavitelné tlou Èky. Adobe Acrobat Reader 5.0 CE volnû ke staïení Na webov ch stránkách spoleãnosti Adobe je volnû ke staïení Acrobat Reader 5.0 CE pro ãeské uïivatele. Aplikace je zde v nûkolika jazykov ch mutacích anglické, ãeské, fiecké, maìarské a polské. Acrobat Reader 5.0 CE umoïàuje uïivatelûm ãíst soubory ve formátu Adobe PDF, které obsahují stfiedoevropské znaky a také vyplàovat a odesílat formuláfie online v Adobe PDF. Navíc podporuje Acrobat Reader 5.0 CE stfiedoevropské formuláfie a anotace, umoïàuje kopírovat stfiedoevropsk text a pouïívat funkci hledat" v souborech typu PDF, které obsahují stfiedoevropsk text. ADSL ve zku ebním provozu Od 29. kvûtna tohoto roku byl zahájen regionálnû omezen zku ební provoz sluïeb zaloïen ch na technologii ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line asymetrická digitální úãastnická linka) âeského Telecomu. SluÏba IOL Platinum bude nyní poskytována pouze v omezen ch lokalitách ve tfiech mûstech âeské republiky (Praha, Brno a Ostrava). IOL Platinum je urãena zejména pro malé a stfiední podniky z dan ch regionû, které ve své ãinnosti aktivnû pracují s Internetem. V prûbûhu testovacího provozu se poãítá s jeho prûbûïn m roz ifiováním i na dal í lokality. Úvod do tajû kniïních vazeb Pfii zadávání zakázek se mûïeme velmi ãasto setkat s pojmem vazba ãi kniïní vazba. Obecnû jde o zpûsob spojení jednotliv ch listû nebo sloïek do jednoho kompaktního celku. Vazeb se vyuïívá u vût iny produktû, které mají více neï jeden list. V následujícím ãlánku se podrobnûji podíváme na to, s jak mi druhy vazeb se mû- Ïeme ve svûtû polygrafie vlastnû setkat, jaká jsou jejich omezení, v hody a také nûkteré ze základních zpûsobû pouïití. KniÏní vazba má za úkol splàovat tfii základní úkoly, kter mi jsou spojení jednotliv ch listû nebo sloïek, ochrana pfied vnûj ími vlivy a v neposlední fiadû má obálka také estetick v znam, protoïe ne nadarmo se fiíká, Ïe právû obal prodává. NeÏ se pustíme do podrobnûj ího pfiehledu vazeb, s nimiï se mûïeme setkat, je dûleïité nejprve naznaãit jejich základní rozdûlení na vazby mûkké a tuhé. Pfii samotném v bûru vhodného druhu vazby bychom mûli mít na pamûti nejenom níïe popsané informace, ale také to, Ïe na v robu knihy nebo publikace s námi vybran m typem vazby musí mít daná tiskárna pfiíslu né zafiízení, ãi musí b t schopna tuto v robu zkooperovat. U ménû standardních typû vazeb bychom tak mûli nejprve ná zámûr konzultovat s tiskárnou nebo si tiskárnu vybrat tak, aby byla schopna v robu zajistit. Mûkké vazby U této kategorie jde o takové publikace, jejichï obálka je z mûkkého materiálu, tj. lze ji bez námahy oh bat. Na rozdíl od nich tuhé kniïní vazby disponují tuh mi deskami a jejich hlavním pfiedstavitelem jsou knihy. Samotné mûkké vazby se dále dûlí na nûkolik kategorií, z nichï jednou z nejobvyklej ích je tzv. se itová mûkká vazba V1. Jedním z hlavních dûvodû není jenom její nejmen í technologická nároãnost, ale také velmi pfiíznivá cena. Jak jiï její samotn název napovídá, jde o druh spojení jednotliv ch archû nebo sloïek, kter známe napfiíklad ze kolních se itû. Se itovou vazbou V1 je také napfiíklad spojena publikace, kterou právû drïíte v ruce. Ukázka rozdílû mezi lepenou vazbou V2 (vlevo) a se itovou vazbou V1 (vpravo) Jednotlivé sloïky nebo listy jsou u této vazby poskládány do sebe a následnû vloïeny do obálky. Ta v ak není podmínkou; velmi ãasto se mûïeme setkat s publikacemi s touto vazbou, které obálku nemají. KniÏní sloïky jsou dále spolu s obálkou se ity ve hfibetû a ofiíznuty po tfiech stranách. Pro trvalé spojení sloïek a obálky se pouïívá ití drátem, skobkou z plochého nebo zaobleného drátu. Nûkdy se také mûïeme setkat s variantou, kdy jsou jednotlivé sloïky vnofieny do sebe a vazba je vytvofiena bodov m lepením ve hfibetu. Tuto variantu pfiedev ím vyuïívají kotouãové tiskové stroje. Pokud je zakázka zpracovávána na strojích archov ch, jde vût inou o spojení pomocí v e uveden ch variant. Kdy a jak tuto vazbu pouïít? Na tuto otázku bychom mohli odpovûdût, Ïe její pouïití je moïné kdykoliv, pokud splníme základní podmínky. Tou hlavní je poãet stran, kter by nemûl pfiesáhnout ãíslo 88 u materiálû, jejichï plo ná hmotnost je pfies 70 g/m 2. U papírû s niï í plo nou hmotností se sice uvádí, Ïe vazba mûïe b t tvofiena aï 120 stranami, ale pfii vût ím poãtu stran vût inou dochází k otevírání 16 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává:

RP 2/2002 Post-press vazby na prostfiední stranû a musíme také poãítat s tím, Ïe vnitfiní listy jsou uï í neï je tomu napfiíklad u obálky. Dal ím celkem logick m omezením je také to, Ïe poãet stran musí b t dûliteln ãíslem ãtyfii, coï znamená, Ïe kaïd list má svûj protûj ek v druhé ãásti vazby. Existují sice varianty, kdy do této vazby mûïe b t v it jeden list s pfiesahem, ale toho se pfiíli nevyuïívá. Dále musíme mít také na pamûti, Ïe rozhodnutí o tom, jakou vazbu budeme aplikovat, musí padnout jiï pfii samotné pfiípravû v grafickém studiu, kde záleïí nejenom na pfiípravû velikostí jednotliv ch stránek (podle toho jestli jsou blíïe nebo dále od stfiedu vazby), ale také na finálním vyfiazení stránek pro archovou montáï, které mûïe b t naprosto odli né od jin ch druhû vazeb. Druh m velmi roz ífien m druhem mûkké kniïní vazby je tzv. lepená vazba V2. Základním rozdílem od pfiedcházející vazby je nejenom to, Ïe zde jsou dle názvu jednotlivé archy ãi sloïky k sobû lepeny, ale také to, Ïe zde dochází ke zcela odli nému fiazení listû neï je tomu u vazby V1. Zatímco zde totiï byly jednotlivé dvojlisty ãi sloïky zasouvány do sebe (nûkdy uvádûno téï jako na stfií ku ), u vazby V2 dochází k fiazení na sebe, tj. jednotlivé listy jsou nejprve poloïeny na sebe v takovém pofiadí, v jakém budou tvofiit v slednou publikaci, a poté jsou ve hfibetu slepeny a pfiilepeny k obálce. V hod tohoto zpûsobu je hned nûkolik. Za prvé do této vazby mûïe b t zafiazeno podstatnû více stran norma uvádí, Ïe u papírû s plo nou hmotností do 90 g/m 2 mûïe b t tlou Èka hfibetu od 4 do 35 mm, u papírû s vy í plo nou hmotností se tlou Èka hfibetu pohybuje aï do 40 mm. Toto jsou v ak pouze tabulkové hodnoty, praxe samozfiejmû nabízí daleko ir í moïnosti co do maximální tlou Èky kniïního bloku. MÛÏeme se tak setkat i s publikacemi, jejichï hfibet je i 6 cm irok. Jako typick pfiíklad pak mûïeme uvést napfiíklad telefonní seznamy. Dal í v hodou je také to, Ïe u vazby V2 neplatí omezení na dûlitelnost poãtu stran ãíslem ãtyfii. I zde v ak najdeme jistá úskalí, na která musíme pfii v robû takovéto publikace pamatovat. Prvním takov m omezením je obálka, která je u tohoto druhu vazby striktnû vyïadována a mûla by b t tvofiena papírem s vy í plo nou hmotností neï jsou vnitfiní strany. Dále by se mûlo pfii návrhu pamatovat na to, Ïe tisková barva by nemûla zasahovat aï do hfibetu, protoïe se tím sniïuje pfiilnavost lepidla a mohlo by docházet po slepení k vypadávání listû. Dále bychom také mûli pamatovat na to, Ïe lepenou vazbu V2 nejde úplnû rozevfiít a tak vïdy bude u hfibetu na stránce místo, které bude neãitelné. To platí zejména v tûch pfiípadech, kdy nadpisy nebo obrázky pfiecházejí z jedné strany na druhou. Obálku u vazby V2 by mûl tvofiit papír o vy í plo né hmotnosti neï u vnitfiních stran. Její hlavní vyuïití nacházíme pfiedev ím v oblasti v roby ãasopisû a v ech publikací, u nichï je poãítáno s vût ím poãtem stran. âasto se s ní mûïeme také setkat v oblasti neperiodick ch tiskovin, zejména pfii vazbû tzv. paperbackû (knih men ího v znamu do kapsy), katalogû, pfiíruãek, uãebnic, propagaãních tiskovin atd. âasto se mûïeme setkat i s jist mi obmûnami této vazby, kde jde pfiedev ím o doplnûní obálky záloïkami. U lepené vazby V2 rozli ujeme i nûkolik speciálních fie ení. Prvním z nich je Sná ecí ãást linky na v robu mûkké lepené vazby V2. Jednotlivé sloïky nebo archy jsou zde sneseny do kniïního bloku a dále zpracovávány

Post-press RP 2/2002 Aktuality V rámci projektu budou nabízeny tfii varianty pfiipojení. Základní je IOL Platinum 256/64 kb/s (první hodnota udává rychlost pfienosu k zákazníkovi, druhá pak k providerovi) s kapacitou pfienosu omezenou na 0,5 GB, jehoï základní mûsíãní cena bude 1 900 Kã a 3 Kã za kaïd 1 MB pfienesen ch dat nad limit. Stfiední variantou je IOL Platinum 512/128 kb/s s limitem 1 GB a mûsíãním pau álem 2 800 Kã. KaÏd 1 MB nad stanoven limit je pak ohodnocen na 2,50 Kã. Nejv konnûj í variantou je pak IOL Platinum 1 024/256 kb/s s maximálním limitem 3 GB. Cena tohoto programu je 7 500 Kã, 1 MB dat nad limit je pak zpoplatnûn 2,25 Kã. Nov Xerox DocuColor igen3 Od tfietího ãtvrtletí tohoto roku bude spoleãnost Xerox dodávat zákazníkûm první sériovû vyrobené stroje Xerox DocuColor igen3. Jde o nejvût í v vojov projekt, kter byl ve firmû Xerox realizován. IGen3 je digitální laserov vícebarvov tiskov stroj se ãtyfimi tiskov mi agregáty, z nichï kaïd umoï- Àuje tisk v maximálním rozli ení 600 600 dpi s osmibitovou hloubkou barev. Stroj pouïívá pro tisk tuh ch tonerû technologií, kdy jsou nejprve v echny ãtyfii barvy naneseny na pfienosov pás a poté je plnobarevn obraz najednou pfienesen pomocí pûsobení elektrostatického náboje, ultrazvukov ch vln a tlaku na potiskovan materiál. Nekoneãn pás, kter má funkci nosiãe obrazu, je nabit kladnû. Na netisknoucích místech je pomocí laserového paprsku vybit, takïe zápornû nabité ãástice toneru ulpí jen na tisknoucích místech. Modulární stavba stroje Docu- Color igen3 zaãíná podáváním papíru, které sestává ze dvou kazet na papír. KaÏdá mûïe pojmout aï 2 500 listû papíru do v ky stohu 25 cm. Tiskov stroj Xerox DocuColor igen3 mûïe potiskovat rozliãné druhy materiálû natírané i nenatírané papíry, etikety, fólie apod. o plo né hmotnost v rozsahu 60 280 g/m 2. Potiskovan materiál mûïe mít i rûznou strukturu. Maximální tiskov formát nového stroje igen3 je pak 364 521 mm pfii rychlosti 6 000 archû za hodinu. Transport papíru je fie en podobnû jako u stroje Docucolor 2000. Papír prochází horizontálnû cel m strojem. Pro potisk druhé strany je arch po tisku vazba, která je oznaãována jako v carská. V principu jde opût o vazbu V2, ale základní odli nosti nacházíme pfii samotném zpracování. KniÏní blok zde totiï není pouze vlepen do obálky, jako je tomu u standardní vazby V2, ale je pfielepen papírem, plátnem nebo speciálním textilním materiálem. Takto upraven blok je vlepen do obálky tak, Ïe je lepidlo naneseno pouze na zadní stranû bloku (hfibet a pfiední strana zûstávají neslepeny), ãímï dochází k úplnému otevfiení obálky. Tohoto druhu vazby se vyuïívá pfiedev ím v oblasti katalogû, reklamních broïur ãi prospektû. Pro v echny typy tuh ch kniïních vazeb je v roba kniïního bloku naprosto totoïná. Rozdílná je pouze pfiíprava kniïních desek. Velmi blízko k této vazbû má také vazba s názvem Otabind. Obálka je zde v ak pfiilepena k bloku z obou boãních stran, nepfiilepen tak zûstává pouze hfibet. Tohoto druhu vazby se vût inou vyuïívá tam, kde jsou kladeny vy í nároky na lep í otevíratelnost publikace. Dal í speciální vazbou V2 je tzv. Tubebind, kde je mezi obálku a kniïní blok je tû vlepena dutinka, ãímï je tato vazba opticky podobnûj í tuhé kniïní vazbû. Posledním speciálním typem vazby V2, o nûmï se nyní zmíníme, je tzv. Hardcover, kde opût mûïeme nalézt jistou podobnost s tuhou kniïní vazbou. Zde je pfiedev ím speciálnû upravená obálka, která je dvojitá a v plo e slepená. Do takto pfiipravené obálky je vlepen kniïní blok tak, aby jej okraje obálky pfiesahovaly. Mezi mûkké kniïní vazby fiadíme také blokovou mûkkou vazbu V3, která je technologicky nejménû nároãn m a zároveà nejstar ím druhem vazby vícesloïkov ch broïur s omezen m rozsahem. Jednotlivé listy nebo kniïní sloïky jsou u této vazby sneseny jako u vazby V2, ale nejsou slepeny, n brï shora se ity drátûn mi skobkami nebo sponami a zavû- eny do obálky. I tato vazba, kterou dnes známe pfiedev ím z oblasti v roby skript pro vysoké koly, má svá jistá omezení a nev hody. Mezi ty nejvût í pak fiadíme pfiedev ím její patnou otevíratelnost. Ta se projevuje aï do vzdálenosti 5 cm od hfibetu. Velmi omezená je také trvanlivost této vazby, protoïe dochází k protrhávání okrajov ch listû v místech okolo drátûn ch skobek. Dochází k oddûlení obálky od kniïního bloku a tím znehodnocení celé vazby. Vazba V3 se vût inou pouïívá v tlou Èkách kniïního bloku do 10 mm. Díky pouïitému vazebnému spojení není na papír pro kniïní blok kladen Ïádn specifick nárok, pfiesto by jeho plo ná hmotnost nemûla pfiesáhnout, s ohledem na rozevíratelnost vazby, 90 g/m 2. Posledním typem mûkké vazby, o níï se zde zmíníme, je itá mûkká vazba V4, jejíï vyuïití je díky pomûrnû velké technologické nároãnosti prakticky minimální. Tento typ vazby je vhodn zejména tam, kde vyïadujeme vysokou Ïivotnost a nelze z rûzn ch dûvodû pouïít tuhou vazbu (napfiíklad v roba velk ch katalogû, atlasû, publikací kvalitního obsahu, odborná periodika zásadnûj í povahy a vût ího rozsahu). KniÏní sloïky jsou u této vazby ve hfibetû se ité klasickou nebo tavnou nití, poté jsou sneseny, zalepeny a zavû- eny do obálky. ité sloïky dodávají vazbû nejvût í pevnost mezi mûkk mi vazbami. Tlou Èka kniïního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm. Na papír pouïit na kniïní blok není kladen Na této ãásti v robní linky pro tuhou kniïní vazbu je kniïní blok oblepen gázem a opatfien kapitálkem. Teprve poté je zavû en do kniïních desek. 18 Vyti tûno na papíru Magno Star, 135 g/m 2, dodává: